Středa
Transkript
Středa
Dest nieil.sklepy, spadla i zffinecka zed've Slavkove )
Vcerejsi silna boufka nejvice zasahla Slavkov u Brna, kde voda zatopila sedm
ulic a smetla i sedesatim'etrovy kus zamecke zdi. Meteorologove varuji, ze
privalove deste budou na jihu Moravy hrozit i po zbytek tYdne.
JIZNI MORAVA Trvalo to jen zhruba
.FAKTA I
petadvacet minut, ale nasled1:y bu
dou tide ze Slavkova u Brna odkli
Pffvalove deste hrozi diU
zet dlouhe dny. Nave toto mesto
bylo nejvice postiieno necekane
BouFky podle meteorologu hrozi
i v pfistich dnech. Mohou se
silny-m pfivaloYj'lIl destem, ktery
vyskytnout intenzivni srazky,
pustosil jih Moravy. Voda tu smet
kroupy nebo narazy vetru kolem
la sedesatimetrovy kus zamecke
zdi a sedm slavkovsJeych ulic zme
75 kilometru za hodinu. Srazek
a oblacnosti ubude v patek a sobotu.
nila vreky.
..Desitky domii maji zaplavene
stani. ..Te tezke udelat vyeet zasahii
sklepy, ganize, zhruba dvacet ai tn
cet domacnosti i obytne prostory,"
a skod, protoze jednotky v utery
uvedl feditel slavkovsk-ych technic . prejiZdely od jednoho zasahu rov
Jeych slliZeb RadoslavUmsJey. U ne
nou ke druhemu, " popsal mluvCi
kterych domii by stacila jen 0 deset
hasicu Taroslav Haid.
CesJey
hydrometeorologick-Y
cen tirnetrii vyssi h1adina, aby voda
urad pi'itom stale varuje pi'ed silnl'
dovnitf vtekla okny. Na vlakovem
mldraii bylo vody tolik, ze !ide ne
mi boufkami, ktere by mohly na
jihu Moravy udent znovu dnes a zit
mohli vystupovat z vlakii.
ra. "Pi'ivalove deste delaji obrovske
Voda se na Slavkov valila z okol
nieh strani z nekolika smeru. Nej
skody. Ti'eba v Dubnanech se sta
10, ze se kanaJizace ucpala bahnem
horsi byla situace ve Spitalske a Tyr
a voda zaeala vyverat ven," vysvet
sove ulici. Po nestesti u zamku je
uzavfen i park.
lil Haid. Vydatnl' des[ v nod na ute
ry take znovu zvedl h1adinu feky
Krome zasahu ve Slavkove hasi
Moravy na jejim dolnim toku.
ci vyjiZdeli po kraji cell' den bez pre
V LanZhote na Breclavsku vodohos
podan opet vyhlasili druhl' povod
novy stupen - pohotovost. Zrovna
zde ale voda nikoho neohroZlije.
Vyplavene obce scitaji skody
V souvislosti se zap lavami z minu}e
ho rydne liZ nyni obce take pomalu
scitaji skody za povodne. Nejposti
zenejsi 0 bCl na dolnim toku Mora
vy byl Rohatec ...Voda podemlela
silnici do pi'fstaviste, znicila trav
nik na fotbalovem hfisti a zaplaviJa
radu zahradek a sklepii,"vyjmeno
vava starosta obce Miroslav Kralik.
A desetitlsiee bude stat jen postfik
proti komarum, kteff se budou v la
gunach hojne lihnout.
V Hodonine by nakJady na proti
povodiiova opatieni nemely pre
sahnout dye ste tisic korun, hlavne
za vystavbu provizorni skarinske
hraze z pytlii s piskem.
Petra Kozlanska
s pFispenim redaktor u
Vice lolografif ze zatopenych oblasti
najdete na brno.idnes.cz
Zabouri, sprchne, a pod viaduktem
u hlavnmo nadraZi stoji voda
. BRNO
(rys) Silna priitrz mracen,
dila mluvcf dopravniho podniku
Hana Pohanova.
ktera se vcera odpoledne prehnala
Pru toenost kanalii, do kterych
pres Brno, vytvofila pod viaduk
voda pod viaduktem steka, zajiStu
tern u hlavnilio nc'idraif velkou ka
luz, kvUli ktere nemohly mezi na- . ji Brnenske komunikace: ACkoli
jsou na tom to miste problemy pfi
draZim a Zvonarkou projizdet
temer kaidem vetsim deW, nepla
tramvaje.
nuji se zadne vetsi prestavby.
"Voda zatopila vyhybku a tram
"Marne nasmlouvanou firmu,
vaj e nemopJy pod viaduktem pro
ktera rna mens) cerpadla, nez jsou
jet od 13.54 do 14.02 hodin. Museli
ta nase, a dostanou se s nimi pod
pfijet dispecefi a dalsi lide. kteti
viadukt. Problem je v tom, ze na to
vodu odsavali a kolej cistili," poM
misto' stek<i take voda z drazniho
telesa a kanaly nestaci vodu brat,"
popsal spravni reditel BrnensJeych
komunikaci Roman Nekula ...To
misto je polozeno nesmirne nizko,
tille vodu neni kam odcerpavat.
Pomohla by jedine rekonstrukce
kanalizace, ale to by stalo hodne
penez," dodal Nekula . Stejn}' pro
blem' pritom postihuje za destu
take misto pod mostem na KoliSti,
nedaleko viaduktu.
/1p Plies Povodne piijdou
na pet millard,
odhadl Hasek
PRAHA Skody z povodni, ktere
uplynull' ryden postihly Moravu
a Slezsko, dosahnou necelych
peti miliard koron. Prohlasil to
vcera set Asociace kraju
a nejtman Jihomoravskeho kraje
Michal Hasek. Zatim se podIe
Haskova vyjadi'eni pro Radiozur
nal jedmi 0 hrube odhady celko
vl'ch skod, situace v postiZenych
regionech se toti z stale vyviji.
,,Moravskoslezsky kraj se stale
potyka zejmena se sesuvy pudy.
Muze tarn dochazet k novym liko
darn aja myslim, ze pfesne vycis
leni kraje dodaji v zakonnl'ch ter
minech," rekl Hasek. Kraje musi
vycislit skody sedrn dni po ukon- .
ceni stravu nebezpeCi. .
Vlada uz souhlasila·s vypsa
nim povodnovych dluhopisii na
kryti skod a protipovodnovl'ch
opatreni ve vysi til miliard koron.
Vedeni Poslanecke snemovny
rozhodlo, aby mivrh na vypsani
dluhopi su projednali posianci ve
stavu le<Yislativni nouze na mimo
radne s;huzi l!Z zitra.
ctk
,
t. (PO ve
/'IIV/NY
21/.>
,
Hasek: Deet za zapIavy do peti miliard Povodne na Morave a ve Slez
sku napacbaly skody do peti mi
liard korun: V titery to uvedl
predseda Asociace laaju CR a ji
bomo~avsky bejtman Michal
Hasek (CSSD). Podle nej se
v dusledku dalSicb desfu a po
kracujfcfch sesuvu pudy situace
na vychode republiky stale me
nf. Regiony musf skody vycfslit
podle zikona do sedmi dnu od
doby, kdy bude zrusen stav ne- .
bezpecf:
(rsk)
,/
Ucet za letosni povodne: pet miliard korun Pokud se potvrdr odhady Asociace krajLI, je letosnr vell<i3. voda srovnatelna s rokem 2006. Stat hleda prosUedky na rekonstrukce
•
tJ VELKA VODA LETOS VYJDE AZ NA PET MIllARD KORUN
JAN I(LICKA
Praha - Bl1de to kruty licet,
na druhou stranu daleko lepsi
nez v minulych letech.
Zaplavy na severn!, stfedni
a jizni Morave buctOll stat mi
nimalne tfi az pet miliard Iw
run. Alespon tak to zatim od
haduje Asociace luaju CR.
Asi nejhllfe to letos odnesly
obce na Frydecko-Misteclm a
Karvinsku. Jeste vcera tam
hasici odcerpavali vodu z la
gun a statici prohlizeli pod
macene domy. "Jde 0 nejvice
postizen? regiony. V prvnim
pfipade uz marne hlaseno
dvanact set pojistnych uda
losti, ve druhem kolem tisi
covky," potvrdil vcera Deni
1m mluvci Ceske pojiSfovny
Vaclav Balek.
Pomoc se bllzl
Snemovna by uz dnes mela
rozhodnout 0 vydani mimo
fadnych dluhopisu za tfi mi
liardy korun_ A stejne tak mi
nisterstvo pm mistni rozvoj
(MMR) uz postizenym lid em
nabidlo jednorazovy prispe
vek 30 tisle korun na obnovu
domacnosti a 150 t!sic jako
prispevek na stavbu noveho
obydlL
Pro lidi, ktefi ted' zadaji 0
pomoc, je stezejni osobou sta
rosta obce. K nemu musi sme
rovat vsechny zadosti. "UZ se
nam ozvali !ide se stiznosti, ze
jim starosta rekl, ze na vyri
zovani zadosti nema cas. Nic
to vsal< nemeni na tom ze je to
jeho povinnost," zduraznuje
mluvci MMRMartin Ayrer.
Pro zadatele, kteri u sveho
starosty neuspeji, zfidilo
MMR specialni telefonni lin
1m 224 861 704 (pani Novotna).
~~--~~----~-
30 ti5fc Iwrull - poskytne stat obcanLllll na obnovLI ponicene
ciol11acnosti. 0 jednorazovoLi dotaci mohoLi lide pozaclat pmsti'ecl
nictvil11 forrillil are u sveho starosty.
150 tisfc korull - je pi'ispevek urceny pro ty, ktei'i prisli 0 bydleni.
