diplomová práce PDF - Multimediální materiály pro výuku kartografie

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI
Fakulta aplikovaných věd
Katedra matematiky
DIPLOMOVÁ PRÁCE
Tvorba multimediálních materiálů
pro výuku kartografie
Plzeň, 2010
Jana Částková
Prohlášení
Předkládám tímto k posouzení a následné obhajobě diplomovou práci zpracovanou na závěr
studia na Fakultě aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni.
Prohlašuji, ţe jsem pod vedením vedoucího diplomové práce tuto práci vypracovala
samostatně a uvedla jsem všechny pouţité podklady a literaturu.
V Plzni 24. 5. 2010
………………………………………….
podpis
Poděkování
Na tomto místě bych ráda poděkovala především vedoucímu mé diplomové práce, Ing. et.
Mgr. Otakarovi Čerbovi, za pomoc a odborné vedení při zpracování této diplomové práce.
Dále bych chtěla poděkovat celé své rodině, zvláště pak manţelovi za podporu a trpělivost,
rodičům za pomoc a dětem, Petrovi, Tomášovi, Ondřejovi a Janě, za shovívavost.
Nesmím také zapomenout na kamarády a kolegy, kteří mi poskytli cenné rady a své zápisky
z přednášek z Tematické kartografie.
Všem patří můj velký dík.
Abstrakt
První část práce je věnována teorii tvorby multimediálních textů pro výuku odborných
předmětů. V této části jsou kapitoly popisující vybrané způsoby výuky, základní technologie
pro tvorbu multimediálních materiálů ve formě webových stránek a jednotlivé multimediální
prvky a jejich začlenění do materiálů (text, obrázky, animace, audio a video nahrávky).
Poslední kapitola patřící do této části je zaměřena na pouţití didaktických zásad.
Druhá část se týká jiţ samotného vytvoření multimediálních podkladů k předmětu
Tematická kartografie pro obor Geomatika na Fakultě aplikovaných věd Západočeské
univerzity v Plzni. Je zde uveden seznam literatury i dalších zdrojů, které byly pouţity při
tvorbě obsahu multimediálních materiálů, s jejich stručnou charakteristikou a moţností
vyuţití. Podrobně je zde popsán postup tvorby multimediálních materiálů a odůvodnění
způsobu zpracování jednotlivých prvků.
Abstract
The first part of this work deals with the theory of the making of multimedia texts for the
teaching of specialised subjects. The chapters included discuss the methodology and types of
instruction, basic technologies for the creation of web sites and idividula multimedia elements
and their incorporation into materials (texts, pictures, animations, audio and video
recordings). The last chapter in this part discusses the use of educational principles..
The second part of the work presents multimedia materials for the subject called
Thematic Cartography taught within the Geomatics specialisation at the Faculty of Applied
Sciences of the West Bohemia University in Pilsen. It includes the list of resources used for
the making of the multimedia materials, their brief description and suggestions for their usage.
The procedure for the creation of multimedia material is described in detail together with the
explanation of the way of creation of the individual elements.
Klíčová slova
Multimediální materiály, didaktické zásady, multimédia, webové technologie, tematická
kartografie.
Key words
Multimedia materials, educational principles, multimedia, web technologies, thematic
cartography.
Obsah
Obsah .......................................................................................................................................... 7
Úvod ........................................................................................................................................... 9
1 Školní výuka, multimediální materiály a e-learning ............................................................. 10
1.1 Školní výuka ................................................................................................................... 10
1.2 E-learning ....................................................................................................................... 10
1.3 Školení prostřednictvím multimediálních materiálů ...................................................... 11
1.4 Výběr učebního prostředku ............................................................................................ 12
2 Technologie pro zpracování multimediálních textů .............................................................. 14
2.1 HTML............................................................................................................................. 14
2.2 XHTML .......................................................................................................................... 15
2.3 CSS ................................................................................................................................. 16
2.4 JavaScript ....................................................................................................................... 17
2.5 AJAX .............................................................................................................................. 18
2.6 PHP................................................................................................................................. 18
2.7 Flash ............................................................................................................................... 19
2.8 SVG ................................................................................................................................ 19
3 Multimédia ............................................................................................................................ 21
3.1 Vizuální multimédia ....................................................................................................... 21
3.1.1 Text.......................................................................................................................... 22
3.1.2 Obraz ....................................................................................................................... 22
3.1.3 Animace .................................................................................................................. 23
3.2 Auditivní média .............................................................................................................. 23
3.2.1 Zvuk ........................................................................................................................ 24
3.3 Audiovizuální média ...................................................................................................... 24
3.3.1 Video ....................................................................................................................... 24
3.2 Prezentace multimédií .................................................................................................... 25
3.2.1 Umístění na obrazovce ............................................................................................ 25
3.2.2 Přehrávače ............................................................................................................... 25
4 Pedagogické a didaktické postupy při tvorbě multimediálních materiálů ............................ 26
4.1 Základní didaktické zásady ............................................................................................ 26
4.1.1 Zásada názornosti .................................................................................................... 26
4.1.2 Zásada uvědomělosti a aktivity ............................................................................... 26
4.1.3 Zásada soustavnosti ................................................................................................. 27
4.1.4 Zásada přiměřenosti ................................................................................................ 27
4.1.5 Zásada trvalosti ....................................................................................................... 27
4.1.6 Zásada vědeckosti ................................................................................................... 28
4.1.7 Zásada spojení teorie s praxí ................................................................................... 28
4.1.8 Zásada zpětné vazby................................................................................................ 28
4.2 Struktura procesu výuky................................................................................................. 29
4.2.1 Cíle výuky ............................................................................................................... 29
4.2.2 Obsah výuky ............................................................................................................ 30
4.2.3 Vztahy a komunikace mezi učitelem a ţáky ........................................................... 30
4.2.4 Prostředky výuky – výukové metody, formy, pomůcky ......................................... 30
4.2.5 Podmínky k výuce ................................................................................................... 31
4.3 Struktura multimediálních učebních materiálů .............................................................. 31
4.4 Orientace v učebním materiálu ...................................................................................... 33
5 Rešerţe zdrojů pouţívaných při tvorbě obsahu multimedediálních materiálů ..................... 35
5.1 Česká literatura ............................................................................................................... 35
5.1.1 České učebnice a skripta ......................................................................................... 35
5.1.2 Vybrané referáty z konferencí ................................................................................. 36
5.1.3 Časopisy .................................................................................................................. 37
5.2 Zahraniční literatura ....................................................................................................... 37
5.2.1 Slovníky .................................................................................................................. 37
5.2.2 Knihy o kartografii .................................................................................................. 38
5.2.3 Cizojazyčné referáty ................................................................................................ 39
5.3 České internetové zdroje ................................................................................................ 39
5.3.1 Jiné multimediální výukové prezentace .................................................................. 39
5.3.2 Podklady k přednáškám .......................................................................................... 40
5.3.3 Semestrální a absolventské práce ............................................................................ 41
5.3.4 Referáty z konferencí .............................................................................................. 42
5.3.5 Ostatní ..................................................................................................................... 42
5.4 Zahraniční internetové zdroje......................................................................................... 43
5.4.1 ICC 2001 ................................................................................................................. 43
5.4.2 ICC 2003 ................................................................................................................. 44
5.4.3 ICC 2005 ................................................................................................................. 44
5.4.4 ICC 2007 ................................................................................................................. 45
5.4.5 14. kartografická konference, Plzeň, 2001 .............................................................. 45
6 Vlastní zpracování ................................................................................................................. 46
6.1 Postup tvorby.................................................................................................................. 46
6.1.1 Fáze přípravy ........................................................................................................... 46
6.1.2 Fáze definice struktury a vazeb ............................................................................... 47
6.1.3 Fáze realizace .......................................................................................................... 48
6.1.4 Fáze produkční ........................................................................................................ 48
6.1.5 Fáze kontroly ........................................................................................................... 48
6.1.6 Fáze distribuce ......................................................................................................... 49
6.2 Pouţití pedagogických pokynů ve struktuře .................................................................. 49
6.2.1 Menu........................................................................................................................ 49
6.2.2 Návod ...................................................................................................................... 49
6.2.3 Obsah ....................................................................................................................... 49
6.2.4 Seznam pojmů (Rejstřík) ......................................................................................... 52
6.2.5 Seznam pouţitých zdrojů (Literatura a internetové zdroje) .................................... 53
6.2.6 Tisk PDF ................................................................................................................. 53
6.3 Vybrané technologie a zpracování multimediálních prvků ............................................ 53
6.3.1 Pouţití XHTML ...................................................................................................... 53
6.3.2 Pouţití CSS ............................................................................................................. 55
6.3.3 JavaScript – jeho pouţití ......................................................................................... 57
6.3.4 Pouţití Flash ............................................................................................................ 58
6.4 Učební náplň multimediálních materiálů ....................................................................... 61
6.4.1 Poznámky k úvodním kapitolám ............................................................................. 61
6.4.2 Nástin dalších kapitol .............................................................................................. 62
Závěr......................................................................................................................................... 65
Seznam zdrojů .......................................................................................................................... 66
Seznam.obrázků ....................................................................................................................... 79
Seznam zkratek ........................................................................................................................ 80
Seznam příloh ........................................................................................................................... 82
Úvod
Tvorbou multimediálních učebních programů či e-learningových kurzů se zabývají různé
odborné firmy v České republice. Jejich produkty jsou určeny především pro komerční sféru –
zaměstnance společností ekonomického, technického, komunikačního a jiného zaměření.
Klienty bývají i veřejné instituce státní správy, které pomocí různých druhů kurzů školí své
zaměstnance. Cena programu se pohybuje v desítkách aţ stovkách tisíc korun v závislosti na
rozsahu a úrovni daného kurzu.
Ani státní vzdělávací instituce nezůstávají lhostejné k tomuto trendu vzdělávání. Téměř
na kaţdé vysoké škole v České republice můţeme vysledovat snahu zpřístupnit vzdělávání v
elektronické podobě. Nutno podotknout, ţe se jednotlivé elektronické učební podklady velmi
rozcházejí v úrovni zpracování. Bohuţel kvalitních je prozatím velmi málo. Ve většině případů
se jedná o umístění souborů ve formátu PDF na školní webový portál, nebo vytvoření
jednoduchých internetových stránek.
Rovněţ na oddělení Geomatiky Západočeské univerzity v Plzni se začaly postupně
rozšiřovat multimediální texty, jakoţto další moţnost předávání studijních materiálů, informací
a poznatků. Vzniklé multimediální pomůcky nemají prozatím jednotnou strukturu, pouţití
didaktických zásad a i míra zastoupení multimédií je rozdílná.
Diplomová práce se zabývá základní teorií tvorby multimediálních učebních materiálů,
která vychází z obecných didaktických zásad a tvorby distančních textů. V první kapitole jsou
uvedeny důvody pro pouţití multimediálních materiálů při vzdělávání a jejich výhody oproti
tradiční výuce a e-learningovým kurzům. Ve druhé kapitole jsou popsány nejběţnější
technologie, které je moţno pouţít pro tvorbu multimediálních materiálů, jeţ budou současně
prezentovány na internetu. Následující kapitola je zaměřena na moţnosti pouţití jednotlivých
multimediálních prvků. Čtvrtá kapitola podává přehled o základních didaktických zásadách a
pedagogických metodách pouţívaných při výuce. Pátá kapitola je věnována obsahové části
vytvářených multimediálních materiálů – kartografii, a obsahuje rešerše pouţitých zdrojů.
Spojení vybraných technologií, začlenění multimediálních prvků a pouţití pedagogických
zásad ukazují úvodní kapitoly Multimediálních materiálů pro výuku kartografie. Jejich tvorba
je popsána v závěrečné části.
9
1 Školní výuka, multimediální materiály a e-learning
V této kapitole je uvedena stručná charakteristika a následné porovnání tří vybraných způsobů
vzdělávání: školní výuka (klasický přístup s pouţitím analogových i digitálních technologií),
e-learningové kurzy a studium prostřednictvím multimediálních materiálů kombinované
s konzultacemi.
1.1 Školní výuka
Školní výuka je proces, při kterém dochází k vyučování (činnosti učitele) a k učení (činnosti
ţáka) ve školním zařízení. Dochází k vzájemné interakci studenta a učitele. Učitel působí na
studenty vlastní formou prezentace učiva svou osobností, volbou metody, formou výuky.
Osobní kontakt má vliv na pochopení probírané látky. V případě neporozumění poskytuje
moţnost okamţitého dotazu. Dále nesmí být opomenuty ani sociální aspekty tohoto způsobu
vzdělávání. Při výuce jsou pouţívány jak analogové, tak i digitální pomůcky.
Klady školní výuky:
 Kontakt učitel – student.
 Působení učitele jakoţto vzoru pro studenty (vzdělanostní vzor, osobnostní vzor,
dohled nad sociálním růstem ţáků).
 Uspokojení sociálních potřeb studentů (začlenění do kolektivu, zaujímání
společenských rolí,…).
 Motivační moţnosti – přímá motivace ze strany učitele (změna metody výuky),
vzájemné podněcování studentů, vnitřní motivace (vzniklá na základě porovnání).
Pouţívání analogových i digitálních pomůcek. (Horký, 2003)
Nedostatky školního vzdělávání:
 Vyučování probíhá pouze za určitých podmínek – v určený čas (rozhrv hodin),
přítomnost učitele, dostatečného mnoţství studentů, dispozice školicích prostor a
pomůcek.
 Obtíţné zvládnutí individuálního přístupu a opětovného opakování.
 Cestování za studiem, popř. ubytování, klade mnohdy velké časové i finanční nároky
jak na studenty, tak i na učitele.
 Další nesniţující se náklady představují finance potřebné pro zajišťování studijních
materiálů, dostatečného mnoţství učitelů, úhrady za pronájem a udrţování učebních
prostorů, platby za energie. (Malo, 2006)
1.2 E-learning
Existuje mnoho definic e-learningu. Clark a Mayer v (Clark, 2007) definují e-learning jako
„počítačovou výuku prostřednictvím CD-ROM, internetu nebo intranetu, která má následující
rysy: její obsah odpovídá vzdělávacímu cíli; pouţívá vyučovací metody, které usnadňují
vyučování (příklady a cvičení); pouţívá různá média k předání obsahu; můţe být vedeno
instruktorem (synchronní e-learning) nebo je určeno pro samouky (asynchronní e-learning),
10
vytváří nové znalosti a dovednosti spojené s individuálními vzdělávacími cíli“. Definici elearningu uvádí ve svých publikacích i Kopecký (Kopecký, 2006) a Horký (Horký, 2003).
Různá pojetí e-learningu popisuje také Květoň v (Květoň, 2003).
Obecně se e-learningem rozumí řízená výuka pomocí informačních a komunikačních
technologií. Pro tyto účely jsou vyvinuty specializované aplikace – LMS (Learning
Management Systém, řídící výukový systém). Zástupci LMS jsou napřapříklad WebCT,
Tutor, Moodle, eDoceo, eLearn, Caroline. Výukové programy zpřístupňují obsahovou
informaci v podobě multimediálních materiálů, zajišťují spojení s tutorem (učitelem) formou
synchroních nebo asynchronních komunikačních nástrojů (e-maily, diskusní fóra, chat,
nástěnka, tabule) a obsahují prvky pro řízení studia (evidence).
Na vytváření e-learningových kurzů by se mělo podílet několik specialistů: manaţer
(koordinace projektu, celková strategie, zázemí, marketing), vývojář (tvorba multimedií,
převod obsahu do LMS, vorba počítačové grafiky, programátorské práce, pilotní ověření ekurzu) a tutor (vedení výuky, administrace výuky). (Květoň, 2003)
Kurzy jsou vytvářeny podle metodiky distančních textů. (Malo, 2006) Distribuovány
jsou pak na optických médiích (CD, DVD) – tzv. off-line výuka, nebo prostřednictvím
počítačových sítí (internet, intranet) – tzv. on-line výuka, nebo kombinovaným způsobem.
Výhody:
 Studium přímo doma, odpadá cestování a s ním spojené finanční náklady.
 Moţnost souběţného učení velké skupiny studentů.
 Volba vlastní tempa a čas věnovaného studiu.
 Postupná úspora nákladů (náklady jsou spojeny s tvorbou kurzu, poté jsou jiţ
zanedbatelné). (Šiko, 2003)
Nevýhody:
 Není vhodný pro všechny věkové kategorie (jeho pouţití je doporučováno aţ pro
dospělé studenty) – spojitost s disciplínou a vnitřní motivací.
 Náročnost na tvorbu a realizaci kurzu. Počáteční nákladnost.
 Na tvorbě e-learningového kurzu by se mělo podílet více specialistů (učitel, designér,
programátor), jinak hrozí, nepřipravenost autorů po stránce pedagogicko-didaktické,
pouţívání nevhodných autorských nástrojů typu kancelářských aplikací, neznalost
standardů běţně pouţívaných v oblasti internetu a ICT.
 Nutnost HW a SW, připojení k internetu. (Malo, 2006)
1.3 Školení prostřednictvím multimediálních materiálů
Multimediální materiály jsou prezentační materiály skládající se ze dvou částí – slov a
obrázků. Slovy jsou míněny materiály uvedené ve verbální podobě – psaný a mluvený text.
Jako obrázky jsou rozuměny prvky prezentované v grafické formě – statické obrázky, grafy,
fotografie, mapy nebo dynamické obrázky včetně animací a videa. (Mayer, 2001)
Multimediální učební materiály jsou kombinací textového výkladu s grafikou,
schématy, animacemi, audio a video nahrávkami či elektronickými testy.
Multimediální texty tvoří podklad e-learningových kurzů. Tvorba multimediálních
materiálů a e-learningových kurzů je v určité fázi shodná. Na rozdíl od e-learningu nevytváří
plánování a řízení průběhu studia a nástroje pro komunikaci (elektronický kontakt s tutorem –
učitelem nebo se skupinou – spoluţáky). V dnešním počítačovém světě nahrazují tištěné
11
učebnice či skripta. Často jsou brány jako pomůcka výuky, ale mohou být chápány, při
dodrţení pedagogických zásad, jako samostatná formá výuky. Vlastnosti multimediálních
materiálů jsou velmi podobné s e-learningem.
Klady:
 Informace jsou čerpány, kdekoli je to pro studenty výhodné, odpadá cestování za
studiem.
 Kaţdý si můţe zvolit učební tempo i čas učení podle svých moţností.
 Daný materiál lze procházet několikrát (opakovaně si poslechnout audiozáznam
přednášky, spustit animaci, přečíst definici).
 Moţnost souběţného individuálního učení mnoha studentů.
 Pestrost prezentace učební látky.
Zápory:
 Chybí kontakt s učitelem, s ostatními spoluţáky.
 Potřeba vyhovujícího HW, SW, připojení k internetu.
 Prozatím často opomíjeny didaktické zásady.
 Míra pouţití různých typů multimediálních prvků je prozatím nízká.
1.4 Výběr učebního prostředku
Jak je jiţ uvedeno v předcházejících kapitolách, kaţdý z uvedených způsobů výuky má své
klady i zápory.
Školní výuka měla, má a bude mít své místo a nezastupitelnou úlohu ve vzdělávání
společnosti. Alternativní způsoby, jakými jsou různé formy domácí výuky, mohou umoţnit
lepší prostředí pro vzdělávání a získání více informací za kratší dobu. Nabízejí moţnost
individuálního přístupu a eliminují vnější rušivé elementy.
E-learningové kurzy se snaţí co nejvíce přiblíţit klasickému studiu – pomocí
multimédií měnit metody vyučování, vést studenta (místo učitele), nahradit přímý kontakt
s učitelem a se skupinou diskusními fóry, vstupy tutora a dalšími prostředky. E-learnigové
kurzy mají mnoho společného s multimediálními materiály. Na rozdíl od multimediálních
materiálů nabízejí komunikační nástroje a další prostředky nahrazující sociální kontakty
školní výuky. Nevýhodou e-learningových kurzů je náročnost jejich vytvoření, kdy je vhodná
spolupráce různých odborníků.
Jako prostředek pro prezentaci učebních materiálů kartografie byly zvoleny
multimediální materiály, které mohou jak doplnit, tak i částečně nahradit školní výuku. Jsou
účinným prostředkem k zvládnutí potřebných znalostí a jejich kontrole. Jsou k dispozici všem
studentům na neomezenou dobu. Multimediální materiály budou zpracovány ve formě
webových stránek, které umoţňují jejich šíření prostřednictvím internetu, intranetu i na CD
nebo DVD nosičích.
Tato práce by měla ukázat, jak by mohl vypadat multimediální učební materiál zpracovaný
podle pedagogických zásad na přiměřené technické úrovni. Dále by měla upozornit na
všechny moţné překáţky a chyby, kterých se můţe autor při tvorbě multimediálních učebních
materiálů dopustit. V práci bude popsána tvorba multimediálních materiálů, ne elearningových kurzů, i kdyţ metodika obou dvou je víceméně shodná a vychází z tvorby
12
distančních textů. Metodika tvorby distančních textů je popsána například v Průchově
publikaci, (Průcha, 2003).
I kdyţ jsou vytvořeny kvalitní učební materiály, nesmí být zapomenuto, ţe k zvládnutí
předmětu, zvláště při studiu na vysoké škole, je zapotřebí čerpat informace z více neţ jednoho
zdroje.
13
2 Technologie pro zpracování multimediálních textů
Existuje několik typů technologií, které lze pouţít při tvorbě multimediálních materiálů, jeţ
mají být umístěny na webové stránky. V následujících podkapitolách se pokusím vytvořit
přehled všech nejběţněji pouţívaných s jejich stručnou charakteristikou a vystihnout jejich
klady a zápory. Mezi těmito technologiemi jsem volila při svém rozhodování o způsobu
tvorby učebních multimediálních materiálů. Tyto texty neobsahují podrobné informace o
vybraných technologiích, ani návod, jak s nimi pracovat.
2.1 HTML
HTML (HyperText Markup Language, hypertextový značkovací jazyk) je jedním z jazyků
pro vytváření webových stránek. Webové stránky jsou tvořeny pomocí HTML značek - tagů a
jejich atributů. Značek je v celkovém souhrnu poměrně velké mnoţství a kaţdá slouţí
určitému typu zápisu či znázornění na stránce. Jednotlivým částem dokumentu přikládají
určitý význam. Všechny potřebné informace definující jednotlivé prvky (jejich zápis a
pouţití) jsou k dispozici v popisu specifikace, (W3C, 1999) – specifikace verze 4.01.
Verze 4.01 měla být poslední variantou jazyka HTML. Bylo rozhodnuto o ukončení
jeho vývoje ke konci roku 1999. Nástupcem měl být jazyk XHTML. Někteří významní
uţivatelé však s tímto obměněným jazykem nebyli spokojeni a vytvořili novou skupinu
pracující na nové verzi – HTML 5.0. Publikace této verze je jiţ dostupná na stránkách
http://www.w3.org/TR/html5/. Je zde uvedena celá sada nových elementů, které významně
usnadňují strukturování stránek. (Hunt, 2007) Tato verze však není mezi uţivateli příliš
rozšířena.
K vytvoření HTML stránky není potřeba ţádný speciální program. Zdrojový kód je
moţno psát v jakémkoli textovém editoru, např. Microsoft Office Word nebo NotePad
(Poznámkový blok ve Windows), a poté uloţit s příponou html (resp. htm). Tyto soubory lze
pak otevřít v libovolném webovém prohlíţeči (Microsoft Internet Explorer, Mozilla Firefox,
Opera). V praxi jsou však velmi často pouţívány HTML editory (Microsoft FrontPage,
PSPad), které práci výrazně usnadní. Při psaní kódu se zde zvýrazní chybný zápis názvu
značky, editor upozorní barevnou odlišností i na chybějící koncový tag. Bez nutnosti ukládání
je moţné průběţně kontrolovat vzhled stránky a práci pouţitých funkcí. Platí i pro zápis
XHTML (viz kapitola 2.2).
Příklad zdrojového kódu, verze HTML 4.01:
<!DOCTYPE html PUBLIC "-//W3C//DTD HTML 4.01//EN"
"http://www.w3.org/TR/html4/strict.dtd">
<html>
<head>
<title>Titulek stránky</title>
</head>
<body>
<h1>Nadpis stránky</h1>
<p>Text</p>
</body>
</html>
14
Jak je patrné z příkladu, značky se vţdy zapisují do úhlových závorek. Většina značek
je párových, ale HTML zobrazí správně kód i v případě, ţe bude koncový znak opomenut. U
HTML značek není podstatné, jestli jsou pouţita při jejich zápisu malá či velká písmena nebo
jejich kombinace (<hr>,<HR>,<hR>), HTML si s tím dokáţe poradit.
Ačkoliv je tento jazyk hojně pouţívaný při tvorbě webových stránek, nebyl uplatněn při
tvorbě multimediálních materiálů pro výuku kartografie. Při výběru technologie bylo
přihlíţeno k stávajícímu faktu, ţe vývoj jazyka HTML měl být ukončen a v době rozhodování
nebylo zcela zřejmé, kdy bude jeho nástupce uveden do praxe.
2.2 XHTML
XHTML (Exteded HyperText Markup Language, rozšiřující hypertextový značkovací jazyk)
je značkovací jazyk, který se dnes nejběţněji pouţívá při tvorbě webových stránek. XHTML
je novější formou jazyka HTML, která vychází i z obecného standardu pro výměnu dat XML.
Při zápisu zdrojového kódu XHTML, stejně jako HTML či XML (všechny patří do
skupiny značkovacích jazyků) se pouţívá tagů. Zápis značek se příliš neliší od zápisu HTML.
Značky se opět zapisují do úhlových závorek a téměř ve všech případech pouţívají i shodný
název pro stejné funkce. Existují rozdíly mezi zápisem XHTML a HTML kódu.
Při zápisu XHTML je potřeba si dát pozor na tyto změny:
 Značky a jejich atributy se píší pouze malými písmeny (moţnosti zápisu u HTML viz
kapitola 2.1)
 Párové značky jsou párové povinně.
 Nepárové značky končí lomítkem.
 Všechny atributy musejí mít hodnotu.
 Pouţitý Javascript či CSS styly se zapisují jiným způsobem.
 Dokument má mít XML prolog.
 Dokument poţaduje správný doctype. (W3C, 2002)
Ve většině případů zvládnou webové prohlíţeče tyto chyby v zápisu XHTML kódu zanedbat
a stránku vykreslit. Důvodem, je ve většině prohlíţečů stále i podpora pro HTML formát.
Stránky však nejsou validní.
XHTML je vyvíjeno v několika verzích – XHTML 1.0, XHTML 2, XHTML 5.
XHTML 1.0 existuje ve třech variantách: Strict (přepokládá pouţití kaskádových stylů),
Transitional a Frameset (větší podpora rámců). (W3C, 2002) Specifikace XHTML 1.0 je
dostupná na stránkách W3C, (W3C, 2002).
Příklad zdrojového kódu této verze XHTML 1.0 Strict:
<!DOCTYPE html PUBLIC "-//W3C//DTD XHTML 1.0 Strict//EN"
"http://www.w3.org/TR/xhtml1/DTD/xhtml1-strict.dtd">
<html xmlns="http://www.w3.org/1999/xhtml">
<head>
<meta http-equiv="content-type" content="text/html; charset=utf-8" />
<link id="styl" charset="utf-8" href="styl.css" media="screen"
rel="stylesheet" type="text/css" />
<title>Titulek</title>
</head>
15
<body>
<h1>Nadpis </h1>
<p>Text</p>
</body>
</html>
Multimediální materiály by měly být prezentovány ve formě webových stránek. XHTML,
jakoţto nástupce HTML a nejběţnější jazyk pro tvorbu webových stránek v době výběru, byl
vybrán jako základ pro tvorbu multimediálních materiálů.
2.3 CSS
CSS (Cascading Style Sheets, kaskádové styly) je jednoduchý mechanismus pro přidávání
stylu (např. fonty, barvy, řádkování) do webových dokumentů (W3C, 2008). Pomocí stylů
můţeme předdefinovat vlastnosti jednotlivých elementů pouţívaných v HTML (XHTML)
dokumentu: pozadí (stránky, tabulky, odstavce, atd.), zarovnání, okraje, velkost, barvu, typ
písma, odsazení prvního řádku odstavce a mnoho dalších úkonů. Jednotlivé prvky jsou opět
uvedeny na stránkách W3C, (W3C, 2008). Moţnosti vyuţití a návody na pouţití CSS lze
nalézt v odborné literatuře – Mansfield v (Mansfield, 2005), Gillenwater v (Gillenwater,
2008), Domes v (Domes, 2009), i na internetu – Ţďárek v (Ţďárek, 2008), W3CSchool
(W3Schools, 2010a).
Pro tvorbu CSS opět stačí jakýkoli textový editor (NotePad), lze pouţít i HTML editor
(PSPad) nebo některý z editorů speciálně určených pro CSS (TopStyle Lite). Před tvorbou
CSS je třeba (alespoň částečně) ovládat jazyk HTML (XHTML), bez kterého by CSS bylo
k ničemu. CSS nejsou součástí HTML. Zápis je odlišný od zápisu HTML (i od ostatních
značkovacích jazyků), nejedná se totiţ o značkovací jazyk. CSS je moţné zapsat přímo do
HTML dokumentu, ale běţnější a elegantnější způsob je vytvoření externího souboru
s příponou .css (např. styly.css), který se poté připojí do hlavičky HTML dokumentu
odkazem: <link rel="stylesheet" type="text/css" href="styly.css">.
Zápis stylu odstavce můţe vypadat takto:
– typ písma,
– zarovnání,
– odsazení,
– výška řádku.
p {font-family: Arial,SansSerif;
text-align: justify;
text-indent: 1cm;
line-height: 150%;}
Existuje několik důvodů pro pouţití CSS:
 Na webových stránkách je vhodné pouţít určitý formátovací úkon, který nelze udělat
pomocí HTML tagů.
 Pro web s větším počtem stránek, které by měly být podobné – ve stejném stylu
(nejlépe pomocí externího souboru).
 Při pouţití skriptování (JavaScriptu).
 Nejobecnější důvod – dnes je CSS prostě běţné. (Janovský, 2010a)
Pro tvorbu graficky kvalitních webových stránek je CSS nezbytností. U multimediálních
učebních materiálů nebavíc předpoklad většího počtu stránek, které by měly mít jednotnou
strukturu (viz kapitola 4.4), proto bude grafická podoba webových stránek multimediálních
materiálů řešna skrze CSS.
16
2.4 JavaScript
„JavaScript je skriptovací jazyk pro web.“ (W3CSchool, 2010a) JavaScript je dialektem
(malá odchylka od normy) ECMAScript Standardu. JavaScript byl standardizován asociací
ECMA a ISO. Standardizovaná verze JavaScriptu je pojmenována jako ECMAScript.
(Wikipedia, 2010)
Je základem tzv. dynamického webu, tj. webových stránek obsahující různé
interaktivní prvky – tlačítka, jednoduché animace, nebo efekty s obrázky a texty. Pomocí
JavaScriptu lze naprogramovat „rozbalovací menu“ skupiny webových stránek, testy
s vyhodnocením odpovědí či jednoduché hry. (Grimmich, 2008)
JavaScript je nejběţnější skriptovací jazyk na internetu a pracuje ve všech hlavních
prohlíţečích (Internet Explorer, Mozilla Firefox, Opera). (W3CSchool, 2010a) Skriptovací
jazyk je jednoduchý programovací jazyk. JavaScript patří mezi tzv. klientské skripty, to
znamená, ţe se spouští na straně klienta, aţ po staţení webové stránky z internetu. Existuje
více klientských skriptů, avšak ty jsou tak málo pouţívané, ţe pokud se mluví o „skriptech“,
bývá tím myšlen JavaScript. (Janovský, 2010b) Existují i skripty serverové a jiné
interpretovací programovací jazyky (PHP, ASP), které se spouští na straně serveru.
S vlastností klientského serveru plynou pro JavaScript určitá, především bezpečnostní,
omezení:
 JavaScript nemůţe pracovat se soubory, mohl by tím ohrozit soukromí uţivatele.
 JavaScript neumí uloţit ţádná data.
 JavaScript funguje pouze v prohlíţeči.
 Uţivatel můţe JavaScript zakázat. (Janovský, 2010b)
Tato omezení z něj dělají neplnohodnotný jazyk, pouţitelný pouze v HTML (XHTML)
stránkách. Kód JavaScriptu můţe být vloţen přímo do HTML (XHTML) kódu stránky nebo
připojen jako externí soubor (přípona .js). U JavaScriptu (stejně jako u XHTML) záleţí při
zápisu na velikosti písmen.
Ukázka zápisu JavaScriptu:
<script charset="utf-8" type="text/javascript">
pocetOtazek=i;
document.write("<form name=\"test\">");
for (i=0;i<pocetOtazek;i++) {
vypis="<div>" + (i+1) + ") </div>";
if (otazka(i)(0)==ZASKRTAVACI) {vypis+="<p>"+otazka(i)(1)+"</p>";
for (j=0;j<otazka(i)(2);j++) {vypis+="<p><input type=\"checkbox\"
name=\"otazka" + i + "odpoved" + j +
"\">" + odpovedi(i)(j) + "</p>";
}
}
JavaScript si lidé často pletou s Javou. Java je samostatný programovací jazyk. JavaScript má
s Javou pouze podobný název (marketingové účely) a podobnou syntaxi (stejně jako C nebo
C++). (Janovský, 2010b)
Pro své výhody, tvorba interaktivních prvků, práce na straně klienta, jednoduchost
programování, četnost pouţívání, byl vybrán jako doplněk XHTML. V multimediálních
materiálech bude JavaScript pouţit pro konkrétní úkony.
17
2.5 AJAX
„AJAX (Asynchronus JavaScript and XML) není nový programovací jazyk, ale nový způsob,
jak vyuţít stávající normy.“ (W3School, 2010b) AJAX je technologie postavená na
JavaScriptu, která umoţňuje získávat data ze serveru ve formátu XML, bez potřeby načtení
celé stránky. (W3School, 2010b)
AJAX je nadstavbou nad stávajícími webovými technologiemi (HTML, XHTML),
která se snaţí především o urychlení práce a sníţení zátěţe na serverech a internetu obecně.
Běţně dochází, při jakékoli manipulaci - operaci na stránce, k znovunačítání celé stránky
s provedenou změnou. U AJAX proběhne tato změna na pozadí a server zasílá jen ty části
stránky, které se změnily, a ty se také překreslí u uţivatele. To šetří nejen časové, ale hlavně
datové přenosy (u klasické webové aplikace se musí vţdy zasílat celý kód stránky, i v případě
minimálních změn; u AJAX se posílají jen nová data).
Nastává tedy otázka, proč se AJAX nepouţívá ve větší míře? Důvodem jsou kromě
nesporných výhod jeho nedostatky. Největší nevýhodou AJAX je nemoţnost pouţití tlačítek
Zpět, resp. Vpřed, v prohlíţeči, tak jak jsme na ně běţně zvyklí. Také se při změnách
prováděných pomocí AJAX nemění URL (v adresním řádku prohlíţeče), to má pak za
důsledek, ţe např. nelze tuto novou stránku uloţit do záloţek, či do textu jako odkaz.
Kdy je AJAX v praxi pouţíván? Nejčastěji se pomocí AJAX realizují tzv.
našeptávače. V případě zápisu do textového políčka se průběţně zobrazují nápovědná slova
odesílaná ze serveru (Gogole Suggest, vyhledávání v Seznamu). (Sníţek, 2005)
Kvůli jeho jmenovaným nevýhodám není příliš vhodný pro tvorbu multimediálních učebních
materiálů.
2.6 PHP
PHP (Personál Home Page, Hypertext Preprocesor) je interpretovaný programovací jazyk,
který se také často vyuţívá při tvorbě internetových stránek pro jeho široké spektrum pouţití.
Na rozdíl od JavaScriptu, patří do skupiny serverových skriptovacích jazyků. Všechny
operace, které PHP umoţňuje – ukládání, editaci či mazání dat – se odehrávají na webovém
serveru. To znamená, ţe PHP skript se nejprve provede na straně severu a ten potom odešle
prohlíţeči pouze výsledek. Také jenom tento výsledek se zapíše do zdrojového kódu PHP.
Zdrojový kód, na rozdíl od HTML, případně JavaScriptu, nezobrazíte.
Pomocí PHP je vhodné řešit opakující se části (např. společných stránek) webu –
hlavička s odkazy, menu, patička a další. Dále pak lze poměrně snadno vytvořit diskusní
fórum, knihu návštěv, počitadlo, anketu či graf. Prostřednictvím PHP lze připojit stránky
s databázemi, např. MySQL. (Grimmich, 2008b)
Aby mohly být multimediální materiály pouţívány i bez nutnosti připojení k internetu,
nebude tato technologie při jejich tvorbě pouţita. V budoucnu bude zřejmě nutné vystavět
celé materiály na rozsáhlé databázi, aby bylo snáze dosaţeno propojení s ostatními
příbuznými stránkami (multimediální materiály blízkých vědních disciplín). Poté by bylo
vhodné pouţití PHP.
18
2.7 Flash
Flash (Macromedia Flash MX, Adobe Flash) program na vytváření interaktivních
multimediálních prezentací, aplikací, animací, výukových materiálů, her, reklam, ale i celých
stránek. (Internet Info, 2003)
Základním výsledekem práce ve Flash jsou různé typy Flash animací. Při tvorbě se
pouţívá převáţně vektorové grafiky (v omezené míře lze pracovat i s rastry), zvuku ve
formátu MP3 (dokáţe importovat i WAV a AIFF) a videa (zdrojový formát MOV nebo FLA)
a samostatného skriptovacího jazyka ActionScript. Flash animace se vytváří ve Flash editoru.
Zde se nakreslí nebo vloţí obrázky, umístí se do určitých vrstev, nadefinují se jejich pohyby a
transformace v časové ose, mohou se přidat zvuky, videa (klipy) a skripty a nakonec se celá
animace exportuje do formátu SWF, který je moţno přehrát. Export do SWF animace je
nevratný. Pro pozdější editaci je tedy nutné zachovat původní pracovní dokument – formát
FLA. Popis práce ve Macromedia Flash MX podrobně popisuje Frenklin v (Frenklin, 2003),
trialová verze je volně k dispozici. Nejnovější verzí je Adobe Flash Professional CS5, která je
popsána na stránkách společnosti Adobe (Adobe, 2010) a lze si ji také vyzkoušet.
Flash v sobě nese více výhod neţ nevýhod. Mezi bezesporu největší výhody řadíme:
 Velikost animace vytvořené technologií Flash je daleko menší neţ obdobné animace
GIF (vytvořené např. v GIF Animátoru). Důvodem je pouţití vektorové grafiky, která
je menší neţ rastrová a navíc u ní nedochází ke ztrátě ostrosti při zvětšování či
zmenšování.
 Uzamknutí výsledného souboru. Nepovolaný člověk nemůţe nahlíţet a přetvářet
zdrojový kód (např. u HTML je zobrazení zdrojového kódu zcela bezproblémové).
 Pouţití zvuku ve formátu MP3. (Kadla, 1999)
Flash má však i nevýhody. Není vhodný pro dlouhé texty, redakční systémy a podobné typy
internetových prezentací. Výtvory jdou obtíţně aktualizovat a obtíţněji tisknout. Pokud se
tedy jedná o rozsáhlejší texty, je lepší vytvořit ve Flash jen část stránky (třeba menu,
jednotlivé animace, nadpisy).
Flash je podporován ve všech prohlíţečích, v některých (starších verzích) pouze za pouţití
plug-inů. Flash je mocný nástroj, ale nehodí se na všechno. Pro vytvoření celých učebních
materiálů, které budou obsahovat větší mnoţství textu, není nejvhodnější. Avšak jeho
začlenění (animace, video, zvuk) velmi oţiví multimediální materiály a dodá jim právě onu
multimediálnost. Je vybrán, protoţe podporuje všechna potřebná multimédia. Vţdy je vhodné
sjednotit vytvářené materiály do menšího mnoţství technologií, aby uţivatel nemusel mít
nainstalováno příliš velké mnoţství programů nebo plug-inů.
2.8 SVG
SVG (Scalable Vector Grafics) je další technologií pro tvorbu vektorové grafiky. „SVG je
jazyk pro popis dvourozměrové grafiky a grafických aplikací v XML.“ (W3C, 2009) XML
dává SVG otevřenost a jednoduché propojení s webem. Druhou sloţkou je programovací API
pro grafické animace. Také podporuje skriptovací jazyky – ECMAScript.
„SVG definuje tři základní typy grafických objektů – vektorové tvary, rastrové obrazy
a textové objekty. Tyto objekty mohou být samozřejmě různě seskupeny, formátovány pomocí
19
atributů nebo stylů CSS a polohovány pomocí obecných prostorových transformací. Objekty
uvnitř elementu SVG jsou vykreslovány ve stejném pořadí, ve kterém jsou zapsány ve
zdrojovém textu, přičemţ mohou mít přesně definovanou průhlednost, ořezovou cestu nebo
bitmapovou masku.“ (Hejral 2003)
SVG je mladší formát neţ SWF (Flash). Ten uţ byl v době vývoje první verze SVG
relativně rozšířen. Vývojáři SVG se poučili z chyb a zkušeností Flashe a vyuţili jeho kladné
vlastnosti.
Příklad zápisu kódu SVG:
<?xml version="1.0"?>
<svg xmlns="http://www.w3.org/2000/svg">
<title>Hvezda a sestiuhelnik</title>
<g transform="scale(0.25)">
<polygon style="fill:red; stroke:blue; stroke-width:10"
points="350, 75 379,161 469,161 397,215
423,301 350,250 277,301 303,215
231,161 321,161" />
<polygon style="fill:lime; stroke:blue; stroke-width:10"
points="850, 75 958,137.5 958,262.5
850,325 742,262.6 742,137.5"/>
</g>
</svg> (Hejral, 2003)
20
3 Multimédia
V dnešní době se stále setkáváme s texty, které, ačkoli jsou označeny jako multimediální, ne
zcela tomuto označení vyhovují. Nedá se říct, ţe by toto označení bylo nesprávné, chci jen
upozornit, ţe můţe být zavádějící. Často nejsou pouţity veškeré dostupné technické moţnosti a
jedná se o prezentace textu nebo prezentaci textu a statické grafiky. Multimediálnost znamená
vyuţití elektronických komunikačních a informačních prostředků (Průcha, 2003).
Základními prvky jsou text, obraz, animace, zvuk, video. Dále pak jsou do
multimediálních prvků řazeny elektronické komunikační kanály (telefony, videokonference,
chat, e-mail, sociální sítě), které však zde nebudou popisovány, protoţe jejich pouţití spadá
spíše do e-learningových kurzů. Učivo lze prezentovat počítačovými (interaktivními)
programy nebo dokonce dokonce i rozhlasovými a televizními přenosy.
Multimédia (multimediální prvky) se mohou dělit do několika kategorií podle různých
hledisek. Z hlediska časové závislosti se multimédia dělí na statická (multimediálními prvky
jsou text a obraz) a dynamická – časově proměnná (animace, video, zvuk). Rozdělení podle
časové závislosti je méně typické, a proto nebude více rozvedeno. Podrobněji bude uvedeno
dělení podle vnímání, které je pro studijní účely významnější. Toto dělení uvádí obecně pro
média také Geschwinder v (Geschwinder, 1995). Kapitola rovněţ čerpá z článků o zrakovém
a sluchovém vnímání a jejich vyuţití v multimediálních materiálech – (Čandík, 2005),
(Chudý, 2005), které byly porovnávány s Hrečkovými články, (Hrečka, 2008).
3.1 Vizuální multimédia
Mezi vizuální (zraková) multimédia jsou řazena ta, která jsou vnímána zrakem. Vizuálními
multimediálními prvky jsou: text, obraz (grafika – obrázek, fotografie, schéma, náčrt,
tabulka) a animace.
Většinu informací přijímá člověk vizuálně. Existují dva faktory, které ovlivňují kvalitu
předávání grafické informace – čidla zraku (oči) a vnímaný subjekt (monitor).
Lidské oko je citlivý orgán, proto je zapotřebí vhodně volit sloţení grafické informace.
Základními vlastnostmi jsou:
 Barevnost – agresivnost zvoleného pozadí můţe působit v procesu výuky jako rušivý
element; nejen podklad, ale grafická kompozice informace nesmí být negativní (pro
vizuální oblast vnímání). U textově orientovaných stránek se doporučuje tmavé písmo
na světlém pozadí. V případě, ţe textu není mnoho, je moţné zvolit opačnou
kombinaci, světlejší písmo s tmavým podkladem. S barevností úzce souvisí jas a
kontrast – lze ovlivnit nastavením počítače uţivatele.
 Velikost – velikost obrázku by měla být přizpůsobena důleţitosti informace, kterou
sděluje. Pokud obrázek nahrazuje textovou informaci, je připuštěna větší velikost.
V případě, ţe grafický motiv pouze doplňuje slova, je vhodnější se drţet menších
formátů. Důleţitá je kvalita vkládaného materiálu. Platí pravidlo pouţívání pouze
kvalitních materiálů (obraz, zvuk i video). Občas se nelze ubránit horší kvalitě – stáří
zdroje, kdy je dobré zachovat původní formát.
 Zařazení – správné, aktuální, zařazení obrazu k textové informaci. Nevhodně umístěný
obrázek patřící k jinému textu neplní své poslání a můţe působit dezorientaci
v učebním materiálu.
21


