strategický plán rozvoje města chebu

Transkript

ÚPLNÁ AKTUALIZACE
ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ
PLZEŇSKÉHO KRAJE 2015
Krajský úřad Plzeňského kraje
Odbor regionálního rozvoje
Květen 2015
Úplná aktualizace
Územně analytických podkladů Plzeňského kraje 2015
Úplnou aktualizaci Územně analytických podkladů Plzeňského kraje 2015 projednalo
Zastupitelstvo Plzeňského kraje usnesením č. 859 dne 8.6.2015.
Pořizovatel a zpracovatel
Škroupova 18
306 13 Plzeň
Oprávněná úřední osoba pořizovatele:
Mgr. Jaroslav Kovanda
vedoucí oddělení územního plánování
Autorský tým
Bc. Petr Pelech
Bc. Josef Velíšek
Mgr. Jaroslav Kovanda
Odbor informatiky
Michal Souček
Aktualizace ÚAP PK 2011 – 2013
Mgr. Lucie Součková
Úplná aktualizace Územně analytických podkladů Plzeňského kraje 2015 je uložena k nahlížení
do dokumentace u pořizovatele a zveřejněna na internetových stránkách Plzeňského kraje
http://www.plzensky-kraj.cz.
Územně analytické podklady Plzeňského kraje (2009)
Spolufinancováno z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj
www.strukturalni-fondy.cz/iop
Územně analytické podklady Plzeňského kraje projednalo Zastupitelstvo Plzeňského kraje
usnesením č. 145/09 dne 15.6.2009.
Zpracovatel
DHV CR, spol. s r.o.
Sokolovská 100/94,
186 00 Praha 8
Ředitel společnosti:
Ing. Radim Gill
Vedoucí projektant:
RNDr. Milan Svoboda
Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o.p.s
Riegrova 1
306 25 Plzeň
Ředitel společnosti:
Ing. Filip Uhlík
AURS, spol. s r. o.
Hládkov 12/290
169 00 Praha 6
Jednatel společnosti:
Ing. arch. Blanka Almásyová
Autorský tým
DHV CR, spol. s r. o.
RNDr. Milan Svoboda – vedoucí projektu
Mgr. Bohdan Baron
Mgr. Vladimíra Khajlová
Ing. Tereza Maříková
Mgr. Radka Neudertová
Mgr. Tomáš Seidl
Bc. Jiřina Váchová
Mgr. Martin Zoch
Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o.p.s
Ing. Pavel Beneš
Mgr. Martina Robotková
Ing. Filip Uhlík
AURS, spol. s r. o.
Ing. arch. Milan Körner
Obsah dokumentu
Textová zpráva
Základní východiska ............................................................................................................................. 1
Pojetí udržitelného rozvoje .................................................................................................................. 1
Úplná aktualizace Územně analytických podkladů PK 2015 .............................................................. 2
Struktura územně analytických podkladů ........................................................................................... 2
Podklady.............................................................................................................................................. 3
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
1.
Stav a vývoj území Plzeňského kraje ......................................................................................... 7
1.1.
Základní údaje o území .......................................................................................................... 7
1.1.1 Poloha, rozloha, administrativní členění a sídelní struktura .............................................. 7
1.1.2 Základní charakteristika kraje z hlediska udržitelného rozvoje ......................................... 7
1.1.3 Širší vztahy a souvislosti území ......................................................................................... 8
1.1.4 Základní charakteristika přírodních podmínek ................................................................. 10
1.2.
Území kraje z hlediska podmínek pro příznivé životní prostředí ......................................... 11
1.2.1 Oblast: Horninové prostředí a geologie ........................................................................... 11
1.2.2 Oblast: Vodní režim ......................................................................................................... 19
1.2.3 Oblast: Hygiena životního prostředí ................................................................................ 27
1.2.4 Oblast: Ochrana přírody a krajiny .................................................................................... 36
1.2.5 Oblast: Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa ........................ 42
1.3.
Území kraje z hlediska podmínek pro soudržnost společenství obyvatel území ................. 44
1.3.1 Oblast: Veřejná dopravní a technická infrastruktura ....................................................... 44
1.3.2 Oblast: Sociodemografické podmínky ............................................................................. 47
1.3.3 Oblast: Bydlení................................................................................................................. 61
1.4.
Území kraje z hlediska podmínek pro hospodářský rozvoj .................................................. 64
1.4.1 Oblast: Rekreace ............................................................................................................. 64
1.4.2 Oblast: Hospodářské podmínky....................................................................................... 72
2.
Přehled hodnot území, limitů využití území a záměrů na provedení změn v území ............ 78
2.1.
Hodnoty území ..................................................................................................................... 78
2.1.1 Hodnoty v oblasti environmentálního pilíře ...................................................................... 78
2.1.2 Hodnoty území v oblasti sociálního a ekonomického pilíře ............................................. 80
2.2.
Limity využití území .............................................................................................................. 81
2.2.1 Limity v oblasti environmentálního pilíře .......................................................................... 81
2.2.2 Limity v oblasti sociálního a ekonomického pilíře ............................................................ 86
2.3.
Záměry na provedení změn v území ................................................................................... 87
2.3.1 Záměry v oblasti územního rozvoje ................................................................................. 88
2.3.2 Záměry v oblasti dopravní infrastruktury ......................................................................... 88
2.3.3 Záměry v oblasti technické infrastruktury ........................................................................ 91
2.3.4 Záměry v oblasti ochrany přírody a krajiny ...................................................................... 93
Rozbor udržitelného rozvoje území
3.
SWOT analýza udržitelného rozvoje území .............................................................................. 97
3.1.
Východiska ........................................................................................................................... 97
3.2.
SWOT analýza ..................................................................................................................... 97
4.
Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro
hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území ......................................... 104
4.1.
Metodika výběru ukazatelů ................................................................................................ 104
4.1.1 Environmentální pilíř ...................................................................................................... 106
4.1.2 Ekonomický pilíř ............................................................................................................. 108
4.1.3 Sociální pilíř ................................................................................................................... 110
4.2.
Metodika vyhodnocení vyváženosti územních podmínek .................................................. 113
4.3.
Výsledky vyhodnocení vyváženosti územních podmínek a jejich interpretace ................. 114
4.3.1 Vyhodnocení jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje .................................................... 114
4.3.2 Souhrnné vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje .................................... 115
4.3.3 Porovnání výsledků vyhodnocení vyváženosti s vyhodnocením vyváženosti podle
úplných aktualizací ÚAP ORP 2014 zpracovaných úřady územního plánování v Plzeňském kraji
.......................................................................................................................................120
5.
Problémy k řešení v územně plánovacích dokumentacích .................................................. 124
5.1.
Východiska ......................................................................................................................... 124
5.1.1 Problémy definované na základě rozboru udržitelného rozvoje území ......................... 124
5.1.2 Problémy vyplývající z analýzy vzájemných střetů záměrů na provedení změn v území a
střetů těchto záměrů s limity využití území resp. hodnotami území ........................................... 124
5.2.
Problémy k řešení v územně plánovacích dokumentacích................................................ 125
5.2.1 Problémy definované na základě rozboru udržitelného rozvoje území ......................... 125
5.2.2 Problémy vyplývající z analýzy vzájemných střetů záměrů na provedení změn v území a
střetů těchto záměrů s limity využití území (respektive hodnotami území) ................................ 129
Tabulkové přílohy
Příloha č. 1 Oblast: Geologie a horninové prostředí ..................................................................... 136
Schválené prognózní zdroje nevyhrazených nerostů ..................................................................... 136
Schválené prognózní zdroje vyhrazených nerostů ......................................................................... 136
Výhradní bilancovaná ložiska.......................................................................................................... 136
Chráněná ložisková území .............................................................................................................. 141
Příloha č. 2 Oblast: Vodní režim ...................................................................................................... 144
Zranitelné oblasti ............................................................................................................................. 144
Příloha č. 3 Oblast: Ochrana přírody a krajiny ............................................................................... 150
Zvláště chráněná území .................................................................................................................. 150
Lokality a území s mezinárodním statutem ochrany NATURA 2000 .............................................. 154
Lokality zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů .................................................................... 156
Přírodní parky .................................................................................................................................. 156
Krajinný ráz ..................................................................................................................................... 157
Územní systém ekologické stability (limit podle platných ZÚR PK) ................................................ 158
Příloha č. 4 Oblast: Rekreace .......................................................................................................... 171
Historické dědictví ........................................................................................................................... 171
Grafické přílohy ke kapitole 1
1.1.1/1 Správní členění Plzeňského kraje k 1. 1. 2015
1.1.1/2 Města a městyse k 1. 1. 2015
1.1.3/1 Vyjížďka do zaměstnání mimo kraj
1.1.3/2 Proudy mezikrajské dlouhodobé migrace ve vztahu k Plzeňskému kraji
1.2.1/1 Radonové riziko
1.2.1/2 Sesuvná území
1.2.1/3 Ložiska nerostných surovin
1.2.1/4 Poddolovaná území
1.2.2/1 Hydrografická síť
1.2.2/2 Záplavová území
1.2.2/3 Útvary povrchových vod
1.2.2/4 Ochrana vod a zranitelné oblasti
1.2.3/1 Zdroje REZZO 1
1.2.3/2 Emise hlavních znečišťujících látek ze zdrojů REZZO 1 – 3 pro rok 2010
1.2.3/3 Skládky
1.2.4/1 Bioregiony a biochory
1.2.4/2 Zvláště chráněná území
1.2.4/3 Územní systém ekologické stability
1.2.4/4 Oblasti a místa krajinného rázu
1.2.4/5 Koeficient ekologické stability
1.2.5/1 Stupeň zornění
1.2.5/2 Ochrana zemědělského půdního fondu
1.2.5/3 Podmínky pro zemědělství
1.2.5/4 Podíl lesů
1.2.5/5 Stupeň přirozenosti lesů a LHO
1.3.1/1 Dopravní zatížení silnic
1.3.1/2 Změna dopravního zatížení silnic
1.3.1/3 Centra a silniční síť
1.3.1/4 Podíl kanalizace
1.3.1/5 Zásobování elektrickou energií
1.3.1/6 Zásobování plynem
1.3.2/1 Vývoj počtu obyvatel v letech 1991 – 2011
1.3.2/2 Vývoj počtu obyvatel v letech 2002 – 2012
1.3.2/3 Věková struktura
1.3.2/4 Vybraná kulturní vybavenost
1.3.2/5 Umístění sociálních zařízení
1.3.2/5-I Kapacita sociálních zařízení
1.3.2/6 Kapacita zdravotnických zařízení
1.3.2/7 Vzdělanost
1.3.2/8 Spádová území úplných základních škol
1.3.2/8-I Počet žáků základních škol
1.3.2/9 Počet žáků podle skupin oborů středního vzdělávání
1.3.2/10 Vyjížďka za sekundárním a terciérním vzděláváním
1.3.2/11 Hustota osídlení
1.3.2/12 Rozdrobenost sídelní struktury
1.3.2/13 Populační vývoj obcí v letech 1869 – 2001
1.3.2/14-I Sídelní struktura - správní obce
1.3.2/14-II Sídelní struktura - pracovní centra
1.3.2/14-III Sídelní struktura - obce s občanským vybavením
1.3.2/14-IV Sídelní struktura - celková kategorizace center
1.3.2/15 Hierarchie spádových území center osídlení
1.3.2/16 Funkční urbanizovaná území
1.3.3/1 Podíl bytů v rodinných domech
1.3.3/2 Stáří bytového fondu v letech 1945 – 1990
1.3.3/3 Stáří bytového fondu v roce 2001
1.3.3/3-I. Stáří domovního fondu v roce 2011
1.3.3/4 Intenzita bytové výstavby v letech 1998 – 2009
1.3.3/4-I Intenzita bytové výstavby v roce 2011
1.3.3/4-II. Intenzita bytové výstavby v roce 2013
1.4.1/1 Střediska cestovního ruchu
1.4.1/2 Marketingové turistické regiony
1.4.1/3 Marketingové turistické oblasti
1.4.1/4 Oblasti lidové architektury
1.4.1/5 Vodácky významné toky, významné dálkové cyklistické trasy a trasy pro pěší
1.4.2/1 Stupeň ekonomické aktivity
1.4.2/2 Zaměstnanost v primárním sektoru
1.4.2/3 Zaměstnanost v sekundárním sektoru
1.4.2/4 Zaměstnanost v terciérním sektoru
1.4.2/5 Míra nezaměstnanosti
1.4.2/6 Vyjížďka do zaměstnání
1.4.2/7 Intenzita pracovních míst
1.4.2/8 Ekonomická výkonnost
1.4.2/9 Daň z přidané hodnoty
1.4.2/9-I Změna výše daně z přidané hodnoty v letech 2008 – 2010
1.4.2/9-II Změna výše daně z přidané hodnoty v letech 2010 - 2012
1.4.2/10 Daň z příjmu právnických osob
1.4.2/10-I Změna výše daně z příjmu právnických osob v letech 2008 – 2010
1.4.2/10-II Změna výše daně z příjmu právnických osob v letech 2010 – 2012
1.4.2/11 Daň z příjmu fyzických osob
1.4.2/11-I Změna výše daně z příjmu fyzických osob v letech 2008 – 2010
1.4.2/11-II Změna výše daně z příjmu fyzických osob v letech 2010 – 2012
Grafické přílohy ke kapitole 4
4.2/1. Lesnatost
4.2/2. Podíl chráněných území
4.2/3. Podíl zastavěného území
4.2/4. Napojení obyvatel na kanalizaci
4.2/5. Hustota komunikací
4.2/6. Diferenciace území podle podmínek pro příznivé životní prostředí
4.3/1. Míra nezaměstnanosti
4.3/2. Podíl vyjíždějících za prací mimo obec
4.3/3. Podíl pracovních míst v terciéru
4.3/4. Počet ekonomických subjektů na 1000 obyvatel
4.3/5. Vzdálenost obce od silnice I. tř. nebo dálnice
4.3/6. Diferenciace území podle podmínek pro hospodářský rozvoj
4.4/1. Podíl obyvatel ve věku do 14 let
4.4/2. Relativní migrace 2013
4.4/3. Stabilita obyvatel
4.4/4. Intenzita bytové výstavby 2009 - 2013
4.4/5. Index občanské vybavenosti
4.4/6. Diferenciace území podle podmínek pro soudržnost obyvatel
4.5/1. Souhrnné vyhodnocení územních podmínek v obcích Plzeňského kraje
4.5/2A. Souhrnné vyhodnocení vyváženosti územních podmínek v obcích Plzeňského kraje podle
pilířů udržitelného rozvoje
4.5/2B. Souhrnné vyhodnocení vyváženosti územních podmínek v obcích Plzeňského kraje podle
pilířů udržitelného rozvoje
4.5/3. Soulad vyhodnocení vyváženosti s hodnocením úplných aktualizací ÚAP ORP 2014
4.5/4.
Porovnání výsledků vyhodnocení vyváženosti s hodnocením úplných aktualizací ÚAP ORP
2014 podle pilířů udržitelného rozvoje
Výkresy grafické části
1. Výkres hodnot území - 1 : 100 000
2. Výkres limitů využití území - 1 : 100 000
3. Výkres záměrů na provedení změn v území - 1 : 100 000
4. Výkres problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích - 1 : 100 000
ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PLZEŇSKÉHO KRAJE 2015
Základní východiska
Pojetí udržitelného rozvoje
Udržitelný rozvoj je v legislativě pro oblast územního plánování vnímán jako „rozvoj spočívající ve
vyváženém vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro
soudržnost společenství obyvatel v území a který uspokojuje potřeby současné generace a generací
budoucích”1. Tomuto přístupu se podřizuje zpracování územně analytických podkladů a územně
plánovací dokumentace po stránce věcné i formální.
Uvedená definice udržitelného rozvoje území vychází zčásti z klasické a široce přijaté definice Komise
OSN pro životní prostředí a rozvoj z roku 1987, která považuje rozvoj za udržitelný tehdy, naplní-li
potřeby současné generace, aniž by ohrozil možnosti naplnit potřeby příštích generací. Definice
udržitelného rozvoje založená na pojmu „potřeby příštích generací“ však naráží na problém, jak tyto
budoucí potřeby při současné dynamice vývoje ve všech oblastech lidského života definovat.
Příkladem mohou být představy, které panovaly o realitě první dekády 21. století v šedesátých
a sedmdesátých letech století dvacátého ve srovnání se současným stavem.
Obsah pojmu udržitelný rozvoj se během uplynulých dvaceti let vyvíjel. Světový summit
o udržitelném rozvoji (Johannesburg 2002) zdůraznil, že cílem je takový rozvoj, který zajistí rovnováhu
mezi třemi základními pilíři: sociálním, ekonomickým a environmentálním, jak symbolicky vyjádřilo
jeho heslo: lidé, planeta, prosperita. Podstatou udržitelnosti je naplnění tří základních cílů:
- sociální rozvoj, který respektuje potřeby všech;
- účinná ochrana životního prostředí a šetrné využívání přírodních zdrojů;
- udržení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti.
Tato definice obsahuje těžko uchopitelný pojem „potřeby všech“, což v podstatě znemožňuje její
použitelnost.
Pro praktické použití v oblasti plánování rozvoje bylo nutno nalézt operativní tvar, který by umožnil
jednoduchým způsobem alespoň posuzovat, zda vývoj směřuje k udržitelnosti, nebo se od ní vzdaluje.
Je zřejmé, že tento tvar je do značné míry zjednodušením reality, s nímž je při posuzování
udržitelnosti nutno počítat.
Vymezení prakticky použitelného tvaru vychází z faktu, že prostor, který je předmětem zájmu (město,
kraj, země), je dynamickým systémem (resp. jeho součástí). U každého systému je klíčovou
charakteristikou rovnováha. Systém, který je schopen zachovat rovnováhu, je udržitelný, systém, který
se vzdaluje od rovnováhy, se dříve či později zhroutí, respektive se přesune do jiného rovnovážného
stavu. Nerovnovážné systémy existují pouze díky externí „intervenci“ zajišťující jejich přetrvávání.
Pro účely územního plánování a analýz udržitelného rozvoje území je cílem snaha o dosažení co
nejvyšší dynamické rovnováhy mezi územními podmínkami pro příznivé životní prostředí (dále
též „environmentální pilíř“), pro soudržnost společenství obyvatel (dále též „sociální pilíř“)
a pro hospodářský rozvoj (dále též „ekonomický pilíř“). Názorným a snadno srozumitelným
vyjádřením ideální rovnováhy je rovnostranný trojúhelník.
Podmínky pro příznivé životní prostředí (environmentální pilíř)
Podmínky pro hospodářský rozvoj
(ekonomický pilíř)
Podmínky pro soudržnost společenství
obyvatel (sociální pilíř)
Velmi složité je definovat, co znamená vyváženost vztahu jednotlivých pilířů. Z logiky územního
rozvoje a územního plánování vyplývá, že není možné na všechna území pohlížet stejně a požadovat
jakousi unifikovanou podobu prostoru. Je zřejmé, že jádrové území kraje s Plzní a okolními sídly má
1
§ 18 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu.
1
z hlediska udržitelného rozvoje zcela jiné charakteristiky a problémy než např. oblast Manětínska či
Tachovska. V Plzni nepatří mezi základní problémy neexistence kanalizace, či vybavenosti pro
vzdělávání. Naopak zde nelze uvažovat o dosažení takového stavu krajiny, který odpovídá
venkovským sídlům.
Je tedy jasné, že na rovnováhu či vyváženost nemůžeme pohlížet jako na rovnocennost.
Rovnostranný trojúhelník uvedený výše je tedy spíše symbolem než reálně dosažitelným stavem.
Analýzy stavu a vývoje území a vyváženosti jednotlivých pilířů, tak jak jsou vyžadovány platnou
legislativou v oblasti územního plánování, musí být prováděny vždy z úhlu požadovaného stavu
území, k němuž má rozvoj směřovat.
Úplná aktualizace Územně analytických podkladů PK 2015
Povinnost pořízení úplné aktualizace Územně analytických podkladů Plzeňského kraje 2015 (dále jen
„úplná aktualizace ÚAP PK 2015“) vyplývá z ustanovení § 28 a 29 zákona č. 183/2006 Sb.,
o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“).
Rozbor udržitelného rozvoje prvních Územně analytických podkladů Plzeňského kraje (dále jen „ÚAP
Plzeňského kraje“) projednalo Zastupitelstvo Plzeňského kraje dne 15.6.2009, první úplnou aktualizaci
ÚAP PK 2011 dne 9.6.2011, druhou úplnou aktualizaci ÚAP PK 2013 dne 17.6.2013. Následně odbor
regionálního rozvoje, jako příslušný pořizovatel, ve spolupráci s odborem informatiky Krajského úřadu
Plzeňského kraje zajišťoval další zákonné povinnosti, zejména průběžnou aktualizaci podkladů pro
rozbor udržitelného rozvoje podle § 28 stavebního zákona, zveřejnění a poskytování ÚAP Plzeňského
kraje.
Ve druhém pololetí roku 2014 bylo zahájeno pořizování úplné aktualizace ÚAP PK 2015.
Dokumentace je zpracována v rozsahu daném § 26 a 27 odst. 1 stavebního zákona a dále § 4 a
přílohou č. 1 vyhlášky č. 500/2006 Sb. a v souladu s metodikami Ministerstva pro místní rozvoj (dále
jen „MMR“). Vychází z aktuálních dat údajů o území od poskytovatelů a zaktualizovaných územně
analytických podkladů obcí s rozšířenou působností (dále jen „ÚAP ORP“), které byly podle § 29 odst.
2 stavebního zákona odevzdány krajskému úřadu na konci roku 2014. K získání dostatečných
podkladů pro analytickou část pořizovatel využil též informace, podklady a konzultace s pracovníky
dalších příslušných odborů krajského úřadu. Hlavní podklady jsou uvedeny níže v samostatné
podkapitole.
Při pořizování druhé úplné aktualizace byly v maximální možné míře respektovány metody a postupy
použité pro tvorbu původní dokumentace ÚAP Plzeňského kraje v roce 2009 a jejich prvních dvou
úplných aktualizací v roce 2011 a 2013. Pro ÚAP PK 2015 byla již dostupná kompletní data ze SLDB
2011 a proto v částech vycházejících z tohoto podkladu vykazují výraznější rozdíly oproti předchozí
aktualizaci než aktualizace 2011 a 2013 mezi sebou. Rozdíly vyplývají také z nutnosti řešit
nedostatečnou dostupnost, úplnost a aktuálnost údajů o území od některých poskytovatelů a z
nevyváženosti předaných aktualizací ÚAP ORP 2014. V mezidobí 2013 – 2015 nebyly pro ÚAP
vydány ze strany MMR žádné nové metodické pomůcky, ÚAP PK 2015 tak vychází z metodik
vydaných pro první aktualizaci (vyhodnocení vyváženosti podmínek v území), resp. druhou aktualizaci
(vyhodnocení center sídelní struktury).
Po projednání Zastupitelstvem Plzeňského kraje je úplná aktualizace ÚAP PK 2015 jako hlavní
územně plánovací podklad na úrovni kraje využívána pro aktualizaci Zásad územního rozvoje
Plzeňského kraje, slouží jako podklad pro územně plánovací činnost na úrovni nejen kraje, ale i obcí a
státu a její výstupy mohou být zhodnoceny při pořizování dalších krajských koncepčních dokumentů.
Proto je důležité, aby byly vytvořeny podmínky pro zajištění další průběžné, i úplné aktualizace ÚAP
Plzeňského kraje v roce 2017 s ohledem na využitelnost pro řadu oborů a oblastí udržitelného rozvoje
Plzeňského kraje.
Struktura územně analytických podkladů
Z hlediska struktury dané právními předpisy se úplná aktualizace ÚAP PK 2015 člení na 2 základní
části:
-
podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (vyhodnocení stavu a vývoje území
Plzeňského kraje, včetně vstupní databáze sledovaných jevů);
2
-
rozbor udržitelného rozvoje území (analytická část, která prostřednictvím analýzy silných a
slabých stránek, příležitostí a hrozeb v území a vyhodnocení vyváženosti podmínek pro
příznivé životní prostředí, pro soudržnost obyvatel a hospodářský rozvoj, stanoví problémy
k řešení v územně plánovacích dokumentacích).
Z hlediska výstupů zpracování lze rozlišit 3 části:
-
databáze – data uspořádaná v datovém modelu Plzeňského kraje (datový model firmy
T-Mapy spol. s r.o.);
-
textová zpráva zahrnující:
-

