Anglie v 16. a 17. století
Transkript
Anglie v 16. a 17. století
5HD304 Hospodářské dějiny světa Anglie v 16. a 17. století O Velké Británii mluvíme až od 18. stol. – do té doby Anglie a Skotsko Na konci 15. stol. Anglie nic neznamená – za 200 let se stala rozhodující mocností Evropy Historický přehled Válka růží (1455 – 1485) - - Válka mezi dvěma větvemi rodu Plantagenetů o Yorkové (bílá růže ve znaku) o Lancasterové (červená růže ve znaku) Roku 1483 se stává králem Richard III. (1452 – 1485) z dynastie Yorků o Původně regent svého synovce (Eduarda V.), kterého pravděpodobně nechal spolu s jeho mladším bratrem uvěznit a zavraždit o Roku 1485 byl poražen Jindřichem Tudorem (příbuzný Lancasterů; Jindřich VII.) a zabit v bitvě u Bosworthu, čímž končí válka růží Jindřich VII. (1457 – 1509) - Po vítězství v bitvě u Bosworthu se stává králem a zakládá dynastii Tudorovců Těží z oslabení aristokracie, prosazuje vládu silné královské autority Jindřich VIII. (1491 – 1547) - Syn Jindřicha VII. Roku 1509 se stává králem Dovršuje tudorovský absolutismus Původně odpůrce reformace vs. stál u zrodu anglikánské církve (1533) – odklon od Říma a konfiskace církevního majetku Odpůrce nechal popravovat (včetně 2 z jeho 6 manželek) Eduard VI. (1537 – 1553) - Syn Jindřicha VIII. Roku 1547 se stává králem Slabý a neduživý – po jeho smrti propukají dynastické spory Marie I. Krvavá (1516 – 1558) - Dcera Jindřicha VIII. Roku 1553 se stává královnou Prosazovala rekatolizaci a opětovný příklon k Římu „nevybíravými“ metodami Alžběta I. (1533 – 1603) - Dcera Jindřicha VIII. Roku 1558 se stává královnou Konečné prosazení anglikánské církve Opírala se o obchodní kruhy a novou šlechtu Anglo-španělská válka (1587 – 1604) Její smrtí vymírá dynastie Tudorovců a nastupuje dynastie Stuartovců Jakub I. (1566 – 1625) - Syn skotské královny Marie Stuartovny a lorda Darnleyho Roku 1567 se stává skotským králem Jakubem VI. Udržoval dobré vztahy s Anglií – spojenec Alžběty I. Roku 1603 se stává anglickým králem Jakubem I. Jeho absolutistické tendence a politika ústupků vůči Španělsku zvyšují napětí mezi korunou a parlamentem Tchán českého krále Friedricha Falckého Karel I. (1600 – 1649) - Syn Jakuba I. © Otakar Kalenda, 2007 1 5HD304 - Hospodářské dějiny světa Roku 1625 se stává anglickým a skotským králem Konflikty s parlamentem řešil jeho rozpuštěním (1629 – 1640) Vypuknutí občanské války – roku 1649 byl popraven Oliver Cromwell (1599 – 1658) - - Vůdce parlamentní strany v občanské válce (1628 – 1629 a 1640 poslanec); v čele armády Souhlasil s popravou krále Karla I. – vznik republiky Podrobil Irsko a Skotsko Roku 1651 vyhlásil navigační akta (dovoz zboží do Anglie a jejích kolonií pouze na anglických lodích nebo na lodích země, kde bylo vyrobeno), což poškodilo nizozemský export a vedlo k 1. anglo-nizozemské válce (1652 – 1654) Roku 1653 rozehnal parlament a stal se doživotním diktátorem – lordem protektorem Roku 1657 odmítnul nabízenou korunu, ale přijal nejvyšší moc v zemi s právem jmenovat svého nástupce – syn Richard Cromwell – po smrti otce donucen k rezignaci Karel II. (1630 - 1685) - Syn Karla I. Roku 1660 se stává anglickým a skotským králem – restaurace Stuartovců Jakub II. (1633 – 1701) - Syn Karla I. Roku 1685 se stává anglickým a skotským králem Katolík a obdivovatel absolutismu francouzského krále Ludvíka XIV. Svržen tzv. slavnou revolucí (1688 – 1689) – na trůn nastoupila jeho dcera Marie II. Stuartovna a její manžel Vilém III. Oranžský Důvody vedoucí k mocenskému vzestupu Anglie Konstituční vývoj - - - Parlamenty Španělska a Francie se svojí strukturou lišily od parlamentů Nizozemska a Anglie o