Typ písma – nejen obraz, ale i text je třeba správně pojmout. Pro nejlepší soustředění
je dobré jednoduché písmo bez rušivých elementů. Rozlišujeme dva základní typy
písma: patkové – např. Times New Roman a bezpatkové – např. Arial. Pro četbu
z monitoru počítače je pouţíváno písmo bezpatkové, pro četbu z listu písmo patkové.
Velikost písma – nepřiměřená velikost nebo naopak velké zmenšení nevede
k správnému pochopení informace. U malé velikosti písma se člověk více soustředí na
správné přečtení informace neţ na informaci samotnou. U velkého písma dochází
k zobrazování menšího počtu slov na stránku a pro časté stránkování (rolování) se
můţe ztrácet souvislost textu. (podle Čandík, 2005)
3.1.1 Text
Představuje základní multimediální prvek, jenţ je majoritním nositelem informace. Textová
informace se vyskytuje na kaţdé webové stránce. Pouţívá se pro strukturní popisky – obsah,
nadpisy jednotlivých kapitol (maximálně 4 úrovně), nebo při popisu obrázků, grafů, tabulek.
Samotný učební text by měl být uspořádán v krátkých, zřetelně oddělovaných blocích.
Existuje pravidlo 6 x 6, které vyjadřuje uspořádání textových bloků obsahující maximálně 6
řádků o 6 slovech. Toto pravidlo není moţné vţdy dodrţet, představuje obecně uznávaný
standard, ke kterému je nutno směřovat.
Jeden textový modul má obsahovat maximálně 6 nových pojmů. Pokud je dodrţováno
předcházející upozornění, nemělo by být toto pravidlo porušeno.
Pro tištěné materiály se doporučuje pouţívat písmo patkové (serif, např. Times New
Roman). Na webových stránkách je vhodné pouţívat písmo bezpatkové (sans serif, příkladem
je Arial). (podle Pavlíček, 2003)
Volba velikosti písma je ponechána na autorech. Nelze říci, ţe pro učební text je
nejvhodnější např. velikost 14 a velikosti 12 či 16 jsou jiţ zcela nepřípustné. Zde je nutno
přihlédnout k mnoţství textu zobrazovanému na stránku a k jeho rozloţení. Komplikace, které
můţe uţivateli způsobit špatná volba velikosti základního písma, byly jiţ uvedeny. Menší
velikostí, neţ základní text, můţe být uveden text poznámky nebo doplňující informace. Větší
velikosti jsou přidělovány nadřazeným pojmům (nadpis). Textové informace stejné důleţitosti
by měly být zapsány stejně velkým písmem a stejným stylem, aby nedocházelo
k dehierarchizaci pojmů.
Klíčová slova je dobré zdůraznit nejlépe tučným písmem. Interaktivitu na webových
stránkách zajišťují na prvním místě hypertextové odkazy. Hyperlinky (odkazy na jiná místa
programu či sítě) je třeba rovněţ zvýraznit a současně zachytit změnu jejich stavu (nejlépe
změnou barvy, odstraněním podtrţení) v případě aktivní polohy.
U multimediálních materiálů, resp. e-learningových kurzů je dovoleno v určitých
případech pouţít expresivní, ba dokonce neodborný výraz, který je však hojně pouţívaný, a
podpoří tak rychlejší pochopení dané problematiky. Tyto pojmy slouţí zároveň jako náhrada
lidského elementu. (Pavlíček, 2003)
3.1.2 Obraz
Základní rozlišení z technického pohledu dělí obrazy na vektorové a rastrové (bitmapové).
Vektorová grafika je sloţena z mnoţství geometrických objektů s přesně specifikovanou
pozicí a tvarem – přímky, křivky, plochy. Oproti rastrové grafice má dvě nesporné výhody:
libovolná změna velikosti objektu bez ztráty kvality a paměťová náročnost je obvykle
mnohem menší. Vektorovým formátem je např. SVG (Scalable Vector Graphics).
22
V případě rastrů je obrázkem mnoţina jednotlivých bodů, kdy kaţdý z bodů obsahuje
informaci o barvě a barevné hloubce. Změna velikosti se projeví na kvalitě obrázku. Jakékoli
zmenšení nebo zvětšení vede k jejímu zhoršení. Pokud není nezbytně nutné, neprovádí se
ţádné úpravy, objekt se vloţí v originální velikosti. Rastrové formáty se dělí na formáty se
ztrátovou kompresí dat (při zmenšení dochází ke ztrátě dat, která nelze obnovit) – JPEG (Joint
Photographic Experts Group) a bezztrátové (kompresní algoritmus dovoluje zpětnou
kompresy dat) – GIF (Graphics Interchange Format), PNG (Portable Network Graphics),
BMP (Windows BitMaP) neboTIFF (Tag Image File Format).
Pro publikování na webu je pro fotografie stále vhodný formát JPEG.
Z komprimovaných formátů byl dříve hojně uţíván formát GIF. V dnešní době je vhodnější
pouţít formát PNG (nástupce GIF). PNG (24 bitů) umoţňuje více barev neţ GIF (8 bitů) a
také vyšší kompresi. Avšak GIF není zcela zapovězen, důvodem je jeho schopnost podpory
animací.
3.1.3 Animace
Animacemi se rozumí pohyblivé obrazy. Ve výukovém procesu animace zvyšují informační
hodnotu obrazu a přispívají k přiblíţení reálného světa.
 GIF animace – jedná se o pohybující se obrázky ve formátu GIF, čili rastrové
animace. Ve své době byly velmi populární, moţnost ukládání na web, nahrazeny
vektorovými animacemi. Výhody vektorových obrázků byly popsány v kapitole 3.1.2.
 Flash animace – v současnosti nejvytvářenější animace. Nejčastěji pracují s vektory,
ale mohou být animovány i rastrové obrázky nebo videoklipy. Výsledný formát Flash
animací je SWF.
 SVG animace – SVG je velmi flexibilní médium pro tvorbu vektorových animací. Ty
se vyznačují poměrně malým objemem dat a vysokou vizuální kvalitou. V tomto
ohledu se SVG vyrovná i známějšímu Flashi. (Tišňovský, 2007)
3.2 Auditivní média
Multimediálním prvkem je zvuk. Auditivní (zvukový) prvek bývá u většiny multimediálních
materiálů opomíjen. V některých případech se tak děje záměrně. Je lépe nezařadit ţádnou
audio ukázku, neţ prezentovat nekvalitní, špatně srozumitelný záznam. Kvalitní zachycení
zvukového projevu bývá často problematické. Je k němu potřeba příslušného vybavení –
doporučena je minimálně úroveň jednoduchého nahrávacího studia. Zvukový záznam můţe
zpestřit učební látku a tím navodit lepší studijní atmosféru. Existují lidé, kteří jsou tzv.
auditivními typy, dobře si zapamatují, co slyší, a pro které mohou být pouze vizuální podměty
neefektivní.
Základní vlastnosti zvukového záznamu:
 Zdrojová nahrávka musí být pořízena v co nejlepší kvalitě, bez okolního šumu.
 Výslovnost – zřetelná, bez vady řeči.
 Rychlost projevu – pomalá mluva (ale i hudba) unavuje, dochází k nesoustředění
posluchače; při příliš rychlé artikulaci dochází k splývání slov.
 Intenzita (hlasitost) – intenzita zvuku se musí pohybovat mezi dvěma hladinami –
prahem slyšitelnosti (4 dB) a prahem bolesti (130 dB). Hlasitost lze ovlivnit
uţivatelem. (podle Chudý, 2005)
23
3.2.1 Zvuk
Ve výukovém procesu by měl zvukový záznam obsahovat pouze mluvené slovo. Pouţití
hudby na pozadí je nevhodné, omezuje schopnost soustředění se na učební text. Někteří
pedagogové, Pavlíček v (Pavlíček, 2003), doporučují mít zvukový záznam doplněn i textovou
informací.
Rozlišujeme komprimované a nekomprimované zvukové soubory. Zástupci
nekomprimovaných zvukových záznamů jsou soubory formátu WAV (Waveform audio
format) a MID (Musical Instrument Digital Interface). Představitelem komprimovaných
souborů je formát MP3 (MPEG-1 Layer III).
U zvukových souborů umisťovaných na webové stránky se mohou pouţít všechny
zmiňované formáty, ale formát MP3je nejpouţívanější a je podporován i Flash. Zvuk lze
umístit do webové stránky několika způsoby (hypertextový odkaz, funkcí on clic,
prostřednictvím přehrávače).
3.3 Audiovizuální média
Jedná se o propojení obrazu a zvuku, nejčastěji jde o kombinaci obrazových sekvencí a
uceleného zvukového záznamu. Audiovizuálním prvkem je video.
3.3.1 Video
Video prezentuje kombinaci sekvencí rastrových obrázků a zvukového záznamu. K pořízení
video sekvencí je zapotřebí videotechniky a softwarových nástrojů pro převod záznamů na
video soubory. Vzhledem k velikosti videoprvků je vhodné redukovat objem přenášených dat
vhodnou kompresí (internetové přenosy).
Při vytváření videa je potřeba zajistit dobré technické zázemí (kvalitní videokameru,
nutný je stativ, SW pro zpracování nahraného materiálu, akustickou místnost), vědět, co od
dané nahrávky poţaduji, připravit scénář (minimálně osnovu nahrávky) a rekvizity, které
budou v nahrávce pouţity (powerpointová prezentace, dataprojektor, ukázky obrázků).
Na webu se můţeme setkat s následujícími video formáty:
 MPEG (Motion Picture Experts Group) – je skupina standardů pouţívaných na
kódování audiovizuálních informací pomocí digitálního kompresního algoritmu.
(Wikipedia, 199-?)
 AVI (Audio Video Interleave) - multimediální kontejner, který obsahuje jednu nebo
více datových stop. Kaţdá stopa ukládá jeden typ dat: zvuk, video, efekty či text (pro
zobrazení titulků). (Wikipedia, 199-?)
 FLV (Flash Video), SWF (Small Web Format, Shockwave Flash)- Flash formáty, jsou
stejně kódovány, mají poměrně malou velikost a byly vyvinuty pro umístění videa
(videem je v pojetí Flash i ozvučená animace) na webovou stránku.
24
3.2 Prezentace multimédií
Je důleţité vědět, jakým výstupním prostředkem budou jednotlivé prvky prezentovány. U
multimediálních materiálů vytvořených ve formě webových stránek se jedná nejčastěji o
obrazovku počítače (pro vizuální prvky), reproduktor (pro auditivní prvky) nebo obě zařízení
současně (audiovizuální prvky). Existují však i další zařízení, které dokáţí zobrazovat webové
stránky. Současné mobilní telefony či PDA umoţňují připojení k internetu, televizní
obrazovka nebo dataprojektor mohou být propojeny s počítačem a být koncovým výstupním
zařízením.
3.2.1 Umístění na obrazovce
Při umisťování jednotlivých prvků na obrazovce je potřeba dodrţet určité zásady:
 Základní zásadou je umisťování podstatných informací v horní polovině obrazovky.
 Nejdůleţitější informace mohou být barevně zvýrazněny. Pozor, doporučeno je
kombinovat maximálně tři barvy.
 Obrazovky by měly být jednotné – stejný styl, stejné pouţití. Vhodné je vytvoření
šablony, která zajistí dodrţení kompaktního stylu. Je moţné pouţití i více šablon,
které odliší výukové části od procvičovacích či testovacích. Můţe se tak dít na základě
barevného odlišení nebo i většího zásahu do schématu stránky. Nikdy však nesmí být
opomenuto uvedení těchto změn v nápovědě (návodu, úvodu).
 V okrajové části stránky (na levé či pravé straně nebo nahoře pod nadpisem) umístěno
menu, které umoţní rychlou a snadnou orientaci v celých materiálech.
 Nadpis by měl být výrazným prvkem stránky, avšak ne dominantním. Můţe být
umístěn klasicky – nahoře uprostřed, nebo mít alternativní umístění, ale vţdy by se
mělo jednat o horní polovinu stránky.(Pavlíček, 2003)
U učebních materiálů hraje tzv. grafický návrh stránky velkou roli.
3.2.2 Přehrávače
Pro spouštění videa a zvuku je vhodné pouţít přehrávač. Pro tvorbu a přehrávání videa a
zvuku byl zvolen Flash, proto zde budou uvedeny pouze způsoby přehrávání podporující tuto
technologii.
Na internetu lze najít různé přehrávače, které pracují s formáty podporované Flash
technologií. Mnoho z nich je zdarma ke staţení a pouţití na vlastních webových stránkách.
Tyto přehrávače mají různé funkce, velikost, grafiku a nabízejí i různé barevné variace.
Příkladem těchto opensource přehrávačů jsou pro MP3: MP3 Player, přístupný na
(MP3Player, 200-?) nebo FP Flash MP3 Player, (FP, 200-?). Pro video formáty jsou to
například přehrávače: JW Player, (LongTail Video, 200-?), nebo Wimpy Desktop FLV
Player (Wimly, 2008).
Přehrávač můţe být vytvořen také přímo ve Flash. Návod na vytvoření jednoduchého
MP3 přehrávače uvádí Brichta na (Brichta, 2007)
Tyto přehrávače zpřehlední pouţívání dynamických multimediálních prvků a usnadní
uţivateli jejich pouţívání. Jejich ovládání je většinou intuitivní a uţivatelé je znají i z jiných
stránek, např. JW Player je nejrozšířenější přehrávač, je pouţíván na YouTube a dalších
stránkách.
25
4 Pedagogické a didaktické postupy při tvorbě
multimediálních materiálů
Při zpracovávání jakýchkoli učebních materiálů by neměly být opomíjeny didaktické zásady.
Je v zájmu všech tvůrců takovýchto materiálů, přihlédnout i ke zkušenostem odborníků na
pedagogiku, aby jejich materiály byly co nejefektivnější, nenudily, motivovaly k dalšímu
studiu a poskytovaly studentům zpětnou vazbu. Materiály by neměly být vytvářeny narychlo,
na úkor kvality, přehlednosti a účinnosti.
4.1 Základní didaktické zásady
Didaktické zásady jsou základní obecná pravidla (směrnice, poţadavky), kterými se řídí
průběh a výsledky vzdělávacího procesu. Mají všeobecnou platnost pro všechny úrovně a
stupně škol a pro všechny druhy vyučování. Jsou nezávislé na obsahu, metodách, formách a
cílech vyučování. Jejich podstata vychází ze zákonitostí procesu učení. (Mach, 2007)
V současné pedagogické literatuře lze najít různé systémy didaktických zásad. Jako
základní, zvláště pro výuku odborných předmětů, bývají uváděny tyto zásady:
 zásada názornosti,
 zásada uvědomělosti a aktivity,
 zásada soustavnosti,
 zásada přiměřenosti,
 zásada trvalosti,
 zásada vědeckosti,
 zásada spojení teorie s praxí,
 zásada zpětné vazby. (Skalková, 2007)
4.1.1 Zásada názornosti
Správné pojetí této zásady vyţaduje, aby byla chápána jako prostředek ke zkvalitnění
poznávacího procesu, nikoliv jako jeho cíl. Názorné vyučování vede ţáky k aktivitě, vzbuzuje
u nich pozornost a zapamatování si předkládaného učiva. Zásada názornosti nemusí být
uplatňována pouze při prvotním seznamování s učivem, ale má platnost i v dalších etapách, tj.
motivační, expoziční, aplikační, fixační, při kontrole a hodnocení ţákových vědomostí a
dovedností. (Čadílek, 2005)
V multimediálních materiálech jsou názornými pomůckami obrázky, schémata,
fotografie nebo video ukázky.
4.1.2 Zásada uvědomělosti a aktivity
Tato zásada je důleţitá pro osvojování vědomostí nebo dovedností a předpokládá vytvoření
aktivního a kladného vztahu k učení. Vědomosti a dovednosti ţáků musí být výsledkem jejich
samostatného myšlení, pod vedením učitele.
26
Činitelé podporující aktivitu ţáků:
 důsledná a cílevědomá motivace činnosti ţáka,
 dát příleţitost k samostatné práci,
 důsledně v průběhu celé vyučovací jednotky dodrţovat stanovený vzdělávací cíl a
společně se ţáky hodnotit jeho splnění. (Čadílek, 2005)
Pokud je člověk zapojen do jakékoli aktivity, vţdy si odnese z výuky mnohem více neţ
při pasivním poslouchání. U multimediálních textů lze aktivity dosáhnout zadáváním úkolů,
pobídkami k činnosti, odůvodněním (cíly), a pestrostí prostředků. Nesmí se tak ale dít na úkor
přehlednosti a logičnosti.
4.1.3 Zásada soustavnosti
Jedná se o klasickou didaktickou zásadu vyjádřenou J. A. Komenským a respektovanou všemi
didaktickými systémy evropské školy.
Zásada soustavnosti vyţaduje podávat základy učiva v pevném logickém uspořádání a
postupně řídit učení ţáků tak, aby si osvojovali vědomosti a dovednosti v ucelené soustavě.
(Čadílek, 2005)
V multimediálních materiálech je této zásady dosahováno prostřednictvím
hypertextových odkazů a vsuvek upozorňujících na fakt, ţe uvedená látka souvisí s jiţ
probraným tématem.
4.1.4 Zásada přiměřenosti
Obsah a rozsah učiva, jeho obtíţnost a způsob vyučování mají odpovídat duševní a tělesné
vyspělosti a předběţným znalostem ţáků. Zásada přiměřenosti je určena objektivními
podmínkami a subjektivními faktory. Objektivními podmínkami se rozumí mnoţství,
náročnost a logická struktura učiva. Mezi subjektivní faktory se řadí intelektuální a morální
úroveň ţáků, stav vědomostí, zkušeností a zájmů. (Čadílek, 2005)
Učební materiál, jehoţ vytvoření je věnována tato práce, je v prvé řadě určen lidem,
kteří sloţili úspěšně přijímací zkoušku na vysokou školu a zvolili si daný obor. Z toho
vyplývá, ţe můţe být zvolena „nejvyšší“ obtíţnost. Je zde předpoklad dostatečně motivace,
určité intelektové úrovně a vědomostí z předcházejícího studia.
4.1.5 Zásada trvalosti
Zásada zdůrazňuje pouţití prostředků, které podpoří trvalé zapamatování vědomostí a
dovedností. Trvalými vědomostmi jsou ty, které si ţáci uchovávají v paměti a na jejichţ
základě pak vytvářejí poznatky nové. Vychází z poznání zákonitostí paměti, které je nutné v
učební činnosti ţáků respektovat (křivka zapomínání, vlivy transferu, úloha motivace
uvědomělosti a aktivity v procesu učení aj.). Předpokladem této zásady je názorné
předkládání učiva, jeho aktivní vnímání a opakování a procvičování.
Činitelé rozhodující o trvalosti vědomostí v odborných předmětech:
 názorné a srozumitelné podání učiva ţákům,
 častá kontrola a hodnocení ţákových vědomostí,
27