vlastní textovou část s tabulkami, obrázky a grafy;

tabulkové přehledy v příloze;

kartogramy tvořící grafickou přílohu k textu;
grafická část zahrnující 4 výkresy v měřítku 1 : 100 000.
Podklady
Pro zpracování úplné aktualizace ÚAP Plzeňského kraje 2015 byly využity tyto skupiny podkladů:
-
údaje o území od poskytovatelů;
-
územně analytické podklady jednotlivých obcí s rozšířenou působností (dále jen „ORP“)
v Plzeňském kraji;
-
další dostupné informace:

údaje z literatury, internetových stránek;

údaje z územně plánovacích podkladů a dokumentací (studie, generely, Zásady
územního rozvoje Plzeňského kraje a návrh jejich aktualizace);

údaje z oborových koncepcí Plzeňského kraje a další informace od příslušných
odborů Krajského úřadu Plzeňského kraje (dále jen „KÚPK“).
Údaje od poskytovatelů
Údaje o území od poskytovatelů představují většinu sledovaných jevů podle přílohy č. 1 vyhlášky
č. 500/2006 Sb.. V analytické podobě jsou údaje od poskytovatelů vyhodnoceny v textu závěrečné
zprávy, v tabulkových a obrázkových přílohách (kartogramech).
Údaje z ÚAP ORP
Údaje z III. úplných aktualizací ÚAP ORP 2014 mají představovat hlavní datovou bázi pro zpracování
podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území. Jde o jevy dle přílohy č. 1 část a) vyhlášky
č. 500/2006 Sb., event. o údaje z dalších zdrojů.
Jak již bylo uvedeno výše, kvalita údajů z ÚAP ORP je velmi různorodá, což je odrazem dvou hlavních
problémů:
-
nekvalitní podklady od některých poskytovatelů údajů pro ÚAP ORP (neaktuální data,
nepřesné zákresy, nejednotný formát apod.);
-
nedostatky při zpracování ÚAP na úrovni ORP (technické potíže při práci s daty, případně i
odborné při vyhodnocování analytických výstupů).
V jednom konkrétním případě dokonce nedošlo ani po mnoha urgeních k předání III. úplné aktualizace
ÚAP ORP 2014 a tím pádem ke komplikaci při srovnávacích analýzách.
Snahou pořizovatele ve spolupráci s odborem informatiky KÚPK bylo nedostatky způsobené
nejednotností ÚAP ORP a chybami v datech do nejvyšší možné míry eliminovat. S ohledem na
ustanovení § 27 odst. 3 stavebního zákona však nebylo možné zasahovat do údajů, za jejichž kvalitu
a přesnost ručí jednotliví poskytovatelé. Proto se i v úplné aktualizaci ÚAP PK 2015 objevují některé
problémy, které budou nadále odstraňovány v rámci aktualizace prováděné ve smyslu § 28
stavebního zákona.
Další dostupné informace
Další dostupné informace byly čerpány z několika okruhů zdrojů:
-
Zásady územního rozvoje Plzeňského kraje (2008) ve znění Aktualizace č. 1 (2014)
3
-
Strategie rozvoje Plzeňského kraje 2020
-
Regionální plán Plzeňského kraje
-
oborové koncepční a programové dokumenty, např.
-

