Pracovní listy
Transkript
Pracovní listy
1. Tematický a podtematický materiál, tematická práce Popište tematický a podtematický (netematický) hudební materiál Vysvětlete pojmy: – motiv – téma – pasáž – figura – najděte příklady v notové ukázce Vysvětlete pojmy: – antitetické téma – ostinátní figura – leitmotiv – monotematismus/polytematismus – idée fixe – cyklický princip Popište nejčastěji užívané metody práce s motivy/tématy V notové ukázce popište téma a jeho stavbu a vysvětlete způsoby použité tematické (motivické) práce (L. van Beethoven: Klavírní sonáta č. 1, op. 2 – 1. věta (začátek)) 1. Dvojhlasý kontrapunkt 2:1 a 4:1 Ústní část Melodické intervaly – pravidla vedení melodie v dlouhých (h, w, v) notových hodnotách (stavba CF) – pravidla vedení melodie v krátkých (q ) notových hodnotách Harmonické intervaly – dokonalé a nedokonalé konsonance, disonance – spojování dvojzvuků v protipohybu a stranném pohybu – spojování dvojzvuků v paralelním a rovném pohybu (skryté 5 a 8) KTP 2:1 a 4:1 – v dlouhých notových hodnotách (h, w, v) – v krátkých notových hodnotách (q ) – konsonance a disonance na těžké a lehké době – použití průchodů a střídavých tónů Praktická část 1) Uveďte příklad melodie v dlouhých notových hodnotách: & 2) Uveďte příklad melodie v krátkých notových hodnotách: & 1) Dokončete příklad dvojhlasého KTP 2:1 v dlouhých (h ) notových hodnotách: &˙ &w ˙ ˙ w w w w W 2) Doplňte chybějící tóny v příkladu dvojhlasého KTP 4:1 v krátkých (q ) notových hodnotách: & œ œ bœ œ œ &w w œ œ w w #œ nœ ˙ w W W 2. Hlavní a pomocné funkční typy hudby Vysvětlete rozdělení hudebních typů (funkcí) na hlavní a pomocné Vysvětlete pojmy: – expozice – evoluce – introdukce – koda, vnitřní a vnější koda, koda kody – mezivěta Popište druhy mezivět Popište schematické značení jednotlivých hudebních typů v rámci hudební formy Uveďte příklady použití jednotlivých hudebních typů V notovém příkladu rozlište a vysvětlete použité hudební typy (L. van Beethoven: Klavírní sonáta č. 1, op. 2 – 1. věta) 2. Tříhlasý a čtyřhlasý kontrapunkt, imitace Ústní část – souzvuky ve vokálním KTP: a) harmonické intervaly (dokonalé a nedokonalé konsonance, disonance) b) akordy 3–4hlasý KTP 1:1 – začátek a závěr věty, průběh věty – užití zmenšeného akordu – postup hlasů v paralelním pohybu – skryté 5 a 8, 5 a 8 battuta – křížení hlasů – vysvětlete pojmy: imitace, proposta, risposta, dux, comes – vysvětlete druhy imitace: a) přísná a volná b) prostá a umělá c) reálná a tonální d) v inverzi a račí e) v augmentaci a diminuci Praktická část 1) Vypracujte tříhlasý (nebo čtyřhlasý) KTP 1:1: & ww w ? bw w w w w w w w nw #w W 2) Vysvětlete různé druhy imitací: a) &b ∑ jœ œ œ . œ n œ œ œ . œ œ œ œœ œ œ œ œ n œ œ œ J #œ Ó ˙ & b œ œ . œ œ œœ œ œœ n œ œ œ œ œ œ œ J #œ œ nœ œ œ nœ #œ œ #œ b) c) &b ∑ ˙ œ #œ œœ n œ œ œœ n œ œ œ œ n ˙œ œ œ ˙ . œ # œ œ # œ # œ n œ œœœœ œ œ œ œ œ œ œ œ œ J œ j ˙ œ œ b œ œ œ œ œ œ . . & œ œ œ œ œ œ œ œ œ # œ # œ # œ œ # œ œ œ n œ n œœ œ œœ J d) ∑ 3. Neperiodická věta, perioda a dvojperioda Vysvětlete pojem věta v jeho širším i užším významu (uveďte příklady) Popište stavbu periody (délka, členění, hudební obsah, příklady použití) Popište předvětí a závětí a jejich vzájemný vztah (motivická náplň, závěry apod.) Vysvětlete pojmy: asymetrická perioda, potrojné členění periody Popište dvojperiodu a její uspořádání z hlediska motivického materiálu a závěrů Popište neperiodickou větu (stavba, hudební obsah, příklady použití) Popište schematické značení period, dvojperiod a neperiodických vět Proveďte rozbor notového příkladu (P. I. Čajkovskij: Album pro mládež – Ranní modlitba, Nemocná panenka, Pohřeb panenky) (L. van Beethoven: Sonáta G dur, op. 14 – II. věta (začátek)) 3. Stavba cantu firmu, kontrapunkt dvojhlasý 1:1 Ústní část Vysvětlete pojmy: cantus firmus, kontrapunkt Pravidla stavby CF – začátek a závěr melodie – rozdělení melodických intervalů na zpěvné a nezpěvné – pohyb melodie, stupeň, krok, skok – nevhodné intervalové postupy – vrchol (důl) melodie Dvojhlasý KTP 1:1 – dokonalé a nedokonalé konsonance, disonance – vhodné a nevhodné intervalové souzvuky – začátek a závěr věty – postup hlasů v paralelním pohybu – skryté 5 a 8 – 5 a 8 battuta – křížení hlasů Praktická část 1) Odvoďte dórský modus od e 2) V tomto modu vytvořte melodii v dlouhých notových hodnotách (cantus firmus): & 