docjournal 4/2008
download 
Stížnost Transkript
journal 4/2008
04/ 2008 JOURNAL L A F A R G E C E M E N T REKULTIVACE LOMŮ A POVRCHOVÝCH DOLŮ str. 16–17 BETON V SOCHAŘSTVÍ str. 24–27 obsah str. 7–9 aktuality Lafarge aktuálně 1–3 téma Finanční krize a stavebnictví 4–6 technologie Cementace hydrogeologického vrtu Úštěk 7–9 materiály Příměsi mění vlastnosti betonu v čerstvém i ztvrdlém stavu 10–11 referenční stavba Rezidence na jižním svahu 12–13 zajímavá stavba Studijní a informační centrum Masarykovy univerzity 14–15 ekologie Rekultivace lomů a povrchových dolů 16–17 EU a stavebnictví Odvážný projekt podpořený z evropských fondů 18–19 konstrukční milníky Beton v architektuře 60. a 70. let 20–21 stopy architektur y Český architektonický kubismus 22–23 betonové unikáty Beton v sochařství 24–27 VIP Club Arabské Vánoce 28–29 str. 12–13 summar y 29 str. 14–15 str. 20–21 str. 22–23 str. 24–27 LAFARGE CEMENT JOURNAL číslo 4/2008 ročník 5 vychází 4x ročně, toto číslo vychází 22. 12. 2008 vydavatel: Lafarge Cement, a. s., 411 12 Čížkovice čp. 27, IČ: 14867494 tel.: 416 577 111 fax: 416 577 600 www.lafarge.cz evidenční číslo: MK ČR E 16461 redakční rada: Ing. Michal Liška, Lucie Franková, MBA šéfredaktorka: Blanka Stehlíková – C.N.A. fotografie: Archiv Lafarge Cement, a. s., František Mašek, archiv Markéty Šichtařové, Svaz podnikatelů ve stavebnictví, Geoprosper Praha, BASF Stavební hmoty Česká republika s. r. o., Pražská teplárenská, Luděk Dolejší, ABF – Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství, Pavel Filous, Nadace rozvoje českého kubismu, Zuzana Čížková, Rudolf Čížek, archiv Blanky Stehlíkové design: Luděk Dolejší Tento časopis je neprodejný, distribuci zajišťuje vydavatel ...::: aktuality Lafarge Vážení přátelé, závěr roku je tu a zdá se, že půjde do tuhého. Tentokrát se ale nebude jednat jen o tuhou zimu. Stín světové finanční krize postupně dopadá i na střední Evropu. Informace o vlivu krize na českou ekonomiku a z našeho pohledu především na stavebnictví se zatím dost různí. Někteří avizují jen pokles růstu, jiní jsou pesimističtější a hovoří rovnou o výrazném zpomalení. V zásadě však dnes nikdo nedovede přesně předpovědět, co počáteční a další měsíce příštího roku skutečně přinesou. Jediné, co je jasné, je, že ať už bude ekonomika jakkoli ochlazovat, následující rok prověří naši odolnost a přizpůsobivost. Vztaženo na stavebnictví – ukáže se nejen síla jednotlivých stavebních firem, ale také schopnost spolupracovat v obtížných podmínkách a tím negativní dopady zmírňovat. I my velmi pečlivě sledujeme, co se na trhu, tedy u vás, děje. A pevně doufám, že víte, že jsme k oboustranně prospěšné spolupráci připraveni. Dovolte mi však, abych i v tomto období plném otazníků každému z vás, zákazníkům a obchodním partnerům, poděkoval za dvanáctiměsíční spolupráci i za všechny podněty, které nás společně posouvají vpřed. Poslední dny roku nám snad také umožní určité zvolnění pracovního tempa a načerpání čerstvých sil v kruhu rodinném. Přeji vám chvíle plné pohody a uvolnění, dobré jídlo a pití, ale i čas na vycházky nebo výlety do hor. Do roku 2009 vám všem přeji hodně sil, optimismu, štěstí a hlavně zdraví. Ing. Ivan Mareš, generální ředitel a člen představenstva Poradna pro náhradní rodinnou péči se může díky podpoře Lafarge Cement těšit na vlastní prostory Lafarge Cement, a. s., podpořila Centrum pro rodinu Terezín, o. s., finančním darem ve výši 322 tisíc korun. Za tyto finanční prostředky odkoupí Centrum pro rodinu od městského úřadu prostory v Teplické ulici v Litoměřicích, které mělo dosud v pronájmu a ve kterých již druhým rokem provozuje Poradnu pro náhrad- LAFARGE 04/2008 1 ní rodinnou péči. Svými podpisy to začátkem listopadu stvrdili generální ředitel Lafarge Cement, a. s., Ing. Ivan Mareš a předsedkyně občanského sdružení Centrum pro rodinu Terezín Margita Šantavá. Lafarge Cement, a. s., podporuje Centrum pro rodinu Terezín, o. s., od jeho vzniku v roce 2006. aktuality Lafarge :::... Rodí se nové webové stránky Stavba Ústeckého kraje 2008 zná své vítěze Projekt vývoje nových webových stránek www.lafarge.cz právě odstartoval. Hotové webové stránky, které budou vizuálně korespondovat s www.lafarge.com – webovými stránkami Skupiny Lafarge, zvýší uživatelský komfort všech návštěvníků – odborníků, dodavatelů, veřejnosti, novinářů i studentů. Přehledně strukturovaný obsah doplní nejvyspělejší internetová technologie. Jejich spuštění se očekává koncem prvního čtvrtletí roku 2009. Zimní odstávka bude především o opravách rotační pece Přípravy na každoroční zimní odstávku rotační pece a další opravy vrcholí. Pec se zastaví začátkem ledna na dobu pěti týdnů. Během této doby se Lafarge Cement, a. s., soustředí především na opravu rotační pece, kde dojde k výměně celého hlavního hořáku, dále dvou kusů radiálních kladek, na kterých se pec otáčí, a výstupního těsnění, což bude mít významný vliv na odhlučnění zařízení. Mezi další důležité opravy se řadí například vyzdívka cyklonu C5 nebo výměna filtračních hadic na všech hlavních filtrech cementového mlýna. Celkově přijdou opravy cementárnu na bezmála 65 milionů korun. V letošním roce se oprav zúčastnilo na 650 osob, v roce příštím by měl celkový počet pracovníků podílejících se na opravách vzrůst na 700, opravovat se bude tentokrát i v noci. Společně si přejeme, aby, stejně tak jako letos, zůstaly opravy i v roce příštím bez úrazu nebo dopadů na zdraví pracovníků. Čtvrtý ročník soutěže o titul Stavby Ústeckého kraje 2008, jehož výsledky byly slavnostně vyhlášeny dne 8. prosince 2008 v terezínském hotelu Memorial, zná již své vítěze. Výhry si z rukou generálního ředitele Lafarge Cement, a. s., Ing. Ivana Mareše převzali starosta města Louny Ing. Jan Kerner za stavbu „Polyfunkční dům ve Vrchlického ulici v Lounech“, jež se umístila na prvním místě, dále zástupce SMP CZ, a. s., Ing. Ivo Köhler za stavbu „Přeložka silnice I/7 Chomutov – Křimov, 1. etapa SO 205 – Most přes údolí Hačky”, která se umístila na druhém místě, a cenu za třetí místo a stavbu „Škola Teplice – REKO jídelny KANTOR” si převzal Ctibor Žežulka, projektant. Cílem soutěže, jejímž generálním partnerem se již poněkolikáté stala akciová společnost Lafarge Cement, bylo ocenit nejkvalitnější stavbu reprezentující architektonickou kulturu v Ústeckém kraji v časovém rozmezí od ledna 2006 do prosince 2008. Porota hodnotila především tato kritéria: 1. kvalita celkového urbanistického, architektonického a technického řešení stavby / souboru staveb; 2. komplexní architektonická a technická kvalita návrhu / původnost a kreativita řešení; 3. dokonalost řemeslného provedení a detailů. Soutěž si mimo jiné kladla za cíl podpořit zájem rozhodujících investorů na vytváření staveb odpovídajících svojí architektonickou kvalitou nejpřísnějším estetickým a technickým kritériím současnosti a tím povznést stavební kulturu regionu. Účelem soutěžní přehlídky bylo rovněž vytvořit a udržet tradici v udělování titulu, a to vždy za období dvou let. Vyhlašovatel, jímž je Okresní hospodářská komora v Litoměřicích, tak chtěl zdůraznit význam společenských změn v našem státě, které vytvořily svobodné prostředí pro rozvoj investorských záměrů, architektonické tvorby a dodavatelských možností. Notifikační systém Lafarge Lafarge Cement, a. s., zavedla tzv. notifikační systém, jehož cílem je zlepšit informovanost a podporu jejích pracovníků, dodavatelů, ale i zákazníků či dalších zúčastněných stran. Jedná se o poskytování informací pomocí e-mailů a SMS zpráv, např. o stavu zásob, odstavení dílčích zařízení, o poklesu dávkování suro- 2 LAFARGE 04/2008 vin nebo kritických uzlech expediční linky a také např. o dokončení nakládky zboží. Díky tomuto zařízení lze ohlídat i maximální teploty, tlaky nebo vibrace a upozorňovat tak na nutnost servisního zásahu. Zařízení tedy nejen urychlí informovanost, ale také pomůže předejít poškození zařízení či haváriím. ...::: aktuality Lafarge Udržitelný rozvoj: Lafontovo poselství z Číny Při příležitosti zprovoznění nové linky v čínském závodě Sancha Town v provincii Guizhou vyhlásil Bruno Lafont závazek udržitelného rozvoje. Iniciativa zahrne v Číně projekt Waste Heat Recovery (WHR) – rekuperace odpadního tepla a dále využití kalů pro spoluspalování v peci v závodě Nanshan (Chongqing BU). V rámci strategického cíle Skupiny zdvojnásobit v Číně produkci cementu v následujících třech letech bude nová linka v roce 2010 produkovat 4 600 tun slínku denně. Roční kapacita přesáhne dva miliony tun. Dny stavitelství a architektury 2008 Ukončení aktivit v Itálii Druhý ročník Dnů stavitelství a architektury se opět zaměřil jak na odborníky, tak i na veřejnost s cílem prezentovat moderní stavebnictví jako zajímavý a perspetivní sektor a získávat pro něj nové odborníky – učně a studenty. Do akce se zapojily všechny kraje. Návštěvníkům bylo v sobotu 18. října zpřístupněno v rámci Dne otevřených dveří na šest desítek staveb od malých objektů až po gigantické stavby dopravní infrastruktury. Na školách měli rodiče příležitost zeptat se odborníků a pedagogů na potenciální pracovní příležitosti, které čekají jejich potomky na technických i manažerských postech v oboru. Odborná část Dnů stavitelství a architektury také letos vyvrcholila na půdě Senátu PČR, kde proběhla diskuse, do které se zapojili špičkoví představitelé oboru spolu s předsedou Senátu PČR Přemyslem Sobotkou. Slavnostní tečkou za Dny stavitelství a architektury byl galavečer v Betlémské kapli s vyhlášením titulu Stavba roku 2008, Stavební firma roku 2007 a Osobnost stavitelství. Kromě více než 500 hostů se předávání cen zúčastnili předseda Senátu PČR Přemysl Sobotka, ministr průmyslu a obchodu Martin Říman a prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR Ing. Václav Matyáš. Do letošního ročníku soutěže Stavba roku bylo přihlášeno 61 staveb, z nichž 27 postoupilo do druhého kola. Porota za předsednictví doc. Ing. arch. Radmily Sedlákové, CSc., vybrala 15 staveb, které nominovala na titul Stavba roku, a z nich pak vybrala pět nejlepších. Titul Stavba roku 2008 získaly objekty: Rekreační a sportovní komplex „Park Holiday“ Praha, Moravský zemský archiv, Zavěšený most na D47 přes řeku Odru a Antošovické jezero, Obytný soubor Horní Počernice – Horní Počernice, V Lukách, Administrativní centrum Královehradeckého kraje. Letošní Dny stavitelství a architektury podpořila jako hlavní partner i akciová společnost Lafarge Cement. Vytváříme bezpečné pracovní prostředí nejen našim zaměstnancům Skupina se rozhodla prodat v Itálii své dvě cementárny a 12 betonárek italské cementářské společnosti Sacci. Toto rozhodnutí nesouvisí s růstem, který zajistil italský tým od roku 1996, kdy byl do Skupiny začleněn závod Adriasebina. Snížení investic v Itálii je částí strategického plánu, který pravidelně přesunuje účetní aktiva. V plánu Excelence 2008 byl stanoven i cíl zvýšit objem hotovosti o jednu miliardu eur a zajistit další růst Skupiny. Skupina Lafarge věnovala 160 tisíc eur Indii na zmírnění útrap způsobených záplavami Skupina věnovala 160 tisíc eur na zmírnění útrap způsobených záplavami v Indii. Záplavy v severovýchodním indickém státě Bojar postihly více než tři miliony obyvatel, nejméně milion lidí zůstal bez přístřeší. Indický premiér Dr. Manmohan Singh označil záplavy za národní katastrofu nebývalých rozměrů. K vládním, národním a mezinárodní organizacím, které přispívají finančními dary i organizováním záchranných akcí, se přidala i Skupina Lafarge se svým příspěvkem, aby podpořila záchranné operace v oblasti. Snížení rizik požáru Skupina vyhlásila akční plán na zvýšení ochrany výrobních kapacit proti nebezpečí požárů. V minulém roce proběhla akce „komando“ v 17 nejhůř ochráněných závodech. „V posledních třech letech jsme byli konfrontováni se zvyšujícím se počtem požárů v cementárnách a nedávno i ve výrobnách sádrokartonu, které vznikly v důsledku závad na elektroinstalacích,“ poznamenal Laurent Barbagli, viceprezident skupiny odpovědný za bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Cementárna Karsdorf si zabezpečila alternativní paliva Pro zajištění 65 % substitučních paliv potřebovala německá cementárna Karsdorf konstantní dodávky alternativních paliv. Proto se stala hlavním akcionářem Burgenländer Ersatzbrennstoff GmbH (BEB), která se specializuje na odpady. Společnost BEB nainstalovala zařízení pro předběžnou úpravu odpadů v hodnotě pět milionů eur, které v cementárně Karsdorf přijímá průmyslový i komunální odpad. Zařízení saturuje současnou potřebu cementárny, která činí 40 tisíc tun alternativního paliva ročně, a současně je připravováno ke zvýšení kapacity. Marc Mimram: budujeme živé mosty Lafarge Cement, a. s., investovala v letošním roce bezmála 11 milionů korun do technického zařízení a prostředků, které vytvářejí bezpečnější pracovní prostředí, tím snižují riziko a pomáhají předcházet úrazům. V příštím roce přesáhnou investice do oblasti bezpečnosti práce a ochrany zdraví pracovníků 16,9 milionu korun. Investovat se mimo jiné bude do zařízení pro práce ve výškách, do nadzemních hydrantů, vzduchových děl, nové pojízdné dílny v lomu, do elektrické požární signalizace nebo do dopravního značení a komunikací. „Městské aglomerace rozdělují zóny infrastruktury,“ tvrdí Marc Mimram, významný architekt a inženýr. Aby se Skupina mohla zapojit do plánování městských struktur a hrát aktivní roli v zavádění udržitelných konstrukcí, ustanovila tým okolo Marca Mimrama. Ten by měl přehodnotit úlohu infrastruktury v plánovaní urbanistických celků a měst. Plánovaná studie by měla zhodnotit tradiční přístupy a nabídnout řešení, jak vybudovat „živé mosty“, tedy jak překonávat prostorové bariéry, které vnášejí do měst zóny infrastrukturních zařízení. Kromě toho se soustředí na koncept města – jako „common place“, místa pro setkávání a sociální aktivity. LAFARGE 04/2008 3 téma :::... Finanční krize a stavebnictví Turbulence na světových finančních trzích zasáhly i českou ekonomiku, i když se její dopady neprojevují alespoň zatím tak silně jako u našich západních sousedů. Jaké jsou současné prognózy vývoje stavebnictví, se tentokrát ptáme prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR Ing. Václava Matyáše, finanční analytičky Markéty Šichtařové a mluvčího Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Mgr. Tomáše Bartovského. Po setkání s prezidentem České bankovní asociace Jiřím Kunertem premiér Mirek Topolánek prohlásil, že českého bankovního sektoru se finanční krize zatím dotýká jen málo. Jak je na tom naše stavebnictví? I když jsme ujišťováni o prozatím nepříliš silném dopadu globální finanční krize, patrné snížení růstu tempa české ekonomiky je přesto jeho odrazem. Tvorba hrubého kapitálu zaostává za loňskou úrovní, což má záporný vliv na růst HDP. Dopad na podnikatelskou sféru plyne i z nestabilní politické situace, zejména po nedávných volbách, kdy dochází k celé řadě změn, nejen v personální oblasti. Již nyní se to promítá do opatrnější politiky bank vůči regionům, slábnoucího zájmu investorů a především do nedostatečného vyřizování a čerpání evropských fondů. Významnými indikátory trendů poptávky po stavební produkci jsou makroekonomický vývoj, investiční aktivita v ekonomice, zakázky stavebních firem a vydaná stavební povolení. Vývoj těchto faktorů není prozatím kritický. Z výsledků některých výzkumů vyplývá, že zhruba dvě třetiny stavebních firem se domnívají, že kvůli finanční krizi budou jejich aktivity vystaveny většímu riziku. Budou muset podniky ve stavebním sektoru měnit své platební podmínky? Důležité je, jak se bude ekonomická situace vyvíjet. Z faktorů, které nejvíce ovlivňují vývoj stavebnictví, je to především dostatek finančních prostředků. Umožňují vykrýt vysokou poptávku, kterou u nás máme. 4 LAFARGE 04/2008 Prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR Ing. Václav Matyáš Nechceme připustit pokles příjmů státního rozpočtu; byť by snižování daní, různé regulace a jiné populistické odpustky navenek působily sympaticky, ale při prakticky konstantních mandatorních výdajích by to znamenalo nastartování recese, která by se jako první projevila ve stavebnictví a znamenala by především snížení veřejných investic. Svaz podnikatelů ve stavebnictví soustavně prosazuje při jednáních na příslušných ministerstvech, v parlamentu i na Státním fondu dopravní infrastruktury a Státním fondu rozvoje bydlení zajištění finančních prostředků. Ve spolupráci s expertními skupinami a specialisty předkládá analýzy potřeb a lobbuje za jejich zohlednění. Jak se dotkne (pravděpodobný) pokles počtu zakázek velkých firem a jak malých a středních firem? Pokud by došlo k masivnějším projevům omezování stavebních investic, pak by se tento propad projevil u všech velikostních kategorií firem. Ty velké jsou dodavateli především rozsáhlých veřejných zakázek, střední a menší bývají jejich subdodavateli, ale také dodavateli menších zakázek, a to jak veřejných, tak i pro privátní investory. Stejné je to i z pohledu specializací jednotlivých firem, a to až po živnostníky pracující v jednotlivých řemeslech. Jak se bude stavebnictví rozvíjet (stagnovat) v příštích třech letech? ...::: téma U nás máme na příštích deset let velkou zásobu práce. Intenzita stavebních prací podle jednotlivých oborů je dána potřebou vyrovnat vybavenost stavebními fondy v České republice na úroveň vyspělých evropských zemí. Rozvoj nebo stagnace, to je závislé jen a jen na tom, zda se naplní zbožná přání a zůstaneme vysněným ostrůvkem klidu v bouři světové finanční krize. V globálním světě je to ale téměř nemožná fikce. Rozhodně nás v příštím roce čeká podstatné snížení tempa růstu HDP. Dnes je již jasné, že to nebude 4,6 %, na kterých byl postaven státní rozpočet, ani 3,8 %, na které byl později korigován odhad. Národní banka dokonce vyslovila číslo 2,9 %. Zda to bude znamenat nějaké „balíčky“, které jsme již zažili, to ukáže další vývoj, dle mého soudu již brzy. Ve druhém čtvrtletí zaznamenala stavební produkce ve srovnání s loňským rokem celkový meziroční pokles. Nejvíc se na něm podílelo snížení nové výstavby u pozemního stavitelství, jak podle Vašeho názoru ovlivní krize tuto část stavebního trhu? Srovnávat mezi sebou meziročně jednotlivá období, ať měsíce nebo čtvrtletí, je velmi ošidné. Lepší pohled poskytuje meziroční srovnání. V počátku letošního roku jsme odhadovali meziroční nárůst ve stálých cenách v rozmezí 3–5 %. Dosavadní známé výsledky za první tři čtvrtletí předpoklad v této výši nenaplňují. Meziroční nárůst stavební produkce za tři čtvrtletí letošního roku podle statistiky ČSÚ činí ve stálých cenách (tj. v cenové úrovni roku 2000) 2,3 %. Podílí se na něm výrazný nárůst v inženýrském stavitelství, který je oproti loňskému roku vyšší o 11,7 %, jde především o dopravní infrastrukturu, zatímco pozemní stavitelství vykazuje pokles o 4,3 %. V číselném vyjádření činí stavební produkce za prvních 9 měsíců letošního roku 386 miliard korun. Tato částka je v běžných cenách. Prozatím nelze zodpovědně odhadnout zbytek roku, ale tento průběžný výsledek nehodnotíme negativně a náš předpoklad je meziroční nárůst do 2 %. Jak se bude vyvíjet poptávka po nemovitostech určených k bydlení? Na finanční situaci na bankovním trhu zareagovaly banky logicky zpřísněním podmínek při poskytová- ní hypotéčních úvěrů, což znamená zhoršení jejich dostupnosti a zcela jistě se to projeví na propadu v bytové výstavbě, i když ne dramaticky letos, určitě v následujících letech. Developeři začali omezovat nebo pozastavili některé akce, dokonce i řadu velkých projektů prakticky ve všech regionech. To samozřejmě bude mít dopad na firmy, které v tomto segmentu převážně působí. Je možné podle Vašeho názoru očekávat nárůst zakázek na opravy a údržbu dopravní infrastruktury? Ano, a to nejen u dopravní infrastruktury. Stavební fond je značně zanedbaný v celé svojí šíři, ať jde o energetické stavby, ekologické, vodní, průmyslové, občanskou vybavenost, bytové domy, a to nejen stavěné panelovou technologií. V současné době činí podíl oprav a údržby necelých 13 % z objemu stavebních prací. Do budoucna musí být minimálně 25 %, raději více. Jak se bude vyvíjet trh stavebních materiálů? Trh stavebních materiálů bude kopírovat situaci vývoje našeho stavebnictví. I výrobci jsou součástí globálního trhu, a proto stagnace, která se již projevila v některých zemích, má a bude mít podstatný vliv i na jejich exportní možnosti. Kterého odvětví stavebního sektoru se krize dotkne nejméně? Nechtěl bych být velkým optimistou při preferenci větších šancí některého sektoru, ale domnívám se, že vláda bude chtít udržet prioritu, kterou si vytýčila, a to je urychlené dobudování dopravní infrastruktury. Osobně bych si to přál i jako občan. Kdy se podle Vás nepříznivý trend zastaví, nebo dokonce otočí? Na tuhle otázku Vám dá odpověď asi málokdo. Svaz vyvíjí aktivity, které by měly zmirňovat dopad poklesu české ekonomiky na členské firmy. Je to především aktivita a lobbing k zachování příjmové stránky státního rozpočtu a udržení výdajů na investice. Nebylo by zajisté namístě parafrázovat prastaré rčení a prognózovat, že po sedmi tučných letech přijde sedm let hubených. Při tvorbě Strategie do roku 2015 jsme si byli vědomi, že česká ekonomika se bude vyvíjet v rámci celku Evropské unie a že jako její integrální součást bude kopírovat možné cyklické poklesy v některém úseku daného období. Buďme proto spolu s našimi analytiky a ekonomy optimisty a nepodléhejme panice. Přesto ale musíme citlivě vnímat ekonomický vývoj, který není nezávislý na světovém a evropském finančním trhu. O odpověď na otázku Zmírní evropské finance ze strukturálních fondů dopad světové finanční krize na tuzemské stavebnictví?, jsme požádali mluvčího Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, Mgr. Tomáše Bartovského. Prostředky ze strukturálních fondů, které rozděluje MPO, jsou principiálně určeny na zvýšení konkurenceschopnosti firem. V příštím roce dojde na základě rozhodnutí ministra Římana k navýšení rozpočtu našeho operačního programu, které se plošně dotkne téměř všech jeho částí. Budou tedy navýšeny prostředky i v těch podprogramech, ze kterých se financuje například výstavba školicích LAFARGE 04/2008 5 středisek nebo podnikatelských inkubátorů. Tyto prostředky v řádu desítek, maximálně stovek milionů korun mohou sekundárně přispět k podpoře stavební výroby v době, kdy někteří developeři zastavují připravované projekty. Nelze ale očekávat, že by se tyto prostředky mohly stát nástrojem pro oslabení dopadů zpomalení ekonomiky na tuzemské stavebnictví. téma :::... Na další dotazy odpovídá finanční analytička Markéta Šichtařová ze společnosti Next Finance Jak je na tom tuzemské stavebnictví, když se politici shodují na tom, že českého bankovního sektoru se finanční krize zatím dotýká jen málo? Stavebnictví a obecně development patří mezi nejohroženější odvětví ekonomiky. Jedno riziko představuje ztížený přístup k úvěrům. Již dlouho se mluví o tom, že banky budou méně ochotny poskytovat úvěry – a vůči stavebním firmám bude (a již je) tato neochota ještě větší. Někde banky, které se bojí vysoké angažovanosti v oboru, do stavebnictví úvěry neposkytují už prakticky vůbec. Druhé ohrožení představuje ztížený přístup potenciálních klientů stavebních firem k úvěrům – větší obezřetnost při poskytování hypoték nutně musí vést k tomu, že je i menší poptávka po novém bydlení. Hospodářské zpomalení, které činí rozpočty podniků stále napjatější, pak také zmenšuje poptávku po nových komerčních objektech. A konečně ve společnosti převažuje nyní názor, že ceny realit i hypoték v příštím roce poklesnou. Ponechme stranou, zda je to pravda či v jakém segmentu je to pravda. Podstatné je, že tato rozšířená víra vede k odkladům investice do bydlení, protože lidé prostě spoléhají, že se jim takový odklad finančně vyplatí. Všechny tyto faktory samozřejmě na stavební firmy negativně doléhají. A obrat hned tak nepřijde. Jak se bude podle Vašeho názoru stavební trh rozvíjet (stagnovat) v příštích