Koncepce ochrany vod Plzeňského kraje

Studie protipovodňových opatření

Studie ochrany podzemních a povrchových vod Plzeňského kraje

Studie starých ekologických zátěží Plzeňského kraje

Akční hlukový plán pro hlavní pozemní komunikace – Plzeňský kraj
data z databází a publikací Českého statistického úřadu, Agentury ochrany přírody a krajiny,
Ministerstva životního prostředí České republiky, agentury Cenia, České geologické služby,
Národního památkového ústavu, Výzkumného ústavu vodohospodářského TGM, Ústavu pro
hospodářskou úpravu lesů, z Atlasu cestovního ruchu ČR a ze zdrojů dalších institucí.
4
5
ČÁST I.
PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO
ROZVOJE ÚZEMÍ
6
1.
Stav a vývoj území Plzeňského kraje
1.1. Základní údaje o území
1.1.1 Poloha, rozloha, administrativní členění a sídelní struktura2
Plzeňský kraj leží v jihozápadní části ČR při hranici se SRN, konkrétně se spolkovou zemí Bavorsko.
2
Jeho rozloha je 7 561 km , což činí 9,6 % území ČR a řadí ho na 3. místo mezi čtrnácti kraji ČR.
Populačně je však jen 9. nejlidnatější v ČR (5,46 %), když k 31.12.2014 byl počet jeho obyvatel
575 123.
Z hlediska správního tvoří Plzeňský kraj 501 obcí rozdělených do 7 okresů, 15 správních území obcí
s rozšířenou působností a 35 správních území pověřených obecních úřadů (grafická příloha 1.1.1/1.).
Od 1. 1. 2007 došlo v souvislosti se zlepšením skladebnosti správních území ke změnám hranic
okresů. Okres Plzeň-město netvoří již jen město Plzeň, ale dalších 14 obcí patřících do správního
území Plzně jako obce s rozšířenou působností (3 z nich dříve okres Plzeň-sever a 11 okres Plzeňjih). Ke stejnému datu došlo ještě k přesunům obcí mezi okresy Domažlice a Klatovy (obec Černíkov)
a Klatovy a Plzeň-jih (obce Borovy a Nezdice). Plzeňský kraj tvoří společně s Jihočeským krajem
NUTS II Jihozápad.
Na území Plzeňského kraje k 1.1.2015 je 1 statutární město (Plzeň), 56 měst (z toho 11 přibylo od
roku 2006) a 11 městysů (grafická příloha 1.1.1/2.). Kraj se vyznačuje významnou bipolaritou
z hlediska sídelní struktury. Na jedné straně je krajské město ležící na křižovatce cest z Prahy do
SRN, kde žije téměř 30 % krajské populace. Plzeň soustředí většinu ekonomických a sociálních
kapacit kraje, je hlavním rozvojovým pólem kraje a má široký územní vliv. Většinu rozlohy Plzeňského
kraje však tvoří rozsáhlé venkovské oblasti s populačně malými obcemi a slabými centry.
1.1.2 Základní charakteristika kraje z hlediska udržitelného rozvoje
Plzeňský kraj vykazuje výraznou rozmanitost podmínek pro udržitelný rozvoj, což souvisí se
specifickou sídlení strukturou charakterizovanou výrazně silným centrem kraje (město Plzeň) a
zároveň velmi rozsáhlými územími venkovského charakteru a samozřejmě též s morfologií kraje a
rozmanitostí přírodních podmínek. Významnou roli zde hraje dopravní dostupnost a též vymezení
rozsáhlých zvláště chráněných území.
Z hlediska podmínek pro příznivé životní prostředí má nadprůměrné podmínky prakticky celé
příhraničí. Toto území zahrnující velkoplošná chráněná území přírody (NP a CHKO Šumava, CHKO
Český les) je součástí tzv. Zelené střechy Evropy zahrnující rozsáhlé příhraniční území jihozápadních
Čech a sousední území Bavorska a Horního Rakouska.
Na rozdíl od sousedního Bavorska se však z velké části jedná o území vykazující spíše podprůměrné
podmínky pro soudržnost společenství obyvatel. V období II. světové války zde došlo k výraznému
úbytku obyvatelstva a v podstatě k destrukci dosavadní sídlení struktury (výrazné oslabení některých
měst, zánik řady obcí). Ani po r. 1990 se nedaří výrazněji ovlivnit tuto nepříznivou situaci, i když
propojení na sousední bavorské regiony se z větší části obnovilo. Intenzita osídlení příhraničního
území je nadále velice nízká a lokální i další centra jsou ve svých kategoriích velmi slabá. Tyto
skutečnosti zásadně ovlivňují jak sociální, tak i ekonomický pilíř (které spolu výrazně souvisejí).
Nejhorší podmínky z hlediska životního prostředí jsou celkem pochopitelně v centrální části okolo
města Plzně, v okolí velkých měst např. Domažlice, Klatovy, dále na Horažďovicku a v koridorech
silnic I. třídy, např. silnice I/20.
Příznivé podmínky z hlediska životního prostředí se týkají i při poměrně velkém územním rozsahu
relativně menšího počtu obyvatel kraje.
Z hlediska hospodářského rozvoje výrazně dominuje město Plzeň, které je nadprůměrné i
v republikovém srovnání. Částečně ovlivňuje i větší část přilehlého centrálního území.
Celkem pochopitelně vycházejí jako nadprůměrné také regiony bývalých okresních měst Klatovy a
Domažlice. Toto srovnání však zřejmě již nemá republikové parametry, neboť s výjimkou Klatov jsou
ostatní centra výrazně slabší, než tomu bývá v jiných krajích.
2
ČSÚ, k 31.12.2014.
7
Oproti jiným krajům však mají regiony těchto měst významnou výhodu v propojení na ekonomicky
výrazně výkonnější regiony sousední Spolkové republiky Německo, na spolkovou zemi Bavorsko.
Podprůměrná úroveň ekonomiky je charakteristická pro relativně souvislé území na severozápadě
kraje kromě vlastního města Tachov a obcí při dálnici D5 a silnici I/21 a obecně pro venkovské oblasti
mimo hlavní komunikace.
Z hlediska podmínek soudržnosti společenství obyvatel lze sledovat výraznou korelaci
s hospodářskými podmínkami. Kromě severozápadní části území Plzeňského kraje jsou nepříznivé
podmínky sociálního pilíře zejména v obcích na severním Rokycansku, Nepomucku a v podhůří
Šumavy.
1.1.3 Širší vztahy a souvislosti území
Geografická poloha Plzeňského kraje na spojnici Prahy se SRN vytvořila podmínky pro růst jeho
ekonomické atraktivity po roce 1989. Podle Politiky územního rozvoje ČR 2008 (dále jen PÚR 2008) je
osa Praha – Plzeň – Regensburg – Nürnberg (München) jednou z nejvýznamnějších rozvojových os
ČR (dle PÚR 2008 rozvojová osa OS1 Praha – Plzeň – hranice ČR/Německo (-Nürnberg)). To
dokládá lokalizace řady významných, především zahraničních, investic v Plzni a okolí nebo kolem
dálnice D5. Tato dálnice je v současné době stále ještě jediné dokončené dálniční propojení hlavního
města Prahy se starými zeměmi EU. Dálnice D5 tvoří společně s modernizovaným III. železničním
koridorem hlavní části IV.A větve IV. transevropského multimodálního koridoru.
Širším vazbám se sousední SRN brání přírodně cenná území Šumavy a Českého lesa v příhraničí.
Provoz některých hraničních přechodů je tak omezen jen pro vybrané druhy vozidel a omezení se
týkají i turistických hraničních přechodů. Zvláště zřetelné je to na Klatovsku, kde modernizaci dopravní
infrastruktury s mezinárodním významem brání nejen přírodní podmínky, ale i zájmy ochrany přírody
(Národní park Šumava).
I přes výhodnou geografickou a dopravní polohu nebyla v Plzeňském kraji v roce 2011 (podle SLDB)
vyjížďka za prací do zahraničí příliš významná, ačkoliv během deseti let vzrostl její podíl na
trojnásobek. Z kraje vyjíždělo za prací do zahraničí podle statistických dat 1,3 % zaměstnaných.
Během deseti let se významně navýšil počet obcí, z nichž více než 5% zaměstnaných vyjíždí pracovat
do zahraničí (ze 4 na 30 obcí), nejvyšší podíl zaznamenaly obce Pařezov, Brnířov a Nemanice
(všechny v ORP Domažlice), přičemž podíl vyjíždějících z Pařezova činí 14,8%, což je dvojnásobek
oproti nejvýznamnějšímu podílu v předchozím sledování (v roce 2001 měla obec Bukovec 7,7%).
Naopak ve 166 obcích Plzeňského kraje nevyjížděl do zahraničí ani jeden zaměstnaný. Nepotvrdil se
tak předpoklad o poklesu výjezdu za prací do zahraničí v souvislosti s ekonomickým vývojem.
Intenzivnější pracovní vazby mimo Plzeňský kraj si tak udržuje jen úzký pás především menších obcí
při vnitrozemských hranicích Plzeňského kraje (grafická příloha 1.1.3/1.). Poměrně souvislý pás
intenzivnější vyjížďky z Plzeňského kraje za prací je na východě přerušen v oblasti Brd (vojenský
prostor, dříve většího územního rozsahu), které tvoří bariéru i směrem do vnitrozemí ČR. Z hlediska
absolutních počtů je hlavním cílem vyjížďky z Plzeňského kraje hlavní město Praha. Více než 100
osob tam v roce 2011 vyjíždělo za prací z Plzně (1311 osob), Rokycan (164 osob), Zbiroha (104
osob), ale také z Klatov (155 osob) a Sušice (110 osob). Přesto došlo u všech jmenovaných
k absolutnímu poklesu vyjížďky do Prahy.
Město Plzeň je významné nabídkou pracovních příležitostí pro široké okolí, vč. území za hranicemi
Plzeňského kraje. Vyjma Prahy (262 osob) dojížděl do Plzně větší počet osob z Karlovarského kraje
(Karlovy Vary – 65 osob, Cheb – 58 osob, Mariánské Lázně – 39 osob). Za zmínku též stojí dojížďka
z Mariánských Lázní do Chodové Plané (48 osob) a Plané (36 osob).
Plzeň má také zřetelně nadregionální charakter z hlediska dostupnosti vyššího občanského vybavení.
Týká se to především zdravotnictví, protože Fakultní nemocnice Plzeň poskytuje některé služby i
obyvatelům sousedních krajů. Obdobný význam má krajské město v oblasti školství, vztahy v oblasti
vysokých škol dokládá tabulka č. 1.
Tabulka č. 1 - Vyjížďka studentů VŠ do škol k 31.12.2014 podle krajů
Studenti (fyzické osoby) s trvalým
bydlištěm
studující VŠ
v ČR celkem
v ČR
305 876
8
v Plz. kraji
13 519
Podíl Plz. kraje
(%)
4,4
Tabulka č. 1 - Vyjížďka studentů VŠ do škol k 31.12.2014 podle krajů
studující VŠ
Studenti (fyzické osoby) s trvalým
bydlištěm
v ČR celkem
Podíl Plz. kraje
(%)
v Plz. kraji
Hlavní město Praha
40 905
623
1,5
Středočeský kraj
34 421
1 100
3,2
Jihočeský kraj
20 511
1 475
7,2
Plzeňský kraj
14 035
7 001
49,9
6 394
1 570
24,6
Ústecký kraj
18 747
969
5,2
Liberecký kraj
10 866
129
1,2
Královéhradecký kraj
16 083
161
1,0
Pardubický kraj
15 286
94
0,6
Vysočina
16 407
170
1,0
Jihomoravský kraj
34 029
63
0,2
Olomoucký kraj
19 597
30
0,2
Zlínský kraj
19 854
46
0,2
Moravskoslezský kraj
38 741
88
0,2
-
-
-
41 491
921
2,2
Karlovarský kraj
kraj neurčen
v cizině
Zdroj dat: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Od roku 2011 každým rokem klesá počet studentů na vysokých školách, s čímž koreluje i pokles
studujích v Plzeňském kraji. Závažnějším faktem je, že klesá také zastoupení Plzeňského kraje ve
vyjížďce studujících a to ze všech směrů s výjimkou Karlovarského kraje, kde došlo k nepatrnému
nárůstu podílu. Podíl vlastních studujících z Plzeňského kraje poklesl pod 50 %, což znamená, že více
než polovina studujících z Plzeňského kraje navštěvuje školy mimo svůj rodný kraj. Výrazný
celorepublikový nárůst prokazují cizinci, na vysokých školách v Plzeňském kraji stoupl jejich počet od
r. 2011 zhruba trojnásobně., na Lékařské fakultě v Plzni je každým čtvrtým studentem cizinec.
Intenzitu vazeb Plzeňského kraje se sousedními kraji a Prahou dokládají také proudy mezikrajské
dlouhodobé migrace, které byly stanoveny na základě srovnání místa narození a místa bydliště podle
výsledků Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 (grafická příloha 1.1.3./2 a tabulka č. 2).
Tabulka č. 2 - Výsledky dlouhodobé mezikrajské migrace ve vztahu k Plzeňskému kraji
Kraj
z Plz. kraje
do Plz. kraje
saldo
obrat
vystěhovalí
přistěhovalí
migrace
migrace
Praha
22 502
7 903
-14 599
30 405
Středočeský
13 817
Jihočeský
11 394
13 940
123
27 757
13 625
2 231
25 019
Karlovarský
17 347
11 309
-6 038
28 656
Ústecký
10 794
9 654
-1 140
20 448
Liberecký
2 921
1 945
-976
4 866
Královéhradecký
2 483
2 784
301
5 267
Pardubický
1 942
2 443
501
4 385
Vysočina
1 721
3 402
1 681
5 123
Jihomoravský
3 486
3 845
359
7 331
Olomoucký
1 809
2 372
563
4 181
Zlínský
1 361
1 752
391
3 113
Moravskoslezský
Zdroj dat: ČSÚ
3 293
3 274
-19
6 567
9
Nejintenzivnější výměnu měl Plzeňský kraj s Prahou (obrat 30,4 tisíc osob), kde však také nejvíce
dlouhodobě migrací ztrácel (saldo -15,0 tisíc osob). Podobně tomu bylo i s Karlovarským krajem.
Migrační saldo s ostatními sousedními kraji je mnohem vyrovnanější. S jinými kraji v ČR byla migrace
méně intenzivní.
1.1.4 Základní charakteristika přírodních podmínek
Rozmanitost přírodních podmínek je dána zejména reliéfem území kraje. Z fyzickogeografického
hlediska lze Plzeňský kraj rozdělit do několika oblastí – na Plzeňskou pahorkatinu, na Brdskou
vrchovinu (zasahující z Jihočeského a Středočeského kraje) a na pásmo pohraničních pohoří Český
les a Šumava, kde se nachází nejvyšší vrchol kraje – Velká Mokrůvka se 1 370 m. n. m. Do západní
