Monitoring výskytu Paenibacillus larvae v
Transkript
Včely Monitoring výskytu Paenibacillus larvae v Moravskoslezském kraji v roce 2015 J. BZDIL,1 M. PIJÁČEK,1 P. PACIOREK2 MVDr. Jaroslav Bzdil, Ph.D., veterinární lékař 1 Státní veterinární ústav Olomouc 2 Krajská veterinární správa Státní veterinární správy pro Moravskoslezský kraj Ostrava SOUHRN Bzdil J., Pijáček M., Paciorek P. Monitoring výskytu Paenibacillus larvae v Moravskoslezském kraji v roce 2015. Veterinářství 2015;65:442-445. Cílem této práce bylo vyhodnotit výsledky monitoringu Paenibacillus larvae v Moravskoslezském kraji mimo ohniska a ochranná pásma v období 1. 2. – 31. 3. 2015 a popsat jednoduchá administrativní a organizační doporučení s monitoringem související. Celkem bylo vyšetřeno v šesti okresech kraje 3387 směsných vzorků včelí měli standardní metodou Tween 80. Celkem 68 vzorků (63 s denzitou spor nad 103 a pět s denzitou 102) bylo pozitivních. Prevalence výskytu spor ve vzorcích tedy byla 2 %, prevalenci výskytu klinických onemocnění bylo možno odhadnout na 1,86 %. Nejvyšší prevalence výskytu spor byla v okrese Bruntál (4,99 %), nejnižší v okrese Nový Jičín (0,95 %). Jednoduchá administrativní doporučení, která byla stanovena na základě drobných organizačních nedostatků, se týkají především informování laboratoří o počtech vzorků, formách fakturace a termínech, ve kterých musí být vzorky vyšetřeny, uzavřeny a dokumentace odeslána zainteresovaným osobám. Cíle práce tak byly splněny. SUMMARY Bzdil J., Pijáček M., Paciorek P. Monitoring the occurrence of Paenibacillus larvae in MoravianSilesian region in 2015. Veterinářství 2015;65:442-445. The aim of this work was to evaluate results of the monitoring Paenibacillus larvae in MoravianSilesian region outside of outbreaks and protection zones of American foulbrood over the period of 1. 2. to 31. 3. 2015 and describe simple administrative and organisational arrangements related to monitoring. A total 3387 bee debris mixed samples were examined by standard method Tween 80. A total 68 samples were positive (63 with spore density up 103 and 5 samples with spore density to 102). Spore prevalence was thus 2.0% and prevalence of clinical diseases was estimated to be 1.86%. The highest spore prevalence was in district Bruntál (4.99%) and the lowest values were recorded in district Nový Jičín (0.95%). The simple administrative recommendations which were determined on the base of small organisation deficiencies relate primarily to providing information to laboratories on number of samples, means of invoicing and deadlines of examination, finalisation and sending of documentation to involved persons. Work objectives have been met. Úvod Jako pracovníci mikrobiologických laboratoří jsme velmi často dotazováni veterinárními lékaři, laickými i profesionálními včelaři a také včelařskými organizacemi na nákazovou situaci týkající se moru včelího plodu v České republice. Přestože se snažíme vyjít našim klientům vstříc, měli jsme doposud možnost informovat je pouze o počtu ohnisek a prevalenci nálezů v ohniscích a ochran- 442 VETERINARSTVI_06_15_zlom.indd 442 ných pásmech moru včelího plodu, nebyli jsme však schopni podat relevantní informace o výskytu této nákazy v oblastech mimo ohniska a ochranná pásma, přestože v některých krajích ČR podobný monitoring již proběhl (např. Jihomoravský kraj 2008–2010). Proto jsme přivítali iniciativu včelařů, organizací Českého svazu včelařů a Krajského úřadu Moravskoslezského kraje provést v roce 2015 vyšetření vzorků včelí měli i v oblastech VETERINÁŘSTVÍ 6/2015 27.5.2015 13:25:51 Včely Obr. 1 – Kmeny P. larvae jsou