Penize se vztahuji r1a jednu bytovoLi jednotku. Dotaci poskytuje
krajsky lli'ad na zi:1klade pisel11ne zaciosti, kterou za obcana'poda
obec na l11inisterstvo pro l11istni mzvoj (MMR).
Nfzlwllrocelle Plljcl<y - obcane ze zatopenych oblasti I11LIZOLI
zaclat take 0 nlzkoLlJ'ocene LiVery ze Statniilo fondu rozvoje byd
len\. PLljcky jsou urceny na oprav~1 a poi'izeni bydleni. Maximalnf
,yyse uveru ')e,,150 a 850 1;i!;fc korlln. !
11 ;/
AI<tualnipoyodne V cfslecl1:
Povoclne primo ohmzily 2145 liell, jedna zena pri 11icl1 zemrela.
Vocla zaplavila pi'es 2000 oiljekttJ, temer 180 lid! bylo zachraneno
a zl1l'1Iba 670 eval<lIovi\l1o. V akci bylo pres 4200 hasiCi'1
• Celkove skody l1a infrastl'ukture a majetku ilucioLi kolem ti'i az etyi' miliard korun, z toho asi 1,5 miliarely vyplaU pOjisrovny lidem .. Vlacla ehee vyclat dluhopisy za iPi miliardy korul1 ~ Do pojisroven zatin1 clorazilo 4552 pojistnych mlalosti, celkove jicl1 bllde zilrllba 19 tisfc ~ Sl<ody Ila rybnicicl1 a korytech rek ~ini poC/le odl1adCI 500 az 700 l11ilionLI kOI'lIrl, dalsich 200 az 300 miliollli korlln bucioll stat skody na polich. Zaplaveno bylo asi 12 tisic hektarll • Ve sbfrce l1a povocll1e se zatim [Jodie Fora DftrcLl vybralo jeelenilct milionll Iwnin c
\
3 az ~ miliard I(c Rol< 2010
Pocet Il1I'tvycr 1 clovek 5,6 miliardy I(c Rol< 20 09
Pocet, mlJvych 13lieli Rol< 2006
5 miliaI'd I<c Pocet mrtvyeh o lieli Rol< 2002
73,3 milial'ely I(c Pocet mrtvych 171idi Rol< 1997
63 miliard I(c Pocet mrtvych 551idi ZDllOJ:
CAP. CPo
WIKIPEDII\ GTI(
Foro. IlENil(
,
Pfisli j sme 0
vsechno, placl f)£}JIl(
lide z Troubek )tIS'
ItlFOGRt,FIKJI DHIII(fJINIl~ICII tECH
Troubky - Deset uhynulych
slepic v bahne na dvorku
a nad nimi na bidle osamoce
ny kohout, ktery uz ani neko
krha. Vydava jen podivne
skreky, ktere se podobaji I<fi
ku. Triasedmdesatileta Ruze
na Rozsypalova z ulice Na Do
lach bezmocne hazi rukama.
"Tady jsme me]i pracku, to
byla j<rbova kamna, trouba.
Nabytek z jidelny je pryc, ne
zbylo nam nie. PfiSli jsme
o vsechno," podivala se do
prazdne mistnosti, kde byla
pevne vyryta ryha po minu
Iyeh povodnich. Ted' pribude
dalia.
"Minule jsme meli v domkll
met!' sedesat, ted'to byl metro
Tenkrat jsme ho nastesti ne
muse!i shazovat, nebyl z vep
raku. Ted' llvidime, co nam
felme statik," dodala du
ehodkyne z nejhUfe postizene
uliee v Troubkach - Na Do
laeh. S uk lidem ji eely den
pOp1ahali synovi kamaradi.
Pi'iste uz se stehuji
Lide zatlm maji jine starosti
nez volat pojisfovne. "Bude
me uklizet nejmin do nedele,"
fika Jarmila Nemcakova. Ta
se do cisteni pfizemniho pat
ra domu pustila s eelou rodi
nou. Misto zahrady ma za
domem jezero, z nehoz vycni
va jen obrys bazenu. I ten vo
da ztejme nenavratne posko
dila. "Dole jsme neco stihli
vyklidit, ale podivejte se na to
bahno. A fasadu jsme meli de
lanou pred ttemi lety. Oprot!
devadesatemu sedmemu je to
oneco lepsi, ale stejne: jestli
to pfijde jeste jednou, nic me
tu neudrzi. Stehuju se pryc,"
podotlda :lena.
(Pl!, paJd()
Dvadnydo
voleb. Co mam
delat, kdyi...
BRNO Ones ve 14 hodin budou zby
vat presne dva dny dootevfeni vo
lebnich mismosti. MP ONES proto pfimiSi prehled nejdUlezitejsich "Co mam delat, kdyZ .. .?" Chei volicskY prukaz. Pro ziidost postou liZ !huta uplynu la, ale Ize si ho vyzvecinout osobne. A to nejpozdeji cines do i6 hodin na obecnim iliade nebo iliade mestske easti. Vyda ho na poekani. nPodle obcanskeho zakoniku by melo bjt moine jeho vyzvednuti jinou oso
bou, ktera bude vybavena plnou moei - pro zadost i prevzeti volebni
ho prUkazu," dodava Eva Sychrova z jihomoravskeho Jcraj$keho iliadu. Onemoenel jsem a nemuzu dojit do volebni mistnosti. V patek, kdy je praeovni den, Ize za
volat na iliad a pozadat, aby eleno
ve komise pfisli i s urnou do bytu. Vsobotu je podle Evy Syehrove neje
fektivnejsi poprosit souseda, aby vasi prosbu v mistnosti vyfidil. "Or
zet slliZbu na iliadeeh v sobotu tom nevyplyva ze zakona," upresnila. Mam propadlou obcanku. Jako naruada stacl eestovni pas. S takzvanjrn potvrzenim 0 obcan skem prukazu volic neuspeje. nNeni tam fotografie," vysvetluje Sychrova. Ani bez pasu a obcanlcy vsak neni vse ztraeeno. "V Brne na magistratu a pak v kaide obci s roz
sii'enou pusobnosti, kde se prUka
zy vydavaji, bude v pohotovosti sluzba, ktera na pockani obcanku vyda. S platnosti na jeden rok," i'ika iliednice. Nenajdu sve jmeno v seznamu volicu. Technicke vypadky, ktere zpusobi ly rnnoho stiZnosti v minuJych vol
bach, podle Sychrove letos nastat nemohou. "Pokud prokaze, ze rna v okrsku trval~ bydliSte, mus! mu komise umoznit hlasovat," ujistu je Sychrova. Volebni listky nepi'isly/ztratil jsem je/sezral je pes. Nejpozdeji vcera mely listky pfijit volicUm do schranek. Kdo je nedo stal, mel by se obratit na obecni iliad nebo iliad sve mestske casti. Nahradni sady jsou take pnchysta ny ve volebnich mistnostech. Barbora Fialov;i
B'ourka zborila zed' a zalila
MARKETA FORRO
Jiini Morava - Plovouci po·
pelnice, zaplavene sklepy, obri
lagunya zborenazarnecka zed'.
Takove jsou nasledky veerejsi
odpoledni boufky, ktera za
sahla Slavkov u Brna na Vys·
kovsku. Takove mnozstvi vody
obyvatele neparnatuji dvacet
let. Prudke boufky pritorn jiZ·
ni Moravu jeste nekolik dni
neopusti.
Privalova voda ve Slavkove
zaplavila sklepy hotelu Flori·
an a spoustu rodinn5r ch i by
tovych dornu. ..PostiZene je
sidliste Zlata Hora, Tyrsova
ulice
a lokalita Na Spitalce,"
.
.
uvedl velitel vyskovskych
hasieu Jifi Bohuslav. V
bahnite vode lidern zmizela
auta, na nadrazi dokonce kvu·
Ii povodni nernohli lide vy
stupovat z vlaku.
J en mistnf j ednotka
Nasledky povodne likvidovali
ve Slavkove pouze rnistni
dobrovolni hasiei. ..VetSina
nasich jednotek odeerpava
vodu v Ivanovicich na Hane.
VyjiZdime navic i k nehodarn
a jinYm udatostern," vysvetlil
Bohuslav.
V Ivanovicich voda zatopila
sklepy a zahradky. Privalove
deste se nevyhnuly ani jin5'ffi
eastern jiZni Moravy ...Na Br·
nensku hasiei nasazovali eer
padla k odeerpani zatopenych
sklepu v Podoli Pozoficich,
Sokolnicich a ve Slapanicich,"
rekl mluvei jibornoravskych
hasieu Jaroslav Haid. Ve Sla·
panicich hasiei staveIi proti
povodnovY val z pytlu s piskem
jako preventivni ochranu pred
rozvodnenY"m potokern.
Na Hodoninsku zaplavila
voda tti sta metrU silnice v
Uhficich a sklepy domu v
Dubnanech. Hasiei museli
odstranovat i vyvracene
stromy, ktere blokovaly silni
ceo Celkove vyjeli tficetkrat.
IJ'<IIEAI.!K y ()&JIIK
Volicsky pruk~tz :
GABRIELA PERINGEROV A
Jiini Moraua - Prave dnes
rnaji lide posledni Ploznost
ziskat voliesky prukaz. Po
trebuji ho ti, kteri v dobe vo
leb nebudou v miste sveho tr
valeho bydliSte, a presto chte
jivhodit do urny- svlij hlas .
Kdyz prlikaz ziskaji, mohou
volit v kteremkoliv rniste
Ceske republiky.
Papirovy listek s ufednirn
razitkem urady vydavaji uz
jen dnes . "Zajemce rnusi pfijit
na urad mestske easti, pri
kr~j i.G/.> dnes naposledy padne na mestsky nebo obec
ni urad mista, kde rna trvale
bydliSte. Po overeni totoznos
ti prukaz ziska," uvedla jibo
moravska volebni koordina
torka Eva Sychrova.
