Čtení na zimu 2014/2015

zima 2014/2015
Čtení na zimu 2014/2015
Praha na dlani
Editorial—Zimní poselství
Vzkazy mohou mít různou podobu, stejně tak i způsob čtení. Symboliku v podzimním zkracování délky denního světla si čtu jako zprávu – v zimě zpomal! A jak využít ono zpoSchůzka s panem Králem malení? Ptám se dětsky zvídavým způsobem. Těch odpobyla domluvena na jedno vědí mne napadá více:
úterní ráno v 8 hodin. Če-  Čtení – to pravé je většinou pomalý proces, jež obsahuje svou krásu v prožitku.
kala jsem na výtah a
v hlavě jsem si přehrávala,
A tak jsme pro vás připravili zimní noviny z Aperty, které
na co mám zeptat – reprávě čtete.
spektive tedy jaká je vhod-  Přemýšlení, plynutí myšlenek bez zřetelného cíle, abyná první otázka. Je přece
chom sami sebe překvapili tím, co všechno nás napadlo.
zvyklý na novináře, podotýPozitivním impulsem může být článek nazvaný Head
kám opravdové novináře.
office.
Na co nezapomenout, jsem
dost připravená, mám  Povídání si, kdy nespěcháme a prožíváme onu lidskou
blízkost. A tento čas přeje i společenským událostem.
všechno, nenastane trapné
ticho… Jsem lehce nervózEtiketu tak obzvlášť využijeme. Pamatovali jsme na to a
ní. Cink, výtah je tu. Hlubonapsali článek nazvaný: Jak naplnit ducha?
ký nádech a vstupuji do  Plánování s rozmyslem (a ten není rychlý).
výtahu, zmáčknu tlačítko
Raději se na to připravme, třeba přečtením článku: Jak
27, otočím se a už se na mě
dobře začít něco nového. My jsme už začali a posílili
směje pan Král. Ne, že by
lektorský tým o kolegyni Petru Štětkovou.
tam byl osobně, ale
 Bilancování s vnitřním klidem, jemuž také rychlost nez velkého plakátu s pozváním na Královskou snídani. V tu chvíli bylo
svědčí.
všechno jinak, připravené pořadí otázek bylo pryč.
To pravé je spojeno se znalostí sebe (viz Vánoční stroRozhovor tedy může začít:
mový test) a radostmi, které se zápalem zažíváme a Pro
První otázku jste mi vlastně vnuknul Vy sám už ve výtahu, co
co hoří naše děti aneb Pohled ze dvou stran?
vlastně snídá šéfkuchař a v kolik musí vstávat?

Těšení se ve správný čas může a nemusí souviset
Každý den vstávám o půl šesté a snídám černý čaj, rozpečenou
s Vánoci.
housku a většinou čerstvý sýr.
A nejenom o tom pojednává rozhovor s Ježíškem či
pokračování na straně 5
Vánoce (nejenom) očima dětí.
 Vychutnat si jídlo či pití i jako doprovod k předchozím
činnostem.
aneb Snídaně s Králem Jiřím
Rozhovor s Ježíškem
!nspirace, jak na to, najdete v rozhovoru s šéfkuchařem
Je mi potěšením se s Vámi setkat. Ptát se Vás v úvodu, zda
letos opět přijdete přesně 24.12., je asi zbytečná otázka, že?
Ale ne, ne, žádná otázka není tak úplně zbytečná, nač si
do myšlení klást hned nějaká omezení. Ale abych Vám odpověděl, jistě že přijdu, i když… vlastně nepřijdu. Přijít totiž, řečeno
Vaším slovníkem, je moje priorita, a tak vlastně nepřijdu.
pokračování za straně 2
panem Jiřím Králem. Tu správnou chuť pro sebe jistě
objevíte v Oldotéce.
Zimní čas posiluje ono být v nás. Dává mu hloubku a díky
Štědrému večeru nás může obohatit i o to mít. Být nebo
mít?, ptá se ve slavné knize Erich Fromm. Myslím, že
v zimním čase můžeme mít obojí.
Přeji Vám pěknou zimu
Michal Knězů Mrvka
Rozhovor s Ježíškem
Tak tomu moc nerozumím, můžete to mně i našim čtenářům malinko přiblížit.?
kává. No a lidi věří, očekávají, že jsem tak nějak proto,
abych jim zlepšil svět. A to děláme. Třeba, zase to není tak
dávno, jsme vymysleli a naplánovali výkyvy počasí. TakoVšechno to souvisí s vnímáním toho, co je to priorivého malého hravého chlapečka jsme si vymysleli, a lidi to
ta. Klasické pojetí priorit je, že priorita je to, co chci já.
pochopili a dali mu jméno: El Nino Jesus. Dnes už to Jesus
Takhle to asi školíte na seminářích time managementu, že?
vypadlo, ale…
No a u nás v nebi je to opačně, moje priority jsou to, co ode
mě pozitivního chtějí ti druzí, tak říkajíc dělám, co se ode Ježíšku, tak teď Vám musím skočit do řeči a nesouhlasit,
mne očekává. Lidem se to líbí, poznávají, že z toho mají uži- jak výkyvy počasí, sucha a záplavy prosím Vás zlepšují náš
tek, a tak to začnou pomalu opakovat po mně. Naučím je svět? To je spíš opačně.
to příkladem, jsem si říkal, a povedlo se, lidi se chytli. DeleJak se to vezme. Pamatuji si zrovna Vašeho kolegu
goval jsem, tak nějak to nazýváte, a dnes už fyzicky nikam
Michala, jak tuhle žehral nad jednou firmou, že chtějí stále
nechodím.
zlepšit firemní kulturu, ale lépe by
Výborně, skvělý návod. Dovolte, a co
udělali, kdyby se rozhodli k činu a
tedy děláte, když vlastně to hlavní,
dohodli na tom, že jednu důležipro co jste, neděláte?
tou konkrétní činnost ve firmě
začnou dělat opravdu poctivě a
A kdo Vám řekl, že operativně
pořádně a nesleví z jejich paramese tlouct domácnost od domácnosti je
trů ani centimetr. A říkali jste, jak
to moje hlavní? Co bych dělal? Dělám
by to jistě ovlivnilo i další postupy
nic, respektive o NIC a NIČEM si povía procesy v té firmě, které by se
dám. Jsme tady taková skupina přátel
tomuhle poctivému a dobrému
a vedeme řeči. I od Vás k nám jeden
musely přizpůsobit. Prostě něktepatří. Vaška mám moc rád, je takový
ré situace nejdou ovlivnit a změnit
jakoby nesmělý, ale zarputilý a ví, co
přímo, jsou to příliš komplexní
chce. Nejvíc diskutujeme s nějakým
jevy, ale jde to zkusit nepřímo.
Martinem Heideggerem. Brilantní
Prostě, když nevíš hned jak, tak
myslitel. Ten nás právě přivedl na tu
nestůj a něco vymysli a zkus to.
myšlenku NIČEHO. On totiž tvrdí, že
Bez chyb a odvahy dělat i chyby,
NIC vede ke strachu až úzkosti. No a
to nejde. To platí i v nebeských zákonech, kdo se bojí nesmí
já mu oponuju, že to může být i naopak, že NIC může vést
na nebesa, strašpytlové ty ať jdou rovnou do pekla. Aspoň si
k radosti. Motáme tím hlavu nejednomu Vašemu psycholotam ten svůj věčný životní strach potvrdí.
govi a koučovi, ale to je nám v celku jedno. Někdy je to tu
jako v židovské škole. No nakonec, když se podívám třeba Rozumím, říkáte, že když přijde něco nového, co lidi nena sebe…ehm, proč jako…? Víte co, tak aspoň tímto znají, vykolejí je to z jejich zvyků a musí začít hledat cesty,
pozdravuji všechny Vaše konspirační teoretiky.
jak se tomu přizpůsobit a tím se mění.