části kraje (z Karlovarského kraje) zasahují další geomorfologické celky Slavkovský les a Tepelská
vrchovina. Klimatické, geologické a hydrologické podmínky jsou v jednotlivých územních celcích velmi
odlišné.
Přírodní atraktivitou kraje jsou zejména horské partie, dále chráněná území či přírodní parky, které
byly vymezeny zejména pro zachování udržitelnosti krajiny. Na území kraje se vyskytuje NP Šumava
a CHKO Šumava, dále CHKO Český les (vyhlášen v roce 2005), dále do Plzeňského kraje zasahuje
CHKO Křivoklátsko (severovýchod území) a CHKO Slavkovský les (severozápadní část kraje). Na
území se nachází 194 maloplošných chráněných území. V zalesněné oblasti Brdy byla vymezena
CHOPAV Brdy, dalšími oblastmi CHOPAV zasahujícími na území kraje jsou CHOPAV Šumava a
CHOPAV Chebská pánev a Slavkovský les.
Klimatologicky (dle Quitta, 1971) lze řadit území Plzeňského kraje do mírně teplých až chladných
klimatických oblastí (obrázek č. 1). Vrcholové partie Šumavy vykazují znaky chladné oblasti CH4 –
160 až 180 mrazových dnů v roce a počet letních dnů zde nepřesáhne 20, nižší horské polohy lze
řadit do chladné oblasti CH6 s o něco mírnějšími klimatickými charakteristikami. Dále pro nejvyšší
polohy Českého lesa, Tepelské vrchoviny a Brd na území kraje jsou charakteristické poměry chladné
oblasti CH7.
Naopak Plzeňská kotlina s povodím Berounky vykazuje znaky mírně teplé oblasti MT11 se 40 až 50
letními dny v roce a 110 až 130 mrazovými dny. Tato oblast je zároveň nejteplejší vymezená oblast v
Plzeňském kraji. Ve vyšších polohách navazujících na Plzeňskou kotlinu lze postupně dle Quitta
vymezit mírně teplé oblasti MT10, MT9, MT7, MT5, MT4, MT3 s příslušnými klimatickými
charakteristikami.
Obrázek č. 1: Klimatické oblasti Česka - výřez (dle Quitta, 1971)
10
V hydrografické síti dominuje řeka Berounka a její 4 hlavní zdrojnice a přítoky – Radbuza, Mže,
Úhlava a Úslava. Berounka odvodňuje severní část území Plzeňského kraje, protéká převážně
členitým terénem a vytváří tak výraznou přírodní bariéru. Její říční síť lze charakterizovat jako
vějířovitou.
Jižní část kraje je odvodňována vodním tokem Otava (levý přítok Vltavy). Některé menší vodní toky při
hranicích se SRN spadají do povodí Dunaje. Síť vodních toků dále doplňují potoky a říčky, které jsou
součástí celkového odtokového režimu kraje.
Na území kraje se nachází hned několik významných vodních ploch. Ty jsou důležité, jak z hlediska
hydroenergetického, pro využití v průmyslu a z hlediska protipovodňové ochrany, tak jsou zároveň
významnými zdroji pitné vody (vodní nádrž Nýrsko a Lučina). Největší vodní plochou kraje je vodní
nádrž Hracholusky, dále zmíněné dvě nádrže a vodní nádrž České údolí. Na území kraje se vyskytují
tří zásadní rybniční soustavy – na Horaždovicku, na Tachovsku a neméně důležitá Bolevecká rybniční
soustava. Nejen z hydrologického hlediska je důležité zmínit i ledovcová jezera, která se nachází v NP
Šumava. Jedná se o jezero Laka, Čertovo, Černé a Prášilské.
V západní části kraje se nachází či zasahují svými ochrannými pásmy některé zdroje přírodních
léčivých vod. Místa výskytu pramenů léčivých vod jsou vázána na hlubinný CO2 pocházející z
tektonických zlomů. Jediný zdroj léčivé minerální uhličité vody vyvěrá v Konstantinových Lázních.
Životní prostředí Plzeňského kraje v rámci Česka lze hodnotit příznivě. Hodnoty měrných emisí
v kraji dosahují nižších hodnot (REZZO 1 - 4 je 7,91 t/km²) než průměrné hodnoty v České republice
2
(REZZO 1 - 4 je 13,81 t/km )3.
Zásoby nerostných surovin, které mimo jiné mohou představovat základní potenciál pro rozvoj
zpracovatelského průmyslu, se v Plzeňském kraji soustřeďují zejména do oblasti kolem krajského
města Plzně. Jedná se o zásoby černého uhlí, keramické jíly a stavební kámen (například žula).
V oblasti podhůří Šumavy se nalézá vápenec, ložiska uranu a zlata se vyskytují na Tachovsku.
Zemědělská půda pokrývá 50,2 % z celkové rozlohy kraje (z toho podíl orné půdy 34,0 % - u obou
ukazatelů je zřejmá tendence úbytku v řádu desetin % oproti údajům z r. 2007). Přírodní podmínky pro
zemědělství v Plzeňském kraji lze charakterizovat jako podprůměrné v rámci ČR.
Podíl zalesněné plochy na celkové rozloze kraje činí 39,7 % (zejména vlivem lesnatých ploch
Šumavy, Českého lesa a Brdské vrchoviny)4.
1.2. Území kraje z hlediska podmínek pro příznivé životní prostředí
1.2.1 Oblast: Horninové prostředí a geologie
Horninové prostředí, respektive geologická struktura, je jedním z určujících rysů území. Původ a
složení horninového prostředí ovlivňuje nejen nerostné bohatství dané oblasti či regionu, ale také se
podílí na spoluutváření mnoha dalších faktorů, které se pak následně projevují v jiných oblastech
životního prostředí či lidské činnosti. Jedná se například o geomorfologii krajiny či krajinný ráz, na
které se primárně geologické podloží podílí, o půdní typy a možnosti využívání krajiny pro
zemědělství, celkově ovlivňuje utváření ekosystému v dané lokalitě. Jedná se ale i o faktory ovlivňující
lidské aktivity jako je vliv na kvalitu podzemních vod či o možné negativní dopady v souvislosti
s nepříznivými vlivy a riziky jako je radonové riziko, sesuvy půdy atd.
Z těchto důvodů je horninové prostředí jedním z klíčových prvků přírodního prostředí a jeho znalost,
racionální využití a nezbytná ochrana je pro dlouhodobou existenci a udržitelný rozvoj nezbytná.
Analýza v oblasti horninového prostředí a geologie se zabývá charakteristikami a členěním
Plzeňského kraje z hlediska geologické stavby a geomorfologie. Významná část je věnována
rizikovým geologickým jevům, zejména radonovému indexu a sesuvným územím. Závěr analýzy
oblasti je věnován nerostnému bohatství.
3
Zdroj: ČHMÚ, emisní bilance za rok 2010
4
Zdroj: ČSÚ, bilance půd k 31.12.2012
11
Geomorfologické podmínky a členění
Třetina území Plzeňského kraje je rovinatá nebo mírně zvlněná, třetinu pak pokrývají pahorkatiny.
Jedná se např. o Plzeňskou pahorkatinu, na severovýchodě pak Plzeňskou kotlinu. Na východní
straně do kraje zasahují, i když jenom okrajově Brdy a Křivoklátská vrchovina. Zbývající třetina kraje
pak má charakter spíše hornatý. Jedná se o oblasti Šumava, Šumavské podhůří či Český les.
Nejvyšším bodem kraje je vrchol Velké Mokrůvky na Šumavě, který dosahuje 1 370 m n. m..
Nejnižším bodem je území, kde řeka Berounka opouští Plzeňský kraj, jeho nadmořská výška je
přibližně 250 m n. m.. Průměrná nadmořská výška území kraje Plzeňského je 530 m n. m..
Plzeňský kraj leží na rozhraní 4 významných geomorfologických jednotek respektive subprovincií
České vysočiny: Poberounská soustava, Šumavská soustava, Česko-moravská soustava a
Krušnohorská soustava. Nejvýznamnějšími subprovinciemi jsou Poberounská a Šumavská, které
pokrývají zásadní část Plzeňského kraje.
Z hlediska geomorfologického členění náleží území Plzeňského kraje do těchto jednotek:
Systém:
Hercynský systém
Subsystém:
Hercynská pohoří
Provincie:
Česká vysočina
Subprovincie:
Česko-moravská soustava
Oblast:
Středočeská pahorkatina
Blatenská pahorkatina
Celky:
Subprovincie:
Oblast:
Krušnohorská soustava
Karlovarská vrchovina
Tepelská vrchovina
Celky:
Subprovincie:
Poberounská soustava
Oblast:
Brdská oblast
Celky:
Brdská vrchovina
Hořovická pahorkatina
Křivoklátská vrchovina
Oblast:
Celky:
Plzeňská pahorkatina
Plaská pahorkatina
Rakovnická pahorkatina
Švihovská vrchovina
Subprovincie:
Oblast:
Celky:
Šumavská soustava
Českoleská oblast
Český les
Podčeskoleská pahorkatina
Všerubská vrchovina
Oblast:
Celky:
Šumavská hornatina
Šumava
Šumavské podhůří
Geologické členění a charakteristiky
Území České republiky tvoří dvě základní geologické jednotky - Český masiv a Západní Karpaty.
Plzeňský kraj leží v oblasti Českého masivu. Tato oblast náleží k té části Evropy, která byla formována
kadomskou orogenezí (před 660 až 550 milióny let) a výrazně přetvořena variskou orogenezí (před
400 až 330 miliony let). Český masiv má blokovou stavbu a samotné území je rozděleno hlubinnými
zlomy, tzv. lineamenty na jednotlivé dílčí oblasti.
12
Vzhledem ke značné členitosti kraje, je uveden pouze základní popis geologické skladby
předmětného regionu. V následujícím textu nejsou zmiňovány jednotlivé lokální anomálie či lokální
systémy, které nejsou z pohledu územního plánování a rozvoje podstatné.
I. Krystalinikum a prevariské paleozoikum
Krystalinikum a prevariské paleozoikum je v Českém masivu rozděleno do šesti oblastí, do zájmového
regionu zasahují dvě z nich: moldanubická (moldanubikum) a středočeská (bohemikum).
I. 1. M o l da n ub ik um
Moldanubická oblast zabírající jižní část Českého masivu. Z těchto nižších jednotek této oblasti
zasahují do kraje Moldanubikum Českého lesa, Moldanubikum Šumavy a jižních Čech a dva plutony Moldanubický pluton (skládající se ze dvou masivů - Vydry a Prášilského) a Středočeský pluton.
I.1.1. Moldanubikum Českého lesa
Převládajícími horninami jsou pararuly. Magmatity nejsou v této oblasti hojné. Větší těleso tvoří pouze
rozvadovský masiv (tirschenreuthsko-rozvadovský masiv) tvořený granity a granodioritem.
Z geomorfologického hlediska je Český les členitá vrchovina, zčásti plochá hornatina kerného až
2
klenbového typu. Rozloha této jednotky je 789 km , střední výška je 628,2 m n. m. a střední sklon je
5° 49´. Převládají především krystalické horniny moldanubika a horniny proterozoického komplexu
tepelsko-barrandienské oblasti s tělesy magmatitů. Povrch se sklání příkřeji k východu (místy se
svahy na zlomových liniích). Výrazný je přechod mezi Tachovskou brázdou, Chodskou pahorkatinou a
Českým lesem. Jedná se o nápadný až 350 m vysoký tektonicky podmíněný svah. Tento svah je
nejvýraznější v jižní části (mezi Českou Kubicí a Velkými Dvorci u Přimdy). Mezi Přimdou a Tachovem
je hranice Českého lesa nepravidelná. Charakteristické jsou rozsáhlé hřbety, hrásťové a
brachyantiklinální elevace. Vzácněji se uplatňují zbytky třetihorního zarovnaného povrchu, údolí jsou
většinou široce rozevřená. Významné jsou suky a strukturní hřbítky s tvary zvětrávání a odnosu
hornin. Nejvyšší bod je Čerchov 1 042 m n. m. Na severu oblasti nacházíme antropogenní tvary po
hlubinné těžbě rud.
I.1.2. Moldanubikum Šumavy a jižních Čech
Do Plzeňského kraje zasahuje západní část této jednotky. V rámci moldanubika rozlišujeme dvě
hlavní skupiny - jednotvárnou a pestrou skupinu. Jednotvárná skupina je tvořena biotitickými a
silimaniticko-biotitickými pararulami. Velmi hojné jsou magmatity. Pestrá skupina je zastoupena
pruhem sušicko-votickým lemujícím jižní okraj Středočeského plutonu. Základními horninami jsou
biotitické, biotiticko-silimanitické a biotiticko-cordieritické pararuly. Z vložkových hornin převládají
v tomto pruhu krystalické vápence (mocnost až do 300 m - využívané v průmyslu stavebních hmot),
v menší míře jsou zastoupeny amfibolity a kvarcity.
2
Geomorfologicky je Šumava plochá hornatina, která má rozlohu 1 671 km , střední výšku 921,5 m n.
m. a střední sklon 7°58´. Je tvořena z větší části metamorfovanými horninami moldanubika, jimiž
pronikla tělesa hlubinných magmatitů Moldanubického a Středočeského plutonu. Jedná se o masivní
horský celek v oblasti největšího vyzdvižení tektonické klenby porušené kernými pohyby. Na
náhorních plošinách nacházíme rozsáhlé zbytky zarovnaných povrchů s mocným krytem čtvrtohorních
zvětralin. Četné tvary periglaciální a místy i glaciální modelace. Nejvyšším bodem je Velká Mokrůvka
1 370 m n. m. v oblasti Modravských plání.
I.1.3. Středočeský pluton
2
Toto rozsáhlé, petrograficky velmi pestré magmatické těleso o rozloze 3 200 km zasahuje do
Plzeňského kraje svým jihozápadním okrajem tvořeným různými typy granitů a granodioritů.
I.1.4. Moldanubický pluton
Na území Plzeňského kraje zasahuje okrajově tzv. šumavská větev moldanubického plutonu dvěma
tělesy - Prášilským masivem a masivem Vydry, která jsou tvořena různými typy granitů až
granodioritem.
I. 2. Bo h em ik um
Z dílčích jednotek zasahují na území kraje tři. Jedná se o Barrandien, Domažlické krystalinikum a
Tepelské krystalinikum.
I.2.1. Barrandien
Tato jednotka je budována nemetamorfovanými nebo slabě metamorfovanými horninami
proterozoického stáří a uloženinami paleozoika (kambrium-devon). Z tohoto faktu vychází další dělení