třech letech? Vzhledem k již uvedenému je zřejmé, že existuje velmi úzká souvislost mezi vývojem hospodářského cyklu a tudíž současného hospodářského zpomalení na straně jedné a kondicí stavebnictví na straně druhé. Celá česká ekonomika by neměla v dalších dvou letech zpomalit do mínusu. Obavám se však, že konkrétně stavebnictví by mohlo být oborem, který dosáhne horších výsledků než ekonomika jako celek. Čili mohlo by si během dvou let skutečně zažít zpomalení do červených čísel. Za tři roky by už ale opět mělo být na vzestupné dráze. Z výsledků některých výzkumů vyplývá, že zhruba dvě třetiny stavebních firem se domnívají, že kvůli finanční krizi budou jejich aktivity vystaveny většímu riziku. Budou muset podniky ve stavebnictví měnit své platební podmínky? Mzdy ve stavebnictví jednoznačně výrazně zpomalí svůj růst, reálné mzdy (tedy mzdy očištěné o inflaci) by mohly stagnovat. Dá se také čekat výrazné zvýšení druhotné platební neschopnosti. Mnoho i zdravých firem by mohlo během dalších dvou let existenčně doplatit na platební neschopnost svých partnerů. Ovlivní krize dostupnost finančních zdrojů pro podnikatele? Cena úvěrů ve smyslu výše úrokových sazeb poklesne. Současně s tím ale dostupnost – míněno po technické stránce – bude horší. Banky zvýší požadavky na bonitu úvěrovaného klienta. Budou požadovat vyšší ručení. Budou mít vyšší nároky na hospodářské výsledky svých klientů. A mnohé banky prostě nebudou úvěry do stavebnictví poskytovat vůbec – bez ohledu na kvalitu klienta. Nebudou totiž ochotné zvyšovat svou angažovanost v oboru, který bude obecně považován za rizikový. Která odvětví pocítí dopad krize nejhůř? Mezi nejvíce ohrožená odvětví patří development, stavebnictví, finančnictví, pak obecně všechny společnosti orientované na vývoz, textil, sklárny, keramičky. 6 LAFARGE 04/2008 Jak by se měly firmy připravit na podnikání v období hospodářské recese? U nás k recesi nedojde. O recesi mluvíme, když ekonomika minimálně dva kvartály po sobě klesá. Naše ekonomika dokonce ani nebude klesat. Jenom zpomalí svůj růst. Pořád poroste o 2 nebo 3 procenta. To je růst, který řada evropských zemí považuje za vrchol svého růstu v uplynulém hospodářském cyklu. Je tedy trochu zhýčkané mluvit o přípravě na zlé časy. Nicméně obecně vzato se hospodářská situace skutečně ochladí ve srovnání s minulostí a na to platí snad jen rozložení aktivit do více oborů i do více odběratelských regionů. Kdy se podle Vašeho názoru nepříznivý trend zastaví nebo dokonce otočí? Když vycházíme z historických zkušeností, nepříznivé období – tedy zpomalení hospodářského růstu a s tím i HDP – by rozhodně nemělo trvat déle než 3 roky, a i to je naprosté maximum. Ovlivní nějakým způsobem stavební produkci naše předsednictví EU? Předsednictví EU je politická záležitost, stavební produkce je věc ryze ekonomická. Při nejlepší vůli si nedovedu představit, jak by ty dvě věci spolu mohly souviset. Upřímně řečeno, našemu předsednictví se připisuje příliš velká váha. Ať už s předsednictvím nebo bez něj, životní úroveň v ČR by se vyvíjela pořád stejně. ...::: technologie Pohled na pracoviště Brusov Cementace hydrogeologických vrtů v lokalitě Brusov V průběhu roku 2005 proběhlo výběrové řízení na realizaci projektu „Monitorování a hodnocení hydrosféry v ČR v souladu se směrnicemi ES o životním prostředí“. Cílem tohoto projektu bylo dosáhnout slučitelnosti s požadavky EU v oblasti ochrany hydrosféry zavedením systému sledování podzemních a povrchových vod včetně přenosu naměřených údajů, dále vytvoření databáze a zpracování informací o stavu povrchových a podzemních vod a jejich distribuce veřejnosti, státní správě a institucím EU. Jednou ze součástí tohoto významného projektu bylo monitorování podzemních vod zhotovením 403 nových povrchových vrtů na území ČR pro oddělené sledování kvarterních, turonských a cenomanských zvodní. Na tuto část projektu byly vyčleněny náklady ve výši 10 859 355 eur. Nositelem tohoto projektu se stal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), který vykonává funkci ústředního státního orgánu pro obory čistota ovzduší, hydrologie, jakosti vody, klimatologie a meteorologie jako objektivní odborné služby poskytované přednostně pro státní správu. LAFARGE 04/2008 7 Vrtná hlavice Dozorčím orgánem nad dodržováním technické kvality budovaných objektů a jejich funkčnosti se stala a. s. Vodohospodářský rozvoj a výstavba Praha. technologie :::... Požadavky na realizaci Technickou realizací této části projektu se stalo konsorcium šesti vrtných firem v čele s brněnskou společností TOPGEO Brno, s. r. o. Jedním ze základních požadavků na realizaci vrtů bylo spolehlivé oddělení jednotlivých zvodnělých obzorů ocelovými pažnicemi s izolací mezikruží cementovou směsí. V rámci uvedeného projektu byly provedeny v Českém středohoří v lokalitě Brusov u Úštěka dva středně hluboké vrty VP 8208N, konečná hloubka 670 m na cenomanský obzor a VP 8207N, konečná hloubka 536 m na turonský obzor. Pro přípravu cementové směsi a po zvážení dostupnosti a kvality byl zvolen struskoportlandský cement CEM II/ B-S 32,5 R ze společnosti Lafarge Cement. Před objednáním cementu byly provedeny v laboratořích cementárny zkoušky tuhnutí směsi a mechanické zkoušky cementového kamene. Cement byl shledán vyhovujícím. Na vrtu VP8208N byla zapuštěna pažnicová izolační kolona 85/8'' přes turonské sedimenty na hlavu cenomanského obzoru. Součásti pažnicové kolony tvořily následující prvky (výrobce firma Weatherford – Gemoco): float shoe (pažnicová pata se zpětným ventilem); float collar w. Latch-in plug (vsuvka se zpětným ventilem pro cementaci tyče); pantové centrátory s rozpětím 295–300 mm; stop kroužky. Cementace byla provedena přes vrtné tyče metodou „Scott“ podle předem připraveného cementačního programu a technologického postupu. Průběh cementace: cementaci provedla cementační skupina KaC Hodonín; cementační technika: rumunský cementační agregát ACF 700B na doplňování sondy proplachovacími a oddělovacími kapalinami (500– 600 l/min.), míchání cementové směsi pomocí US cementačního agregátu BYRON JACKSON 128-7 na podvozku Tatra. Dodávku VLC zajišťovaly dvě cemento-míchací agregáty čs. výroby (cementační bunkry); struskoportlandský cement z cementárny Lafarge Cement, a. s.: CEM II/B-S 32,5 R; vrtání průměrem 171/2'' (444,5) řídicí kolona 324 O.D., 7,1 mm síla stěny, 309 I.D. cementace hlavou, dotlak zátkou z pytlů od cementu vrtání dia 113/4'' (298,5) 85/8'' API pažnice, materiál H40, délky R2, 219 mm O.D. – 7,72 mm síla stěny – 204 mm I.D. – 244,5 mm průměr nátrubku – zpětný ventil v patě – centrátory po 30–40 m cementace technologií „Perkins“ s dvěma zátkami hlava lineru PVC s levým závitem vrtání dia 77/8'' (200 mm) PVC filtry s řezanou perforací dia 51/2'' (140 mm) – 10,4 mm síla stěny – 157 mm O.D. nátrubek – 112 mm I.D. interval filtrů 349–570 m – pružinové/plastické centrátory – konická pata filtrů – opřené o dno vrtu schéma není v měřítku potřeba cementu 30 tun, množství cementové směsi cca 22 m3; zahájení cementace 18:30 hod., proplachováním vodou (předlázeň) s tlakem 1–2 MPa, dále cementace směsí 1,78–1,80 kg/l s tlakem 2–3 MPa, konec cementace 19:22 hod., celková doba cementace 63 min; po celou dobu cementace trvala nepřetržitá cirkulace; 19:40 hod.: vhození dotlačovací zátky do tyčové kolony, zátka se zablokovala v osmé tyči, drama při těžení vrtné kolony: částečné vycirkulování cementové směsi z tyčí na povrch kolem vrtu, nepořádek a rychlé těžení vrtné kolony z vrtu (koagulovaný výplach s cementem). Závěrečné zhodnocení Scottovy cementace na vrtu VP 8208N Cementace byla provedena přes vrtné tyče metodou „Scott“ podle 8 LAFARGE 04/2008 Věž vrtné soupravy předem připraveného projektu, program se přepočítával na skutečný rozměr vrtu podle kavernogramu. Cementová směs vyšla na povrch v režimu pístového toku a dalo se ...::: technologie Vrtná osádka u zakončených vrtů předpokládat, že mezikruží mezi pažnicí a stěnou vrtu je dobře vyplněno, což potvrdila zkoušky těsnosti a kontrola vazby horniny s cementovým kamenem a s pažnicí při závěrečné karotáži. Zpětné ventily v patě a ve vsuvce fungovaly bezvadně díky profesionálnímu provedení, po celou dobu cementace nedošlo k pohybu výplachu v mezikruží tyče a pažnice. Cementová směs protékala kolonou trubek přes zpětné ventily ve vsuvce a pažnicové patě do mezikruží bez výrazného odporu, vrt držel rozměr po celou dobu cementace. Scottova cementace na vrtu VP 8208N byla jedinečná svého druhu v ČR, co se týká délky kolony. Na vrtu VP 8207N bylo provedeno zapažení vrtu kolonou 85/8'' API s patou v hlavě 342 m v intervalu slínitých prachovců. Součásti pažnicové kolony tvořily následující prvky (výrobce Weatherford – Gemoco): float shoe, double valve (pažnicová pata se dvěma zpětnými ventily); pantové centrátory s rozpětím 295–300 mm; stop kroužky. Cementace byla provedena na dvě zátky metodou „Perkins“ podle předem připraveného cementačního programu a technologického postupu. Průběh cementace: technologie cementace s horní a spodní zátkou; cementaci provedla cementační skupina KaC Hodonín; cementační technika a použitý cement byly shodné jako v předešlém případě; spotřeba cementu 20 tun, množství cementové směsi cca 16,5 m3; zahájení cementace dne 14.8. v 11:45 hod. proplachováním vodou (kortanová předlázeň 3 m3) s tlakem 1–2 MPa; vhození oddělovací zátky s membránou a cementace směsí 1,72– 1,79 kg/l, tlak cca 1 MPa; po zatlačení celého objemu cementové směsi vhození horní zátky a zatlačování směsi výplachem o kubatuře 10,6 m3, sloupec cementu v pažnicích nad patou cca 10–12 m, konec cementace 13:00 hod.; na povrch vyšly cca 4 m3 cementové směsi, celková doba cementace 65 min., po celou dobu cementace trvala nepřetržitá cirkulace. LAFARGE 04/2008 9 Závěrečné zhodnocení Perkinsovy cementace na vrtu VP 8207N Cementace proběhla podle předem připraveného projektu, program se přepočítával nezávisle dvěma osobami. Cementová směs vyšla na povrch v režimu pístového toku a dalo se předpokládat, že mezikruží mezi pažnicí a stěnou vrtu bylo stejnoměrně vyplněno cementovou směsí, což potvrdila zkouška těsnosti a kontrola vazby horniny s cementovým kamenem a s pažnicí při závěrečné karotáži. Zpětné ventily (Weatherford) v pažnicové patě fungovaly bezvadně díky profesionálnímu provedení. Na obě cementační zátky byl vystaven certifikát s nomogramem API. Použitím portlandského struskového cementu CEM II/B-S 32,5 R od firmy Lafarge Cement, a. s., pro izolace pažnicových kolon se v závěrečném hodnocení kvality vrtných prací prokázaly výjimečné těsnicí schopnosti cementové směsi, což hlavní měrou přispělo k úspěchu celé akce. Ing. Zdeněk Hradil, CSc., Geoprosper Praha materiály :::... Příměsi mění vlastnosti betonu v čerstvém i ztvrdlém stavu Příměsi se přidávají do betonu proto, aby se některé vlastnosti betonu zlepšily nebo aby beton získal vlastnosti nové. Přidávají se v poměru větším než 10 % hmotnosti cementu. Příměsi patří, spolu s přísadami a materiály pro vyztužování betonu, k podpůrným materiálům při výrobě betonu. Rozdělují se na příměsi I. druhu, což jsou tzv. příměsi inertní, a na příměsi II. druhu, tzv. aktivní, neboli pucolány a latentně hydraulické látky. Inertní příměsi zlepšují zrnitost betonu. Řadí se sem především kamenná moučka, vápenec a pigmenty k barvení stavebních materiálů na bázi cementu a vápna. Aktivní příměsi jsou například mletá struska, křemičitý úlet (tzv. mikrosilika) a popílek. Z chemického hlediska je možné aktivní příměsi rozdělit do tří skupin: 1. Příměsi obsahující oxid křemičitý (SiO2) v množství nad 47 % hmot- nosti. Patří sem rovněž diatomity, opál a křemičité úlety. 2. Pálené hlíny, popílky, struska. 