známy svou produkcí karotenoidních pigmentů Obr. 2 – Kmen P. larvae na krevním agaru produkující žlutý pigment tohoto kraje, které doposud tvořily bílá místa na epizootologických mapách v rámci dotačního titulu. Nejčastěji vyšetřovanými materiály, ve kterých jsou detekovány spory původce moru včelího plodu a se kterými se ve světové literatuře setkáváme, je med, glycidové zásoby, plodové plásty a také utracené včely. Stěžejním materiálem, který je vyšetřován v České republice, je včelí měl.1,2,3,4 Švédští autoři v posledních letech používají s úspěchem k detekci spor kromě medu a plodu právě utracené včely5 a v jedné své studii dokonce porovnávají výtěžnost P. larvae ze včel a měli a potvrzují, že záchyty ze zimní měli (34 pozitivních z 58 vyšetřených vzorků) bývají srovnatelné nebo o něco vyšší než ze včel (33 pozitivních z 58 vyšetřených vzorků), což je povzbuzující. 6 Pokud se podíváme na nálezy P. larvae ve světě, pak například v Austrálii byla prevalence výskytu spor v roce 1991 v medech 12,48 %,7 v roce 1992 v medech americké a kanadské provenience 8,5 %,8 v roce 1994 v novozélandských glycidových zásobách 6,4 %,9 v roce 2001 v belgickém medu 11 %,10 v roce 2004 v uruguayském medu dokonce 51,5 %,11 v roce 2006 v argentinských medech pak 38,6 %.12 Polští autoři v roce 2007 a 2008 publikovali opakovaně prevalenci v polských medech a glycidových zásobách 23 %.13,14 V roce 2010 byly publikovány výsled- VETERINÁŘSTVÍ 6/2015 VETERINARSTVI_06_15_zlom.indd 443 ky plošného monitoringu českého medu, který probíhal v letech 2006–2009. Výskyt spor P. larvae byl zaznamenán ve sledovaném období v rozpětí 1,37–8,46 %. Od roku 2005 do roku 2009 probíhalo paralelně v České republice v ohniscích a ochranných pásmech moru včelího plodu také plošné vyšetřování materiálů, jako je včelí měl a vosk. Připomeňme, že prevalence výskytu spor v těchto materiálech se ve výše uvedeném období pohybovala mezi 18,67 a 6,13 % a měla sestupnou tendenci. V posledním roce sledovaného období (rok 2009) údaje hovoří o 7,44 % prevalenci výskytu P. larvae v mělích a 6,9 % ve vzorcích medu vyšetřených v ohniscích a ochranných pásmech moru včelího plodu v České republice.15 Pro porovnání, plošný výskyt moru včelího plodu byl některými autory na území České republiky odhadován v roce 2003 na nejvýše 0,1 %.16 Naše práce popisuje výskyt Paenibacillus larvae ve vzorcích včelí měli v Moravskoslezském kraji, které byly vyšetřeny na počátku roku 2015 v rámci dotačního titulu Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, a také zkušenosti s organizací vyšetření a přidruženou administrativou, které by mohly být přínosné jak pro odbornou a laickou veřejnost, tak i pro organizátory dalších podobných akcí. Prvním cílem této práce bylo vyhodnotit výsledky monitoringu Paenibacillus larvae v Moravskoslezském kraji, porovnat prevalence výskytu původce v ohniscích a ochranných pásmech s prevalencemi mimo ochranná pásma a současně porovnat naše zjištěné hodnoty s hodnotami uvedenými ve světové literatuře. Druhým cílem bylo vytvořit určitá jednoduchá administrativní a organizační doporučení, která by zjednodušila práci včelařům, veterinárním lékařům, laboratorním pracovníkům i investorům podobných velkoplošných monitoringů v následujících letech. Materiál a metodika Monitoring výskytu P. larvae v Moravskoslezském kraji mimo ohniska a ochranná pásma moru včelího plodu probíhal v období od 1. 2. do 31. 3. 