Parlamenty Španělska (kortesy) a Francie (generální stavy) 3 stavy – církev, vysoká šlechta, buržoazie (tzv. třetí stav) církev a vysoká šlechta spolupracují s panovníkem proti buržoazii – panovník vrazil klín do parlamentu – parlament se proti panovníkovi nedokáže vymezit, protože na to nemá sílu o Nizozemsko bylo „svým způsobem“ republikou – parlamenty, které se sjednotily v generální stavy o Anglický parlament má 2 komory Dolní komora – její členové byli i bohatší než členové horní komory Horní komora (sněmovna lordů) – bohatí aristokraté Obě komory se nemohou shodnout v podružných věcech, ale dokážou se vymezit proti panovníkovi Poprvé se anglický parlament pokoušel vymezit proti panovníkovi za vlády Alžběty I. a jeho snaha pokračovala za vlády Jakuba I. – když chce panovník peníze, musí dělat ústupky Vyvrcholení sporů mezi panovníkem a parlamentem za vlády Karla I. – poslední anglický král, který se snaží vládnout absolutisticky o Od roku 1629 vládne 11 let bez parlamentu o Roku 1640 potřebuje peníze na válečnou kampaň proti Skotům – je nucen svolat parlament o V letech 1640 – 1642 parlament v opozici proti králi o V letech 1642 – 1649 občanská válka, která končí popravou krále a vyhlášením republiky – posílení moci dolní sněmovny a rozpuštění horní sněmovny lordů; roku 1653 rozehnání parlamentu (viz Oliver Cromwell) Po restauraci Stuartovců je již mocenský poměr panovník vs. parlament 50:50 Zlom ve prospěch parlamentu přichází v 1. pol. 18. stol. – vládne ministerský předseda (prime minister) a předák strany whigů Robert Walpole (1676 – 1745) © Otakar Kalenda, 2007 2 5HD304 - Hospodářské dějiny světa Anglický parlament podporuje podnikavé lidi, kteří v něm od restaurace Stuartovců zasedají, na rozdíl od Španělska, kde se podnikavost nevyplácí – 16. stol. = „španělské století“ vs. na konci 17. stol. je Španělsko v důsledku absolutistické politiky na chvostu Evropy o Vleklé války (se střídavými úspěchy) a utápění peněz v okázalé nádheře španělského dvora vedou k finančním bankrotům o Špatná zemědělská politika – po vyhnání Arabů a Židů z Pyrenejského poloostrova není nikdo, kdo by používal vyspělé technologie; 90% půdy vlastní 1% boháčů, kteří neplatí daně (daně platí „nevolníci“, kteří si půdu najímají) Náboženský důvod - - Popsal Max Weber ve svém díle Protestantská etika a duch kapitalismu (Die protestantishe Ethik und der Giest des Kapitalismus; 1905) Důležitý důvod, který však zdaleka nedosahuje významu konstitučního vývoje Kalvínské náboženství v Evropě o Nizozemí o Anglie – puritáni – prosazovali nápravu anglikánské církve, za což byli jako sektáři pronásledováni o Francie – hugenoti – podnikatelé, obchodníci; roku 1685 byli Ludvíkem XIV. vyhnáni ze země, což přivodilo hospodářské problémy o Ženeva – působiště Jeana Calvina (1509 – 1564) o Říše – Falc (Friedrich V. Falcký) Kalvínská doktrína dvojí predestinace – otázka spasení – lidé jsou již od narození předurčeni, jestli budou patřit do skupiny ke spasení (+) či k zavržení (-) o Aby byl člověk spasen, je nutné boží požehnání – hodně peněz, dobré vztahy – již za života; lidé toužící po spasení jsou pilní, zkrátka „jdou za úspěchem“ Vyhubení vysoké aristokracie ve válce růží - Jindřich VII. se obklopil nižší šlechtou (gentry) a novou šlechtou, povýšenou z neurozených Vzniká nová vrstva podnikavých lidí, kteří se stanou „páteří země“ – rozvoj Londýna (dominantní úloha) a řemesel Účast Anglie ve válečných konfliktech - - - Válečné konflikty v 16. stol. o V letech 1494 – 1559 italské války mezi Španělskem (Karel V.) a Francií o V letech 1566 – 1609 nizozemská revoluce proti Španělské nadvládě – tlak španělského