Důležité je, že máme čas, a v tom povídání o ničem,
nás napadá spoustu věcí. Je to taky proto, že na nás doslova tlačí jen nic, tedy žádný termín, žádný takříkajíc vědecký
úkol. Jo a taky nám za to, že něco vymyslíme, bylo slíbeno
nic, a tak jsme v přemýšlení úplně svobodní. Ten nejlepší
kroužek kreativity a inovací, jaký si dovedete představit.
Kreativita jako čirá zábava a hra. To nás naučil taky jeden,
co tu je, Eugen Fink, milý chlapík, napsal výbornou knížku,
doporučuji: Hra jako symbol světa.
Přesně, ale udělají to jen někteří, to už tak je, hodně
jich zůstane u starých zvyků. No mezi nebem a peklem je
místo, co mu říkáte očistec. My víme, že to je spíše takové
muzeum. Je plné dinosaurů…
A sakra…, pardon. Tak, když jsme u těch ZVYKŮ, tohle byl
hodně NEZVYKLÝ vánoční rozhovor. Přeci jen, měl byste
pro naše čtenáře nějaký vánoční vzkaz?
Mám. Vánoce, to jsou samé hvězdy a svíčky: tak ať
má váš život JISKRU.
Aha, začínám tomu rozumět, stres a napětí tedy k žádné
velké tvořivosti nevedou. No a už jste tedy něco vymysleli? Ptal se Oldřich Kvasnička, lektor a kouč Aperta, s.r.o.
Jistě že ano, dovolím se vrátit k úvodu našeho rozhovoru o tom, že priorita je pro mě to, co se ode mne oče-
2
Vánoce (nejen) očima dětí
Vysvětlivky a doporučení pro starší 12-ti let:
*Dobrá prevence konfliktů je nemít očekávání. Pokud nějaká máte, jasně je vyslovte.
**Udržte si od situace odstup a nic si neberte osobně.
***Posilujte schopnost empatie, buďte ochotní se na věc podívat očima druhé strany.
****Dobře hospodařte se svými silami, potlačte své perfekcionistické já. Myslete i na sebe a dopřejte si odpočinek !!!
*****Důvěřujte a naučte se delegovat. Dlouhodobě se to vyplatí!
******Ze
Vám přejeme, ať to Vám i Vašim dětem vydrží co nejdéle!!!
Připravila Dobroslava Stránská, lektorka Aperta, s.r.o.
Příklad dobré praxe
V zimě se má jezdit pomaleji a je-li to potřeba, tak se také na cestě zastavit. Tak proč se tím neřídí můj oblíbený
běh na lyžích, který se mění v bruslení na lyžích s budoucností v rychlobruslení na lyžích. Ještě, že biatlon jde příkladem v
tom, jak trávit zimu. Také jeho popularita zaslouženě roste. Ano, to je ten sport, který vyžaduje na chvíli se zastavit, zklidnit své tělo a mysl, soustředit se na důležité a tento cíl proměnit v úspěch.
Michal Knězů Mrvka, lektor a kouč Aperta, s.r.o.
3
Oldotéka
Je to hit, je to trend: kupovat vinařství,
pěstovat víno, kamarádit se znalci, nebo
alespoň budovat sklep či vinotéku. Nelze stát mimo. A co teprve v zimě,
v čase, kdy se roční snahy kol výroby
alkoholu zúročují. V zimě je více času,
dny jsou krátké, noci svádí k dovádění.
Alkoholovému i jinému. Láska prochází
žaludkem. Alkohol též. Jak lákavé spojit ty dvě vášně v jednu…
Rumová
Jsem tvůj námořník, ty můj rum,
spolu dáme vale všedním dnům.
Nač si budem ze života dělat vrásky,
když každý večer nadýcháme z lásky…
O víně a první vině
Dnes v noci prvně to bude,
kdy z tvého klína pít budu víno rudé.
Čajový dýchánek
Šeptáš: „Všechno ve mně taje,
když napít mi dáš svého čaje.
Tak rychle sem na má ňadra ruce dej,
a už přestaň srkat earle gray!“
Gin Fizz
Na očích měla kouřové stíny,
v ruce sklínku ginu,
nechala na mém těle polibky jak viny
a do srdce nalila deci splínu.
O vodě a voděnce
Pustilas mě k vodě.
A já ve voděnce utopil ten žal.
Prý tak je to dnes v módě.
Jen srdce víc ochablý je sval.
4
Four Roses – sláva bourbonu
Jsem ten, kdo může,
nalévat ti 4 růže
a trhat trny z pod tvé kůže,
a v tvém klínu měnit se z chlapce v muže .
Biovinotéka
Bílé, růžové, červené,
jak dívka, když mění se v ženu.
ANO střídá dlouhé NÉ,
z horké lávy hned kulička je sněhu.
Červené, růžové, bílé.
jak žena když mění se v paní.
Toužíš touho, zůstaň v divé síle,
když milování končívá se v spaní.
Pivní rande
Ivko, Ivko!!!
Dáme jedno pivko???
Sen o Champagne
Tak kouzelně se brání
na rtech kapky rozkoše.
To byl sen o Champagne,
než flaška šla do koše…
Metaxové prokletí
Sladká jako med,
nebezpečná jako jed.
Žár i led.
Vše a nic o ní vím.
Miluje jiné a já s ní spím.
Těžko na ní hledat rým…
Jégrmaisterová pumelenice
Dali jsme tři čtyři jégráče
a nevadili nám ani lacláče.
Zem se chvěla a sníh tál.
A co dál…? Krucinál!
O zrání a portském víně
Já byla jeho laň,
a on Můj D´Artagnan.
Čas zaoblil ostří jeho meče,
a já jsem laň, co už mu neuteče.
Z času číše každý okusí.
Tož, nalij Portské Portosi!
básnil Oldřich Kvasnička
Praha na dlani
aneb Snídaně s Králem Jiřím
pokračování ze str. 1
Na dveřích při vstupu do restaurace je vylepeno mnoho
různých samolepek. Už od prvního pohledu je jasné, že se
jedná o ocenění. Nechám si tedy vysvětlit, o jaká ocenění
jde a vzápětí se nabídla otázka: Co pro to musíte ještě
udělat, aby ta hvězdička byla „doma“? (Jiří Král poněkud
zvážní, je znát, jak moc je pro něj ocenění důležité, odpovídá):
o jednotlivých lidech. Důležitý je pro mne lidský, férový a
osobní přístup jednotlivce. S některými spolupracuji ještě
z dob, kdy jsem pracoval v Obecním domě, spolupracujeme
cca 15 let, a i když dotyčný člověk změní firmu, změním i já.
Já jsem dobrý zákazník a požaduji dobré zboží. Dnes odebíráme od několika dodavatelů a bohužel obchodníci stále
zkouší prodat i co není zcela kvalitní. Velký problém je u
ryb, kdy ryba vydrží jenom několik dní. Takže opravdu pečli-
Michelin Bib Gourmand 2014 je ocenění udělované za výbornou kvalitu & cenu a je to předstupínek pro Michelinskou hvězdičku. Dostali jsme ji už podruhé. Získat tuto cenu
není jednoduché, komisaři jezdí každý rok. Mimo Francie,
směrem na východ Evropy, je měřítko tvrdé, musíme se
opravdu hodně snažit. Není to jednoduché v tom, že většina restaurací, co má Michelinskou hvězdičku, není finančně
soběstačná a to my jsme. O to víc nás tato ocenění těší a
jasně ukazují, že jdeme správným směrem.
Máte spoustu funkcí, z kterých vyplývají jisté povinnosti.