2015 a v jeho průběhu bylo celkem na SVÚ Olomouc vyšetřeno 3387 vzorků včelí měli ze všech šesti okresů Moravskoslezského kraje standardně používanou metodou Tween 80.1 Zpracované a přesně naředěné vzorky byly vyočkovány vždy na jednu plotnu s krevním agarem s 5 % ovčí krve (TRIOS s r. o., Praha, ČR) a paralelně také na dvě plotny MYPPN agar (TRIOS s r. o., Praha, ČR) a inkubovány při teplotě 37 ± 1°C. Vzorky byly kontrolovány po 4 a 8 dnech inkubace. Kolonie byly spočítány a následně byl proveden přepočet na počty spor v jednom gramu měli. V jednom směsném vzorku bylo zahrnuto maximálně 25 včelstev z jednoho stanoviště. Konfirmace suspektních kolonií byla provedena fenotypovou molekulární metodou MALDI-TOF.4 Výsledky Z celkem 3387 vyšetřených vzorků měli připadlo 864 na okres Frýdek-Místek, 785 na okres Opava, 738 na 443 27.5.2015 13:25:52 Včely okres Nový Jičín, 401 na okres Bruntál, 379 na okres Karviná a 220 na okres Ostrava. Z výše uvedeného počtu 3387 mělí bylo shledáno pozitivními 68 (prevalence 2 %), z toho pět vzorků obsahovalo řádově 102 spor v 1 gramu materiálu, 14 vzorků obsahovalo řádově 103 spor v 1 g měli, 32 vzorků obsahovalo řádově 104 spor v 1 gramu měli a řádově 105 spor obsahovalo 17 vzorků. Nejnižší prevalenci vykazoval okres Nový Jičín (0,95 %), FrýdekMístek (1,04 %) a Opava (1,15 %), naopak nejvyšší prevalence byly zjištěny v okresech Bruntál (4,99 %) a Karviná (4,75 %). Hodnoty prevalence výskytu spor ve vzorcích měli v okrese Ostrava (2,27 %) se blížily průměrné hodnotě. Pokud uvážíme, že klinická onemocnění se objevují ve včelstvech při záchytech spor vyšších než 103 v 1 g měli, je možné odhadnout reálnou prevalenci klinických onemocnění v Moravskoslezském kraji mimo ohniska a ochranná pásma na nejméně 1,86 %. Podrobné údaje o počtech vzorků mělí a prevalencích výskytu spor P. larvae podle okresů ukazují tabulky 1 a 2. Diskuse Je třeba předeslat, že díky plošnému vyšetřování včelstev, nebývalému zájmu o mor včelího plodu, snaze o jeho eradikaci nebo kontrolu a také skvělým výsledkům při likvidaci ohnisek a ozdravování včelstev zaujímá Česká republika zřejmě přední místo ve světě. Neobvyklá je rovněž volba materiálu, který podrobujeme vyšetření. Zatímco v zahraničí jsou nejčastěji vyšetřovány vzorky medu a dospělých včel, v našich podmínkách s úspěchem detekujeme spory P. larvae ve včelí měli.1-6 Výše uvedené výsledky vyšetření včelích mělí mimo ohniska a ochranná pásma moru včelího plodu v šesti okresech Moravskoslezského kraje jsou podle našeho názoru zajímavé a překvapivé. Především 2 % prevalence výskytu spor P. larvae ve vzorcích a odhadovaná prevalence výskytu klinických onemocnění 1,86 % vyšetřených včelstev je v porovnání s literárními údaji, které předpokládají hodnoty do 0,1 %,16 poměrně vysoká. Není však možné vyloučit, že v jiných krajích ČR budou obdobné hodnoty podstatně nižší. Naše data týkající se prevalence jsou však naopak stále velmi nízká v porovnání se světovými daty i s posledními údaji českého autora z roku 2009, které hovoří o 7,44 % prevalenci výskytu P. larvae v měli a 6,9 % ve vzorcích medu vyšetřených v ohniscích a ochranných pásmech moru včelího plodu v České republice.15 Rovněž údaje o počtech spor v pozitivních vzorcích jsou neméně zajímavé. Pouze pět vzorků měli obsahovalo řádově 102 spor P. larvae, což poukazuje spíše na kontaminaci včelstva nebo na onemocnění morem včelího plodu v iniciálním stadiu, zatímco zbylých 63 vzorků s denzitou spor 103–105 zřejmě ukazuje na rozvinuté klinické onemocnění ve včelstvech. Takto postižená včelstva se pak samozřejmě stávají potenciálním zdrojem nákazy pro ostatní včelstva v okruhu s poloměrem až 5 km. V souvislosti s organizací dalších podobných monitoringů považujeme za nezbytné upozornit také na jistá pravidla, která vyplynula z administrativních úskalí, se