samostatné řešení zadávaných úkolů,
uvědomělý vztah k učení, zájem, pozornost a vůle se učit,
aktuálnost předkládaných poznatků,
rozsah učiva a jeho přiměřenost věkovým zvláštnostem ţákům. (Čadílek, 2005)
Jak jiţ bylo uvedeno v předcházející kapitole, učební text je určen jiţ dospělým osobám, u
kterých se předpokládá určitá míra kázně při studiu. Avšak ani zde se nesmí zapomínat na
pestrost podmětů, které posílí chuť a vztah ke studiu. Aby se co nejvíce upevnila studovaná
látká v paměti, je dobré vytvářet na konci kaţdého učebního bloku shrnutí zahrnující
podstatné informace, které jsou důleţité např. pro pochopení náplně dalších kapitol.
4.1.6 Zásada vědeckosti
Zásada vědeckosti znamená pouţití vědy jako zdroje systému faktů, pojmů a zákonitostí,
které jsou předkládány ţákům ve vyučování v rámci odborných předmětů.
Důleţité je naučit ţáky pracovat s odbornou literaturou a časopisy, které jim napomáhají
sledovat vývoj techniky zvoleného oboru. Učebnice nebo i učební texty většinou nejnovější
technický vývoj nepostihují, a proto jsou poznatky z odborných časopisů vhodným
aktivizujícím prvkem při výkladu nového učiva. (Čadílek, 2005)
Součástí multimediálních textů by měly být odkazy na příslušnou literaturu nebo
články, ať jiţ v tištěné či elektronické podobě. Studenti by měly být podněcováni
(motivováni) tyto materiály vyhledávat.
V multimediálních materiálech budou moţnosti dalších odborných informačních zdrojů
řešeny prostřednictvím samostatné kapitoly věnující se tomuto tématu. Dále pak bude moţné
vycházet ze seznamu pouţité literatury a internetových zdrojů.
4.1.7 Zásada spojení teorie s praxí
Jedná se o zásadu, která vyţaduje, aby ţáci získané nové vědomosti a dovednosti v odborných
předmětech mohli včas a na odpovídající úrovni uplatnit v praxi. (Čadílek, 2005)
V tomto případě se můţe jednat o odkazy na volně dostupné programy, na demoverzi,
případně trialovou verzi určitého programu, zadání praktického úkolu, atd.
4.1.8 Zásada zpětné vazby
Tato zásada platí pro kaţdou lidskou činnost, tedy i pro proces učení. Učitel se informuje o
tom, zda ţáci rozumí látce, zda konají poţadované činnosti a jakých výsledků dosahují. Ţáci
jsou informováni, jestli postupují a pracují správně a efektivně. (Čadílek, 2005)
U multimediálních materiálů je tato zásada řešena průběţnými testy, úkoly a
samostatnými pracemi, které budou automaticky nebo garantem výuky hodnoceny.
Komunikace můţe být řešena prostřednictvím e-mailů nebo formou konzultací.
28
4.2 Struktura procesu výuky
Proces výuky zahrnuje specifické druhy lidských činností, které spočívají ve vzájemné
součinnosti učitele a ţáků a směřují k určitým cílům. Jde o systém vzájemně propojených,
ovlivňujících se a závislých prvků, který je spojen zpětnou vazbou s vnějším prostředím. Tyto
prvky by měly být zařazeny i do vytvářených multimediálních materiálů.
Nejdůleţitějšími komponentami výukového procesu jsou:
 Cíle výuky
 Obsah (učivo) výuky.
 Vztahy, součinnost a komunikace mezi učitelem a ţáky.
 Prostředky výuky – výukové metody, formy, pomůcky.
 Podmínky, za kterých výuka probíhá. (Čábalová, 2007)
4.2.1 Cíle výuky
Cílem se rozumí poţadovaný výsledek, k němuţ ţák za podpory učitele směřuje. Cíl
zachycuje, co má student na konci učební jednotky vědět nebo umět, popisuje jeho konečné
chování, jednání, učení.
Pedagogika rozlišuje cíl vzdělávací (kognitivní), cíl výchovný (afektivní) a cíl
dovednostní (psychomotorický). Pro tvorbu multimediálních materiálů bude zapotřebí
vymezení vzdělávacích cílů, cílů v rovině poznávací.
Vzdělávací cíle jsou uspořádány do hierarchického modelu na základě úrovní osvojení
učiva – Bloomova taxonomie kognitivních cílů. Kontingivní (vzdělávací) cíle jsou zde
uspořádány do šesti kategorií.
Úrovně kognitivních cílů a pomocná slovesa, která lze vyuţít při formulování těchto cílů:
1. Znalost – slovesa: definovat, vyjmenovat, napsat, určit, …
2. Porozumění – slovesa: vysvětlit, přejmenovat, nakreslit, opravit,…
3. Aplikace – slovesa: vypočítat, demonstrovat, plánovat, roztřídit, …
4. Analýza – slovesa: vysvětlit proč, rozčlenit, zdůvodnit, …
5. Syntéza – slovesa: navrhnout, stanovit postup, odvodit,…
6. Hodnocení – slovesa: argumentovat, obhájit, vyvodit závěry,… (Čábalová, 2007)
Formulace cílů
Stanovení cíle by mělo obsahovat tři sloţky:
 poţadovaný výkon studenta – vyjádření činnosti studenta,
 podmínky, v nichţ má být výkon realizován – rozsah činnost, způsoby řešení,
pomůcky a prostředí,
 normu výkonu – předpokládaný časový limit, počet úkolů.
Chyby ve formulaci cílů:
 příliš obecný cíl,
 nahrazení cíle tématem,
 nahrazení cíle popisem činnosti učitele. (Čábalová, 2007)
Chybně vyjádřené cíle nevytváří dobré předpoklady pro účinné studium ani pro optimální
výběr výukových prostředků a spolehlivou kontrolu dosahovaných výsledků. Cíle jsou důleţité
pro naplánování činnosti, při volbě úkolů, pro zhodnocení dosaţeného výsledku. Sdělování cíle
zvyšuje motivaci ke studiu.
29
4.2.2 Obsah výuky
Podstatnou část učiva tvoří vědomosti. Do struktury vědomostí patří:
 fakta – zachycují empirické poznání – popis jevů, jejich podobu, vlastnosti.
 pojmy – umoţňují uvaţovat o dílčích faktech – odpovědi na otázku Co je to?
 generalizace – zákony principy, teorie, vztahy mezi jevy. (Čábalová, 2007)
Při výuce by neměli být vyuţívány vědomosti pouze na úrovni faktů, ale ve vytvářeném textu
by ţáci měli být vedeni k pojmovému a zobecňujícímu myšlení.
U multimediálních materiálů se nelze vyhnout předávání velkého mnoţství informací
v podobě faktů. Ale i zde jsou k dispozici nástroje, jak tuto skutečnost usnadnit. Pokud se
týká pojmového rozvoje myšlení, je vhodné uvádět na konci kaţdé kapitoly seznam
významných a nových pojmů (viz kapitola 4.3). Podpoří se tak jejich lepší zapamatování a
moţné vazby mezi nimi. Propojování jednotlivých souvisejících informací můţe být součástí
úvah k zamyšlení.
4.2.3 Vztahy a komunikace mezi učitelem a žáky
Vztah učitele a ţáka má významné postavení v procesu výuky. Vztahy a komunikace jsou při
tomto stylu výuky - multimediálních materiálů - značně omezeny, nikoliv vyloučeny. Existují
způsoby, jak pravidelný kontakt ţáka s učitelem nahradit – individuální konzultace, nepřímá
komunikace (e-mailem, telefonicky, přes internet). Podpořit vztah je moţné i přímo studijním
materiálem. Učební texty by měly vyvolávat pocit kontaktu s učitelem – změna formátu
písma, vkládání grafických symbolů, které dokáţí upozornit na důleţitý poznatek nebo změnu
formy výuky nebo poznámek, které usměrní samostudium. V oblasti e-learningového
vzdělávání se tento princip nazývá tutorským vstupem (podle označení pro učitele – tutor).
4.2.4 Prostředky výuky – výukové metody, formy, pomůcky
Výukové metody
Výuková metoda je definována jako uspořádaný systém vyučovací činnosti učitele a učebních
aktivit ţáků směřujících k dosaţení výchovně-vzdělávacích cílů. (Čábalová, 2007)
Výukovými metodami jsou výklad, vyprávění, referát, rozhovor, diskuze, ukázky, projekce,
nácvik činnosti, atd. Existuje řada přístupů k členění metod ve výuce. Není podstatné zde
uvádět jednotlivé klasifikace. Činnosti učitele zastupují multimediální materiály. Při tvorbě
interaktivních učebních materiálů by měly být měněny postupy tak, aby byly pro studenty
aktivizující a nikoli únavné.
Podle různých průzkumů týkajících se efektivity zapamatování učiva se zjistilo, ţe si
zapamatujeme:
 10 % toho, co slyšíme,
 15 % toho, co vidíme,
 20 % toho, co současně vidíme a slyšíme,
 40 % toho, o čem diskutujeme,
 80 % toho, co přímo zaţijeme nebo děláme
 90 % toho, co se pokoušíme naučit druhé.(Čábalová 2007)
30
Na výsledky těchto průzkumů by mělo být přihlíţeno při vyběru výukové metody, v případě
multimediálních materiálů při výběru pouţitého prostředku (média, zadávání úkolů, otázek).
Formy vyučování
Formou výuky jsou multimediální materiály. Mohou patřit do skupiny frontálního vyučování
– materiály jsou vytvářeny pro velkou skupinu ţáků a všichni jsou řízeni stejnými pokyny, tak
mezi individuální formy vyučování – samostudium. Individuální formu výuky lze podpořit
vytvořením více verzí s různými stupni obtíţnosti.
Pomůcky při výuce
Pomůcky k pochopení učiva by měly být součástí učebních elektronických materiálů –
obrázky, audio a video ukázky, odkazy na další materiály, instrukce k zvládnutí programu,
rejstříky a další. V textu se mohou objevovat úkoly vybízející k alternativnímu způsobu
zpracování nebo získání informací. Je nutné zváţit dostupnost pomůcek pro splnění úlohy
(dostupnost podkladové literatury, u počítačového zpracování „volná“ licence programu).
4.2.5 Podmínky k výuce
V případě multimediálních učebních textů je tento bod specifický. Studium probíhá
samostatně. Kaţdý si můţe zvolit individuální přístup, vyhovující podmínky, dostatečný čas
atd.
4.3 Struktura multimediálních učebních materiálů
Při tvorbě struktury multimediálních materiálů bylo vycházeno ze struktury jiţ vytvořených
multimediálních materiálů a e-learningových kurzů (Čábalová, 2007), (Baranová, 2003),
(Šmída, 2008) a dalších, podle pokynů uvedených v (Průcha, 2003) a z podmínky začlenění
didaktických zásad.
Multimediální materiály budou mít následující strukturu:
Název
Motivace
Cíl – celku
Učební náplň (obsah)
Kapitola 1
Název
Motivace
Cíl – kapitoly
Výukový text – sekce 1, 2, 3, …; podsekce 1,2, 3,…
Shrnutí
Seznam pojmů
Test
Kapitola 2,….
Seznam pouţitých pojmů (rejstřík)
Pouţitá literatura a internetové zdroje (podle Malo, 2006)
V další části kapitoly budou rozebrány vybrané body struktury.
31
Motivace
Motivace je definována jako souhrn činitelů, které podněcují, směřují a udrţují chování
člověka v určité situaci. (Hrabal, 1989) Rozlišujeme vnější a vnitřní motivaci. Vnější motivací
se rozumí navození takových podmínek s podněty, které povedou k učební činnosti. Vnějšími
motivačními činiteli jsou: odměny, tresty, vidina úspěchu, Vnitřní motivace je zaloţena na
rozvoji lidských potřeb – poznávacích, sociálních a výkonových. Potřeba získávání nových
informací, potřeba vyřešení problému, potřeba prestiţe, potřeba úspěšného výkonu. Jedním
z motivačních činitelů můţe být i hodnocení. (Čábalová, 2007)
Výukový text
Výukové texty jsou sestavovány tak, aby co nejlépe odpovídaly potřebám studentů. Jsou
kombinací jednotlivých multimediálních prvků. Podrobněji popsáno v kapitole 3.1.
Shrnutí
Za kaţdým oddílem výukového textu by mělo následovat shrnutí základních informací z
učiva. Slouţí pro zopakování a fixování nově získaných vědomostí a faktů. Neobsahuje
vysvětlení, ani související informace.
Seznam pojmů
U jednotlivých oddílů i celku by měl být vytvořen seznam pojmů, případně obrázků nebo
tabulek, který usnadňuje orientaci v materiálech. Jeho četnost a zařazení záleţí na rozsahu
studijních materiálů. Rozsah pojmů bývá přímo úměrný učivu – čím více učební látky, tím
více pouţitých pojmů.
Použitá literatura a zdroje
Je nutné uvést seznam pouţité literatury a jiných zdrojů, ze kterých byl daný učební text
sestaven. Tento seznam by měl splňovat poţadavky na pouţití bibliografické citace dle normy
ČNS ISO 690 a ČNS ISO 690-2. Obecná pravidla a příklady, jak citovat jednotlivé
dokumenty, lze nalézt na Boldišových stránkách (Boldiš, 2004).
Dále je dobré ukázat studentovi existenci dalších zdrojů, ze kterých je moţno při studiu
čerpat Doplňující informační zdroje jsou často řešeny předloţeným seznamem odborné
literatury a URL adres na konci učebních textů spolu s pouţitými zdroji. Existují i další
moţnosti – aktivní zapojení studentů (vytvoření odkazu pro rešerţe, kde budou základní
zdroje doplňovány studenty, kteří tak budou vzájemně spolupracovat), podněcování
k individuálnímu vyhledávání, jiné umístění.
Didaktické testy
Didaktický test systematicky měří výsledky výuky a je vytvořen podle předem stanovených
pravidel. Objektivně určí ţákův výkon, jehoţ výsledek lze porovnat s velkým mnoţstvím
studentů. Vlastnosti dobrého didaktického testu jsou: objektivita, citlivost, validita (platnost),
spolehlivost, praktičnost.
Klasifikační
hledisko
Měřená charakteristika
výkonu
Povaha činnosti
testovaného
Míra specifičnosti
učení zajišťovaného
Druhy testů
rychlosti
úrovně
kognitivní
psychomotorické
výsledků výuky
studijních předpokladů
32
testem
Implementace výkonu
rozlišující (relativního výkonu)
ověřující (absolutního výkonu)
Tematický rozsah
monotematické
polytematické (souhrnné)
Časové zařazení do
vstupní
průběţné (formativní) výstupní (sumativní)
výuky
Dokonalost přípravy
standardizované
kvazistandardizované
nestandardizované
testu a jeho
příslušenství
Míra objektivního
Objektivně
Kvaziobjektivně
Subjektovně
skórování
skórovatelné
skórovatelné
skórovatelné
Tab. 1 – Druhy testů podle klasifikačních hledisek (Čábalová 2007)
Ke kaţdému testu musí být klíč! Měl by obsahovat hodnocení, jak student zvládl
jednotlivé otázky, tak i celkové hodnocení testu. V případě špatné odpovědi je nutné ukázat
jak správnou tak chybnou odpověď, tak aby bylo moţné jejich porovnání a studentovi byla
poskytnuta zpětná vazba. Správné odpovědi lze řešit i odkazy na příslušnou pasáţ. Podrobněji
o tvorbě a uţití didaktických testů pojednává (Chráska, 1999).
U multimediálních materiálů budou testy slouţit především pro zpětnou vazbu formou
sebehodnocení.
4.4 Orientace v učebním materiálu
Pro snadnou orientaci a práci s učebním materiálem je potřebné vytvořit část s instrukcemi,
jak se má s daným materiálem a jeho částmi zacházet. Pomůckou můţe být pouţití grafických
symbolů upozorňující na jednotlivé pasáţe. Dalším předpokladem je jednotná struktura, která
zjednodušuje orientaci v materiálech.
Návod
Návod by měl obsahovat popis učebního materiálu s vysvětlením, jaké technologie byly při
jeho tvorbě pouţity a s jakými prvky se uţivatel setká. K jednotlivým prvkům by měly být
uvedeny instrukce, jak se s nimi zacházet a jaké hardwarové a softwarové vybavení je pro
jejich zobrazení zapotřebí. Návod by měl ukázat, jak efektivně lze s učebním materiálem
pracovat, objasnit pouţití hypertextových odkazů, jak v textové podobě, tak i ve formě
obrázků a vysvětlit spouštění ostatních multimediálních prvků (animace, video, zvuk). Zde by
se měl uţivatel seznámit se strukturou materiálů a s přehledem pouţitých grafických symbolů.
Grafické symboly
Grafické informace jsou pouţívány pro zjednodušení orientace. Nahrazují mnohdy zdlouhavé
nebo neobratné textové informace. Jednotlivé ikony upozorní na nový pojem, ukázkový
příklad, aktivizující otázku, úkol, test a další. Jako symboly jsou vybírány obrázky asociující
následnou část učebního materiálu. Některým grafickým symbolům můţe být přiřazena
funkce hypertextového odkazu, kdy označením dochází k přechodu na jinou stránku.
33
Jednotná struktura
Pod pojmem jednotná struktura je chápáno logické uspořádání se stejnou grafickou podobou
ve všech kapitolách. Sjednocení grafické podoby a uspořádání jednotlivých multimediálních
prvků vede k snazší orientaci v materiálech. To má za následek urychlení učebního procesu.
U multimediálních materiálů je toto řešeno vytvořením jedné šablony, která pak slouţí
jako jednotný základ. V některých případech jsou vytvářeny šablony dvě, pro oddělení učební
a testové části.
34
5 Rešerže zdrojů používaných při tvorbě obsahu
multimedediálních materiálů
Obsahem multimediálních materiálů jsou učební texty pro výuku Tematické kartografie.
Tematická kartografie je povinným předmětem pro bakalářský program i pro vyrovnávací
blok magisterského studia oboru Geomatika na Fakultě aplikovaných věd Západočeské
univerzity
v Plzni.
Sylabus
předmětu
můţeme
nalézt
na
adrese
https://portal.zcu.cz/wps/portal/prohlizeni (vyhledávaný předmět Tematická kartografie –
TKA). Doporučená literatura a materiály pro studium jsou zveřejněny na stránkách oddělení
Geomatiky – www.gis.zcu.cz/tka.
Charakteristika předmětu Tematické kartografie:
„Kartografie jako vědní disciplína, obsah a kartografické vyjadřovací prostředky na mapách
středních a velkých měřítek, jazyk mapy, mapové znaky (příklady a vývoj), mapová stylistika,
historie kartografie do 18.stol, tematické mapy středních a velkých měřítek, atlasová tvorba,
glóby, plastické mapy.“ (Portál ZČU, 2009)
Tato část je věnována popisu zdrojů, ze kterých jsem při zpracování studijních textů
vycházela. Dále pak jsou zde uvedeny další zdroje, které by byly vhodné při sestavování
dalších kapitol multimediálních materiálů.
5.1 Česká literatura
Česká literatura vychází především z učebnic pro studenty kartografických oborů. Nutno
konstatovat, ţe obsahově jsou podobné, ne-li shodné. Dále jsou zde uvedeny vybrané referáty,
přednesené a uveřejněné v českém jazyce na konferencích pořádaných letech 2001–2009.
Některé konference mají webové stránky, na kterých zveřejňují jednotlivé články. Takto
získané referáty jsou řazeny do sekce České internetové zdroje (kapitola 5.3).
5.1.1 České učebnice a skripta

VEVERKA, Bohuslav. Topografická a tematická kartografie 10. 2. vyd. Praha: ČVUT,
2004. 220 s. ISBN 80-01-02381-8
Podle mého názoru se jedná o jednu z nejlépe zpracovaných učebnic v českém jazyce.
Podává ucelený a poměrně podrobný přehled o tématech týkajících se topografické a
tematické kartografie. Učebnice není striktně rozdělena na dvě části – na tematickou
oblast a topografickou oblast. Osobně bych nezařadila historii kartografie doprostřed
učebnice, ale buď na začátek, nebo na závěr. Toto řazení je z mého pohledu
nesystematické, ale předpokládám, ţe vychází z postupu výuky na této škole. Ačkoli se
jedná o poměrně nové vydání, není doplněno o novější poznatky dnešní doby.
Podle mých zkušeností vychází z jejího prvního vydání většina českých učebních
textů, zvláště pak těch prezentovaných na internetu.
Pro tvorbu multimediálních materiálů byla tato skripta jedním ze základních podkladů.
35

HUML, Milan, BUCHAR, Petr, MIKŠOVSKÝ, Miroslav, VEVERKA, Bohuslav.
Mapování a kartografie. Praha: ČVUT, 2003. 211s. ISBN: 80-01-02383-1
Naprosto shodné texty týkají se Úvodu do kartografie (kapitoly 1 a 2) s Tematická a
topografická kartografie 10 (Veverka, 2004).

