Záchranný projekt bažanta Edwardsova
Transkript
Záchranný projekt bažanta Edwardsova Pokud patříte mezi chovatelskou veřejnost se zaměřením na chov ptáků řádu hrabaví (Galliformes), jistě jste se již dozvěděli, že i Česká republika a Slovensko se prostřednictvím občanského sdružení World Pheasant Association Czech Republic and Slovakia (WPA CZ-SK) podílí na záchraně tohoto nádherného druhu bažanta. K celosvětovému projektu na záchranu tohoto druhu jsme se připojili v roce 2012 kdy předseda WPA CZ-SK Ing. Jiří Mrnka zpracoval popis projektu pro WPA CZ-SK. Bažant Edwardsův byl v roce 2012 zařazen mezi kriticky ohrožené druhy Critically Endangered (Červený seznam IUCN; 2012) a zároveň mezi 100 nejohroženějších živočichů, rostlin a hub (SSC IUCN; 2012). V přírodě může být tento druh již vyhynulý, což ještě umocňuje naléhavou potřebu tohoto záchranného projektu. Popis, etologie, rozšíření Kohout - Krátká bílá chocholka, některá pera mixovaná s černou, zbytek těla zbarvený tmavě modře, peří s velkými hedvábně modrými okraji; záda od lopatek přes dolní část zad až ke krytí ocasu s vnitřní barvou tmavě modrou až černou a okraje kovově modré; křídlo kryto podobně, ale vnější okraje pírek jsou nazelenalé; primární letky jsou hnědočerné, sekundární tmavomodré; ocas modrý, rovný, prostřední pár ocasních per oblý, nikoliv špičatý a není delší než druhý a třetí pár. Duhovka načervenale hnědá; poušky skarletově červené s dvěma velkými lalůčky; zobák bělavě zelený, načernalý u kořene; běháky karmínově červené. Mladí kohouti dosahují dospělého šatu v prvním roce, pouze méně výrazného a méně lesklého. Slepice - Bez chocholky. Základní barva je kaštanově hnědá, hlava a krk jsou šedivější, plášť červenější; tři prostřední páry ocasních per jsou tmavě hnědé, ostatní černé; celé zbarvení velmi jemně a nenápadně podstíněno (vytváří dojem ohraničení jednotlivých per) černou a osten per světle hnědý. Duhovka kaštanově hnědá; barva zobáku rohovinově hnědá; barva běháků skarletově červená. Kuře (juvenilní šat) - Hlava a krk šedohnědé, hrdlo bledě žlutohnědé; tělo kaštanově hnědé, jemně podstíněno (vytváří dojem ohraničení jednotlivých per) černou; peří na křídlech od základu šedavě černé, kaštanové s černými proužky ke konci s tmavějšími skvrnami tvaru V. Kuře neopeřené (ochmýřené) Temeno a týl kaštanově hnědé s tmavší linií dolů středem; tvář bledě hnědožlutou pod zobákem světlejší; nepravidelná tmavší linie od oka k týlu; záda tmavě hnědá se světlejšími žlutohnědými liniemi na stranách rozšiřujícími se k zadku; křídla tmavě hnědá se světlejší žlutohnědou páskou; na prsou a po stranách bledě kaštanové; zbytek spodní části hnědožlutý; nohy karmínově červené. Kříženci - Za použití DNA analýzy byli rozpoznáni v chovech bažanta Edwardsova hybridi s bažantem sedlatým (Lophura swinhoii). Po zpětném křížení s čistokrevnými bažanty Edwardsovými je hybridy na základě morfologických znaků velmi obtížné poznat. Nicméně, často mají ještě neopeřená kuřata světlejší narůžovělé nebo šedě narůžovělé běháky a linie po stranách jsou skoro bílé ne běložlutohnědé. Rozměry Kohout - Délka: 580-650 mm; křídlo: 220-240 mm; ocas: 240-260 mm; tarsus: 75 mm; hmotnost: 1100 g Slepice - Křídlo: 210-220 mm; ocas: 200-220 mm; hmotnost: 1000 g Délka života a chování Z pozorování v přírodě o potravě, chování, hnízdních charakteristikách ani délce života údaje nemáme. U ptáků chovaných v lidské péči je délka života 10 až 12 let; ze záznamů až 22 let. Tok je jednoduchý a méně komplikovaný než u ostatních druhů rodu Lophura. Kohout pouze třepetá křídly, postaví chocholku a načepýří peří na zádech, podobně jako bažant tmavý Lophura leucomelanos. Rozmnožování Informace jsou dostupné pouze z chovů v lidské péči. Bažant Edwardsův se v zajetí obvykle rozmnožuje od stáří dvou let, někteří kohouti a slepice od stáří jednoho roku. Hnízdo je zpravidla na zemi. Snáška začíná obvykle koncem března. Vejce snáší po 24 až 36 hodinách. Velikost snůšky je od 4 do 6 vajec, u některých slepic až 10 