Munzarová. Filmové laborování_prostředek ke zvyšování vizuální
Transkript
Toto je pracovní nerecenzovaná verze konferenčního příspěvku. Kultura, umění a výchova Mezinárodní konference k příležitosti založení stejnojmenného odborného recenzovaného časopisu a k příležitosti 440. výročí založení Univerzity Palackého. Katedra výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci 23. – 24. 5. 2013 1 Filmové laborování - prostředek ke zvyšování vizuální gramotnosti Magda Munzarová Anotace Příspěvek se zabývá možnostmi využívání nových médií - konkrétně filmové tvorby v rámci výuky výtvarné výchovy jako prostředku ke zvyšování vizuální gramotnosti. Obsahově se váže na záměry a výstupy z výzkumného projektu - Výuka uměleckých předmětů laboratorní metodou, který byl realizován metodiky UHK a ZUŠ Police nad Metují. Inovativnost předmětu výtvarné výchovy spočívá v přenesení metod výuky, které jsou zcela běžné v exaktních přírodovědných oborech do uměleckého vzdělávání. Podporuje tvorbu a změny školních vzdělávacích programů, zavádění ICT a multimediální techniky, filmové a mediální výchovy do hodin výtvarné výchovy různých úrovní a typů škol. Na základě ověřování realizovatelnosti a uplatnitelnosti metod filmové tvorby v rámci edukačního procesu vznikly empiricky řešené reflexe, z jejichž analýz vyplynulo několik poznatků např. míra atrakce jednotlivých výstupů, autorského sebevědomí žáků, tvořivosti, experimentování a druhy použitých forem sociálního ověřování (interpretace, komunikační užití výsledků apod.). Klíčová slova: filmová výuka, inovace ve vzdělávání, kvalitativní analýza, laboratoř, metoda výuky Vazba inovativních metod filmového laborování na oblast umění a kultura Rychlý vývoj v oblasti multimédií a digitálních technologií přináší s sebou velkou potřebu daná média a práci s nimi pravidelně začleňovat do výuky uměleckých předmětů. Rámcově vzdělávací programy ve své koncepci kladou velký důraz na jejich zařazování do výuky tak, aby se staly naprosto běžnými výtvarnými vyjadřovacími prostředky. Toto je pracovní nerecenzovaná verze konferenčního příspěvku. Kultura, umění a výchova Mezinárodní konference k příležitosti založení stejnojmenného odborného recenzovaného časopisu a k příležitosti 440. výročí založení Univerzity Palackého. Katedra výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci 23. – 24. 5. 2013 2 V roce 2010 byla dodatečně začleněna do RVP oblast Filmová/ Audiovizuální tvorba jako kompatibilní součást k oblasti Umění a kultura pro základní a gymnaziální vzdělávání. Ta současně reaguje na potřeby praxe, kdy stále více informací přichází k žákům vizuální cestou. Zvyšuje se počet různorodé umělecké vizuální produkce, kterou žáci vnímají a stále častěji využívají pro vlastní tvůrčí experimenty digitální technologie. Zpracování vzdělávacího obsahu napomohlo školám kvalitněji plánovat a realizovat tvůrčí aktivity zaměřené jak na vnímání a hodnocení vizuálních produktů, tak na jejich produkci. Doposud výuka probíhala bez jakékoliv opory v cílech a ve vzdělávacím obsahu, což často vedlo k nadprodukci nekvalitní vlastní tvorby žáků a ke „konzumaci“ vizuální produkce bez schopnosti kritického pohledu a schopnosti zařadit ji do uměleckého, historického a společenského kontextu. V důsledku toho docházelo ke snížení estetické kultivace žáků a k neschopnosti využívat digitální technologie pro rozvoj vlastní tvořivosti.