Jste majitelem Gastronomického poradenství, šéfkuchař
nejvýše položené restaurace v Praze Aureole Fusion Restaurant and Lounge,člen představenstva AKC ČR-asociace
kuchařů a cukrářů, člen gastronomické sekce AHR ČR a 10
let jste byl kapitánem národního týmu AKC ČR. Ráda bych
se zeptala, jak u Vás funguje time management s ohledem
vě vybírám. Situace na trhu se postupně lepší, ale velice
na rodinu a volný čas?
pomalu! Pracoval jsem v Německu a ve Švýcarsku a tam má
Tím, že jsem byl 12 let členem a později kapitánem národdodavatel klíče od restaurace. Ráno přijede, zkontroluje
ního týmu a jezdil a vařil jsem po světě, rodinu a sebe jsem
lednici s nápoji, odveze prázdné lahve, doplní chybějící, vyzanedbával. I s úroky se mi to vrátilo... skončil jsem
píše, co doplnil… (poznámka autorky: Mě hned napadlo, lze
v nemocnici, a tím jsem dostal upozornění, že dál takhle
to vůbec praktikovat v ČR?)
určitě ne. Snažím se čas korigovat na všech fronách,ale...nejde to však tak snadno. Už jsem se naučil pře- Vím, že Váš syn je také kuchař. Je to Vaše rodinná tradice
a byl to vždy Váš sen?
mýšlet o čase.
Podle čeho si vybíráte dodavatele, jaká musí splňovat kri- Rodinná tradice to úplně není. Můj děda byl z oboru, léta se
pohyboval v gastronomii. Ale měl jiné ambice, pustil se do
téria? Dáte na doporučení, sympatie, cenu?
aut jako řidič a opravář. Můj táta dělá také do aut a i mě to
Dodavatele si vybírám na základě osobní zkušenosti a je to
bavilo. V motorkách a autech jsem trávil mládí. Jezdil jsem
motokross a doposud mám rád auta, motory, motorky, ale
vařím a to mě baví a samozřejmě i živí. Ale v mém oboru
začínal můj praděda s prababičkou měli v místě. Měli u nás
v Klánovicích koupaliště, kde bylo i „občerstvení“a tam se
tomu říkalo U Králů na koupališti, takže to byli takoví prapředci, kteří se opravdu té gastronomii naplno věnovali. Já
jsem chtěl dělat všechno možné, chtěl jsem být automechanikem, truhlářem a nakonec jsem si při výběru volby povolání ve 14 letech vybral kuchaře. Ale hodně bavit mě to začalo kolem 20 let, kdy jsem měl možnost stát se
„pomocníkem“ šéfkuchaři z Alkronu (Karlu Lukešovi) a díky
tomu jsem se dostal k té opravdu vysoké gastronomii
(příprava cateringu pro významné osoby,státní návštěvy).
5
A tehdy jsem si řekl, že bych to taky někdy chtěl umět, ty
zdobený krocany, paštiky, galantiny… Začal jsem na sobě
pracovat, mimo stálou službu v restauraci jsem pracoval v
cateringu jezdit na soutěže. A chytlo mě to opravdu hodně.
Byla to tvrdá práce a vlastně pokračuje stále.
řekl si, že by se na
to někdo mohl zeptat? Že se Vás pořád ptají na to, jestli
doma vaříte?
Jak se díváte na dnešní mladé, začínající kuchaře, zmínil Ne, co chci říct, řekjste se, že k Vám chodí na praxi. Jaký je rozdíl tehdy a dnes, nu hned a doma vaje-li tedy nějaký?
řím, jen když přijde
Já jsem opravdu začínal tím, že pro mě byla čest se dívat návštěva. Jinak vaří
pod ruce starším. Hrozně mě to bavilo být u mistrů v oboru. manželka a vaří moc
Byla pro mě prestiž říct: “Byl jsem na Hradě“. Chtěl jsem se dobře a všechno.
to naučit, hnala mě dopředu touha se někam dostat i za cenu vlastních investic. A těm mladým to dnes chybí. Když
dnes někomu z učňů nabídnu, jestli chce přijít pomoct na
raut, tak ty děti se první větou zeptají: „A za kolik?“. Což mě
nikdy v jejich letech nenapadlo, pro mě bylo vyznamenání
to, že se někam dostanu a budu se moci dívat a pomáhat. A
pokud to má někdo podobně, že je za každou zkušenost
vděčný, bez ohledu na to, jestli za to dostane peníze, tak je
to velký plus a ty lidi půjdou hodně rychle nahoru.Oproti
svým vrstevníkům budou někde jinde. Kdo chce získat informace, tak je dostane. Stačí jenom chtít. Dnes, bohužel mladým chybí pokora – základ úspěchu. Když se jich zeptám, co
umí, odpověď zní - všechno. Já klidně přiznám, že něco neumím. Chybí jim fair play jednání. Na začátku školního roku si
vždy zavolám rodiče a řeknu jim. Ano, jsem přísný, pracujeme s drahými surovinami, kdy ryba stojí i 3000Kč/kg a to
nejsou malé peníze. Proto tu lepší práci dostanou jenom
opravdu ti nejlepší. Není možné, aby někdo neuměl krájet,
vykostit rybu…Takže pokud budou děti pracovat, budou
zodpovědné, nebudou lhát, ale řeknou, že se potřebují připravovat na soutěž,vyjdu každému maximálně vstříc. A při
dodržení pár pravidel slušnosti, jim zaručím, že budou mít
velkou šanci se na pracovním trhu velmi dobře uchytit.
Aperta má ve své
nabídce cyklus Motivačních
přednášek, kde se často
skloňují slova jako
Práce,
Štěstí,
Úspěch. Co Vás napadne jako první
slovo?
Práce – poslání, Štěstí – rodina, zdraví, Úspěch – tvrdá práce, pokora.
Jak tráví Vánoce šéfkuchař?
Minimálně 15 let jsem v práci na Štědrý den přes oběd do
16 hodin. U nás v restauraci to funguje tak, že volno mají Ti,
co mají rodinu a pracují na Silvestra. Rodina to respektuje,
musí s ohledem na to, že pracuji ve službách a tak to prostě
je. O to víc si společný čas užíváme. Není o kvantitě, ale o
kvalitě. Mám 2 syny 23 a 7 let. Ten starší už s námi nebydlí.
Ale s malým jsou svátku úžasné.
Aperta si každoročně připravuje pro své klienty dárky a pro
letošní vánoční pohodu jsme připravili sirky. Shodli jsme
se, že například oheň v krbu je nejlepší televizní program,
Jakou zvolit strategii v mezigenerační komunikaci. Myslíte symbol klidu, pohody, příjemné atmosféry a zvolili jsme
logo: Ať má rok 2015 pro Vás jiskru. Nabízí se otázka, co ve
si, že laskavý přístup, pochopení, trpělivost?
Vás zažehne ten plamínek, tu jiskru, když jste unavený,
Já si myslím, že je musíme nechat přijít na to, že se v životě
přetažený?
budou živit sami, že peníze dostanou pouze za to, co umí.
Určitě to vnímám stejně, dokonce i pes a kočky sedí a fasciMinimálně v našem oboru to tak funguje. Žádné umetání
novaně „čučí“ do krbu. A co ve mně zažehne pomyslnou
cestiček, stejně nechtějí poslouchat, myslí si, že všechno
jiskru, je projížďka na motorce, rodina, zahrada, dům, kutění
umí a co neumí—„okecají“.Škoda, že zkušenost je nepřenosv garáži, les. A to přeji všem, aby každý v sobě našel tu poná a oni musí přijít na to, že všude je chleba o dvou kůrkách. myslnou jiskru.