KAŇOK, Jaromír. Tematická kartografie. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita, 1999.
318 s. ISBN: 80-70-42781-7
Tato skripta nejsou obecně rozšířená a známá jako skripta ČVUT (Veverka, 2004), ale
vţdy jsou řazena mezi doporučovanou literaturu při studiu kartografie. Látka se mnoho
neodlišuje od ostatních českých skript, pokud se týká úvodu a obecného pojetí
kartografie.

VOŢENÍLEK, Vít. Aplikovaná kartografie I. Tematické mapy. 2. vyd. Olomouc:
Univerzita Palackého, 2001. 187 s. ISBN: 80-244-0270-X.
Autor se zde zaměřuje převáţně tvorbě tematických map – kompozice, barvy, legenda,
kartodiagramy a grafy (další způsob ztvárnění prostorové informace). Závěrečné kapitoly
jsou věnovány tematickým mapám, státním mapovým dílům a atlasům vznikajícím v ČR.
Vhodné pro pouţití při sestavování kapitol: kompozice mapy, barvy na mapách,
popisky na mapách a legendy, kartodiagramy, anamorfované mapy, hodnocení map.
Texty týkající se „úvodu do kartografie“ neposkytují mnoho nových pohledů.

HOJOVEC, V., DANIŠ, M., HÁJEK, M., VEVERKA, Bohuslav. Kartografie. Praha:
Geodetický a kartografický podnik. 1987
Učebnice kartografie určená pro ţáky středních škol s geodetickým a kartografickým
zaměřením. Její nevýhodou je starší datum vydání, nereflektuje nejnovější poznatky a
metody v kartografii. Obsáhle se věnuje klasifikaci interpretačních metod a parametrům
značek. Klasické postupy popisuje výstiţně, přehledně, srozumitelně a je pouţitelná i
v dnešní době.

ČAPEK, Richard, MIKŠOVSKÝ, Miroslav, MUCHA, Ludvík. Geografická kartografie,
Praha: Státní pedagogické nakladatelství. 1992. 1. vyd. 372 str.
Geografická kartografie (Čapek, 1992) je více rozmanitá neţ Hojovcova (Hojovec,
1987). Velký prostor je věnován klasifikaci tematických map (vhodné pro klasifikaci
kartografie a map) a. kartografickým vyjadřovacím prostředkům a metodám
znázorňování.
5.1.2 Vybrané referáty z konferencí
Na území České republiky je zaregistrováno několik organizací a společenství, které pořádají
pravidelně setkání kartografů a ostatních odborníků. Článků týkajících se úvodu kartografie
(definice, funkce, klasifikace kartografie a kartografických děl) je málo.

FOLTÝNOVÁ, Darina. Tematický atlas Austrálie. Diplomová práce. Brno: Masarykova
Univerzita v Brně. 2003.
V tomto roce bylo v rámci diplomových prací na Masarykově univerzitě vytvořeno
více tematických atlasu, ale tato práce se mi jevila jako nejzdařilejší, proto je vybrána
jako zástupce zvýšeného zájmu, který je věnován v posledních letech atlasové kartografii.
36

PETR, Radek. Copyright na mapách Česka velice často chybí. Referát 16. kartografická
konference, Brno. 2005
Zabývá se kartografickou etiketou, otázkou autorských práv. Článek by měl být
stěţejním materiálem části věnující se kartografickým dílům obecně (viz kapitola 6.5.2)
Nelze uvádět všechny články z konferencí, které by se daly pouţít při sestavování dalších
kapitol, těch je mnoho.
5.1.3 Časopisy
Vybrané články z časopisů byly téţ předneseny na některé z kartografických konferencí.

KOZÁKOVÁ, Magdaléna. Proměny atlasové kartografie. Referát přednesený na 16.
kartografické konferenci, Kartografické listy č.13/2005. Bratislava. 2005.
Multimediální materiály by měly poskytnout více prostoru atlasům (glóbům a
plánům), neţ je této tematice věnováno v současné literatuře. Viz Foltýnová: Tematický
atlas Austrálie.

MIKŠOVSKÝ, Miroslav, ZIMOVÁ, Růţena. Staré mapy Čech – vybrané aspekty
kartografického jazyka, referát přednesený na 17. kartografické konferenci, Kartografické
listy č.15/2007. Bratislava. 2007. ISSN 1336-5274
Tento článek popisuje vývoj popisků na příkladu starých map Čech. Lze pouţít jako
motivační prvek (porovnání kartografie dříve a dnes), dále pak v kapitolách věnujících se
historii kartografie, jazyku mapy a jeho vývoji.

BLÁHA, Jan D. Moţnosti kreativity kartografa v současné kartograf. Referát přednesený
na 17. kartografické konferenci, Kartografické listy č.15/2007. Bratislava. 2007. ISSN
1336-5274
Popis grafických variant a nástrojů, které můţe kartograf pouţít při tvorbě nového
díla. Vhodné jako motivace (úvod, obecný pohled) kapitoly Kartografická díla (viz
Nástin dalších kapitol multimediálních materiálů – kapitola 6.5.2).
5.2 Zahraniční literatura
5.2.1 Slovníky

VOJTIČKO Andrej a kol. Terminologický slovník geodézie, kartografie a katastr.
Bratislava: Úřad geodézie, kartografie a katasra Slovenskej republiky a Český úřad
zeměměřický katastrální. 1998. ISBN 80-88716-36-5
Současné definice kartografických pojmů vycházející z české (československé) tradice
a názvosloví.

JOHNSTON, R. J. PRATT, G. WATTS, M. The dictionary of human geography, WileyBlackwell, 2000, ISBN 0631205616
Slovník zpracovává pojmy z oblasti geografie a částečně i kartografie. Je vhodným
zdrojem pro vyhledávání definic z této oblasti. Definice pojmu kartografie – str. 61.
37

KENNEDY, Heather. The ESRI Press Dictionary of GIS Terminology. New York:
Environmental Systems Research Institute. 2001. ISBN 1-879102-78-1
Pojetí kartografie a mapy z pohledu GIS. Jedná se o krátké definice pojmů s pouţitím
výrazů typických pro GIS terminologii.
5.2.2 Knihy o kartografii

ROBINSON, A. H. MORRISON, J. L. MUEHRCKE, P. C. KIMERLING, A. J.
GUPTILL, S. C. Elements of Cartography. New York: John Wiley & Sons, Inc. 1995.
ISBN 0471555797.
Popisuje základní zásady kartografie, přičemţ jsou propojovány s technologickými
pokroky, které jsou pro dnešní kartografii typické. Uceleně představuje teorii a následně
ji přehledně demonstruje na praktickém pouţití. Tato skripta prezentují mnoho oblastí
kartografie, zaměřují se ale převáţně na jejich nejzákladnější poznatky.
Úvodu a obecným definicím kartografie je věnováno 19 stran, coţ je oproti jiným
knihám poměrně rozsáhlá část. Odlišný pohled na kartografii neţ jaký prezentují české
učebnice.

CARTWRIGHT, W. PETERSON, M. P. GERTNER, G. F. Multimedia Cartography.
SpringerVerlag Telos. 1999. ISBN 35-4065-818-1.
Zpracovává otázky tvorby digitální kartografie, konkrétně se zaměřuje na
multimediální kartografii a související kartografické disciplíny – interaktivní kartografie,
webová kartografie.

SLOCUM, T. A. McMASTER, R. B. KESSLER, F. C. HUGH, H. Thematic Cartography
and Geographic Visualization. Prentice Hall. 2008. ISBN 0-132298341
Patří mezi doporučovanou literaturu pro studenty kartografie (na většině univerzit
v ČR). Popis základních metod a mapový design – kompozice, barvy, mapové prvky.
Jsou zde ukázány různé přístupy k znázorňování prostorových údajů. Samozřejmě
nechybí ani téma kartogramů, generalizace či historie kartografie. Úvodu a obecným
definicím je však věnován pouze nejnutnější přehled.

PETERSON, Michael. Maps and the Internet. ICA, Elsevier Science Ltd.: Kidlington,
UK. 2003. ISBN 0-08-044201-3
Soudobý trend, který nelze opomenout. Je nedílnou součástí současné kartografie.
Kniha pouţita jako zdroj informací o částech digitální kartografie (webové kartografie,
interaktivní kartografie, multimediální kartografie). Základní poznatky o jmenovaných
disciplínách kartografie jsou uvedeny v prvním části této knihy.

THROWER, N. J. W. Maps & civilization. The University of Chicago Press, USA. 2007.
ISBN 0-226-79974-3
Tuto knihu bych doporučila jako jeden ze zdrojů při psaní kapitol týkající se historie
kartografie. Autor zde popisuje vztahy mezi mapami (kresbou map, historií mapování) a
kulturní historií příslušných oblastí. Přehled zpracovává historii map od antiky aţ po
současnost. Text je rozdělen do kapitol podle historických období i zeměpisné
příslušnosti Jednotlivé kapitoly jsou doplněny obrázky znázorňující tvorbu map té dané
doby (oblasti) – od nejstarší známé mapy aţ po počítačové zpracování.
Pouţito pro utvrzení, ţe nejčastějším dělením Historie kartografie je podle období
vzniku kartografických děl.
38

HALLEY J. B. WOODWARD, D. The History of Cartography. I. - IV. The University of
Chicago Press, USA. 1987 – 98. ISBN 0-226-31633-5, ISBN 0-226-31635-1, ISBN 0226-31637-8, ISBN 0-226-90728-7
Tento soubor knih obsahuje velmi podrobný přehled týkající se historie kartografie a
tvorby map, doplněný mnoţstvím ilustrací. Uvedeno pro případ zpracování učebních
materiálů zabývající se historií kartografie jako základní zdroj.
5.2.3 Cizojazyčné referáty
Většina zahraničních referátů, ale i českých referátů prezentovaných v anglickém jazyce, byla
získána v digitální podobě z internetových zdrojů a je zařazena do kapitoly zahraniční
internetové zdroje.
5.3 České internetové zdroje
5.3.1 Jiné multimediální výukové prezentace

KONEČNÝ M.; KAPLAN V.; KEPRTOVÁ K.; et al. Kartografie a geoinformatika multimediální učebnice. [online] Geografický ústav, PřF MU Brno. Poslední revize: 6. 2.
2007. Dostupné z WWW: http://www.geogr.muni.cz/ucebnice/kartografie/.
Velmi zdařilá učebnice prezentující kartografickou látku přes internet. Jedná se o
učebnici kartografie (zahrnuje v sobě matematickou, tematickou i obecnou kartografii) a
zároveň o učebnici geoinformatiky, proto zde nejsou některé kapitoly provedeny
dostatečně podrobně. Pravděpodobně dáno poţadavky na studenty Masarykovy
univerzity v Brně, pro které je tato učebnice primárně určena. Multimediálními prvky
jsou text s hypertextovými odkazy a obrázky. Z velké části je zpracování téměř totoţné
s ostatními českými zdroji, novinkou v kartografické části je kapitola Interaktivní mapy.

DRÁPELA M.; et al. Dějiny kartografie - multimediální učebnice. [online] Geografický
ústav, PřF MU Brno. Poslední revize: prosinec 2005. Dostupné z WWW:
http://www.geogr.muni.cz/ucebnice/dejiny/
Podrobně zpracovává historii kartografie. Text doplněn přehledně ukázkami
příslušných map typických pro dané období a probíranou látku. Nejucelenější zpracování
historie kartografie v elektronické podobě v českém jazyce. Neměla by být opomenuta při
tvorbě oddílu Historie kartografie.

BARANOVÁ, M.: Multimediální texty pro výuku matematické kartografie. [online]
diplomová práce, ZČU Plzeň, 2003. Dostupné z WWW:
http://www.gis.zcu.cz/studium/mk2/multimedialni_texty/index_soubory/index.html
Materiály specializující se na matematickou kartografii. Po obsahové stránce velice
kvalitně zpracovány, avšak multimediální prvky jsou pouze omezené na vizuální statické
vjemy.
39
Jsou také vytvořeny e-learningové kurzy kartografie pro studenty tohoto oboru na Ostravské
univerzitě v Ostravě, Univerzitě Palackého v Olomouci nebo kurzy příbuzných oborů na
Univerzitě Jana Evangelisty Turkyně v Ústí nad Labem, avšak nejsou volně přístupné
veřejnosti (pouze v náhledech).
5.3.2 Podklady k přednáškám

ČERBA, O. Úvod do kartografie. Slidy z přednášek TKA. [online] FAV ZČU Plzeň.
Poslední úpravy: 25. 9. 2007. Dostupné z WWW:
http://www.gis.zcu.cz/studium/tka/Slides/uvod_do_kartografie.pdf
Slidy vytvořené vyučujícím předmětu TKA mi byly základním vodítkem při tvorbě
obsahu. Vytvářené multimediální materiály mají slouţit při výuce tohoto předmětu na
ZČU v Plzni, je proto vhodné dodrţet strukturu výuky. Vycházejí ze skript prof. Veverky
(Veverka, 2004).

KOVANDOVÁ, M.; ŢOFKA, P.; PLETICHA, J. Internetové stránky LA-MA.cz. [online]
Fakulta stavební ČVUT Praha. Poslední revize: 16. 11. 2007. Dostupné z WWW:
http://slon.fsv.cvut.cz/lama/?p=71 .
Na těchto stránkách nalezneme jednoduchý úvod kartografie. Jedná se o výtah
nejdůleţitějších informací občas doplněných novou myšlenkou. Vychází ze skript prof.
Veverky (Veverka, 2004). Dalším tématům (kartografické sémiotika, kartogramy atd.) se
zde nevěnují.

PENÍŢEK, V. Aplikovaná a účelová kartografie. [online] Fakulta agrobiologie a
potravinových a přírodních zdrojů, Česká zemědělská univerzita v Praze. Poslední revize:
20. 2. 2007. Dostupné z WWW:
http://af.czu.cz/~penizek/Kartografie/1_uvod_do_kartografie.pdf
Jedná se o slidy k přednáškám. V bodech jsou uvedeny všechny podstatné definice a
vazby. Opět vychází ze skript prof. Veverky (Veverka, 2004). Najdeme zde některé méně
obvyklé informace zařazené do kontextu, které jsou dány potřebami oboru, pro který jsou
určeny.

ORŠULÁK, T. Vývoj kartografie I a II, Katedra geografie. [online] UJEP Ústí nad
Labem. Poslední aktualizace: 7. 2. 2010. Dostupné z WWW:
http://geography.ujep.cz/geo_s/st_opory_s/prilohy/gis_p_3.pdf
http://geography.ujep.cz/geo_s/st_opory_s/prilohy/gis_p_4.pdf
Vedle e-learningových kurzů jsou pro studenty geografických informačních systémů
na UJEP v Ústí nad Labem k dispozici i podklady vytvořené vyučujícím k přednáškám.
Např. na vývoj kartografie přináší tyto slidy jiný pohled, neţ s jakým se setkáváme
v ostatních českých textech.

JEDLIČKA, Karel. Úvod do geografických informačních systémů. [online] ZČU Plzeň.
2007. Dostupné z WWW: http://www.gis.zcu.cz/studium/ugi/elearning/index1.htm
Jedním z nejbliţších vědních oborů kartografie je právě GIS (geografický informační
systém). Základní definice GIS, co GIS je a co GIS není a další základní informace
důleţité pro práci s GIS.
40

BARANOVÁ, Magdalena: Kartografická polygrafie a reprodukce – učební texty. [online]
ZČU Plzeň. 2008. Dostupné z WWW:
http://home.zcu.cz/~baranov/SPS_Kartografie/KRP.pdf
Základní informace o disciplíně nesoucí název Kartografická polygrafie a reprodukce
pro nastínění obecného přehledu dělení kartografie.

MARŠÍKOVÁ, Magdalena: Přednáška 5 – Kartografická tvorba. [online] Jihočeská
univerzita v Českých Budějovicích, Fakulta zemědělská, Katedra krajinného
managementu, Sekce pozemkových úprav. České Budějovice. 2009. Dostupné z WWW:
http://home.zf.jcu.cz/public/departments/kpu/vyuka/sylaby/kartografie.htm
Jeden ze zdrojů vhodný pro pouţití při definování jednotlivých kartografických
disciplín. Poněvadţ se jedná o přednáškový text, jsou zde přehledně uvedeny všechny
základní informace, a tudíţ splňuje poţadavky, které jsem si v těchto případech stanovila.
5.3.3 Semestrální a absolventské práce

Studenti oboru Geomatika: Semestrální práce z předmětu TKA. [online] FAV ZČU Plzeň
2001 – 2006. Dostupné z WWW: http://gis.zcu.cz/studium/tka/datum_down.html
Kaţdý student TKA v těchto letech musel v rámci absolvování předmětu zpracovat
semestrální práci na schválené či doporučené téma. Tyto práce jsou umisťovány postupně
na internet. Práce se zabývají vţdy jen velmi úzkým tématem a mohou proto být poměrně
podrobně zpracovány. Jednotlivé práce mohou poslouţit jako zdroj informací v příslušné
kapitole či odstavci (mapové značky, kartometrie, metoda teček,…).
Některé semestrální práce jsem pouţila, jakoţto rozšiřující materiál k danému tématu.
Studenti totiţ vycházejí jiţ z nových zahraničních poznatků, a jelikoţ se zaměřují pouze
na úzké téma, jsou jejich práce zajímavě zpracovány s poměrně velkým mnoţstvím
nových informací.
ČERNÝ. Datové fondy v České republice, sem práce TKA, Plzeň, 2003
HESOVÁ Michaela. Mezinárodní kartografická asociace, sem práce TKA, Plzeň, 2006
KESL Martin, Kartometrie, sem práce TKA, Plzeň, 2001
MILDORF Tomáš. Morfometrie, sem práce TKA, Plzeň, 2001
ŘEHÁK Tomáš, Analogové a digitální mapy, sem práce TKA, Plzeň, 2006
SÝKOROVÁ Jana. Ţivotopisy významných československých kartografů, sem práce
TKA, Plzeň, 2006

ČÁSTKOVÁ Jana. Matematický model třídy jednoduchých zobrazení. [online] Bakalářská
práce, ZČU Plzeň. 2006. Dostupné z WWW:
http://gis.zcu.cz/studium/dp/2006/Castkova__Matematicky_model_tridy_jednoduchych_z
obrazeni__BP.pdf
Jsou zde definovány základní pojmy týkající se jednoduchých zobrazení a ukázán
nový způsob získávání jednotlivých zobrazovacích rovnic. Pouţito v obecném přehledu
jednotlivých kartografických disciplín.

STAŇEK, Martin. Záznam popisu cest nevidomým. [online] Bakalářská práce. Fakulta
elektrotechnická, ČVUT v Praze, Praha. 2009. Dostupné z WWW:
https://dip.felk.cvut.cz/browse/pdfcache/stanem3_2009bach.pdf
Jedna z mnoha prací zabývající se právě mapami a obecně způsobem zprostředkování
prostorových informací nevidomým. V posledních letech je tomuto problému věnována
41
v kartografické společnosti poměrně velká pozornost. Ve vytvářených multimediálních
materiálech bude této problematice také věnována pozornost.
5.3.4 Referáty z konferencí

Sborník 14. kartografická konference – "Úloha kartografie v geoinformační společnosti".
[online] Plzeň. 2001.
Jeden ze sborníků, který prezentuje publikované příspěvky v elektronické podobě.
Konference přináší velmi mnoho zajímavých a aktuálních výsledků, názorů, ze kterých je
moţno čerpat poznatky pro vytváření multimediálních materiálů.
KLEČKOVÁ, Kateřina. Historický vývoj českých školních zeměpisných atlasů. In
Sborník 14. kartografické konference. [online] Plzeň. 2001.
Dostupné z WWW: http://gis.zcu.cz/kartografie/konference2001/sbornik/.
ZIMOVÁ, Růţena. Projekt "Globální mapa" a související mezinárodní iniciativy. In
Sborník 14. kartografické konference. [online] Plzeň. 2001.
Dostupné z WWW: http://gis.zcu.cz/kartografie/konference2001/sbornik/
DUŠEK, Radek. Prostorová představivost v kartografii. In Sborník 14. kartografická
konference. [online] Plzeň. 2001.
Dostupné z WWW: http://gis.zcu.cz/kartografie/konference2001/sbornik/.
SKÁLA, Petr. Prostorová představivost v kartografii. In Sborník 14. kartografická
konference. [online] Plzeň. 2001.
Dostupné z WWW: http://gis.zcu.cz/kartografie/konference2001/sbornik/ .

VEVERKA, B. ČECHUROVÁ, M.: Kartografické metody výzkumu a jejich uplatnění v
geografii. In Sborník konference Metody geografického výzkumu. [online] Katedra
geografie ZČU v Plzni: Plzeň. 2007. Dostupné z WWW:
http://projekty.geolab.cz/gacr/b/files/veverka_cechurova_x_07.pdf
Zde lze nalézt podklady, které umoţní základní přehled o této disciplíně.
V multimediálních materiálech je jedna část kartografickým konferencím, jakoţto jednomu ze
zdrojů informací o kartografii. Kartografických konferencí pořádaných na našem území, ale i
jinde ve světě je velká řada. Vybrané konference jsou uvedeny i s odkazy a popisem na
stránkách multimediálních materiálů.
5.3.5 Ostatní

Wikipedia, otevřená encyklopedie. [online] Česká verze. [199-?] Dostupná z WWW:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana
Tato internetová encyklopedie obsahuje velké mnoţství definic různorodých pojmů.
Nemůţe však slouţit jako jediný zdroj informací, ale můţe stát na počátku cesty hledání
nesrozumitelného pojmu.

Terminologická komise ČÚZK. Terminologický slovník zeměměřictví a katastru
nemovitostí. [online] VÚGTK, 2009. Dostupné z WWW:
http://www.vugtk.cz/slovnik/obor_K_kartografie
Nejaktuálnější oborový slovník vytvořený v českém jazyce. Vhodný jako zdroj pro
odborné definice, ale ani zde nemůţe být výčet kompletní. Slovník je proto neustále
doplňován a aktualizován.
42

KARAS, Zdeněk. Souhrnný přehled rozhodujících odborných úkolů a úkolů vědeckotechnického rozvoje v devadesátileté historii geografické sluţby. [online] Vojenský
geografický obzor, sborník Geografické sluţby Armády České republiky. 2008. Dostupné
z WWW: http://www.531prps.army.cz/images/id_7001_8000/7162/VGO_2008_1.pdf
Velice zajímavý a podrobný článek historii i současnosti Geografické sluţby AČR či
její organizační sloţky VGHMÚř, ale i pro přehled jednotlivých metod a technik
kartografie, jaké se pro území naší republiky pouţívaly.
5.4 Zahraniční internetové zdroje
Ze zahraničních internetových zdrojů jsem vycházela především z článků několika posledních
mezinárodních kartografických konferencí (International Cartographic Conference – ICC).
Dále jsou zde uvedeny i člány prezentované na českém území, ale v cizím jazyce.
5.4.1 ICC 2001
Mezinárodní kartografická konference konaná v čínském Pekingu nesla podtitul Mapping in
the 21st century, proto se zde hodně článků věnuje shrnutí pokroku v minulém století, ale i
v celkovém vývoji kartografie, a novým potřebám kartografie v právě začínajícím století.
Dostupné z WWW: http://icaci.org/documents/ICC_proceedings/ICC2001/icc2001.htm

LIU YING, Li Shujun. The map in the twenty first century. [online] Hydrography and
Mapping Department, Dalian Naval Academy, Dalian, CHINA. 2001. Dostupné z WWW:
http://www.icaci.org/documents/ICC_proceedings/ICC2001/icc2001/author.htm
Článek poukazuje na fakt potřeby nového postoje a chápání mapy. Ve 20. století
dosáhlo lidstvo v oblasti techniky a technologií obrovského pokroku, který se promítl do
všech oblastí. Mapy jiţ nelze chápat pouze jako znázornění omezeného zemského
povrchu, je zapotřebí je znovu definovat a určit jejich místo a postavení. V mapách se
skrývají moţnosti, které je třeba nalézt, určit a pochopit. Velmi zajímavý článek, byl
správně zvolen jako ústřední motiv celé konference.

KOMEDCHIKOV, Nikolay N. The evolution of map language. [online] Russian
Academy of Sciences, Institute of Geography, Russia. 2001. Dostupné z WWW:
http://www.icaci.org/documents/ICC_proceedings/ICC2001/icc2001/author.htm
Ukazuje vývoj jazyka z několika pohledů: jako systém přírodních symbolů, kulturních
znaků nebo tradičních značek; mapa jako souřadnicová síť; zavedení grafického měřítka;
zavedení barev vodstva, hornin, znázorňování vegetace a sídel; zavedení legendy.

WOOD, Michael. The 21st century world – No future without cartography. [online] Centre
for Remote Sensing and Mapping Science, Department of Geography, University of
Aberdeen. 2001. Dostupné z WWW:
http://www.icaci.org/documents/ICC_proceedings/ICC2001/icc2001/author.htm
Tento článek začíná porovnáním postavení mapy dříve a dnes, jejím definování a i
vývojem definic kartografie. Jsou zde ukázány různé pohledy na kartografii a na historii i
současnost pouţívaných technik. V závěru je vysloven názor, ţe i přes rozmach
informačních technologií a převzetí velké části prezentace kartografických produktů, není
třeba se zatím obávat vytlačení klasických tištěných děl.
43
5.4.2 ICC 2003
21. mezinárodní kartografická konference konaná v Durbanu v Jihoafrické republice v srpnu
roku 2003. Dostupné z WWW: http://icaci.org/documents/ICC_proceedings/ICC2003/

IKONOVIC, Vesna. Inportance of education in cartography. [online] Fakulty of
Geography, University of Belgrade, Yugoslavia. 2003. Dostupné z WWW:
http://www.icaci.org/documents/ICC_proceedings/ICC2003/pdf/Index.pdf
Pouţity velmi zajímavé definice kartografie, mapy i moţnosti jejich vyuţití. Pohled na
mapu jako na univerzální jazyk pro předávání specifických informací, čitelný ve všech
lingvistických jazycích. Nutnost umění četby mapy a propojení s ostatními znalostmi.
5.4.3 ICC 2005
A Coruna, Spian. Dostupné z WWW: http://icaci.org/documents/ICC_proceedings/ICC2005/

BERLGANT, Alexander M. Geoimages of the future. [online] The Lomonosov Moscow
State University, Moscow. 2005. Dostupné z WWW:
http://www.icaci.org/documents/ICC_proceedings/ICC2005/htm/centrado.html
V tomto článku je uveden zajímavý poznatek: „Ačkoliv kartografie, mapa a technika,
kterou je zpracovávána prošla od svého vzniku určitými proměnami, její podstata se
nezměnila.“ (autor ji porovnává s anatomií či psychologií); Jsou uvedeny základní funkce
mapy, vývoj mapových děl a jejich tvorby (3 linie), pokrok v kartografii – z mého
pohledu přehledně popsán, nejedná se však o dějiny kartografie (nejsou popisovány mapy
jednotlivých období), spíše jejich technické zázemí.