V nejvetSi brnenske mest
ske easti Brne-stred dnes vy
davaji prukazy do sedmnacti
hodin. "Takjak marne uredni
hodiny," potvrdil mluvei
radnice Roman Burian. Do
veerejsiho poledne urad vy·
da1665 prukazu.
Stejne rnohou lide k vy·
zvednuti volieskeho prukazu
Volicsky prukaz dnes naposled zadat 0 pomoc pri vydani do
DokonCenizestr.l
Otevrene budou i prepazky kladu," feklvedouci odboru
odboru spravnich einnosti v vnitfnich veci v Pohofelicich
Husove ulici v Brne. "V patek ..Zdenek Blecha.
KvUli prokazani totoznosti
dokonce uZ od osmihodin ra
no do desiti veeer a v sobotu je potfeba vzit si do volebni
od,osmi do dvou odpoledne," rnistnosti prave platny ob
uvedl mluvei brnenskeho eansky prlikaz nebo pas. "Di
ky jejich bleskovernu vydani
magistratu PavelZara.
Na poekani vystavi uredni· rnohou volit i ti, kteri doklad v
ci takzvanou rychlou obean· poradku nernaji," konstatova·
ku. "Jde 0 obeansky prlikaz la mluvel mesta Vyskov Dana
bez strojove Citelnych udaju s Bednarova.
Clenove volebnich komisi
platnostf na jeden rok. Mesic
pred zahajenim a v posledni uZ take vedi, kolik lidi budou
den vol.eb lze takovy doklad muset obejit s urnami v ne·
vydat z jakehokoli duvodu," rnocnicich nebo leeebnach.
upozornil Jan Janovieek z ..Komisijsrne nahlasili sto vo·
lieu," uvedla mluvei Fakultni
Mestskeho madu v Breclavi.
Ve volebnich rnistnostech v nernocnice Brno Anna Mra
zova.
celem kraji take kazdernu po
Brnenska Nernocnice Mi·
radi, karn si pro platny obean·
sky prlikaz zajit. Na blanen· losrdnych bratri zaregistro·
ske i boskovicke radnici, v vala k volbarn sedmdesat vo
Hustopeeich, Mikulove nebo lieu z peti set hospitalizova·
Pohorelicich bude mit po do· nych lidi. "Jsou to pfevazne
bu voleb sluzbu urednik , kte· pacienti z leeebny dlouhodo·
ry zajisti vydani platneho do· be nemocnych a z chirurgie,
kladu. ..Navic na rnestsky kteri podstoupi planovane
mad vyvesirne telefonni cislo, operace," podotkl mluvei ne·
mocnice Pavel Gejdos.
karnrnohou lide zavolat a po
vYuZit dnesni uredni hodiny
na radnicich vsech mest a ob·
ci jiZni Moravy. Tam porno·
hou i lidern, kteri zjistili, ze
rnaji neplatny obeansky pru·
kaz, pas, nebo doklady ztrati·
Ii.
Na vsech uradech chystaji
mirnoradne pateeni a sobotni
sluzby. "Pani, ktera je i ve vo·
lebni komisi, vystavi zajem·
cUm po oba dny nahradni ob·
eanku," uvedl Miroslav Svo
boda z uradu v Hustopeeich
na Brnensku.
Poftraa:vam na str. 5
Ochrana pred vodou? Pol _____ Prehrady, ktere zadrzi vodu pri povodnich, se na jihu
Moravy sta.vely vetSinou na pocatku mlnuleho stoletL
Ted'se aktualne zadna nova nechysta. Ochranlt
domy by mely hlavne poldry a hraze.
tepliekem poLdru se
siee v poslednieh
dneeh mluvi hlavne
v Troubkaeh , ale zaji
mat by se 0 nej meli i lihomorava
ne. Kdyby uz byl hotovy, obyvatele
z Hodoninska a Bfeclavska, ktefi
bydli kousek od feky Moravy, by
meli pfeee jen troehu kJidnejsi spa
O
nL
"Pro jizni Moravu je pfedevsim
dulezite, aby se zpomalil odtok
z horni casti povodl a postavily se
tady dalSi hraze a poldlY," uvedl
Antonin Tuma, feditel spolecnosti
Povodi Moravy. Jenze napfiklad
stavba poldru u Teplie na uzemi
Olomouekeho kraj.::!, ktery rna zadr
ze t az 33 milionu kubiku vody, uz
nekolik let vazne na tom, ze se ne
podafilo vyko upit vseehny pozem
kyo "A bez majetkoveho vypofada
ni nelze za dat 0 stavebni povole
ni," upozornil Antonin Tuma. Ale
slibil, ze Povodi Moravy nyni zno
vu obesle vseehny vlastniky po
zemku, ktere k jeho budovani po
tfebuje.
Stat mu ze pozemkyvteehto pfi
padeeh i vyvlastnit, ale i to byl za
tim behna dlouhou trat. Nez k vy
vlastneni dojde soudn[ eeslou, mu
seji se provest vseehny kroky ve
douci k dohode s vlastniky a to se
muze tahnout i nekolik leI.
Po pondelnim jedMini vlady
vsak tepliekY poldr i dalSi prolipo
vodnova opatfeni, ktera kraj pOlfe
buje, uz nemusejl b}rt v nedohled
nu. V1ada totiz rozhodla, ze proees
vyvlaslnovani nyn! zJyehli.
Sehvalila take navrh miniStra ze
medelstvi lakuba Sebesty, aby mili
arda korun urcemi ptJVodne na ob
nOVIJ a odbahneni rybniku sla na
protipoygdnova opatfeni. Na ne je
nyni pro eele Cesko vycleneno eel
kern jedenael a pul miliardy ko
run .
Co konkretne se za tyto penize
postavf na jizni Morave, ale minis
lerstvo zatim sdelit neehee. "Kon
hetni slavby se zvefejnf az pote,
co je projedna mezirezortni komi
se," fekJa vcera mluvei minister
stva zemedelstvi Dila Vrbova.
Na hraze eekaji nap fikJad Cvrco
vice v okrese Brno-venkov. "Reka
lihlava Ieee jen par metnl od vesni
ee a hlfdame ji pokazde, kdyz se
rozvodni. Spojili jsme se s obeemi
v okoli, ze hraz vybudujeme spo
lecne s Povodim Moravy. Jen ze
stavbu zdrzuji majelkove vztahy,
a tak jsme se rozhodli jit vlastni
eeslou. Oiky pozemkove uprave,
ktera tady nedavno probehla, je
v!iak LIZ m a rne vyfesene," uvedl a
starostka Cvrcovie Lenka Salando
va a dodala, ze asi dvouldlometro
YOU hraz za zhruba dvaeet milionu
korun jim pomuze postavit pozem
kovy ufad.
Podle Antonina 'fumy je v kraji
aktwllni i rozsifeni poldru na sou
toku Moravy a Dyje a poldru Ptitlu
kypod novomlynskJ'mi nadrzemi.
Helena Vaculovii
Mate strach z povodn!? Mila by se
opatfenl urychlit?
Piste na helena.vaculova@m fdnes cz
Povoden na yYstavlsti
V 8rne vcera predvedli simulace
povodnf.
2x toto: 0 Bailon Mierny
Opatrenr V kraJI
pflpraven6 k zahaJen(
letovice - zvysen i kapac ity koryta (42 milionu korun) Svltava, Spe~ov - hraze (8 mil.) lanzhot -II. etapa opat/eni (30 mil.) Slavkov u Brna _. povodnova ochrana mesta (70 mil.) Dyje, Znojmo - kanalizace Melkusova (10 mil.) Test ziiplavovou vlnol!
absolvoval i vyprostovaci vuz.
Nejdlfv feky. pak nebe Zatlmco povodn~ nyn! nehrozf, obyvateie
Slavkova
v~E':ra
vyplaviiy privaiove deste.
Foto Radek Mica. MF DNES
Boure na jibu Moravy ·zamestnala basice Ze ctyfiactyficeti vykazanych vyjezduv utery do patnacte hodiny jich bylo sestadvacet na odstranovani skod
. Milan Vojtek
Na desitkach mistjihomorav
skeho kraje zasahovali od pon
delniho vecera do uterniho od
poledne hasici. 0 praci se jim
. p<ostaraia boure a pflvalove
deste, ktere zatopily mnoho
mist v celem kraji.
Do Moravske Nove Vsi na
Bfeclavskll hasiei vyjeli v ponde
H naveeer cerpat vodu ze sedrni
zatopcnych sklepu a restallrace.
o problemy se p'ostaral pffval vo~
dy z okolnfch polf, ktery vytvor-il
jezero mezi zastavbOLl. Jen z re
staurace hasiCi vycerpali kolem tff
set kubfku vody.
Podle mluvefho jihomorav
skych hasicu laroslava Haida ha
siei do thadvacate hodiny absol
vovali
ti'iatficet
vYjezdLI.
"Nejcasteji hasiei zasahovali
s eerpad ly ph uvolno,::anf zatope
nych prostor. V Brne-Reckovicfch
odpoledne v podjezdec h v Hm
decke ulici likvidovali dve roz
sable vodnf lagllny hluboke 25 az o
30 ccntimetru. K lagune 0 plose ;£
zhruba 100 knit 50 metru, jejfz
Hasii'i cetpajf vvdu v Moravske
voda zatopila i sklep rodinneho
d0I1111, hasiCi vyjfzdeli take clo Te V Blueine lla Bmensku hasiCi na
san na Brnensku. K odvodu yody zadost stamsty proeistili kanali
zjezera bylo mItne nasadit i bagr. zaci ucpanoll hlfnou. K odstrane-
. y pouzili i vodnf proud,"
Haid.
