CM- výročí - Farnost Litovel
Transkript
Po stopách svatých Cyrila a Metoděje informace a zamyšlení na téma Cyril a Metoděj – 1150 let od jejich příchodu Životopis Sv. Cyrila a Metoděje Svatí Cyril a Metoděj se narodili v řecké Soluni. Pocházeli ze vznešené a bohaté rodiny. Otec, jménem Lev, byl vysoký státní hodnostář. Zemřel, když Cyrilovi bylo čtrnáct let. Matka Marie byla údajně ze slovanského rodu. Mladší z bratrů, Konstantin, který jméno Cyril přijal až později, se narodil roku 827 jako nejmladší ze sedmi dětí. Když mu zemřel otec, ujal se jej Theoktist, nejvyšší ministr v říši, a vzal jej k císařskému dvoru do Konstantinopole (dnes Istanbulu). Jevil veliké nadání pro duchovní vědy. Po studiích na univerzitě, kde byl žákem patriarchy (v raných dobách církve biskup, nadřízený arcibiskupům a biskupům určité oblasti) Fótia, přijal kněžské svěcení. Krátkou dobu přednášel na vysoké škole, kde se tak proslavil, že byl nazýván „filozof“. Potom vstoupil do kláštera na hoře Olymp, ve kterém žil jeho bratr Metoděj. Metoděj se narodil roku 815. Po studiích působil jako vysoký úředník ve státní službě. Byl správcem v severní Makedonii, osídlené slovanským obyvatelstvem. Brzy se však vzdal státních služeb a uchýlil se do kláštera sv. Basila, aby tam zasvětil svůj život Bohu. V roce 860 byl Konstantin spolu se svým bratrem Metodějem zařazen do poselstva k Chazarům (obyvatelům raně feudálního státu v dolním Povolží a části severního Kavkazu). Cestou na poloostrově Krymu u města Chersonu se podařilo Konstantinovi objevit hrob sv. Klimenta. Spolu s bratrem vyzvedli ostatky sv. Klimenta a vzali je s sebou do vlasti a poté i na Moravu. Roku 862 přišli do Konstantinopole poslové velkomoravského knížete Rastislava (846-869) s žádostí, aby na Moravu byli vysláni kněží mluvící slovanským jazykem. Císař Michal III. (842-867) pověřil touto misií (hlásáním křesťanství mezi pohany) Konstantina a Metoděje. Ti se na své poslání pečlivě připravili. Konstantin vytvořil zvláštní, pro slovanské hlásky upravené písmo, hlaholici. Oba bratři přeložili některé části Písma svatého a potřebné liturgické (bohoslužebné) knihy do jazyka slovanského. Po této přípravě se vydali na cestu. Do hlavního města velkomoravské říše Velehradu přišli v červnu roku 863. Hned se dali do práce. Hlásali evangelium, vyučovali, připravovali kandidáty na kněžství. Za spolupráce svých učedníků dokončili překlad Písma svatého. Výsledkem jejich práce bylo, že se Morava stala během pěti let katolickou. Papežem Mikulášem I. (858-867), který se dověděl o jejich úspěšném působení na Moravě, byli povoláni do Říma. Soluňští bratři pozvání uvítali, protože se tam již sami dříve chystali, aby podali zprávu o své misionářské činnosti. Než však došli do Říma, zemřel papež Mikuláš I. Jeho nástupce, papež Hadrián II. (867-872), když uslyšel, že soluňští bratři nesou ostatky sv. Klimenta, vyšel jim naproti s průvodem kněži a obyvatel města. Ostatky světce byly slavnostně uloženy do chrámu sv. Klimenta. Počátkem roku 868 papež Hadrián II. slavnostně schválil liturgii ve slovanském jazyce a samostatné biskupství na Moravě. Nechal vysvětit na kněze žáky moravských věrozvěstů. V Římě Konstantin onemocněl a v předtuše blížící se smrti vstoupil do kláštera, kde přijal jméno Cyril. Po padesáti dnech podlehl svému těžkému utrpení a 14. února zemřel. Byl pohřben v bazilice svatého Klimenta. Papež Hadrián II. vysvětil Metoděje na arcibiskupa Panonie (tj. území, které zahrnovalo dnešní východní Rakousko, západní Maďarsko, západní Slovensko a Moravu). Cestou zpět na Moravu byl Metoděj na příkaz bavorských biskupů zajat a vězněn. Papež Jan VIII. (872-882) jej