Musí pochopit, že budou muset oni sami přiložit ruku
Mám velké štěstí, že se při svém soukromém i profesním
k dílu ... (pozn. autorky—diskutujeme o tom, kde je chyba,
životě setkávám se zajímavými lidmi, kteří jsou napříč různýzda-li v rodině, společnosti… Napadlo mě přísloví: „Když
mi obory. Jsou to lidé, kteří mají co říct ostatním, svou ceschceš povyskočit, musíš si nejdříve dřepnout“).
tičku úspěchu si vyšlapali sami a i přesto, že jsou dnes tam,
kde jsou, zůstali sami sebou. Proto jsem se rozhodla, že si
Kde vidíte českou gastronomii za 5 let a jaké jsou trendy?
tyto přátelské rozhovory nenechám pro sebe a ráda se poděŽádnou velkou změnu neočekávám, ale pozvolna jdeme do- lím i se čtenáři „apertích novinek“.
předu. Trendy – návrat k regionálním pokrmům,lokální suroNež jsem měla možnost poznat pana Krále osobně, poprvé
viny, jídla z čerstvých sezónních surovin,rychlá šetrná úprajsem ho zaregistrovala v pořadu Kuchařská pohotovost. Nava.
še první osobní seznámení je spojeno s mým minulým zaJe nějaká otázka, kterou Vám ještě nikdo nikdy nepoložil a městnáním, kdy jsem jako koordinátorka vzdělávacích akcí
v jednom projektu organizovala i mimo jiné gastro kurzy. Jiří
Král byl jedním z lektorů, jehož kurzy byly vždy hojně obsazené, proběhlo i několik přídavných kurzů. Já jsem se kurzů
účastnila, sice z pracovních povinností, přesto i na mě, jako
laika, tyto dny zanechaly stopu. Jsem schopná hodně přemýšlet o tom, co nakupuji a jak jím, víc čtu etikety a že kvalitu jídel v restauraci si určujeme my, strávníci. Účastníky kurzu byl oblíben za lidský přístup, bez ohledu na to, z jakého
typu restauračního zařízení kdo je, ovšem se zdravou dávkou přísnosti. Své hodiny prokládal historkami ze svých cest
a začátků, kdy se jenom díval pod ruce „mistrů“ a byl za to
vděčný. Absolvoval několik praxí a stáží po celém světě. Obavy z toho, že nastane trapné ticho, že se nebudu
umět ptát, byly naprosto zbytečné. Přátelský rozhovor s vymezeným časem, který nám u kávy s příchutí mini zákusků
nabral takové tempo a směr, že ani nedošlo na všechny
otázky, protože jsme nechali rozhovor plynout a otázky naskakovaly tak nějak samy. Přebíhali jsme z tématu do tématu, vraceli se zpět.
Takže, až budete někdy potřebovat „nadhled“ nad vším, co
Vám život přinese, jeden tip máte. K tomu si vyberte z pestré
nabídky, dívejte se mlčky z oken a „kochejte se“…A to nedělám reklamu restauraci Aureole, ta ji totiž opravdu nepotřebuje. Dobrou chuť Vám nejen do roku 2015 přejí Jiří Král a
Renata Richterová.
Výhled z Aureole Fusion Restaurant and Lounge
Zimní
E
C
O
N
Á
V
Z
C
O
N
L
Ů
P
osmisměrka
C
U
T
N
E
V
D
A
L
O
T
Š
Ř
I
K
B
R
K
L
Y
Ž
O
V
Á
N
Í
V
R
Š
Á
L
U
K
I
M
Ý
N
I
P
A
O
M
CH
U
O
P
M
A
R
Á
N
I
J
V
K
V
Z
S
Í
Ř
Í
O
L
CH
T
U
Í
S
O
I
B
N
N
Á
K
E
L
E
F
L
Y
J
Š
O
E
Ě
U
N
D
A
K
S
S
K
Í
T
Ž
Z
N
H
O
Í
D
R
O
N
Ň
J
Ě
Í
Á
O
CH
U
V
N
P
K
Í
Á
N
R
H
R
R
A
E
L
O
A
O
H
S
T
R
O
M
S
V
A
Ř
Á
K
K
Y
K
R
Á
D
T
A
D
E
L
O
K
ADVENT;
BOŽÍ
HOD;
CUKROVÍ;
DÁRKY; FÍK; FUJAVICE; HÁJ; CHLADNO; CHOD; CHVOJÍ; KAPR; KLUZIŠTĚ;
KOKOS; KOLEDA;
KRB;
LYŽOVÁNÍ;
MIKULÁŠ; MRÁZ;
NÁLEDÍ;
NOVÝ
ROK; OŘECH; PŘÁNÍ; PŘÍPITEK; PŮLNOC; RAMPOUCH;
SÁŇKY;
SNĚHULÁK;
SNĚŽĚNÍ;
SNÍH;
STROM;
SVAŘÁK; ŠTOLA;
VÁNOCE; ŽÁR.
Tajenka:
Připravila Zdeňka Hlavničková, asistentka Aperta, s.r.o.
7
Jak naplnit ducha
Kvalitní časopisy obsahují
návody. A protože náš časopis takový je, připomeňme například
postup z loňské zimního čísla na
výrobu vánočního řetězu, chceme
v této tradici pokračovat. Tradice,
jak příhodné slovo pro období na
přelomu roků. A jakou postupku
jsme pro Vás připravili tentokrát?
Velmi užitečnou, jak také jinak.
Zima je bohatá na společenské události. Znalost etikety se
nám může obzvlášť hodit. Pojďme
si jedno univerzální a nadčasové
pravidlo připomenout. Klade na
muže a ženy rozdílné požadavky:
muž má být duchaplný a žena
okouzlující. Kouzla se neprozrazují,
ztratila by tím svůj účinek a tak se
soustředíme na muže. Jak být plného ducha? Držme se několika
rad:
1. Duch není vidět. Využijme toho a spíše mlčme. Nemusí to být obyčejné mlčení, můžeme mít podobu naslouchání. Hodně se tento termín zmiňuje na kurzech
komunikace nebo v knihách na stejné téma. Podstatou je mlčení obohacené o oduševnělý výraz
s občasnou otázkou. Jistě jste v přídavném jméně rozpoznali skrytého ducha, takže jsme zaručeně na
správné cestě.
A co mám přesně proto udělat? Projděte si své fotky
a vyberte ty, na kterých se tváříte duchaplně. Tento
výraz pak natrénujte před zrcadlem. Jako důležitou
motivaci si pořizujte průběžné fotografie, jež můžete
následně využít. Úspěch je dobré zaznamenat. Pokud
takové fotografie nemáte, hledejte fotografie jiných
lidí. Doporučuji vybírat takové lidi, kteří jsou Vám alespoň trochu podobní. Já vím, že jsme každý jedinečný,
ale chtějme najít …
2. Mluvme o věcech, které nikdo moc nezná, ale druhé
(zejména dámy) zajímají. Vazba nezná a zajímá je důležitá.
8
A kde hledat? Duchovno je
často skryté v knihách. Pokud
jsme je nečetli, není nic ztraceno. Můžeme využít například obsahu knihy od Pierra
Bayarda: Jak mluvit o knihách, které jsme nečetli….
Alespoň tuto je dobré si přečíst.
3. Navštěvujme místa, která mají duchovní rozměr.
Obvykle se o nich hovoří jako
o duchovních stáncích nebo
prostorech s genius loci. Zaručeně mezi ně patří kostely,
synagogy, mešity, knihovny,
aleje … Pro zvýšení účinnosti
využijte propojení několika
prvků, například klášterní
knihovna, která vznikla na
základech rotundy.