NaHodonfnsku se voda dosta
la i clO sklepa kostela v Miloli
cfch , jejf Iikyidace zamestnala
dais! hasiec. Pt-frno v Hodonfne
meli j inou pnici , v mfstnf easti
Nes)'t vitr slrhJ sti'echu dvoupod
laznfho dornu. Ncbezpeenou
stresnf krytinu z vlniteho plechll
odstranili pomocf rozbrusovacf
a zacluanarske pily.
Dalsfvoda na vycerpanf cekala
na hasiee ve Velalicfch, Kovalovi
cfch, Sokolnicfch a Tesanech na
Brnensku. V Brne-Reckovicfc h
pomocf eerpadla likviclovali lagu
nu u eerpacf slanice v Hraclecke
ulici.
"Na Breclavsku hasiei vyjeli
k llcpane kanalizaci ve Sportovni
ulici v Tynci. Slojatoll VOdli od
eerpali a kanali zaci procistili od
bahna. Na silnici z Kobylf do Te
rezina dve jednotky hasiClI v)'jiz
dely k likvidaci jezera, ktere vo
zovkll zaplayilo v deice 300
metru. Policiste silnici uzavreli,"
uvedl mlllvci.
S novym dnem se na situaci
prarnalo zmenilo. Ze Clyriactyr-i
ceti oficialne vykazanych vyjez
du v lltery clo patnacte hodiny jich
bylo sestadvacet na odstranovani
nasledkll bouri. Krome eerpani
vody hasiei likvidovali popadane
stromy. Po etrnacte hodine hasiei
cerpali vodu hned na etyrcch m!s
tech ve Slavkove na Vyskovsku.
Asi nejvaznejs! silLlaci [dili
.v 1vanovicfcb na Hane, kde voclnf
laguna vyplachla kotelnu a neko
lik sklepu.
a Breclavsku velka voda jenom zahrozi a BltECLAVSKO (juh, ema)
- Letosni velka voda na Brec
lavsku velke skody naStesH ne
napachala. Presto proiily obce
na POdlUZl nekoJik narocnych
dnil.
Okresni protipovodi'lova ko
mise pravide\ne vyhodnocovala
situaci. MinuIe utery dorazil na
Bfeclavsko i hejtman Michal
Hasek, ktery predtim absolvoval
ve vrtuJniku·cestu nad zbytkem
Moravy. "Musim riet, 1.e Morava
je nejk1idnejsi ze vseho, co jsme
vide\. Katastrofa jsou Troub
ky," sdelil evidentne otreseny
hejtman po ptijezdu do Bfecla
vi. "Tady na jihu nam pomoh
10 cizi nestesti, hodne vody se
dostalo mimo koryta rek, takZe
voda pi'ijde na dolni toky poz
deji a ne v talcove VYSce," uvedla
Anna HlIbackova, vedoud kraj
ske protipovodnove komise.
V utery se zvySil prutok Ky
jovkou, aby se pomohlo Hodo
ninu. To zkomplikovalo situaci
v Tynci a v Lan1.hote. Bfeclav
proto nabidla Lan1.hotu sve mo
bilni protipovodnove steny. Ty
byly ve vecernich hodinach in
stalovany Na slajsi u tovarny na
hokejky. "Osobne jsem v Lan1.
hote sledoval vybudovani mo
bilni protipovodi'love zabrany.
Jde 0 reSeni, ktere me vzhledem
k usporam casu, lidi i prostred
ku oslovuje. V nejbliZSi dobe
predIo1.lm organum kraje navrh
na pofizelll takovychto prbtipo
vodnovych zafizeni z rozpoctu
kraje - ta by v mimof<ldnych
situacich byla zapujcovana ob
dm," konstatoval hejtman Ha
sek.
Ve stredll odpoledne dosla
pod Kosticemi k odplaveni ca.sti
hraze asi ve dvoumetrovem use
kll a voda ze zaplneneho koryta
Kyjovky se zacala rozlevat do
pfilehlych polio Povodi Moravy
nasadilo specialni bagr, ktery
ve vecernich hodinach trhlinu
utesnil. Neslo ale 0 nijak drama
tickou situaci. Naruseni hraze
zabranilo dalslmu planovanemu
"
"
TYO~/K
8 rJ. fi,C/.,lfV> J(() .tbIS
oJ'
JEVISCIVICE
Novy autobusovy terminal je hotov TYDEN DO VOLEB
Povodni odnesly cast kampani
Velka voda, ktera zalila Moravu, zasahla i do kampane. Strany se pfedMnely vtom, kdo da . vice penez, rusily mltinky, nahizely pomocne ruce. A rozjela se debata, zda majl politici alespoft symbolicky podpoftt svou pfitoninosti lidi postifune ptirodni katastrofou, nebo radeji neprek<iiet. Takove spory nakonec nejsou nijak neobvykle - plipomenme, jake dostal kapky George W. Bush, kdyi do New Orleansu zasaieneho hurtkanem Katrina pftjel aZ po nekolika dnech. Do terenu se nakonec vydallidr ODS Petr Netas, pfedseda CSSD lift Paroubek da! pfednost snemovne a na miste ho zastoupil vtradicrum povodiJovem odevu ceskych politiku - maskacich - vrchnl hejtman Michal Hasek.
Paroubek mel ale radeji na vodu vyrazit, mozna
by se pak vyvaroval skandalnich vyroku jako
toho v LN: pftrovnani situace CSSD k vraideni
Zidli. nacisty za ki'istalove noci roku 1938.
zvysovani prutoku v Kyjovce,
takZe zabrany stavene v Lan1.ho
te llakonec nebyly potteba. Ve
ctvrtek byl vyhlasen zakaz vstu
pu na Soutok a do lesa pod Tvr
donicemi, ktery ale skoncH hned
o den pozdeji. Morava v Lan1.
hote kulminovala ve ctvrtek
pred pulnoc!. Pote zacala voda
opadat a situace na Kyjovce . i
Morave se vracela k normaIu.
Od vcerejska v Jevisovicich na 2no:
jemsku funguje novY aut?busovy
termimil. Nejmensi mesto Jlhu Mo
ravy jej nechalo zbudovat kvuli
krajskemu integrovanemu doprav
nirou systemu, jeni na 2noJemsk~
zacne fungovat od cervence. Novy
terminal, ktery z vetSiny hradf ev
ropska dotace, je bezbariero.v-f~
blizko centra a hlavne bezpecny
m~l~
pro cestujicl. Roene, by
projit asi 90 tisic lid!. Ma tn stanl
pro auto busy, cykliste na nem
maji k dispozici stojan na ,ko~a,
v blizkosti vznikla i parkovacl mls
tao NovY autobusovYterminal zaca
Ii budovat i v nedalekem Znojme.
I tam vetsinu nilladu uhradi ev
ropska dotace.
(vsm)·
!m:.
Bfeclav zapujCila do Lanzhota mobilni protipovodnol'e steny. Foto: Karel Hemala Odstavne nadrazi v Brne je hotove BRNO (baf) Odstavne midraii v Hor
nich Herspidch za tii miliardy ko
run je hotove. Symbolickou pasku
vcera prestfihl brnensry prima tor
Roman Onderka.
Soucastl nadrazl, ktere mlIZ,e
slouzit jalc staremu, talc zamyslene
mu novemu nadrazi, je nejvetsl
mycka vlalcovych souprav v republi
ee, odstavna kolejiSte, teclmologic
ka zafizenl pro bezpecny provoz
a talce silnicru podjezd pod ulid So
kolovou,
Podle Onderky se stavba net}'ka
jen odstavneho nadrazL,,)e to
o tom, zda do Brna pfijde osm mili
ard z Unie na nove nadrail a zda se
zaplSe zlat}'m pismem na zeleznicni
mapu Evropy," pfipomne! Onder- .
ka. Dodal, ze odstavne nadraii je
mysleno jako "nulta" etapa vystav
by noveho naruazl v Jiznlm centru.
"Odstavne mldrazl vytvarl nutne
podmfnky, aby modernizace zelez
nicnlho uzlu mohla zacit," dodal
vcera sef Spravy zeleznicnf doprav
nf cesty (illvestor Iloveho bmenske
IIo Ilddraif - pozn.red.) Jan Koma
. rek.
» Rozhovor (tete na strane B5
I1F DNE"~
.2GIs
Projekt nadraZi stoji
Sprava zeleznicni dopravni cesty hleda investora pro viceucelovy dum nad novym nadrazim v Brne.
BRNO Projektovani osobnfho na
draiivBme se nehYbe. Na obchod
nf dum, takzvane komercni zastfe
seni, neni investor, mesto i kraj za
pracovavaji dalsi projekty. "Jakmi
Ie bude vydano lizemni rozhodnu
ti, musime okamzite pokraeovat,"
ujiSt'uje feditel Stavebni spravy
Olomouc Jiff Mlynar, ktery projekt
ze strany investora - Spravy zelez
niCni dopravni cesty (SZDC) - zajiS
fuje.
Co nkate na to, ie zelem protes
tuji kvti.li nedostatku informaci
o priprave noveho nadraii? Po
sianec Dndi'ej Liska dokonce io
terpeluje premiera, at projekt
proven, protoie se mu nezda
transparentni.
Je mozne, ze informace brnenslcY
mi kruhy nepronikly talc, jalc by si
projekt zasluhoval. Stavebni spra
va Olomouc pripravila v posled
nich mesidch devet clanku, ktere
vysvetlovaly vyznam, obsah, opat
feni i technicka uskali pfestavby
Zeleznicniho uzlu Brno. Bohuzel
jsme si zatim v tisku nic neprecet
Ii. Je ale dillezite zduraznit, ze jde
zatim 0 neschvalene navrhy.
Tim myslite kcmercni zasrreseni,
takzvaneho Scarabea?
Ano, brouk, komercni zastfeseni.
TakZe jeste nem jisle, zda se
bude stavet, nebo ne?