KOMEDCHIKOV, Nikolay N. The general theory of cartography under the aspekt of
semiotics. [online] Russian Academy of Sciences, Institute of Geography, Russia. 2005.
Dostupné z WWW:
http://www.icaci.org/documents/ICC_proceedings/ICC2005/htm/centrado.html
Mapa je symbolické zpracování reality. Znázornění reality je základním problémem,
který musí kartografové řešit. Některé mapy jsou zpracovávány podle stanovených
pravidel (katastrální, topografické), některé však závisí pouze na původním vědeckém
záměru, k němuţ jsou vytvářeny. To dává moţnosti různým hypotézám a koncepcím pro
tvorbu map. Článek neřeší jednotlivé kartografické symboly (značky) konkrétně, spíše se
zaměřuje na teoretický podklad této problematiky.

WOOD, Michael. Cartography is still supreme. [online] Department of Geography and
Environment, University of Aberdeen. 2005. Dostupné z WWW:
http://www.icaci.org/documents/ICC_proceedings/ICC2005/htm/centrado.html
Autor přemýšlí nad vývojem lidstva obecně – rozvoj kapacity mozku – paměť, logika,
myšlení – jsou ovlivňujícími okolnostmi k tomu, ţe člověk dnes dokáţe „zázraky“.
Dochází k závěru, ţe dnešní doba potřebuje a je schopná přijímat stále nové informace.
Rozbor vývoje techniky a její propojení s kartografií – rozdělení na před- a počítačovou
dobu.
44
5.4.4 ICC 2007
23. mezinárodní kartografická konference, 4. – 10. srpna 2007, Moscow, Russia. Dostupné
z WWW: http://icaci.org/documents/ICC_proceedings/ICC2007/html/Default.htm

BERLGANT, Alexander M. Cartography as a geoscientific field of knowledge. [online]
Department of Cartography and Geoinformatics, Faculty of Geography, The Lomonosov
Moscow State University, Moscow. 2007. Dostupné z WWW:
http://www.icaci.org/documents/ICC_proceedings/ICC2007/html/Authors.htm
Z pohledu hledání článků o úvodu do kartografie se jedná o nejzajímavější článek této
konference. Popis kartografie – definice, postavení; 3 teoretické koncepty kartografie
(kognitivní, komunikační a jazykový); prezentace dat 2D, 3D i 4D modely (popis a
porovnání); ukázky různých typů sdělování kartografických dat (mapy, atlasy, satelitní
snímky).

BIANCHIN, Alberta. Theoretical cartography issues in the face of new representation.
[online] Planning Department University Iuav of Venice. Italy. 2007. Dostupné z WWW:
http://www.icaci.org/documents/ICC_proceedings/ICC2007/html/Authors.htm
4 druhy prezentace kartografických dat: grafické mapy, ortofotomapy, satelitní obraz a
GIS. Velký důraz kladen na fotomapy, porovnání s grafickými záznamy, její výhody i
nevýhody. Obdobně je nahlíţeno i na ostatní druhy prezentace – jednotlivá porovnávání.

PERKINS, Chris. Cultures of map use. [online] Geography, School of Environment and
Development, University of Manchester, UK. 2007. Dostupné z WWW:
http://www.icaci.org/documents/ICC_proceedings/ICC2007/html/Authors.htm
Ukázky vývoje a přístupu k mapám (60., 70. léta, dále pak 80. léta minulého století).
Dále je poukazováno na fakt soudobého trendu vytváření map neodbornou veřejnost.
Popisuje podmínky jeho vzniku a rozkvětu, ukazuje na nevýhody, které toto zavedení
způsobí (mapa by i nadále měla být chápána jako umělecké dílo). Na rozdíl od ostatních
článků zabývajícím se tímto tématem poukazuje i na klady, které to s sebou přinese.
5.4.5 14. kartografická konference, Plzeň, 2001

Sborník 14. kartografická konference – "Úloha kartografie v geoinformační společnosti".
Plzeň. 2001.
PRAVDA, Ján. Výskum niektorých stránok kartografickej gramotnosti [online] 2001.
Dostupné z WWW: http://gis.zcu.cz/kartografie/konference2001/sbornik/
BENOVÁ, Alexandra. Mapa a analýza niektorých stránok čítania jej obsahu. [online]
2001. Dostupné z WWW: http://gis.zcu.cz/kartografie/konference2001/sbornik/
Oba články se věnují tématu kartografické gramotnosti, které jsou zařazeny do úvodní
části multimediálních materiálů, jakoţto jedna z motivačních sloţek ke studiu kartografie.
Tato diplomová práce obsahuje pouze úvodní kapitoly, které slouţí pro demonstraci, jak by
měly celé multimediální materiály vypadat. Po obsahové stránce jsem se snaţila o nové pojetí
kartografické učebnice. Byly vyhledány aktuální články vztahující se k příslušnému tématu a
nové myšlenky, které jsou obsahem úvodních částí. I nadále je vycházeno z tradičních
výukových textů (Veverka 2004), (Hojovec 1987). Popis a odůvodnění zařazení jednotlivých
kapitol obsahové části je uveden v kapitole 6.5.
45
6 Vlastní zpracování
Cílem kaţdého tvůrce by mělo být vytvoření kvalitního díla. Ne vţdy se toto přání podaří
splnit. Ve většině případů (u multimediálních materiálů) je to způsobeno neznalostí určitých
pravidel a tudíţ jejich nedodrţení při tvorbě.






Materiál by měl obsahovat objekty, které jednotnou formou informují o celém kurzu.
Těmito objekty jsou obsah, motivace, cíle, shrnutí atd. Orientace v celém učebním bloku
nesmí být příliš sloţitá. Měly by být vytvořeny odkazy, obsahy, rejstříky, seznamy a další
prvky, které usnadní vyhledání potřebné literatury, pojmu, tabulky, obrázku a zjištěna
provázanost jednotlivých kapitol prostřednictvím těchto prvků.
Učební látka by měla být zpracována tak, aby byla studentovi inspirací k dalšímu
vzdělávání v oboru, aby neunavovala jeho smysly nesprávnou volbou pozadí, příliš
kontrastními barvami nebo naopak splývajícími sousedními prvky, výškou hlasu, rychlostí
animace a dalšími nepřirozenými vjemy.
V učebním materiálu multimediálních textů, resp. e-learningových kurzů, je moţno
v určitých případech pouţít i neodborný, ale běţně uţívaný výraz. Aplikace tohoto pojmu
vede k rychlejšímu pochopení daného tématu a přirozenějšímu prostředí.
Nutnou součástí výuky je vyuţívání nástrojů, které jsou schopny aktivizovat studenty.
Součástí učebního textu (text je stále základním studijním materiálem) by tedy měly být
průběţné otázky, úkoly, problémy k zamyšlení či samostatné úvaze, cvičení.
Student by měl získat zpětnou vazbu, potvrzení, zda studuje správně, kde dělá chyby, co si
nezapamatoval, k čemu by se měl vrátit. K tomu slouţí didaktické testy.
Zapojení multimediálních prvků zpříjemní studium a dopomůţe k splnění těchto pravidel.
6.1 Postup tvorby
K odvedení kvalitní práce, je třeba znát jasný cíl a vědět, jaké podmínky má daná věc
splňovat. Aby bylo dosaţeno těchto cílů, je zapotřebí projít několika stupni tvorby
6.1.1 Fáze přípravy
Tato fáze představuje přípravu před samotným zpracováním. Nastudování příslušné literatury
k naplnění obsahu, vybrání multimediálních prvků, zvolení technologií a promyšlení, jakým
způsobem budou do textu zařazeny pedagogické prvky. (Malo, 2006)
Jako téma jsem si zvolila Úvod do kartografie. Opodstatnění k tomuto výběru je
nasnadě. Ten, kdo se chce zabývat kartografií v jakékoliv podobě, potřebuje znát její základní
podstatu – viz pedagogická zásada soustavnosti (logického uspořádání). Vyhledala jsem tedy
literaturu a internetové zdroje, ve kterých se objevují úseky předpokládané k zařazení do
prvních kapitol multimediálních textů.
Dalším zásadním rozhodnutím byl výběr technologie, resp. technologií, ve kterých
budou dané materiály zpracovány. Multimediální materiály měly být zpracovány jako webové
stránky, které lze šířit tzv. online - prostřednictvím internetu, tak i offline – média CD, DVD.
Nejběţněji pouţívané technologie při tvorbě webových stránek jsou rozebrány v kapitole 2.
Po prostudování jejich výhod a nevýhod, jak pro autora, tak z pohledu uţivatele jsem se
rozhodla pro následující: XHTML, CSS, JavaScript a Flash.
46
Následovalo rozhodování o pouţití multimediálních prvků. Většina dnes nazývaných
multimediálních učebních materiálů obsahuje pouze text - hypertextové odkazy (často
v textové podobě) a statické obrázky. V některých případech se můţeme setkat s animací, ale
to jiţ není příliš časté. Tyto materiály by měly být z tohoto pohledu odlišné. Výsledná volba
padla na multimediální prvky popsané v kapitole 3. Jelikoţ se nejedná o e-learningový kurz,
byly vynechány prvky podporující kontakt s vyučujícím nebo se spoluţáky jako chat, diskusní
fórum, atd. Studenti mají moţnost po domluvě komunikovat s učitelem prostřednictvím emailu či osobních konzultací, obdobně lze řešit spolupráci se spoluţáky (zaloţení
hromadného e-mailu, diskuse při setkáních, apod.).
V této fázi byly pouţity poznatky získané při studiu certifikátového programu
Doplňující pedagogické studium pro učitele odborných předmětů, které jsem uplatnila jako
didaktický základ při tvorbě multimediálních materiálů.
6.1.2 Fáze definice struktury a vazeb
V této fázi dochází k určení jednotlivých prvků, jejich návaznosti a jejich sdruţení v rámci
definovaných struktur (menu, kapitoly). (Malo, 2006)
Je nutné určit, jaké prvky se mají v multimediálních materiálech vyskytovat a jak mají
být vzájemně provázány. Vybrány byly návod (nápověda), obsah (učební náplň), testy,
rejstřík a vyhledávání, literatura a ostatní pouţité zdroje.
Nejprve byl vytvořen návrh webového designu stránek (náčrt), který pak byl
nadefinován do digitální podoby prostřednictví CSS. Inspirací mi byl webový design
prezentovaný na CSS Zen Garden, (CSS Zen Garden, 2009).
Obr. 1 – Návrh webových stránek.
47
Struktura obsahu studijních textů
Při sestavování obsahu studijních materiálů bylo vycházeno ze sylabu předmětu Tematická
kartografie. Ze studijního textu jsou prozatím vytvořeny pouze počáteční kapitoly, jako
ukázka, jak by měly být celé učební materiály sestaveny.
Kapitoly nejsou číslovány, aby bylo umoţněno snazší doplňování dalších kapitol bez nutnosti
přečíslování, dále pak aby obsahy jednotlivých kapitol mohli být zařazovány na více míst
v multimediálních materiálech a nedocházelo k narušování číselné řady.
Obsah a podrobnější vysvětlení jednotlivých kapitol jsou popsány v kapitole 6.5.
6.1.3 Fáze realizace
Fáze obsahuje proces pořizování jednotlivých prvků – textových částí, obrázků, animací,
video a audio záznamů, dále pak tvorba šablony, grafických symbolů, tvorba testů, atd. (Malo,
2006)
Jedná se o nejobsáhlejší část tvorby. Je zapotřebí vytvořit si podklady, které budou
součástí multimediálních materiálů. Podle navrţené struktury byla vytvořena šablona
(XHTML, CSS), do které byly umisťovány jednotlivé multimediální prvky (viz kapitola 6.3).
6.1.4 Fáze produkční
Takto bývá nazývána ta část práce, při které dochází k vytváření webových stránek z
připravených podkladů. V podstatě se jedná o sdruţování jednotlivých komponent do
výsledné podoby. (Malo, 2006)
Do připravené XHTML šablony byly postupně podle kapitol vloţeny vybrané texty,
obrázky, vytvořené animace, zvukové nahrávky a videa. Bylo zapotřebí pečlivě vkládat
hypertextové odkazy tak, aby směřovaly do poţadovaného souboru a v některých případech
(rejstřík) i zpět.
6.1.5 Fáze kontroly
Před předání k pouţívání je zapotřebí překontrolovat, jak obsahovou, tak i technickou
podstatu stránek. Jde o kontrolu formální správnosti jednotlivých elementů a jejich vazeb.
Prozkoušení všech funkcí a kontrola nastavení multimediálních záznamů. Dále pak kontrolu
validity jednotlivých stránek. (Malo, 2006)
Obsahová část kontroly probíhá pečlivým prostudováním veškerých studijních
materiálů. Zkontrolování pravopisné stránky textů, jejich obsahovou správnost, i grafickou
podobu. Kontrola obrázků – jejich zařazení, velikost, popisek. Vyzkoušení funkčnosti
spouštěcích mechanismů pro animace, zvukové a video nahrávky. Vyzkoušení také všech
pouţitých hypertextových odkazů, jak textových, tak obrazových, zda odešlou uţivatele na
správné místo.
Pro umístění na internet je poţadována validita všech stránek. Validitu lze, v tomto případě
jednoduše zkontrolovat pomocí validátorů XHTML – pouţit validátor W3C, (W3C, 2010), a
validáror CSS (W3C, 2010b ).
Při nálezu případných chyb, validátor vypíše důvod a pozici chyby. Vypsané chyby je třeba
opravit.
48
6.1.6 Fáze distribuce
Předání vytvořeného materiálu k pouţívání studentům – např. umístění na internet, distribuce
pomocí DVD nosičů.(Malo, 2006)
V tomto případě by mělo být provedeno umístění na internet. Předpokládám, ţe se
bude jednat o součást prezentace předmětu Tematická kartografie (TKA) na stránkách
http://www.gis.zcu.cz/. Prozatím jsou multimediální materiály k dispozici na stránkách
http://www.kartografie.webzdarma.cz/index.html nebo na přiloţeném optickém médiu.
6.2 Použití pedagogických pokynů ve struktuře
Jiţ bylo uvedeno, co by měly obecně obsahovat a jak by měly být zpracovány multimediální
materiály po stránce pedagogické a didaktické. Zde je popsáno jejich konkrétní pouţití.
Kaţdá učební část začíná stránkou obsahující stručný popis s motivačním podtextem,
stanovené cíle a přibliţnou dobu na její zvládnutí. Poté následuje konkrétní obsah, který je
zakončen shrnutím a testem.
Pro rychlejší orientaci v učebních materiálech je vytvořeno menu. Instrukce, jak
správně pracovat s multimediálními materiály, jsou uvedeny v návodu. Snazší zvládnutí
probírané látky umoţňují také seznamy pojmů a pouţitých zdrojů Multimediální materiály
obsahují i verzi pro tisk.
6.2.1 Menu
Pro snazší a rychlejší orientaci v multimediálních materiálech, slouţí právě menu – záloţky.
Záloţky jsou naprogramovány tak, aby se rozbalovaly a stahovaly podle toho, na jaké úrovni
a v jaké části se nachází vámi vybraný odkaz (zobrazovaná stránka). Akce probíhá po kliknutí
na vybraný odkaz.
Pro uţivatele je motivační, pokud má přehled o svém postupu, kdyţ vidí, které
kapitoly, případně jejich části, jiţ prostudoval a které mu ještě zbývají. Na základě tohoto
zjištění si pak můţe klást krátkodobé cíle, které se mu mohou dařit splnit snáze neţ např.
nastudování celé kapitoly najednou.
6.2.2 Návod
Jsou zde uvedeny instrukce, které vysvětlují, jak správně s těmito materiály pracovat, dále pak
technologie pouţívané při jejich vytváření a také důvody, které vedly ke vzniku těchto
multimediálních materiálů.
6.2.3 Obsah
Největší důleţitost v sobě samozřejmě nesou vlastní učební materiály. Jejich struktura,
logické uspořádání, střídání různých prostředků mají velký význam ovlivňující schopnost
soustředění a pochopení předkládané látky (zásada názornosti).
49
Motivace a cíle
Kaţdá učební část začíná jednoduchým textem shrnujícím obsah následující kapitoly. Tento
text zároveň slouţí jako informační, tak i jako motivační prostředek. Tím, ţe se student dozví,
co má od následujících kapitol očekávat, můţe být pozitivně vnitřně motivován. Tato
motivace je podpořena následným zveřejněním cílů. Cíle jsou definovány podle pravidel pro
formulaci cílů. Na jejich přítomnost upozorňuje grafický symbol cíle.
Střídání multimediálních prvků
Tyto texty jsou primárně určeny pro vysokoškolské studenty, a tudíţ lze předpokládat delší
dobu soustředění, samostatný logický úsudek a představivost na základě textu. I přesto jsou
textové pasáţe prokládané dalšími multimediálními prvky (obrázky, animace, zvuk, video).
Jelikoţ se jedná o úvodní, teoretickou, část kartografie, bylo vkládání těchto prvků částečně
omezeno moţnostmi látky. Praktickému popisu tvorby a pouţití multimediálních prvků je
věnována kapitola 6.3.
Další podněcování k aktivitě bylo řešeno vkládáním aktivizujících otázek, otázek
k zamyšlení, postřehů autora či zadávání praktických úloh.
Poslední zmiňovanou, ale podstatnou aktivitou jsou vkládané hypertextové odkazy.
Tvoří spojení mezi jednotlivými kapitolami a umoţňují tak snadný přechod mezi stránkami
věnujícími se příbuznému tématu.
Grafické symboly
Pro potřeby multimediálních nateriálů pro výuku kartografie byly vytvořeny následující
grafické symboly:
Grafický symbol definice
Symbol definice se objeví v textu vţdy před vysvětlením nového pojmu, zavedení
nového vztahu mezi pojmy nebo uţití definice. Jelikoţ pojem jsem nenalezla
asociující obrázek, byla pouţita první tři písmena. Uţíváno i jinde odborné literatuře.
Grafický symbol důležitého upozornění
Pouţíváme v případě, ţe chceme upozornit na důleţitou informaci, která je nezbytná
k pochopení další látky. Vykřičník značí „pozor – něco důleţitého“.
Grafický symbol doplňkové informace
Následuje text podávající pouze organizační informaci nebo postřeh autora. Podle
pouţití je rozlišována důleţitost tohoto sdělení. Vyskytuje se v běţném textu (velikost
písma je stejná jako u učebního textu) nebo pouze ve formě poznámky (menší písmo).
Písmeno „i“ je pouţíváno pro ozančení i informací obecně.
Grafický symbol poznámky
Pod tímto symbolem jsou uváděny informace, které nejsou nezbytně nutné pro
studium, avšak doplní celkový obraz tématu. Vyjadřuje pozor, nová informace, ale
menší velikost písma, u které je pouţito značí, není tak podstatná jako ostatní učební
texty.
Grafický symbol aktivizující otázky
Aktivizující (kontrolní) otázky se vyskytující se v průběhu nebo na konci kapitoly. Mají
aktivovat studenta a ukázat, zda danou látku čte pozorně a pamatuje si ji či nikoliv.
Lze na ni nalézt odpověď v předcházejícím textu (animaci, videu). Znak otazníku je
spojován obecně s otázkou.
50
Grafický symbol otázky k zamyšlení
Značí podměty k zamyšlení či otázky, na které není v materiálech odpověď. Obrázek
mozku naznačuje pouţití samostatné úvahy, vlastních myšlenek a dedukcí.
Grafický symbol otázky s odpovědí
Tato ikona značí otázku (otazník) a zároveň skrývá výpis odpovědi (klíč). Symbolu
přidělena funkce hypertextového odkazu.
Grafický symbol úkolu
Za tímto označením se skrývá úkol, často praktický, který poţaduje vytvoření něčeho
nového (např. nalezení zdrojů, sestavení mapy, apod.). Tuţka má značit práci mimo
výpočetní techniku.
Grafický symbol shrnutí
Znázornění shrnutí a uzavření učebního bloku. Symbol krabice.
Grafický symbol testu
Upozorňění na didaktický test. Otazník vyjadřuje, ţe test obsahuje otázky a jelikoţ je
slovo test krátké, bylo moţno ho vyjádřit do grafického symbolu a tak odlišit od
aktivizujících otázek.
Grafický symbol použité literatury
Pod tímto symbolem se skrývají tištěné zdroje. Symbol představuje knihu.
Grafický symbol internetových zdrojů
Prezentace informací v elektronické podobě sdílených prostřednictvím internetu je
dnes jiţ téměř samozřejmostí. Aby byly tyto zdroje odlišeny literatury (tištěných
zdrojů) jsou označeny samostatným symbolem. Symbol má asociovat pouţití WWW
(World Wide Web).
Grafický symbol odkazu do rejstříku
Odkazuje na vysvětlení pojmu v rejstříku. Symbol pouţit jako hypertextový odkaz.
Písmna A a Z zastupují písmena od začátku aţ do konce abecedy.
Grafické symboly dynamických multimédií
Tyto symboly upozorňují na pouţití některého nestatického
multimediálního prvku – animace (naznačení změny, pohybu), zvuku
(amplion), videa (videokamera).
grafické symboly navigace
Pohyb mezi jednotlivými stránkami lze provádět i pomocí navigačních
symbolů. Symboly vzad (hrot vlevo) a vpřed (hrot vpravo).
Shrnutí
Podle pedagogických poznatků popsaných v zásadě trvalosti (kapitola 4.1.5), jsou vytvářena
na závěr kaţdé kapitoly shrnutí. Zde jsou stručně uvedeny podstatné body týkající se příslušné
kapitoly.
51
Testy
Součástí kaţdé kapitoly je didaktický test. Z tohoto hlediska jsou tyto testy řazeny do
kategorie průběţné testy. Zároveň se jedná o testy monotematické (hledisko tematického
rozsahu) – tématem testu je kartografie (konkrétně pouze příslušná kapitola); kognitivní
(hledisko podstaty testované činnosti) – testují se vědomosti; úrovňové (charakter výkonu) –
hodnotí se kvalita (správnost) odpovědí, ne rychlost.
Testy jsou tvořeny několika typy úloh. Před jednotlivými úlohami testu je stručně
popsáno, jakým způsobem se má při vyplňování odpovědí postupovat (počet správných
moţností, pouţití diakritiky, atd.). Instrukce dané k těmto typům otázek by měly vést k jedné
nebo několika správným odpovědím, které je moţné automaticky vyhodnocovat. V testech
byly vynechány úlohy umoţňující otevřenou (tvořenou) odpověď, protoţe tyto otázky je těţké
strojově hodnotit. Výjimku tvoří úlohy doplňovací, avšak ty jsou natolik specifikovány, ţe by
nemělo docházet k rozporům v chápání otázky autorem a studentem.
Typy pouţitých testových úloh:
1) Doplňovací úlohy (otázky) – jedná se o úlohu vyţadující stručnou slovní odpověď.
Nejčastěji se jedná o doplnění správného pojmu do věty.
2) Dichtonické otázky – otázky dávající na výběr ze dvou odpovědí, z čehoţ jedna je
správná. Byly pouţívány otázky hodnotící pravdivost daného tvrzení (výběr z
odpovědí – „Ano“ nebo „Ne“).
3) Výběrové otázky – výběrové úlohy se ještě dále dělí na otázky mající jednu správnou
odpověď a otázky s moţností výběru více správných, ale také ţádné správné
odpovědi. U obou dvou případů se nejčastěji pouţívá výběr ze 4 moţností, i v testech
multimediálních materiálů byla zvolena tato varianta.
4) Přiřazovací (spojovací) otázky – v těchto otázkách je úkolem k sobě správně přiřadit
pojmy ze dvou mnoţin (řešeno uspořádáním do sloupců), které mají něco společného
(např. autor – dílo).
5) Uspořádávací otázky – otázky řazení odpovědi podle určeného klíče, pouţit typ
seřaď chronologicky. (podle Chráska, 1999)
Testy mají za úkol studujícímu ukázat, jak pečlivě látku dané kapitoly vnímal a jak mnoho si
zapamatoval.
Obr. 2 – Ukázka grafické podoby vybrané testové úlohy.
6.2.4 Seznam pojmů (Rejstřík)
Seznam pojmů neboli rejstřík slouţí pro vysvětlení významu pouţitých pojmů v jednotlivých
kapitolách. Z odborného vědeckého hlediska má význam pro jednotnost pouţitých pojmů,
z pedagogického pak pro snazší zvládnutí názvosloví a připomenutí klíčových slov pouţitých
v textu.
52
Multimediální materiály umoţňují, na rozdíl od klasických tištěných učebnic,
provázání jednotlivých pojmů přímo s rejstříkem (konkrétním místem v rejstříku). Tohoto je
docíleno pouţitím grafického symbolu rejstříku jako hypertextového odkazu, ve kterém je
navíc určeno, jaké místo na stránce se má v prvé řadě zobrazit.
Pojmy jsou řazeny do jednotlivých oddílů rejstříku podle počátečního písmene. Dále
pak jsou uspořádány v pořadí, v jakém se objevily v textu, tj. nejprve jsou uvedeny pojmy
z první kapitoly, poté z druhé atd. Důvodem tohoto nestandardního řazení je pouţití
základních pojmů (jako je kartografie, geodézie, tematická kartografie) v počátečních
kapitolách multimediálních materiálů.
Pro rychlé vyhledání pojmu v rejstříku nebo i jeho pouţití v multimediálních
materiálech slouţí funkce vyhledávání.
6.2.5 Seznam použitých zdrojů (Literatura a internetové zdroje)
Seznam literatury a internetových zdrojů pouţitých při sestavování učebního textu můţe být
dobrým vodítkem, pomůckou i inspirací při doplňování si dalších vědomostí neuvedených
v těchto multimediálních materiálech. Učební podklady jsou pro lepší orientaci rozděleny do
čtyř oddílů: česká literatura, české internetové zdroje, zahraniční literatura, zahraniční
internetové zdroje. Jednotlivé zdroje byly pouţity buď jako podkladový materiál nebo k
přesným citacím.
6.2.6 Tisk PDF
Do souboru PDF jsou převedeny všechny grafické prvky kapitoly (text, obrázky i výsledky
animací). Tím je značně zjednodušena forma tisku, není nutné tisknout kaţdou stránku zvlášť
nebo provádět jakékoli úpravy. Takto připravené soubory se nacházejí v sekci Tisk PDF.
6.3 Vybrané technologie a zpracování multimediálních prvků
Z prostudovaných technologií jsem zvolila následující XHTML, CSS, JavaScript, Flash.
6.3.1 Použití XHTML
Při psaní XHTML kódu jsem pouţívala český editor PS Pad, který je volně dostupný a
jednoduchý na ovládání. Zvládl vše, co jsem při tvorbě webových stránek potřebovala.
Nejprve jsem si vytvořila XHTML šablonu, z které jsem vycházela při tvorbě všech
stránek multimediálních materiálů. Zdrojový kód šablony i s nejpouţívanějšími tagy je
uveden jako příloha A. Funkce jednotlivých tagů je popsána (W3C, 2002).
Text v XHTML
Text je rozdělen do odstavců a je prokládán hypertextovými odkazy a dalšími typy
multimediálních prvků. Dále pak jsou pouţity různé typy seznamů (strukturované i
nestrukturované), tabulky, vodorovné čáry apod.
53
Hypertextové odkazy v XHTML
Hypertextové odkazy jsou nejčastěji vytvářeny z pojmů přímo v textu. V textu se také
vyskytují slova (slovní spojení), která jsou vysvětlena v rejstříku pojmů. Za těmito slovy
následuje grafický symbol – hypertextový odkaz, který vede ke konkrétnímu pojmu v
rejstříku.
Obr. 3 – Ukázka pouţití grafického symbolu rejstříku
V multimediálních materiálech se také vyskytují tzv. klikací obrázky neboli mapy. Jedná se
obrázky, ve kterých některé obrazce (obdelníky, kruhy, polygony) slouţí jako hypertextové
odkazy. Najetím kurzoru na aktivní místo dojde k jeho změně a poskytnutí akce –
hypertextový odkaz (přechod na novou stránku).
Obr. 4 – Klikací obrázek pouţitý při členění tematické kartografie
Obrázky v XHTML
Většina obrázků byla vyhledána na internetu a pouţita na zvoleném místě jako názorná
pomůcka. Některé obrázky jsou z důvodu velké velikosti převedeny na menší –
prostřednictvím grafického editoru IrfanView. IrfanView je ke staţení na stránkách
IrfanView, (Irfan, 2010). Původní velikost a kvalita je zachována pod hypertextovým
odkazem obrázku – obrázky s „hnědým“ rámečkem. Po kliknutí na obrázek se otevře nové
okno, kde je zobrazen v původní (větší) velikosti.
54
Obr. 5 – Ukázka umístění obrázků do textu; horní obrázek (s hnědým rámečkem) se, na rozdíl od dolního, po
kliknutí myši zobrazí v původní velikosti na nové stránce.
Grafický design celých multimediálních materiálů i jednotlivých multimediálních prvků je
řešen připojením externího souboru CSS k XHTML souboru.
6.3.2 Použití CSS
Webový design je řešen připojením externího CSS souboru k XHTML. Před tvorbou
samotného zápisu CSS jsem studovala vývoj webového designu a jeho současné trendy. Jako
zdroje jsem pouţívala převáţně anglicky psané knihy – publikace (Eccher, 2005), (Freeman,
2006), (Jenkins, 2009) a (Robbins, 2006).
Dříve byla webovým stránkám ukládána pevná šířka, současným trendem je volná
šířka stránek. Existuje i tzv. hybridní šířka. Jedná se o volnou šířku, která je však omezena
stanoveným minimem. Tato varianta byla zvolena pro multimediální materiály, protoţe
umoţňuje zobrazení na libovolné velikosti monitoru, nebo jiném zařízení, a zároveň
neovlivňuje zobrazení vloţených obrázků.
Mnou navrţené rozloţení webových stránek (obr. 1) bylo tedy nutno přepsat do
kaskádových stylů. V CSS byly nadefinovány dva bloky – kontejner a kontejner 2.
Jednotlivým blokům byly přiřazeny obrázky tvořící pozadí. Tyto obrázky byly zakoupeny na
stránkách pro webové designery v potřebné velikosti. Volně dostupné obrázky nemají
potřebnou kvalitu.
55
Obr. 6 – Obrázek zobrazený na pozadí bloku kontejner (Vlastní obsah)
Obr. 7 – Obrázek tvořící pozadí kontejner-2 (menu)
Text v CSS
Text je nejčastěji umisťován do odstavců (čtyři typy odstavů), které mají nadefinován typ,
barvu a velikost písma a odsazení. Seznamy a tabulky jsou částečně formátovány
automaticky, avšak i zde lze pouţít vlastní styly.
Obr. 8 – Ukázka zápisu třech typů odstavců; odstavec (bez obrázku),
poznámka s grafickým symbolem a odstavec s grafickým symbolem
Hypertextové odkazy v CSS
Prostřednictvím CSS jsou barevně odlišeny tři typy hypertextových odkazů. První, který má
oranţovou barvu, označuje přechod na stránky mimo multimediální materiály. Druhý je
56
zbarven dohněda vede do příslušné kapitoly multimediálních materiálů. Třetí má také
hnědavou barvu, ale je psán tučně. Takto zvýrazněné odkazy směřují do podkapitoly.
Obr. 9 – Názorná ukázka pouţití všech tří typů hypertextových odkazů
Obrázky v CSS
Obrázky se zobrazují uprostřed obsahového bloku s popisem a případným zdrojem (viz
obr. 5).
Bylo nadefinováno záhlaví a zápatí stránek, zapsány styly u různých typů nadpisů (formát,
barva, velikost písma), dále byla zapsána grafická podoba záloţek – odsazení jednotlivých
úrovní. Zápis všech pouţitých stylů pro multimediální materiály je součástí diplomové práce
– příloha C.
6.3.3 JavaScript – jeho použití
JavaScript je pouţit jako doplněk pro uzpůsobení potřeb kladených na multimediální
materiály. Zodpovídá za aktivitu menu (sbalování a rozbalování) a za hodnocení testů. Je
pouţit také pro výpis obsahu (menu v neaktivní podobě).
Obsah
Při tvorbě obsahu je vyuţito duplicity s částí záloţek. Tato část, týkající se pouze učební
náplně, je bez aktivizujících funkcí umístěna do samostatného javascriptového souboru, který
je začleněn do XHTML souboru Obsahu.
Menu (záložky)
Záloţky se nachází vpravo od učebního bloku. Slouţí jako navigační a orientační prostředek
při práci s multimediálními materiály. Pomocí odkazů v záloţkách se lze pohybovat napříč
celými materiály. Záloţky se rozbalují a stahují v závislosti na tom, na jaké stránce, v jaké
kapitole a na jaké úrovni se právě nacházíte.
57
Obr. 10 – Ukázka menu, vlevo sbalené, vpravo v rozbalené podobě
Testy
Význam testů (z pedagogického hlediska) a typy pouţitých testových úloh byli jiţ popsány v
kapitole 6.2.3. Zobrazení a vyhodnocení je záleţitostí programovacích technik. V tomto
případě byl pouţit skriptovací jazyk JavaScript.
JavaScript podle nadefinovaných pokynů porovná odpověď uţivatele s odpovědí
autora. V případě shody vyhodnotí otázku jako správně zodpovězenou a připočte bod, pokud
se odpovědi nerovnají, označí odpověď jako chybnou, bod se nepřipočítává. Počet získaných
bodů a otázky, na které byla dána nesprávná nebo nedostatečná odpověď (např. zatrţeny
pouze dvě ze tří správných moţností) se vypíší v novém okně ve výpisu chyb.
Obr. 11 – Ukázka části výpisu chyb
Ukázka kódu testové stránky s pouţitím JavaScriptu je uvedena jako příloha B.
6.3.4 Použití Flash
Technologie Flash podporuje všechny zvolené nestatické multimediální prvky, které měly být
a jsou pouţity v materiálech.
58
Animace
Animace byly vytvářeny v Adobe Flash Professional CS5, nejnovější verze Flash technologie.
K dispozici je volně dostupná verze – trial. Tuto verzi lze získat na stránkách Adobe Flash
(Adobe, 2009)
Byla vytvářena pouze jednoduchá, graficky nenáročná, animační schémata. Na jejich
začlenění do textu je upozorněno odpovídajícím symbolem.
Postup tvorby animací
V novém projektu se nastaví velikost plochy dokumentu, barva a snímkování (25 nebo 50
snímků/s). Dále se na kaţdé vrstvě vytvoří jeden objekt (pouţity pouze grafické objekty –
písmo nebo blok s písmem). Na časové ose se jednotlivým objektům přiřadí doba, po jakou se
mají zobrazovat. Aby se objekt pohyboval, musí být umístěn v jednom časovém okamţiku na
nějaké místo na ploše dokumentu a v druhém časovém okamţiku na jiné místo. Mezi těmito
časovými okamţiky se nastaví tzv. „doplnění pohybu“. Flash to vyhodnotí jako pohyb a ve
výsledné animaci objekt zobrazí v pohybu.
Animace se spouští kliknutím do plochy animace. Tohoto efektu je docíleno pouţitím
actionscriptu. První snímek animace je pozastaven pomocí actionscriptu – stop(). Do nejvyšší
vrstvy je vytvořen objekt typu tlačítko, který je stejně velký jako plocha dokumentu a má
nastavenu alfa průhlednost. Poté opět pomocí actionscriptu je mu nadefinována funkce, aby se
po kliknutí posunul a spustil – gotoandplay(). Tlačítko je nastaveno tak, aby fungovalo i
v průběhu animace, to umoţňuje opětovné spuštění animace ještě dříve, neţ skončí.
Na podobném principu fungují i hypertextové odkazy umístěné v animaci, Zde je
aktivita odkazu zajištěna funkcí gotourl().
Najetím na pole animace nastane změna v grafické podobě kurzoru.
Obr. 12 – Ukázka animace před (vlevo) a po spuštění (vpravo)
Video
V multimediálních materiálech se vyskytují dva základní typy videa (kdy je kombinován
grafický obraz se zvukem).
První variantou je spojení obrázků, vytvořených z jednotlivých stránek powerpointové
prezentace, se zvukovým záznamem (komentářem). Toto spojení bylo vytvářeno
prostřednictvím Flash.
Druhou variantou jsou videoukázky, které byly natáčeny digitální videokameru I
v tomto případě byly jednotlivé soubory nejprve upraveny v softwaru Pinnacle Studio 10.5.
Pinnacle Studio je program pro úpravu a střih videa. Zdarma lze stáhnout jeho trialovou verzi
například na stánkách Slunečnice.cz, (Internet Info, 2007), oficiální stránky jiţ neposkytují
verzi zdarma k vyzkoušení, nabízejí pouze nové placené programy. S tímto programem
pracovala na Katedře technické výchovy Pedagogické fakulty Západočeské univerzity v Plzni,
59
kde jsem našla technické zázemí pro vytváření audio a videonahrávek. Práce s tímto
programem je podrobně popsána v publikaci Pecinovského (Pecinovský, 2005). Vytvořený
projekt (sestříhané a upravené video) byl na závěr exportován do formátu AVI v co nevyšší
moţné kvalitě. Takto vytvořený soubor jsem dále konvertovala prostřednictvím volně
šiřitelného konvertoru do FLA souboru, který můţe být dále zpracováván ve Flash nebo
převeden do formátu FLV, resp. SWF. Snaha o sjednocení pouţitých technologií
v multimediálních materiálech.
Tyto soubory jsou spouštěny přes přehrávač JW Player umístěný do XHTML
souboru. Jedná se o nejpopulárnější volně přístupný videopřehrávač pro web. Tento přehrávač
byl staţen z oficiálních stránek společnosti Longtail Video (Longtail Video, 200-)
Obr. 13 – Přehrávač JW Player před spuštěním
Zvuk
Zvukové nahrávky byly pořízeny za pouţití volně šiřitelného zvukového editoru Audacity,
(SourceForge, 200-?). Při nahrávání byl pouţit dynamický mikrofon, díky kterému je moţné
pořídit kvalitnější záznam. Nahrávky byly uloţeny ve formátu MP3. Flash neumoţňje
nahrávání zvukových souborů, ale dokáţe s nimi dále pracovat (formáty MP3, WAV).
Ke spuštění zvukových souborů dochází prostřednictvím jednoduchého přehrávače –
(MP3 Player, 200-).
Obr. 14 – Grafická podoba zvukového přehrávače
Zvukové nahrávky jsou ve většině případů doplněny textovým doprovodem.
60
6.4 Učební náplň multimediálních materiálů
Při vytváření obsahové části multimediálních materiálů, bylo nastudováno velké mnoţství
různých zdrojů poskytující informace o kartografii. Z těchto zdrojů byly vybrány ty, které
mohly něčím přispět do obsahu úvodních kapitol multimediálních materiálů. Jejich výběr
spolu s popisem byl uveden v kapitole 5. Cílem bylo vytvořit obsah, který by reflektoval na
nové poznatky a zahrnoval mové myšlenky.
6.4.1 Poznámky k úvodním kapitolám
Na tomto místě bych chtěla vysvětlit některé podměty, které mě vedly právě k tomuto
sestavení úvodních kapitol a jejich obsahu.
Obecné poznatky o kartografii
Celá úvodní kapitola má plnit především úlohu motivační. Má ukázat, k čemu a proč je
kartografie potřebná, jaké informace nám poskytuje a co nám pomáhá pochopit. Je zde
naznačen vývoj kartografie v závislosti na technickém pokroku, dále je analyzováno
postavení kartografie dnes a nastíněn její vývoj do budoucna.
Kartografické zdroje
Hned za motivační částí následuje přehled kartografických zdrojů, aby uţivatelé hned od
začátku věděli, kde všude je moţné čerpat kartografické informace nejrůznější povahy.
Poměrně velká část této kapitoly je věnována kartografickým organizacím. Pod záštitou
kartografických organizací, právních subjektů, probíhá velká část mezioborové komunikace i
kontakt s orgány státní správy apod.
Kartografie jako věda
Tato část se týká postavení kartografie v systému věd, uvádí do souvislostí blízké obory
kartografie, poukazuje na její funkce a v neposlední řadě jsou zde uvedeny vybrané definice
tohoto vědního oboru.
Struktura kartografie
Kartografie, stejně jako ostatní vědní obory, se dále člení na kartografické disciplíny.
Rozdělení některých disciplín, podle specifikovaných hledisek, je náplní obsahu této kapitoly.
Jsou zde uvedeny tři typy členění kartografie – klasické členění kartografie (teoretická a
vědecká kartografie), podle typy technologií pouţitých při tvorbě či prezentaci
kartografických děl (analogová a digitální kartografie) a členění kartografie podle typu a
obsahu kartografických děl (geodetická a geografická kartografie). V závorce jsou uvedeny
pouze základní zástupci jednotlivých druhů členění.
Osobnosti kartografie
Jedna z kapitol je věnována osobnostem kartografie. Jak je uvedeno i v samotné kapitole, lidí
věnujících se kartografii (tvorbě map) bylo za dobu její existence mnoho. Zde jsou uvedeny
prozatím pouze ty osobnosti, které z jakéhokoliv důvodu byly uvedeny v některé
z předcházejících kapitol, dále pak vybraní čeští (českoslovenští) kartografové 20. století,
kteří jsou prozatím v kartografických učebních publikacích opomíjeni.
61
Historie kartografie
Je vytvořena titulní stana oddílu multimediálních textů, který by se měl věnovat Historii
kartografie. Důvodem pro vytvoření této titulní strany bylo velké mnoţství autorských
poznámek v multimediálních materiálech, ve kterých uvádím svůj názor, ţe míněná informace
svou povahou spadá spíše do této části, a ţe by tudíţ měla být podrobně popsána právě
v tomto oddílu.
6.4.2 Nástin dalších kapitol
Od začátku jsem uvaţovala o multimediálních materiálech jako o celku a ne pouze o úvodní
části, proto bych zde chtěla uvést svou představu, jak by se měly materiály doplňovat dál po
obsahové stránce. Jedná se však pouze o nástin, konečné řešení by mělo být ještě
propracovanější a můţe být i obsáhlejší. Více prostoru, neţ je v současných učebnicích
kartografie, by mělo být věnováno plánům, glóbům a zvláště pak atlasům.
Kartografická díla (motivace, cíl)