(Pastorová, 2010) Vymezený vzdělávací obsah podporuje rozvoj žáků jako uživatelů filmových a obecně audiovizuálních produktů a zároveň rozvíjí jejich vnímavost a tvůrčí schopnosti prostřednictvím filmových/audiovizuálních výrazových prostředků. Vlastní tvůrčí zkušenost žáků zprostředkovávají tři vzájemně propojené a na sebe navazující okruhy činností, při nichž se uplatňuje subjektivita, pozorování a smyslové vnímání, fantazie, tvořivost a citlivost a při kterých se prohlubují komunikační schopnosti. (RVP,2010) I přes začlenění - vymezení cílů a vzdělávacích obsahů oblasti F/Audiovizuální tvorby do RVP vyvstala potřeba dále hledat způsoby, jak pedagogům a převážně studentům ještě více přiblížit, zkonkretizovat jednotlivé metodické kroky filmové výuky, a tím podpořit rozvíjení jejich vizuální gramotnosti. To se bravurně podařilo Jaroslavu Vančátovi, který se danou problematikou zabývá již dlouhodobě. ( Vančát, 2009) Vytvořil ojedinělou a ucelenou metodiku tvořivého přístupu k výuce filmové řeči s názvem ,,Učit se film“.(Vančát,2012) Metodický materiál vznikl v rámci výzkumného projektu ESF Výuka uměleckých předmětů laboratorní metodou, který byl zrealizován metodiky UHK a ZUŠ Police nad Metují v roce 2011 a 2012 . Toto je pracovní nerecenzovaná verze konferenčního příspěvku. Kultura, umění a výchova Mezinárodní konference k příležitosti založení stejnojmenného odborného recenzovaného časopisu a k příležitosti 440. výročí založení Univerzity Palackého. Katedra výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci 23. – 24. 5. 2013 3 Pojetí obsahu a záměry výzkumného projektu Hlavními záměry projektu bylo vytvoření nové metody ve výuce uměleckých oborů ZUŠ, ale i základních a středních škol formou laboratoří. Danou metodou tak podporovat tvorbu a inovaci školních vzdělávacích programů, zavádění ICT a multimediální techniky do oblasti filmové a mediální výchovy. Inspiraci pro formu ,,laboratoře“ metoda čerpá z přírodovědných oborů , ve kterých si žáci v laboratorních cvičeních prakticky ověřují teoretické principy, učí se základním úkonům a následně provádějí složitější a odbornější postupy. Obdobné postupy byly v rámci realizace projektu aplikovány do studia uměleckých oborů rozčleněním výukového procesu na jednoduchá a snadno osvojitelná cvičení, soustředěná do podoby Multimediálního manuálu, který byl ověřován na školách Královéhradeckého kraje pod odbornou garancí Katedry výtvarné kultury a textilní tvorby, PdF při UHK. Laboratorní cvičení nabízejí cílovým skupinám - žákům i pedagogům minimalistické výukové prvky, které jsou samy o sobě jednoduché, ale jejich postupným osvojením zvládnou i náročné celky. Dalšími stěžejními záměry bylo vytvoření vzdělávacího programu pro výuku filmové tvorby s doposud neexistující metodikou včetně jejího evaluačního materiálu. Vznikl tak kompletní didaktický materiál Učit se film ( Vančát, 2012), který zahrnuje rozvinutí základních dovedností k příslušným věkovým kategoriím ve všech třech strukturních úrovních stavby filmu, obrazu, záběru a montáže v asimilačním i akomodačním účinku. Na základě koncepce metodiky byly vytvořeny evaluační nástroje (kritéria hodnocení), které v uměleckých oborech chybí a přispěly tak ke zkvalitnění auto evaluace výuky uměleckých předmětů. Jednotlivé lekce metodiky filmové tvorby byly ověřovány spolupracujícími metodiky na základě hodnotících kritérií na různých úrovních a typech škol. Dané reflexe pedagogického ověřování byly vyhodnoceny empiricky, pomocí analyzujícího programu Atlasu-ti . Hodnocení každé lekce mělo potvrdit realizovatelnost, Toto je pracovní nerecenzovaná verze konferenčního příspěvku. Kultura, umění a výchova Mezinárodní konference k příležitosti založení stejnojmenného odborného recenzovaného časopisu a k příležitosti 440. výročí založení Univerzity Palackého. Katedra výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci 23. – 24. 5. 