3. Látky obsahující sopečné sklo vzniklé rychlým ochlazením magmatu. Jsou to pravé pucolány, jako tufy, trasy či sopečné sklo. Látky sopečného původu (rýnský tras, bavorský a římský tras, neapolský tras, řecký santorin) obsahují 45 až 70 % hmotnosti SiO2, 10 až 20 % hmotnosti oxidu hlinitého (Al2O3,) a menší poměry oxidů železa, vápníku, hořčíku, draslíku a sodíku. Vulkanické horniny většinou obsahují 50 až 80 % hmotnosti amorfní sklovité fáze a 20 % až 50 % hmotnosti krystalické fáze. Velmi reaktivní jsou vulkanická skla a zeolity. Příměs typu mikrosilika do betonu dodává na tuzemský trh společnost BASF 10 LAFARGE 04/2008 Popílek Z aktivních příměsí je nejvíce využíván černouhelný nebo hnědouhelný popílek z tepelných elektráren a tepláren. Popílek z černého uhlí je obecně kvalitnější. Má menší variabilitu vlastností a je vhodnější příměsí do betonu než popílek z hnědého uhlí. U nás se však používají většinou popílky hnědouhelné, které jsou vzhledem k převaze využívání hnědého uhlí v české energetice dostupnější. Popílky mohou zlepšit konzistenci a zpracovatelnost (čerpatelnost) betonu v čerstvém stavu, případně zpomalit tuhnutí, ve ztvrdlém stavu pak zvýšit pevnost betonu, hutnost, zvýšit jeho vodotěsnost, odolnost vůči agresívnímu prostředí apod. Anhydritová směs pro podlahy ztekucená přísadami společnosti BASF ...::: materiály Prohlídkou popílku pod skenovacím mikroskopem lze rozeznat několik odlišných druhů nepravidelně propojených částic, které jsou buď nepravidelně ostrohranné, anebo kulaté, různých velikostí Různorodost částic popílku je podmíněna chemickým složením spalovaného uhlí, jeho příměsmi, kvalitou rozemletí a teplotou spalování Černouhelné popílky většinou obsahují skelné kuličky zhruba ve velikosti zrn cementu nebo jen o málo větší. Hnědouhelné popílky mají tvar zrn naopak nepravidelný. Samotný hnědouhelný popílek potřebuje pro iniciaci hydratace 18 až 20 % hmotnosti CaO. Popílky však mají vyšší pravděpodobnost překročení limitu hmotnostní aktivity Ra-226, proto je pečlivě sledována a měřena. Popílky obsahují také značné podíly prvků těžkých kovů, které se vyluhováním stávají potenciálním nebezpečím kontaminace spodních vod. Zrnitost popílků se liší zpravidla podle toho, ze kterých odlučovačů se získává. Z mechanických odlučovačů je popílek hrubší, z elektrostatických jemnější. negativní vliv na barevnou jednotnost povrchů či kontrast a jas barevných betonů, a může také zvýšit riziko „krvácení“ na povrchu betonu. Z inertních příměsí je typickým představitelem kamenivo. Jeho přítomnost v betonové směsi zvyšuje reologii a přídržnost k podkladu, např. k betonovým výztužím nebo ke staršímu betonu. Kamenivo je v betonu přítomno vždy, a sice v zrnitosti do velikosti zrna zhruba 22 mm. Kamenné moučky jako příměsi o velikosti zrn do 0,125 mm však také zvyšují množství vody a tím částečně snižují pevnost betonu a zvyšují jeho smrštění. Proto jsou limitovány maximální dávky moučky do betonu podle největší hmotné velikosti zrna kameniva a množství cementu. Změna Z3 ČSN EN 206-1 např. z důvodu objemových změn zavádí a sleduje množství moučky: cement, příměsi a pevná zrna do 0,125 mm. Křemičité látky Křemičité úlety jsou odpadem některých hutnických provozů (výroba ferosilicia). Vyznačují se mimořádně velkým měrným povrchem a dobrými pucolánovými vlastnostmi. Obsahují 80 až 98 % amorfního SiO2 ve tvaru kulatých zrn o průměru asi 0,1–0,2 μm, při měrném povrchu 15 000 až 30 000 m2 na kilogram a měrné hmotnosti 2120 kg/m3. Křemičité látky se jako aktivní příměsi používají do cementu i betonu. Zlepšují vlastnosti čerstvého betonu, jako je odmísení, odlučování vody (bleeding), čerpatelnost, avšak zvyšují potřebné množství vody – obvykle se uvádí o 1 l na 1 kg úletů pro dosažení stejné zpracovatelnosti, avšak potřebu vody lze ovlivnit přísadami. Použití aktivních příměsí (např. elektrárenských popílků) může mít Pigmenty Stále oblíbenější mezi příměsmi jsou pigmenty. Přidávají se v takovém množství, aby jejich dávka naopak vlastnosti betonu neovlivnila (kromě probarvení), zejména ne jeho trvanlivost nebo korozi ocele. Pigmenty se dávkují obvykle mezi 2 a 5 % hmotnosti cementu, záleží především na druhu probarvovaného materiálu a požadované sytosti barevného odstínu. Na trhu se nabízejí i speciální pigmenty pro transportbeton, které jsou snáze rozmíchatelné přímo v autodomíchávači. Příměsi do betonů jsou dnes běžnou součástí výroby, bývají standardně k dispozici v každé betonárce. Zcela běžně se do betonů přidávají LAFARGE 04/2008 11 Struktura popílku je tvořena většinou z 50 % oxidy křemíku (SiO2) a zhruba 20 % oxidy hliníku (Al2O3); při spalování uhlí dochází k přetavení SiO2, přičemž vznikají kuličky popílky, mleté vápence a strusky. Další příměsi už záležejí na zaměření toho kterého výrobce, respektive na požadavcích odběratelů, kteří poptávají např. pigmenty, mikrosilika apod. Příměsi a životnost betonu Sortiment příměsí může být poměrně velmi široký, záleží na konkrétním účelu použití betonu. Výzkum a vývoj uvádějí na trh nové příměsi, které dávají betonu nové vlastnosti. Je však zapotřebí vždy velmi pečlivě vážit konkrétní použití betonu, účel a nakonec i rozpočet. Například oproti popílku, jehož cena je poměrně nízká a použití téměř univerzální, jsou dnes k dispozici příměsi mikrosilika, žíhaný kaolín nebo metakaolinit, které sice výrazně ovlivní vlastnosti betonu, ale jsou poměrně drahé. Trendy vývoje směřují k tomu, aby se pomocí vhodné kombinace příměsí a přísad prodloužila životnost betonů, zvýšila jejich pevnost i odolnost vůči vnějším vlivům a agresivnímu prostředí. Snahou je také vytvářet betonové směsi, které se snáze zpracovávají, např. jsou samozhutnitelné, což omezuje vliv lidského faktoru na konečnou kvalitu betonáže. Tendence rovněž směřuje k ohleduplnější výrobě cementu vůči životnímu prostředí. Jde především o snižování energetické náročnosti a ke snižování emisí oxidu uhličitého při výrobě cementu. Výrobci proto vyvíjejí snahu vyrábět materiály s co nejmenším obsahem portlandského slínku a dosáhnout toho, aby se příměsi do betonu míchaly až na betonárkách. referenční stavba :::... Jižní terasu čekají zahradnické úpravy Dům pod Rezidence na jižním svahu Najít ideální místo pro bydlení nebývá někdy jednoduché, zvlášť pokud má investor vyšší nároky jak na orientaci stavby na parcele, tak na soukromí a kvalitu přírodního prostředí. Zdá se, že rezidence na jižním svahu Kraví hory nedaleko České Lípy naplňuje představy majitele bezezbytku. Dvanáctihektarový pozemek, který obklopuje zalesněné území a chráněná ptačí rezervace, je pravou oázou klidu nedaleko příjemného města. Střešní konstrukce Historie projektu sahá až do roku 1999, kdy si majitel zformuloval definici bydlení: energeticky úsporná budova s otevřeným obytným prostorem, místo pro hobby a lovecké psy, Půdorys objektu dům, který dokonale souzní s prostředím, ale zároveň poskytne svým obyvatelů veškerý komfort a soukromí. Proto dům od nejbližších sousedů odděluje čtvrtkilometrová vzdálenost. Jenom získat stavební povolení trvalo bezmála pět let, nejprve se musely vyjasnit územní plány a pak ještě prolomit názory úředníků. Stavba respektuje i řadu technických omezení, dům je limitován 50 ampéry maximálního odběru elektřiny. K pozemku není přiveden plyn, vodovodní řad ani napojení na městskou odpadní síť. Musela být proto vybudována čistička odpadních vod a samotná realizace stavby v přeci jen odlehlé lokalitě kladla na všechny dodavatele vyšší požadavky. Výsledek ale stojí za to. Rezidence se zastavenou plochou více než 500 m2, kde je promyšlený a dokonale provedený každý detail, by měla být dokončena na sklonku letošního roku. 12 LAFARGE 04/2008 Založení stavby Dům stulený ke Kraví hoře má nepravidelný půdorys ve tvaru otevřeného písmene V. V místě sevření je situován hlavní vchod a prostorná garáž s dalším vstupem do objektu. Zatímco levé křídlo budovy ukončuje bazén s vířivkou, pravé křídlo vyplňuje skleník o ploše 60 m2. Základovou desku tvoří monolitická plocha vylitá v jednom gardu. Celkem 388 m3 betonu C16/20 namíchala a dodala Zappa Stráž pod Ralskem pod vedením Ing. Jana Jelínka s použitím cementu z akciové společnosti Lafarge Cement. Monolit ukotvený v betonových základech je vyzděn 440 mm Porothermu a zateplen 200 mm minerální vaty. Založení stavby odpovídá koncepci obytného prostoru, který se otevírá bez sloupů přes dvě podlaží. Základová deska plní také úlohu tepelného akumulátoru. ...::: referenční stavba Kraví horou svým tvarem výborně zapadá do svého okolí Energetický koncept „Jihozápadní orientace budovy umožnila maximální využití energie slunečního záření, konceptu energeticky úsporné budovy se přizpůsobil i výběr použitých materiálů a způsob izolace nebo řízení provozu budovy,“ vysvětlil investor stavby. Obvodové zdivo izoluje 20 cm tlustá vrstva minerální vaty, na niž pak byly aplikovány silikonové omítky. Při výběru oken a skleněných výplní, které zabírají plochu 130 m2, mohl majitel využít zkušeností s budováním dvou soukromých skleníků. Okna o tepelné prostupnosti 0.55 W/m2k se sklem typu „HEAT MIRROR“ s tepelným zrcadlem odrážejí tepelné záření jak ven, tak dovnitř a pomáhají dům v létě ochlazovat a v zimě naopak Pohled na skleníkové křídlo budovy, v pozadí venkovní bazén ve fázi výstavby a vytvoření jednoho řídicího systému, pomocí kterého bych mohl pohodlně a z jednoho místa ovládat veškerý provoz budovy: vytápění, větrání, zabezpečení a požární hlásiče,“ uvedl investor. Komfort a jednoduchost Vnitřní uspořádání moderní rezidence splňuje snad všechny požadavky na komfortní bydlení, které v tomto případě zahrnují také jednoduchou péči o běžný provoz domácnosti. Jádrem domu je 10 m vysoký obytný prostor, jemuž dominuje jižní prosklená stěna a který je pouze opticky rozdělen do funkčních zón. Z garáže sousedící s hlavním vchodem vede přímý vstup do hospodářské části domu a kuchyně. Bazéno- balkón, aby majiteli – náruživému pěstiteli tropických rostlin – skýtal pohled na zeleň také shora. Přízemí doplňuje jedna koupelna a sociální zařízení. Obě podlaží propojuje dvojice na míru vyrobených spirálových schodišť z jasanu. „Jestliže dům sdílejí dvě generace obyvatel, není nic lepšího, než když se navzájem neruší a nepřekážejí si. Proto jedno schodiště vede do patra přímo ze vstupní haly a druhé z hlavního obývacího prostoru, což nám dovolí bezkolizní provoz,“ pokračuje investor. Velkorysá je i koncepce prvního patra, které je zasvěceno privátním ložnicím obyvatel. Každá z nich je vybavena prostornou koupelnou postavenou na míru podle individuálních potřeb a šatnou. Jedná se vlastně o samostatné apartmány, jež se sbíhají do otevřené haly ukončené zábradlím a spojené s obývacím pokojem. Žlutě omítnutý dům s červenou střechou svým tvarem výborně koresponduje se svým pozadím – Kraví horou, plánované terénní úpravy tento dojem ještě podtrhnou. Schodiště z jasanu Pohled do vnitřního bazénu Údaje o stavbě zamezují tepelným ztrátám. Sklo propustí pouhých 25 % tepelného záření tak výrazným způsobem spoří náklady na chlazení domu v létě. Větrání zajišťuje vzduchotechnika nainstalovaná po celém domě. Dům je vybaven podlahovým vytápěním, zbytková tepelná energie vytvořená v krbu je posílána zpět od systému. „Nejsložitější na stavbě byly rozvody vá zóna s keramickým obložením, kterou je možno oddělit skleněnou stěnou, volně navazuje na relaxační část s krbem. Centrální prostor nabízí okouzlující výhled do okolní přírody, s níž jej propojují posuvné skleněné dveře. Další navazující sekci tvoří zimní zahrada – skleník, který se rovněž zvedá před obě podlaží. Na úrovni prvního podlaží je zakomponován LAFARGE 04/2008 13 Název stavby: Rodinný dům pod Kraví horou Projekt: HBV CL Zastavěná plocha: 510 m2 Výška: 10,2 m Zahájení stavby: 10/2005 Plánované dokončení: 12/2008 Použité betony: C 16/20 Použité cementy: CEM II/A-S 42,5 R zajímavá stavba :::... Jednotlivé pavilony propojují prosklené koridory Srdce nově budovaného univerzitního kampusu v Brně Studijní a informační centrum, srdce Masarykovy univerzity, které navazuje na objekty Integrovaných laboratoří biomedicínských technologií (ILBIT), vyrostlo ve druhé etapě výstavby Univerzitního kampusu Bohunice (UKB). Velkolepý vstupní objekt propojil areál s morfologickým centrem, lávka vytvořila spojení