Klasifikace kartografických děl (nejběţněji se vyskytují: plány, mapy, atlasy a glóby –
pozn. jednotlivým typům budou věnovány následující kapitoly)

Prezentace kartografických dat (2D, 3D a 4D modely – jiný pohled na členění
kartografických děl)

Etika, autorská práva (obecné vědomosti, které je potřeba dodrţovat při tvorbě a
pouţívání kartografických děl)

Estetika a kreativita při tvorbě kartografických děl (moţnosti, ale i omezení, které je
nutno dodrţovat při tvorbě. Částečně by mělo fungovat i jako motivační prvek)

Kvalita kartografických děl, hodnocení (předem informovat podle čeho se posuzuje
kvalita kartografických děl)
Mapy (motivace, cíl)

Postavení map, komunikační úloha (mapy jsou základním produktem kartografie,
propojení s úvodem, četba map)

Definice mapy (několik definic, jejich porovnání, odkaz na soupis dalších definic)

Vlastnosti map (vycházející z definic)

Funkce map (propojení s funkcemi kartografii)

Klasifikace map (klasifikace vycházející z české tradice; jednotlivé mapy však by
měly být pod odkazem popsány a ilustračně vyobrazeny; Mělo by být uvedeno
propojení na odpovídající kartografické disciplíny (tyflokartografii, tematickou
62
kartografii, a další), na vydavatele kartografických děl (specialisty na konkrétní druh
map) a propojení s historickými kontexty apod.

Mapy na internetu a pro mobilní zařízení (PDA a další zařízení zobrazující digitální
mapy)

Mapy na uměleckých dílech
Mapové soubory

Definice

Příklady mapových souborů (Turistické mapy a další, propojení s klasifikace map)
Mapová díla

Definice + příklady

Vývoj mapových děl a jejich tvorby

Státní mapová díla (propojení katastrální mapy, Národní kartografie)

Vojenská mapová díla

Tematická mapová díla

Zdroje mapových děl v ČR (propojení s Kartografickými zdroji)
Plány

Definice pojmu (několik moţných definic plánu, rozdíl mezi plánem a mapou)

Příklady pouţití v kartografii (geometrický plán pro katastrální účely,…)
Atlasy

Atlasová kartografie (odkaz)

Definice atlasu (+ příklady)

Klasifikace atlasů (kaţdému druhu atlasů věnována samostatná stránka – např.
geologické atlasy – definice, ukázka map)

Národní atlasy (vyjmenování nejvýznamnějších, krátký popis, ukázka map)

Vývoj atlasové tvorby (počátky atlasové tvorby ve světě, u nás; vývoj ve 20. století,
současnost)
63
Glóby

