Historie policie I. - Bezpečnostně právní akademie Brno

Historie policie I. - Bezpečnostně právní akademie Brno

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036
Název projektu: Inovace a individualizace výuky
Autor: Mgr. Bc. Miloslav Holub
Název materiálu: Historie policie I.
Označení materiálu: VY_32_INOVACE_HOL41
Datum vytvoření: 5.9.2013
Vzdělávací oblast: Zákon o policii ČR
Ročník: třetí
Název školy: BEZPEČNOSTNĚ PRÁVNÍ AKADEMIE
BRNO, s.r.o., střední škola
ANOTACE
• Studenti získávají nové informace k tématu Historie policie I. a
ověřují si své znalosti.
VY_32_INOVACE_HOL41
METODICKÉ POKYNY
• lze použít k výkladu na téma Historie policie I.
• závěrem prezentace je cvičení na opakování probraného tématu
VY_32_INOVACE_HOL41
POČÁTKY OCHRANY
VEŘEJNÉHO POŘÁDKU
• Zajištěním vnitřního pořádku a klidu se mělo na mysli zajištění
vnitřního chodu daného útvaru podle potřeb a požadavků
panovníka.
• Tyto potřeby byly zpočátku zajišťovány bojovníky, kteří se účastnili
také bojů proti ostatním státním útvarům.
• Historicky první zmínka o jakých si policejních složkách se objevila
již v antických státech ve 4. stol př. n. l. Šlo o tzv. skytské lučištníky,
kteří konali jakou si pořádkovou službu v Athénách.
• Ve starém Římě výkon této služby náležel městským kohortám a
městským hasičům.
VY_32_INOVACE_HOL41
POČÁTKY OCHRANY
VEŘEJNÉHO POŘÁDKU
• Ve 14. století se objevili tzv. městští žoldnéři, kteří v míru konali
službu v ulicích, hlídali městské vězení, střežili městská mýta a v
případě potřeby vyráželi pronásledovat i lupiče a bandity v okolí
města. Již tehdy byli tito žoldnéři placeni z nákladů města a proto si
každé město jejich služby dovolit nemohlo.
• Až v 19. století v tehdejším Rakouském císařství se objevuje
všeobecně nový prvek, kterým bylo četnictvo. Císař František Josef
I. nařídil rozšířit tento nový prvek na celé území své říše a tedy i do
Čech na Moravu a do Slezska. Četnictvo vykonávalo systematickou
bezpečnostní službu v terénu, tj. ve všech místech, kde nebyla
bezpečnost zajišťována policií a to ať již státní nebo městskou
respektive obecní.
VY_32_INOVACE_HOL41
VZNIK ČETNICTVA
• Území našeho státu patřilo do roku 1918 do rakouské části
habsburské monarchie, čímž byl samozřejmě ovlivněn i vývoj
organizace bezpečnostní služby na našem území.
• Vzhledem k tomu, že samostatný československý stát při svém
vzniku v říjnu 1918 přijal stávající právní řád a v souvislosti s tím i
stávající právní systém, přešla do jeho služeb rakouská organizace
státních policejních úřadů, četnictva i komunální policie.
• Zároveň byla stanovena poměrně náročná kritéria pro doplnění
jednotlivých ozbrojených složek, přičemž byl kladen důraz na
politický profil, fyzické a osobní předpoklady.
VY_32_INOVACE_HOL41
VZNIK ČETNICTVA
• Ministerstvo vnitra mělo jako nejvyšší instance politické správy
velice širokou působnost.
• Spadalo pod něj četnictvo, silniční a říční policie, zabývalo se
stáním občanstvím a vydáváním pasů. Dále přistěhovalectvím,
vystěhovalectvím, odškodňováním civilistům poškozených
válkou, sčítáním obyvatel, statistikou, automobilismem a
vzduchoplavectvím, registrací spolků atd.
VY_32_INOVACE_HOL41
VZNIK ČETNICTVA
• Četnictvo bylo vojensky organizovaným strážním
podléhajícím vojenským trestním zákonům a soudům.
sborem,
• Ve výkonu bezpečnostní služby bylo podřízeno politickým úřadům,
po stránce výcviku, vyučování, kázně, kontroly služby, ve věcech
správních a hospodářských pak četnickým důstojníkům.
• V poslední instanci v obou směrech podléhalo ministerstvu vnitra.
Pro každou zemi bylo zřízeno zemské četnické velitelství v sídle
zemského úřadu. Jeho obvody se dělily na četnická oddělení, ta pak
na dvě a více okresní četnická velitelství a na četnické stanice ve
městech nebo větších obcích.
VY_32_INOVACE_HOL41
VZNIK ČETNICTVA
• Členové sboru byli rozděleni na mužstvo (gážisté mimo
hodnostní třídy) a důstojníky (gážisty).
• Gážisté mimo hodnostní třídy chránili bezpečnost osob, majetku,
zjednávali klid a pořádek při obecném ohrožení i výtržnostech,
konali hlídky, zatýkali osoby stíhané a prováděli další úkoly dle
platných zákonů a nařízení.
• Vrchní strážmistři zastávali zpravidla funkci velitele stanice.
VY_32_INOVACE_HOL41
VZNIK ČETNICTVA
• Četničtí důstojníci zodpovídali za výkon služby, výcvik, vyučování
a kázeň podřízených četníků. Důstojníci výkonní byli většinou
okresními veliteli a učiteli v četnických školách, důstojníci správní
pak veliteli oddělení, dalšími vyššími veliteli a rovněž učiteli.
• V čele stál generální velitel četnictva, jenž byl podřízen
ministerstvu vnitra, četnictvu vojensky velel a zodpovídal za
udržení kázně.
VY_32_INOVACE_HOL41
VÝKON SLUŽBY
• Četníci vykonávali službu zásadně ve stejnokroji šedozelené
barvy s obdobným hodnostním označením jako vojsko, přičemž
hodnost závodčí odpovídala hodnosti rotný, strážmistr hodnosti
rotmistr a hodnost vrchní strážmistr hodnosti poručíka.
• Četničtí kancelářští zřízenci nosili občanský oděv bez jakéhokoli
vnějšího označení a vykonávali hlavně pomocné kancelářské
práce. Jako ostatní příslušníci četnického sboru však podléhali
vojenským trestním zákonům a četnickým disciplinárním
předpisům.
VY_32_INOVACE_HOL41
VÝKON SLUŽBY
• Četníci, zejména ti, kteří byli zařazeni na četnických stanicích,
vykonávali četnickou službu, která se dělila na dvě části:
• Službu obyčejnou, která patřila k základním povinnostem
četníka a byla vykonávána bez zvláštních pokynů a
• Službu zvláštní, která se vztahovala k výkonu zvláštních
vrchnostenských nařízení a asistencí, které byly nařízeny úřady k
tomu určenými, popřípadě eskortování vězňů.
VY_32_INOVACE_HOL41
ORGANIZAČNÍ STRUKTURA
• Zemská četnická velitelství vytvářela speciální organizační celky
často dočasné, jako byly kontrolní pohraniční stanice, polní
četnictvo, četnické pohotovostní oddíly.
• Dalšími speciálními útvary byly četnické silniční kontrolní
stanice (1. 5. 1935), četnické letecké hlídky (1. 7. 1935) a pro
pátrání po kriminálních delikventech od roku 1928 po celém
území státu budované četnické pátrací stanice.
VY_32_INOVACE_HOL41
OTÁZKY
1. Jak byly rozdělení členové četnictva