2013 4 uplatnitelnost metod filmové tvorby v praktických hodinách výtvarné výchovy na různých úrovních škol. Výzkum, ověřování, reflexe Výzkum poukázal na film jako takový, který kromě své vizuální složky obsahuje i hudbu, zvuk a příběh. Laboratorní metoda fragmentuje toto ucelené dílo na jednotlivé prvky. Pedagogové zapojení do projektu se podíleli na sběru podkladů k tvorbě metodiky, zpracovávali příklady dobré praxe, ověřovali metodiku na ZŠ, SŠ a ZUŠ v Královéhradeckém kraji, které byly vybírány tak, aby byly vždy dvě z každého typu školy. Jedna měla větší zkušenosti s multimédii a lepší vybavení než ta druhá, aby bylo možné porovnat účinnost metodiky ve vztahu k úrovni školy v této oblasti. Obdobně to bylo s metodiky. Někteří neměli ani elementární zkušenosti s ICT technologiemi, neuměli přehrát data z fotoaparátu a nosičů, nikdy nepracovali s videokamerou . Cílem ověřování metodiky a následného jejího hodnocení bylo na výrazných příkladech praktických realizací poukázat na: Kvalitu inovačně vzdělávacího materiálu( nové přístupy, laborování ) Inovaci myšlení učitelů – jejich představy o filmu, zkušenosti s filmem, atraktivitazájem o film Zkoumání všech tří strukturních úrovní stavby filmu (obraz, záběr, montáž) Čitelnost, srozumitelnost jednotlivých kroků (lekcí) metodiky Učit se film Náročnost a nosnost metody - zda -li jsou jednotlivé pojmy metodiky reflektovány Na základě koncepce a cílů ověřování metodiky byly vytvořeny realizačním týmem řešitelů projektu metodiky UHK včetně autora metodiky Učit se film (Vančát, 2012) prostřednictvím kódování klíčová slova a následně evaluační nástroje – ( struktura hodnotících kritérií) pro analyzování jednotlivých lekcí na tři části: Toto je pracovní nerecenzovaná verze konferenčního příspěvku. Kultura, umění a výchova Mezinárodní konference k příležitosti založení stejnojmenného odborného recenzovaného časopisu a k příležitosti 440. výročí založení Univerzity Palackého. Katedra výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci 23. – 24. 5. 2013 5 1. Připomínky k učebním textům se týkaly např. otázek srozumitelnosti cílů lekce, popisu metody postupu, vyjádření účinnosti motivace lekce, mírou přijatelnosti motivace, volbou vyjadřovacích prostředků,skutečnou časovou dotací, přínosem lekce pro rozvoj žákovské tvořivosti a filmové řeči. 2. Účinky na žáka, studenta Zda-li přispělo posuzované cvičení k rozšiřování autorského sebevědomí žáků. Co případně v tomto cvičení požadovanému rozšiřování autorského sebevědomí bránilo? Do jaké míry měli žáci při realizaci cvičení možnost experimentálního použití znaků, tzn. zkoušení neznámých procesů a postupů tvorby, výběru alternativ při uplatnění znakových prvků, apod.? Jaké další možnosti rozšíření cvičení na experimentální užití znaků byste navrhovali? Zda vznikl v průběhu cvičení autorský produkt . Jaké formy sociálního ověření (interpretace, komunikační užití výsledku) jste pro vytvořené dílo použili? Stojí žáci o to, aby vytvořené dílo bylo zařazeno do jejich portfolia? Je možné vyučovací lekci provedenou podle uvedeného cvičení zařadit do vašeho pedagogického portfolia? Co a jakým způsobem by se v něm prezentovalo? 3. Postřehy žáků - výpovědi, co dělali, co říkali. Cílem bylo zjistit: Jaká témata, jaké činnosti žáky nejvíce zajímaly V čem žáci chybovali Které části lekce považovali žáci za nejobtížnější, méně srozumitelné problematické, příliš náročné Jak probíhala komunikace mezi učitelem a žákem během procesu Toto je pracovní nerecenzovaná verze konferenčního příspěvku. Kultura, umění a výchova Mezinárodní konference k příležitosti založení stejnojmenného odborného recenzovaného časopisu a k příležitosti 440. výročí založení Univerzity Palackého. Katedra výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci 23. – 24. 5. 