na barrandienské proterozoikum a barrandienské paleozoikum.
13
Barrandien je možné zařadit do lokalit celosvětového významu, a to především z hlediska
paleontologických nálezů, které se v této jednotce nacházejí.
Barrandienské proterozoikum tvoří podstatnou část Barrandienu, sahající od Domažlic ke Kralupům
nad Vltavou. Území kraje je tvořeno především mohutným psamiticko-pelitickým komplexem
charakterizovaným střídáním nepřeměněných nebo jen slabě přeměněných břidlic, prachovců a drob,
který obsahuje vložky odlišných hornin. Břidlice, prachovce a droby jsou horniny zpravidla šedé barvy
s různými odstíny. Hodnotné jsou rovnoplošně zbřidličnatělé fylity (pokrývačské břidlice), které se
těžily v okolí Manětína a Rabštejna.
Do barrandienského proterozoika je možné dále zařadit spility, buližníky a grafitické kyzové břidlice.
Součástí této jednotky jsou 3 dílčí granodioritické masivy - Štěnovický masiv, Stodský masiv a
Čistecko-jesenický masiv.
Sedimenty a vulkanity barandienského paleozoika jsou zachovány v rozsáhlém synklinoriu mezi
Úvaly a Plzní. Spočívají s úhlovou diskordancí na zvrásněném svrchním proterozoiku. Nejsou výplní
jediné pánve, ale několika sedimentačních prostorů, které se liší pozicí a vývojem.
Pánev příbramsko-jinecká je vyplněna sedimenty spodního a středního kambria. Uloženiny spodního
kambria jsou kontinentálního původu a mají hrubě klastickou strukturu. V mladších souvrstvích se
nacházejí polohy křemenných slepenců a pískovců. Maximální mocnost spodního kambria přesahuje
3 000 m. Ve středním kambriu transgredovalo do této pánve moře a došlo k usazování prachovců a
břidlic.
Brdská pánev zasahuje do Plzeňského kraje svým západním okrajem a jsou zde zastoupeny pouze
usazeniny mladší.
Obě uvedené pánve byly výrazně ovlivněny vulkanickou činností, která se projevovala prakticky
během celého kambria. Ve svrchním kambriu zesílila a vznikla dvě vulkanická pásma směru SV-JZ. V
brdské oblasti se vytvořilo strašické pásmo s horninovou asociací ryolit-andezit-bazalt. V oblasti
skryjsko-týřovického kambria došlo k vytvoření rozsáhlého křivoklátského-rokycanského pásma
složeného z andezitů, ryolitů a dacitů. Horniny strašického pásma jsou většinou překryty uloženinami
ordoviku, křivoklátsko-rokycanské pásmo vytváří výrazný hřbet.
Pražská pánev tvoří úzkou lineární depresi směru VSV-ZJZ. Sedimentace v této pánvi probíhala od
ordoviku do středního devonu, kdy byla v důsledku variských orogenních pohybů ukončena. Do
Plzeňského kraje zasahuje svou jihozápadní částí vyplněnou sedimenty (střídání pelitů a psamitů) a
bazaltoidními vulkanity ordovického stáří.
I.2.2. Domažlické krystalinikum
Tato dílčí jednotka je spojena plynulým přechodem s barrandienským proterozoikem. Hranice mezi
oběma jednotkami je konvenční, zhruba probíhá mezi fylity a svory.
Z hlediska metamorfitů jsou zde tělesa granitoidů jako je Borský masiv, Kladrubský masiv, Babylonský
masiv a Mračnicko-jeníkovský masiv. Bazické magmatity tvoří Kdyňský masiv, Mutěnínský peň,
Načetínský (drahotínský) peň a Poběžovický masiv.
I.2.3. Tepelské krystalinikum
Tepelské krystalinikum je spojeno plynulým přechodem s barrandienským proterozoikem, z něhož se
pozvolna vyvíjí přibýváním regionální metamorfózy. Konvenční hranice má stejný charakter jako u
domažlické jednotky. Stejně jako u domažlické jednotky lze v důsledku přibývání metamorfózy
severozápadním směrem pozorovat rychlý sled metamorfních zón, charakterizovaných příslušnými
horninovými typy - dvojslídnými svory a pararulami.
II. Svrchní karbon a perm (mladší paleozoikum)
Po skončení variského vrásnění (spodní devon až střední karbon) se Český masiv stal souší. Mezi
výše položenými hřbety se nacházely poměrně četné sníženiny, které měly charakter jezerních pánví.
Sedimentace v těchto pánvích započala v mladším karbonu a na některých místech přetrvala až do
permu.
V uloženinách této oblasti se rozlišují dva komplexy šedých a dva komplexy červených sedimentů
(slepenců, pískovců, arkóz, jílovců a uhelných slojí):
-
Kladenské souvrství (spodní šedé) - obsahují nejvýznamnější uhelná souvrství (plzeňské,
radnické a nýřanské);
14
-
Týnecké souvrství (spodní červené) - představují komplex bezuhelných červených sedimentů,
hojně jsou zastoupeny arkózy (ložiska kaolínu);
-
Slánské souvrství (svrchní šedé) - obsahují naspodu mělnické souslojí a ve svrchní části
souvrství kounovské;
-
Líňské souvrství (svrchní červené) - červené bezslojové sedimenty.
Zbarvení sedimentů je důsledkem klimatu. V teplém a vlhkém (humidním) klimatu vznikaly sedimenty
šedého zbarvení v teplém a suchém (aridním) klimatu vznikaly sedimenty převážně červených barev.
Humidní klima bylo vhodné pro rozvoj rostlinstva, proto jsou uhelné sloje soustředěny především
v obou šedých souvrstvích.
Do Plzeňského kraje zasahuje oblast středočeského až západočeského mladšího paleozoika čtyřmi
ze šesti pánví: plzeňskou, manětínskou, žihelskou a radnickou. Kromě nich je na tomto území řada
drobnějších výskytů: Holoubkovská pánvička, Merklínská pánvička, Letkovská pánvička a Mirošovská
pánev.
III. Terciér
Třetihorní sedimenty a vulkanity se v Českém masivu dělí do několika regionálních jednotek. Na
území Plzeňského kraje zasahují relikty sladkovodních terciérních sedimentů a roztroušené alkalické
vulkanity a také velmi okrajově podkrušnohorská pánev s přilehlými vulkanickými hornatinami.
III . 1. Alk a l ic k é v ulk a n i t y
Jedná se o terciérní vulkanity souvislé s vulkanickou činností v Doupovských horách. Tyto vulkanity
jsou však značně vzdálené od Doupovských hor a tvoří poměrně izolované jevy v rámci Plzeňského
kraje.
III . 1. R e l ik t y s l a dk ov o dn íc h ter c i ér níc h s e di m entů
Drobné relikty terciérních sedimentů jsou roztroušeny především v západní, střední a východní části
Českého masivu. Jsou to denudační relikty údolních výplní větších toků nebo lokálních jezerních
pánví. Jejich rozloha pramení ze samotného vzniku těchto sedimentů (tok / jezero) a většinou se
2
jedná o několika desítek km . Jejich složení je typické pro tyto druhy sedimentů a převážně se jedná
o štěrky, jílové písky a jíly. Jejich výskyt v popisovaném regionu je v okolí Tachova, Domažlic a Plzně.
IV. Kvartér
Kvartérní uloženiny jsou geneticky i petrograficky velmi pestré. Ze sedimentů jsou nejvíce rozšířeny
říční uloženiny (říční terasy a aluviální nivy), eolické usazeniny (spraše) a svahové uloženiny. Na
území České republiky se kvartér dělí do dvou základních oblastí - kvartér denudačních oblastí a
kvartér akumulačních oblastí.
IV . 1. D en u dač n í o bl as ti
Zahrnují pahorkatiny a hory na území Českého masivu. V těchto oblastech, kde převládá denudace se
vyskytuje pouze omezený počet genetických typů sedimentů. Prakticky jsou zastoupeny pouze dva
typy: říční a svahové sedimenty. Spraše a sprašové hlíny se nachází v nižších částech pahorkatin.
IV . 2. Ak um ul ač ní o b l a s ti
Kvartér akumulačních oblastí se dělí na oblasti kontinentálního zalednění a oblasti extraglaciální
(mimo kontinentální zalednění). Do Plzeňského kraje pak z těchto dvou zasahuje pouze extraglaciální
oblast. Z této extraglaciální oblasti je pak v rámci dalšího členění významná pouze podjednotka
Plzeňská pánev.
Tato pánev má dobře vyvinutý a zachovaný terasovitý systém. Eolické a svahové sedimenty mají
menší rozsah a význam. Nejmladší, kvarterní pokryv pak tvoří deluviální a aluviální středně plastické
až písčité hlinito – jílovité a jílovité zeminy, místy s proměnnou příměsí štěrku, překryté nevýraznými
povrchovými polohami sprašových hlín.
Radonové riziko
Radon (Rn 222) je produktem rozpadu uranu (U 238). Koncentrace přírodního uranu se v jednotlivých
typech hornin liší. Obecně lze předpokládat, že v sedimentárních horninách se setkáváme s nižšími
koncentracemi uranu (záleží především na základu sedimentu) než v horninách metamorfovaných
(zde také záleží, jaká byla původní hornina před metamorfózou – vápenec / granit). Naopak u
magmatických hornin, jako jsou např. granity, gabra, diority či bazalty, je možné předpokládat vysokou
úroveň koncentrace uranu, protože primárně již v době svého vzniku byly obohaceny uranem.
15
Radon vzniklý rozpadem/uvolněním z uranu může pronikat do objektů jednak z hornin a zemin, které
vycházejí na povrch v jejich základech, jednak z pitné vody, dodávané do objektů a ze stavebních
materiálů, jejichž základem jsou obvykle přírodní materiály. Stavební materiály jsou však
v současnosti sledovány z hlediska radioaktivity, případy jejich použití z minulosti jsou známy, a proto
je pravděpodobnost přítomnosti radonu z nich podstatně menší než z geologického podloží. Zdroje
pitné vody, které slouží především pro hromadné zásobování obyvatel (veřejné vodovody) jsou
v současnosti sledovány z hlediska koncentrace radonu, a proto je i zde malá pravděpodobnost, že by
radon unikající z vody dodávané do objektů, mohl výraznějším způsobem ovlivnit objemovou aktivitu
radonu v objektu. U individuálního zásobování pitnou vodou, může tento průnik představovat určité
riziko.
Hlavním zdrojem radonu však zůstává geologické podloží. Lze předpokládat, že v případě, kdy je
hornina jemnozrnnější, bude vzrůstat i povrch zrn, a tím může být radon přeměnou z uranu uvolňován
do mezivrstevních prostor a mikrotrhlin v hornině. Odtud pak radon prostupuje do rozvětralých partií
horniny směrem k povrchu a svrchních půdních horizontů. Tento proces prostupu je závislý na
propustnosti půd a zemin i na tlakových a teplotních gradientech v půdě. Pokud je půda dobře
propustná (např. štěrkovitá nebo písčitá), nejsou radonu kladeny překážky a může snadno pronikat
k povrchu a odtud do objektů. Pokud je půda hlinitá až jílovitá, radon je zadržován v blízkosti svého
vzniku v hlubších horizontech půdy. Půdní profil obvykle není homogenní a sestává z více vrstev
s rozdílnou propustností.
Radonové riziko je možné rozdělit do kategorií, a to dle objemové aktivity radonu a propustnosti.
Z tohoto rozdělení pak vznikala kategorizace radonového indexu, která slouží k stanovení rizika pro
stavební pozemky – viz tabulka č. 3.
Tabulka č. 3 - Charakteristiky radonového indexu
Kategorie
radonového indexu
-3
Objemová aktivita radonu (kBq.m ) při propustnosti podloží
nízká
střední
vysoká
1. nízké
< 30
< 20
< 10
2. střední
30 - 100
20 - 70
10 - 30
3. vysoké
> 100
> 70
> 30
V roce 1994 byla uváděna průměrná koncentrace radonu na úrovni 100 Bq/m3, v roce 1996 pak byla
uvedena hodnota průměrné objemové aktivity radonu ve vnitřním ovzduší bytů (rodinné domy a byty)
na území České republiky na úrovni okolo 116 Bq/m3. Stávající situace, i přes realizaci
protiradonových opatření, zůstává bez významné změny.
Samotný Plzeňský kraj je pak v porovnání s ostatními kraji spíše pod průměrem, respektive pod
hodnotou označovanou jako celostátní průměr. Tento fakt souvisí především s geologickou skladbou
kraje, kde mají významné zastoupení sedimenty či metamorfity. Dle výše uvedených kategorií, je
možné v kraji najít území se všemi stupni rizika. Největší část kraje je možné zařadit do kategorie
s nízkým až středním rizikem. Jedná se především o oblast samotného centra kraje – Plzeňsko,
Nýřansko, Blovicko, většina území Stodska, Stříbrska, Přešticka. Vyšší objemovou aktivitu radonu je
možné předpokládat v oblasti, kde v dřívější době probíhala těžba rud, jako jsou oblasti Tachovska či
některé menší lokality Stříbrska (jihozápad) a též v lokalitách ORP Nepomuk, Sušice či Horažďovice.
Procentuálně vyjádřený podíl radonového rizika v rámci Plzeňského kraje je následující:
-
nízký
25,00%
-
přechodný
29,17%
-
střední
32,83%
-
vysoký
13,00%
Nízké riziko (včetně přechodného) zaujímá více jak 50 % z plochy Plzeňského kraje. Naproti tomu
vysoké radonové riziko, je identifikováno ve velmi malé míře a to přibližně na 13 % plochy kraje.
Seismicita
Seismické poměry nevybočují v rámci Plzeňského kraje z hodnot běžných pro většinu území České
republiky, které lze charakterizovat seismickým ohrožením do 5. stupně. Zemětřesení s intenzitou do
16
6 MSK-64 se sporadicky vyskytují v Českém lese (Přimda v r. 1902). Ojedinělá slabá zemětřesení
s intenzitou do 5 MSK-64 byla v historické době pozorována též na Šumavě a dále v jižních Čechách.