s fakultní nemocnicí. Nová budova energocentra s pěší lávkou přes Kamenici připravila pro další etapy stavby možnost propojení na druhé straně komunikace. Studijní a informační centrum Masarykovy univerzity leží v kompozičním středu, v protnutí hlavních komunikačních os, sevřeno a chráněno okolními objekty, aby mohlo poskytnout maximum soustředění pro studium. Stavba Studijního a informačního centra Masarykovy univerzity zahrnuje objekty v rámci celku „standardní“, tedy pavilony, které tvoří urbanistickou kostru, a celou řadu objektů atypických. Architektonické řešení Pavilony A5 (Katedra biochemie PřF), A7 (Biologický ústav LF), A8 (Katedra organické chemie PřF), A12 (Katedra anorganické chemie PřF) a A18 (Ústav patologické fyziologie LF) patří mezi objekty standardní. Tyto objekty mají tři nadzemní a jedno podzemní podlaží. Z důvodu uvolnění venkovního prostoru v přízemí, které tak může vytvářet spojité přírodní arboretum, je jedna strana objektů částečně vykonzolována, tj. v 1. NP jsou vynechány ve třech vazbách stojky příčných rámů. Zatížení je potom přenášeno dvěma samostatnými sloupy (kyvnými stojkami) umístěnými pod středními řadami sloupů. Na opačné straně objektu je uložen spojovací koridor (2. NP a 3. NP), jehož uložení je realizováno prostřednictvím prodloužené příčle podélných rámů budovy v jednotlivých podlažích. Toto řešení 14 LAFARGE 04/2008 přináší také dokonalé architektonické působení objektů. Pavilony, které se nacházejí na severojižní komunikační ose (Společné výukové laboratoře chemické sekce PřF – A10, Biochemický ústav LF – A16) jsou z důvodu kompozice materiálově odlišeny od zbylých. Objektem, který na první pohled upoutá návštěvníka areálu, je bezesporu pavilon biomodelů (Z). Má půdorysný tvar lichoběžníka se zaoblenými rohy s vnitřním atriem, přízemí objektu je značně redukováno. Obvodový plášť je rovněž tvořen kazetami z kompozitních desek (bond) v syté žluté barvě. Jelikož většinu uživatelské náplně tvoří chovné místnosti s vlastním světelným režimem, bylo možno minimalizovat okenní otvory a nechat tak vyniknout ladnému tvaru objektu. Nejatraktivnější část Nejzajímavějším objektem, byť poněkud skrytým venkovním pohledům, je Informační centrum. Nachází se v samém srdci areálu na křížení dvou hlavních komunikačních směrů (je umístěno mezi dvěma koridory východ–západ a protnuto koridorem sever–jih). Situování má logiku, neboť je zde průsečík všech horizontálních pohybů osob, a tak ...::: zajímavá stavba Pavilon biomodelů vytváří jakési těžiště studia. Jsou zde prostory pro ochranu, doplňování a zpracování knižních fondů, vstupní hala, výdej objednávek ze skladů, periodika. Studovny a čítárny v přízemí jsou navrženy s možností prostorové a technologické flexibility tak, aby vždy udržely krok s rozvojem informačních sítí. Knihy a odborná periodika jsou uloženy jednak ve volném výběru v přízemí, především pak v kompaktních regálech v podzemním podlaží. Kapacita je plánována na 500 tisíc svazků. Pět stovek studijních míst Na ploše kolem 5 000 m2 je k dispozici přes 500 studijních míst v různých typech studoven, většina míst je vybavena počítači. Hlavní studijní prostor je umístěn v hale, která se zvedá až do výše 14,5 m, středem objektu prochází třípodlažní vestavba administrativního zázemí knihovny a společných studoven. V objektu jsou dále dvě vestavby, každá podporovaná pouze dvěma ocelovými sloupy vetknutými na celou výšku podzemního podlaží mezi základovou a stropní desku, které se tak pocitově vznáší v prostoru. Celá kompozice objektu je z důvodu jeho umístění v centru na křížení hlavních os symetrická. Aby prostor působil příjemně, umožňoval klidné studium a působil inspirativně, byla pro obklady stěn a stropu zvolena kombinace akustických panelů v přírodní javorové dýze, kompaktních bondových či kovových kazet a skla. Na většině ploch jsou tyto obklady řešeny jako akustické. Do prostoru se denní světlo dostává čtyřmi velkými střešními světlíky opatřenými venkovními roletami, kompletně prosklenou obvodovou stěnou přízemí a centrálním světlíkem nad schodištěm. Prosklení přízemí bylo zvoleno také z důvodu blízkého kontaktu s okolní zelení v arboretu. Vzrostlá zeleň se také objevuje ve studovnách (čtyři velkoobjemové kontejnery s výsadbou Hlavní obslužný pult byl vybudován z Corianu stromových fíkusů) a v prostoru centrálního vstupu. Lávka přes Kamenici Pokud projdeme druhým podlažím informačního centra přes pavilon společné výuky, ocitneme se na lávce přes Kamenici. Ocelová konstrukce mostu je uložena na železobetonových podporách, které spolu se čtyřmi válcovými věžemi vytvářejí energetické centrum univerzitního kampusu (je zde umístěn vstupní modul VN, trafostanice, centrální místnosti monitoringu NN, rozvodny SLP a prostory zabezpečovací služby areálu). Vlastní most je částečně krytou lávkou pro pěší nad ulicí Kamenice, která sestává ze dvou příhradových nosníků s taženými diagonálami. Na hlavní nosníky je uložena podlaha a střecha kryté části lávky a zavěšeny venkovní chodníky. Ve vnitřním prostoru lávky je umístěna kavárna, která umožňuje hostům sledovat čilý ruch pod nimi. Právě tato konstrukce odhaluje krásu ocelových konstrukcí v plné šíři. Pásy příhradoviny jsou navrženy ze svařovaných uzavřených profilů, svislice z profilu HEB jsou mezi pásové nosníky vešroubovány. Diagonály jsou navrženy z dvojic táhel Macalloy. Táhla jsou použita i pro vynesení mostovky venkovního chodníku. Polostrukturální fasáda lávky je zasklena čirými strukturálně lepenými dvojskly s protisluneční charakteristikou, nesenými na horním a dolním okraji přítlačnými lištami průběžných fasádních paždíků. Svislé spáry jsou vyplněny černým strukturálním tmelem. Atika a spodní okraj včetně podhledu lávky jsou obloženy kazetami. Mezi konzolami vybíhajícími z horního pásu příhradoviny jsou pevné stínící lamely čočkovitého průřezu, které zajišťují příjemné světelné podmínky v lávce a snižují tepelné zisky v letním období. Obdobný vizuální styl, byť konstrukce je s ohledem naa není účel podstatně jednodušší, LAFARGE 04/2008 15 Údaje o stavbě Generální projektant: A PLUS a. s., Jaromír Černý, Karel Tuza, Petr Uhlíř, Jiří Ducháček, Pavel Bainar, Jiří Babánek – autorská spolupráce Investor: Masarykova univerzita Generální dodavatel: OHL ŽS, a. s., Michal Štefl, Josef Martinovský, Tomáš Nossek, Radek Svoboda Manažer stavby: Bovis Lend Lease, a. s., Petr Strejček, Ivo Trávníček, Petr Synek Celková podlažní plocha: 28 125 m2, z toho 17 000 m2 pro výukové a výzkumné účely Zahájení stavby: 12/2005 Ukončení stavby: 09/2007 Lávka přes Kamenici Centrální schodiště má lávka, která propojuje univerzitní kampus s fakultní nemocnicí. Studijní a informační centrum Masarykovy univerzity získalo nominaci natitul Stavba roku 2007 za vytvoření velkoryse koncipovaného myšlenkového jádra budovaného kampusu se zřetelem k funkčně pohodlnému a výtvarně obohacujícímu interiéru. ekologie :::... Rekultivace lomů a povrchových dolů Revitalizace lomů a povrchových dolů se stala neoddělitelnou součástí těžby surovin, a proto podléhá podrobně stanoveným plánům, které schvalují příslušné orgány. V nejzdevastovanější části země – podkrušnohorské pánvi, kterou v jisté době turisté ze západní Evropy přirovnávali k „ekologickému“ safari, vznikají rozlehlé rekreační zóny se spoustou jezer. Na ploše mezi litvínovskou chemičkou a mosteckým sídlištěm, v důlní jámě bývalého hnědouhelného lomu Most-Ležáky se rodí největší z nich. Po naplnění bude vodní plocha se 311 ha větší než známé Máchovo jezero. Čtvrtý lom v historii Vápencové ložisko Úpohlavy – Chotěšov o mocnosti až 8 m je uloženo téměř horizontálně v hloubce jen 15–20 metrů. Lom akciové společnosti Lafarge Cement je jámového typu – jedná se o povrchovou těžbu v několika etážích. Zatímco první lom se nacházel v prostoru současného výrobního závodu, Úpohlavský lom, historicky čtvrtý, je vzdálen zhruba 3 km od cementárny. Těžba zde probíhá od roku 1973 a rozloha dosahuje v současné době 172 ha. Dosud bylo zrekultivováno a předáno k zemědělskému využití 84 ha plochy, na dalších 6 ha byla provedena tříletá biologická rekultivace a tato plocha přejde do rukou zemědělců ještě v letošním roce. Vytěžená a již sanovaná plocha území lomu o velikosti 25 ha je připravena k dalším rekultivačním postupům, které musejí brát v potaz sesedání zeminy. Přesun meliorační strouhy 16 LAFARGE 04/2008 Ochranný val před obcí Vrbičany ve fázi budování, snímek z roku 2008 Eliminace dopadů těžby na životní prostředí Vlastní těžbě předchází přípravný proces, jehož součástí je schválení plánu rekultivací. „Naše původní plány sanace a rekultivace lomu vycházely z podmínky příslušných orgánů rekultivovat území vytěženého lomu na úroveň původního terénu a vrátit je zpět k zemědělskému využití,“ říká Pavel Filous, který řídí v akciové společnosti Lafarge Cement provoz lomu včetně mobilní drtírny a dopravy suroviny do závodu. Dílčí plány rekultivace řeší jednak nedodělky a pak také rekultivace nových těžebních oblastí. „V roce 2001 vypracovala cementárna nový souhrnný plán sanace a rekultivace jako součást dokumentace k žádosti o stanovení dobývacího prostoru Chotěšov. Z důvodu deficitu zavážkového materiálu jsme navrhli postupně snížit niveletu budoucí rekultivace až na samotné dno lomu,“ informoval Pavel Filous. Modelace terénu probíhá tak, aby rekultivované svahy bylo možné obhospodařovat zemědělskou technikou. Z části vytěženého území vznikne mokřad, který obstoupí protierozní terasy. Celkem 92 % území lomu bude předáno zpět k zemědělskému využití, ze zbylých 8 % vznikne již zmíněný mokřad. Hydrogeologický průzkum ukázal, že v oblasti není dostatek vody na to, aby mohla v místě lomu vzniknout vodní plocha, jak navrhovaly některé studie. ...::: ekologie Zachování kvality vody Pohled na širší okolí rekultivovaného území – od severovýchodu Pro životní prostředí regionu je neméně důležitá kvalita vody. Veškerá voda z celého lomu je sváděna systémem vyhloubených příkopů – koryt do centrální jímky hlavní čerpací stanice lomu. Následně je důlní voda odčerpávána do potoka Modla a její kvalita je pravidelně monitorována odběrem vzorků a jejich chemickou analýzou. Pravidelně se měří výška hladiny spodní vody ve vrtech v předpolí lomu a vybraných studních v okolních vesnicích. „Těžební činnost by totiž mohla mít na výšku hladiny spodní vody negativní dopad. Zatím jsme nezjistili žádnou změnu. V minulosti jsme vybudovali tzv. pol- Pokrývání ochranného valu ornicí Val u Vrbičan, pokládka ornice Rekultivační postupy Kontinuální rekultivace vytěžených částí lomu probíhá v několika na sebe navazujících fázích. Nejprve probíhá tzv. sanace lomu, kdy se vytěžená jáma zaváží skrývkovým materiálem na úroveň 1,5 m pod niveletu finální rekultivace. Vytěžené těžební prostory se zaplňují nejen skrývkovými zeminami, ale i některými jinými materiály. Jsou to například škvára, struska, popeloviny či energosádrovec, u nichž dodavatelé musejí deklarovat vhodnost materiálu pro ukládání v lomu chemickými rozbory. „Takových materiálů uložíme zhruba 50 tisíc tun ročně,“ pokračuje Pavel Filous. Na tuto vrstvu se naváží tzv. podorniční zemina, která musí mít tloušťku 1 m a která tvoří podklad pro půlmetrovou vrstvu ornice. Tím je dokončena technická rekultivace a území je připraveno k tříleté biologické rekultivaci, která má za cíl oživení ornice do původních vlastností obvyklých v regionu. Teprve po dokončení biologické rekultivace je možné území předat k zemědělskému využití. Rekultivace vnější výsypky Vnější výsypka plní také funkci ochranného protihlukového valu, který byl na podzim letošního roku dokončen v těsném sousedství obce Vrbičany, kam se těžební činnost přenese až za deset let. Přesto ale už nyní byl tento val rekultivován. Rekultivace spočívala v pokrytí valu ornicí, osetí trávou a osázení pásů stromů, které by měly přispět nejen ke snížení hlukové zátěže, ale také k vizuálnímu oddělení těžby od života obce Vrbičany. V neposlední řadě by měly vzrostlé stromy