vajec. Tato velmi početná snáška může mít příčinu v domestifikaci, nebo bylo hnízdo špatně sledováno, slepice snesla první snůšku a s velmi krátkou přestávkou několika dní druhou, dohromady 10 vajec. Druhá snůška (občas i třetí) může proběhnout, pokud jsou vejce odebírána nebo je první snůška zničena. Doba mezi dvěma snůškami jsou asi dva týdny. Vejce jsou růžová, krémová až žlutohnědá s malými bílými tečkami. Rozměry - 45 x 36 mm. Inkubace - 21-23 dní. Rozšíření Historicky známe bažanta Edwardsova z 10 oblastí v centrálním Vietnamu, provinciích Quang Tri a Thua Thien Huê. Delacour popisuje, že obývá východní svahy pohoří centrálního Annamu, z Quang Tri do Hoi An, žijící ve velmi vlhkém stálezeleném lese s podrostem křovin a lián, v nadmořské výšce od hladiny moře do 600 m n. m. Mnoho průzkumů od války do roku 1995 provedeno v oblasti historického výskytu bažanta Edwardsova selhalo v nalezení tohoto druhu a bylo předpokládáno, že je v přírodě vyhynulý. Primární důvod snížení početnosti v přírodě byla ztráta biotopu. Významná část původní oblasti výskytu byla zpustošená demilitarizovaná zóna, speciálně podél „Silnice číslo 9“ v Quang Tri provincii. Další ztrátu biotopu zapříčinil rozvoj pěstování rýže. Například mezi lety 1990 a 1994 se plocha stálezelených lesů v nadmořské výšce do 300 m zredukovala z 6499 na 5392 ha. Za pouhé 4 roky o neuvěřitelných 17 %. Bažant Edwardsův byl znovuobjeven 26. srpna 1996 v Phong Dien District (Thua Thien Huê provincie). Později bylo chyceno několik dalších ptáků. Pokud se bažant Edwardsův v přírodě stále vyskytuje, je dnešní oblast výskytu velmi malá a fragmentovaná. Management chovu Bažant Edwardsův je velmi otužilý, přestože pochází z tropické země. Je možná jediným bažantem, u kterého se zdá, že má v oblibě mírné deště. Obvykle je chován ve voliérách, známe však případy úspěšného chovu (ptáci žili volně) ve velkých, několikahektarových parcích. Voliéry by měly mít přístřešek, nebo alespoň vhodný kryt pro ochranu ptáků před velkými dešti a větrem. Přístřešek nemusí být v mírném klimatu vytápěn. Pokud plánujete stavbu voliéry pro bažanty Edwardsovy, je užitečné postavit ji tak, aby se dala rozdělit na dvě části pro případ, že budete potřebovat ptáky separovat, např. v době, kdy slepice vodí kuřata. Velikost voliéry pro jeden pár nejméně 15 m², přístřešek minimálně 3 m². Voliéru je třeba osázet a poskytnout tak slepici možnost rozličných úkrytů především v období zvýšené agresivity kohoutů v době toku. Potrava Nevyžaduje speciální dietu, krmíme standardní bažantí krmiva pro voliérové chovy: směs granulí a zrnin, ovoce a zelené krmivo. Vápenec nebo grit by měl být stále dostupný, speciálně pokud je dno voliéry pokryto kůrou nebo štěpkou. Samozřejmostí je neustálá přítomnost čerstvé vody. Krmivo je třeba umístit pod záštitu, aby bylo chráněno před deštěm. Doporučuji podávání vitamínových a minerálních přípravků především v období rozmnožování, během přepeřování a obecně v obdobích stresových zátěží. Ptáci by měli být odčervováni dvakrát ročně, obvykle v únoru a září. Sociální chování Bažant Edwardsův je v chovech monogamní. Máme sice příklady úspěšného chovu ve skupinách (v rozsáhlých parcích), ale i v těchto případech prokázal, že inklinuje v době rozmnožování k soužití v párech. Ve voliérách chováme tento druh vždy v chovných párech. V závislosti na konkrétních podmínkách se kohout v době rozmnožování může stát velmi agresivním, zvláštní pozornost musí být proto věnována úpravě voliéry tak, aby slepice měla dostatek úkrytů a možností utéct. Kohout může být agresivní i vůči kuřatům a může je zabít, někteří kohouti musí být v době vyvádění kuřat odděleni. Jiní kohouti jsou velmi dobrými otci. Zoo v Lodz popsala, že jejich kohout dokonce pomáhal při výchově, zahříváním kuřat. Bažant Edwardsův zpravidla může sdílet voliéru s jinými ne-zemními ptáky např. hrdličkami, turaky a vrabcovitými, ačkoliv jsou vzácné případy agresivních kohoutů, kteří zabili nikobarské holuby a dokonce pižmovku