Materail o solnych expedicichNAMAK
Transkript
Materail o solnych expedicichNAMAK
EXPEDICE NAMAK 2006 – oficiální informační materiál ________________________________________________________________________________________ Geologická expedice NAMAK do neprozkoumaných oblastí solného krasu v jižním Íránu aneb Nová nejdelší solná jeskyně světa? Připravili a další informace poskytnou: Michal Filippi, Geologický ústav Akademie věd ČR, Rozvojová 135, 165 00 Praha 6 – Lysolaje e-mail: [email protected] Jiří Bruthans, Ústav hydrogeologie, Přírodovědecká Fakulta, Universita Karlova, Albertov 6, 128 43 Praha 2 e-mail: [email protected] popřípadě PhDr. Veronika Kratochvílová, Tiskový odbor AV ČR, tel.: 221 403 405, e-mail: [email protected] Úvod Projekt NAMAK (namak = v perštině znamená sůl) vznikl v roce 1998 jako sdružení studentů geologie na Přírodovědecké fakultě University Karlovy. V současné době volně sdružuje geology a speleology, kteří se věnují výzkumu solného krasu v Íránu. Dosud byly hlavními cíly expedic v Íránu především geologický výzkum fenoménů spojených se solným pněm a dokumentace jeskyních systémů (mapová, fotografická). Na výzkumu solných pňů spolupracujeme s kolegy z oddělení Věd o zemi z University v Šírázu. Celkem bylo do oblasti vedeno šest měsíčních expedic. Při pobřeží Perského Zálivu se nachází světově unikátní solný kras s množstvím jeskyních systémů bohatě zdobených krápníky, obřích závrtů, slepých údolí a propastí. Nachází se zde druhá a pátá nejdelší jeskyně v soli na světě (Jeskyně Tří naháčů, délka 5190 m, jeskyně Ghár-e Danešjů, délka 1909 m). Ty byly objeveny a dokumentovány v průběhu minulých expedic. Pomocí datování mořských uloženin a dřev v jeskyních se podařilo rekonstruovat divokou historii vývoje jeskyní a krasu, která sahá více než 100 tisíc let před současnost. Lidé, kteří prošli některou z předchozích expedic NAMAK a podíleli se na výsledcích (abecedně; mimo členů expedice NAMAK 2006, kteří jsou zmíněni dále): Milan Geršl, Štěpán Mikeš, Martin Novák, Lukáš Palatinus, Jakub Šmíd, Michal Vašíček Cíle expedice Namak 2006 Expedice NAMAK 2006, která je plánována na leden a únor 2006 bude pokračováním vědeckého výzkumu ve spolupráci s Univerzitou v Šírázu. Je zaměřena především na detailní studium vývoje Jeskyně Tří naháčů, odběry vzorků pro radiouhlíkové datování a studium morfologie povrchových krasových jevů. Výsledkem expedice by mělo být pořízení fotografií z mohutných prostor v nejzazších částech systému a získání materiálu pro populárně naučný film o solném krasu. V minulém roce se navíc podařilo objevit nadějné pokračování v systému Jeskyně Tří naháčů. Cílem expedice bude proto i průzkum nových prostor a pokus o prodloužení na nejdelší solnou jeskyni světa (k dosažení primátu zbývá cca 500 m). Dosud nejdelší solná jeskyně Malham (5 685 m) se nachází v Izraeli. Pro možnost srovnání uvádíme žebříček nejdelších světových solných jeskyní (podle: Stratford T., 1999. Speleostatistics. – The International Caver, 25: 36.) Pořadí: Jeskyně (země): Délka [v metrech]: 1) Malham (Izrael)* 5 685 2) Jeskyně Tří naháčů (Írán) 5 190 3) Pescera 6S de la Minzalesti (Rumunsko)* 3 234 4) Dnetropetrovskaja (Tádžikistán)* 2 500 5) Ghár-e Danešjů (Studenská jeskyně) (Írán) 1 909 6) Komsomolskaja (Tádžikistán)* 1 800 7) Colonel (Izrael)* 1 700 Předpokládaný časový harmonogram expedice Doba trvání expedice je plánována na jeden měsíc (od 8.1. do 9.2. 