článek - Nadace pro záchranu a obnovu Jizerských hor
Transkript
článek - Nadace pro záchranu a obnovu Jizerských hor
1305 dokument Krkonose 23.04.13 10:47 Stránka 34 ROZHOVOR ← Středisko ekologické výchovy na Jizerce. Objekt čp. 2 vlastní Nadace pro záchranu a obnovu Jizerských hor 20 let Nadace pro záchranu a obnovu Jizerských hor Nadace pro Jizerské hory je dosud jedinou environmentálně zaměřenou nadací v Libereckém kraji. U jejího vzniku v roce 1993 stáli: František Pelc, Blažena Hušková, Herbert Endler, Jiří Herejk, Jan Mertlík, Vilém Murcek, Pavel Vonička a Pavel Pfajfr. Podnětem k založení Nadace bylo plošné odlesnění vrcholových partií Jizerských hor v důsledku imisní zátěže z tepelných elektráren v Polsku a Německu a hlavním cílem zajištění obnovy stabilních lesních ekosystémů a harmonické krajiny. Naplňování tohoto záměru se neobešlo bez osvětových programů, seznamujících obyvatele s ochranou přírody a s faktem, že smíšený les je sice nákladnější, ale zato stabilnější. Nadaci se brzy podařilo získat prostředky na výsadbu původních dřevin, která byla realizována v nejcennějších částech pohoří ve spolupráci se Správou CHKO JH a státním podnikem Lesy ČR. Finančně Nadaci podporovaly české firmy a banky, nadace z Nizozemí, Velké Británie, Německa a USA, přispěla i Evropská unie a také města, obce i jednotlivci. Získané prostředky Nadace přerozdělovala dalším sdružením působícím v tomto regionu, k nimž patří Staří ochránci Jizerských hor (Čmelák), Suchopýr, Jizersko-ještědský horský spolek, ČSOP ad., a rovněž podporovala publikační činnost, např. časopis Jizerské a Lužické hory (1996–99), některé knihy horského spolku aj. V roce 1998 Nadace připravila ve spolupráci s americko-kanadskou nadací Québec – Labrador Foundation ojedinělý program Frýdlantsko a Jizerské hory – lidé v krajině, na který navázal mezinárodní projekt Smědá – naše řeka. Od roku 1999 ho vedla dceřiná Společnost pro Jizerské hory, o. p. s., založená roku 1998. Ta mj. přispěla k vybudování několika středisek, např. Muzea Jizerských hor na Jizerce (ČSOP Jizerka), terénní stanice na Mariánskohorských boudách (Čmelák), ekocentra STŘEVLIK v Oldřichově v Hájích (Suchopýr) i vlastního ekostřediska na Jizerce. Zásadním mezníkem v existenci Nadace bylo získání značných prostředků z Nadačního investičního fondu, takže nyní nadační jmění představuje částku 45 mil. Kč. Z jeho výnosů Nadace každoroč- 89 ně podporuje v grantovém programu projekty mnoha neziskových organizací. Kancelář nadace pro záchranu a obnovu Jizerských hor sídlí v Matoušově ulici 453/21 v Liberci (www.jizerky.ecn.cz). Při dvacetiletém bilancování jsme položili několik otázek zakladateli a předsedovi správní rady Nadace RNDr. Františku Pelcovi, řediteli Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. ← František Pelc v době založení Nadace v roce 1993 ■ Jak s odstupem let vzpomínáte na atmosféru vzniku Nadace v roce 1993? Jako na jedno z nejhezčích i nejhektičtějších období mého života. Když jsem v roce 1990 přišel sloužit do CHKO Jizerské hory, byly zde imisemi i lesním hospodařením zdevastované lesy, ale i fragmenty přežívající unikátní přírody. Vztahy lesníků a ochranářů přírody byly nic moc. V roce 1992 vznikl na svou dobu revoluční zákon o ochraně přírody a krajiny. Brzy jsem však zjistil, že nejenom