kterými jsme se na našem pracovišti setkali. Před uzavíráním smluv s krajskými úřady je třeba provést co nejpřesnější kalkulaci počtu vzorků na monitorovaném území. Současně je třeba s dostatečným předstihem uvědomit laboratoř o záměru provádět takovýto průzkum a sdělit termíny, od kdy do kdy budou vzorky k vyšetření doručovány, i datum, do kdy bude třeba vyšetřování ukončit, uzavřít a provést vyfakturování. Rovněž je třeba laboratoře informovat, jaký počet vzorků bude potřeba vyšetřit a smluvit s vedoucím laboratoře nejen cenu za vyšetření jednoho vzorku, ale také kam bude třeba zaslat výsledky vyšetření a komu a v jakém termínu vyšetření fakturovat. Naši práci i práci včelařů velmi zjednodušila možnost hromadné fakturace a zaslá- Tab. 1 – Prevalence výskytu Paenibacillus larvae v měli v jednotlivých okresech Moravskoslezského kraje mimo ohniska a ochranná pásma moru včelího plodu v roce 2015 (příspěvek z dotace Krajského úřadu Moravskoslezského kraje) Okres Frýdek-Místek Opava Karviná Ostrava Nový Jičín Bruntál Celkem Počet vyšetřených vzorků 864 785 379 220 738 401 3 387 Z toho pozitivních 9 9 18 5 7 20 68 Prevalence (%) 1,04 1,15 4,75 2,27 0,95 4,99 2,0 Tab. 2 – Zastoupení počtu spor Paenibacillus larvae ve vyšetřovaných vzorcích měli v jednotlivých okresech Moravskoslezského kraje v roce 2015 mimo ohniska a ochranná pásma moru včelího plodu (příspěvek z dotace Krajského úřadu Moravskoslezského kraje) Okres Frýdek-Místek Opava Karviná Ostrava Nový Jičín Bruntál Celkem 444 VETERINARSTVI_06_15_zlom.indd 444 102 2 0 2 0 1 0 5 Počty vzorků v jednotlivých úrovních denzity spor podle okresů MSK 103 104 105 Celkem 3 4 0 9 1 5 3 9 6 8 2 18 2 3 0 5 1 3 2 7 1 9 10 20 14 32 17 68 VETERINÁŘSTVÍ 6/2015 27.5.2015 13:25:53 Včely ní všech kopií výsledků na okresní organizace Českého svazu včelařů, které poskytly dokumentaci o čerpání smluvených částek doloženou protokoly o vyšetření Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje. Závěr Naše práce vyhodnotila výskyt Paenibacillus larvae ve vzorcích včelí měli v Moravskoslezském kraji, které byly vyšetřeny na počátku roku 2015 v rámci dotačního titulu Krajského úřadu Moravskoslezského kraje z oblastí mimo ohniska a ochranná pásma a porovnala zjištěné hodnoty prevalence s českými i světovými literárními údaji. Kromě toho se podařilo vytvořit určitá jednoduchá administrativní a organizační doporučení, která by zjednodušila práci včelařům, veterinárním lékařům, pracovníkům laboratoří i investorům podobných velkoplošných monitoringů v následujících letech. Domníváme se, že výše uvedené plošné vyšetření včelstev financované ze státních prostředků bylo velmi užitečné a hodnotné a že poskytlo přehled o epizootologické situaci v oblasti moru včelího plodu v Moravskoslezském kraji. Zjištěné hodnoty mohou být využity jak odbornou veterinární veřejností, tak laickými i profesionálními včelaři pro potřebu přesunů včelstev a nových investic v tomto oboru na území Moravskoslezského kraje a celá práce může přinést i zkušenosti případným dalším organizátorům podobných akcí. Domníváme se proto, že tato práce splnila svůj účel. Literatura: 1. BZDIL, J. Detection of Paenibacillus larvae Spores in the Debris and Wax of Honey Bee by the Tween 80 Method. Acta Veterinaria 2007;76:643-648. 2. TITERA, D., HAKLOVA, M. Detection method of Paenibacillus larvae larvae from beehive winter debris. Apiacta 2003;38:131-133. VETERINÁŘSTVÍ 6/2015 VETERINARSTVI_06_15_zlom.indd 445 3. BZDIL, J. Průkaz bakterií Paenibacillus larvae. In: Standardní operační postup SOP HYG 3/02. Olomouc SVÚ, 2013:9. 