2006) • 3 dny: Pobyt v Teheránu a v Šírázu: vyřizování dokumentů pro pobyt, koordinace týmů, logistika. • 14 dní: Přesun + terénní práce na solném pni Namakdán na ostrově Kešm. Pokus o prodloužení Jeskyně Tří naháčů. • 10 dní: Přesun + průzkumy na dalších solných pních (Hormoz, Džahání) 2 Účastníci expedice NAMAK 2006: Jméno: Zaměstnání / hlavní zaměření v expedičním týmu: Jiří Bruthans Odborný asistent na Ústavu hydrogeologie PřF UK / studium krasu, dokumentace Michal Filippi Pracovník Geologického ústavu AV ČR / mineralogické studium, dokumentace Marek Audy Spoluvlastník a zaměstnanec vydavatelství / fotografování Evžen Janoušek Kameraman ČT / filmování Michal Kolčava Geodet / mapování jeskyní Ondřej Jäger SCHKO Český kras / mapování jeskyní Richar Bouda Projektový inženýr / fotografování Tomáš Svoboda Pracovník geologické firmy / dokumentace Jan Kukačka Pracovník geologické firmy / GIS Zdeněk Vilhelm Student UK Praha / dokumentace Mohammad Zare Šírázská Univerzita – podpora na místě Naser Asadí Šírázská Univerzita – podpora na místě Navštěvovaná oblast: geografie, geologie a klima Dosud minimálně prozkoumaná krasová území v soli se nacházejí v jihozápadní části pohoří Zagros a na ostrovech v Perském zálivu v Íránu. Zagros je rozsáhlé vrásové pohoří s vrcholy až přes 4 000 m. n. m. s velkým množstvím solných pňů (diapirů). Toto pohoří lemuje celou jihozápadní a západní část Íránu. Intenzivně byly zkoumány tři solné pně: Hormoz na stejnojmenném ostrově a Namakdán na jz. okraji ostrova Kešm (Queshm). Oba ostrovy se nacházejí v blízkosti přístavního města Bandar-e Abbas. Poslední je peň Džahání (Kuh-e Jahani), který se nachází ve špatně dostupné oblasti jižně od města Firuz-Abad (jv. od Šírázu). Před více než půl miliardou let se ve zkoumané oblasti nacházela rozsáhlá bezodtoká sníženina v zemském povrchu. V suchém a teplém klimatu zde docházelo k sedimentaci mnoha set metrů mocných poloh solí. Po další stovky milionů let se na solné uloženiny usazovaly souvrství vápenců, pískovců, ale také vulkanické horniny. Tímto způsobem se sůl v podloží postupně dostala mnoho kilometrů pod zemský povrch. Díky vysokým tlakům, které panují v takových hloubkách, plasticitě a nízké hustotě začala sůl zvolna vystupovat k povrchu ve formě obřích podzemních solných sloupů – pňů. Po dosažení povrchu vytvořily pně solná pohoří zhruba kruhovitého tvaru o průměru až 10 km a výšce i několika set metrů nad okolní terén. Vzestupný pohyb mas soli v některých případech stále trvá. Rozpouštěním soli dešťovou vodou vznikají v solných pních slepá údolí s ponory, jeskyně s krápníky, propasti a další krasové jevy. Krajina solných pňů působí velice exotickým dojmem. Povrch solných skal je většinou pokryt směsí červenohnědých, nejčastěji písčitých usazenin. Klima v jižním Íránu je dosti extrémní. V letním období zde teploty vystupují až nad 45 oC a to při vlhkosti blížící se 100%, což prakticky znemožňuje jakoukoli činnost. Teploty v lednu až březnu jsou příznivější – do 28 oC. K srážkám dochází pouze v zimním období (listopad až březen). Pouze jednou za několik let se vyskytnou velké přívalové srážky, které způsobují rychlé zaplavení povrchu a následně podzemí a právě tyto srážky jsou zásadní pro modelování solného krasu a vznik jeskyní. Některé výsledky výzkumů V uplynulých letech jsme se pokoušeli najít odpověď na tři hlavní okruhy otázek: 1) Jsou zkoumané solné pně pasivní, nebo jejich povrch dosud stoupá díky výstupu soli z hloubek? 2) Jak staré jsou jeskyně, povrchové krasové jevy a povrch pňů? 3) Z čeho je složeno nerozpustné reziduum pokrývající solné pně? Jaký má vliv na charakter krasových jevů? Proč je vegetace na solných pních často bujnější než v okolí? Jak rychlá je eroze výchozů soli a výchozů tvořených reziduem? 