3) K zadanému cantu firmu vytvořte vrchní KTP 1:1: & &w w w w w w w bw w w w w w w (nepovinné) k zadanému cantu firmu vytvořte spodní KTP 1:1: & & w w w w w w w w w W W 4. Malé formy Popište: – stavbu malých forem (z čeho se skládají) – nejužívanější typy malých forem – schematické značení malých forem Detailně popište stavbu: – malé 2dílné formy se znaky 3dílnosti – malé 3dílné formy se znaky 2dílnosti Proveďte formální rozbor notového příkladu (L. van Beethoven: Klavírní sonáta č. 1, op. 2/1 – II. věta (začátek) a III. věta (Trio)) (L. van Beethoven: Klavírní sonáta č. 10, op. 14/2) – II. věta (začátek)) (P. I. Čajkovskij: Album pro mládež) 4. Charakteristika vokálního kontrapunktu, církevní mody Ústní část – srovnání vokálního a instrumentálního KTP (5 hlavních znaků) – notace vokálního KTP (klíče, taktové čáry, ligatury, délky not, zápis partitury...) – církevní mody a jejich charakteristické intervaly – vysvětlete historický původ a názvy církevních modů – církevní mody autentické a plagální, vysvětlete odvození plagálních modů – popište číslování církevních modů – umístění finál, dominant a citlivých tónů u autentických i plagálních modů – užívání pohyblivého tónu b – vysvětlete pojmy: modus, tonus, repercuse, ambitus, tonus finalis, tonus dominans – popište rozsahy nápěvů: tonus perfectus, imperfectus, plusquamperfectus, mixtus – transpozice církevních modů (vysvětlete postup a uveďte příklady) Praktická část 1) Uveďte názvy autentických modů, zakroužkujte finály a dominanty, označte nebo doplňte citlivé tóny: œ &œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ &œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ 2) K dórskému modu od d odvoďte plagální modus, poté označte finálu, dominantu a citlivý tón: & 3) Napište předznamenání modů od zadaných tónů: & G – lydický (nepovinné) & E – hypomixolydický E – jónský A – frygický C – dórský H – aiolský F – mixolydický 5. Velké formy Popište stavbu a uspořádání velkých forem Popište nejužívanější typy velkých forem Detailně popište: – velkou formu složenou (původ, stavba, označení a charakter částí, uplatnění apod.) – velkou formu prostou (prokomponovanou) Vysvětlete schematické značení velkých forem Popište velkou formu zúženou a rozšířenou Proveďte formální rozbor notového příkladu (L. van Beethoven: Klavírní sonáta č. 1, op. 2/1 – II. a III. věta) (L. van Beethoven: Klavírní sonáta č. 14, op. 27/2) – II. věta) 5. Synkopický, smíšený a převratný kontrapunkt Ústní část Synkopický KTP – základní princip – používané průtahy ve vrchním a spodním hlase – postup v konsonantních intervalech – jak postupovat, když nelze použít synkopy? Smíšený KTP – základní princip – obecné shrnutí pravidel jednotlivých druhů KTP Zvláštní postupy a ozdoby – použití e not, nota cambiata, portamento, těžký průchod – rytmická omezení ve smíšeném KTP Převratný KTP – princip, využití – převratný dvojitý KTP v 8, 10, 12 Praktická část 1) Dokončete příklad synkopického KTP: &Ó ˙ ˙ &w w w w w W 2) Vhodně doplňte e noty (ve vrchním hlase): & œ˙ ˙˙ œ ˙ ˙˙ œ˙ 3) Dokončete notu cambiatu (2 různé): & œ w ˙ ˙ œw 4) Zakroužkujte tzv. těžké průchody: & ˙w œ œ ˙w ˙ œ œ œ œ w œw œ œ œ ˙ w œ œ ˙ w ˙ 5) V předchozím notovém příkladu ukažte, které postupy nelze použít v převratném KTP v 8, 10 nebo 12: (nepovinné) vypracujte smíšený KTP: & &w w w w w w w w w w W 6. Variace Vysvětlete různé významy termínu variace (3–4) Popište základní princip a formální schéma variačního cyklu Rozdělte variační formy na 4 základní druhy podle historického vývoje Popište postupně jednotlivé druhy variací a uveďte rozdíly mezi nimi: – ve kterých obdobích byly komponovány – faktura skladby (homofonní/polyfonní) – kde (ve kterém hlase/hlasech) a jak probíhá variační práce – metrum, charakter a hudební forma tématu – variační práce v oblasti: a) melodické b) hudební formy c) harmonie/tóniny d) rytmu, tempa, hybnosti e) dynamiky, artikulace, hudebního charakteru – komplikovanost a závažnost variační práce – celkový hudební a formální průběh skladby Popište tzv. simplifikující a dvojité variace Uveďte příklady použití variací (jako samostatná skladba, v rámci cyklických forem apod.) Proveďte rozbor příkladu (L. van Beethoven: 32 variací c moll) 6. Chromatická a enharmonická modulace Ústní část – vysvětlete (obecně) pojem modulace (vybočení, tóninový skok), popište 