Členové sboru byli rozděleni na mužstvo (gážisté mimo
hodnostní třídy) a důstojníky (gážisty).
2. Jaké úkoly vykonávali gážisté

Gážisté chránili bezpečnost osob, majetku, zjednávali klid a
pořádek při obecném ohrožení i výtržnostech, konali hlídky,
zatýkali osoby stíhané a prováděli další úkoly dle platných
zákonů a nařízení.
VY_32_INOVACE_HOL41
OTÁZKY
3. Jak se dělila četnická služba
dělila na dvě části:
 Službu obyčejnou, která patřila k základním povinnostem četníka a
byla vykonávána bez zvláštních pokynů a
 Službu zvláštní, která se vztahovala k výkonu zvláštních
vrchnostenských nařízení a asistencí, které byly nařízeny úřady k
tomu určenými, popřípadě eskortování vězňů.
4. Od kterého roku vznikaly četnické pátrací stanice
 1928
VY_32_INOVACE_HOL41
ZDROJE
•
MACEK, Pavel a Lubomír UHLÍŘ. Dějiny policie a četnictva.
Vyd. 1. Praha: Police history, 2001, 230 s., [96] s. obr. příl.
ISBN 80-902-6700-9.
•
MACEK, Pavel a Lubomír UHLÍŘ. Dějiny policie a četnictva.
Vyd. 1. Praha: Police history, 230 s., 187 obr. a foto příl. ISBN
80-864-7701-0.
VY_32_INOVACE_HOL41