3 V průběhu expedic v letech 2000 a 2005 bylo na Hormozu a Namakdánu odebráno přes 35 vzorků sedimentů mořských teras pokrývajících solné pně a úlomků dřev uložených v jeskyních sedimentech pro účely datování metodami radiouhlíkového (14C) a uran-thoriového (U/Th). Výsledky datování byly srovnány se známým průběhem hladiny světového oceánu v posledních 130 tis letech a s rychlostí výzdvihu severního pobřeží Perského zálivu. 1) Na základě 14C a U/Th datování mořských uloženin se ukázalo, že středy obou pňů (Hormoz i Namakdán) dosud aktivně stoupají vzhůru rychlostí 4 - 7 mm/rok. Směrem k okrajům pňů rychlost výstupu klesá. Tato rychlost je řádově vyšší, než je rychlost regionálního výstupu pobřeží Perského zálivu. 2) K historii vývoje morfologie pně Namakdán: Během období posledního interglaciálu (před 130 tisíci lety) byl peň zcela zaplaven mořem. Reziduum z rozpuštěné soli vytvořilo mocný caprock (z anglického cap = čepice; rock = hornina), který dosud peň překrývá. Vývoj krasových jevů začal na Namakdánu někdy před 50-70 tisíci lety poté, co eroze povrchových toků pronikla do soli kryté mocným caprockem. Současné jeskyní systémy na obou pních jsou zřetelně vázány na Holocenní mořskou terasu, která se usazovala mezi 9 a 5 tisíci lety před současností. V první fázi (mezi 9 a 6 tisíci lety), stoupala hladina oceánu díky tání ledovců mnohem rychleji než pně a proto moře vniklo hluboko do pňů. Jeskyně z tohoto období jsou zcela vyplněny sedimenty a jsou proto nepřístupné. Vývoj volných chodeb v Jeskyni Tří naháčů, Ghár-e Danešjů a dalších jeskyních proběhl v období posledních 6 tisíc let. 3) Byla provedena řada analýz chemického a mineralogického složení caprocku pokrývajícího solné pně a byly zjištěny určité závislosti mezi jeho složením a vegetačním pokryvem. V roce 2000 byly na třech pních instalovány plastové kolíky do děr vyhloubených ruční vrtačkou. Po pěti letech bylo změřeno, kolik ubylo v okolí kolíků soli. Ukázalo se, že rychlost eroze soli je značná a výrazně převyšuje rychlost výstupu pňů. Výsledky těchto měření se v současnosti zpracovávají. Financování výzkumu, sponzoři Výzkum solného krasu je v období 2005-2007 podpořen grantem č. B301110501, uděleným Grantovou agenturou Akademie věd ČR. Finanční dar na výzkum pro rok 2003 a 2006 poskytla společnost Českomoravský cement. Na financování expedic v letech 1999 a 2000 se podílela společnost KLM - Royal Dutch Airlines. Za podporu v terénu a další spolupráci děkují členové expedic především Dr. M. Zaremu, Dr. Zebarjadovi, N. Asadimu a jejich kolegům ze Šírázské university a dále pak představitelům Qeshm Free Zone Organization a Environment Organization of Qeshm Island. Prezentace výsledků Prvotním cílem projektu NANAK a tedy i lednové expedice je vědecký výzkum solného krasu. Tento výzkum probíhá ve spolupráci s kolegy s Univerzity v Šírázu. Data získaná měřením v terénu a analyzováním vzorků v laboratořích, jsou postupně zpracovávána pro publikace v mezinárodních vědeckých časopisech. Protože se jedná o unikátní a velmi zajímavý geologický fenomén jsou pořizovány i materiály, které slouží k popularizaci u širší veřejnosti. Vybrané prezentace dosavadních výsledků projektu NAMAK rozhovor o výzkumu solného krasu pro české vysílání rádia BBC (pořad Svět o šesté - 16.12. 2005) poster na XII. mezinárodní karsologické škole v Postojné ve Slovinsku (VI. 2005). odvysílaná zpráva o expedici NAMAK 04 v radiu Praha - 14.2. 