3 fáze modulace – vysvětlete pojmy diatonická a chromatická terciová příbuznost – princip odvozování tzv. chromatických mediant – popište použití chromatických mediant v modulaci – vysvětlete pojem enharmonická záměna – popište 2 akordy nejčastěji používané k enharmonické modulaci (jejich stavbu, umístění a vlastnosti) – vysvětlete enharmonickou modulaci zmenšeným septakordem (nepovinně) vysvětlete chromaticko-enharmonickou modulaci a (nebo) enharmonickou modulaci alterovaným zvětšeným terckvartakordem Praktická část 1) Napište libovolný akord v D dur a odvoďte k němu 4 různé chromatické medianty: & ## 2) Dopište chybějící akord v chromatické modulaci z D dur do F dur (ne f – a – c!): # & # ˙˙ ˙ ? ## ˙ œœ œ œ œœ œ D dur: T S T œ F dur: n n ˙˙ œ bœ n˙ ˙ bœ œ D – T6 S n œœœ ˙. n˙. ˙. n˙. b œœ n˙. n˙. n œ˙ . ˙ D4 3 T 3) V D dur vypište doškálný zmenšeně zmenšený septakord a zvětšený kvintakord: & ## 4) Dokončete enharmonickou modulaci zmenšeně zmenšeným septakordem: # # ˙˙ & ˙ œœ œ œœœ œœ œ ? ## ˙ œ œ œ œœ # œœ œ œ œ ˙˙˙ ... œ 6 D dur: T ˙. œ D5 h moll: T 6 S 6 D4 (nepovinné) vysvětlete modulaci v přiložené notové ukázce: (L. van Beethoven: Sonáta op. 14, č.2 – začátek provedení, enh. modulace g moll – B dur) 5 3 7 T 7. Rondo – původ a vysvětlení termínu „rondo”, původ rondové formy – formální uspořádání a schéma ronda Malé rondo – období, skladatelé (zmínit pojmenování ronda), nástrojové obsazení – forma – názvy a notový zápis částí ronda – kontrasty – tonální plán – charakter a oblíbené názvy rond Velké prosté (klasické) rondo – rozdíly oproti baroknímu rondu – schéma, tonální plán, charakter klasického ronda – zúžení rondové formy Sonátové rondo – vysvětlit znaky vyšší třídilnosti – formální schéma, tonální plán – vysvětlete společné znaky se sonátovou formou – popište nižší a vyšší sonátové rondo Popište uplatnění ronda v rámci sonátových cyklů Proveďte formální rozbor ronda na základě notového příkladu (L. van Beethoven: Pro Elišku, kl. sonáta č. 1 – finální věta) 7. Alterované akordy Ústní část – princip alterace – umístění alterovaných tónů v durové a mollové tónině – frygický a lydický kvintakord, neapolský sextakord – rozdělení alterovaných akordů na pravé a nepravé – charakteristický interval pravých alterovaných akordů, jeho doporučená úprava a rozvedení – 4 typy nejužívanějších alterovaných akordů, jejich rozvod a značení – dvojitě (dvojsměrně) alterovaný akord Praktická část 1) Napište v D dur frygický a lydický kvintakord: & ## & F ## 5) Napište alt. akord zvukově shodný s D7 (stačí 1): & ## N6 L 3) Napište tzv. „smetanovskou D”: & 2) Napište neapolský sextakord: ## 4) Napište alterovaný zmenšený septakord: & ## 6) Napište alterovaný terckvartakord (stačí 1): & ## 7) Napište dvojsměrně alterovaný akord: # & # 8) Vyberte jeden z předchozích akordů a proveďte jeho rozvod do T (včetně funkčního značení): & ## ? ## 9) V notové ukázce najděte alterované akordy a vysvětlete je: (L. van Beethoven: 32 variací c moll) 8. Vývoj a zvláštní typy sonátové formy Popište obecné znaky sonátové formy, její využití a historický kontext Popište jednotlivé typy sonátové formy a jejích předchůdců dle historického vývoje: – barokní dvojdílná forma – předklasická sonátová forma – klasická sonátová forma – beethovenovská sonátová forma Popište zvláštní typy sonátové formy: – v sólových koncertech – v sonatinách – uvolnění formy v předehrách a symfonických básních – sonátová forma se zlomkovou nebo zrcadlovou reprízou – sonátová forma bez provedení – kombinace sonátové formy a ronda Proveďte formální rozbor předložené hudební ukázky: (L. van Beethoven: Sonáta č. 14 cis moll, op. 27/2 (Měsíční svit)) 8. Principy alterace Ústní část – popište (doškálné) citlivé tóny a umělé citlivé tóny – vysvětlete pojem alterace, alterované tóny – popište umístění alterovaných tónů v durové a mollové tónině – popište frygický a lydický kvintakord a jejich použití při značení alterovaných akordů – popište dvojitou (dvojsměrnou) alteraci – vysvětlete princip modulace alterovanými akordy Praktická část 1) Vypište a rozveďte alterované tóny v D dur: 2) Vypište a rozveďte alterované tóny v d moll: & & 3) Vhodně alterujte uvedené akordy (v D dur): & ## œœ œ b œœœ œ œ b œœœ 4) Napište frygický a lydický kvintakord (v D dur): & ## F L 5) Alterujte akord dvojsměrně: & ## œœ œœ 6) Dopište alterovaný