krále Filipa II. na Nizozemsko nakonec vede ke ztrátě severních provincií o V letech 1587 (poprava Marie Stuartovny) – 1604 anglo-španělská válka – Filip II. posílá proti Anglii „neporazitelné“ loďstvo – Armada – které je roku 1588 Angličany (Francis Drake) poraženo Válečné konflikty v 17. stol. o V letech 1618 – 1648 třicetiletá válka, do které se zapojí všechny kontinentální mocnosti – Anglie (George Buckingham) se zapojí pouze dvakrát Roku 1625 neúspěšná námořní výprava proti Cádizu Roku 1627 neúspěch u La-Rochelle při podpoře francouzských hugenotů o V letech 1640 – 1660 anglická revoluce – „konflikt, který se vyplatil“ o V 2. pol. 17. stol. anglo-nizozemské války V letech 1652 – 1654 1. anglo-nizozemská válka – Anglie obhájila navigační akta (viz Oliver Cromwell) V letech 1664 – 1667 2. anglo-nizozemská válka – Anglie získala nizozemské državy v Severní Americe (Nový Amsterodam – New York) V letech 1672 – 1674 3. anglo-nizozemská válka – rozhodující převaha Anglie nad Nizozemskem Anglie procházela stabilním vývojem bez fatálního zapojování do válečných konfliktů © Otakar Kalenda, 2007 3 5HD304 Hospodářské dějiny světa Zámořské podnikání Anglie má oproti Portugalsku a Španělsku ztrátu celého století Pokrok přichází v době alžbětinské Anglie v podobě „průzkumných cest“ - Walter Raleigh (1552 – 1618) – výpravy ke břehům Ameriky o Kanada – Newfoundland (1583) o Virginie (1584 – 1585) o Výprava za zlatem Orinoka (1617; popraven, protože nedodržel slib daný králi, že nebude bojovat se Španěly) - Cesty do Ruska – po proudu sibiřských veletoků Rozvoj přichází na počátku 17. stol. za vlády Stuartovců – 2 proudy mířící do Ameriky - Severní proud – Nová Anglie, Massachusetts (hl. m. Boston) o Především puritánské obyvatelstvo, které bylo za vlády Jakuba I. a Karla I. perzekuováno – za vlády Jindřicha VIII. a Alžběty I. šlo především o odklon od Říma a církevní rituály zůstaly beze změny, což puritáni kritizovali („od Říma odloučený katolicismus“) a chtěli posunout dál o Vystěhovalci z Anglie – v Americe již zůstávají natrvalo - Jižní proud – Virginie, Severní Karolína, Jižní Karolína o Chtěli zbohatnout a vrátit se do Anglie – poměr 20 mužů na 1 ženu a málo rodin – po jejich odchodu bylo nutné dovést otroky o Plantáže (např. tabák ve Virginii) - „Nové a nové“ kolonie – po roce 1660 sahalo anglické panství až ke Skalistým horám Použité zdroje • • • • • TUMIS, Stanislav: Přednáška z předmětu 5HD304, 1. 10. 2007, 14:30 – 16:00 Atlas světových dějin – 2. díl středověk – novověk, 1. vydání, Kartografie Praha, 1996, ISBN 80-7011-344-8 Encyklopedický slovník, Praha, Odeon, 1993, ISBN 80-207-0438-8 FALTUS, Josef, PRŮCHA, Václav: Všeobecné hospodářské dějiny 19. a 20. století, Praha, Vysoká škola ekonomická v Praze, Nakladatelství Oeconomica, 2004, ISBN 80-245-0499-5 Wikipedie, otevřená encyklopedie, WWW: <http://cs.wikipedia.org> Aktualizováno 13. 11. 2007 © Otakar Kalenda, 2007 4
Podobné dokumenty
Vznik USA - Otakar Kalenda
od Velkých jezer až po Mexický záliv
Od tzv. slavné revoluce (1688 – 1689) se odehrávají srážky mezi Francií a Anglií – Karel II. a
Jakub II. udržovali dobré vztahy s Francií Ludvíka XIV. – po svrž...
tisková zpráva
za legitimní královnu, ale za uzurpátorku trůnu – nejbližší legitimní příbuznou Marie Krvavé a
i dědičkou anglické koruny pro ně byla právě mladá Marie Stuartovna, Alžbětina vzdálená
sestřenice. K...
hamletovské inspirace v díle toma stopparda - RTDS uvádí…
si pak vzal za ženu. Amlet chtěl svého otce pomstít, a aby strýce zmátl, předstíral šílenství.
Feng však tušil, že Amlet něco chystá, a pověřil jednoho ze svých rádců, aby vyslechl rozhovor Amleta ...