Jak to funguje? Po dobu cca 20 dnů navštěvujme vybrané místo a nechme pokaždé minimálně 30 minut
působit. Pro zaznamenání počtu úspěšných návštěv je
možné využít adventního kalendáře. Nám se co by
organizér osvědčuje.
4. Choďme hodně na vzduch. Ještě lepší než benzínové
pumpy, kde mají obvykle stlačený vzduch, jsou hory.
Michal Knězů Mrvka, lektor a kouč Aperta, s.r.o.
P. S.:
Pokud by výše uvedené nezabralo, zkuste pozvolnější cestu a dejte si pro začátek malého ducha, přesněji doušek
něčeho dobrého. Takový aperitiv, aby se nám tělo připravilo na to, co bude následovat.
Důležité upozornění! Součet doušků něčeho dobrého
nevytváří Velkého Ducha. Více než matematika to potvrzuje životní praxe. Mohl by o tom být seriál Vyprávěj II a
těch dílů by bylo …
Vánoční „STROMOVÝ TEST“
Dokreslete/ ozdobte vánoční stromek na obrázku podle Vašich představ.
Až dokreslíte (ne dříve), otočte na následující stranu…
9
Vánoční „STROMOVÝ TEST“ - řešení
Co o Vás Váš strom vypovídá?
1)
Jsou Vaše ozdoby převážně oblého tvaru?
- Toužíte po harmonii.
2)
Chybí Vašemu stromu kometa?
- Čekáte na změnu v životě.
3)
Směřuje kometa na Vašem stromě vlevo?
- Máte rádi jistotu.
4)
Směr letu komety je naopak vpravo?
- Jste člověkem změny.
5)
Ozdobili jste svůj strom řetězy?
- Máte rádi jasná pravidla a hranice.
6)
Zdobí Váš strom netradiční objekty?
- Jste prudce inovativní.
7)
Jsou na Vašem stromku hořící svíčky?
- Jste plni energie a chuti do života.
8)
Má Váš strom hodně prskavek?
- Jste spíše nestálé povahy.
9)
Chybí u Vašeho stromku dárky?
- Nosíte si v sobě dětské vánoční trauma z dárku, který jste nikdy nedostali, ač jste po něm velmi toužili.
Alternativa pro singly – Stále čekáte na toho pravého/pravou (prostě nemáte dát komu dárek, no...).
10)
Připomíná Váš strom stromky z první republiky?
- S největší pravděpodobností jste překročili padesátku (věku).
PS: Věříme, že Vás náš test pobavil. Pokud máte zájem o důvěryhodnější testování své osobnosti, obraťte se na
nás.
Tento test je inspirován projektivními testy, které jsou založeny na nejednoznačných podnětech (skvrny, postavy, předměty ...). Psychologové předpokládají, že osoba, která test „tvoří“, do nich promítne část svojí osobnosti a odhalí tak svá nevědomá přání, tužby či motivy (nejznámější Rorschachův test, Tematický percepční
test, Baum test, Luscherův test barev).
Připravili Dobroslava Stránská a Oldřich Kvasnička
10
Jak dobře začít něco nového
Zima je dobré období na „něco nového začít“. Podzim
ledacos
uložil k pomalému tlení, zima nás vyzvala:
„Člověče, tohle už fakt dej k ledu!“. Uvolnit si prostor, to je
ono, uklidit v sobě i vně sebe. Nachystat se pro nové začátky.
ny přídavky jen takové, abychom cítili, že máme stále rezervu, že zbylo a ještě bychom si dali, ale to už ne. To zase až
příště. Zkrátka udržujme se lehce hladoví.
Začněte postupně. Co spolehlivě rychle odradí, je přepálený začátek. Předsevzetí typu denně 30 nových slovíček,
každému úplné překopání kompetencí, se všemi podřízenými týdně alespoň 1 hodinu rozhovoru… Vás rychle vyšťaví.
Mnohem lepší je tzv. si to šetřit. Novou činnost dělat jen tak
dlouho, dokud nám přináší radost, dokud nám „chutná“.
Radost je emoce, na níž se nové začátky mnohem lépe rozjíždí než na pevné vůli.
mi emocemi. Vždyť emoce motivují.
Řekněte to všem. K novým začátkům potřebujeme
podporu a taky je nám příjemné, když si můžeme sebe vážit.
Myslím, že jsme skoro všichni udělali tu zkušenost, že A vážíme si sebe i proto, že pro naše činění mají úctu i obněco nového začít, to ještě nějak jde, ale vytrvat, to už je div ti druzí. Tak to všechno propojme. Když všem řekneme,
těžší. Nabízím tedy čtenářům pár tipů, jak dobře začít, ale že jsme něco nového začali, hůře se nám z toho couvá.
především jak si ten začátek a pak i samotný průběh pojisA mluvte o tom hodně a s nadšením. Naše mysl se dá
tit, abychom vytrvali. A je skoro jedno, s čím chcete začít: ovlivnit způsobem, jak mluvíme. Zkuste chvíli mluvit
jestli s cizím jazykem, efektivnějšími pracovními prezentace- s opovržením nad někým, nebo něčím a uvidíte, jak se rychmi, učením se doma s dětmi, jógou či posilovnou, motivač- le nastavíte do celkového odporu. Funguje to i opačně, když
ními rozhovory s podřízenými, delegováním…. a tak, a tak, o věcech, činnostech, lidech budu záměrně mluvit s radostí
však všichni víme, kde nás tlačí bota k výměně starého za a nadšením, budu si udržovat mysl v pozitivitě a těšení se na
nové. Tipy platí univerzálně.
to, o čem je řeč. Jinak řečeno, začněme lépe vládnout svýPřepněte mód svého myšlení ze „začínám“ do „jsem
(dělám)“. Výborně k tomu pomáhá indiánská řeč. Jsem ten,
který běhá, který mluví německy, který deleguje, jí zeleninu/maso….
Věnujte svoji novou činnost někomu dalšímu. Je krásné, když nový zvyk přináší užitek a radost Vám, je úžasné,
když najdete někoho, koho byste svoji „novou identitou“
Dělejte krok navíc, ale jen jeden. Vůle je sval a jako obdarovali, kdo z Vás jiného bude mít také něco… Dar zavakaždý sval se za a) někdy také unaví, za b) potřebuje tré- zuje a posiluje pozitivní pouta.
nink. Aby se tak rychle neunavila, od toho je první krok, aby
Takže pojďme do toho, přeji Vám v tom nové úspěchy.
se trénovala, od toho je tento druhý. Nebo-li baví nás to do
10 nových slovíček, fajn udělejme jich 11. Baví nás běžet
Oldřich Kvasnička, lektor a kouč Aperta, s.r.o.
100 metrů, výborně, tak ještě k támhle té lampě. Ale všech-
Představujeme … Petra Štětková—nová lektorka v Apertě
Novou tváří v Apertě je od 1. 10. 2014 Mgr. Petra Štětková, díky které se
rozšířil lektorský tým. Petru tímto srdečně mezi námi vítáme.
„Život sestává z mnoha malých mincí, kdo je umí sbírat, má bohatství“.
J. Anoulih
Vystudovala jsem Univerzitu Karlovu – obor učitelství a po celých 20 let svého
profesního života jsem se pohybovala v prostředí, které se vzděláváním souviselo. Řekla bych o sobě, že sebepoznání a hledání souvislostí mě opravdu naplňuje a baví. Líbí se mi práce s informacemi, protože ty mají sílu nás „formovat
zevnitř“ a mohou tak mnohdy až zázračně proměňovat kvalitu našich životů.
Kromě výcviku v psychoterapii jsem absolventkou kurzů metody RUŠ. Díky tomu jsem se naučila skutečné bohatství hledat v radostech všedního dne.
Ve své práci v Apertě se zaměřuji na rozvoj manažerských dovedností a na oblast osobního rozvoje.