akord zvukově shodný s D7 a vysvětlete jeho použití v modulaci do Es dur: # # ˙˙ & ˙ ? ## D dur: ˙ T ˙˙˙ ˙ b˙ 4 S+ 3 Es dur: VI II 6 D T 9. Sonátová forma Naznačte obecně historický vývoj a využití sonátové formy, její postavení v sonátových cyklech Popište obecné znaky sonátové formy Popište expozici sonátové formy: – účel a hudební charakter expozice – témata: počet, jejich charakter a závažnost, stavba a hudební forma – mezivěty: jejich druhy, funkce a umístění v expozici – tonální plán – celkový průběh expozice Popište provedení sonátové formy: – účel a charakter provedení – tonální uspořádání – základní 3 části provedení (jejich náplň a funkce) Popište reprízu sonátové formy: – změny oproti expozici, tonální plán Dále popište: – rozdíly v tonálním plánu u durových a mollových skladeb – použití repetic v průběhu sonátové formy – vnitřní a vnější kodu – zvláštní typy 2–5dílné sonátové formy Proveďte rozbor hudebního příkladu (výběr některé klavírní sonáty L. van Beethovena: č. 1 f moll, op. 2/1 nebo č. 10 G dur, op. 14/2 nebo č. 14 cis moll, op. 27/2 nebo č. 20 G dur, op. 49/2) 9. Akordy terciové příbuznosti, akordy se třemi citlivými tóny Ústní část – vysvětlete: a) diatonickou terciovou příbuznost b) chromatickou terciovou příbuznost – vysvětlete rozdíl mezi diatonikou a chromatikou (např. diatonický a chromatický půltón) – popište odvození tzv. chromatických mediant I. a II. kategorie – popište značení chromatických mediant (nepovinně) popište sekvenci chromatických mediant – popište doškálné a umělé (tj. alterované) citlivé tóny – popište frygický a lydický kvintakord (umístění v tónině, stavba akordu, vysvětlení názvu) – popište neapolský sextakord Praktická část 1) Napište k tónickému kvintakordu v D dur 2 diatonicky příbuzné akordy: # & # œœœ œœœ T T ? ## œ œ 2) Napište k akordu 4 chromaticky terciově příbuzné akordy (chrom. medianty) a správně je spojte: & ## œœ œ œœ œ œœ œ œœ œ T T T T ? ## œ œ œ 3) Napište k akordu chromatickou mediantu II. kategorie (stačí 1): & ## œœœ œœœ T T ? ## œ œ 4) Napište v D dur frygický a lydický kvintakord, neapolský sextakord: & ## 5) V notové ukázce najděte chromatické terciové spoje (chromatické medianty): (N. Rimskij-Korsakov: Sadko, R. Schumann: Dětské scény č. 1, F. Chopin: Nocturno op. 48 č. 1 – díl B) œ 10. Cyklické formy Vysvětlete termín cyklus (jazykový původ, význam v hudbě) Popište nižší a vyšší cyklus, uveďte příklady skladeb Vysvětlete pojmy: směs, sbírka (album), cyklus cyklů, uveďte příklady Popište instrumentální cyklické formy: – barokní taneční svita – barokní sonáta, concerto grosso a koncert – serenáda, divertimento, kasace – uplatnění svity v hudbě 19. a 20. století Popište sonátový cyklus (sonáta, symfonie, koncert) – uspořádání, tempo, hudební forma a charakter jednotlivých vět – tonální průběh cyklu – myšlenkové těžiště cyklu – práce s tématy v rámci cyklu (monotematismus, cyklický princip, idée fixe) Vyjmenujte a stručně popište vokální nebo vokálně instrumentální cyklické hudební druhy (pro velký rozsah tématu je možno zaměřit se pouze na vybranou konkrétní část) 10. Mimotonální dominanty Ústní část – popište doškálný dominantní septakord a septakord DS7 (umístění, stavba akordu, rozvod apod.) – vysvětlete pojem vybočení – vysvětlete použití D7 a DS7 v podobě mimotonálních akordů – uveďte, ke kterým akordům v tónině lze (nebo naopak nelze) vystavět mimotonální D7 – vysvětlete pojem místotónika – popište značení mimotonálních akordů – popište sekvenci mimotonálních D7 (nepovinné) popište sekvenci mimotonálních DS7 Praktická část 1) Uveďte 5 akordů v D dur, ke kterým lze odvodit mimotonální D7 nebo DS7 (jen funkční značky): ............. ............. ............. ............. ............. 2) K libovolným 2 z výše vypsaných akordů odvoďte jejich mimotonální D7: & ## (D7) ....... (D7) ....... 3) K libovolným 2 z výše vypsaných akordů odvoďte jejich mimotonální DS7: # & # (DS7) ....... (DS7) ....... 