příznivě ovlivnit prašnost v lokalitě. Ostatně úroveň znečištění prachem je v okolí lomu měřena již čtyři roky a dosud nebyly limity překročeny. LAFARGE 04/2008 17 Hydroosev valu dr, který zachycuje větší příval vod z předpolí lomu. Tuto retenční nádrž – jímku – pak můžeme regulovaně vypouštět. Pro administrativní budovu v lomu jsme vybudovali biologickou čističku odpadních vod. Vznikla nová myčka určená pro lomovou techniku. Rekonstrukcí prošla čerpací stanice pohonných hmot, která spočívala v osazení druhého pláště dovnitř podzemní nádrže, a tak se prakticky eliminovalo riziko úniku ropných látek do okolní přírody,“ doplnil Pavel Filous. EU a stavebnictví :::... Odvážný projekt podpořený z unijních fondů Futuristická stavba odbavovací haly mezinárodního letiště Karlovy Vary začne sloužit cestujícím již letos. Je to jeden z nejvýznamnějších projektů financovaných ze strukturálních fondů EU v rámci Společného regionálního operačního programu Severozápad (SROP). Pohled na budovu terminálu z boku Zbrusu nový terminál je součástí třetí etapy komplexního programu Modernizace letiště Karlovy Vary. Odbavovací hala se začala stavět v únoru letošního roku a s jejím dokončením včetně terénních úprav se počítá v dubnu 2009. Ještě do konce tohoto roku však bude nová hala předána předčasně do užívání. Dvě předchozí etapy modernizace letiště se týkaly rekonstrukce vzletové a přistávací dráhy a obnovy světelného zabezpečovacího zařízení. Třetí etapa, rozdělená do dvou částí, řeší modernizaci stávajícího terminálu, respektive přístavbu nové odbavovací haly. Účelem první části bylo rozšíření odbavovacích kapacit na dvojnásobek a realizace technických úprav tak, aby mohli být odděleně odbavováni cestující v schengenském prostoru a cestující mimo něj. Pokud by nebyly tyto požadavky splněny, nemohlo by mít letiště Karlovy Vary status mezinárodního letiště. Kombinace finančních zdrojů Stavba nové odbavovací haly spadá do druhé části. Byla zahájena letos v únoru a patří k nejvýznamnějším infrastrukturním stavbám severozápadního regionu NUTS II. Rozpočet stavby přesahuje 98 milionů korun, z toho 83 milionů, tedy téměř 85 %, kryje dotace z evropských strukturálních fondů, poskytovaná prostřednictvím SROP Severozápad. Stavba nového odbavovacího terminálu přijde celkem na 98,1 milionu korun. Kromě evropských peněz obdrží Karlovarský kraj ještě 7,7 milionu korun ze státního rozpočtu a sám se na akci bude podílet částkou 10,9 milionu korun. Veškeré náklady nejdříve uhradí Karlovarský kraj; jakmile bude terminál zkolaudován a uveden do provozu, dostane peníze z EU. Na akci se Karlovarský kraj chystal v předstihu, takže finance byly připraveny. Letos v květnu skončila na letišti modernizace staré haly, jež vyžadovala úpravy po vstupu České republiky do schengenského prostoru. Úpravy stály asi 56 milionů korun. Karlovarský kraj už předtím investoval s využitím dotací EU do rozvoje letiště přes 146 milionů korun – na zvýšení únosnosti ranveje a zabezpečovací zařízení. Přestavbu staré haly pak financoval téměř z poloviny z takzvaných norských fondů. Letiště je strategické pro rozvoj regionu a pokud chce přilákat letecké společnosti, musí nabídnout kvalitní zázemí. Bez finanční podpory z Evropské unie by byla jeho modernizace mnohem složitější. Obří projektil, trup či protáhlé vajíčko Konstrukce odbavovací haly má tvar trupu letadla bez křídel, sám autor její vzhled s trochou nadsázky definuje jako obří projektil či protáhlé vajíčko, které zprostředkovává svým dynamickým tvarem rychlost, svojí rafinovaností zase eleganci přesné křivky. Hala je navržena s maximálním důrazem na komfort cestujících a na provozní potřeby mezinárodního letiště s přihlédnutím k významu regionu. 18 LAFARGE 04/2008 Ten se odráží v nárůstu počtu odbavených cestujících. V roce 2007 jich bylo 64 641, o téměř 83 % více než v roce předcházejícím. Provozovatel, společnost Letiště Karlovy Vary, s. r. o., i Karlovarský kraj očekávají, že v roce 2012 počet pasažérů překročí 130 tisíc. „Do dvaceti let se počet cestujících zvýší až na osminásobek. Nová odbavovací hala je na tuto kapacitu stavěna,“ říká ředitel letiště Václav Černý. Letiště bude schopné současně odbavit tři až čtyři letadla střední velikosti. „Propustnost přepážek je úzké hrdlo všech letišť. V Karlových Varech by odbavení letadla na odletu nebo příletu mělo trvat ne více než 30 minut,“ dodává V. Černý. K původnímu zděnému objektu letiště projektovanému ve 30. letech minulého století se nová hala váže spojovacím krčkem a dohromady tvoří kompoziční celek ve tvaru písmene H. Nová hala má dvě nadzemní podlaží. V prvním jsou umístěny prostory pro odbavení ces- O dotace z EU určené v plánovacím období 2007 – 2013 pro takzvaný region soudržnosti Severozápad zatím usilovalo v Karlovarském a Ústeckém kraji 263 projektů. Z toho do dalšího kola postoupilo 175 projektů. Pro žadatele z Ústeckého a Karlovarského kraje je do roku 2013 připraveno v Regionálním operačním programu téměř 746 milionů eur (přibližně 18 miliard korun). ...::: EU a stavebnictví tujících a jejich zavazadel, prostor pro bezpečnostní kontrolu cestujících a kontrolu palubních zavazadel před vstupem cestujících do neveřejného prostoru. V tomto podlaží se dále nacházejí přepážky cestovních kanceláří a leteckých společností, nový bar a salonek V.I.P. Druhé nadzemní podlaží je řešeno jako galerie a slouží především zázemí letiště. Jsou zde kanceláře, celní úřad, pronajímatelné prostory a zasedací místnost. „Areál letiště je situován na náhorní plošině nad Karlovými Vary ve výšce 600 m nad mořem a nadneseně ho můžeme vnímat jako jakousi startovací rampu do volného prostoru,“ říká architekt Petr Parolek, autor návrhu. „Kontext historizujících lázní sem již nedoléhá, a tak se ryze účelové letiště může bez omezení rozvíjet technicistním směrem, který nejlépe koresponduje s jeho provozem.“ Dva světy Design železobetonové a ocelové konstrukce je tvořen kompozicí tří seříznutých prstencových ploch, definovaných rotací obloukového profilu kolem středu. Tak vzniká objekt, který optickým klamem vytváří dojem elipticky protáhlé koule či Terminál Karlovy Vary ragbyového míče. Hala je 28 m široká a 70 m dlouhá. V nejvyšším místě má 11,2 m. Geometrie konstrukce je na první pohled prostorově složitá, je ovšem přesně a poměrně jednoduše definována pomocí přímek a kružnic a jejich rotace kolem bodu. Možná až scénické tvarové formování haly má za účel vytvoření dojmu dvou světů. „Jednoho, který se před vámi objeví při přistání na letišti. To je ten historizující, spojený s fenoménem lázní. Druhého, toho futuristického, který vnímáte na LAFARGE 04/2008 19 odletu, když se chystáte vzlétnout vstříc (post)modernímu světu. Ze severní strany je tak vnímána pouze historická část, zatímco z jižní strany pouze ta nová,“ vysvětluje architekt Parolek. Po dokončení III. etapy modernizace letiště Karlovy Vary se z dnešní veřejné odbavovací haly stane neveřejný prostor spojený přístavbou s novou odbavovací halou. „Vznikne tak ucelený odbavovací komplex, s jehož dokončením počítáme v polovině dubna,“ dodává ředitel Černý. konstrukční milníky :::... Noční snímek Opery v Sydney Beton v architektuře 60. a 70. let Vedle individuální výstavby rodinných domů na straně jedné a masové výstavby prefabrikovaných bytových domů na straně druhé se železobeton v architektuře 60. a 70. let dvacátého století nově uplatnil i u luxusního rezidenčního bydlení. Schematické znázornění stavby Opery v Sydney Nejvyšší obytné věže Nejlepším příkladem moderního polyfunkčního objektu je Marina City architekta Bertranda Goldberga, které vyrostlo v letech 1959 až 1964 v Chicagské zátoce v centru amerického Chicaga. Stavba bývá nazývána městem ve městě. Zahrnuje šestnáctipodlažní objekt s kancelářskými prostorami a občanskou vybaveností a dvě válcové šedesátipodlažní rezidenční věže s parkovišti. V každé věži jsou v prvních dvaceti podlažích parkovací stání pro 450 vozů a v dalších podlažích je 450 bytových jednotek. Celkem tedy 900 luxusních bytů s výhledem na město a na jezero. Autor zde reagoval na trend vylidňování center velkých měst a pokusil se obyvatelům nabídnout pracovní příležitosti, zábavu a bydlení pod jednou střechou. V polyfunkčním objektu jsou vedle kanceláří divadlo, plavecký bazén, kluziště, bowling, restaurace a přístav pro 450 malých lodí. Marina City je zajímavé nejen svojí myšlenkou, ale i konstrukčním provedením. V době svého vzniku byly obytné věže nejvyššími betonovými stavbami světa. Byly prvními velkými budovami, na jejichž výstavbu bylo použito posuvné bednění. Brasília V prvních desetiletích po válce se monumentální architektura uplatňovala také při vzniku nových měst. Vedle indického Čándígarhu a bangladéšské Dháky to byla Brasíliía, nové hlavní město Brazílie. Ze soutěže v roce 1957 vyšel vítězně urbanistický plán Lucia Costy. Většinu budov 20 LAFARGE 04/2008 pak navrhl jeho žák Oscar Niemeyer. Nové vládní sídlo bylo plánováno hluboko do vnitrozemí, daleko od přirozeného centra Ria de Janeiro, což se později ukázalo jako chybné rozhodnutí. Niemeyerovy futuristické vládní budovy tvoří poněkud mrtvé město obklopené chudinskými čtvrtěmi. Niemeyer ve svých téměř sochařsky pojatých návrzích využíval možnosti vytvořit ze železobetonu prakticky jakýkoli tvar. Na výstavbě Brasílie spolupracoval se zahradním architektem Burlem Marxem. Niemeyer navrhl budovu Kongresu, Palácio da Alvorada, justiční palác, Palácio do Planalto, Palácio dos Arcos, katedrálu, univerzitu, divadlo a památník prezidenta Juscelina Kubitscheka. Brasília byla pro svoji výjimečnost jako architektonický a urbanistický ...::: konstrukční milníky komplex poloviny 20. století zapsána v roce 1987 na Seznam světového dědictví UNESCO. Využití betonu pro veřejné a administrativní budovy menšího měřítka můžeme demonstrovat na díle japonského architekta Kenza Tangeho. Příkladem takové stavby je radnice v Kurashiki z roku 1960, inspirovaná motivy tradiční japonské architektury. Z jeho dalších staveb uveďme o deset let mladší Technologické centrum firmy Olivetti v Yokoamě v Tokiu, kde uplatnil pohledový beton. Brasília , hlavní město Brazílie Opera v Sydney Beton umožňuje také vytvářet pozoruhodné tvary střech velkých objektů, jak jsme v minulých dílech uvedli na příkladech prací Nerviho či Saarinena. Rozvoj nových technologií výroby betonu a provádění staveb byl předpokladem vzniku nových kulturních a sportovních staveb. Jednou z nich je Opera v Sydney z let 1957–1973, která přibyla v roce 2007 na Seznam světového dědictví UNESCO. Budova Opery v australském Sydney vznikla podle návrhu dánského architekta Jörna Utzona. Statické řešení objektu navrhla inženýrská kancelář Ove Arup & Partners. Realizace byla nelehká, autor musel svůj původní návrh střešních skořepin poněkud pozměnit, neboť s výpočetními pomůckami své doby nemohli statici provést ověření jejich stability a únosnosti. Složitá konstrukce střešních skořepin, výroba obkladů a většiny dalších konstrukčních prvků na míru byla časově a technologicky náročná. Stavba se neúměrně prodloužila a prodražila, přinesla svým autorům i zadavatelům nemalé komplikace. Avšak přes všechny obtíže při svém zrodu se stala symbolem města Sydney i celé Austrálie. V Assembly Hall, shromažďovacím a sportovním centru University of Illinois, byly oproti předchozím halovým železobetonovým konstrukcím zcela novým způsobem využity možnosti předpjatého betonu. Kupole je samonosná, ukotvená do předpjatého prstencového nosníku. Výška kupole je 128 stop, rozpětí 400 stop. Halu navrhl absolvent této univerzity Max Ambrovitz. Inženýrské profese reprezentovala společnost Amman & Whitney Consulting Engineers. Stavba byla dokončena v roce 1963. CN Tower Telekomunikační a vyhlídková věž Canadian National Tower v kanadském Torontu LAFARGE 04/2008 21 Rovněž inženýrské stavby 60. a 70. let reprezentují rozvoj nových možností železobetonového stavitelství. Tentokrát zaměříme pozornost na stavby výškové, rovnou na tu nejvyšší z nich – telekomunikační a vyhlídkovou věž CN Tower. Telekomunikační a vyhlídková věž Canadian National Tower v kanadském Torontu byla dlouho nejvyšší stavbou světa. Její výška včetně antény vysílače je úctyhodných 553 m. Autory návrhu jsou John Andrews, Webb Zerafa, Menkes Housden a E.R. Baldwin. Uvnitř hexagonálního betonového jádra jsou výtahy, únikové schodiště a rozvody inženýrských sítí. Ve výšce 330 m je situován sedmipodlažní prstenec, kde je technické zázemí i prostory určené návštěvníkům včetně otáčivé restaurace. Stavba byla zahájena v únoru 1973, v dubnu 1975 byla osazena anténa. Stavbu provedla Canadian National Railway Company, pracovalo na ní přes půl druhého tisíce lidí a spotřebovalo se 40 524 m3 betonu. Provoz ve věži byl oficiálně zahájen 1. října 1976. stopy architektury :::... Český architektonický kubismus Pohled na víceúčelový Palác Adria na Národní třídě v Praze Kubistický styl, komponující stavby v geometrických tvarech, pevně zapustil kořeny v české architektuře v roce 1910. Tento nový směr si kladl za cíl vyvolat v divácích pocity dynamičnosti a výrazné plasticity. K tomu používal zešikmené tvary odvozené z jehlanů, krychlí a hranolů, které tvořily architektonické soustavy. Nejvýznamnějšími představiteli českého architektonického kubismu jsou Pavel Janák, Josef Gočár, Vlastislav Hofman, Josef Chochol a Emil Králíček. Princip kubistického pojetí budov tvoří kompozice složené ze šikmých ploch, většinou trojúhelných. Průčelí modelovali architekti pomocí vystupujících i vpadlých krystalických útvarů, které se ještě lámaly většinou v tupých úhlech. Takto se tvaroval nejen povrch celých průčelí i se štíty, ale i vikýře, prostorové ztvárnění dostávají mříže i jiné doplňky architek- tury. Vznikají tím také nové tvary oken a dveří, např. okna šestiúhelníková na domě v Neklanově ulici 30 v Praze pod Vyšehradem. Zmíněné krystalické tvary vedou k speciálnímu pojmenování krystalický kubismus, zatímco tam, kde se objevují okrouhlé tvary – třeba i v mřížích, se zavádí pojem rondokubismus (podle rond – okrouhlý, ronda – kruhový útvar). 22 LAFARGE 04/2008 Budovy pro bydlení Podíváme-li se na stavební produkci této doby, v kubismu byly projektovány převážně obytné domy, z nichž nejznámější, Gočárův Dům U Černé Matky Boží v Praze v Celetné ulici, bývá uváděn i jako příklad moderní architektury mimořádně dobře zapadající do historického prostředí staroměstské zástavby. Kubisticky byl zařízen také interiér včetně nábytku a ostatních detailů. V objektu byla původně v suterénu vinárna, v prvním patře slavná kavárna Grand Café Orient, taky kubisticky vybavená. Dalším příkladem jsou pozoruhodné Chocholovy vily pod vyšehradskou skalou na Rašínově nábřeží a již zmiňovaný dům v Neklanově ulici. Především v odborných kruzích je známá i Janákova přestavba Fárova domu na náměstí v Pelhřimově a opět v Praze Učitelské domy v ulici Elišky Krásnohorské – v sousedství hotelu Intercontinental. Půvabnou venkovskou rezidenci navrhl pro velkostatkáře Bauera a jeho rodinu architekt Josef Gočár v roce 1912 v Lidbořicích na Kolínsku. Stavba je plně podřízena kubistickému tvarování. Lomené zešikmené tvary připomínající krystal se uplatnily i v dekoru hvězdicovitého zalamování oken, ve tvarování hlavní římsy nebo mansardové střechy této nově zrekonstruované vily. I když vnitřní prostorová skladba domu má tradičnější ráz, v interiéru nalezneme znamenité kubistické detaily; z původního zařízení se dochoval krb, schodiště, dřevěná vestavěná skříň, knihovna, koupelna, kotel ústředního topení a prádelna. Rondokubistická banka Komplex budov postavených v letech 1921–1939 pro Banku československých legií, dílo několika významných osobností, představuje ojedinělý architektonický klenot meziválečného období. Jádro bankovního domu Na Poříčí a dále jejího jižního a západního traktu projektoval Josef Gočár v tehdy novém architektonickém slohu rondokubismu. Proslulý architekt originální kubistické hrany, krychle a jehlany zjemnil a zaoblil do obloučku v duchu slovanské tradice. Poměrně úzká fasáda bankovního paláce vyniká nápadnou hmotností a silně profilovanými obloučkovými římsami. Pětipatrový dům s podkrovím je posazen víc do hloubky od uliční čáry, takže před ním zůstává širší chodník. Dvorní prostor vyplnila ...::: stopy architektury Palác Adria Vrcholné dílo rondokubismu – bývalá Banka čs. legií v ulici Na Poříčí v Praze Celý palác rozkládající se na ploše 2 000 m2 přišel investora, italskou pojišťovací společnost Riunione Adriatica di Sicurtà, v roce 1925 na 40 milionů korun. Stavbu projektoval architekt Josef Zasche, k realizaci fasád bylo vybráno nové barevné řešení od architekta Pavla Janáka ve stylu rondokubismu. Objekt se železobetonovým skeletem s výplňovým cihelným zdivem má osm nadzemních a tři podzemní podlaží. Fasáda budovy je velmi výrazně architektonicky členěna. Horní patra jsou ztvárněna v podobě mohutných věží s cimbuřím, čímž připomínají italské renesanční paláce a zároveň jakoby pevnostní objekt. Le Corbusier označil budovu jako „masivní stavbu asyrského charakteru“. Vnitřní pasáž sleduje tvar písmene L, v místě ohybu křídel je situována centrální dvorana s kruhovou galerií. Interiér pasáže byl pojednán luxusně: obložení růžovohnědým rakouským mramorem, zářící mosaz na stěnách, svítidlech a lustrech. Na podlaze je mramorová mozaika v tehdy obvyklé barev- světě – technologický unikát. Byla vyrobena ve specializovaném ústavu v Geislingenu v Německu. Je 5 m vysoká, váží bezmála čtyři tuny a přitom je výjimečná svou precizností. Později architekt Zasche doplnil svůj projekt o biograf v suterénu, který byl v rámci rekonstrukce paláce v devadesátých letech přestavěn v pro potřeby divadelního provozu (dnes Divadlo bez zábradlí). Přestavba si vyžádala větší stavební zásahy, byly vybudovány železobetonové stropy, vznikla nová konstrukce podlahy hlediště divadla, pod novými svislými konstrukcemi byly vybetonovány základové pasy. Na místě historických paternosterů byly osazeny nové výtahy, pro něž bylo nutné prohloubit výtahové šachty a vybetonovat jejich dna. I když odpůrci kubismu vytýkají, poukazují na to, že jeho zásady nedovedl nikdo rozvést z průčelí do interiéru a půdorysu, takže tento směr nepokročil za pouhou nápadnou vnější formu, český architektonický kubismus je skutečně výlučný. Detail fasády Domu U Černé Matky Boží v Praze přízemní stavba, v níž se nacházela trojlodní hala bankovní dvorany. Gočár si přizval ke spolupráci své přátele a vynikající umělce: Jana Štursu, autora čtyř plastik legionářů umístěných na vrcholy pilířů hlavního vchodu, a Ottu Gutfreunda, který na parapetu druhého patra vytvořil pískovcový reliéf s námětem bitev a návratu legií. František Kysela je autorem nejen vitráží v čele klenby nad bankovní halou, ale i malířské výzdoby v interiérech banky. Výstavba základní části paláce Legiobanky a jeho jižního a západního křídla skončila v roce 1923. O čtrnáct let později začala další etapa stavbou moderního víceúčelového domu na sousední parcele. Architekt František Marek zrcadlově dotvořil komplex budov tím, že obě části propojil ve všech patrech. V suterénu vznikla koncertní síň, v níž hrával E. F. Burian se svým souborem. Když v roce 1991 získala celý areál Československá obchodní banka, budovy podstoupily celkovou rekonstrukci a z koncertního sálu vznikla víceúčelová scéna nesoucí název Archa. Zachováním pasáže a dotvořením průchozí dvorany vyrostla oáza klidu uprostřed velkoměsta. Nově zrekonstruovaná Bauerova vila v Lidbořicích na Kolínsku né kombinaci červeno-modro-bílé. Budova směřuje kratší stranou do Národní třídy, kde má v prvním patře terasu, delší fasáda směřuje do Jungmannovy ulice. Střed průčelí do Národní třídy zdobí novoklasicistní kovové sousoší Adrie (Mořeplavba) od Jana Štursy, které spočívá na římse vnořeného parapetu. K sousoší neexistuje dokumentace, takže původní název není znám. Plastiku vytvořili v roce 1927 podle Štursova modelu jeho žáci. Jde pravděpodobně o největší galvanoplastickou sochu na LAFARGE 04/2008 23 Pouze na našem území se podařilo realizovat skutečně výlučné projekty jinými považované za utopické, proto byla kubistická etapa opravdu zajímavá. Jedním z nemnoha pokusů o aplikování kubistických forem v architektuře za hranicemi zemí českých byl návrh Raymonda Duchamp-Villona na Maison cubist představený na podzimním Salónu nezávislých v roce 1912. Kubistický přístup je patrný pouze z řešení fasády, ale její provedení není nijak ortodoxní. betonové unikáty :::... Forma k soše Ozvěny permské doby, která vznikla v rámci sympozia Betonové sochy v roce 2005 Beton v sochařství Beton vnímáme především jako stavební materiál, pomocí kterého lidstvo překračovalo hranice jevící se do té doby jako nepřekonatelné. Pomocí betonu spojujeme čím dál vzdálenější břehy a hlubší údolí, zastavujeme říční toky nebo překračujeme mořské zálivy. Pomocí betonu šplháme stále výš a výš. Nad technickými parametry betonových staveb se nám leckdy tají dech. Beton ale nachází uplatnění v také nesrovnatelně menším měřítku, stává se materiálem pro sochaře i designéry. V rukou výtvarníků je beton estetickým materiálem s takřka neomezenými možnostmi tvarování i probarvení. Sochařské sympozium v betonu Sochařské sympozium Betonové sochy, které společně vyhlásily Svaz výrobců cementu ČR, Výzkumný ústav maltovin Praha, s. r. o. (VÚMO), a Umělecké sdružení Nový Dvůr, si kladlo za cíl vytvořit umělecká díla s výhradním použitím technologie betonu. Sympozia se zúčastnila šestice sochařů: Adéla Bébarová, Denisa Hřičiščová, Monika Immrová, Rustama Ismagilova, Petra Valera a Miroslav Žáčok. Akce proběhla ve dvou časově oddělených fázích. Zatímco v první etapě, tzv. formovací, byla betonová směs zadusána do vytvořených forem, v etapě odformovací byla umělecká díla odformována, finálně upravena a instalována pro závěrečnou prezentaci na vernisáži. Pro každé dílo byla navržena směs speciální, podle typu formy a podle způsobu konečného opracování např. samozhutňující či provzdušněná. Návrhy technologických postupů a betonových směsí vznikly ve VÚMO. „Nejprve proběhly zkoušky a byly zho- 24 LAFARGE 04/2008 Socha Brány Miroslava Žáčoka toveny zkušební plastiky, pro další zkoušky byla navržena směs složená z písku pro stavební účely se zrnitostí 0–4 mm z lokality Provodín, cementu CEM II/A-S 32,5 R a vody za použití přísad stavební chemie. Závažným problémem byla přirozená vlhkost písku, která činila 2,21 % hmotnosti,“ vysvětlil Ing. Tomáš Táborský z VÚMO. Lafarge Cement, a. s. poskytla na tyto účely 5,6 tun portlandského cementu. ...::: betonové unikáty Finální řešení na místě U všech děl byla použita ocelová výztuž (svařovaná klecová výztuž), objemná díla byla odlehčena výplní z pěnového polystyrenu. Řadu technologických kroků bylo nakonec potřeba řešit až na místě podle požadavků autorů a skutečné vlhkosti písku. Některé projekty (např. Brány, Zvíře, Úlomky) neměly připravené formy, ty se zhotovovaly na místě, zrovna tak jako výztuž. U některých velmi hmotných objektů bylo nutno řešit i problematiku dostatečné tuhosti jejich forem, protože tlak čerstvé betonové směsi na plochy forem byl velký. Zčásti se problém vyřešil výztuhou pomocí silných dřevených hranolů, zčásti zatížením spodních partií forem těžkými předměty nebo usazením forem do písku. „U objektu Brány, kde se betonáž prováděla naležato, vrstva betonu nebyla vyšší než 20–30 cm a jednotlivé části byly vztyčeny až po vytvrdnutí a doformování, stačilo provést klasické rádlování,“ řekl Ing. Tomáš Táborský. Socha Brány Miroslava Žáčoka nyní stojí před branami výrobního závodu Lafarge Cement. Veleještěři z betonu Jen pár kilometrů západně od starobylého města Bautzen (Budyšín) ve Spolkové republice Německo, v těsné blízkosti obce Kleinwelka, se nachází unikátní přírodní expozice obřích betonových soch s názvem Saurierpark. Jedná se o výtvory zobrazující pravěké veleještěry, kteří obývali naši planetu zhruba před 60 miliony let. Originální Jurský park vznikl na konci 