Kdybych to mel vzit z gruntu:
SZDC pripravuje tento projekt
leta. Nejde jen 0 vystavbu noveho
nadraiL ale vybudovani noveho
prutahu mestem. Ten rna propojit
"Cekrone na uzenwi
rozhodnuti.
N echceme pokracovat
v projektu, kdyby ho
nekdo zhatil."
koridory, ktere se v minulych le
tech budovaly. Je to soucasti mezi
narodnich umluv, ke kterym se
Ceska republika zavazala, a vycha
zi z technicke nutnosti. Tedy zlep-'
sit stay, ve kterem se soucasne na
draii nachazi. Prestavba soucasne
ho riadrail by byla velice financne
a technicky slozita. Ale co je hlav
nL mesto Brno si samo ve svem
uzenmLm planu stanovilo, ze chce
uvo!nit stavajici prostor ko!em
hlavniho nadraii.
Vratme se ke Scarabeovi. Zeleni
i ODS v Bnle si steiovali, Ze neve
d!, kdo zadai tento projekt archi
tektu Petru Parolkovi.
V roce 2006 rninisterstvo dopravy
uvaiovalo, jalc by se dalo to finan
covani nadraii odlehcit po vzoru
Nemecka ei Francie. My dostali za
likol prozkoumat, jalc by se dal pro
jekt realizovat formou PPP, tedy
formou spoluprace mezi statnim
a soukromym sektorem. A zacali
jsme se bavit s PPP cent rem
v Brne . Koncem roku 2006 tedy
PPP centrum provedlo pruzkum
mezi investory.
Ale to bylo jeste prerl krizi.
Presne jste formulovala, proc jsme
se ted' dostali do C!zlcYch. V te dobe
se zajemci, veld investori v Cesku,
vyslovili !dadne. JeuZe nechteli tu le
vitujici lavku, kterou tehdy mesto
vybralo v architektonicke soutezi.
PPP centrum doporucilo, abychom
pi'isli s lepsim napadem. A nabiclli
nam, ze oslovi sve spolupracovnf
kyo Talc vznikl navrh komereniho za
stfeseni nMrazi od firmy Parolli.
JeuZe palc prisla krize a my ted' ne
marne investora. Do projektu zaca
ly vstupovat i nove pozadavky mes
tao Proto je projektova.ni osobniho
nadrazi zastaveno.
Na co cekate?
Jednalc, jestli bude do projektu za
pracovan severojizni diametr, tedy
brnenska podzemni dr<iha. Vypa
da to, ze anD, kraj pi'ipravuje sou
tez na pripravnou dokumentaci.
Za druhe autobusovy terminal.
Mesto vyhlasuje soutez na zakom
ponovani terminalu pod nadraZi.
My ted pnpravujeme soutez na zis
kani investora, ktery by zajistil ko
mereni zastTeseni. Ale kdyby bylo
uzemni rozhodnuti, tak musime
okamzite pokracovat kvill.i evrop
skYm penezum. Hoff nam termin.
A lizem.."1i wzi'lOdnuti neni zavis
Ie na tom, jestli to zasti'eseni ta!n
bude, Ci ne, jestli tarn bude dia
metr nebo autobusovY tennimil?
Ne. Stale se ale obavame, jestli se
investor v krizi najde. Palc by moh
10 nastat alternativni rozhodnuti
SZDC, mesta a kraje. Tedy nachys
tejme tu stavbu pro moznost reali
zovat tuto myslenku pozdeji. Tfe
ba i jinalc, mui eme nahore udelat
treba park. Jestli vsak projektant
nenachysta dostatecne silne zikla
dy, talc to nepujde. lasadne ale ce
kame na uzemnf rozhodnuti. Ne
chceme pokraeovat v tomto pro
jektu, kdyby nekdo zhatil (izemnl
rozhodnuti.
Barbora FiaJova
Concentus Moraviaeetos spoji baroko 5 jazzem HUSTOPECE (ema) - Prv- 15. rocniku festivalu sestavili
nlm koncertem v nlmci festi- spolecne specialista na starou
valu Concentus Moraviae bude hudbu Vaclav Luks a jazzman
uterni vystoupeni souboru Jaromir Honzak.
Unity Quartet v hustopecs\cem
Hustopecsky koncert nabidne
dome U Synlcfl.
nestandardni hudebn! pohosteFestival Concentus Moraviae ni v podani ansamblu, v nemi.
pozve behem cervna do jedinec- ph vyzrale a moderni interprenych historickych prostor vybra- taci k1asickych standardtl spojily
nych mest Jihomoravskeho kraje sve sHy ctyfi osobnosti ceske a
a Vysociny. V 17 mestech zazni moravske jazzove sceny.
vice ne:i 30 koncerti'I s podtituUnity Quartet tvori kontralem Baroko a jazz - dobrodruz- basista Petr Dvorsk)', bubenik
sty! improvizace. Dramatllrgii Kamil Slezak, saxofonista Ra-
dek Zapadlo a kytarista Vi\em
Spilka. Jednota a naladeni na
stejnou jazzovou vlnovou delhI
dava prostor empatii a hudebni
komunikaci vsech clentl kvarte
ta, hracska zkusenost a vymHost
jim dovoluje interpretQvat mo derni jazzove klasiky original
ne, ale zaroven s respektem k
tradici. Temata Wayna Shortera,
Bennyho Goisona, Joe Hender
sona, Thelonia Monka a dalsfch
patri k zakladll modern!ho jazZll
a stejne tak tvori jadro reperto-
anI skllpiny Unity Quartet. Ka
pe\a pokrtila v lednll 2008 sve
debutove CD, ktere natocila v
kvetnu 2007 v ramci serialll Jazz
na Hrade.
Koncert zaCina 1. cervna v 19.30 na nadvofi domu 1I Syn
kil.
Dais! festivalove koncerty bu
dou 4. cervna ve Valticich, 12.
cervna v kurdejovskem kostele
sv. Jana Kftitele a 14. cervna v
mikulovskem zamkll.
TYOTZN,'K
Festival spojl
baroko a jazz
zamku a Zameckem skleniku
v Boskovicich, osmeho a dva
advacateho cervna v Rajci
Jestfebi a pateho a jedenacte·
ho cervna v Lysic1ch. "Festi
val je pro nas vzdycky prijem
take na jazz," pribliZila pro
nezpestfeni. Neprinas! nam
dukcni festivalu Jitka Miko
jen vynikajici kulturni zazit
va.
ky, ale pomaha nam i pri Drivejsi rocniky festivalu opravach zamku. Z penez, kte
tahly hlavne fanousky vazne re jsme vybrali na vstupnem v
hudby. Nyni se poradatele predchotich rocnicich, jsme
rozhodli prilakat do koncert
mohli zrekonstruovat kolona
nich salu take posluchace ji
du o Z .1etosniho vstupneho
nych zanru. "Festival pro mes
bychom zase chteli na zamek
ta predstavuje vrchol hudebni nakoupit nove! zidle," u vedla
sezony. Proto jej chceme Martina Medkova Rudolfova, otevfit pro co nejsirsi okruh kastelanka zamku v Lysicich,
lidi. V letosnim jubilejnim na jehoz nadvori a ve velkem
patnactem rocniku tak lide salonu se koncerty odehraji. muzou hledat neobvykle . hu
Take v Rajci se liZ na mimo
debni paralely mezi jazzem a radny hudebni zazitek pfipra
barokem," doplnila Mikova.
vuji. "Na festival chod1 rok od
Cilem mezimi.rodniho hu
roku vic lidi. Koncerty jdou
debniho festivalu Concentus totiz rtapric zanry, a tak si tam
muzou najit svu.j styl lide ze
Moraviae je predstavit take Ii
dem v mensich mestech pr- · vsech vekoyYch skupin. . pri
votfidni ceske i zahranicni chazeji starS! i mladiiide, ro
hudebniky. Nit Blanensku se -diny s detmi a koncerty si pri
posluchaci muzou tesit hned jiZdeji poslechnout take za·
na Sest koncertu. Tretiho a jezdy z ciziny," vyjmenoval ra
jednadvacateho cervna zazni jecky starosta Pavel Perout.
dva z nichv boskovickem
Pokraeorini na str. 2
I<oncerty mezinarodnfho hudebnfho
festivalu Concentus Moraviae zaznf v
pnJbehu cervna hadicne take na Blanensku.
VLADENA SEBELovA
Blanensko - Baroko a jazz. Na
toto neobvykle spojeni se mu·
zou liZ brzy tesit hudebni fa·
nousci. Popatnacte zazni take
ve mestech na Blanensku kon
certy mezinarodniho hudeb·
niho festivalu Concentus Mo·
raviae. Letos na tema Baroko a
jazz - dobrodruZstvi improvi
zace. Lide si muzou nezvykle
propojeni stylu pfijit poslech
nout napriklad do Rajce
Jestfebi, Lysic i do Boskovic_
"Festival muzou posluchaci
navstivit od devetadvacateho
kvetna do sestadvacateho
cervna vetSinou na zamcich a
kostelech v celkemsefunnacti
mestech jiZni Moravy a Vyso
ciny. PribliZne tfetina koncer
ill bude venovana baroknimu
a predbarolmimu repertoaru,
v casti zazni zajimave vice
zanrove projekty a v posledni
casti lakame posluchace letos
Festivalletos
spoji bat'oko a jazz
Dokoneeni ze str.I
Aby ojedinely mezinarodni
festival Concentus Moraviae
prinasel svYro posluchacfun
vzdycky neco noveho, kazdy
rok jej pripravuje jiny dra
maturg, ktery mu tak vtisk
ne jedinecnou podobu. Letos
se dramaturgie chopili Ja
romir Honzak s Vaclavem
Luksem. A prave Luks je au
torem neobvykleho hudeb
niho propojeni baroka s jaz
zem. "V dramaturgii letosniho
rocniku festivalu, na niZ spo
lupracuji spolecne s jazzma
nem Jaromirem Honzakem,
se zamerujeme na aspekty
spojujici jazz s barokni a
pfedbarokni hudbou, jako je
improvizace a spolecne in
spiracni zdroje. Verime, ze swingujici baroko a kontra
punktujici jazz pfinesou na
vstevnikfun koncerru rono
ho radosti a umozni jim na
hlednout do sveta obou
zanru. odhalujiciho krasy
stare hudby a jazzu v novem
svetie," uvedl Luks.