Těším se na spolupráci s Vámi.
Petra Štětková
11
Novinky v roce 2015 aneb Dejte si aperitiv z Aperty
Připravili jsme pro vás nová témata a to nejen vzdělávací kurzy, ale i odpočinkové motivační přednášky, plné inspirací a
užitků, určené všem bez ohledu na věk, pohlaví, profesní zařazení. Stačí pouze najít čas a chuť se na chvíli zastavit a nechat myšlenky volně plynout…
Dvoudenní kurzy
Motivační
rozhovory
s generací 20+
Emoční
inteligence pro
úspěšný život
Kurz pojmenovává rozdíly v motivačním chování nastupující generace. Zaměřuje se na pochopení
příčin jejich „neaktivního“ málo cílevědomého přístupu k úkolům a práci. A v příčinách hledá analogie k tomu, jak mladou generaci více zapojit a udržet ve výkonu. Učí účastníky mluvit o jiných motivátorech a o tradičních „jinak“.
Záměrně píšeme život a ne jen práci. Propojení práce s jinými sférami našeho žití tu bylo vždycky a
je marné se tvářit, že to tak není. Změny v našem soukromí ovlivňují naši práci a opačně. Seminář se
na člověka dívá jako na celek, víme, že dobré zkušenosti ze všech sfér je možné přenášet a „učit se“
tak být úspěšnější. Poznatky z věd zabývajících se emoční inteligencí jsou dobře převoditelné do
praktických cvičení.
Efektivní motivace Kurz vychází ze základních principů integrativní psychologie a jejího přístupu k člověku. Efektivní komunikace podporuje myšlenku „chceš-li být úspěšný, musíš být věrohodný nebo začni od sebe“. Motivační dovednosti a techniky se dají aplikovat nejen do profesního, ale i osobního života.
Motivační přednášky
Rozkvět (nejen)
ženy v každém
věku
Rozkvět čehokoliv na světě je spojen s pěstěním a s péčí. Lidská krása a líbeznost je příjemný rys, který nám otevírá dveře k zájmu okolí o nás. O nás samé, o naše názory, aktivity i potřeby. Příjemný a
líbivý člověk cítí vlastní sebehodnotu a má se rád. A mají ho rádi a váží si ho i ostatní. Ne, že by půvab
všemocně postačil, ale je právě tím klíčovým prvním dojmem, kterým vytváříme svou vlastní vizitku.
Řeč těla ženy
Ženy mohou být pracovně mnohem úspěšnější, když si přestanou svými nevhodnými signály těla házet samy sobě klacky pod nohy. V konkurenčním boji o dobrou práci se většina žen soustředí hlavně
na své silné stránky, ale ne vždy jim přináší vysněný úspěch. Schopnosti jsou sice důležité, ale magický význam má stále osobní projev. Recept na umění řeči svého ženského těla je velkou pomůckou
v cestě za respektem, uznáním i kariérou.
Óda na radost
Radost je jak živá voda, kdo ji nemá, ten hyne, kdo jí má málo, trpí. Pokud to tak chcete, v pořádku.
Pokud chcete změnu, můžete na tom zapracovat. V týmech/firmách, kde chybí radost, zůstává jen
dřina. Jak asi dlouho? Firmy/týmy bez radosti a pozitivních emocí jsou málo přitažlivé. Život bez radosti, vede k osamění. Škoda. Nemusí to tak vůbec být.
Chvála zvědavosti
Elixírem mládí je zvědavost. Opravdu? A pokud ano, je to dobře? Potřebujeme být zvědaví nebo snad
zvídaví? Je to stejné? Otázky bývají impulsem zvědavosti, proto je jich v této anotaci tolik. Další otázky spolu s odpověďmi jsou obsahem této přednášky. Jste na to zvědaví? Přijďte na průzkum.
3 zásadní
Čas je vždycky vztahová veličina k prostoru, k osobnosti, k prioritám, k rolím, počtu úkolů …. Jak se
nám daří s ním vycházet? Jsme s ním v souladu? A kdo je tady šéf? Pořád se něco děje, a proto je pomyšlenky time
managementu pro třeba se umět na chvíli zastavit. Dopřejte si své zastavení a zamyšlení na přednášce o čase, o životě …
život
12
Více informací Vám podají: Renata Richterová — [email protected], tel.: 732 432 067
Věra Růžičková—[email protected], tel.: 739 066 633
Pro co hoří naše děti
aneb Pohled ze dvou stran
Někdy stačí jen škrtnout a z malého nesmělého plamínku se může rozhořet velký oheň.
Přinášíme Vám pohled našich dětí na jejich záliby, pro které „hoří“, a tím se stávají součástí rodinného života. Proto jsme
přidaly i pohled nás matek, které plamínek podporují a někdy musí přikládat pořádná polena. Naštěstí nám je pomáhají
štípat a přikládat i tatínci.
Připravily Renata Richterová a Věra Růžičková—obchodní tým Aperta, s.r.o.
Co znamenají mažoretky a
twirling pro opravdové
twirlery
Když jsem před 5 lety nastoupila do skupiny s názvem Pomněnky Kosmonosy,
v životě mě nenapadlo, že za pár let tento
sport budu dělat vrcholově i na Mistrovství
Evropy. Říkala jsem si, že nemá cenu se
snažit, protože mě to stejně tak do 2 měsíců přestane bavit; nestalo se. Naopak. Začátky byly pro mě zvláštní stejně jako nové
prostředí a divný pocit cvičit s holkami, kterým je stěží 5-6 let (mě bylo skoro 9).
Je to pro mě i pro mé rodiče velmi vyčerpávající – finanční stránka, dojíždění a pro
mě i samotný trénink. Představte si trávit
cca 9 hodin týdně ve velmi „vonící a čerstvě
vyvětrané“ tělocvičně. Je to tvrdá dřina, ale
ten požitek, který zažijete na cvičební ploše
na soutěži se nedá vyplatit penězi. Ten pocit, když se na Vás diváci (a tím spíš Vaše
podporující rodina) dívají se slzami v očích,
s bradou dole a pěstmi zaťatými do běla, je
nezapomenutelný. V tu chvíli si říkáte, že ta
veškerá snaha, ty modřiny, pády, bolest a
slzy za to opravdu stály. Ne, v hlavě Vám už
ta milionkrát přehraná choreografie neběží,
cvičíte automaticky. Jediné co Vám v tu
chvilku běží hlavou je, že musíte, prostě
opravdu musíte, přesvědčit svou rodinu,
aby na Vás byla ještě víc hrdá a pyšná.
V dospělosti bych se ráda tomuto sportu
věnovala také, ale už ne jako soutěžící, ani
divák, nýbrž porotce.
Napsala Natálie Richterová –
několikanásobná
Vicemistryně
v mažoretkách
a twirlingu.
Pohled matky dítěte, které hoří… pro mažoretky a
twirling
Pro začátek bych si dovolila malé vysvětlení pojmů. Co je hlavní náplní
mažoretky, tak to je asi všeobecně známo. Pochodující, krásné, usmívající se
slečny v uniformách, kozačkách, mávající hůlkou do rytmu hudby. Twirling
je disciplína mažoretkám velmi podobná, protože i tady hraje hlavní roli hůlka. Jedná se však o tanec s hůlkou a prvky baletu a gymnastiky. I tato disciplína se dá dělat jako jednotlivec, duo nebo tým. Dokonce se uvažuje, že by
na příštích olympijských hrách byl twirling zařazen jako soutěžní disciplína.