bělokřídlou! Období rozmnožování je vždy rozhodující období, protože se kohout stává agresivnějším k ostatním druhům, které sdílejí stejnou voliéru, speciálně v případě přirozených odchovů. Výměna bažanta v chovném páru Příliš mnoho slepic bylo zabito kohouty při snaze vytvořit nový chovný pár. Starý kohout může být vůči nové mladé slepici velmi agresivní, proto slepice musí být vždy nejméně dva roky stará. Nové páry se vždy skládají mimo období páření. Nejlepší čas v roce je během období pelichání (srpen až říjen), další vhodné období pro tvorbu párů, je od listopadu do ledna. Nejlepší způsob je přemístit kohouta z voliéry a držet ho separovaně. Slepici umístit do voliéry a nechat ji několik dní, aby si voliéru prozkoumala a zvykla si na vybavení. Po několika dnech můžeme přidat kohouta k nové slepici. V tomto období bychom měli věnovat páru zvýšenou pozornost. Odchov Slepice nese v hnízdním boxu s podkladem z písku s několika stébly a listy, umístěné na zemi za krytem. Pokud nemá toto k dispozici, často si vytvoří hnízdní jamku sama pod keřem nebo blízko kmene stromu nebo stěny voliéry. Inkubace a odchov můžou být přirozené nebo umělé. Plodnost u slepic je nejvyšší ve stáří 4 až 5 let. Pro umělý odchov volíme líhně s cirkulací vzduchu, teplotu nastavujeme na 37,5°C a vlhkost vzduchu na 55%. Kuřata bažanta Edwardsova je snadné odchovávat v uzavřené odchovně s podlahovou teplotou kolem 27°C. Koncem druhého nebo začátkem třetího dne kuřata začnou sama přijímat potravu. První potravou by měly být kvalitní granulky pro bažantí kuřata např. Gibier Start. Odchov kuřat není ničím specifický a neliší se od chovu ostatních bažantů. Nedospělí ptáci mohou být chováni se svými rodiči až do zimy (konce listopadu, začátku prosince). Cíle projektu a jeho podpora Primárním cílem tohoto projektu, jak již název napovídá, je záchrana bažanta Edwardsova. V chovatelství je možnost podílet se na záchraně druhu nejprestižnější otázkou, kterou se i věhlasné zoologické zahrady rády prezentují na veřejnosti. Je nám velikou ctí a potěšením, že na našem projektu můžeme spolupracovat se Zoo Praha, Zoo Plzeň a Zoo Liberec. Aktivní přístup pana Vaidla (kurátor ptáku Zoo Praha) a pana Ing. Peše (kurátor ptáků Zoo Plzeň) je příkladem vynikající spolupráce v této oblasti mezi zoologickými zahradami a soukromými chovateli. Do záchrany bažanta Edwardsova mají ovšem možnost zapojit se i soukromí chovatelé a to za cenu přijatelných nákladů. Pouze odborně řízená a sofistikovaná záchranná akce s použitím nejmodernějších postupů a přesné evidence všech jedinců má šanci v záchraně tohoto druhu uspět. Proto pokud již bažanty Edwardsovy chováte, zvažte prosím možnost se k projektu připojit. Pokud bažanty Edwardsovy nechováte a ani nemáte možnost si je pořídit, a přesto chcete k záchraně tohoto druhu přispět, můžete tak učinit formou finančního daru nebo propagací tohoto projektu. Více informací naleznete na našich webových stránkách www.wpacz-sk.com. Koordinátor záchranného projektu bažanta Edwardsova v České republice a na Slovensku je Ing. Jiří Mrnka. Autor: Ing. Jiří Mrnka e-mail: [email protected] Foto: Ing. Jiří Mrnka Ariel Jacken
Podobné dokumenty
Světová asociace chovatelů bažantovitých má svou
a to tím způsobem, že další státy světa zakládaly své sekce. V roce 2012 založila sekci WPA
také Česká republika společně se Slovenskem. Dostala název World Pheasant Association Czech
Republic and ...
Expedice „Madagaskar – velký okruh 2015“ ITINERÁŘ ZÁJEZDU:
pojištění CK proti úpadku, český průvodce a místní anglicky mluvící průvodce k dispozici po celou dobu zájezdu.
Vogelpark Walsrode
Cestou s malými přestávkami jsme dojeli v předvečerních hodinách až téměř k hranicím s Holandskem,
kde byla domluvena návštěva dalšího předního německého chovatele, člena WP...
NOVA EXOTA
voliéře s turaky. Přičítám ten neúspěch tomu,
že majny neměly dost klidu, že je turaka rušila. Proto jsem je nakonec také oddělil.
Nemělo to na turaky a jejich odchovy
negativní vliv, že jste jim ...