2013 6 Jaká byla aktivita žáků ‒ míra samostatného tvůrčího rozhodování, kolik zúčastněných dětí látku pochopilo, kolik jich bylo aktivních? Dané analýzy pedagogického ověřování byly hodnoceny empiricky, pomocí programu Atlas -ti . Textová data reflexí byla na základě kódování zmapována , pojmenována a vytvořena základní struktura pojmů hodnocení viz. výše, která byla následně generována , analyzována. Hodnocení každé lekce mělo potvrdit realizovatelnost, uplatnitelnost metod filmové tvorby v praktických hodinách výtvarné výchovy na různých úrovních škol. Z empirických hodnocení vyplynulo, že učitelé, kteří neměli zkušenosti s novými médii hravě začleňovali principy filmové tvorby do výuky. Nejprve volili elementární prvky filmové řeči např. procvičování metonymického myšlení, přípravu na filmové myšlení skrze detaily, hru s postavami, předměty, hledali s dětmi jejich vzájemné vztahy a souvislosti např. na základě vizuální podobnosti, funkce, materiálu apod. Nastiňovali jednoduché příběhy s využitím asociačního myšlení až po využití akomodačních účinků pohybu ve filmu. Ověřili si také např., že v rámci výuky filmové řeči mohou volit různé vyjadřovací prostředky jak tradiční, tak i netradiční. Nová média můžeme tedy vhodně ( tvořivě) kombinovat a prolínat s klasickými postupy jako je kresba, malba a grafika. Žáci, studenti a pedagogové se v koncepčně řešených reflexích zpětně vyjadřovali např. k praktickým připomínkám k učebním textům, vhodnosti motivace, způsobům motivace, objasnění učiva a technologických postupů. Dále i aktivitou, ze které se dá též usoudit míra atrakce jednotlivých výstupů. Do jaké míry byla rozvíjena dětská tvořivost, jaké nové podněty - inovace navrhovali studenti i učitelé. Také jaké formy sociálního ověřování metodici použili. Ve většině případů studenti prezentovali práce – hotová videa a vzájemně je mezi sebou srovnávali. Jiné části reflexí obsahovaly i postřehy, výpovědi žáků, co řešili, způsob a formy práce, co říkali- komentáře žáků. Pro ilustraci uvádím část textu z jedné mnou analyzované lekce Výpověď o čase, rytmus montáže, akomodační abstrakce, dynamická změna určené pro studenty středních škol a lekce Příběhové pexeso, kterou ověřovalo 5 metodiků s dětmi od 6 do12 let. Toto je pracovní nerecenzovaná verze konferenčního příspěvku. Kultura, umění a výchova Mezinárodní konference k příležitosti založení stejnojmenného odborného recenzovaného časopisu a k příležitosti 440. výročí založení Univerzity Palackého. Katedra výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci 23. – 24. 5. 2013 7 Metodikovi se zdálo, že studenty nezaujala ani tak témata, ani činnosti, ale že zde šlo o celkové pojetí samostatné tvorby studentů, která byla motivující. Jako příklad vyjádření uvádíme výrok studentky střední školy Barbory : ,, Baví mě na tom ale spousta věcí. Že si můžu něco vymyslet a sama to zrealizovat, pozorovat na tom svoje vlastní zlepšení. Je to takové akční, skládá se to z několika různých věcí, které musí zapadat do jednoho celku, člověk se při tom dobře vyblbne a zároveň vytvoří něco kreativního." Žáci chybovali především v odhadu vlastních sil. Kladli na sebe příliš velké úkoly. Dále v nedostatečné píli, zda-li se to ovšem dá považovat za chybu, když žák nepřekoná jinak celkem přirozenou lenost. Nejobtížnější pro ně byla kresba z představy. Také nedostatek vytrvalosti a systematičnosti v práci. Studentka Barbora na otázku, co bylo nejnáročnější odpověděla: "Nejnáročnější v animování mi přijde tak nějak osvojení si dovednosti nakreslit pohyb podle potřeby. Zvládnutí zkombinování kresby, načasování snímků, stylizace, jak má ve finále pohyb vypadat. To jde ale podle mě naučit jen cvičením a praxí. " Cíl lekce Příběhové pexeso – vztahy objektů a postav byl pro metodiky srozumitelný. Pedagog měl prostřednictvím vytvoření příběhového pexesa naučit děti chápat příběh jako interakci objektů a tyto interakce symbolizovat v jazyce. Motivaci pojali metodici různě. Jendou z možností bylo zhlédnutí