h isto r ie a pa m á tk y - Pardubice Region Tourism
Transkript
h isto r ie a pa m á tk y - Pardubice Region Tourism
Zámek Choltice Berlín Ozdobou Choltic, městyse asi 16 km jihozápadně od Pardubic, je raně barokní zámek a u něho zajímavý park a obora. Varšava Drážďany Moskva Praha Pardubice Stuttgart Mnichov Národní hřebčín Kladruby nad Labem Rybitví a ruchadlo bratranců Veverkových V Kladrubech nad Labem měli v polovině 16. stol. páni z Pernštejna (majitelé pardubického panství) koňskou oboru. Poté, co se panství stalo královským komorním velkostatkem (1560), vznikl tu hřebčín, který dostal roku 1579 od Rudolfa II. statut císařského dvorního hřebčína. Napůl cesty mezi Pardubicemi a městem Lázně Bohdaneč je vesnice Rybitví. Roku 1827 tu sestrojil sedlák František Veverka s pomocí svého bratrance kováře Václava nový pluh, nazvaný ruchadlo. Ruchadlo jako jeden článek vývoje orební techniky usnadňovalo hlubokou orbu a pomáhalo urychlit proměny zemědělství, které vrcholily kolem poloviny 19. stol. Veverkové na vynálezu nezbohatli, ani se jim nedostalo uznání a oba zemřeli v nuzných poměrech. Vynález si přivlastňoval Johan Kainz, což poté vyvolalo spory o jeho autorství. Měly politický podtext v tehdy napjatých českoněmeckých vztazích. Svědectvím uznání autorství vynálezu ruchadla je pomník bratranců Veverkových v Pardubicích z roku 1883. V Rybitví zůstal jen domek kováře Václava a v muzeích několik ruchadel. Bratislava Vídeň Budapešť Ve středověku stávala v místech zámku tvrz, upravená v polovině 16. stol. na renesanční zámek, který ale během třicetileté války dokonale zpustl. Zásadně jej nechal přestavět před rokem 1672 Romedius Konstantin Thun, zřejmě podle plánů Rossi de Lucca z Pisy. Na dvoukřídlou jednopatrovou raně barokní budovu navazuje na konci jižního křídla vyšší objemná osmiboká kaple sv. Romedia, Pardubice Region Tourism zakončená čtyřbokou luregionální infocentrum cernou. nám. Republiky 1, 530 02 Pardubice Uvnitř je bohatá štuková, otevírací doba: Po - Ne 9:00 - 18:00 malířská a sochařská výtel.: +420 466 768 390, +420 775 068 390 e-mail: [email protected] zdoba, na níž se podíleli www.pardubicko.info, www.ipardubice.cz umělci zvučných jmen. Podle některých historiků Realizováno v rámci projektu Pardubicko je choltická kaple sv. Ro– v cestovním ruchu si musíme pomáhat – společně zaGREENGOLF jeho udržitelný rozvoj, Pardubice a.s. Investor: GREENGOLF Pardubice a.s. Investor: který je spolufinancován Regionálním operačním programem NUTS II Severovýchod media jednou z nejhezčích Realizace: srpen 2008 – květen 2009 Realizace: srpen 2008 – květen 2009 raně barokních staveb v Čechách. Financováno Financováno Ü Pardubice Ü Městská památková rezervace Ü Zámek Ü Architektura začátku 20. stol. Ü Kunětická hora Ü Zámek Choltice Ü Národní hřebčín Kladruby nad Labem Ü Rybitví a ruchadlo bratranců Veverkových Ü Holice a Veliny VBA VODNÍHO SVĚTA A ROZŠÍŘENÍ VÝSTAVBA VODNÍHO SVĚTA A ROZŠÍŘENÍ UBYTOVACÍCH KAPACIT UBYTOVACÍCH KAPACIT O KONGRESOVOU TURISTIKU TURISTIKU PRO KONGRESOVOU LU LESOPARK AREÁLUKUNĚTICKÁ LESOPARKHORA KUNĚTICKÁ HORA z Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Severovýchod z Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Severovýchod Jeho správci časem vyšlechtili z dovezených starošpanělských a staroitalských koní nové plemeno klabonosých kladrubských koní, vhodných hlavně jako kočároví a ceremoniální koně. Tento chov se daří udržet, má světovou prestiž a s celým hřebčínem byl prohlášen národní kulturní památkou. Za prohlídku stojí nejen vlastní hřebčín, ale pozornost zaslouží i tamní zámek. Původní objekt přestavěl architekt F. M. Kaňka začátkem 18. století a znovu po požáru z roku 1757. Holice a Veliny Holice jsou městem ve východní části Pardubicka s tradicemi obuvnické výroby a strojírenství. S jejich jménem je zvláště spojována osoba tamního rodáka, cestovatele MUDr. Emila Holuba (1847 - 1902). Ten podnikl tři cesty do Afriky a mj. jako první prozkoumal a popsal okolí Viktoriiných vodopádů na Zambezi. Tuto ve své době velmi populární osobnost připomíná v Holicích zajímavé místní muzeum. V okolí Holic je řada atraktivit, z nichž připomeňme např. obec Veliny, kde se nachází dřevěný roubený kostelík sv. Mikuláše z roku 1752, u něhož stojí roubená zvonice a stavení márnice. Jde o dnes již poměrně vzácně dochovaný doklad lidového stavitelství i estetického cítění venkovských řemeslníků. Na kruchtě kostela jsou původní varhany z 18. stol. historie a památky front: CYAN MAGENTA YELLOW BLACK front: CYAN MAGENTA YELLOW BLACK Pardubice Pardubice leží v rovinatém východním Polabí u soutoku Labe a Chrudimky. To předurčovalo již od pravěku poměrně intenzivní osídlení v okolí pozdějšího města. Jím se Pardubice staly (nejprve jako poddanské městečko) před polovinou 14. stol., kdy nevelké panství patřilo pánům z Hostýně, píšících