Moje dcera Natálka se mažoretkám – twirlingu věnuje již 5 let a to velmi
intenzivně. A to 4-5x týdně a před soutěží nebo vystoupením i o víkendu,
když nejsou tedy víkendové celodenní semináře. Je pravda, že jsou 2-3x do
roka, kdy přijíždí za týmem mistryně republiky, aby děvčatům předala svoje
zkušenosti a naučila nové prvky. Protože i tato disciplína je o stále nových
prvcích a s každou sezónou, pokud chcete uspět (podotýkám ve velké konkurenci), o nové choreografii, kostýmu. Jsou stále nové trendy a velmi přísná pravidla.
Nikdy bych nevěřila, kolik dřiny, odříkání a potu je v této „zálibě“. Veškerý
čas se musí velmi pečlivě plánovat i s ohledem na chod rodiny, zaměstnání
rodičů a v neposlední řadě se do rozvrhu dne musí taky vejít i školní docházka a s tím i povinnosti spojené a jsem moc ráda, že moje dítě už pochopilo,
že i volný, oddechový čas, je pro ni také velmi důležitý.
Přes týden rozvoz na trénink, víkendy vystoupení, soutěže, popř. příprava
na ně. Upřímně přiznávám, že toho mám občas opravdu plné zuby, protože
veškerý volný čas všech členů rodiny, je vždy s ohledem na Natálku, ale pokaždé, když ji vidím na tréninku, jak opravdu dře, jak ji to baví…
Ovšem ten lehce mrazivý pocit, kdy se rok připravuje na různé soutěže,
mistrovství a pak se Vám při vyhlašování výsledků postaví na „stupně vítězů“, bych Vám přála zažít. V tu chvíli mám pocit i já, že si zasloužím odměnu za předešlé odříkání a křičím na celou halu: „Jóóó, super, paráda…“.
Prostě upustím ventil. A to i v případě, že se taky nedaří. Že se dře celou
sezónu a pak nic, uteče Vám postup o setinu bodu. To bolí a hodně bolí.
Potoky slz, otázek proč, pocity nespravedlnosti. I tak křičím na celou halu:“
Jóóó, super, paráda, nevadí…“.
Když se vracíme z tréninku večer domů a Natálka mi začne vyprávět, že je
unavená, ale musí se připravit na zítra do školy, tak se jí zeptám. „A Naty,
proč to vlastně děláš, co z té dřiny, odříkání, modřin vlastně máš?“. „Mami,
mě to strašně baví, ale to nemůžeš pochopit“. Hm, na tváři se mi objeví lehké pousmání - když myslíš, Natálko...
Naučila se při tomto sportu týmovosti, fair play, disciplíně, odpovědnosti,
že je tady škola, kamarádi, rodina a taky máma, která by do toho všeho
chtěla, aby si uklízela pokoj…
Renata Richterová
13
Orientační oheň
Pohled matky, jejíž dcery hoří každá jinak
Orientační běh už běhám 4 roky. Trénuji
v orientačním klubu Chrastava. Na provozování tohoto sportu mi stačí jenom buzola
a čip (ten si můžete i zapůjčit). Na shromaždišti si musím vzít popisy kontrol, které
mi více přiblíží, kde se kontrola nachází. Na
startovce je napsáno moje jméno s časem,
kdy startuji v mojí kategorii. V příslušný čas
se vydám na start. Podle mapy a buzoly
musím najít všechny kontroly v co nejkratším čase a daném pořadí. Párkrát jsem se
už ztratila. Moje trať většinou měří kolem
2 – 3 km. Běhám i sprint po městech, který
je kratší.
Už od malička bylo jasné, že každá dcera bude úplně jiná a potvrzuje se
mi to čím dál více.
Mladší Vendulka začínala ještě jako pětiletá se zápasem, ale převážně
chlapecký kolektiv jí nevyhovoval, tak chvíli skákala na trampolíně. Zahořela až pro orientační běh, který vyhovuje jejímu naturelu. Nevadí ji nepohoda, špatné počasí, bláto, spaní na karimatce, zabalené svačiny v batohu,
čekání na výsledky.
Když jsem s ní před lety jela na první závody, byla jsem příjemně překvapená, jak všechno funguje, jak na start chodí spoustu rodičů s dětmi, všude
panuje přívětivá atmosféra. Je to sport pro celou rodinu, pro všechny věkové kategorie. Vendulka několikrát stála na stupních vítězů, a to pak na ní
vidím, jak si to užívá (a já také) a jak ji to motivuje do dalších závodů.
Součástí tohoto jejího koníčka je letní tábor v Krčkovicích v Českém ráji.
Toto místo si zamilovala a způsob vedení tábora ji tak „chytil“, že je to vždy
vrchol celého roku. V dopisech nám nadšeně podrobně popisuje, co celý
den dělali, jaké soutěže absolvovali, jak si jejich tým vede. Přijede pak zcela
vyčerpaná, že lehne do postele a půl dne spokojeně spí. Vnímám, že toto
prostředí v ní podporuje samostatnost, rozhodnost a smysl pro pomoc druhým, protože v klubu jsou i velmi malé děti.
Viktorka také sportovala (karate, plavání), ale nezahořela tak, aby u toho
zůstala. Není soutěživý typ. Zato od 5. třídy vytvářela různé časopisy, kde
byly různé články, křížovky, hádanky. My jako rodiče jsme je nadšeně četli a
luštili. Trochu jsem u toho vzpomínala na svá školní léta na základní škole,
kde jsem také každý měsíc vytvářela malý časopis.
Viktorka v sedmé třídě moderovala školní vánoční akademii a to ji utvrdilo, že je to moc zajímavé a že by ji to bavilo. Zvláště když za to dostala i ocenění ze školy, že tak dobře, to už dlouho nikdo neudělal. Přišla s tím, že by
chtěla jednou studovat publicistiku a jejím cílem je moderovat zprávy. Však
také bylo období, kdy každý den zprávy sledovala, aby viděla, jak to moderátoři dělají, jak se oblékají, jak mluví.
Chtěla jsem, aby si mohla tuto práci nějak vyzkoušet, aby si byla jistá, že
je to ono. A tak jsem pátrala. Jednak jsem našla uměleckou agenturu Ambrozia o.p.s., se kterou byla již 2x u moře, kde během pobytu moderování
trénují. A pak jsem ji dostrkala do Dětské televize Liberec, kde si může vyzkoušet všechno, co k vytváření reportáží potřebuje. Díky této televizi vnímám, že je mnohem samostatnější, naučila se jednat s dospělými a dostala
se do míst, kam se každý jen tak nepodívá. A já vždy netrpělivě čekám, kdy
reportáž dostříhá a bude již ke shlédnutí.
Každá dcera jde svou cestou a já se snažím být podporujícím průvodcem.
Věra Růžičková
S mým oddílem jezdím na soustředění 2x
do roka. Jezdím na soustředění i
s Ještědskou oblastí, se kterou se účastním i jiných republikových akcí, jako jsou
třeba 3-členné štafety, 4-členné sprintové
štafety nebo 8-členná družstva. Znám většinu svých soupeřek z jiných klubů, protože
se stále potkáváme na závodech, ale také
na soustředěních a letním táboře
v Krčkovicích, kde hrajeme hodně sportovních her. Při závodech za Ještědskou oblast
se s těmito soupeřkami stáváme součástí
jednoho týmu. Na velkých závodech mám
ráda, že všechny oddíly mají barevné dresy
a je výborná atmosféra.
Na orientačním běhu mě baví, že se běhá
různým terénem (skály, stráně, bažiny,…) a
za každého počasí. Je vždy na mě, abych si
naplánovala cestu podle mapy a neztratila
se. Musím si pamatovat všechny mapové
značky. V chrastavském klubu je hodně
dětí, všichni se tam známe a vzájemně si
fandíme. Nejvíce se mi na tomto sportu
líbí, že se běhá v přírodě. Velmi Vám ho
doporučuji.