4) V přiložené notové ukázce najděte mimotonální dominanty, případně mimotonální DS7: (L. van Beethoven: Sonáta f moll, op. 14 – II. věta) 5) Vypracujte sekvenci mimotonálních D7: & ## (nepovinné) vypracujte sekvenci (DS7): ? ## (D7) (D7) (D7) D7 (DS7) 4 (DS 3 ) (DS7) 4 (DS 3) 11. Svita Vysvětlete termín svita (jazykový původ, využití v hudbě) Popište historický původ a vývoj taneční svity Popište tance tzv. jádra svity: – název a původ tance – metrum – předtaktí (je-li) – charakter tance Popište dvojdílnou hudební formu tanců jádra svity Vyjmenujte a stručně popište vkládaná taneční a netaneční intermezza (intermezzi) a jejich formu Popište využití tzv. double a jeho význam při vývoji velké třídílné formy Popište zahájení a zakončení svity, vysvětlete možné pojmenování svity jako Sinfonia, Ouvertura apod. Popište cyklické formy, které nahradily taneční svitu v období klasicismu: – serenáda – divertimento – kasace Popište využití svity v období romantismu a 20. století (uveďte příklady skladeb) 11. Diatonická modulace Ústní část – vysvětlete pojem modulace a popište její 3 fáze – vysvětlete princip diatonické modulace – vysvětlete, které jsou blízké a vzdálené tóniny a jak je odvodíme – vysvětlete pojem vyšší a nižší tónina – popište diatonickou modulaci do blízké, vzdálené a velmi vzdálené tóniny – vysvětlete použití zprostředkující tóniny při modulaci do vzdálených tónin – vysvětlete použití enharmonické záměny při modulaci do velmi vzdálených tónin Praktická část 1) Uveďte 5 blízkých tónin k tónině D dur: ............................................................................................... 2) Uveďte příklady modulačních akordů do blízkých tónin (vyberte 3 z předchozí otázky): & ## D dur .......... D dur .......... D dur .......... 3) Najděte modulační akord pro diatonickou modulaci do vzdálené tóniny: & ## D dur B dur D dur H dur 4) Navrhněte diatonickou modulaci do velmi vzdálených tónin, uveďte modulační akord(y): & ## D dur ............... As dur D dur ............... 5) Dokončete diatonickou modulaci z D dur do h moll: # # 3 ˙˙ & 4 ˙ œœ ˙˙ œ ˙ œœ œ œ œ ? # # 43 ˙ œ ˙ œ œ D dur: T 6 D5 T D VI h moll: Ces dur 12. Sonáta Vysvětlete termín sonáta (sonata), jeho etymologii a historický původ Popište barokní sólovou a triovou sonátu (příp. sinfonii) Vysvětlete rozdělení sonát na světské a chrámové a popište jejich stavbu: – počet, charakter a tempové uspořádání vět – nástrojové obsazení – celkový charakter a využití skladby Popište klasickou sonátu a její uspořádání (sonátový cyklus): – nástrojové obsazení – závažnost – počet, tempo a charakter vět – hudební forma jednotlivých vět – myšlenkové těžiště a tonální osa sonáty Popište možné odchylky a zvláštnosti v uspořádání sonáty, uveďte příklady Proveďte formální rozbor předložené klasické sonáty (výběr některé klavírní sonáty L. van Beethovena: č. 1 f moll, op. 2/1 nebo č. 10 G dur, op. 14/2 nebo č. 14 cis moll, op. 27/2) 12. Subdominantní a kombinovaný rozvod septakordů Ústní část – vysvětlete pojem rameauovská sexta – popište akord S+7 (umístění v tónině, stavba) – vysvětlete pojem charakteristická disonance, popište její rozvod – popište rozvod S+7 do T (na příkladu ukažde citlivý tón klesající a postup tzv. spodní septimy) – vysvětlete pojem kombinovaný rozvod – popište akord DS7 (umístění v tónině, stavba) – popište přísný rozvod DS7 do T (na příkladu ukažte obě char. disonance a postup vrchní i spodní septimy) – popište volný rozvod DS7 do T (nepovinně) popište tzv. klamný závěr jako příklad kombinovaného rozvodu Praktická část 1) Vypracujte rozvod S+7 do T: & ## ? ## 2) Vypracujte přísný rozvod DS7 do T: & ## ? ## 3) Vypracujte volný rozvod DS7 do T (pozor na správnou polohu akordu!): & ## ? ## (nepovinné) vypracujte klamný závěr: & ## ? ## 13. Koncert Popište jazykový původ a historické využití termínu concerto Popište koncertantní cyklické formy baroka – koncertantní symfonie, concerto grosso, concerto Concerto grosso – popište hudební charakter a obsazení skladby – vysvětlete termíny: concertino, ripieno/tutti – popište hudební formu (1. věty), vysvětlete termín ritornel Concerto (barokní sólový koncert) – uveďte rozdíly oproti concertu grossu – popište využití sólového nástroje (v baroku) Klasický (sólový) koncert – popište využití sólového nástroje – uplatnění sonátového cyklu v klasickém koncertu, odchylky v uspořádání oproti symfonii – tempo, hudební forma a charakter jednotlivých vět – zvláštní uspořádání sonátové formy v koncertu (popište formu a průběh expozice, charakter provedení) – popište sólovou kadenci, její historický vývoj, uplatnění a umístění v rámci koncertu Uveďte příklady známých koncertů Stručně popište concertino, koncertantní symfonii, koncert pro orchestr 