Misto cinkotu
"salin" na ctvrt
roku sbijecky
Provoz tramvaji na zastavca esxa v centru Brna
ustane. Uzavirka zacne 7. cervna, potrv;3 do konce
srpna. Doprava bude omezena' jeste v fijnu.
BRNO Davy lidi klickujicich k na
stupnim ostruvkum mezi bagry
a vysoJcymi ploty. Tak dnes vypada
jostova ulice, na ktere se v zastav
ce Ceska kfiZi nekolik tramvajo
vych tras.
Od 7. cervna do konce prazdnin
tudy ale tramvaje nepojedou. Kw.
li postupujici rekonstrukcisi Brna
. ne budou muset zvyknout na ob
jizd'kove trasy. I po prazdninach
bude provoz omezen. Tramvaje se
po obvyklych trasach znovu rozje
dOllOd zacatku listopadu.
nase taktika," dodala mluvci Poha
nova.
Objizd'kove trasy tramvaji od
7. cervna povedou z Moravskeho
namesti ulici Rooseveltovou a take
pres namesti Svobody. Do konce
. cervna budou moei vozy projiZdet
take z Husovy ulice pres Komen
skeho namesti smerem na Kravi
horu. Behem letnich prazdnin se
ale rozkope i Komenskeho names
ti a k oblibenemu koupaliSti na
Kravi hore pojedou auto busy.
Zastavka Ceska zcela z jizdnich
radii nezmizi. Na Zerotinove na
. Ostruvky budou i pro vozickare
mesti vznilaie diky takzvanemu
"Na jostove bude probiliat vyme
uvrarovemu zakonceni provizorni
na·casti kolefovych teles. PoCita se
zastavka pro nahradni tramvajove
take s upravou ostrlivku, aby byly
!inky. "Tramvaj zajede aZ na konec
pfizpiiso bene vozickanun," fekla
ulice Vevefi a pak pojede zpatky_
mluvci brnenskeho dopravniho
Budou k tomu ale potfeba obou
podniku Hana Pohanova. Doprav
smerne vozy," popsala Pohanova.
ni podnik tak vyuzije toho, ze na
Ty budou aZ do konce njna obslu
jostove prave probilia velka rekon
hovat !inky s oznacenim xlI a x13.
strukce kolektorU a plynovodii.
Nahradi takspoje 3,11,12 a 13, kte
re dnes jezdi na konecnou Rako
"SnaZime se vsechno delat kom
plexne. provadernejnarocnejsf · vecka v Bystrci a do Technologicke
opravy prave v dobe · prazdnin je
ho parku. }) Pokracovani na 5!rane 82
.
FA T
Jak pojedou tramvaje
Od 7. cervna do zacatku prazdnin
Unka 3 pojede ze Stare osady jen na
Moravske namesti a Hlavni nadraii
a zpet
Linka 4 uzel Ceska objede Husovou
ulici.
Unn 5 bude na Poifei odklonena
ulici Rasinovou a Hybesovou.
Unka 6 pojede pouze z Kralova Pole,
nadraii na Hlavni nadrazi a zpet
Linn 7 pojede ze Stareho Liskovce
nove na Namesti Miru, pres
Konecneho n<imesti.
UnJla 8 pojede pouze z Lisne na
smyeku Nove sady a zpet
Unka 11 pojede z Lesne pres
Rooseveltovu ulici pouze na Hlavnf
nad rair a zpet
Unn 12 pojede v useku Komcirov Hlcivnf nadrazi stejne jako linka 13.
V'useku Julianov - Hlavni nadrazf
. a dale pojedou tyto linky spolecne
do Stareho Liskovce.
Linka x11 obslouzf trasu ze smyeky
Rakovecka na Ceskou.
Linka x13 povede z Technologickeho
parku na Ceskou.
Llnka 2 pojede ze Stare osady pouze
k Ustrednimuhrbitovu. DoModric
pojede autobus x2.
MP /JNES 2blS
MistociDkotu "salin"na ctvrt roku sb~jecky
» Pokracovanl ze strany Sl
Zmenyv doprave potrvaji do konce
rijna, jen pro linky 5,6 a 7 bude jo~
tova prlljezdna uz od zacatku zarf.
Podrobny plan zmen vcetne vyluko
vych jizdnlch radu zverejni doprav
ni podnlk dnes.
"Na jednotliva postizena mista
umistime vpredstihu informacnf ta
bule, Ai prace zacnou, nasadime
do terenu informatory, kteri cestuji
ci navedou, Po skonceni pr!lci Se
v~echny trasy vrati do svych piivod
nich koleji, " doplnila mluvtl Poha
nova. Opravy na Moravskem na
mesti by mely trvat do konce rijna,
stavebni prace na jostove se vsak
protiihnou az do (mora pl'istiho
roku, Celkem budou rekonstrukce
stat 347 milionll korun, z toho ale te
mel' dve ste milionii zaplati Evrop
sRa llnie,
Krome novych m\stllpnich ost
riivku se mohou cestujici tMit i na
nove svetelne tabule, ktere budoll
informovat 0 pfijezdech spoju na
Ceskou, Takove tabule jSOll jiz dnes
v Brne bezne, na tomto uzlu ale do
sud chybeji. "Poeita se s tim, ze jes
te behem rekonstrukce Jo~tovy se
tam nainstaluji ctyfi takove tabule,
Zamer za zhruba jeden a pul milio
nu p rav~ podpofilibrnensti radni,"
rekl vcera millvei magistratu Pavel
Zara,
Opravy kanalizace, vodovodll
a dalSf infrastruktury se drzf stano
veneho harmonogramn a zatfm ne
nabraly zadne zpozdeni, "V$e prob[
ha podle planu, K1ademe dllraz na
to, aby se to stihlo yeas, i kvUllcerpa
ni penh z evropsk:)ich fondll, " uved
la mluvci magistr~tu 501)11 H~luzo
va, Brno se do opravve velkem pus
tile prave kVllli moznosti zaplatit je
penezi z evropsk:)ich fondii,
"Oficialni s tiznosti kVllli opra
yam zatim nejsou, ale IlZ z medii je
videt. ze lidem vadi hlavne hluk,
Mesto ma ale prostredky z Evrop
ske unie, tak je rozumne opravovat,
je treba se chovat hospodarne,
i kdyi to zplhobuje velkou rozesta
venost, " vysvetluje Haluzova_
Michal Horcik
Vaclav Prak
Sep,s ali petici proti elektrarne Velke Opatovice - Pfestehoval
se na okraj Velkych Opatovic
kvUli malebne krajine a moz
na uz letos bude hledet z okna
na fotovoltaickou elektrarnu.
Zprava 0 rozbehlem uzemnim
[oizeni ohledne stavby elek
trarny nemile pfekvapila Da
vida Vykydala i jeho sousedy.
Se stovkami dalsich lidi se te
dy podepsal pod petici a minu~
ly tyden ji pfedali zastupite
lum. Doufaji, ze se jim rozjety
kolotoc podafi zastavit.
o tom, ze zastupitele schva
lovali zmenu uzemniho planu
stirn, Ze v lokalite Zadvofi
vznikne fotovoltaicka elek
trarna, nemeli Velkoopato
victi tuseni. "Informace 0 tom
udajne visela na ufedni desce.
V dokumentech jsou zminena
jen cisla parcel, to nikomu nic
nefika. Zmema uzemniho pla
nu je tak vic jak rok schvale
na. My jsme se bohuzel do
zvecteli az 0 uzemnim fizeni.
Kdybychom tusili, ie nam za
okny postav! elektrarnu, ni
kdy bychom se sem nesteho
vah," je rozhofceny Vykydal
a uporonluje, ze slunecni pa-
Velkoopatovicti sepsali petfci proti fotovoltaicke elektrarne Dokollceni ze str. 1
Podle starosty mesta Jifiho '
Belehradka se vse udalo v
souladu se zakonem. "Po
ckame na proveteni z lcraj
skeho uradu a petici se bude
zab~lvat rada mesta," uved!.
Uzemni plan Velkych Opa
tovic pocita s vic jak tfemi
hektary pro fotovoltaickou
elektrarnu. "Dva hektary z te
to plochy patfi mestu. 0 stav
be elektramy jedname s jed
nou firmou . DaISi jeden a pul
hektaru tvori soukrome po
zemky," upresnil starosta s
tim, ze vlastnik nebo vlastnici
soukromych pozemku se do
mlouvaji na uslcutecneni pla
nu s dalsi spolecnosti. 0 ktere
firmy se jedna, to nesdelil.
Vlastnikem soukromeho
pozemku, na Iderem rna elek
trarna stat, je vedouci odboru
vystavby
velh:oopatovicke
radnice Petr Dostal. Ten vec
komentovat nechce. "K teto
za.lezitosti se nebudu vyjad
rovat kvuli podjatosti," uvedl.