v roce 873 vysvobodil z vězení. Metoděj se vrátil na Moravu. Podle Kristiánovy legendy (latinské dílo s nástinem nejstarších českých dějin z 10. století) v roce 874 pokřtil českého knížete Bořivoje a jeho ženu Ludmilu. Němečtí kněží vedení Wichingem, pozdějším biskupem v Nitře, obvinili Metoděje u papeže, že šíří bludařské učení. Metoděj se v Římě, kam se musel v roce 879 znovu odebrat, před papežem ospravedlnil z nařčení, že je bludař, a obhájil slovanskou liturgii. Od papeže obdržel v červnu 880 potvrzení slovanské liturgie i svého úřadu. Potom mohl Metoděj přes všechny těžkosti působit na Moravě a dokončit započaté dílo. Zemřel 6. dubna 885 na moravském Velehradě. Metodějovi žáci byli po jeho smrti vyhnáni z Moravy. Uchýlili se do Bulharska, Chorvatska, Polska a Čech. Papež Štěpán VI. (896-897) v roce 896 zakázal používat při bohoslužbách slovanský jazyk. Na Moravě se dodnes zachovalo na místech, kudy se ubírali moravští věrozvěstové sv. Cyril a Metoděj, mnoho památek. Vedle studánek na Velehradě, v Podivíně, v Přibicích a jinde, jsou to kříže. Cyrilometodějské kříže jsou nahrubo otesané kameny tvaru křesťanského kříže, různé velikosti, věky sešlé a všelijak nachýlené. O jejich starobylosti svědčí patina (změna povrchu uměleckého díla dlouhodobým vlivem prostředí) materiálu. Způsob opracování napovídá, že jde o kamenické práce z 9. století. Cyrilometodějský kříž u Krakovce (okres Prostějov) také připomíná, že se tudy ubírali sv. Cyril a Metoděj. Ti s oblibou kázávali poblíž pohanských svatyň, kde se shromažďovalo veliké množství lidu. Také u Krakovce byla pohanská svatyně. Stávala na kopci, který vévodí dalekému okolí. Věrozvěsti pohanskou svatyni posvětili na křesťanský kostel a kopec dostal nový název „Světinská hora." Dnes je na „Světinské hoře" kaple sv. Antonína Paduánského, postavená vletech 1682-1686 a opravená v letech 1949-1955. Morava vždy uctívala slovanské světce. Olomoucký biskup Karel II. hr. Lichtenštejn (16641695) v roce 1676 obnovil slavení svátku sv. Cyrila a Metoděje, který na mnoha místech upadl v zapomenutí. Velehrad se stal místem slavných národních poutí. V 17. století se poutě konaly třikrát do roka. Byla to jarní pouť připadající na 9. březen (byl to původní cyrilometodějský svátek, přesunutý teprve v souvislosti s oslavou milénia roku 1863 na 5. červenec), pouť na Boží tělo a sv. Bernarda (20. 8.), patrona cisterciáků, spravujících Velehrad. V 19. století moravští knězi využívali cyrilometodějské myšlenky a jubilejní roky 1863, 1869 a 1885 k národnímu probuzení a k posilování vlastenectví. Velké úsilí šíření cyrilometodějské úcty vyvinul ThDr. Antonín Cyril Stojan (22. 5. 1851 29. 9. 1923), od roku 1921 arcibiskup olomoucký. Založil družstvo Velehrad, Misijní ústav, Akademii velehradskou, časopis Apoštolát sv. Cyrila a Metoděje a Tiskový spolek cyrilometodějský. Jistě není bez zajímavosti, že vysoká škola připravující bohoslovce má na Moravě název Cyrilometodějská teologická fakulta a že svěcení bohoslovců na kněze bývalo v Olomouci 5. července, na svátek sv. Cyrila a Metoděje. Sv. Cyril a Metoděj jsou nejčastěji zobrazováni společně. Sv. Metoděj bývá zobrazen v biskupském rouchu, s berlou, mitrou a s „knihou života" na základě citátu: „Kdo zvítězí, bude oděn bělostným rouchem a jeho jméno nevymažu z knihy života, nýbrž přiznám se k němu před svým Otcem a před jeho anděly (Zj 3,5). Sv. Cyril je zobrazován v řeholním šatě s patriarchálním křížem a ostatky sv. Klimenta, uloženými ve skříňce označené zkratkou S. CL. V ruce má knihu, která symbolizuje jeho překlad Písma svatého. (Napsal také tzv. Proglas, básnický předzpěv k slovanskému