slušné přírodovědecké znalosti a kompetence jsou cestou k řešení složitého problému. Chyběly peníze na realizaci konkrétních projektů. V roce 1990 jsme měli na SCHKO JH 10 000 korun na vlastní ochranu přírody a to nestačilo ani na obnovu hraničních cedulek! ■ Jaké významné milníky ve vývoji Nadace vnímáte a jak byste je popsal? Když jsem Nadaci zakládal, diskutoval jsem ten záměr podrobně s bývalými ministry životního prostředí Ivanem Dejmalem a Bedřichem Moldanem, které jsem tím záměrem nadchnul. Zásadním startovním úspěchem bylo získání podpory z grantů holandské Nadace prince Bernarda. Získali jsme tehdy pro nás neuvěřitelné peníze – přes 2 mil. Kč na projekt záchrany a využití genofondu původních populací lesních dřevin při obnově lesa. Při formulaci projektu nám velmi pomohl prof. Josef Fanta žijící tehdy v Nizozemí. Opustili jsme reprodukci dřevin vegetativní neperspektivní cestou a využili maximálně sběr osiva z původních porostů, které začaly plodit. Od vzácného původního smrku přes buk, jedli, kleč až po klen, jilm horský a břízu karpatskou. Státní lesy byly tehdy v transformaci a měly jiné starosti. Podařilo se zlepšit i prestiž profesionální ochrany přírody a vztahy lesníků s ochranáři. Naše systematická práce pak byla postupně oceňována i příjmy z výnosů malé kuponové privatizace. Postupně jsme nabyli slušné nadační jmění 45 mil. Kč. Mezi dobré počiny patří i nákup chalupy na Jizerce, která slouží dětem a studentům jako ekovýchovná a pobytová základna. ■ Stojíte v čele Nadace 20 let. Splnila se vaše očekávání, s nimiž jste založení Nadace inicioval, nebo snad bylo v průběhu existence Nadace něco, co byste dnes udělal jinak? Splnila. Do obnovy přírodní skladby lesů a podpory ekovýchovy jsme nainvestovali zhruba 15 mil. Kč. A co bych udělal jinak? Asi bych pevněji provázal realizaci dlouhodobého projektu obnovy lesa přes biocentra. Jednou jsme trochu ujeli i při umisťování těžce nabytých peněz v podílových fondech a pak jsme to museli napravovat. Byla to hlavně moje chyba. Vážím si však velmi nezištné a moudré práce členů správní i dozorčí rady Nadace. Na tvář Nadace měli vliv samozřejmě postupně i její ředitelé. ■ Co byste Nadaci popřál do dalších let? Udržení slušné ekonomické síly, stále férové orgány a aby úspěšně podpořila opravdu zásadní a dlouhodobý projekt ochrany přírody v česko-polských Jizerkách. Je úplně v plenkách, a proto si ho nechám zatím pro sebe. A přeji ji štědré sponzory. Bez nich bychom nefungovali. Moc jim děkuji. 1305 dokument Krkonose 23.04.13 10:47 Stránka 35 Na samotný chod Nadace má zásadní vliv jeho výkonný ředitel. Dosud se na tomto postu vystřídali pouze tři lidé: RNDr. Blažena Hušková (1993–2002), Mgr. Magdalena Marešová (2002–6) a od roku 2007 Mgr. Ondřej Petrovský (s kolegou Jakubem Trskem), a tak všem byly položeny čtyři stejné otázky. ■ Který okamžik během vašeho působení v Nadaci považujete za nejúspěšnější a co se vám naopak nedařilo? Hušková: S velkým potěšením vzpomínám na výstavu Jizerské hory – krajina kontrastů v proměnách času, která byla kombinací nádherných fotografií Siegfrieda Weisse a věcných informací o obnově lesních ekosystémů Jizerských hor. V roce 1997 byla výstava k vidění například v prostorách Pražského hradu a na naší ambasádě ve Spolkové republice Německo, tehdy ještě v