Na soukromych pozem
cich chce slunecni elektrar
nu postavit firma Sini sidlici
v Praze. Svou vizi chce napl
nit jeste letos. "Pro tuto lolm
litu jsme se rozhodli kvuli
tomu, ze tam s fotovoltaickou
elelctrarnou pocita uzemni
plan . Dale je to moznost na
pojeni elelctrarny do distri
bucni soustavy spolecnosti
E.ON," fekl jednatel Sini
Cestmir Sekanina stirn, ze
slunecni panely zaplni plo
chu 0 rozlozejeden a pul hek
taru. Spolecnost podle nej s
lidmi, lctefi tam bydli, hodla
nadale komunikovat. nNe
chceme nikoho poslwzovat,
chceme se s lidmi bavit pri
mo. Solami panely nevytva
1'i zadny hluk, neodrazi svet
10 ani nijak jinalc neobtezu
ji," dodal Selcanina. Ten tvr
di, ze spolecnost je v p1'ipade
uskutecnEmi projektu pri
pravenafinancne podporit
nektere z vybranych al,tivit
mesta.'
(opa)
nely by mely stat zhruba dva
cet metru od jeho domu. Vel
koopatovicti se v techto dnech
radi s pravnikem a po ukon
ceni uzemniho fizeni chteji
poslat odvolani na krajsky
Mad.
Pod petici se podle Vykyda
la podepsalo pres ctyfi sta lidi.
"Na petice ale neberou ve
Velkych Opatovicich zfetel.
Pfitom, kdyz chce nekdo z lidi
provest zmenu na svem dome,
musi mit souhlas svYch sou
sedu," mini Vykydal.
'
PoIcralovi\N na dr. 2
BI,A IJb}J Sk 'f '
OG"A!''k
,ibiS'
v
Cast koste. it zitstane spat Probdila noc v kostelich
ceka nel<olik set chramu po
cele republice. Mnohem vfce
se jich ale ani k druhemu
rocniku nepripoji.
M IL()~ ~ENKYR , JIRINA VESELA
BRNO Noc kostelu se stav3 fenome
nem. A letosni rocnik rozhodne,
zda zlomi i zbyvajiei stale jeste vet
sinu farnosti, kde se zapojenim do
akee otaleji.
Nejvetsi pocet ehnlmu se v pa
tek v 'noei otevi'e v Brne, kde mela
Noe kostelu loni premieru . A hned
po nem ve Znojme. V jinyeh mes
tech ale vahaji nebo pl'iznavaji, ze
nestihli. To je griklad kostela na Ze
lene hore ve Zd"aru nad Sazavou,
zapsa neho
jako
pamatka
UNESCO. "Uvazovali jsme 0 ote
vreni, ale bohuzel uz bylo pozde.
Bylo by to pfilis naryehlo, takZe .se
radeji pl'ipravJme plnohodnotne na
pristi rok," flka teditel telcskeho
praeoviste Narodniho pamiitkove
ho llstavu Libor Karasek. iavfeny
zustane i kostel v rimskokatolicke
farnosti Knini ee u Boskovic. "Noe
kostelu je pornerne nova vee, navie
mame jine aktivity a svoji roli se
hralo ito, ze jsme mimo Brno," vy
svetlil farar Miroslav Sudoma.
"Proti akci ale nie nemame, urcite
nelze vylouCit, ze se v pi'iStieh roc
nicieh zapojime," doplnil.
VNsina duehovnich vsak vnima
Noe kostelu jako ojedinelou prile:H
tost, jak nabidnout zajemetim moz
nost nezavazneho pl'iblizeni se a se
tbni s kfesianstvim .."Takove akee
vedou k tomu, aby lide meli k sobe
bliZ. Vloni v katedrale panovala
otevl-ena atmosfera, ktera vytvofila
velrni krasny vecer," pi'ipomnel bis
kup brnenske dieeeze Vojteeh Cikr
Ie prtibeh lonskeho premieroveho
rocniku.
Farnosti hledaji zpusob, jak akei
ozvlastnit. V Brne cita doprovodny
program desitky stran, je v nem na
pi'iklad vystup do veie kostela sva
teho Jakilba. Podivat se na morav
SkOll metropoli v noei a s nadhle
dem ale umoini take jine kostely,
krome katednUy na Petrove tl'eba
jeste i zidenicky kostel Sv. Cyrila
a Metodeje. Lide ale budou moei
mimo jine do hrobky Liehtenstejnu
ve VI'anove u Bma, ktera s vykla
NOC KOSTIEtU V B I~NENSK· DIECEZ.
v brntnlU dlec'zl se do NClci
kostehi v patClk l.apojl desltky
mist. Obvykle nelv61lli kostely ve
mlstl, it to neJCln i'imskokatollck~:
" v okrese Blansko Adamov,
Blansko (dreveny kostelik), Krtiny,' .
Kunstat, Sloup, I(a.terina-Sebrov
" v Brnt a okoli temei' vsechny ....
chramy v centru, navic napf'. Tuf'ahy;
lesna, Zidenice ci I<omarov, ale
napriklad I Dolnf Kounice, Kurim,
lelekovice, Pozofice, Vranov
" v okrese Bfeclav Hustopece
u Brna, Klobouky; Sitborice, Velke
Pavlov ice, Zajeci
"na vysoflnl Jihlava (sv.lgnac),
Trest, Names( nad Oslavou, Os ova
Bityska, Trebit
" na Hodoninsku Dolnr Bojanovice
a Hodonln
.. na vyskovsku Kobehce, Milonice,
Rousinov,Saratice
" na Znojemsku Brezany, ~
Dyjakovice, Hluboke Masuvky,
Hradek u Znojma, Jaroslavice, Popice
u Znojma, Prosimerice, Sumna,
Vemyslice, Znojmo (vetsina chramti)
dem lIebyla otevrena dye desitky
let.
Organizatofi projevili take smy
sl pro humor. Pod nazvem Pozor,
nekouse dostanou pi'ichozi v koste
Ie sv. Stanislava v Kunstatu na Mo
rave moinost neformalniho setkani
s -knezem, v Saraticfeh se zase
v kosteie sv. Mikuh'ise bude soute
zit 0 nejlepe "vypecenY" kostel ne
boli 0 nejlepsi eukrarske zpodobe
ni mistniho svatostanku. Se zajiste
rum hladkeho prubehu budou vsu
de pomahat pl'edevsim dobrovolni
ei. "Proti lonskemu roku jsme je
jieh pocty posilili, jen v katedrale
na Petrove jieh bude na sedm desi
tek," upresnil Jan Zaplatil.
Zpfistupnit sve pros tory se
v Brne rozhodli take baptiste ci
evangeliei. V Dolnieh Kouni cieh
na Brnensku vza li akCi do svyeh nl
kou pravoslavni duehovni. V jejieh
brnenskem ehnlmu zase budou
mod pi'iehozi uvitat divotvornou
ikonu Pi'eslavne Bohorodiee Ob
mekceni kamennyeh srdei.
,
LfPOIiE N()v/NY
,MIs
Nelze politiky z jedne strany hazet do jednoho pytle, r
sta Breclavi
.<.hIS
[lilECLAV - llfec\avslcy
rOSla pfed blffidmi se
"0-
'1 llie, lla co byeh vZpOm lll<11
S rados!\. Pro nH~Slo udel,,\ neeo
jenolll poslanee SlIstr, ktery Hi II
licloVcll ani v politice nenL Moje
zkl1~e n ost s Iidovci z kOlllul1<Hni
pl1r~
lamentnimi volbami vefejne
po<lpori! kandidaly CsSD JiH
Ito Petril a Michalll Ha§ka , cof
bylo vzh ledem I< ;eho llellstvl v
pr",' icov~ s lranl SNK - Evrop
§ti clelHokral~ pOJ1~klld pi'e
kV'pive.
polililcy je lake ~l"ln;\. V roce
2002 jsme podepsali koalicni
slll lollVU s nimi , (;SSD a KS(;M,
ala 7..a p<\r dnl jsme si v lisku pi-e
tetli, ie Iiclovei vyz)'rvaji k vy1'vo
fell! prolikol11uni sticke kO<1liee.
l1ez toho, ie b)' l1 am neco rekli,
Ie by LIZ poclepsanoll Sm lOtlVll
Jifi Holobr6clek
Prot jsle se rozhodl vefejne
podpo!it kandidaty (;SSD?
Nefekl !lyeh, Ze jsem podporil
ka"didery CSSD. Rozhodl jsem se
vypovedel i. To byl. pro me teh
dy vdb !kola, nebyl jsem na
to piipnlVeny. V roce 2006 lake
intrikova li na \'~echn)' strall Y. To
verejne podpoiir neKtere kOlli(l'eln{
Iidi n. k.ndi<I;\llcich C;sD. Proloie
'l.kusenosl, klerou mam z.a 11 let v
jsou v!c i, ktere velmi tHko do·
kaz.u skollsnout.
Pfes vseehny vyhnuly vuti
ODS, !cterc jsle uvedl, jste s ni
politice, kd)' jsem d~lal piednosl\I
okresniho Machi a sta.;"osl\\ meSia,
mile uk<\Ulla, ze to jsoll lide, ktefi
mesh I dolcizali vi<ly pOlnoci.. A
ale vytvolili na bfed.vske rad
nic11walici, ..
Kd)'z Pro region vytvoriJ luto
1O}lsHm, ie je 7)1sadoll slusneho
chovan I, ie kdyi mi nekdo vyjdo
opakovane vstfic. bez ohledll na 10,
Ie je v jine polilicke slr<1llf, lelk se
ho nel110hu zfict. Ut nehoonotim.
jestli to byli oraolov/, zelenl, i loli,
ale j.d 10 byli Iide. Molo~ je 10 na
hoda, moin;} OSlIel, ale vel-~inou to
byli poslanei U\ soei~lni clemoknl
eli, klert 0 folo nH~sfo meli z.ttjell1.
A to i presto, ze v tOllltO volebnflll
ol)clobi CC;SD llen! na brec1'lVske
raclnici v koa!ici. Po<1pora ze stril
tty I'os\<lllce Jiriho Petn"l "semltora
koalici s relalivlie
"Lilie sc 11 illS/ znjfmnl, klcry posf(/Ilec /lCCO (lelri
roslil nrec/o"; DYIIJO Piskllirl.