Definice glóbu

Klasifikace glóbů

Historie glóbů

Glóby na uměleckých dílech
Dále by následovaly kapitoly týkající se kartografické interpretaci, kartografické generalizaci
atd. Závěrečná část by se pak měla věnovat jiţ uvedené Historii kartografie.
64
Závěr
Na začátku diplomové práce byl cíl zhodnotit dosavadní multimediální materiály na oddělení
Geomatika ZČU v Plzni a vytvořit obsahově inovovanou učebnici kartografie, resp. její
úvodní část, za pouţití digitálních technologií a multimediálních prvků. Zároveň při tvorbě
dodrţet pedagogické zásady. Od prvního bodu zadání bylo však v průběhu tvorby diplomové
práce, po dohodě s vedoucím upuštěno, protoţe se ukázalo, ţe nezapadá do celkové koncepce
diplomové práce. Ostatní cíle byly splněny, jak mohou následně posoudit i uţivatelé.
Multimediální materiály pro výuku kartografie zpracovávají několik úvodních
kapitol týkajících se tohoto vědního oboru novým způsobem. Při vytváření obsahu bylo
pouţito co největší mnoţství aktuálních zdrojů, českých i zahraniční, které byly porovnávány
s doposud pouţívanými učebnicemi kartografie. Byly vytvořeny nové kapitoly, které se
v českých učebnicích doposud nevyskytují – umění četby map, kartografická gramotnost,
poznatky získané z map a další. Byla provedena analýza a následně prezentován nový pohled
na strukturu kartografie, neţ jaký je uveden ve skriptech profesora Veverky, (Veverka, 2004).
Multimediální materiály jsou vystavěny na pedagogických základech. Při jejich
tvorbě bylo přihlíţeno na poznatky týkající se učebních postupů, na jejichţ základě bylo
přistupováno k začlenění některých multimediálních prvků do učebních textů. Dodrţení
didaktických zásad je zajištěno pouţitím motivačních, aktivačních a kontrolních prvků.
Multimediální materiály jsou tvořeny více neţ 230 HTML soubory, z nichţ 5 je
testových (začlenění JavaScriptu do HTML souboru). Součástí multimediálních materiálů je
také 5 animací, 10 videoukázek a 8 zvukových nahrávek. Orientaci v multimediálních
materiálech zajišťuje aktivní menu (technologie JavaScript). Webový design je vyřešen
prostřednictvím kaskádových stylů a odpovídá současnému standardu.
Vytvořená část multimediálních materiálů pro výuku kartografie je prozatím volně
k dispozici na stránkách http://kartografie.webzdarma.cz/index.html. Pouţité prvky fungují ve
všech novějších, běţně uţívaných, verzích webových prohlíţečů. Multimediální materiály lze
spustit i v reţimu off-line (po staţení nebo z přiloţeného optického média).
Multimediální materiály umoţňují neustálou obnovu. Mohou být přiřazeny další
učební texty a na tvorbě multimediálních materiálů se můţe podílet více autorů. Můţe být
obměněn (v některých prvcích) webový design, aniţ by se jakkoliv narušila obsahová část
multimediálních materiálů. Dá se říci, ţe tvorba multimediálních materiálů je neomezená,
vţdy se najde něco, co by se dalo zlepšit, ať po stránce obsahové, grafické či technologické.
65
Seznam zdrojů
Literatura
Kapitola 1
1. BAREŠOVÁ, A. E-learning ve vzdělávání dospělých. Praha: VOX. 2003.
ISBN 80-86324-27-3.
2. CLARK, R. C.; MAYER R. E. E-learning and the science of instruction: proven
guidelines for consumers and designers of multimedia learning, San Francisco:
Pfeiffer. 2007. ISBN 0787986836
3. HRABAL, V. Psychologické otázky motivace ve škole. Praha: SPN. 1988.
ISBN 80-04-23487-9.
4. KOPECKÝ, K. E-learning (nejen) pro pedagogy. Olomouc. Hanex. 2006.
ISBN 80-85783-50-9
5. KVĚTOŇ, K. Základy e-learningu 2003. Ostrava : Ostravská univerzita v Ostravě,
Systém celoţivotního vzdělávání Moravskoslezska, 2003. 61 s. ISBN 80-7042-986-0.
6. MAYER R. E. Multimedia learning. Cambridge: Cambridge University Press. 2001.
ISBN 0521787491
7. MAYER R. E.: The Cambridge Handbook of Multimedia Learning. Cambridge
University Press. 2005. ISBN 0521838738.
Kapitola 2
8. ADAMS, C. et al. Web standards creativity: innovations in web design with XHTML,
CSS, and DOM Scripting. Friendsofed.: China. 2007. 266 p. ISBN 978-1-29029-803-0
9. DOMES, Martin. 333 tipů a triků pro CSS. Brno: Computer Press, a.s. 2009. 270 s.
ISBN 978-80-251-2360-7
10. ECCHER,C.; HUNLEY, E.; SIMMONS, E. D. Professional Web design: techniques
and templates. 2nd ed. Charles River Media, Inc.: USA. 2005. 586 p. ISBN 1-58450365-3
11. FREEMAN, Elizabeth. FREEMAN Eric. Head first HTML with CSS & XHTML.
O’Reilly Media, Inc.: USA. 2006. 658 p. ISBN 0-596-10197-X
12. FRENKLIN, Derek. Macromedia Flash MX. Kompletní průvodce. Brno: Computer
Press, a.s. 2009. 270 s. ISBN 80-7226-831-7
13. JENKINS, S. Web Design All-in-One For Dummies. Wiley Publishing, Inc.: USA.
2009. 656 p. ISBN 978-0-470-41796-6
66
14. NEGRINO, T.; SMITH, Dori. JavaScript and Ajax for the Web. Peachpit Press: USA.
2009. 525 p. ISBN 978-0-321-56408-5
15. ROBBINS, J. N. Web design in a nutshell. 3rd ed. O’Reilly Media, Inc.: USA. 2006.
796 p. ISBN 0-596-00987-9
16. ROBBINS, J. N. Learning web design: a beginner's guide to (X)HTML, style sheets
and web graphics. 3rd ed. O’Reilly Media, Inc.: Canada. 2007. 464 p. ISBN 978-0596-527552-5
Kapitola 3
17. GESCHWINDER, J. RŮŢIČKA, E., RŮŢIČKOVÁ, B. Technické prostředky ve
výuce. Olomouc: UP, 1995. ISBN: 80-7067-584-5,
18. MAŠKOVÁ, Alena. Tvorba multimediální prezentace na Internetu. Diplomová práce
ZCU FHS KFI. Plzeň., 2002.
19. PAVLÍČEK, J. Základy e-didaktiky pro e-tutory. Ostravská univerzita: Ostrava. 2003.
ISBN 80-7042-921-6.
20. PRŮCHA, J. Jak psát učební texty pro distanční studium. Ostrava:Vysoká škola
báňská – Technická univerzita v Ostravě. 2003 ISBN 80-248-0281-3
Kapitola 4
21. DRAHOVZAL J.; KILIÁN, O.; KOHOUTEK R. Didaktika odborných předmětů.
Brno: Paido. 1997. ISBN 80-8593-135-4
22. CHRÁSKA, M. Didaktické testy. Brno: Paido. 1999. ISBN 80-85931-68-0
23. PAŘÍZEK, V. Základy obecné pedagogiky. Praha: PdF UK. 1996. 76 s.
ISBN 80-7066-339-1.
24. SKALKOVÁ, J. Obecná didaktika. 2. Vyd. Praha: ISV. 2007.
ISBN: 978-80-247-1821-7
25. VAŠUTOVÁ, J. a kol. Kapitoly z pedagogiky. Praha: PdF UK, 1998. 203 s.
ISBN 80-86039-54-4.
Kapitola 5
26. VEVERKA, Bohuslav. Topografická a tematická kartografie 10. 2. vyd. Praha:
ČVUT, 2004. 220 s. ISBN 80-01-02381-8
27. HUML, Milan; BUCHAR, Petr; MIKŠOVSKÝ, Miroslav; VEVERKA, Bohuslav.
Mapování a kartografie. Praha: ČVUT, 2003. 211s. ISBN: 80-01-02383-1
67
28. KAŇOK, Jaromír. Tematická kartografie. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita, 1999.
318 s. ISBN: 80-70-42781-7
29. VOŢENÍLEK, Vít. Aplikovaná kartografie I. Tematické mapy. 2. vyd. Olomouc:
Univerzita Palackého, 2001. 187 s. ISBN: 80-244-0270-X.
30. HOJOVEC, V., DANIŠ, M., HÁJEK, M., VEVERKA, Bohuslav. Kartografie. Praha:
Geodetický a kartografický podnik. 1987
31. ČAPEK, Richard, MIKŠOVSKÝ, Miroslav, MUCHA, Ludvík. Geografická
kartografie. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství. 1992. 372 str.
ISBN 80-0425-153- 6
32. KOZÁKOVÁ, Magdaléna. Proměny atlasové kartografie. Referát přednesený na 16.
kartografické konferenci, Kartografické listy č.13/2005. Bratislava. 2005.
33. MIKŠOVSKÝ, Miroslav, ZIMOVÁ, Růţena. Staré mapy Čech – vybrané aspekty
kartografického jazyka. Referát přednesený na 17. kartografické konferenci,
Kartografické listy č.15/2007. Bratislava. 2007. ISSN 1336-5274
34. VOJTIČKO Andrej a kol. Terminologický slovník geodézie, kartografie a katastr.
Bratislava: Úřad geodézie, kartografie a katasra Slovenskej republiky a Český úřad
zeměměřický katastrální. 1998. ISBN 80-88716-36-5
35. JOHNSTON, R. J. PRATT, G. WATTS, M. The dictionary of human geography.
Wiley-Blackwell, UK. 2000. ISBN 0-631-20561-6
36. KENNEDY, Heather. The ESRI Press Dictionary of GIS Terminology. New York:
Environmental Systems Research Institute. USa. 2001. ISBN 1-879102-78-1
37. ROBINSON, a. H. MORRISON, J. L. MUEHRCKE, P. C. KIMERLING, a. J.
GUPTILL, S. C. Elements of Cartography. New York: John Wiley & Sons, Inc. USa.
1995. ISBN 0471555797.
38. CARTWRIGHT, W. PETERSON, M. P. GERTNER, G. F. Multimedia Cartography.
SpringerVerlag Telos. UK. 1999. ISBN 35-4065-818-1.
39. SLOCUM, T. a. McMaSTER, R. B. KESSLER, F. C. HUGH, H. Thematic
Cartography and Geographic Visualization. Prentice Hall. USa. 2008. ISBN 0132298341
40. PETERSON, Michael. Maps and the Internet. ICA, Elsevier Science Ltd.: Kidlington,
UK. 2003. ISBN 0-08-044201-3
41. TAYLOR, D. R. F. Cybercartography: Theory and Practice. Amsterdam, Elsevier.
2006. ISBN 978-0444516299
42. THROWER, Norman Joseph William. Maps & civilization: cartography in culture
and society. The University of Chicago Press, USa. 2008. ISBN 0-226-79974-3
68
43. SMITH, David Eugene. History of mathematics. Dover Publikations,INC. New York.
USa. 1958. ISBN 0-486-20429-4
44. SCHRAFE, Wolfgang. Max Eckert's "Kartenwissenschaft". The Turning Point in
German Cartography. Imago Mundi. Vol. 38. 1986. pp. 61-66.
Kapitola 6
45. PECINOVSKÝ, Josef. Pinnacle Studio 10: praktický průvodce. Grada Publishing,
Praha. 2005. ISBN 80-247-1778-6
Internetové zdroje
Kapitola 1
46. Horký, V. Hřebíček, J. Motyčka, A. Elektronické vzdělávání (e-learning). [offline]
2003
47. MALO, R. E-learning. [offline] Powerpointová prezentace. Mendeleova univerzita
v Brně. 2006
48. ŠIKO, P. E-learning jako další variantavzdělávání. [online] IT System. 12/2003.
Dostupné z WWW: http://www.systemonline.cz/clanky/e-learning-jako-dalsi-variantavzdelavani.htm
Kapitola 2
49. Adobe. Adobe Flash Professional CS5. [online]. Poslední revize: 14. 7. 2009. [cit.
2010-04-10] Dostupné z WWW: http://www.adobe.com/products/flash/.
50. GRIMMICH, Š. Tvorba webu. JavaScript [online]. Poslední revize: 2008. [cit. 201004-10] Dostupné z WWW: http://www.tvorba-webu.cz/javascript/
51. GRIMMICH, Š. Tvorba webu. PHP (základy). [online]. Poslední revize: 2008. [cit.
2010-04-10] Dostupné z WWW: http://www.tvorba-webu.cz/php/
52. HEJRAL, M. Průvodce SVG. Interval.cz. [online]. Poslední revize: 15. 4. 2003. [cit.
2010-04-10] Dostupné z WWW: http://interval.cz/clanky/pruvodce-svg/.
53. HEJRAL, M. Průvodce SVG – SVG versus Flash. Interval.cz. [online]. Poslední
revize: 28. 4. 2003. [cit. 2010-04-10] Dostupné z WWW:
http://interval.cz/clanky/pruvodce-svg-svg-versus-flash/
54. HONZÍK, M. Seznámení s Flashem. [online]. Poslední revize: 2008. [cit. 2010-04-10]
Dostupné z WWW: http://flash.jakpsatweb.cz/adobe-flash/.
69
55. HUNT, L. Seznámení s HTML 5. Interval.cz. [online]. Poslední revize: 24. 12. 2007.
[cit. 2010-04-10] Dostupné z WWW: http://interval.cz/clanky/seznameni-s-html-5/
56. JANOVSKÝ, D. Jak psát web.CSS styly - úvod [online]. Poslední revize: 2. 5. 2010.
[cit. 2010-05-10] Dostupné z WWW: http://www.jakpsatweb.cz/css/css-uvod.html
57. JANOVSKÝ, D. Jak psát web. Úvod do JavaScriptu [online]. Poslední revize:
2. 5. 2010. [cit. 2010-05-10] Dostupné z WWW:
http://www.jakpsatweb.cz/javascript/javascript-uvod.html
58. INTERNET INFO s.r.o. Macromedia Flash MX 2004. [online]. Poslední revize:
12. 11. 2003. [cit. 2010-04-10] Dostupné z WWW:
http://www.slunecnice.cz/sw/macromedia-flash/
59. KADLA, M. Macromedia Flash 4 - úvod. [online]. Poslední revize: 25. 11. 1999.
[cit. 2010-04-10] Dostupné z WWW:
http://interval.cz/clanky/macromedia-flash-4-uvod/
60. PHP. [online]. Poslední revize: 2010. [cit. 2010-04-10] Dostupné z WWW:
http://php.net/index.php.
61. SNÍŢEK, M. AJAX – kde jsou hranice? [online]. Poslední revize: 13. 9. 2005.
[cit. 2010-04-10] Dostupné z WWW:
http://www.snizekweb.cz/clanky/ajax-kde-jsou-hranice/
62. TIŠŇOVSKÝ, P. Grafický formát SVG a animace. [online]. Poslední revize: 13. 9.
2007. [cit. 2010-04-10] Dostupné z WWW:
http://www.root.cz/clanky/graficky-format-svg-a-animace/#k02
63. W3C. HTML 4.01 Specification. [online]. Poslední revize: 24. 12. 1999.
[cit. 2010-04-10] Dostupné z WWW: http://www.w3.org/TR/REC-html40/.
64. W3C. Scalable Vector Graphics (SVG), XML Graphics for the Web. [online].
Poslední revize: 11. 12. 2009. [cit. 2010-04-10] Dostupné z WWW:
http://www.w3.org/Graphics/SVG/
65. W3C. XHTML 1.0 The Extensible HyperText Markup Language (Sekond Edition). A
Refolmulation of HTML 4 in XML 1.0. [online]. Poslední revize: 1. 8. 2002.
[cit. 2010-04-10] Dostupné z WWW: http://www.w3.org/TR/xhtml1/
66. W3C. Cascading Style Sheets. [online]. Poslední revize: 18. 3. 2010. [cit. 2010-04-10]
Dostupné z WWW: http://www.w3.org/Style/CSS/
67. W3school. JavaScript Tutoriál. [online]. Poslední revize: 2010. [cit. 2010-04-10]
Dostupné z WWW: http://www.w3schools.com/js/default.asp.
68. W3school. AJAX Tutoriál. [online]. Poslední revize: 2010. [cit. 2010-04-10]
Dostupné z WWW: http://www.w3schools.com/ajax/ajax_intro.asp.
70
Kapitola 3
69. ČANDÍK, M. CHUDÝ, Š. Niektoré vlastnosti obrazových informacií
v multimediálních edukačnych materiálech [online] e-PEDAGOGIUM I/2005 [cit.
2010-04-10] Dostupné z WWW:
http://www.upol.cz/fileadmin/user_upload/PdF/e-pedagogium/e-ped_1-2005.pdf
70. CHUDÝ, Š. ČANDÍK, M. Niektoré fyzikálne aspekty sluchového vnimania a ich
vyuzitie pre multimediálne aplikace [online] e-PEDAGOGIUM II/2005 [cit. 2010-0410] Dostupné z WWW:
http://www.upol.cz/fileadmin/user_upload/PdF/e-pedagogium/e-ped_2-2005.pdf
71. HREČKA, M. Seriál o přístupnosti. 2008 [online] Poslední revize: 14. 2. 2009 [cit.
2010-04-10] Dostupné z WWW:
http://www.pristupnost.cz/obsah-webovych-stranek-je-dostupny-a-citelny/
72. LOBAS, P. Multimediální a hypermediální systémy. [online] KIV ZČU Plzeň.
Poslední revize: 24. 2. 2009. [cit. 2010-04-10] Dostupné z WWW:
http://www.kiv.zcu.cz/~lobaz/mhs/index.html
73. MP3 Player. [online] [200-?] [cit. 2010-04-10] Dostupné z WWW:
http://flash-mp3-player.net/
74. FP Flash MP3 Player. [online] [200-?] [cit. 2010-04-10] Dostupné z WWW:
http://www.flashmp3player.org/
75. LONGTAIL VIDEO. JW Player. [online] [200-?] [cit. 2010-04-10] Dostupné
z WWW: http://www.longtailvideo.com/
76. WIMLY. Wimpy Desktop FLV Player. [online] 2008 [cit. 2010-04-10] Dostupné
z WWW: http://www.wimpyplayer.com/products/wimpy_standalone_flv_player.html
Kapitola 4
77. MACH, P. Didaktika odborných předmětů, Elektronická podpora předmětu DOP.
[offline] KAT ZČU Plzeň. 2007
78. ČADÍLEK, M. LOVEČEK, A. Didaktika odborných předmětů. [offline] Brno. 2005
79. ČÁBALOVÁ, D. Pedagogika pro učitele – modul B. [offline] Ústav celoţivotního
vzdělávání, ZČU Plzeň. 2007
80. BOLDIŠ, P. Bibliografické citace dokumentů podle ISO 690 a ISO 690-2. [online]
Poslední revize: 11. 11. 2004 [cit. 2010-04-10] Dostupné z WWW:
http://www.boldis.cz/citace/citace.html
71
Kapitola 5
81. PORTÁL ZČU. Tematická kartografie. [online] Poslední revize: 6. 2. 2007
[cit. 2010-04-10] Dostupné z WWW: http://www.georg.muni.cz/ucebnice/kartografie/.
82. KAPLAN V.; KONEČNÝ M.; KEPRTOVÁ K.; et al. Kartografie a geoinformatika multimediální učebnice. [online] Geografický ústav PřF MU Brno. 2005. Poslední
revize: 6. 2. 2007 [cit. 2010-04-10] Dostupné z WWW:
http://www.georg.muni.cz/ucebnice/kartografie/.
83. DRÁPELA M.; et al. Dějiny kartografie - multimediální učebnice. [online]
Geografický ústav PřF MU Brno. Poslední revize: prosinec 2005. [cit. 2010-04-10]
Dostupné z WWW: http://www.geogr.muni.cz/ucebnice/dejiny/.
84. BARANOVÁ M. Multimediální texty pro výuku matematické kartografie. [online]
Diplomová práce, ZČU Plzeň, 2003. [cit. 2010-04-10] Dostupné z WWW:
http://www.gis.zcu.cz/studium/mk2/multimedialni_texty/index_soubory/index.html.
85. ŠMÍDA, Jiří. Webová kartografie. [online] E-learning katedry geografie. Katedra
geografie Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická Technická univerzita
v Liberci. 2008. [cit. 2010-04-10] Dostupné z WWW:
http://moodle.kge.tul.cz/course/view.php?id=176.
86. ČERBA, O. Úvod do kartografie. [online] Slidy z přednášek TKA. FaV ZČU Plzeň.
Poslední úpravy: 12. 10. 2009. [cit. 2010-04-10] Dostupné z WWW:
http://www.gis.zcu.cz/studium/tka/Slides/uvod_do_kartografie.pdf
87. JEDLIČKA, Karel. Úvod do geografických informačních systémů. [online] Učební
text. ZČU Plzeň. 2007. [cit. 2010-04-10] Dostupné z WWW:
http://www.gis.zcu.cz/studium/ugi/elearning/index1.htm
88. RICHTER, Rudolf. Úvod do GIS II - lekce 11. [online] Podklady k přednáškám.
Masarykova univerzita Brno. 2006. Dostupné z WWW:
www.fi.muni.cz/usr/richter/lekce/u11.pdf
89. BARANOVÁ, Magdalena. Kartografická polygrafie a reprodukce - učební texty.
[online] ZČU Plzeň. 2008. [cit. 2010-04-10] Dostupné z WWW:
http://home.zcu.cz/~baranov/SPS_Kartografie/KRP.pdf.
90. MARŠÍKOVÁ, Magdalena: Přednáška 5 - Kartografická tvorba. [online] Jihočeská
univerzita v Českých Budějovicích, Fakulta zemědělská, Katedra krajinného
managementu, Sekce pozemkových úprav. České Budějovice. 2009. [cit. 2010-04-10]
Dostupné z WWW:
http://home.zf.jcu.cz/public/departments/kpu/vyuka/sylaby/kartografie.htm.
91. ČERBA, Otakar. SVG v kartografii. Geoinformatics FCE CTU 2006. [online] Praha.
2006. [cit. 2010-04-10] Dostupné z WWW:
http://geoinformatics.fsv.cvut.cz/gwiki/SVG_v_kartografii.
72
92. ČERNÝ. Datové fondy v České republice. [online] Sememestrální práce TKA. ZČU
Plzeň. 2003. [cit. 2010-04-10] Dostupné z WWW:
http://www.gis.zcu.cz/studium/tka/autori.html
93. HESOVÁ, Michaela. Mezinárodní kartografická asociace. [online] Sememestrální
práce TKA. ZČU Plzeň. 2006. [cit. 2010-04-10] Dostupné z WWW:
http://www.gis.zcu.cz/studium/tka/autori.html
94. KESL, Martin. Kartometrie. [online] Sememestrální práce TKA. ZČU Plzeň. 2001.
[cit. 2010-04-10] Dostupné z WWW: http://www.gis.zcu.cz/studium/tka/autori.html
95. MILDORF, Tomáš. Morfometrie. [online] Sememestrální práce TKA. ZČU Plzeň.
2001. [cit. 2010-04-10] Dostupné z WWW:
http://www.gis.zcu.cz/studium/tka/autori.html
96. ŘEHÁK, Tomáš. Analogové a digitální mapy. [online] Sememestrální práce TKA.
ZČU Plzeň, 2006. [cit. 2010-04-10] Dostupné z WWW:
http://www.gis.zcu.cz/studium/tka/autori.html
97. SÝKOROVÁ, Jana. Ţivotopisy významných československých kartografů. [online]
Sememestrální práce TKA. ZČU Plzeň. 2006. [cit. 2010-04-10] Dostupné z WWW:
http://www.gis.zcu.cz/studium/tka/autori.html
98. VELHARTICKÝ, David. Povodňový plán - Plzeň. [online] Sememestrální práce
TKA. ZČU Plzeň. 2001.[cit. 2010-04-10] Dostupné z WWW:
http://www.gis.zcu.cz/studium/tka/autori.html
99. ČÁSTKOVÁ, Jana. Doc. RNDr. Milan Konečný. CSc. [offline] Semestrální práce
TKA. ZČU Plzeň. 2006. [cit. 2010-04-10]
100. ČÁSTKOVÁ, Jana. Matematický model třídy jednoduchých zobrazení. [online]
Bakalářská práce, ZČU Plzeň. 2006. [cit. 2010-04-10] Dostupné z WWW:
http://gis.zcu.cz/studium/dp/2006/Castkova__Matematicky_model_tridy_jednoduchyc
h_zobrazeni__BP.pdf.
101. STAŇEK, Martin. Záznam popisu cest nevidomým. [online] Bakalářská práce. Fakulta
elektrotechnická, ČVUT v Praze, Praha. 2009. [cit. 2010-04-10] Dostupné z WWW:
https://dip.felk.cvut.cz/browse/pdfcache/stanem3_2009bach.pdf
102. JIROUŠEK, Karel. Kartografická informatika - Okruhy ke státnici. [online] Stránky
studentů kartografie a geoinformatiky. Katedra aplikované geoinformatiky
a kartografie, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze. 2006.
[cit. 2010- 04-10] Dostupné z WWW: http://kgi.wz.cz/GIS/Informatika.doc.
103.PETR, Jan. Kartografie - Okruhy ke státnici. [online] Stránky studentů kartografie
a geoinformatiky. Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie, Přírodovědecká
fakulta Univerzity Karlovy v Praze. 2006. [cit. 2010- 04-10] Dostupné z WWW:
http://kgi.wz.cz/KaRT/Kartografie.pdf.
73
104. KLEČKOVÁ, Kateřina. Historický vývoj českých školních zeměpisných atlasů.
In Sborník 14. kartografické konference. [online] Plzeň. 2001. [cit. 2010-04-10]
Dostupné z WWW: http://gis.zcu.cz/kartografie/konference2001/sbornik/.
105. ZIMOVÁ, Růţena. Projekt „Globální mapa“ a související mezinárodní iniciativy.
In Sborník 14. kartografické konference. [online] Plzeň. 2001. [cit. 2010-04-10]
Dostupné z WWW: http://gis.zcu.cz/kartografie/konference2001/sbornik/.
106. DUŠEK, Radek. Prostorová představivost v kartografii. In Sborník 14. kartografická
konference. [online] Plzeň. 2001. [cit. 2010-04-10] Dostupné z WWW:
http://gis.zcu.cz/kartografie/konference2001/sbornik/.
107. SKÁLA, Petr. Mapy kolem nás. In Sborník 14. kartografická konference. [online]
Plzeň. 2001. [cit. 2010-04-10] Dostupné z WWW:
http://gis.zcu.cz/kartografie/konference2001/sbornik/.
108. VEVERKA, B. ČECHUROVÁ, M. Kartografické metody výzkumu a jejich uplatnění
v geografii. In Sborník konference Metody geografického výzkumu. [online] Katedra
geografie ZČU v Plzni: Plzeň. 2007. [cit. 2010-04-10] Dostupné z WWW:
http://projekty.geolab.cz/gacr/b/files/veverka_cechurova_x_07.pdf.
109. Konference GIS ESRI v ČR. Arcdata Praha. [online] Praha. 2010. [cit. 2010-04-10]
Dostupné z WWW: http://www.arcdata.cz/akce/konference-gis-esri/.
110. Wikipedia, otevřená encyklopedie. [online] Česká verze. [199-?] [cit. 2010-04-10]
Dostupná z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%aD_strana.
111. Terminologická komise ČÚZK. Terminologický slovník zeměměřictví a katastru
nemovitostí. [online] VÚGTK, 2010. [cit. 2010-04-10] Dostupné z WWW:
http://www.vugtk.cz/slovnik/obor_K_kartografie.
112. KARAS, Zdeněk. Souhrnný přehled rozhodujících odborných úkolů a úkolů vědeckotechnického rozvoje v devadesátileté historii geografické sluţby. [online] Vojenský
geografický obzor, sborník Geografické sluţby armády České republiky. 2008.
[cit. 2010-04-10] Dostupné z WWW:
http://www.531prps.army.cz/images/id_7001_8000/7162/VGO_2008_1.pdf
113. MIKŠOVSKÝ, Miroslav. Historie Kartografické společnosti České Republiky a její
perspektivy. [online] GEOS. 2006. [cit. 2010- 04-10] Dostupné z WWW:
http://www.vugtk.cz/odis/sborniky/jine/geos06/paper/09_miksovsky_m/paper/09_mik
sovsky_m.pdf.
114. Zeměměřič et al. Kdo je kdo - osobnosti oboru. [online] Zeměměřič. 2010. [cit. 201004-10] Dostupné z WWW: http://www.zememeric.cz/osobnosti/.
115. Česká geologická sluţba.[online] Oficiální webové stránky České geologické sluţby.
Praha. 2010. [cit. 2010-04-10] Dostupné z WWW: http://www.geology.cz/extranet
74
116. JANATA, Tomáš. Kartografická společnost ČR. [online] Oficiální webové stránky
organizace. Praha. 2010. [cit. 2010-04-10] Dostupné z WWW:
http://www.czechmaps.cz/
117. BUREŠ, Jiří. Česká společnost geodetů a kartografů. [online] Oficiální webové
stránky organizace. Praha. 2010. [cit. 2010-04-10] Dostupné z WWW:
http://csgk.fce.vutbr.cz/
118. KURANDA, Jan. Česká asociace pro geoinformace. [online] Oficiální webové
stránky organizace. Praha. 2010. [cit. 2010-04-10] Dostupné z WWW:
http://www.cagi.cz/
119. PERLÍN, Radim. Česká geografická společnost. [online] Oficiální webové stránky
organizace. Praha. 2010. [cit. 2010-04-10] Dostupné z WWW:http://geography.cz/
120. KRAFT, Martin. Komora geodetů a kartografů. [online] Oficiální webové stránky
organizace. Praha. 2010. [cit. 2010-04-10] Dostupné z WWW: http://www.kgk.cz/
121. PREISLER, Jiří. Společnost pro fotogrammetrii a dálkový průzkum.[online] Oficiální
webové stránky organizace. Praha. 2010. [cit. 2010-04-10] Dostupné z WWW:
http://www.sfdp.upol.cz/
122. Český úřad zeměměřický a katastrální. [online] Oficiální webové stránky úřadu. Praha.
2010. [cit. 2010-04-10] Dostupné z WWW: http://www.cuzk.cz/
123. Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, v. v. i.. [online]. Oficiální
webové stránky ústavu. Zdiby. 2010. [cit. 2010-04-10] Dostupné z WWW:
http://www.vugtk.cz/
124. Vojenský goegrafický a hydrometeorologický úřad. [online] Oficiální webové stránky
úřadu. Dobruška. 2010. [cit. 2010-04-10] Dostupné z WWW:
http://www.geoservice.army.cz/htm/s_urad_1_pu.html
125. Geografická sluţba AČR. [online] Oficiální webové stránky Geografické sluţby AČR.
Praha. 2010. [cit. 2010-04-10] Dostupné z WWW:
http://www.geoservice.army.cz/htm/geosl.html">
126. LIU YING, Li Shujun. The map in the twenty first century. [online] Hydrography and
Mapping Department, Dalian Naval academy, Dalian, CHINa. 2001. [cit. 2010- 04-10]
Dostupné z WWW:
http://www.icaci.org/documents/ICC_proceedings/ICC2001/icc2001/author_l.htm.
127. KOMEDCHIKOV, Nikolay N. The evolution of map language. [online] Russian
academy of Sciences, Institute of Geography, Russia. 2001. [cit. 2010- 04-10]
Dostupné z WWW:
http://www.icaci.org/documents/ICC_proceedings/ICC2001/icc2001/author_n.htm.
75
128. KOMEDCHIKOV, Nikolay N. The general theory of cartography under the aspekt of
semiotics. [online] Russian academy of Sciences, Institute of Geography, Russia.
2005. [cit. 2010- 04-10] Dostupné z WWW:
http://www.icaci.org/documents/ICC_proceedings/ICC2005/htm/centrado.html.
129. WOOD, Michael. The 21st century world – No future without cartography. [online]
Centre for Remote Sensing and Mapping Science, Department of Geography,
University of aberdeen. 2001. [cit. 2010- 04-10] Dostupné z WWW:
http://www.icaci.org/documents/ICC_proceedings/ICC2001/icc2001/author.htm.
130. WOOD, Michael. Cartography is still supreme. [online] Department of Geography
and Environment, University of aberdeen. 2005. [cit. 2010- 04-10] Dostupné z WWW:
http://www.icaci.org/documents/ICC_proceedings/ICC2005/htm/centrado.html.
131. IKONOVIC, Vesna. Inportance of education in cartography. [online] Fakulty of
Geography, University of Belgrade, Yugoslavia. 2003. [cit. 2010- 04-10] Dostupné
z WWW: http://www.icaci.org/documents/ICC_proceedings/ICC2003/pdf/Index.pdf.
132. BERLGANT, Alexander M. Geoimages of the future. [online] The Lomonosov
Moscow State University, Moscow. 2005. [cit. 2010- 04-10] Dostupné z WWW:
http://www.icaci.org/documents/ICC_proceedings/ICC2005/htm/pdf/oral/TEMa1/SES
SION3/a.M.%20BERLYaNT.pdf.
133. BERLGANT, Alexander M. Cartography as a geoscientific field of knowledge.