13. Dominantní rozvod septakordů a dominantního nónového akordu Ústní část – vysvětlete pojem autentický rozvod – popište akord D7 (umístění v tónině, stavba, použití) – vysvětlete pojem charakteristická disonance, popište její rozvádění – popište: přísný rozvod D7 do T (na příkladu ukažte postup citlivého tónu a septimy) přísný rozvod neúplného D7 do T volný rozvod D7 do T obraty D7 a jejich rozvádění – popište: velký a malý D9 a jeho 4hlasou úpravu přísný rozvod D9 do T obraty D9 (nepovinně) popište autentický rozvod tzv. střídavé dominanty Praktická část 1) Vypracujte přísný rozvod D7 do T: & ## ? ## 2) Vypracujte přísný rozvod neúplného D7 do T: & ## ? ## 3) Vypracujte volný rozvod D7 do T (pozor na správnou polohu akordu!): # & # ? ## 4) Vypracujte rozvod D9 do T: & ## ? ## (nepovinné) vypracujte rozvod tzv. střídavé D: & ## ? ## 14. Symfonie Popište původ a historické využití názvu sinfonia Popište předchůdce klasické symfonie a přechod z třívětého na čtyřvěté formální uspořádání Popište uspořádání sonátového cyklu v klasické symfonii: – závažnost, nástrojové obsazení symfonie – počet a uspořádání vět – tempo, hudební forma a charakter vět – využití sonátové formy v symfonii – myšlenkové těžiště symfonie – tonální průběh symfonie Uveďte příklady symfonií se zvláštním uspořádáním vět. Popište další odchylky ve zpracování symfonie: – programní symfonie – koncertantnísymfonie – vokální symfonie – sinfonietta) 14. Hlavní a vedlejší septakordy Ústní část – popište septakord a jeho obraty, vyjmenujte doškálné septakordy (celkem 7) – popište značení septakordů (akordové značky) – popište rozdělení septakordů na hlavní a vedlejší – popište hlavní septakordy D7, DS7 a S+7 (umístění v tónině, stavba, rozvod) – vysvětlete pojem charakteristická disonance – popište autentický, plagální a kombinovaný rozvod septakordu (pohyb fundament. basu, postup septimy) – popište částečný autentický a plagální rozvod Praktická část 1) Rozveďte přísně D7 do T: & 2) Rozveďte přísně S+7 do T: ## & ? ## ## ? ## 3) Rozveďte přísně DS7 do T: & ## ? ## 4) Vypište autentický rozvod ST7: & ## & ? ## ## 5) Vypište plagální rozvod TD7: ? ## ## 4) Vypište kombinovaný rozvod II7: & ? ## 15. Předehra a symfonická báseň Popište různé významy pojmu „předehra” Popište hudební formu a fakturu, hudební charakter, účel a využití: – preludium – sinfonia – ouvertura Operní předehra v období klasicismu Operní předehra v období romantismu (různé varianty hudebního zpracování) Koncertní a programní předehra Symfonická báseň – vznik symfonické básně – vyjmenujte různá označení pro symfonickou báseň – výstavba a hudební forma – obsazení – náměty symfonických básní – zvukové prostředky pro vyjádření mimohudebního obsahu Uveďte příklady symfonických básní s uvedením námětu, hudební formy nebo použitých zvukových prostředků 15. Melodické tóny Ústní část – vysvětlete pojem melodický tón – uveďte 6 druhů melodických tónů a popište jejich průběh – rozdělte mel. tóny: a) na akordické a neakordické b) (dle umístění) na těžké nebo lehké době – popište vlastnosti melodických tónů: a) dle směru pohybu, b) pravidelný/nepravidelný, c) jednoduchý/dvojitý, d) diatonický/chromatický, e) řádně nastupující/volně nastupující, f) řádně rozvedený/opuštěný (nepovinně) vysvětlete melodické ozdoby jako melodické tóny (např. trylek, nátryl, mordent, obal apod.) Praktická část V notových příkladech vhodně doplňte melodické tóny (zadání možno opravit, přepsat, škrtnout notu apod.): 1) průchod & ## ˙˙ ˙ ? ## ˙ 3) průtah # # ˙˙ & ˙ ? ## ˙ ˙˙ ˙ ˙ ˙˙˙ ˙ 6) následný akordický tón & ## ˙˙ ? ## ˙ ˙˙ ˙ ˙ ˙˙ ˙ ˙ ˙˙ ˙ œ œ ˙˙ ˙ ˙ 2) střídavý tón & ## ˙˙ ˙ ? ## ˙ 4) předjímka & ## ˙˙˙ ? ## ˙ ˙˙ ˙ ˙˙ œ œ œ œ ˙ ˙˙ ˙˙ ˙ ˙ ˙˙ ˙ ˙ ˙ ˙˙ ˙ ˙˙ ˙ ˙˙ ˙ ˙ 6) prodleva ˙ ˙˙ ˙˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ & ## ˙˙ ˙ ? ## ˙ 7) V přiložené notové ukázce najděte různé druhy melodických tónů (G. F. Händel: Largo z opery Xerxes) ˙˙ ˙ ˙ ˙ ˙ 16. Vokální a vokálně-instrumentální hudební druhy Pro velký rozsah otázky je možno soustředit se při výkladu pouze na vybrané konkrétní části Chorál – charakteristika – druhy chorálu – způsoby přednesu (technika zpěvu, rozdělení hudebníků) Formy g. chorálu – vyjmenujte a popište – mši rozveďte jako samostatné téma Protestantský chorál Mše – charakteristika, použití – textová předloha – části mše a