(1
kfer{1 /"Ie," Nkri S'(I
P()rn: r/I'clli,'
Takfe nez31etl na tom, z kte·
re strany konkretn{ poslanee
jel
Polilika se sice rozdehlje 11(1 pr.\\'i
I-I.jd), je slejlla,j.ltO dTiv. Urci· volial, .Ie jeslii si \l~kdo mysli, Ie ci a levici. ette v poclslale tn I.,k vl·lbec
te je spollsta socialnlch demokr<th'l, na ministerstvech se penize rozd~JI neflUlgllje. Nejv~ I 51 zadllllen; <C1n~
se kterjm i si dnes nerozl1lllill1, ale n!jak)'111 rozl1mn!j~fm nebo spra w.niklo Zet v",cly ODS, promftlo se
nemohll zavrhnollt ty, se klery1l1i vedlivej~11ll zprlsobem, IClI< se piete. 10 i v hospoclareni rClcl~' lllesl, vtet
rn~m I<orekln{ \'21<1h)'. To je pottle
Co je.sle mohou poslanci pro nl' medavi. Ani neplal" ie ODS j<
flU! nejdL"ddilejsr ~ nejdc vscchny . ~v;\ I~le .!i lrt lp_l~l~t?
sl.ranoll hnjid .. 'l.oljmy . podnikclleli'1.
POSI<lllCi Ill~[ obro\'skoll moi
v je(\I)C polilicke stralle h~:zet do
Ve;r..Jlleme SI jell wk 1998 po ~lyf
jechloho pytle. Lide se JlH1Sl zajim<ll, no~t cloprovoclit st<1rosh.l nn lele vh\cle ODS lUI III iSI 11 I raclnici.
kteqi ~10slanec neeo clel~ a kter)' oe. Vst:chlln cltllditil jecjnani na mi Proc tehdy hospodMslci komora
I3yt'je 10 strnsne tCikl: posollcliL
Ilislerslvech, sehll<1t Iml presne zaloiila sclntfeni Pro region? Pro·
Jak Il1IH.e hyl110sillnee me sl n illforlllaee 0 z<lkonech. ktere se tOle neshocly me-L.i politil<ou ODS
prospe!IlY 1<I'o m~ h .v. "porco pfipravuji, tiM staroslllnl lfIkony • podnikaleli byly lal< velk.!, te se
valli medv~da<l. Jecl y nntte .,pH k pripomlnl<ov<1ni, maji moinOSI podnikalel~ rozhodli jlt do polilii<)' s
hnH " Ilejake penfze ze s l~tl1fh o do regiolHI pr;vest lidi z minis
viashlllll scll1lZe.n;m, kte re jejicll za
rozpott u?
ters lev, aby se 'lajilllali 0 zctejsi jlllY 11IIdc ehranil. Kd)i v roce 1998
Tech 1110ll10Sli je ohrovske proh1t~my. To je Ireha pfip"cl Led- vwikl Pro region, lak od Ie doby
111noislvi. "Poreovani medvecla" je nicko-valtickeho areAll1. Ones je z.,1cdla ODS proti tomllto Illest' l Ivr
sice Iles ystemove, <lIe pol<1lo mzcle prece jen troehu znam)', po z-dpi cle vystl.lpov,,1. i1erou to tak, it Pro
lovani hiland zelst.me na beclrech Sli mezi pamatk}' UNESCO bylJ region vstoupil do sfery jejich z<ijmu
I'nri.skyeh min;slerstev, tak se Iy jeilo sitl1ace lllllohem horsi, use! a Hi. vlibee se ne-L..11\l),sH l1 0lcl lilll,
ptlllU slejne rozdeli, jen melle
se velk)' lOIs eesty. Presto nemil prot k neshod111 11 mai poJnikateli a
tmnsparentne. Mi nislerstva pii- oodnes jeclnoho spr1wee. starajt ODS lehd), d0510 a jeSle 1'0 121crech
J~1I penlze B tl n"rtne akc.:e, akonil se 0 nej 1ft ministerstva, jejichf Sf tylo vzlah y nedaly do poi..
s "im roz.dflem, fe Hdn}f ministr, zajtn}' a "ho!")' jsou taslo proti Mfun lIa 10 jedillou odpov&r - pro·
eht"lone. Poslanee, ktery ehee, ll:l loie je problem), l'odnU,ateill nikd)'
l1<'\m~sfek neho t'lreclnik si nenHlsl
slol1pnOll1 v parlamenhl z" pul! a jde ve svell1 regiollu mil ion pro Ile'taj!maly. ProlO Pro region moill
ficI : .,Iii cbei pel miliolll"l 11<1 opraVl1 blemu, ktere mille POllloct resil.
s\'plovill roll subjeklll nClpravo od
'.11.
nejlogit l ej~im
parlnerem, sODS, lak byly ob
rovsl<'; Ilaky na mistn; ODS, aby
raMj; vytvorila koalici s (;SSD,
lidovci a Volbou pro MeSlo, je·
Apollol1ovCl ehramu," jako to treb(1
muse! llc1elat pall poslanec Sustr. V
llo'Vinach se tento boj 0 s!~tlli pel1i
ze popisoval j"ko kllpOV~lli hl~stl
,U",.
Sliedll. V roce 2000 - 2008 vlndl.
kroji ko.lice lidoveu a ODS, kled dr
tela meslo Rfed<lv v klinci, sllOliila se
negov,,! v~echno, co se v meste I1de ~
Inlo, sllaiila se cliskreditovat Pro regi
on. Jenom proto, 2.e tilO politic; IH l<o
"ysvttiovali svy,n l1<1dflzenym, fe
v okresnlm Illesl' majl mall' vUv.
Verej\le iikali, kdyi neb"dele volil
nas,
tal< tlo Ofed<lvi Ziclne penize
llepr,jdoll. Dfedav toto le7.i<e obclo
bl preiival. jen kvuli pr"i nekolika
poslallCli. oncy nim se opravovaly
sl<oly, Iikvic1ov"ly sWdky, opral'ov'·
IYp"m~O<)' LVAa podobne.
V soucaSliosti je spolul'nke
s kr.je m lepm
Soucasl\Oll sitllaei po nnSI\lpll
hejtmilna Haska vnlm<\m pro
m~slo joko ballam. MUIem e se
l1a l1~j kdykoliv obratit a polmd
l1eco sllbl, lak 10 IIdela.
Prot uyl vztah mezi bfedav
sko\l radnicI a lidovci ve vedenf
kr.je 10k napjory!
Lidovci by be7.. 1ll0ravskYeh
kfajll byii polit icky be'lv)'znam
nL A je pot reba se zeplat, co Ii
dovci t!mto krajltrn pfinesli. Pro
n<\s v~ada !:ej_!\1lClI1 ~~<inkR ne-
nom aby Pro region 11l.11sel. at
vyhral vyrazile volb},. clo opozi
ceo PfitOlll plfltime 12 let dluhy,
kler'; na r.dniei IId~l ala ODS. A
rnfstni sdrllzeni ODS by to 7..nl
sello jen kvttli tomu. ie slo clo
koaliee s ml III i. ODS je stram.
nesmirne eentrtllistieka, co se
rozhodne v Prtlz.e, to se hude
del"l na lllellli cell: republik)',
nej<lka regionaini specinka se
vL",bec neberoll v ~10In. Navie
ODS de st"nm\,),I ~"j.. l .n~?j se·
bOL! s(,ile bnjnje, ZIiI<I'idovlIli I '
I1rne Venc(lb, v Diec\<lvi Buka,
Ilakonee i Topol~'lka . Strana se
zllbyva vlastnill1 i problemy a uz
vl1bee nema sHu fdit problemy
lidt kole m. Mysllm, ie Dfec\avi
by se velm i IW,O d ychalo, kdyby
byl premier zOOS.
I pfesto, ie v parlamentu
z. ODS
Pavel Suchanek z Rakvi c?
Dnell je hlavn!m t lovekem
v krajsk'; ODS jiri Kadrnka , se
klerym ma nredav je!l~ Ilekolik
so uunkh proeest" proloie jeho
inveklivy pfesAhly ramee slu s
lH~: ho chovani. Neverilll, le by
ookaza! Jlotreby mesta vnimat
neslranic1<)'" liclsky se 0 ne 'In
jirnat. V pfeovolebni kampani je evergrecnem varovnn{ pfed na
vra tem i<OlTHlnlstlt l)ro region
hyl s KSCM na radni citlyfi rok)'
v konlici. Jak se div,He na pozici
KSCM v s(Hltasn~ poli'iee?
Klert l<onmnist)' meli na mys
Ii? Odmitall1 roz.delovClt komll
lIisly na Iy l'''ed a po roce 1989.
Nemysllm si, ie lide, kteri v race
1989 Siranickou knilku ['oloWi,
jsoll [epsi net ti, ktdl si ji nechal i.
Nevetlm, ie clovek ze dne )1a den
prozre. Mysllm, fe vSieitni, klefl
v KS(; byli pred rokem 1989, by
13m byli i diles, kdyhy neprisel
LiSIopoJ 1989. Na komun;\lni
llrovni je 10 jine nez. v pClrlamentu.
Lid\! voH I<onkretni osobnosti 3
poklld zvoHclyri komllllisty, 13k ti
majl mand:it slejni', jako kdokoliv
jiny. Se kteryrni komunisty v bree
lavskem zashlpitdstvu se nem a
me bavit? S byvalymi - s Ry~<lvym,
I'arolkem, Kiivankem «(;$SO),
Adamkovoll (dflve ODS) nebo
s M. Pelrll (KDU-(;sL)' Nebo s
t~llli souG.snynli? Dud'to budeme
dodrlovat stril<lne, nebo se ClSpOn
na te kOl\1unalnl urovni budeme
b.wit vsichni.
sl!Oro jisll' opel bude