70. let minulého století, kdy tu německý sochař Franz Gruß vytvořil první skulptury dinosaurů v jejich životní velikosti. Franz Gruß se věnoval studiu mezozoických zvířat po několik let, nicméně záměr vytvořit sochy veleještěrů v reálné podobě se neobešel bez těžkostí. Problémy s pevností Vzhledem k obrovským rozměrům jednotlivých soch musel jejich tvůrce vyřešit poměrně složitý problém spočívající v pevnosti použitého materiálu a nosnosti jednotlivých částí celého díla. Začátky jeho práce navíc sahají do doby bývalé NDR, kdy bylo velice složité získat nedostatkový stavební materiál v potřebné kvalitě. Proto Franz Gruß zvolil výrobní postup kombinující beton s ocelovou výztuží. Betonové sochy od Franze Gruße Na základě dvojrozměrných skic nejprve zhotovil konstrukci veleještěra z drátěného pletiva, které později vyplnil betonem. Takto vytvořený skelet byl dostatečně pevný i pro tak velké sochařské dílo, jakým byla replika největšího z prehistorických plazů – Brachiosaura. Na povrchu sochy pak vytvořil tenkou betonovou vrstvu imitující strukturu kůže, aby ještěři vypadali zcela skutečně a živě. Původní návrh Franze Grusse nepočítal s žádnou barevnou úpravou. Jednotlivé sochy byly šedé, tedy v barvě použitého betonu. Teprve později, když se dinopark rozšířil i o další sochy pravěkých obyvatel, začal využívat barvy ke zvýraznění jednotlivých prvků kůže a stavby těla veleještěrů, případně krve prýštící z ran zraněných zvířat. Už dvě stovky soch Celkem je zde nyní umístěno na dvě stovky soch dinosaurů různých velikostí, zachycených v přirozených životních situacích. Představují útočící predátory i prchající oběti přímo uprostřed lesoparku, což ještě zvyšuje autenticitu celého projektu. Největší sochou parku je od samého počátku Brachiosaurus, jehož hlava sahá do patnáctimetrové výšky a na délku měří 20 m. Betonový kolos váží 75 tun. Dalšími obry expozice jsou třicetimetrový Diplodocus a 15 m dlouhý a šest metrů vysoký Antrodemus. Vzhledem k úctyhodným rozměrům a obrovské váze však nebylo možné s největšími sochami normálně manipulovat. Proto vznikaly přímo na místě. Svou vahou pak spočívají na betonových deskách, které zpevňují LAFARGE 04/2008 25 Betonoví ještěři, Saurierpark podloží, aby se ještěři nepropadali svou vlastní vahou. Saurierpark se stal zajímavým výletním místem celého Saska a jako unikátní galerie betonových soch pod širým nebem láká každoročně tisíce návštěvníků. Díky trvanlivosti betonové konstrukce pak lze předpokládat, že na rozdíl od původních veleještěrů odolají změnám klimatu a přežijí svou dobu. betonové unikáty :::... Porada nad formou k soše Milenka Rudolfa II. v prostorách VÚMO Socha Madona od Zuzany Čížkové bych se rozhodně neobešla,“ pokračuje Zuzana Čížková. V sochařství už jsou vyplýtvané snad všechny možnosti, jak se umělecky vyjádřit, proto se snažíme hledat nové materiály, abychom mohli vymýšlet nové věci,“ dodala Čížková. Mezi tradiční sochařské materiály patří např. bronz, který je dost drahý, nebo kámen, ale kvalitní kámen v dostatečně rozměrných blocích je drahý a velice těžko se shání. Je to dáno technologiemi používanými v lomech a poptávkou po štěrku. „Výhodou betonu je, že se z něj dají vytvářet plastiky,“ říká Zuzana Čížková. Při vytváření skulptur se materiál jako kámen či dřevo při vzniku uměleckého díla ubírá, zatímco v případě plastik se dílo modeluje a jeho objem narůstá. Zájem o beton roste Zájem o beton jako o výtvarný materiál roste, a to i ze strany mladých sochařů. Patří mezi ně také studentka Vysoké školy umělecko-průmyslové (VŠUP) Zuzana Čížková, která sama zorganizovala už dvě sochařská sympozia na téma beton ve výtvarném umění. Iniciovala a připravila také výstavu objektů a fotografií Beton v Městském muzeu v Čelákovicích, která prezentovala možnosti využití betonové směsi v umění. „Celý projekt vznikal několik let, kdy jsme pracovali s formami a zkoumali, jak by tento materiál fungoval co nejlépe v exteriéru, měl co nejlepší otisk a co nejdéle vydržel bez potřeby restaurování,“ řekla Zuzana Čížková. Betonovou směs pro studenty vytvářeli ve VÚMO v Radotíně. „Bez podpory a osobního zaujetí pracovníků VÚMO Betonová socha Milenka Rudolfa II. před zámkem v Brandýse nad Labem v životní velikosti 26 LAFARGE 04/2008 ...::: betonové unikáty Zuzana Čížková dokončuje účes Milenky Rudolfa II. Detail formy zobrazující jemnou profilaci hlavy budoucí sochy Finální domíchání betonové směsi ve VÚMO Aplikace výztuže do pravé nohy sochy Upevnění výztuže Detail upevňování výztuže Vysoké nároky na betonovou směs Betonové směsi pro unikátní výtvarná díla Zuzany Čížkové, které vznikly a testovaly se v laboratořích VÚMO, musely splňovat mnoho nadstandardních požadavků. Jedním z nejdůležitějších byla trvanlivost díla, jež by mělo bez nutnosti restaurování vydržet v exteriéru 150 let. Jednotlivé díly plastik se zhotovují odděleně současně a po zhotovení se spojují. Do plastiky může být vkládána ocelová konstrukce. Čerstvou směs je nutno zhutňovat bez použití hrubých prostředků do sádrových forem tak, aby nedošlo k narušení jemných detailů výtvarného díla. Po zhutnění musí být směs dostatečně tuhá, aby bylo možno díly spojovat, aniž by došlo k jejich deformaci. Během zrání nesmějí v hmotě vznikat žádné trhliny. Povrch vytvrzené sochy musí jít kolorovat, zlatit nebo LAFARGE 04/2008 27 patinovat. Vytvoření takové receptury není jednoduché a vyžaduje důkladné zátěžové zkoušky. Směs byla zvolena jako měkká až velmi měkká. Zrod Milenky Rudolfa II. Betonová socha Zuzany Čížkové Milenka Rudolfa II., která nyní zkrášluje park zámku v Brandýse nad Labem, vznikala na půdě VÚMO. Výtvarné dílo nejprve Zuzana Čížková vymodelovala z hlíny, poté vytvořila slepou formu z sochařské sádry „sadrastuck“. Následující fáze, odlévání sochy do připravené formy vyžaduje spolupráci několika lidí. Manipulace s formou musí být velmi opatrná, forma se musí několikrát pomalu přetočit, aby se mohl beton dostat do nejjemnějších částí sochy, třeba do prstů nohou a rukou. Speciální a mnohdy na místě domyšlené postupy vyžaduje také upevnění výztuže sochy. VIP Club :::... Arabský večer Poslední páteční listopadový večer jsme zavítali do světa pohádek v daleké Arábii. Navštívili jsme říši břišních tanečnic, šavlí, hadů a polykačů ohňů. Naše oči se pokochaly pohledem na krásné a vnadné exotické tanečnice, naše jazýčky si pochutnaly na gastronomických specialitách připravených podle tradičních receptur a naše uši se zaposlouchaly do akustických tónů loutny, tamburíny a flétny. Omamná vůně tabáku z vodních dýmek podtrhovala uvolněnou, téměř pohádkovou atmosféru… Na shledanou s vámi v novém roce, na další akci se těší Lucie Franková 28 LAFARGE 04/2008 ...::: summary Sustainable development was at the heart of Bruno Lafont’s, Group Chairman and CEO, trip to China from September 24–28. On the agenda: the groundbreaking ceremony of a new dry process cement line in Sancha Town in the Guizhou Province, announcing a new Waste Heat Recovery and sludge usage project at the Nanshan plant in the Chongqing BU, and affirming the Group’s sustainable ambitions through a press conference p. 3 “The development of construction is influenced by sufficiency of financial resources. They enable covering the high demands that we have. We do not want to accept declining state budget revenues (since reducing taxes, various regulations and other populist concessions have appeared outwardly nice), but practically using constant mandatory expenses would mean the start of a recession, which would first appear in construction and would mostly mean reduced public investments. The Association of Entrepreneurs in Construction systematically in negotiations at relevant cabinet ministries, in Parliament and at the State Transportation Infrastructure Fund and the State Housing Development Fund has been pushing for securing of funds. In cooperation with expert groups and specialists, it is presenting analyses of needs and lobbying for their consideration,” says Ing. Václav Matyáš, President of the Association of Entrepreneurs in Construction in an interview. p. 4–5 As part of the project of Monitoring and Evaluation of the Hydrosphere in the Czech Republic in accordance with EC directives on the environment work was conducted in the České středohoří mountains in the locality of Brusov nearby Úštěk involving two medium depth drill holes VP 8208N, a final depth of 670 m for a cinnamon purview and VP 8207N, final depth 536 m for a turon purview. For preparation of the cement mixture and after considering the availability and quality, slag Portland cement was selected, specifically bulk cement CEM II/ B-S 32,5 R from the company Lafarge Cement. Using that cement for insulation of casing strings with the conclusive evaluation of quality of drilling work proved the exceptional sealing capability of the cement mixture, which primarily contributed to the success of the entire project. p. 7–9 Extra ingredients are added to the concrete to improve some of its properties or so that the cement acquires new properties. The ingredients are added in a proportion greater than 10 % of the mass of the cement. Such extra ingredients along with additives and materials for reinforcing concrete are used along with boosting materials during concrete production. They are divided into 1st category additives, which are referred to as inert additives, and 2nd category additives known as active or puzzolano and latently hydraulic substances. Inert additives improve the graininess of cement. They particularly include rock filler, calcite and pigments for coloring construction materials based on cement and lime. Active additives include ground slag and siliceous light ash – micro silicate and cinders. p. 10–11 The study and information center, in the heart of Masaryk University, which focuses on the premises of the Integrated Laboratory of Biomedical Technology (ILBIT), rose during the second phase of development of the University Campus at Bohunice (UKB). The grandiose entrance premise attached the site to the morphological center, and an elevated walkway provided a connection to the teaching hospital. The new building of the energy center with an elevated pedestrian walkway across Kamenice provided for the other phases of construction the possibility for a connection to the other side of the roadway. The center is located at the composition midpoint, at the intersection of the other roadway axises, cut off and protected by surrounding premises, which enables it to provide maximum concentration for studying. p. 14–15 Recultivation of quarry and surface pits has become an inseparable part of raw material extraction, and therefore is subject to precise plans approved by relevant authorities. Continuous recultivation of extracted parts of the Úpohlavský quarry, which is historically the fourth extraction space of the Čížkovice cement plant, has been occurring in several phases. First the cleanup of the quarry is being carried out, and the extracted pit is being balanced out with stripping material at the level of 1.5 below the level of recultivation. On that layer subsoil is being placed, which must have a thickness of 1 m and which forms a basis for the half-meter layer of topsoil. That completes the technical recultivation, after which the ground is ready for three-year biological recultivation with the aim of restoring topsoil to its original properties that are typical in the region. Only after completion of the biological recultivation will it be possible to transfer over the land for agricultural use. p. 16–17 LAFARGE 04/2008 29
Podobné dokumenty
journal 2/2005
vyslechnout Vás a pokusit se uspokojit Vaše požadavky.
Sdělte nám, co VY potřebujete a co očekáváte od nás. Jsme připraveni s vámi spolupracovat na vašem
úspěšném podnikání. Bude-li VÁŠ výrobek, kt...
P Ř E D N O S T I
GLOBALROOF CIN 325 P (Rw = 55 db, Alpha S=0,9, UP=0,23W/M2/°K) pre zvukovú & tepelnú izoláciou
koncertných a divadelných sál.