krátkých animovaných filmů na You Tube. Dále slovní motivace spojená s hraním pexesa. Jiný metodik se s žáky pokusil kresebně stylizovat jednoduché motivy a nalézat charakteristické prvky u různých postav. Následovala prezentace a rovněž audiovizuální ukázky. Popis metody byl pro vyučující srozumitelný. Někdo si upravil závěrečný postup tak, že obrázky nafotil a následně namluvil v počítačovém programu Video pad Video Editoru. Další metodik vypovídá: „Popis byl srozumitelný, postup jsem ale trochu upravila, abych průběh přípravných prací urychlila a zároveň ulehčila dětem vymýšlení námětu. Místo obracení kartiček si děti vylosovaly 2 až 3 hračky z ,, Kinder vajíček „(i jiné drobné hračky podobné velikosti). V 6. třídách si losovaly vytištěné pohádkové postavičky.“ Na základě vylosovaných figurek měly vymyslet, jaké vztahy vzniknou mezi nimi a co se může odehrát. Výsledkem měla být krátká scénka, ke které si samy navrhnou a vyrobí „kulisy“ s použitím běžně dostupného výtvarného materiálu. Ve výrobní fázi užívaly děti klasické prostředky - Toto je pracovní nerecenzovaná verze konferenčního příspěvku. Kultura, umění a výchova Mezinárodní konference k příležitosti založení stejnojmenného odborného recenzovaného časopisu a k příležitosti 440. výročí založení Univerzity Palackého. Katedra výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci 23. – 24. 5. 2013 8 kresbu, malbu, lepení vytištěných obrázků, modelování plastelínou. Časová dotace se u většiny metodiků navýšila. Nejvíce času potřebovali na hru se samotnými kartičkami a práci s nimi. Skupina, která namlouvala příběh v PC programu, absolvovala tuto činnost navíc mimo rámec vyučovací doby. Metodici hodnotili lekci jako výbornou pro rozvoj tvořivosti dětí, doporučuovali ale pracovat v menších skupinkách. Jeden z metodiků komentuje lekci: „Tato aktivita je velice vhodná pro rozvoj myšlení, fantazie a tvořivosti. Pro rozvoj filmové řeči by bylo dobré přímo z nakreslených výtvorů vytvořit celistvou animaci v počítačové učebně“. Lekci lze také jednoduše upravovat a pozměňovat s ohledem na konkrétní skupinu, počet žáků. Metodik 3 navrhuje snížit počet kartiček v zadání na cca 16, vzhledem ke stáří žáků a lepší realizovatelnosti projektu, usnadní přípravu. Výpověď metodika 1: „V průběhu celé práce jednotlivé části dětských vyprávění zaznamenávat ve zkratkách do počítače. Závěrečnou řadu obrázků jsem vyfotografovala a vytvořila z ní ilustrovanou knížku, kterou jsem jim nechala svázat.“ Analyzované reflexe všech lekcí metodiky filmové tvorby včetně hodnocení nadstavbových bloků, autentické výpovědi pedagogů a žáků s následnými ukázkami praktických realizací (zvukových záznamů, fotografií, videí, animací, filmů ) tvoří kompletní ucelený metodický materiál. Právě v jeho kompletnosti , stanovenými laboratorními postupy, ale s prostorem pro tvořivý proces spatřuji pozitiva tohoto edukačního materiálu jako prostředku ke zvyšování vizuální gramotnosti vzdělávacích cílových skupin. Aplikovatelnost metody v praxi, implementace do vzdělávacího systému, udržitelnost projektu Metodika tvořivého přístupu k výuce filmové řeči včetně vyhodnoceného evaluačního materiálu je určena všem zájemcům - pedagogům, kteří mají zkušenosti s problematikou filmové tvorby, ale právě i pro ty, jež se,, bojí,, techniky a nových médií. Toto je pracovní nerecenzovaná verze konferenčního příspěvku. Kultura, umění a výchova Mezinárodní konference k příležitosti založení stejnojmenného odborného recenzovaného časopisu a k příležitosti 440. výročí založení Univerzity Palackého. Katedra výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci 23. – 24. 5. 