[online] Department of Cartography and Geoinformatics, Faculty of Geography, The
Lomonosov Moscow State University, Moscow. 2007. [cit. 2010- 04-10] Dostupné
z WWW:
http://www.icaci.org/documents/ICC_proceedings/ICC2007/html/authors.htm.
134. BIANCHIN, Alberta. Theoretical cartography issues in the face of new
representation. [online] Planning Department University Iuav of Venice. Italy. 2007.
[cit. 2010- 04-10] Dostupné z WWW:
http://www.icaci.org/documents/ICC_proceedings/ICC2007/html/authors.htm.
135. PERKINS, Chris. Cultures of map use. [online] Geography, School of Environment
and Development, University of Manchester, UK. 2007. [cit. 2010- 04-10] Dostupné
z WWW:
http://www.icaci.org/documents/ICC_proceedings/ICC2007/html/authors.htm.
136. PRAVDA, Ján. Výskum niektorých stránok kartografickej gramotnosti. [online]
Geografický ústav SaV, Bratislava. 2001. [cit. 2010- 04-10] Dostupné z WWW:
http://gis.zcu.cz/kartografie/konference2001/sbornik/.
137. BENOVÁ, alexandra. Mapa a analýza niektorých stránok čítania jej obsahu. [online]
Katedra kartografie, geoinformatiky a diaľkového prieskumu Zeme, Prírodovedecká
fakulta Univerzity Komenského, Bratislava. 2001. [cit. 2010- 04-10] Dostupné
z WWW: http://gis.zcu.cz/kartografie/konference2001/sbornik/.
76
138. Cartography for Swiss Higher Education. [online] [cit. 2010- 04-10] Dostupné
z WWW: http://www.ecartouche.ch/content_reg/cartouche/histcarto/en/html/unit_LUnit3.html.
139. CARTWRIGHT, William. GARTNER, Georg. RIEDL, Andreas. GeoMultimedia and
Multimedia Cartography. [online] [cit. 2010- 04-10] Dostupné z WWW:
http://www.corp.at/corp_relaunch/papers_txt_suche/CORP2001_Cartwright_DO.pdf.
140. Wikipedie, the free encyclopedia. [online] [cit. 2010- 04-10] Dostupné z WWW:
http://en.wikipedia.org/wiki/Main_Page
141. MapXl Inc. Maps of World. [online] [cit. 2010- 04-10] Dostupné z WWW:
http://www.legends.mapsofworld.com/modern/.
142. RWTH. Hochschularchiv der RWTH Aachen. [online] [cit. 2010- 04-10] Dostupné
z WWW: http://www.archiv.rwth-aachen.de/biographischedatenbank/.
143. Slovenská spoločnosť geodetova kartografov. [online] [cit. 2010- 04-10] Dostupné
z WWW: http://www.ssgk.sk/history.htm.
144. Repan Peter. Komora geodetov a kartografov. [online] [cit. 2010- 04-10] Dostupné
z WWW: http://www.kgk.sk/KGK/kgak.php.
145. Felix Ortag. International Cartographic Association. [online] [cit. 2010- 04-10]
Dostupné z WWW: http://cartography.tuwien.ac.at/ica/.
146. FIG Office, International Federation of Surveyors. [online] [cit. 2010- 04-10]
Dostupné z WWW: http://www.fig.net/.
147. International Society for Photogrammetry and Remote Sensing. [online]
[cit. 2010- 04-10] Dostupné z WWW: http://www.isprs.org/.
148. Art Directory - the information medium for art and culture. [online] [cit. 2010- 04-10]
Dostupné z WWW: http://www.abraham-ortelius.com/.
Kapitola 6
149. BRICHTA, T. Flash – MP3 přehrávač. [online] Poslední revize: 9. 4. 2007
[cit. 2010- 04-10] Dostupné z WWW: http://www.flash.cz/portal/clanek.aspx?id=735
150. CSS ZenGarden. Styl 186. [online] 2009 [cit. 2010- 04-10] Dostupné z WWW:
http://www.csszengarden.com/?cssfile=186/186.css
151. IRFAN SKILJAN. IrfanView. [online] [cit. 2010- 04-10] Dostupné z WWW:
http://www.irfanview.com/
152. PALABRA. Dreamstime. Shiny bronze world map. [online] [200-] [cit. 2010- 04-10]
Dostupné z WWW: http://www.dreamstime.com/shiny-bronze-world-mapimage4891162
77
153. WIRTZFELD, D. IStockPhoto. Earth old world Amerika. [online] Poslední revize:
6. 8. 2007 [cit. 2010- 04-10] Dostupné z WWW: http://www.istockphoto.com/stockphoto-1839819-earth-old-world-americas.php
154. ADOBE. Adobe Flash Professional CS5. [online] Poslední revize: 14. 7. 2009
[cit. 2010- 04-10] Dostupné z WWW:
https://www.adobe.com/cfusion/tdrc/index.cfm?product=flash&promoid=FDTFP
155. INTERNET INFO. Slunečnice. Pinnacle Studio [online] Poslední revize: 10. 7. 2007
[cit. 2010- 04-10] Dostupné z WWW: http://www.slunecnice.cz/sw/pinnacle-studio/
156. SOURCEFORGE. Audacity [online] [200-?] [cit. 2010- 04-10] Dostupné z WWW:
http://audacity.sourceforge.net/download/
157. W3C. Markup Validation Service. [online] Poslední revize: 3.1.2010[cit. 2010-04-10]
Dostupné z WWW: http://validator.w3.org/ .
158. W3C. CSS Validation Service. [online] Poslední revize: 2010 [cit. 2010-04-10]
Dostupné z WWW: http://jigsaw.w3.org/css-validator/ .
.
78
Seznam obrázků
Obr. 1 – Návrh webových stránek
Obr. 2 – Ukázka grafické podoby vybrané testové úlohy.
Obr. 3 – Ukázka pouţití grafického symbolu rejstříku
Obr. 4 – Klikací obrázek pouţitý při členění tematické kartografie
Obr. 5 – Ukázka umístění obrázků do textu; horní obrázek (s hnědým rámečkem) se, na rozdíl
od dolního, po kliknutí myši zobrazí v původní velikosti na nové stránce
Obr. 6 – Obrázek zobrazený na pozadí bloku kontejner (Vlastní obsah) (Palabra, 200-)
Obr. 7 – Obrázek tvořící pozadí kontejner-2 (menu) (Wirtzfeld, 2007)
Obr. 8 – Ukázka zápisu třech typů odstavců; odstavec (bez obrázku), poznámka s grafickým
symbolem a odstavec s grafickým symbolem
Obr. 9 – Názorná ukázka pouţití všech tří typů hypertextových odkazů
Obr. 10 – Ukázka menu, vlevo sbalené, vpravo v rozbalené podobě
Obr. 11 – Ukázka části výpisu chyb
Obr. 12 – Ukázka animace před (vlevo) a po spuštění (vpravo)
Obr. 13 – Přehrávač JW Player před spuštěním (LongTail Video, 200-?)
Obr. 14 – Grafická podoba zvukového přehrávače (MP3 Player, 200-?)
79
Seznam zkratek
PDF – Portable Document Format
HW – hardware
SW – software
HTML – HyperText Markup Language, hypertextový značkovací jazyk
XHTML – Exteded HyperText Markup Language, rozšiřující hypertextový značkovací jazyk
XML – Extensible Markup Language, rozšiřitelný značkovací jazyk
CSS – Cascading Style Sheets, kaskádové styly
W3C – World Wide Web Consorcium
ECMA – Europen Computer Manufacturers Association
ISO – International Organization for Standardization
AJAX – Asynchronus JavaScript and XML
PHP – Personál Home Page, Hypertext Preprocesor
SVG – Scalable Vector Grafics
JPEG – Joint Photographic Experts Group
GIF – Graphics Interchange Format
PNG – Portable Network Graphics
BMP – Windows BitMaP
TIFF – Tag Image File Format
MID – Musical Instrument Digital Interface
MP3 – MPEG-1 Layer III
WAV – Waveform audio format)
MPEG – Motion Picture Experts Group
AVI – Audio Video Interleave
FLV – Flash Video
80
SWF – Small Web Format, Shockwave Flash
dB – deciBell
PDA – Personal Digital Assistant
ČR – Česká republika
AČR – Armáda České republiky
ICC – International Cartographic Conference
81
Seznam příloh
A) Zdrojový kód XHTML šablony
B) Zdrojový kód testové stránky – test kartografických osobností
C) CSS
D) Grafická podoba titulní strany
82
PŘÍLOHY
83
A) Zdrojový kód XHTML šablony
<!DOCTYPE html PUBLIC "-//W3C//DTD XHTML 1.0 Strict//EN"
"http://www.w3.org/TR/xhtml1/DTD/xhtml1-strict.dtd">
<html xmlns="http://www.w3.org/1999/xhtml" xml:lang="en" >
<head>
<meta http-equiv="content-type" content="text/html; charset=utf-8" />
<meta name="author" content="" />
<meta name="keywords" content="" />
<meta name="description" content="" />
<meta name="robots" content="all" />
<title></title>
<script charset="utf-8" src="global.js" type="text/javascript"></script>
<style type="text/css" title="currentStyle" media="screen">@import "main.css";
</style>
</head>
<body id="stranka">
<div id="kontejner">
<div id="kontejner-2">
<div id="menu">
<div id="menu-2">
<div id="seznam">
<h3 class="nadpis"><span>Menu:</span></h3>
<script charset="utf-8" src="zalozky.js" type="text/javascript"></script>
</div>
<div id="konec">
</div>
</div>
</div>
<div id="intro">
<div id="intro-blok-1">
<div id="intro-blok-2">
<div id="zahlavi-stranky">
<h2><span>Multimediální materiály pro výuku kartografie</span></h2>
<h1><span>Název stránky</span></h1>
<div id="sumar">
<p><span>Popis stránky (psán kurzívou, hnědou barvou)</span></p>
</div>
</div>
</div>
</div>
</div>
<div id="obsah">
<div id="text">
<p>Text odstavce</p>
1
<p class="s obrazkem"><img class="prvni" src="obrazky/symboly/info.png" alt="symbol"
/>Odsravec s obrázkem </p>
<a href="adresa.html">hypertextový odkaz</a>
<a class="linkout" href=" ">hypertextový odkaz směřující mimo multimediální
materiály</a>
<sup><a href="rejstrik/a.html#a"><img src="obrazky/symboly/az.png" alt="symbol"
/></a></sup>
<div class="doprostred"><img src="obrazky/obrazek.jpg" alt="titul" /><br /> <br />zdroj:
</div>
<div class="doprostred"> <a href="obrázek.html"><img src="obrazky/obrázek.jpg"
alt="obrklik" /></a>
<br />Název obrázku <br />zdroj: odkud je převzat </div>
<ul>
<li>seznam - neřazený</li>
<li> </li>
</ul>
<ol>
<li>seznam - řazený</li>
<li> </li>
</ol>
<p class="sobrazkem"><img src="obrazky/symboly/animace.png" alt="symbol" />
Animace </p>
<div class="player">
<object type="application/x-shockwave-flash" data="flash/animace.swf" width="480"
height="270">
<param name="movie" value="flash/animace.swf" />
<param name="menu" value="true" />
<param name="quality" value="high" />
<param name="play" value="false" />
<param name="loop" value="true" />
<p><a href="http://get.adobe.com/flashplayer">Get Flash</a> to see this player.</p>
</object>
</div>
<p class="sobrazkem"><img src="obrazky/symboly/video.png" alt="symbol" />
Ukázka videonáhledu </p>
<object type="application/x-shockwave-flash" data="flash/player.swf" width="480"
height="270">
<param name="movie" value="flash/player.swf" />
<param name="allowfullscreen" value="true" />
<param name="allowscriptaccess" value="always" />
<param name="flashvars" value="file=video.flv" />
2
<p><a href="http://get.adobe.com/flashplayer">Get Flash</a> to see
this player.</p>
</object>
<p class="sobrazkem"><img src="obrazky/symboly/zvuk.png" alt="symbol" />
Zvuková nahrávka </p>
<object type="application/x-shockwave-flash" data="flash/player_mp3.swf" width="200"
height="20">
<param name="movie" value="flash/player_mp3.swf" />
<param name="FlashVars" value="mp3=flash/zvuk.mp3" />
</object>
<div class="doprostred">
<img src="obrazky/obrazek.png" width="100" height="100" alt="struktura"
usemap="#obr" />
<map id="obr" name="obr">
<area href="adresa.html" shape="rect" coords="10,10,50,50" alt="část" title="částe" />
</map>
</div>
</div>
<table class="tab-navigace">
<tr>
<td rowspan="2" class="zarovnani-vlevo obrazek"><a href=""><img
src="images/predchozi.png" alt="Předchozí" /></a></td>
<td class="zarovnani-vlevo text"><a href="">Předchozí</a></td><td class="zarovnanivpravo text"><a href="">Následující</a></td>
<td rowspan="2" class="zarovnani-vpravo obrazek"><a href=""><img
src="images/nasledujici.png" alt="Následující" /></a></td>
</tr><tr><td class="zarovnani-vlevo text"></td><td class="zarovnani-vpravo
text"></td></tr>
</table>
</div>
<div id="zapati">
<div id="zapati-2">
<a href="http://validator.w3.org/check/referer" title="Check the validity
of this site&#8217;s XHTML">xhtml</a> &nbsp;
<a href="http://jigsaw.w3.org/css-validator/check/referer" title="Check
the validity of this site&#8217;s CSS">css</a> &nbsp;
</div>
</div>
</div>
</div>
</body>
</html>
3
B) Zdrojový kód testové stránky – test osobnosti
<!DOCTYPE html PUBLIC "-//W3C//DTD XHTML 1.0 Strict//EN"
"http://www.w3.org/TR/xhtml1/DTD/xhtml1-strict.dtd">
<html xmlns="http://www.w3.org/1999/xhtml" xml:lang="en" >
<head>
<meta http-equiv="content-type" content="text/html; charset=utf-8" />
<meta name="author" content="Jana Částková" />
<meta name="keywords" content="multimediální, kartografie, test" />
<meta name="description" content="Multimediální materiály pro výuku kartografie" />
<meta name="robots" content="all" />
<title>Test</title>
<script charset="utf-8" src="./global.js" type="text/javascript"></script>
<style type="text/css" title="currentStyle" media="screen">
@import "./main.css";
</style>
</head>
<body id="stranka">
<div id="kontejner">
<div id="kontejner-2">
<div id="menu">
<div id="menu-2">
<div id="seznam">
<h3 class="nadpis"><span>Menu:</span></h3>
<script charset="utf-8" src="./zalozky.js"
type="text/javascript"></script>
</div>
<div id="konec">
</div>
</div>
</div>
<div id="intro">
<div id="intro-blok-1">
<div id="intro-blok-2">
<div id="zahlavi-stranky">
<h2><span>Multimediální materiály pro výuku kartografie</span></h2>
<h1><span>Test</span></h1>
<div id="sumar">
<p><span>Test vztahující se k&nbsp;učebnímu bloku Osobnosti
kartografie.</span></p>
4
</div>
</div>
</div>
</div>
</div>
<div id="obsah">
<div id="text">
<script charset="utf-8" type="text/javascript">
<!-var pocetOtazek=0;
var i=0;
var ODP_A=1;
var ODP_B=2;
var ODP_C=4;
var ODP_D=8;
var ODP_E=16;
var ODP_F=32;
var ZASKRTAVACI=1;
var DOPLNOVACI=2;
var VYBEROVA=4;
var vypis="";
var otazka=new Array;
var odpovedi=new Array;
otazka(i)=novaDoplnovaci("<img src=\"./obrazky/symboly/info.png\" alt=\"symbol\"
/>Seřaďte chronologicky.(Názvy opište stejně jako jsou uvedeny v&nbsp;otázce - velká
písmena, mezery atd.)<br /> Seřaďte tyto osobnosti od nejstarší po nejmladší:<br />
Ptolemaios, doc.Konečný, Ing.Křovák, Gauss,
Klaudyán.<p>dopln0<\/p><p>dopln1<\/p><p>dopln2<\/p><p>dopln3<\/p><p>dopln4<\/p>",
5,1);
odpovedi(i)=new Array("Ptolemaios","Klaudyán","Gauss","Ing.Křovák","doc.Konečný");
i++;
otazka(i)=novaDoplnovaci("<img src=\"./obrazky/symboly/info.png\">Doplňte chybějící
výrazy do textu. Při doplňování pouţívejte správnou velikost písmen (velká na začátku jmen,
jinak malá), diakritiku a&nbsp;správné tvary (číslo, pád,.)<br />Doc.RNDr.Milan Konečný se
stal jako jediný Čech dopln0 ICA. Další významný český kartograf, doc. RNDr. Ludvík
Mucha, CSc., se nejvíce věnoval dopln1 kartografie. Jako první upustil od dekorativních
prvnů na mapě dopln2 (pouze příjmení). Významný švýcarský matematik, fyzik
a&nbsp;astronom Johann Heinrich dopln3 je autorem hned několika dopln4 . ",5,1);
odpovedi(i)=new Array("prezidentem","Bonne","historii","Lambert","kartografických
zobrazení");
5
i++;
otazka(i)=novaVyberova("<img src=\"./obrazky/symboly/info.png\" alt=\"symbol\" />U
následujících dvou otázek určete, zda je dané tvrzení správné či nikoliv.<br />Spoluautorem
kapesního atlasu Poznáváme svět byl Karel Kuchař.",2,ODP_B,1);
odpovedi(i)=new Array("Ano","Ne");
i++;
otazka(i)=novaVyberova("Na obrázku je vyobrazena Klaudyánova mapa Čech.<br /><img
src=\"./obrazky/testos.jpg\">",2,ODP_B,1);
odpovedi(i)=new Array("Ano","Ne");
i++;
otazka(i)=novaZaskrtavaci("<img src=\"./obrazky/symboly/info.png\" alt=\"symbol\" />U
další otázky vyberte správné odpovědi; správných odpovědí můţe být víc, ale také ţádná.<br
/> Karel Pecka se podílel na vydávání atlasů, vyber na
kterých.",4,ODP_A+ODP_B+ODP_C,1);
odpovedi(i)=new Array("Poznáváme svět","Atlas československých dějin","Národní atlas
Československa","Školní atlas světa");
i++;
otazka(i)=novaDoplnovaci("<img src=\"./obrazky/symboly/info.png\" alt=\"symbol\"
/>Spojte výrazy mající určitou souvislost, odpovědi zapište ve tvaru např.1A, 2B, 3C, 4D dodrţujte posloupnost čísel.<br /> Přiřaďte jména autorů k&nbsp;jednotlivým dílům:<br
/><table width=\"80%\"><tr><td width=\"40%\">1) ekvivalentní kuţelové zobrazení
s&nbsp;dvěmi nezkreslenými rovnoběţkami<\/td><td width=\"40%\">a)
albers<\/td><\/tr><tr><td width=\"40%\">2) Návod k&nbsp;zeměpisu<\/td><td
width=\"40%\">B) Klaudyán<\/td><\/tr><tr><td width=\"40%\">3) první mapa
Čech<\/td><td width=\"40%\">C) Ptolemaios<\/td><\/tr><tr><td width=\"40%\">4) první
atlas (v podobě knihy)<\/td><td width=\"40%\">D) Ortelius<\/td><\/tr><\/table>
<p>dopln0<\/p><p>dopln1<\/p><p>dopln2<\/p><p>dopln3<\/p>",4,1);
odpovedi(i)=new Array("1A","2C","3B","4D");
i++;
pocetOtazek=i;
document.write("<form name=\"test\">");
for (i=0;i<pocetOtazek;i++) {
vypis="<div>" + (i+1) + ") <//div>";
if (otazka(i)(0)==ZASKRTAVACI) {
vypis+="<p>"+otazka(i)(1)+"<//p>";
for (j=0;j<otazka(i)(2);j++) {
6
vypis+="<p><input type=\"checkbox\" name=\"otazka" + i + "odpoved" + j + "\">" +
odpovedi(i)(j) + "<//p>";
}
}
else if (otazka(i)(0)==VYBEROVA) {
vypis+="<p>" + otazka(i)(1) + "<//p>";
for (j=0;j<otazka(i)(2);j++) {
vypis+="<p><input type=\"radio\" name=\"otazka" + i + "\">" + odpovedi(i)(j) + "<//p>";
}
}
else if (otazka(i)(0)==DOPLNOVACI) {
vypis+="<p>" + otazka(i)(1) + "<//p>";
for (j=0;j<otazka(i)(2);j++) {
vypis=vypis.replace("#" + j, "<input type=\"text\" name=\"otazka" + i + "odpoved" + j +
"\">");
}
}
document.write(vypis);
}
document.write("<br /><br /><br /><input type=\"button\" onclick=\"hodnot();\"
value=\"Hodnoť\"><//form>");
// FUNKCE
function novaZaskrtavaci(otazka,pocetOdpovedi,spravneOdpovedi,pocetBodu) {
var pole=new Array(ZASKRTAVACI,otazka,pocetOdpovedi,spravneOdpovedi,pocetBodu);
return pole;
}
function novaDoplnovaci(odstavec,pocetDoplneni,pocetBodu) {
var pole=new Array(DOPLNOVACI,odstavec,pocetDoplneni,pocetBodu);
return pole;
}
function novaVyberova(otazka,pocetOdpovedi,spravnaOdpoved,pocetBodu) {
7
var pole=new Array(VYBEROVA,otazka,pocetOdpovedi,spravnaOdpoved,pocetBodu);
return pole;
}
function hodnot(){
var vypisChyb="";
var bodu=0;
var opravenaChyba=false;
var hodnoceni="";
var maBytZaskrtnuto=0;
var odstavec="";
var celkoveBodu=0;
hodnoceni="<h1>Výpis chyb<//h1>";
for (i=0;i<pocetOtazek;i++) {
vypisChyb="";
opravenaChyba=false;
if (otazka(i)(0)==ZASKRTAVACI) {
celkoveBodu+=otazka(i)(4)*otazka(i)(2);
for (j=0;j<otazka(i)(2);j++) {
maBytZaskrtnuto=(otazka(i)(3) & Math.pow(2,j)) > 0;
if (document.forms("test")("otazka" + i + "odpoved" + j).checked==maBytZaskrtnuto) {
bodu+=otazka(i)(4);
}
else {
if (maBytZaskrtnuto==true) {
vypisChyb=vypisChyb+odpovedi(i)(j) + ": má být zaškrtnuto<br>";
}
else {
vypisChyb=vypisChyb+odpovedi(i)(j) + ": NEmá být zaškrtnuto<br>";
}
opravenaChyba=true;
}
}
8
if (opravenaChyba==true) {
vypisChyb="<h2>" + (i+1) + ") " + otazka(i)(1) + "<//h2><p>" + vypisChyb + "<//p>";
hodnoceni=hodnoceni+vypisChyb;
}
}
else if (otazka(i)(0)==VYBEROVA) {
maBytZaskrtnuto=Math.log(otazka(i)(3))/Math.log(2);
celkoveBodu+=otazka(i)(4);
if (document.forms("test")("otazka" + i)(maBytZaskrtnuto).checked==true) {
bodu+=otazka(i)(4);
}
else {
opravenaChyba=true;
vypisChyb="Správná odpověď: "+vypisChyb+odpovedi(i)(maBytZaskrtnuto);
vypisChyb="<h2>" + (i+1) + ") "+ otazka(i)(1) + "<//h2><p>" + vypisChyb + "<//p>";
hodnoceni=hodnoceni+vypisChyb;
}
}
else if (otazka(i)(0)==DOPLNOVACI) {
odstavec=otazka(i)(1);
celkoveBodu+=otazka(i)(3)*otazka(i)(2);
for (j=0;j<otazka(i)(2);j++) {
if (document.forms("test")("otazka" + i + "odpoved" + j).value==odpovedi(i)(j)) {
bodu+=otazka(i)(3);
odstavec=odstavec.replace("#" + j, odpovedi(i)(j));
}
else {
opravenaChyba=true;
odstavec=odstavec.replace("#" + j, "<strike>" + document.forms("test")("otazka" + i +
"odpoved" + j).value + "<\/strike> " + "<strong><span style=color:green>" + odpovedi(i)(j) +
"<\/span><\/strong>");
}
}
if (opravenaChyba==true) {
9
vypisChyb="<h2>" + (i+1) + ")<//h2><p>" + odstavec + "<//p>";
hodnoceni=hodnoceni+vypisChyb;
}
}
}
hodnoceni="<p>Dosaţených bodů: " + bodu + " z " + celkoveBodu + " (" +
Math.round(100*bodu/celkoveBodu) + "%)<//p>" + hodnoceni;
okno=window.open("","vyhodnoceni","width=400,height=400,resizable=yes,scrollbars=yes")
;
okno.document.write(hodnoceni);
return 0;
}
-->
</script>
</div>
<table class="tab-navigace">
<tr><td rowspan="2" class="zarovnani-vlevo obrazek"><a href="./shrnutios.html">
<img src="./images/predchozi.png" alt="Předchozí" /></a></td>
<td lass="zarovnani-vlevo text"><a href="./shrnutios.html">zpět</a></td>
<td class="zarovnani-vpravo text"></td> </tr>
<tr><td class="zarovnani-vlevo text">Shrnutí</td><td class="zarovnani-vpravo
text"></td></tr>
</table>
</div>
<div id="zapati">
<div id="zapati-2">
<a href="http://validator.w3.org/check/referer" title="Check the validity
of this site&#8217;s XHTML">xhtml</a> &nbsp;
<a href="http://jigsaw.w3.org/css-validator/check/referer" title="Check
the validity of this site&#8217;s CSS">css</a> &nbsp;
</div>
</div>
</div>
</div>
</body>
</html>
10
C) CSS
/* CSS Document */
*{
margin:0;
padding:0;
}
body {
background-color:#b99855;
padding:14px 0;
margin:0;
text-align: center;
}
p{
margin:12px 0;
}
#kontejner {
text-align: left;
min-width:950px;
max-width:1200px;
margin:0 auto;
padding:0;
background: #fff url(images/bg_kontejner.png) repeat-y top left;
}
#kontejner-2 {
padding:0;
background:transparent url(images/bg_kontejner-2.png) repeat-y top right;
}
#intro {
position:relative;
text-align:left;
background:transparent url(images/bg_intro.png) no-repeat top left;
margin: 0 215px 0 0;
font:normal 13px/18px arial;
color:#333;
padding:15px 15px 0 15px;
border-top: 1px solid #fff;
border-right: 1px solid #fff;
border-left: 1px solid #fff;
}
#intro-blok-1 {
margin-left: 1px;
position:relative;
background:transparent url(images/bg_intro-blok-1.png) no-repeat top right;
}
#intro-blok-2 {
position:relative;
margin-right: 1px;
background:transparent url(images/bg_intro-blok-2.png) repeat-x top left;
padding:20px 20px 0 20px;
11
}
#zahlavi-stranky {
/**display:none;*/
}
#zahlavi-stranky h2 {
text-align:center;
text-transform:uppercase;
padding:0 0 25px 0;
color:#ab8a46;
}
#zahlavi-stranky h1 {
line-height: 100%;
padding:0;
color:#666;
}
#sumar {
}
#sumar a {
color:#b98755;
}
#sumar a:hover {
text-decoration:none;
}
#sumar a.linkout { color: #FFA500;
}
#sumar p {
color:#b9a655;
font-style:italic;
font-size:14px;
padding-top:0 !important;
padding:12px;
}
h3 span {
/**display:none;*/
}
#obsah {
position:relative;
font:normal 13px/18px arial;
color:#666;
margin: 0 275px 0 60px;
z-index:200;
}
#obsah h3 {
margin-top:25px;
}
#obsah a {
color:#b98755;
border-color:black;
}
#obsah a:hover {
12
text-decoration:none;
border-color:black;
}
#obsah a.linkout { color: #FFA500;
}
#obsah a.linkin { color: #996666;
}
#text {
margin: 0 0 25px 0;
padding: 0;
}
ul
{
clear: left;
}
hr
{
clear: left;
}
p{
clear: left;
font-family: Arial,SansSerif;
text-align: justify;
text-indent: 1cm;
line-height: 150%;
}
p.sobrazkem {
font-family: Arial,SansSerif;
text-align: justify;
text-indent: 0px;
line-height: 150%;
}
p.sobrazkem img.prvni {
float: left;
vertical-align: middle;
margin: 0px 10px 0px 0px;
height: 30px;
width: 30px;
}
p.poznamka {
13
font-size: 10px;
font-family: Arial,SansSerif;
text-align: justify;
text-indent: 0px;
line-height: 150%;
}
p.poznamka img.prvni {
float: left;
vertical-align: middle;
margin: 0px 5px 0px 0px;
height: 20px;
width: 20px;
}
.doprostred {
text-align: center;
font-size: 10px;
}
.animace
{
text-align:left;
}
.animace a
{
margin:0 auto;
}
a.klik
{
display: block;
width: 480px;
height: 270px;
background: #fff url("obrazky/spust.png") no-repeat;
overflow: hidden;
cursor: default;
}
a.klik img
{
visibility: hidden;
}
a.klik:active
{
background: #fff;
}
a.klik:active img, a.klik:focus img
14
{
visibility: visible; border:0;
}
#kapitola a {
display: block;
margin-bottom: 10px;
}
#kapitola a.uroven-1 {
margin-left: 20px;
}
#kapitola a.uroven-2 {
margin-left: 30px;
}
#kapitola a.uroven-3 {
margin-left: 50px;
}
#kapitola a.uroven-4 {
margin-left: 70px;
}
#kapitola a.uroven-5 {
margin-left: 90px;
}
#kapitola a.uroven-6 {
margin-left: 100px;
}
#kapitola img {
float: left;
margin-top: 3px;
}
#kapitola img.uroven-1 {
margin-left: 0;
}
#kapitola img.uroven-2 {
margin-left: 20px;
}
#kapitola img.uroven-3 {
margin-left: 40px;
}
#kapitola img.uroven-4 {
margin-left: 60px;
}
#kapitola img.uroven-5 {
margin-left: 80px;
}
#kapitola img.uroven-6 {
margin-left: 90px;
15
}
.tab-navigace {
width: 100%;
border-collapse: collapse;
border: none;
margin: 15px 0 10px 0;
}
.tab-navigace td,
.tab-navigace td img {
vertical-align: middle;
border: none;
}
.tab-navigace td.obrazek {
width: 5%;
}
.tab-navigace td.text {
width: 45%;
}
.zarovnani-vlevo {
text-align: left;
}
.zarovnani-vpravo {
text-align: right;
}
#zapati {
font:normal 13px/18px arial;
position:relative;
background:url(images/bg_zapati.png) no-repeat top left;
text-align:center;
font-size:11px;
margin: 0 215px 0 0;
}
#zapati a {
color:#b98755;
}
#zapati a:hover {
color:#fff;
background-color:#b98755;
}
#zapati-2 {
height: 108px;
line-height: 70px;
background:url(images/bg_zapati-2.png) no-repeat top right;
}
#menu {
float: right;
width:200px;
font:normal 11px/15px arial;
color:#999;
16
background:#fff url(images/bg_menu.png) repeat-y top center;
color:#666;
}
#menu-2 {
background:transparent url(images/bg_menu-2.png) no-repeat top left;
padding:50px 25px 0 25px;
width:150px;
}
h3.nadpis {
width:115px;
height:28px;
}
#menu a {
color:#b98755;
}
#menu a:hover {
color:#fff;
background-color:#b98755;
text-decoration:none;
}
#seznam a {
display: block;
margin-bottom: 10px;
}
#seznam a.uroven-1 {
margin-left: 20px;
}
#seznam a.uroven-2 {
margin-left: 30px;
}
#seznam a.uroven-3 {
margin-left: 40px;
}
#seznam a.uroven-4 {
margin-left: 50px;
}
#seznam a.uroven-5 {
margin-left: 60px;
}
#seznam a.uroven-6 {
margin-left: 70px;
}
#seznam img {
float: left;
margin-top: 3px;
}
#seznam img.uroven-1 {
margin-left: 0;
}
#seznam img.uroven-2 {
17
margin-left: 10px;
}
#seznam img.uroven-3 {
margin-left: 20px;
}
#seznam img.uroven-4 {
margin-left: 30px;
}
#seznam img.uroven-5 {
margin-left: 40px;
}
#seznam img.uroven-6 {
margin-left: 50px;
}
#konec {
margin:0 -25px;
padding:0 25px 20px 25px;
background:url(images/bg_konec.png) no-repeat bottom center;
}
18
D) Grafická podoba titulní stránky multimediálních materiálů
19
9
Evidenční list
Souhlasím s tím, aby moje diplomová práce byla půjčována k prezenčnímu studiu
v Univerzitní knihovně ZČU v Plzni.
Datum: 14. 5. 2010
Podpis:
Uţivatel stvrzuje svým podpisem, ţe tuto diplomovou práci pouţil ke studijním účelům a
prohlašuje, ţe ji uvede mezi pouţitými prameny.
Jméno
Fakulta/katedra
Datum
Podpis