překladu čtveroevangelia.) Za uvedení křesťanství na Moravu jsou sv. Cyril a Metoděj nazýváni apoštoly Slovanů. Encyklikou (papežským listem) Lva XIII. (1878-1903) ze dne 30. září 1880 byl svátek obou bratří rozšířen na celou římskokatolickou církev. Jsou také patrony slovanských národů. V roce 1980 prohlásil papež JAN PAVEL II. sv. Cyrila a Metoděje za spolupatrony Evropy (se sv. Benediktem), protože jejich dílo evangelizace je i dnes příkladem, jak zpřístupnit evangelium všem lidem a národům. Mgr. Karel Konečný Převzato z Katechetických listů, roč. 1996 Obrazy sv. Cyrila a Metoděje Svatý Metoděj Svatý Konstantin Hlaholice Jeho název pochází ze staroslověnského slovesa glagolati – hovořit nebo podstatného jména glagolъ – slovo. Písmo tvořilo základ kultury a vzdělanosti Velké Moravy, později se rozšířilo do jiných slovanských zemí, kde se nejdéle udrželo v Chorvatsku. Během 10. století Slované přešli buď k latince nebo cyrilici (která má na hlaholici nezávislý původ) a hlaholice byla odsunuta na okraj. Hlaholice měla původně 41 znaků, Na Moravě se hlaholice používala v letech 863–886 pro oficiální státní a bohoslužebné účely. Vyučovala se na škole (akademii), kterou založil Konstantin nebo Metoděj a kde byli vychováváni jejich učedníci. Původní cyrilice kolem roku 900: Přestože podle názvu písma se může zdát, že by tvůrcem cyrilice mohl být svatý Cyril, není tomu tak. Sv. Cyril vytvořil složitější a starší písmo hlaholici v 60. letech 9. století, zatímco cyrilice vznikla až koncem 9. století v Bulharsku. Cyrilice (též cyrilika) je písmo původně vymyšlené pro zápis staroslověnštiny a posléze používané pro zápis církevní slovanštiny, která na staroslověnštinu navázala. Cyrilici sloužilo za vzor řecké písmo. Památky ve staroslovanštině Píseň Odpověděl Filozof Konstantin Odpověděl jim Filosof. Cožpak nepadá déšť od Boha stejně na všechny, ani slunce nesvítí všem stejně, či nedýcháme na vzduchu všichni stejně? Vždyť my známe mnoho národů, které ovládají umění písma a vzdávají Bohu slávu každý svým jazykem. David přece volá, řka: „Pějte Pánu všechny země, pějte Pánu píseň novou.“ „Chvalte Boha, všechny národy, velebte ho, všichni lidé, a vše, co dýchá, ať chválí Pána.“ Odpověděl Filozof Konstantin. Obrana Konstantinova v Benátkách r. 868 z alba Chvění, Jiří Pavlica, Hradišťan a Moravská filharmonie Brno Část textu tzv. Kyjevských listů psaných hlaholicí Stránka z kodexu Zografského, psaného na přelomu 10. a 11. století v klášteře na hoře Athos
Podobné dokumenty
Konstantin a Metoděj
křesťanskou a z celého srdce si přál, aby se šířila po celé jeho zemi.
Dříve než bratři odešli na Moravu, sestavil Konstantin písmo, které vyhovovalo
jazykům slovanským, a přeložil nejdůležitější s...
Kde jsou dva nebo tři aneb cestou dvou bratří
Víte, jak vypadaly „gusle“ nebo „gudky“? Nepřipomínají vám nějaké
české slovo? Oba jsou to strunné nástroje. Na gusle se hraje smyčcem, je
to tedy praprapradědeček houslí a na gudky se brnká jako n...
Konstantin (Cyril) a Metoděj
Papež Mikuláš I. povolal oba bratry, aby se osobně přišli do Říma hájit. Cařihrad se v tu dobu
ocital ve víru palácových převratů a o dění daleko od hranic byzantského impéria se nikdo nestaral.
Ji...
Cyril a Metoděj
V témže roce byli pozváni papežem Mikulášem I. Svatý otec totiž věděl, že ti dva Byzantinci káží na Velké Moravě
v nepovoleném jazyce. Konstantin vzal s sebou kosti svatého Klimenta jako dar papeži...
Volím si Sofii A - Matice Velehradská
přes něj přelilo moře. Ale bratři ho při odlivu našli na
mělčině u břehu. Ostatky svatého Klimenta pak vzali
s sebou.
Vybarvi políčka barevně podle počtu teček
a zjisti, co je na obrázku.