2004 videoprojekce na Speleofóru 2004, Rudice. (Cena odborné poroty za nejlepší kolekci fotografií) přednáška o objevech expedic na outdoorovém festivalu RAJBAS OUTDOOR Kotlík v Blansku (24.11. 2001). dva krátké dokumenty o expedicích byly odvysílány v rámci pořadu VĚDNÍK na ČT 2 (20.4. 1999, 11.7. 2001) tři členové expedic byli hosty televizního pořadu Snídaně s Novou (televize NOVA) (červen, 2000) přednáška a poster na IV. Evropského kongresu speleologických expedic EXPLO 2000 v Profondeville v Belgii (29.4.–1.5.2000) přednáška na VIII. mezinárodní karsologické škole v Postojné ve Slovinsku (26. – 29.6. 2000). dvě přednášky (24.4. 19999, 15.4. 2000) na celostátního setkání speleologů v Rudicích u Brna - Speleofórum 1999 a Speleofórum 2000. Výsledky z obou expedic byly oceněny udělením cen za nejvýznamnější zahraniční objevy roku 1999 a 2000. 4 Výstavy: 3.12. 2003 - 25.1. 2004: Výstavní síň vodních zdrojů Chrudim - Náměstí U Vodárny č.p. 138 pod Širokými schody - Poklady ukryté v podzemí ostrovů v Perském zálivu: výstava fotografií, minerálů, map a dalších zajímavostí nashromážděných během expedic 22.3. - 25.5. 2003: Gotický sál Okresního muzea v Lounech - Poklady ukryté v podzemí ostrovů v Perském zálivu: výstava fotografií, minerálů, map a dalších zajímavostí nashromážděných během expedic 1.1. - 31.1. 2003: Radnice města Pardubic - Poklady ukryté v podzemí ostrovů v Perském zálivu: výstava fotografií, minerálů, map a dalších zajímavostí nashromážděných během expedic XI. 2000: Liptovský Mikuláš (Slovensko) - účast na soutěžní výstavě SPELEOFOTOGRAFIA. Čtyři snímky byly oceněny hlavními cenami. Vybrané publikace: Bruthans J., Filippi M., Geršl M., Zare M., Melková J., Pazdur A., Bosák P. (přijato do tisku): Holocene marine terraces on two salt diapirs in Persian Gulf (Iran): age, depositional history and uplift rates.- Journal of Quaternary Science Filippi M., Bruthans J. (2005): Po krk v soli.- Outdoor, 1/05, 28-33. Filippi M. (2004): Solný kras. - In: Kolektiv, Živel Země, 368 pp., Agentura Koniklec, Praha; 84-85. Filippi M., Palatinus L. (2004): Další poznatky o mineralogii solných pňů v Íránu.- Minerál 5/04, Brno, 382-389. Bruthans J., Filippi M., Kolčava M., Palatinus P. (2004): Expedice NAMAK 2004 aneb Írán už nebude jako dřív?.- Speleofórum ′04, roč. XXIII, Česká speleologická společnost – Praha. 65-70. Filippi M. (2003): Zajímavé výskyty minerálů na solných pních v jižním Íránu.- Minerál 4/03, Brno, 278-287. Filippi M., Bruthans J., Vašíček M. (2002): Mineralien aus den Salz-Diapiren von Hormoz, Namakdan und Khurgu, Zagros-Berge, Süd-Iran.Mineralien Welt, 13 (1), 60-72. Filippi M., Šmíd J., Bruthans J., Palatinus,L. (2002): Fantastické objevy v království soli pokračují: Jeskyně Tří naháčů je druhá nejdelší v soli na světě.- magazín KOKTEJL, roč. XI/2, Czech Press Ústí n/L., 78-87. Bruthans J., Filippi M., Šmíd J. (2002): Solný kras.- Vesmír, roč. 81, 12, 675-682. Bruthans J., Filippi M., Šmíd J., Palatinus L. (2002): Tří Naháčů and Ghar-e Daneshyu caves - The world´s second and fifth longest salt caves.The International Caver 2002, 27-36, Swindon, U.K. Filippi M. (2001): Halit v solném krasu na ostrově Hormoz (j. Írán).- Minerál 6/01, Brno, 440-446 Filippi M., Bruthans J., Šmíd J., Šebek O. (2001): Nové poznatky ze solného krasu v jižním Íránu.- Speleofórum ′01, roč. 20, Česká speleologická společnost – Praha, 59-65 Bosák P., Filippi M., Bruthans J., Svoboda T., Šmíd J., (2001): Karstogenesis and speleogenesis in salt plugs: Case study from the SE Zagros Mts., Islamic Republic of Iran.