Bonnu. Zásadním krokem pro budoucí rozvoj Nadace byl úspěch v soutěži o finanční podporu z Nadačního investičního fondu v roce 1997 – tyto finanční prostředky se staly základem pro tzv. základní jmění nadace. Nadace teoreticky i prakticky podpořila přírodě blízké způsoby obnovy lesních ekosystémů v Jizerských horách a přitáhla k nim pozornost mnoha místních obyvatel i návštěvníků. To ovšem nebylo dílem okamžiku, ale promyšlené a dlouhodobé činnosti. A neúspěchy? Mnoho věcí se jistě dalo udělat lépe…, za pochodu jsme se učili hospodařit s finančními prostředky, někdy úspěšněji a někdy méně úspěšně jsme promýšleli koncepci další činnosti Nadace. Marešová: Za úspěch považuji získání více než milionového rozvojového grantu v roce 2003, tedy peněz na provoz a rozvoj Nadace samotné. Byl to spíš „triumf kontinuity“ než moje zásluha – bez pomoci Bláži Huškové by to nešlo. Prostředky poskytli američtí dárci, získali jsme je jako jedna ze čtyř regionálních nadací v ČR. Vyřešil se tím problém známý všem neziskovkám: peníze na dobro někde seženete, ale z čeho zaplatíte kancelářské sponky, natož tvorbu strategické vize! Co se nepodařilo? Tak dlouho jsem přesvědčovala správní a dozorčí radu k uložení nadačních milionů do fondů, až to po mém odchodu udělala, načež za rok, dva udeřila globální ekonomická krize. Nebyli jsme jediní, kdo na tom tratil. Petrovský: Zásadním úspěchem, který ovlivnil Nadaci dlouhodobě, je nesporně získání příspěvku od státu do nadačního jmění ve výši ca 45 mil. Kč. Tyto prostředky sice není možné použít napřímo, ale výnosy z nich, které přerozdělujeme třetím osobám, zaručují dlouhodobou stabilitu Nadace. Velikým úspěchem bylo též získání a rekonstrukce objektu na Jizerce, který byl ve značně zdevastovaném stavu a dnes je z něj Středisko ekologické výchovy, které výborně funguje. V posledních letech se daří průběžně zvyšovat částku, kterou každoročně rozdělujeme na grantech a zároveň se nám daří pořádat akce pro veřejnost. Jednou z nich je např. fotosoutěž Zaostřeno na Jizerky. Ve spolupráci s naší dceřinou Společností pro Jizerské hory jsme uspěli ( jakožto nejlépe hodnocený projekt dané výzvy) v Operačním programu Životního prostředí s projektem výsadeb více než 90 000 sazenic původních druhů dřevin (buků, dubů, jedlí...) na asi 331 ha ploch v Jizerských horách. Připraveny máme i další dva projekty, které jsou nyní ve fázi hodnocení a v případě opětovného úspěchu dokážeme přivést do Jizerek prostředky, které bychom jiným způsobem získali jen obtížně. Za problematické naopak vnímám získávání prostředků na samotný provoz. S tím souvisí i nedostatek pracovníků, kteří jsou zavaleni administrativou a běžnými činnostmi Nadace a nemohou se naplno věnovat rozvoji dalších projektů. ■ Co vám práce v Nadaci dala? Hušková: Skrze práci v Nadaci a pro Nadaci jsem se blíže seznámila se světem nestátních neziskových organizací, dobrovolnictví a občanské aktivity a zjistila jsem, že do tohoto světa patřím. Okamžik, kdy mne František Pelc v roce 1993 přizval k založení Nadace, zásadně ovlivnil moje životní směrování – měla jsem možnost dělat smysluplnou, pestrou práci s jedinečnými lidmi a kdo to zažil, ví, jaká radost to je: peněz moc nemáte, ale těšíte se na každý den. Marešová: Práce pro Nadaci mi poskytla pocit sounáležitosti s regionem, ve kterém