2013 9 Měla by být nezávislá na vstupních možnostech škol, které budou mít zájem o její implementaci a její dopad tak nebude omezen na úzký okruh škol využívajících multimédia, ale pomůže jejich zavedení včetně využití ICT ve výuce neinformatických předmětů. Partneři projektu - pedagogové ZUŠ Police nad Metují - se ,,profesionálně“ zabývají multimédii řadu let a své zkušenosti předávají prostřednictvím přednášek, workshopů, ale i účastí na přehlídkách a soutěžích. Na Katedře výtvarné kultury a textilní tvorby Pedagogické fakulty při UHK již po dva roky Pavla Sceranková vyučuje videoart studenty výtvarné výchovy učitelských i neučitelských oborů . Také studenti preprimárního a primárního vzdělávání se v rámci výuky předmětů výtvarných příprav a didaktik seznamují se zásadami filmové řeči - respektive metodikou filmové tvorby ,,Učit se film.“ Řeší jednoduché etudy či cvičení zaměřená na práci s výrazovými prostředky - různé druhy pohybu, triky, pixelací apod. Zejména studenti konzultativní formy studia si v praxi s dětmi ověřují poznatky a zkušenosti se základy filmové řeči. Došli k poznatkům, že s jednoduchými kroky-postupy mohou začít s dětmi již v mateřské škole. Z výzkumných evaluačních materiálů , které studenti vypracovali, vyplynulo, že děti předškolního věku (5,6 leté) bez problémů pochopily např. akomodační účinky pohybů v následných realizacích. Studenti s dětmi analyzovali děje známých pohádkových příběhů tak, jak se udály a následovaly alternace dějů smyšlených příběhů. Řešili proměnu funkcí postav a poté i proměny scén. Vytvářeli s dětmi jednoduché animace - fotili jednotlivé fáze animace digitálním fotoaparátem a následně zpracovali v programu Video Pad Video Editor nebo Movie Maker. Co se týká volby vyjadřovacích prostředků – převládala plastelína, skutečné předměty (kostičky, stavebnicové komponenty, hračky, věci denní potřeby) a v neposlední řadě i kresba – postav ( loutek) a pozadí scén. Jako negativa, a tím i hlavní překážku v ověřování a zavádění inovativních metod do výtvarných činností v MŠ, převážná většina studentek - učitelek mateřských škol spatřovala v technické vybavenosti škol. Všechny materiály zpracovávaly pomocí svých fotoaparátů, Toto je pracovní nerecenzovaná verze konferenčního příspěvku. Kultura, umění a výchova Mezinárodní konference k příležitosti založení stejnojmenného odborného recenzovaného časopisu a k příležitosti 440. výročí založení Univerzity Palackého. Katedra výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci 23. – 24. 5. 2013 10 stativů i počítačů. Pouze jenom některé ředitelky škol vlastní výkonnější počítač, malá škola nedisponuje ani digitálním fotoaparátem. Jedna studentka z 50 dotázaných uvedla, že ke své práci využívá interaktivní tabuli. Závěr Současná umělecká tvorba je zasažena masivním nástupem digitálních technologií a nových médií. Z toho vyplývají i nové požadavky na umělecké a mediální vzdělávání, které vyžaduje razantní změnu metodiky a prostředků. Mnohé školy ani jejich pedagogové nejsou na tento trend připraveni. Vzdělávání v uměleckých oborech probíhá ve většině případů způsobem, kdy často jedinou aplikací didaktické technologie je přehrání zvukového CD nebo filmu. Snadná dostupnost digitálních technologií přitom širokým vrstvám dětí a mládeže zpřístupňuje nové nástroje. Ty jsou většinou využity ke komunikaci, ale častěji slouží pouze k zábavě a k pasivnímu užívání. Umělecké laboratoře přinesly změnu prostřednictvím odborné , a přitom atraktivní výuky cílové skupiny žáků, kteří mají zájem o smysluplné využití ICT, a také těch učitelů, kteří usilují o svůj odborný růst a zavádění nových metod výuky. Literatura VANČÁT,Jaroslav. 2009. Vývoj obrazivosti od objektu i interaktivně. Praha : Karolinum. ISBN 978-802-4616-254. VANČÁT, Jaroslav. 