jejich charakteristika – popište mešní ordinarium a proprium – popište zvláštní druhy mše – rozveďte mši za zemřelé (jaké má části, co je vynecháno) Conductus, motetus, rondellus Moteto (renesanční typ), madrigal Píseň Sbor Opera – původ názvu, vznik a historický vývoj, charakteristika – obsazení, způsob provádění – druhy opery – text – formální uspořádání – předehra – recitativ a árie (blíže popsat druhy) – další části opery (– Wagnerova reforma opery, vysvětlit leitmotiv) Melodram Oratorium, pašije, kantáta, pastorela 16. Sekvence, závěry Ústní část – vysvětlete pojem sekvence – části sekvence – sekvence: a) melodická a harmonická b) tonální a modulující (progrese) c) přísná a volná – pravidla pro spojování akordů v rámci sekvence – vysvětlete pojem závěr – rozdělení vlastností závěru: a) z hlediska akordických funkcí b) z hlediska pořadí akordů (končí/nekončí T) c) z hlediska harmonického (dokonalý/zeslabený) d) z hlediska melodického (dokonalý/zeslabený) e) z hlediska rytmického (dokonalý/zeslabený) Praktická část 1) Vyberte 3 libovolné závěry a popište jejich vlastnosti (všechny příklady jsou v durových tóninách!): . & c ˙˙˙ .. ? c ˙. œœ # # ˙˙ œ ˙ œ œ ## œ w ## b w ww ## w n ˙ ˙˙ ˙˙ ˙ b ˙˙˙ ... ww w # & c b ˙˙˙ ˙˙ Ó ?# c ˙ ˙ Ó & b ˙˙˙ ˙˙˙ ? ˙ ˙ b n ˙ ˙ # n # # # # ww w ## n # ## w ww w w 2) Pokračujte v tonální sekvenci podle modelu: ## œ & œœ ? ## œ œœœ œ œ œ www w œœ ww œ w ww w nnnb Œ œ ˙ œœ ˙˙ n nb Œ œ ˙ n œœ b b b b w œ ww œ bbbb w ˙. n n nn# Ó ˙ ˙˙ nnnn# Ó ˙ w œ w n c w b ww w ww n c w w ww w w 3) Pokračujte v modulující sekvenci (sekvence (D7)): # œœœ n # œœœ œ (atd.) # # # # ˙˙ .. ˙. #### ˙ . œ œ œ (atd.) 17. Hudební forma a tektonika Vysvětlete pojem forma, hudební forma Vysvětlete pojem hudební druh, vyjmenujte vlastnosti, kterými je určován Uveďte konkrétní příklady hudebních forem i hudebních druhů Vysvětlete pojem hudební tektonika, rozlište mikrotektoniku a makrotektoniku skladby Vyjmenujte základní hudební složky a popište je – u hudební faktury vyjmenujte a blíže popište její typy (uveďte příklady skladeb nebo hudebních slohů) V notových příkladech zjistěte a pojmenujte typ hudební faktury (fuga, sonáta, chorál / jednohlasá píseň) 17. Kvartsextakordy Ústní část – kvintakord a jeho obraty (obecně) – charakteristika kvartsextakordu a jeho použití – stavba a odvozování doškálných kvartsextakordů (durový, mollový, zm., zv.) – 4hlasá harmonická úprava kvartsextakordů – melodické tóny (popište 5 základních typů) – popište 4 základní typy kvartsextakordů Praktická část 1) Napište kvartsextakordy od tónu d1 (stačí 3hlas): durový mollový &œ œ zmenšený zvětšený œ œ 2) Pojmenujte typy kvartsextakordů a vypracujte generální bas: & ## ? ## œ œ œ œ 6 4 6 4 œ œ œ œ œ ˙ 6 6 4 5 3 œ 7 3) V notovém příkladu najděte a vysvětlete kvartsextakordy (L. van Beethoven: Sonáta op. 2, č. 1 – II. věta, takty 1, 2, 4, 5, 7, 9, 10) (L. van Beethoven: Sonáta op. 27, č. 2 (Měsíční svit) – I. věta, takty 4, 8,12, 14, 16, 18) w 5 3 6 4 5 3 18. Kontrapunktické formy Kontrapunktické variace: – popište staré tance, ze kterých vznikly – původ, metrum, tónina, charakter apod. – popište formu barokních kontrapunktických variací – metrum, tempo – základní kompoziční princip – délka, charakter a umístění tématu – způsob práce s tématem – popište techniku variací a ve kterých hlasech probíhá variační práce – popište formální schéma a celkový průběh skladby – uveďte názvy dalších (příbuzných) druhů kontrapunktických variací (2) Uveďte příklady známých skladeb Charakterizujte níže uvedené hudební druhy: – ricercar – fuga – chorální předehra, fuga, variace – kánon (uveďte a popište druhy kánonu) (– motetus/moteto) Proveďte stručný rozbor notových příkladů (J. S. Bach: Passacaglia c moll pro varhany, kánony z Hudební oběti) 18. Sextakordy, neapolský sextakord Ústní část – kvintakord a jeho obraty (obecně) – stavba a odvozování doškálných sextakordů (durový, mollový, zm., zv.) – 4hlasá harmonická úprava sextakordů – spojování sextakordů mezi sebou – neapolský sextakord (původ, odvozování, rozvádění) – charakteristické postupy hlasů při rozvádění N6 – modulace pomocí N6 Praktická část 1) Napište sextakordy od zadaného tónu (stačí 3hlas): durový & mollový œ zmenšený zvětšený œ œ œ 6 6 6 6 2) Vypracujte generální bas se sextakordy: & ## ? ## œ œ œ œ 6 œ œ œ œ 6 6 6 6 3) Napište neapolský