se poté z Pardubic. Jejich erb časem město převzalo do svého znaku. Mezi pány z Pardubic vynikl Arnošt, první pražský arcibiskup, přední diplomat a rádce Karla IV., nebo staročeský básník Smil Flaška. Největší rozvoj města a celého regionu ale nastal, když tu vládli v letech 1491 – 1560 páni z Pernštejna. Ti proměnili Pardubice na rezidenční město, které vyhovovalo nárokům pernštejnského dvora a reprezentovalo jeden z nejbohatších a nejvlivnějších panských rodů v zemi. Městská památková rezervace V málokterém větším průmyslovém městě, kde zpravidla proběhly sanace historických center, najdete tak dobře zachovalé staré historické jádro města a zámku jako v Pardubicích. Na rozlehlém velkostatku Pernštejnové vybudovali rozsáhlou rybniční soustavu, přinášející velké zisky. Od roku 1560 přešly Pardubice s panstvím do majetku krále jako královské komorní město. Velmi utrpěly během třicetileté války. Zmizela předměstí, město vyhořelo a počet obyvatel klesl sotva na polovinu. Postupná obnova trvala více než sto let. Nová významná kapitola v historii města přišla ve druhé polovině 19. stol. Díky výhodnému dopravnímu spojení, hlavně po železnici (od roku 1845), se Pardubice staly industriálním městem. Na počátku 20. stol. to bylo největší východočeské město a rozvíjelo se dál i v meziválečném období. V dnešních průmyslových Pardubicích, v sídle Pardubického kraje, žije na 90 tisíc obyvatel. Působí tu univerzita (má přes 10 tisíc studentů) a je to město sportu s bohatým kulturním a společenským životem a četnými zajímavými tradicemi. Pozornost si tu zaslouží stopy podoby měšanských domů pernštejnských Pardubic: např. několik dochovaných nik ve štítech původně jednopatrových domů s pozdně gotickou malířskou figurální výzdobou nebo četná raně renesanční ostění z terakoty a štíty tehdy již dvoupatrových domů, zakončené působivými obloučky. Cenná je ovšem i štuková výzdoba fasád řady domů z doby klasicismu a empíru. Dominantou města je raně renesanční Zelená brána. Zámek Původní hrad, jehož začátky sahají do 13. stol., přestavěli od konce 15. do poloviny 16. stol. páni z Pernštejna na velký palác zámeckého typu. Kolem vybudovali nové opevnění z mohutných hliněných valů, hradby na úpatí a příkopu, který se dal zavodnit. Vznikl tak přechodný typ mezi hradem a zámkem. V takovém stupni dochování a rozloze tohoto typu panského sídla nemá pardubický zámek ve střední Evropě obdobu. Po polovině 16. stol. zámek sloužil stále více komerčním zájmům velkostatku a výbava interiéru zcela zmizela. Uvnitř se nicméně dochovaly cenné architektonické články, vzácné zbytky raně renesančních nástěnných maleb a malované stropy. Nyní zámek slouží galerii a hojně navštěvovaným expozicím Východočeského muzea v Pardubicích (ročně na 60 tisíc osob). Architektura začátku Kunětická hora 20. stol. Rozvoj Pardubic na konci 19. a v prvních desetiletích 20. stol. zanechal viditelné stopy v dílech několika předních českých architektů. Objekty stavěné v duchu secese tu reprezentuje budova divadla (1909) architekta A. Balšánka. Záhy se ozývá kubismus, art deco a další styly. Mezi prvními je výrobní objekt Winternitzových mlýnů, projektovaný J. Gočárem (1910 a 1922 – 1926). Tento rodák z nedalekého Semína projektoval v Pardubicích ve 20. a 30. letech i další hodnotné stavby. Významným dílem prohlášeným za národní kulturní památku je pardubické krematorium z roku 1923 navržené P. Janákem a J. Kyselou (vnitřní výbava) s dostavbou kolumbária (K. Řepa). Zmínit je třeba ještě aspoň několik realizací L. Machoně, z nich například pasáž na třídě Míru. Sopečná vyvřelina Kunětické hory (297 m n. m.) se zříceninou hradu je z daleka viditelnou dominantou rovinatého středního Polabí. Její tajemná majestátnost přitahovala lidi již v pravěku. Počátky hradu nejsou jasné; za husitských válek zde začal stavět hrad Diviš Bořek z Miletínka. V mohutnou pevnost jej proměnili na přelomu 15. a 16. stol. páni z Pernštejna. Od konce 16. stol. hrad chátral, a když byl za třicetileté války vypálen, začal se měnit ve zříceninu. Jeho zkázu uspíšilo necitlivé lámání kamene v 19. a na začátku 20. stol. O zrušení lomu a záchranu hradu se velmi zasloužil pardubický Musejní spolek. Kunětická hora je dnes tradičním cílem výletů, dějištěm řady kulturních, společenských i zábavných programů. Za výstup stojí i vyhlídka z vrcholu hradní věže.
Podobné dokumenty
Po stopách moderní architektury v Pardubickém kraji
Český architekt, přestavitel architektonického kubismu a později nového „národního slohu“, k němuž se přiklonil po první
světové válce a který byl inspirován barevně dekorovanými lidovými stavbami....
Prostor, struktura a technologický tok / možnosti nového využití
– sloužící pro značný počet technologií, které slučují znaky
jednoúčelové a víceúčelové výroby
Emil Hlaváček, Architektura pohybu a proměn, Odeon, Praha, 1985, s.104.