4. BZDIL, J. Nové metody v diagnostice moru včelího plodu. Brno: VFU Doktorská disertační práce. 2010:121. 5. LINDSTRÖM, A., FRIES, I. Sampling of adult bees for detection of American foulbrood (Paenibacillus larvae subsp. larvae) spores in honey bee (Apis mellifera) colonies. J Apicult Res 2005;44(2):82-86. 6. FORSGREN, E., LAUGEN, T. Prognostic value of using bee and hive debris samples for the detection of American foulbrood disease in honey bee colonies. Apidologie 2014;45:10-20. 7. HORNITZKY, M. A. Z., CLARK, S. Culture of Bacillus larvae from bulk honey samples for the detection of American foulbrood. J Apicult Re 1991;30(1):1316. 8. STEINKRAUS, K. H., MORSE, R. A. American Foulbrood incidence in some United-States and Canadian honeys. Apidologie 1992;23(6):497-501. 9. GOODWIN, R. M., TENHOUTEN, A., PERRY, J. H. Incidence of American Foulbrood Infections in Feral Honey-bee Colonies in New Zealand. New Zealand J Zoolog 1994;21(3):285-287. 10. De GRAAF, D. C. et al. Influence of the proximity of American foulbrood cases and apicultural management on the prevalence of Paenibacillus larvae spores in Belgian honey. Apidologie 2001;32:587-599. 11. ANTÚNEZ, K. et al. Paenibacillus larvae larvae spores in honey samples from Uruguay: a nationwide survey. J Inverteb Pathol 2004;86:56-58. 12. IURLINA, M. O. et al. Prevalence of Bacillus spp. in different food products collected in Argentina. Lebensmittel-Wissenschaft & Technologie 2006;39:105-110. 13. LIPINSKI, Z. et al. The contamination of winter stores and early honey with spores of Paenibacillus larvae larvae in Polish apiaries of the Malopolska province. Polish J Vet 2007;10(2):71-74. 14. POHORECKA, K., BOBER, A. Occurence of Paenibacillus larvae spores in honey samples domestic apiaries. J Apicult Sci 2008;52(2):105-111. 15. BZDIL, J. Výskyt spor Paenibacillus larvae ve včelí měli a medu. Veterinářství 2010;8:469-472. 16. PEROUTKA, M., DROBNÍKOVÁ, V., TITĚRA, D. Mor včelího plodu. In: VESELÝ V., Včelařství. 2. vyd. Praha; Brázda, 2003:270. Adresa autora: MVDr. Jaroslav Bzdil, Ph. D. Oddělení speciální mikrobiologie Státní veterinární ústav Olomouc Jakoubka ze Stříbra 1 779 00 Olomouc 445 27.5.2015 13:25:53
Podobné dokumenty
Diplomová práce Mgr. Michaely Wolfové Dis.
infekční a neléčitelnou. Současná veterinární opatření nařizují při potvrzení výskytu
moru včelího plodu utracení všech včelstev na daném stanovišti. Přestože odborníci
vědí o moru včelího plodu ji...
Sbornik konference Olomouc 2012 [Pdf - 5 MB]
diagnostiky moru včelího plodu již od poloviny 90. let minulého století, kdy došlo k výraznému vzestupu počtu případů tohoto onemocnění v našem kraji. Následující prezentace popisuje problematiku o...
výroční zpráva za rok 2012: hlavní témata 1
právní předpisy s cílem posílit nebo zrychlit postupy kontroly drog. Například Polsko (2010) upravilo svůj
protidrogový právní předpis tak, aby zakazoval distribuci nových látek, zatímco Maďarsko (...
Mokerský zpravodaj č. 3/2013
demonstraci pro veřejnost na konferenci Fall Joint Computer Conference v San Francisku.
Kromě myši tento tým dále představil hypertext, objektové adresování, dynamické propojování souborů a spolupr...
Kaseózní lymfadenitida u koz – kazuistika
C. pseudotuberculosis je senzitivní k běžným dezinfekčním prostředkům, jako jsou chlornan sodný (Savo), formalín nebo kresol.1 Proto je vhodné po každém ošetření
zvířete veškeré plochy vydezinfikov...
Transgenní miniprasata pro Huntingtonovu nemoc
oba geny jak pro lidský huntingtin, tak i pro GFP (obr.
2). Mláďata se lišila počtem opakování CAG repeticí,
v rozsahu od 28–88. Dvě mláďata (rHD-4 a rHD-5),
která uhynula do 24 hodin, vykazovala i...