naše rodina už zůstala. Petrovský: Asi jako největší přínos vidím, že práce, kterou zde odvádíme, má nějaký smysl a její výsledky budou vidět ještě řadu let. Příjemné je i setkávání s lidmi, které jsem za své působení v Nadaci potkal. Někteří jsou nadšenci, jiní Na pozvání Nadace pro záchranu a obnovu Jizerských hor navštívil v roce 2001 Jizerské hory Larry Morris, prezident Nadace Québec – Labrador Foundation. Vlevo tehdejší ředitelka Nadace Blažena Hušková a Jitka Doubnerová, která vedla Společnost pro Jizerské hory odborníci, další zas štědří sponzoři, kteří podporují naši činnost, protože nám a naší práci věří. ■ Je naopak něco, co vám vzala? Hušková: Mně snad nic, manželovi občas na nějakou dobu manželku a dětem maminku, protože nadační práci jsem dávala mnoho času a energie. Rozhodně toho ale nelituju – naše děti se dnes ve svých profesích chovají podobně a jsem ráda, že tomu tak je. Marešová: Nevím, že by mi něco vzala. Měla jsem tehdy jenom jedno dítě, práce pro Nadaci šla s mateřstvím pěkně dohromady. Petrovský: Asi klidný pohled na to, když se někde mrhá s veřejnými prostředky. Vždy si vzpomenu, že kdyby se některé věci dělaly úsporněji, zbyde více prostředků na další projekty, včetně ochrany životního prostředí. ■ Co byste Nadaci popřáli do dalších let? Hušková: Nadace je finanční institucí – takže stamiliony v nadačním jmění a bezpečné výnosy v řádu desítek procent J. Nadace je odbornou institucí – takže vynikající spolupracující odborníky, kteří budou koncepčně ovlivňovat směrování činnosti Nadace. A konečně, Nadace je hybatelem v území – takže odvážné, ale realistické grantové programy, které povedou k formulování a následně uskutečnění projektů ku prospěchu Jizerských hor a lidí, kteří v nich žijí a mají je rádi. Marešová: Nadaci dnes přeji to, co mi před deseti lety kladl na srdce prof. Věněk Šilhán z Nadace Preciosa, ovšem já mu ještě nerozuměla – aby hledala způsoby, jak v regionu rozvíjet vzdělanost a podporovat inovace, protože to má hluboký smysl, do něhož se obnova přirozených lesů klidně vejde taky. Petrovský: Nadaci bych popřál další rozvoj vlastních projektů, s tím úzce souvisí získání nějakého strategického finančního partnera, který by byl ochoten s Nadací spolupracovat. Líbilo by se mi rozšíření týmu lidí, kteří zde pracují, abychom se mohli začít věnovat dalším činnostem, které zatím máme jen v hlavě, a hlavně co nejvíce lidí, kteří budou mít kladný vztah k životnímu prostředí a Jizerským horám jako takovým. Těm bych závěrem popřál, aby se již nikdy neopakovala ekologická katastrofa, která je postihla, a aby se místní les stal stabilním, zdravým a druhově rozmanitým. připravil Pavel D. Vinklát Nadační pracovníci, vpravo ředitel Ondřej Petrovský a spolupracovník Jakub Trsek, v kanceláři v Matoušově ul., kterou lze navštívit denně v čase 8–16 hodin 8:
Podobné dokumenty
výroční zpráva 2013
až v USA, kde zaujal českého basketbalistu Jana
Veselého. Ten se proto rozhodl přispět Dominice
na další rehabilitaci a částku 150 000,- Kč daroval
NADACI AGEL právě za tímto účelem. NADACE
AGEL ná...
Evaluace výukového programu
"Moje jednání nemá žádný zásadní vliv na změny v ekosystémech na jiných světadílech.",
vykazovala kontrolní skupina častěji než účastníci programu.
Vzhledem k malému souboru dat není potřeba obsáhl...