Epicentra těchto aktivit však nebyla v plzeňském regionu. Silná seismická aktivita je vázaná
především na nejzápadnější část Čech – oblast Krušnohoří (Chebsko, Karlovarsko, atd.)
Geodynamické jevy
Svahové pohyby jsou na území Plzeňského kraje zastoupeny v bodové i plošné formě, a to jak sesuvy
typu aktivní, tak typu ostatní (stabilizované a potenciální). Plošné sesuvy jsou v kraji zaznamenány
v lokalitách uvedených v tabulce č. 4.
Tabulka č. 4 - Plošná sesuvná území v Plzeňském kraji
Lokalita
Klasifikace
Stupeň aktivity
Rok revize záznamu
Klíč
Žihle
Sesuv
potenciální
1978
596
Potvorov
Odval
potenciální
1978
598
Mýto
Sesuv
stabilizovaný
2008
??
aktivní
2010
??
Smědčice
Sesuv
Zdroj dat: Česká geologická služba, 2014
V bodových sesuvných lokalitách mají aktivní sesuvy významnější zastoupení, přesto jejich počet není
zásadní. Rozložení sesuvných lokalit je znázorněno v kartogramu 1.2.1/2.
Ložiska nerostných surovin
Vzhledem k významnému zastoupení sedimentárních hornin vynikají v Plzeňském kraji především
ložiska kaolinu, keramických jílů, živců, písků či stavebního kamene. Tyto nerostné suroviny byly
poměrně intenzivně využívány již od středověku.
Plzeňský kraj je možné označit za rozhodující surovinovou základnu papírenských kaolínů. Ložiska
této suroviny jsou soustředěna kolem Plzně. Důležitá jsou také ložiska keramických jílů a živců.
V minulosti měla v kraji význam i těžba černého uhlí v plzeňské a radnické pánvi.
Velký význam mají pro Plzeňský kraj také ložiska vápence např. v oblasti podhůří Šumavy či
stavebního kamene v dalších lokalitách.
Ložiska v Kašperských Horách představují jedno z možných a potenciálně významných ložisek zlata a
wolframu v Evropě. V současné době však těžba není realizována a je možné, že nebude ani v blízké
budoucnosti, a to především z důvodů střetů zájmů s ochranou přírody a nevhodného
hydrogeologického podloží.
V lokalitě Tachova se vyskytují ložiska uranu, který se zde v minulosti také těžil.
V současnosti se na území kraje nachází 172 výhradních ložisek nerostných surovin. Ložiska jsou
zakreslena v grafické příloze č. 1.2.1/3. a též ve výkresech č. 1 Výkres hodnot území a č. 2. Výkres
limitů využití území, další údaje o počtu ložisek, zdrojů nerostných surovin a chráněných ložiskových
území uvádí tabulka č. 5. Kromě ložisek je na území kraje 1819 schválených prognózních zdrojů
nerostných surovin. V roce 2007 bylo v kraji 52 evidovaných prognózních zdrojů nerostných surovin a
268 zrušených (dokumentovaných) prognózních zdrojů nerostných surovin.
Tabulka č. 5 – Počty ložisek a zdrojů nerostných surovin v Plzeňském kraji5
Typ ochrany, ložiska nebo zdroje
Výhradní ložiska nerostů
Ložiska nerostných surovin
172
Prognózní zdroje (vyhrazené nerosty)
8
Prognózní zdroje (nevyhrazené nerosty)
10
103
Chráněná ložisková území
5
Počet
Údaje České geologické služby, 2014.
17
2
Na území Plzeňského kraje je stanoveno 69 dobývacích prostorů o celkové ploše 20,57 km (0,3%
rozlohy kraje). U 40 je povolena těžba, od roku 2007 tak došlo k 7 uzavírkám, 9 dobývacích prostorů
je v rezervě. Od roku 2013 vznikly dva nové dobývací prostory.
Podrobné přehledy zdrojů nerostných surovin jsou uvedeny v tabulkové příloze č. 1.
Ložiska nerostných surovin, dobývací prostory ani prognózní zdroje nezaujímají v rámci území
Plzeňského kraje významnou plochu. Některá z nich jsou vázána na území významná z hlediska
zájmů rozvoje kraje, ochrany přírody a krajiny či ochrany vodních zdrojů. Střety se záměry jsou
vyhodnoceny v kapitole 5.2.2. a ve výkresu č. 4 Výkres problémů k řešení v územně plánovacích
dokumentacích.
Poddolovaná území
Poddolovaná území na území Plzeňského kraje jsou vymezena dle Registru poddolovaných území
(MŽP ČR prostřednictvím Geofondu ČR, 1983 - 1985). V registru jsou shromažďovány informace
upozorňující na skutečnost, že na vymezených plochách existovala nebo existuje hornická činnost,
jejíž důsledky se mohou projevit na povrchu. Jedná se především o poklesové kotliny, bodové
propadliny, atd. Poddolované území je nutno respektovat především při povolovacích procesech
staveb (vydávání územních rozhodnutí, stavebních povolení a dalších rozhodnutí dle stavebního
zákona) v návaznosti na územně plánovací dokumentace.
Podkladové mapy slouží pouze jako vodítko, pro identifikaci míry rizika pro jednotlivé lokality. Bližší
informace je pak možné získat v rámci inženýrsko-geologického průzkumu na poddolovaném území.
Dle Registru poddolovaných území se na území Plzeňského kraje nacházejí pozůstatky po dřívější
intenzivní těžbě, která zde probíhala již v období středověku. V rámci Plzeňského kraje je v současné
době identifikováno přibližně 400 rizikových lokalit.
Nejvýznamnější výskyt plošných poddolovaných lokalit je v okolí Plzně (sever), Nýřan, Stříbra a na
Radnicku. Menší poddolovaná území se pak v rámci Plzeňského kraje nacházejí zejména v oblasti
Tachovska, Stříbrska, Domažlicka a Rokycanska.
V následující tabulce č. 6 jsou uvedeny pouze plošně nejvýznamnější lokality. Poddolovaná území
jsou znázorněna v grafické příloze č. 1.2.1/4. a též ve výkresu č. 2 Výkres limitů využití území.
Tabulka č. 6 – Nejvýznamnější poddolovaná území v Plzeňském kraji
2
Název
Rozsah
Projevy
Stáří
Plocha /m /
KAMENNÝ ÚJEZD U NÝŘAN
systém
Haldy + propadliny
před i po
1945
12699157
NÝŘANY – TLUČNÁ
systém
Haldy + propadliny
před i po
1945
11390445
VŠERUBY-NEVŘEŇ
systém
Haldy + propadliny
+otevřená ústí
před r. 1945
10574317
CHOTĚŠOV - TÝNEC
systém
před r. 1945
8808778
CHOTÍKOV
systém
před r. 1945
8728172
LÍNĚ-SULKOV
systém
před i po
1945
8345681
VLKÝŠ - HEŘMANOVA HUŤ
systém
před i po
1945
8298938
MERKLÍN U PŘEŠTIC 4
systém
před r. 1945
7715113
TŘEMOŠNÁ-ZÁLUŽÍ
systém
před r. 1945
7202731
BŘASY-STUPNO-VRANOVICEÚJEZD U RADNIC
systém
před i po
1945
6319305
ZBŮCH
systém
před i po
1945
6182719
CHOTĚŠOV - MANTOV
systém
před r. 1945
5838915
VEJPRNICE
systém
před i po
1945
5053250
ZADNÍ CHODOV
systém
po r. 1945
4564261
18
Haldy + propadliny
Tabulka č. 6 – Nejvýznamnější poddolovaná území v Plzeňském kraji
Název
Rozsah
VEJVANOV-CHOMLE-SKOLEMLNOMOSTISTE
2
Stáří
Plocha /m /
systém
před i po
1945
4525369
HROMNICE-HORNÍ BŘÍZA
systém
před i po
1945
4465251
ROKYCANY-CHÁCHOV
systém
Haldy + propadliny
do 19.
století
4194072
MIROŠOV 1
systém
Haldy + propadliny
před i po
1945
4087800
KAZNĚJOV
systém
před r. 1945
3818928
TŘEMOŠNÁ
systém
před r. 1945
3578067
EJPOVICE-KLABAVA
systém
před i po
1945
3322534
Projevy
Haldy + propadliny
1.2.2 Oblast: Vodní režim
Hydrografická síť
Území Plzeňského kraje náleží do povodí I. řádu vodního toku Vltavy, do povodí II. řádu řeky
Berounky a do několika povodí III. řádu, která jsou znázorněna v grafické příloze č. 1.2.2/1. Na jižním
okraji je povodí hraničních toků, které odvádějí vodu do Dunaje. Dále do území Plzeňského kraje
okrajově zasahuje povodí Ohře.
Největší řekou Plzeňského kraje je Berounka. Vzniká na území krajského města Plzeň soutokem řeky
Radbuzy, do níž se dříve vlévá Úhlava, se Mží. Následně přitéká Úslava a tok Berounky dále
pokračuje severní části kraje. U Berounky se jedná o typickou vějířovitou říční síť. Berounka
odvodňuje severní, rozlohou zásadní část území kraje. K tomu jí napomáhají další toky nižšího řádu –
Třemošná, Střela a Klabava. Uvedené vodní toky jsou napájeny dalšími přítoky (viz tabulka č. 7 a
výše zmíněná grafická příloha).
Tabulka č. 7 – Vodní toky
Vodní tok
Délka na území
kraje v km
Rozloha povodí na
2
území kraje v km
Berounka
94,1
6 418
Klabava, Třemošná, Střela, Javornice, Zbirožský
potok
Úslava
94,1
745
Myslivský, Podhrázský potok, Kornatický potok,
Bradava
Úhlava
108,8
919
Svinský, Zelenský, Drnový potok,
Poleňka,Točnický potok, Jelenka, Chodská
Úhlava
Radbuza
111,5
1 272
Huťský, Černý, Touškovský, Dnešický, Luční
potok, Zubřina, Merklínka
Mže
105,5
1 555
Prudký, Lískový, Ševcovský, Sklářský, Lužní,
Bílý, Brtný, Sedlišťský, Hamerský, Kosový,
Úterský, Vejprnický potok a Úhlavka
43
1 133
Křemelná, Vydra (Otava vzniká soutokem),
Ostružná, Volšovka, Losenice, Nezdický,
Černičský, Mlýnský potok
Otava
Přítoky
Jižní část Plzeňského kraje je odvodňována vodním tokem Otava, jeho zdrojnicemi jsou Křemelná a
Vydra. Některé menší vodní toky při hranici se SRN spadají do povodí Dunaje. Hydrografickou síť dále
doplňují potoky a říčky, které jsou součástí celkového odtokového režimu kraje.
3
Přehled hlavních vodních nádrží na území Plzeňského kraje, jejichž objem přesahuje 1 milión m , je
3
uveden v tabulce č. 8. Další menší nádrže s objemem pod 1 milión m mají celkovou plochu téměř
19
3 000 ha. Jejich využití je zejména rybochovné a rekreační, mnoho menších nádrží není využíváno
z důvodů velkého zabahnění. Nádrže mají rovněž velkou ekologickou funkci a mohou být součástí
ÚSES.
Největší vodní plochu představuje nádrž Hracholusky na řece Mži s rekreačním a rybochovným
využitím, dále s hydroenergetickými, průmyslovými účely a s funkcí protipovodňové ochrany. Vodní
nádrž Nýrsko (řeka Úhlava) slouží k vodárenskému a průmyslovému využití, k závlahám a k ochraně
před povodněmi. Vodárenské využití má vodní nádrž Lučina (řeka Mže) a k rekreačnímu a
rybochovnému využití slouží vodní nádrž České údolí (řeka Radbuza). Významným zdrojem pitné
vody jsou vodní nádrže Nýrsko a Lučina. Kromě těchto velkých nádrží je na území Plzeňského kraje
asi 2 990 menších vodních nádrží6.
Území Plzeňského kraje v rámci Česka patří k územím s vyšší koncentrací rybníků, především díky
rybniční síti na Horaždovicku, Tachovsku, jižním Zbirožsku a Bolevecké rybniční soustavě (na
severním okraji Plzně). Plochou největší je rybník Kozčín velký na Kovčínském potoce (přítok Úslavy),
dále Myslívský rybník na Myslívském potoce (přítok Úslavy) a rybník Hnačov (na řece Úslavě).
Uvedené rybníky mají převážně rybochovné využití. Na řece Klabavě byla vybudována stejnojmenná
nádrž Klabava s protipovodňovou ochranou.
Na území Plzeňského kraje se nachází 4 ledovcová jezera, která územně spadají do NP Šumava,
jmenovitě se jedná o Černé, Čertovo, Prášilské a jezero Laka.
Tabulka č. 8 – Vodní plochy7
Plocha
Celkový objem v mil. m
3
Rozloha v ha
Hracholusky
39,59
417,56
Nýrsko
20,75
148,04
Lučina
5,78
86,2
České údolí
3,14
151,5
Hnačov
3,07
68,38
Kozčín velký
2,29
103
Regent
1,71
52,83
Velký Bolevecký rybník
1,42
57,5
Žinkovský rybník (Labuť)
1,21
55,8
Klabava
1,19
45
Myslívský rybník
1,0
69
hloubka v m
rozloha v ha
40,6
18,4
Čertovo jezero
37
10,3
Prášilské jezero
15
3,7
Jezero Laka
3,9
2,78
Jezera
Černé jezero
Ohrožení území povodněmi
Dle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) (dále jen zákon
č. 254/2001 Sb.), je definována ochrana před povodněmi jako činnosti a opatření k předcházení a
zvládnutí povodňového rizika v ohroženém území. Zajišťuje se systematickou prevencí a operativními
opatřeními (tzv. protipovodňová represe).
Zvládání povodňových rizik se soustředí na zmírnění možných nepříznivých účinků povodní na lidské
zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost, a pokud se to považuje za vhodné,
na opatření nestavební povahy nebo na snížení pravděpodobnosti zaplavení např. zvyšováním
retenční schopnosti povodí a ovlivňováním průběhu povodní.
Operativní opatření jsou zabezpečována podle povodňových plánů a při vyhlášení krizové situace
krizovými plány.
6
Studie ochrany podzemních a povrchových vod Plzeňského kraje.
7
Údaje podle podkladů odboru životního prostředí KÚPK.
20
Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně
zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad.
V zastavěném území, v zastavitelných plochách podle územně plánovací dokumentace, případně
podle potřeby v dalších územích, vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní
zónu záplavového území, a to podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Zákon č. 254/2001 Sb.
stanoví omezení v záplavových územích.
Původní Povodňový plán Plzeňského kraje byl vypracován v září 2004. Následně byl aktualizován
v prosinci 2010 a v současné době má Plzeňský kraj zpracovaný digitální povodňový plán, který je
aktualizován průběžně. V povodňovém plánu jsou v mapové části vyznačena stanovená záplavová
území včetně vymezených aktivních zón.
Vodní toky se záplavovým územím stanoveným podle zákona č. 254/2001 Sb. včetně vymezení
aktivních zón:

Berounka na území Plzeňského kraje (Q100 a aktivní zóna);

Mže od soutoku s Radbuzou v Plzni po hráz vodního díla Lučina (Q100 a aktivní zóna);

Mže nad VD Lučina po státní hranici se SRN (Q100 a aktivní zóna);

Úslava na území Plzně od Koterova po soutok s Berounkou (Q100 a aktivní zóna);

Úslava od hráze Žinkovského rybníka po Lukoviště (městys Kolinec) (Q100, aktivní zóna);

Úslava od Koterova do Šťáhlav (Q100 a aktivní zóna);

Radbuza (Q100 a aktivní zóna) po celé délce toku;

Úhlava od soutoku s Radbuzou v Plzni po hráz vodního díla Nýrsko (Q100 a aktivní zóna) ;

Drnový potok od ústí do Úhlavy po soutok s Drnovým potokem (Q100, aktivní zóna);

Holoubkovský potok od Rokycan do Holoubkova (Q100, aktivní zóna);

Klabava od ústí do Berounky po Strašice (Q100, aktivní zóna mimo vzdutí VD Klabava po celé
délce);

Kralovický potok od ústí do Střely po Strážovice (Q100, aktivní zóna);

Nezdický potok (v povodí Vltavy) od ústí do Otavy po obec Pohorsko (Q100, aktivní zóna);

Otava na území Plzeňského kraje (Q100, aktivní zóna);

Ostružná po celé délce toku (Q100 a aktivní zóna)

Střela od ústí do Berounky po jez Nučice (Q100 a aktivní zóna);

Zbirožský potok od jezu Skryje po obec Sirá (Q100 a aktivní zóna);

Vejprnický potok (Q100, aktivní zóna pouze v Plzni);

Manětínský potok od ústí do Střely po Bezvěrov (Q100 a aktivní zóna);

Merklínka od ústí do Radbuzy po Chlumecký mlýn (Q100 a aktivní zóna);

Bradava od Žákavy do Míšova (Q100 a aktivní zóna);

Výrovský potok od soutoku s Úhlavkou po dálnici D5 (Q100 a aktivní zóna);

Volšovka od ústí do Otavy po soutok s Pekelským potokem (Q100 a aktivní zóna);

Losenice od ústí do Otavy po soutok se Zlatým potokem (Q100 a aktivní zóna);

Božkovský potok (Q100 a aktivní zóna)

Bolevecký potok pod hrází Velkého Boleveckého a pod hrází Seneckého rybníka (Q100
a aktivní zóna;

Malesický potok od ústí Mže do Chotíkova (Q100 a aktivní zóna);

Příchovický potok Příchovice - Skašov (Q100 a aktivní zóna);

Úhlavka od ústí do Mže do Velkých Dvorců (Q100 a aktivní zóna);

Vydra od ústí do Křemelné po soutok s Roklanským potokem (Q100 a aktivní zóna);

Křemelná od ústí do Vydry po soutok se Slatinným potokem (Q100 a aktivní zóna);

Javornice na území Plzeňského kraje (Q100 a aktivní zóna);
21

Myslívský potok od ústí do Úslavy po Strážovice (Q100 a aktivní zóna);

Sedlišťstký potok ve Starém Sedlišti (Q100 a aktivní zóna);

Úterský potok od ústí do Mže ve VD Hracholusky po hranice Plzeňského kraje u Žernovníku
(Q100 a aktivní zóna)ů

Řezná od státní hranice po pramen (Q100 a aktivní zóna);

Nezdický potok (v povodí Berounky) od ústí do Úterského potoka po hranice Plzeňského kraje
(Q 100 a aktivní zóna);

Mihovka od Kláštera do Neuraz (Q100 a aktivní zóna;

Úhlava nad ND Nýrsko (ve fázi návrhu)

Chodská Úhlava od ústí do Úhlavy do Svaté Kateřiny (ve fázi návrhu)
Vodní toky se záplavovým územím stanoveným podle zákona č. 138/1973 Sb. bez vymezení
aktivních zón:

Třemošná (Q100)

Úlický potok (Q100 );

Nekmířský potok (Q100 na části toku);

Košetický potok (Q100 na části toku);

Hracholuský potok (Q100 na části toku);

Vlkýšský potok (Q100 na části toku);

Hlubočka (Q100 na části toku);

Luční potok (Q100 na části toku);

Hněvnický potok (Q100 na části toku);

Kbelanský potok (Q100 na části toku);

Sulkovský potok (Q100 na části toku);

Skořický potok (Q100 na části toku);

Příkosický potok (Q100 na části toku);

Tisý potok (Q100 na části toku);

Veský potok (Q100 na části toku);

Voldušský potok (Q100 na části toku);

Radnický potok (Q100 na části toku);

Hamerský potok (Q100);

Úslava od Šťáhlav po Žinkovy (Q100);

Zubřina (Q100);

Bělá (Q100);