sextakord v těchto tóninách: & w 5 6 4) Proveďte úplný rozvod N6 v tónině D dur: & C dur F dur h moll 5 ## ? ## 5) V notové ukázce najděte a vysvětlete neapolský sextakord (L. van Beethoven: son. op. 27 č. 2 – I. věta) (nepovinné) dokončete a vysvětlete modulaci pomocí N6 z C dur do h moll: & œœœ œ ? C dur: T œœœ œ œœ œ œ œœ œ D6 VI D œœ œ œ œ œ œ – h moll: T6 19. Fuga Popište vznik a vývoj fugy, vysvětlete původ slova fuga Uveďte předchůdce fugy v instrumentální (případně i vokální) hudbě Popište základní znaky fugy: – počet témat – počet hlasů – hudební faktura a charakter fugy – základní kompoziční princip (druh práce s tématem) – rozdělení na formální oddíly Popište funkci 3 základních oddílů fugy, jejich tonální plán a způsob práce s tématem Popište použití těsny a prodlevy Popište fugovou kodu Vyjmenujte zvláštní typy fugy a stručně je popište Vysvětlete fugato a jeho použití (uveďte příklady skladeb) Proveďte rozbor předložené fugy (zaměřit se na provedení a závěr, těsnu, kodu) (J. S. Bach: Temperovaný klavír – fuga c moll, g moll, trojitá fuga cis moll) 19. Hlavní a vedlejší kvintakordy Ústní část – rozdělení kvintakordů dle kvality, na doškálné a nedoškálné, hlavní a vedlejší – značení kvintakordů (funkční a akordové značky), fundamentální bas – malá harmonická kadence v tóninách přirozených, harmonických a melodických – přísný a volný spoj kvintakordů – spoje akordů: D – T přísně a volně (D – T s antiparalelními 5 a 8) D – VI II – D (VII – T) Praktická část 1) Vypracujte přísný rozvod D – T: 2) Vypracujte volný rozvod D – T: # & # # & # ? ## ? ## 3) Vypracujte rozvod D – VI: & 4) Vypracujte spoj II – D: ## & ? ## ? ## 5) Vypracujte ve 4hlasé úpravě harmonický příklad: a) přísně # & # ? ## œ ## œ œ œ b) volně œ œ œ 6) U předchozího příkladu vyznačte šipkami směrpohybu fundamentálního basu: œ 20. Expozice fugy Obecně popište formu fugy, její základní znaky a rozdělení na formální oddíly Obecně popište expozici fugy a její průběh (nástupy hlasů, práce s tématem, tonální plán) Téma fugy: – začátek a konec tématu (na kterých stupních, na které době taktu) – hlava tématu (popište charakteristické prvky obohacující hlavu tématu) – pokračování a celková stavba tématu – dux a comes – popište různé druhy odpovědi (comes) – popište použití modulujícího tématu – protivěta, stálá protivěta – vysvětlete pojmy subjekt a kontrasubjekt, proposta a risposta – mezivěta (popište její funkci) – reperkuse (popište výhodnou a nevýhodnou reperkusi) – popište celkový formální průběh expozice (vysvětlit také rozšířenou expozici) – uveďte, do které tóniny expozice ve svém závěru moduluje Proveďte rozbor předložené fugové expozice (J. S. Bach: Temperovaný klavír, fuga c moll nebo g moll) 20. Čtyřhlasá úprava akordů a pohyb hlasů Ústní část – názvy hlasů a jejich rozdělení (vrchní a spodní, krajní a vnitřní, vyšší a nižší) – typy vzájemného pohybu 2 hlasů – pravidla pohybu 2 hlasů (uveďte správné a chybné postupy) – popište paralelní a antiparalelní pohyb 1, 5 a 8 – výjimky z pravidla zákazu paralelních 5 – těsná, široká a smíšená harmonická rozloha – melodická poloha akordů – zdvojování tónů u kvintakordů, septakordů a jejich obratů – vynechávání tónů (neúplné akordy) Praktická část 1) Pojmenujte typy pohybu hlasů: & œœ œœ & œœ œ œ & œœ œ œ œ œ & œœ 2) Napište akordy ve 4hlasé harmonické sazbě (vše v C dur): & a) těsné (úzké) ? œ b) široké nebo smíšené (napište, o kterou se jedná) œ œ 6 6 4 œ 3) Označte melodickou polohu akordů (3), (5) apod.: & ## ? ## œ œ œ œ œ œœ œ œœ œ œ 4) V notové ukázce popište akordy a jejich harmonickou úpravu (tvar/obrat, harmonická funkce, kvalita akordu, jeho rozloha, poloha): 5) V notové ukázce popište pohyb hlasů (J. S. Bach: Temperovaný klavír, fuga c moll nebo g moll) œ 6 œ 6 4
Podobné dokumenty
Profim
ensure their continual compliance with European standards
for dimensions, stability, and durability.
Filtrace a katalytický rozklad nežádoucích složek
• stávající technologie čištění spalin
• textilní filtr Remedia – GORE pro destrukci PCDD/F
• možnosti nahrazení filtru Remedia nanovlákenným materiálem s katalyzátorem na
Školní vzdělávací program
tento stav trval až do roku 1939, kdy ve Vsetíně vznikla Městská hudební škola, která
navázala na školu založenou Janem Stelibským. Škola byla umístěna v pronajatých
místnostech Masarykova reálného...