- Proceedings of the Middle-Eeast Speleology Symposium (MES), April 20.-21. 2001, 62-79. Bosák P., Bruthans J., Filippi M., Svoboda T., Šmíd J. (2001): Salt plugs of the SE Zagros Mts., Islamic Republic of Iran: Karst and caves.- MES Middle-Eeast Speleology Symposium 20.-21.4. 2001, p. 28 (USEK) Lebanon – abstrakt přednášky Bruthans J., Filippi M. (2000): Thickness of gypcrete, an important factor in the morphogenesis of salt karst – abs. 8th Int. Karstol. School: Classical Karst – Colapse Dolines, Postojna. – paper abstract in: Cave and Karst Science, 27, 1, p. 39 Bruthans J., Filippi M., Šmíd J. (2000): Sůl, jen samá sůl, ani špetka vápence.- magazín KOKTEJL, roč. IX/4, Czech Press Ústí n/L., 170-180 Bruthans J., Filippi M., Šmíd J. (2000): Čtyři prosolené expedice.- Krasová deprese, 8, Praha, 14-19 Bruthans J., Filippi M., Šmíd J.(2000): Írán, čtyři prosolené expedice a druhá nejdelší jeskyně v soli na světě.- SPELEO, 30, 6-13, Praha, ČSS Bruthans J., Filippi M. (2000): Thickness of gypcrete, an important factor in the morphogenesis of salt karst – abs. Int. Karstol. School.: 8th Int. Karstol. School: Classical Karst – Colapse Dolines, Postojna. – abstrakt přednášky Bruthans J., Filippi M., Palatinus L. (2000): New findings about salt karst in Zagros mountains, Iran.- abstract 4th EXLO – Int. Speleol. Conf., Belgium, 42-46 Bruthans J., Šmíd J., Filippi M., Zeman O. (2000): Thickness of caprock and other important factors affecting morphogenesis of salt karst.- Acta Carsologica, 29/2, Ljubljana, 51-64 Bruthans J., Filippi M., Svoboda T., Šmíd J., Bosák P. (1999): Solný kras v jv. Zagrosu, Írán.- sborník Speleofórum ′99, roč. XVIII/1999, Česká speleologická společnost - Praha, 41-46 Bosák P., Bruthans J., Filippi M., Svoboda T., Šmíd J. (1999): Karst and Caves in the Salt Diapirs, SE Zagros Mts., Iran. – abs. 7th Int. Karstol. School.: Classical Karst-Roofles Caves, Postojna. – abstrakt přednášky Bosák P., Bruthans J., Filippi M., Svoboda T., Šmíd J. (1999): Karst and Caves in the Salt Diapirs, SE Zagros Mts., Iran. – Acta Carsologica, 28/2, Ljubljana, 41-75 5 Obrazová příloha 6 a) b) Obr. 1a) Mapa 2. nejdelší solné jeskyně na světě - Jeskyně Tří naháčů (5190 m) a souvisejících systémů (Velkého ponoru (cca 150 m) a Horního vchodu (650 m)). Velké otazníky znázorňují místa s možnostmi prodloužení jeskyně; b) srovnání Jeskyně Tří naháčů s nejdelší solnou jeskyní světa Malham a se Sloupsko-Šošůvskými jeskyněmi v Moravském krasu. Obr. 2 Lokalizace navštěvovaných oblastí v Íránu. 7 Obr. 3 Asi 30 m vysoké stěny aktivního solného pně (vrcholová část pně Kuh-e Khurgu (1084 m.n.m.). 8 a) b) Obr.4 a), b) – Dokumentace velkých prostor Jeskyně Tří naháčů. 9 a) b) c) Obr. 5 a), b), c) Ukázky krápníkové výzdoby solných jeskyní. 10 Na Expedici NAMAK 2006 se podílejí: 11
Podobné dokumenty
Zimák Jiří (2005) Ložiska nerostných surovin 3
Živce jsou využívány zejména v keramickém a sklářském průmyslu. Zatímco keramický
průmysl preferuje K-živce (hlavně mikroklin), má sklářský průmysl zájem i o kyselé plagioklasy
(albit a oligoklas)....
varné desky
nerez,grafit
nerez + nerez(ovládání)
nerez,grafit
2 hořáky
nerez,grafit
nerez + nerez(ovládání)
nerez,grafit
Pescera
nerez,grafit
nerez + nerez(ovládání)
nerez,grafit
Barbecue
nerez,grafit
nerez + ...
kategorie D řešení - Zeměpisná olympiáda
Odborná geografická exkurze není výlet cestovní kanceláře, a proto není potřeba za každou
cenu navštívit věhlasné památky. Cílem exkurze je představit účastníkům charakteristický
obraz území, včetn...