2012. Učit se film. Metodický materiál vzniklý v rámci projektu OPVK.Výuka uměleckých předmětů laboratorní metodou. Číslo:CZ.1,07/1.1.05/04.0017. Spolufinancováno s ESF a státního rozpočtu ČR. PASTOROVÁ, Markéta, 2010. Filmová/Audiovizuální výchova pro gymnázia. In: rvp.cz [online]. 5.11.2010. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/c/G/9953/filmovaaudiovizualni-vychova-pro-gymnazia.html/ Toto je pracovní nerecenzovaná verze konferenčního příspěvku. Kultura, umění a výchova Mezinárodní konference k příležitosti založení stejnojmenného odborného recenzovaného časopisu a k příležitosti 440. výročí založení Univerzity Palackého. Katedra výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci 23. – 24. 5. 2013 11 VÝZKUMNÝ ÚSTAV PEDAGOGICKÝ. ©2010. Rámcově vzdělávací programy. In: vuppraha [online]. Dostupné z :http://www.vuppraha.cz/ramcove-vzdelavaci- programy/zakladni-vzdelavani Annotation: Film Laboratory as a Means to Visual Literacy Increase The paper deals with the possibilities of new media utilization, it discusses film making in art education as a means to increase visual literacy. The content stems from the objectives and outcomes of the research project called 'Teaching art subjects by a laboratory method', which was conducted by methodology experts from University of Hradec Kralove and Police nad Metují Primary School. The subject innovation in the art education lies in the application of teaching methods which are quite common in the exact natural sciences into art education. Laboratory method supports creation and change of school curricula, introduction of ICT and multimedia technologies, and film and media education in art class at different levels and types of schools. Based on the verification of the feasibility and applicability of film making techniques in the process of education empirically solved reflections arose. The analysis of these reflections brought several findings, for example, attraction rate of individual outputs, pupils' self-esteem, creativity, experimentation and type of social validation forms (interpretation, communication, use of the results etc.). Key words: film education, innovation in education, qualitative analysis, laboratory, teaching method Autor Mgr. Magda Munzarová Katedra výtvarné kultury a textilní tvorby, Pedagogická fakulta,Univerzita Hradec Králové [email protected]
Podobné dokumenty
XXVIII. MUSICA VIVA IN SCHOLA, 18. – 19. října 2016 Katedra
Konference navazuje na výzkumné projekty řešené Katedrou hudební výchovy PdF MU,
program bude tematicky rozdělen do dvou částí:
A) Hudba a kultura 20. století ve všeobecné hudební výchově
Zde budou...
Výroční zpráva_2010 - Horácká galerie v Novém Městě na Moravě
minulého století zaměřen na výtvarné umění ve vztahu k regionu. Sbírky galerie byly obohaceny soubory pozůstalostí sochařů Jana Laudy, Josefa Mařatky, Vincence Makovského,
Ladislava Martínka, Karla...
č.24 - Základní Škola Třebenice
postavou, kterou na plátně oţivil Johnny Depp.
Celá série Pirátů z Karibiku je příjemnou dobrodruţnou podívanou,
která nadchne.
Piráty z Karibiku: Na vlnách podivna uvidíme v českých kinech od
19. ...
9 dovedností úspěšného dne
důležité. Mohou být pracovní, ale také osobní. Je velice důležité a my se to musíme ještě učit, plánovat i osobní věci. Kameny jsou události, po jejichž splnění
se posunete dále. Měly by směřovat k...
Morfologie pro výtvarníky - Katedra výtvarné výchovy PdF UP
učení technického v Brně od r. 1995, kde byla postupně rozvíjena i s grantovou podporou.5
Od r. 2008 ještě doplněna o magisterský kurz Reprezantace těla a tělesnosti jako
antropologický a estetický...
Černíčková. profilace Franze Liszta jako hudebního pedagoga
vedením vznikla „master class“, shromažďující výjimečně nadané klavíristy nejen z Evropy,
ale také z Ameriky. Výmarským dvorem mu bylo nabídnuto, aby přebýval v zahradním sídle,
což Liszt s povděke...