Vendulka Růžičková
Publicistika nejen pro děti
Jmenuji se Viktorie Růžičková a je mi 14 let. Do Dětské televize
chodím něco přes jeden rok. Jsem vděčná mojí mamce, že mi o tomto klubu řekla, protože už před tím mě strašně moc bavilo něco psát
a točit a zpracovávat zajímavá témata. To všechno mi Dětská televize umožnila.
Když jsem přišla na první schůzku, ani jsem si nemyslela, že bych
tam moc dlouho vydržela, ani jsem tam nikoho neznala. Ale když
jsem poznala všechny ty úžasné lidi, tak jsem tam prostě musela zůstat. Minulý rok nás tam chodilo dost málo a jenom samé holky
14
v mém věku, ale tím jsme se alespoň lépe poznaly a mohly
jsme spolupracovat na reportážích.
Všechny reportáže si vymýšlíme sami. Stejně tak musíme
napsat sami námět, scénář, domluvit se potřebnými lidmi na
natáčení reportáže a pak jít točit do terénu se štábem. Největší a nejdelší čas pak zabere střih, ale po té několikahodinové práci u počítače to pak stojí určitě za to. Pak zbývá jen
reportáž umístit na internet (buď na www.youtube.com/
user/liberecdtv nebo na http://www.dtv-liberec.cz/domu1/).
Svou první reportáž jsem vytvořila asi 14 dní potom, co
jsem do DTV přišla poprvé. Byla to reportáž o veletrhu vzdělávání Educa, ve které jsem dělala i svoji první anketu přímo
mezi lidmi a také jsem si vyzkoušela rozhovor s hejtmanem
LK Martinem Půtou. Další reportáže byly třeba o otevření
Oblastní galerie Liberec v bývalých lázních, otevření IQ landie nebo zdokumentování celého dne s libereckými hasiči a
mnoho dalších…
Dětská televize mě naučila mnoho nového a mám teď
mnohem více zkušeností. Poznala jsem mnoho zajímavých
lidí, zajímavý byl třeba rozhovor s novinářkou Petrou Procházkovou. Určitě stojí za to si práci v našem malém studiu
vyzkoušet.
Viktorie Růžičková
Head office
Asi se mnou budete souhlasit, že k zimnímu nedělnímu odpoledni patří nějaká forma odpočinku. A nemusí se hned
jednat přímo o zahálku. Co třeba taková malá siesta u kávy
a pokus zkrotit tabulku se sudoku? Jen ať se naše mozkové
závity trochu protáhnou, určitě jim to neuškodí. Ale, chcete
-li být ke svému nejsložitějšímu orgánu v těle trenérsky nároční i v rámci relaxace, pojďte se podívat na zlomek toho,
co všechno se v něm vlastně u té vonící kávy odehrává:
rakteru samotného problému, na našich rozhodovacích zkušenostech a rituálech a asi i na řadě dalších faktorů, jakou
cestou hledání se vydáme a odkud na nás „vyskočí“ řešení,
jemuž uvěříme a rozhodneme se pro něj:
1. Vědomé racionální postupy.
2. O něco samostatnější, ale přesto vědomím zachytitelné
emoční procesy. Někdy nás může ke správnému rozhodnutí přivést i odpověď na otázku „Proč cítím to, co
1. Soustředěně myslíme na soubor čísel sudoku, analyzucítím a je to důležité pro to, o čem se rozhoduji?“ Jistě
jeme různé kombinace a hledáme správné řešení – jedVás napadne řada situací, kdy právě emoce jsou tím
ná se tedy o produkt našeho vědomí.
důležitějším rádcem než rozum.
2. Mozek se ale také stará o řadu dalších neméně důleži3. Naprosto samostatné a vědomím nezachytitelné procetých funkcí – např. řídí naše dýchání. Na něj už soustřesy (podobné těm trávícím), kdy se naše „head office“
děně nemyslíme, probíhá bez účasti našeho vědomí, ale
zaobírá problémem za zavřenými dveřmi. Jistě se Vám
není obtížné si jej uvědomit. A je-li potřeba, tak i reguuž stalo, že jste to správné řešení, pro nějž jste se nakolovat. To třeba v případě, že chceme provést dlouhý
nec i rozhodli, objevili díky nějakému „vnuknutí“, aniž
nádech a nasát a identifikovat vůni linoucí se ze sousedbyste o něm usilovně přemýšleli. Měli jste štěstí a
čina okna : „Copak dobrého to asi peče?“
v centrále si na Vás vzpomněli a poslali ho z oddělení
3. Třetím příkladem procesu, který patří k odpolední siesnevědomí.
tě a který je řízen naším výkonným mozkem, je trávení.
Proto, až budete řešit něco opravdu složitého a zásadního,
A vypadá to, že zde se jedná o doménu pro mozek na
vzpomeňte, že existuje více možností než jen racionální rozvýsost soukromou, protože většina z nás si nedokáže
por příčin, důsledků, kladů, záporů a soupis argumentů.
ani uvědomit, co přesně se v útrobách odehrává, natož
Dejte si klidně tu nedělní siestu, jen namísto sudoku zařaďto pak vlastní vůli ovlivnit.
te třeba „šlofíčka“. Je totiž vědecky dokázáno, že Vaše head
A pročpak vlastně tato malá nedělní exkurze do naší office pracuje a problémem se vážně zaobírá, i když třeba
„centrály“? Nabízí se nám zde totiž užitečná paralela i pro zrovna spíte;-)
řešení důležitější problémů než je kratochvilné sudoku. TeoZdeněk Novotný
rie rozhodovacích procesů popisuje také několik možností,
lektor Aperta, s.r.o.
jak nalézt to naše řešení, jak se rozhodnout. Záleží na cha-
15
Setkání s Apertou a jejími hosty
25. 3. 2015 v Kulturním centru Vratislavice 101010
Těšíme se na Vás
Jak v Apertě připravujeme PF
Je začátek září 2014 a v Apertě máme interní seminář. Součástí programu je i zamyšlení se nad tím, jak bude vypadat konec roku 2014. Ještě přesněji, jak bude vypadat letošní novoročenka. Již několik let tomu skutečně věnujeme pozornost,
protože chceme, aby novoročenka vyjadřovala nějakou myšlenku či poslání. Například pro rok 2013 jsme Vám přáli, ať Vaše
cesta je pro Vás i pro druhé vždy inspirací a po PF se proháněly stopy. Většina z Vás od nás dostala lžíci na boty, protože
jsme chtěli, abyste se s námi do toho obuli. Vloni jsme Vám přáli mnoho radostných objevů, což podpořila malá formička
na ořechy (vánoční cukroví). A pokud jste dárek řádně rozbalili, zjistili jste, že to nejlepší je ve Vás samých.
Takto si to každý rok vymyslíme, co Vám chceme popřát do nového roku, pak však následuje velmi důležitý krok. Nápad
zasíláme naší dvorní výtvarnici Ivaně Vykypělové, která se s našimi požadavky vždy poprala na výbornou. Letošní novoročenka je již čtvrtá v pořadí. Ivana Vykypělová je také autorkou koukátek, které jste od nás dostali v říjnu 2013 na našem
Koukátku do budoucnosti.
A jak letos dopadl „konkurz“ na novoročenku? Nápadů bylo mnoho, ale zvítězil motiv, který je hřejivý a ke všemu má jiskru. Můžete posoudit sami. A když se s námi do konce roku potkáte, jako dárek od nás dostanete sirky, které jiskru umí
zažehnout. My však věříme, že naše školení, semináře, přednášky či poradenství tuto jiskru také podpoří. Takže budeme
rádi, když se s Vámi budeme potkávat i v roce 2015.
Vaše Aperta, s.r.o. a tým Aperťanů
Novinky neprošly redakční úpravou.