Úšovický potok (Q100).
Záplavová území vodních toků, pro něž jsou k dispozici datové podklady, jsou znázorněna v grafické
příloze č. 1.2.2/2..
Na území kraje jsou dále vymezena území zvláštní povodně pod vodním dílem pro vodní díla
Hracholusky, Nýrsko, Lučina, Klabava, České údolí, Žlutice (nádrž v Karlovarském kraji), Borecký
rybník, Velký Bolevecký rybník, Hvížďalka, Strašil, Regent a Holoubkovský rybník.
Oblasti s nadměrně urychleným odtokem
Oblasti s nadměrně urychleným odtokem jsou identifikovány dvěma způsoby, charakterizujícími
příčiny a do jisté míry i důsledky ohrožení. Jedná se o oblasti:
-
ohrožené vodní erozí;
22
-
s vysokým součinitelem odtoku.
Při normální erozi nedochází k porušení přírodní rovnováhy a ztráta půdních částic je doplňována
tvorbou nových částic z půdního podkladu. Při zrychlené erozi je porušena přírodní rovnováha a
dochází k takovému smyvu půdních částic a živin, že nemohou být nahrazeny půdotvorným
procesem.
Oblasti s nebezpečím opakovaného poškození území povodněmi a erozí pro Česko jsou vyznačeny
v obrázku č. 2. Z něho vyplývá, že extrémně ohrožena je horní část povodí Úhlavy a malá část povodí
Klabavy a Zbirožského potoka, oblasti se silně urychleným odtokem potom jsou téměř celé povodí
Otavy na území kraje, část povodí Úslavy, povodí Bradavy, část povodí Zubřiny a horní část povodí
Mže8.
Obrázek č. 2 - Oblasti s nebezpečím opakovaného poškození území povodněmi a erozí - výřez
Vodní útvary povrchových a podzemních vod
Vodní útvar lze podle zákona č. 254/2001 Sb. vymezit jako základní jednotkou pro management
povodí9, obdobně jako je oblast povodí základní jednotkou pro plánování v oblasti vod.
Tímto zákonem se definuje vodní útvar jako vymezené významné soustředění povrchových nebo
podzemních vod v určitém prostředí charakterizované společnou formou jejich výskytu, dále
společnými vlastnostmi vod a znaky hydrologického režimu. Konkrétně je to nejčastěji dle ekoregionu,
typu geologického podloží, nadmořské výšky maximální hladiny, plochy hladiny nádrže, průměrné
hloubky a teoretické doby zdržení10.
Vodní útvary se člení na útvary povrchových vod a útvary podzemních vod.
Útvar povrchové vody je vymezené soustředění povrchové vody v určitém prostředí, například ve
vodní nádrži, v rybníku, v jezeře a v korytě vodního toku. Na území Plzeňského kraje bylo vymezeno
110 vodních útvarů povrchových vod, z nichž 106 je tekoucích a 4 stojaté. Vodní útvary povrchových
vod jsou znázorněny v grafické příloze č. 1.2.2/311.
Mezi vodní útvary stojatých povrchových vod v Plzeňském kraji patří12:
8
vodní nádrž Hracholusky, která je využívána rekreačně, hydroenergeticky a retenčně;
Koncepce ochrany vod Plzeňského kraje, studie protipovodňových opatření.
9
Jako jednotku pro plánování v oblasti vod.
10
Dle zákona č. 254/2001 Sb..
11
12
Dle VUV TGM
Dle VUV TGM
23
-
vodní nádrž Lučina, především zásobárna pitné vody, avšak lze ji využít i hydroenergeticky a
retenčně;
-
vodní nádrž Nýrsko, především zásobárna pitné vody, avšak lze ji využít hydroenergeticky a
retenčně;
-
vodní nádrž České údolí využívaná především k rekreaci a rybářství.
Útvar podzemní vody je vymezené soustředění podzemní vody v příslušné horninové vrstvě nebo
souvrství hornin s dostatečnou propustností, umožňující důležitou spojitou akumulaci podzemní vody
nebo její proudění či odběr.
Útvary na území Plzeňského kraje lze rozčlenit na hlavní (krystalinikum, pánve) a svrchní (kvartérní) –
položené na hlavních. Na území kraje se nachází nebo do něj zasahuje 14 vodních útvarů podzemní
vody, jmenovitě13:
-
Kvartérní sedimenty Úhlavy mezi Nýrskem a Klatovy;
-
Kvartérní sedimenty Radbuzy a Úhlavy v Plzeňské kotlině;
-
Kvartérní sedimenty Mže v Plzeňské kotlině;
-
Kvartérní sedimenty Úslavy v Plzeňské kotlině;
-
Plzeňská pánev;
-
Manětínská pánev;
-
Krystalinikum a proterozoikum Mže po Stříbro a Radbuzy po Staňkov - vrcholová partie
Českého lesa;
-
Krystalinikum a proterozoikum povodí Mže po Stříbro a Radbuzy po Staňkov;
-
Krystalinikum a proterozoikum mezipovodí Mže pod Stříbrem - severozápadní část;
-
Krystalinikum a proterozoikum mezipovodí Mže pod Stříbrem - povodí Úhlavy a dolní
Radbuzy;
-
Krystalinikum, proterozoikum a paleozoikum v povodí Berounky;
-
Krystalinikum v povodí Horní Vltavy a Úhlavy;
-
Krystalinikum v povodí Střední Vltavy.
Zdroje vody, jejich ohrožení a ochrana
V Plzeňském kraji lze nalézt mnoho významných zdrojů pitné vody, zejména zdrojů podzemních
vod. Z hlediska počtu těchto zdrojů se kraj v rámci Česka řadí na přední místa, více vodních zdrojů
podzemních vod je evidováno pouze v Jihočeském kraji, a to 424. Samotný kraj disponuje 397 zdroji
pitné vody podzemních vod a 11 povrchových vod. Obdobná situace je v Ústeckém
a Středočeském kraji14.
V případě zdrojů podzemní vody se jedná především o vrty, studny, zářezy a prameniště
v jednotlivých regionech. Města a obce jsou zásobena pitnou vodou z podzemních zdrojů různé
jakosti. Avšak všechny zdroje vodovodů pro veřejnou potřebu jsou sledovány (prováděny rozbory
vzorků vody) a musí splňovat stanovené limity.
Významným zdrojem jsou rovněž povrchové zdroje – řeka Úhlava (Plzeň), vodní nádrž Nýrsko
(Klatovsko, Domažlicko) a vodní nádrž Lučina (Tachovsko). Mezi další zdroje povrchových vod jsou
řazeny Grádelský potok (Železná Ruda - úpravna vody), Bradava (Nezvěstice - úpravna vody), Mže
(CHÚV), Klabava - úpravna vody, Sirá - čerpací stanice a Plavební potok (Srní - úpravna vody).
V rámci Plzeňského kraje je nejvíce zdrojů pitné vody v ORP Klatovy (80 podzemních vod, 3
povrchových vod), dále ORP Sušice (53 podzemních vod) a ORP Domažlice (43 podzemních vod).
Naopak nejméně zdrojů pitné vody jak podzemních, tak povrchových je v ORP Blovice, Horšovský
Týn, Nepomuk a Preštice. Přehled o rozložení zdrojů pitné vody v jednotlivých ORP podává tabulka
č. 9.
13
Převzato ze Studie ochrany podzemních a povrchových vod Plzeňského kraje.
14
Dle VÚV TGM
24
Lze říci, že toto rozložení odpovídá fyzickogeografickým podmínkám, jimiž může být geologické
podloží a geomorfologické členění, dále jsou důležité klimatické podmínky a působení člověka, jeho
zásahy do půdních a vegetačních poměrů.
Tabulka č. 9 – Zdroje pitné vody
ORP
Zdroje pitné vody
Hlavní zdroje
podzemních vod
povrchových vod
Blovice
9
0
vrty a studny
Domažlice
43
0
prameniště
Horažďovice
22
0
vrty a studny
Horšovský Týn
4
0
vrty a studny
Klatovy
80
3
vrty a studny; vodní nádrž Nýrsko,
Grádelský potok, Železná Ruda
(úpravna vody)
Kralovice
37
0
zářezy, vrty a studny
Nepomuk
14
0
vrty a studny
Nýřany
25
0
zářezy a vrty
Plzeň
1
3
vrt; Úhlava (Plzeň-úpravna vody),
Bradava (Nezvěstice - úpravna vody),
Mže (CHÚV)
Přeštice
15
0
vrty a studny
Rokycany
29
2
vrty a studny; Klabava - úpravna vody,
Sirá - čerpací stanice
Stod
11
0
vrty
Stříbro
19
1
studny, vrty a prameniště; řeka Mže
(Milíkov - úpravna vody)
Sušice
53
1
prameniště, studny a vrty; Plavební
potok (Srní - úpravna vody),
prameniště, vrty a studny
Tachov
35
1
vodní nádrž Lučina (Svobodka úpravna vody)
397
11
Celkem Plzeňský kraj
Ochranná pásma vodních zdrojů
Podle vodního zákona č. 254/2001 Sb. stanoví ochranná pásma vodoprávní úřad k ochraně
vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních nebo povrchových vod využívaných
3
nebo využitelných pro zásobování pitnou vodou s průměrným odběrem více než 10 000 m za rok a
zdrojů podzemní vody pro výrobu balené kojenecké vody nebo pramenité vody. Vyžadují-li to závažné
okolnosti, může vodoprávní úřad stanovit ochranná pásma i pro vodní zdroje s nižší kapacitou.
Ochranná pásma se dělí na ochranná pásma I. stupně, která slouží k ochraně vodního zdroje
v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného zařízení, a ochranná pásma II. stupně, která slouží
k ochraně vodního zdroje v územích stanovených vodoprávním úřadem tak, aby nedocházelo
15
k ohrožení jeho vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti.
Ochranná pásma vodních zdrojů II. stupně na území Plzeňského kraje jsou uvedena ve schématu č.
1.2.2/4. Jedná se zejména o ochranná pásma nejvýznamnějších vodních zdrojů – VN Nýrsko, VN
Lučina, Plzeň – Homolka, Milíkov, Ostrovce, Svojšín, Černošín, Cebiv, Branka, Broumov, Poběžovice,
Holýšov, Blovice, Nezvěstice, Janov, Zbiroh, Kaznějov, Obora Třebekov a Mladotice.
Specifickými ochrannými pásmy jsou ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů a minerálních vod.
Na území kraje zasahují ochranná pásma pramene v Konstantinových Lázních a pramenů
v Mariánských Lázních.
15
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách.
25
Ochranná pásma jsou uvedena ve výkresu č. 2 Výkres limitů využití území.
Zranitelné oblasti
Jako zranitelné oblasti jsou vodním zákonem č. 254/2001 Sb. označena území, kde se vyskytují
a) povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, v nichž
koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo
b) povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze zemědělských zdrojů
dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody.
Zranitelné oblasti jsou stanoveny nařízením vlády, které v těchto oblastech upravuje používání a
skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření (dále jen
"akční program"). Akční program a vymezení zranitelných oblastí podléhají přezkoumání a případným
úpravám v intervalech nepřesahujících 4 roky. Přezkoumání se provádí na základě vyhodnocení
účinnosti opatření vyplývajících z přijatého akčního programu. Zranitelné oblasti jsou vymezovány na
katastrální území.
V grafické příloze č. 1.2.2/4 jsou znázorněna katastrální území s vymezenými zranitelnými oblasti a
jejich seznam obsahuje tabulková příloha č. 2.
Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (dále jen „CHOPAV“)
Oblasti CHOPAV byly vymezeny nařízeními vlády za účelem chránit množství a kvalitu povrchové a
podzemní vody tím, že jsou řízeny zásahy do území, rozloh a druhové skladby lesů a regulovány
hospodářské činnosti na tomto území.
Jedná se o oblasti, které pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou akumulaci vod.
V CHOPAV se v rozsahu stanoveném nařízením vlády zakazuje zmenšovat rozsah lesních pozemků,
odvodňovat lesní pozemky, odvodňovat zemědělské pozemky, těžit rašelinu, těžit nerosty povrchovým
způsobem nebo provádět jiné zemní práce, které by vedly k odkrytí souvislé hladiny podzemních vod,
těžit a zpracovávat radioaktivní suroviny, ukládat radioaktivní odpady.
Na území kraje zasahují 3 CHOPAV – CHOPAV Šumava, CHOPAV Brdy a CHOPAV Chebská
16
2
pánev a Slavkovský les . Celková plocha CHOPAV na území Plzeňského kraje činí asi 650 km (tj.
8,5 % z celkové rozlohy kraje).
2
CHOPAV Šumava (vymezena Nařízením vlády č. 40/1978 Sb.) je rozlohou největší 605 km a
územně shodná s CHKO Šumava. Na jejím území je vodárenská nádrž Nýrsko, která zásobuje pitnou
vodou skupinové vodovody Nýrsko – Klatovy a Nýrsko – Domažlice – Holýšov. Pramení zde zdrojnice
pro řeky Úhlava a Otava.
CHOPAV Šumava byla zřízena především pro ochranu vod pro dvě největší jímací zařízení pro
úpravu pitné vody na řece Úhlavě a pro výhledové vodárenské využití řeky Otavy. Na území
Plzeňského kraje se rozkládá na území obcí Čachrov, Dešenice, Dlouhá Ves, Hamry, Hartmanice,
Hlavňovice, Horská Kvilda, Chudenín, Kašperské Hory, Modrava, Nýrsko, Prášily, Rejštejn, Srní,
Strážov, Sušice, Železná Ruda.
CHOPAV Brdy (vymezena Nařízením vlády č. 10/1979 Sb.) zasahuje do Plzeňského kraje na
2
východním okraji střední části území kraje plochou 27 km . CHOPAV Brdy přechází ze Středočeského
kraje především do povodí Úslavy a Klabavy. Na území kraje se jedná zejména o zdroje vody pro
přítoky řeky Úslavy - Bradavu a Kornatický potok. Rozkládá se na území obcí Borovno, Cheznovice,
Dobřív, Mirošov, Míšov, Příkosice, Skořice, Spálené Poříčí, Štítov, Strašice, Těně, Trokavec a Vísky.
CHOPAV Chebská pánev a Slavkovský les zasahuje na území kraje výběžkem z Karlovarského
2
kraje o ploše 18 km na území obce Chodová Planá. Zmíněná oblast CHOPAV byla vyhlášena
Nařízením vlády č. 85/1981 Sb. zejména pro ochranu léčebných vod pro oblast západočeských lázní.
Hranice CHOPAV Chebská pánev a Slavkovský les se v zájmovém území překrývají s ochrannými
pásmy přírodních léčivých zdrojů a s chráněnou krajinnou oblastí Slavkovský les.
CHOPAV na území Plzeňského kraje jsou zobrazeny v grafické příloze č. 1.2.2/4. a též ve výkresech
č. 1 Výkres hodnot území a č. 2. Výkres limitů využití území.
Zdroje přírodních léčivých vod a jejich ochranná pásma
Na území Plzeňského kraje se nachází či zasahují některé zdroje přírodních léčivých vod. Hlubinný
CO2 pocházející z tektonických zlomů vytváří v západních Čechách místa výskytu pramenů léčivých
16
Dle VÚV TGM.
26
vod. Jeden z těchto zdrojů léčivé minerální uhličité vody vyvěrá v Konstantinových Lázních.Voda je
čerpána z hloubky 40 m o vydatnosti 120 - 150 l za minutu při teplote 9,9°C, pH 5,26 a hustotě 0,9991 kg/l
při 20°C. Minerální vodě v Konstantinových Lázních přísluší rovněž jedno prvenství: chemický rozbor místní
léčivé minerální vody vykazuje vůbec nejvyšší obsah volného oxidu uhličitého v celé České republice 17. Na
území obcí Bezdružice, Kokašice a Konstantinovy Lázně tak zasahuje I. a II. stupeň ochranného
pásma přírodního léčivého zdroje a zdroje minerálních vod.
Do Plzeňského kraje také zasahuje ochranné pásmo přírodního léčivého zdroje a zdroje minerálních
vod I. a II. stupně Mariánských Lázní, které se nachází zhruba v prostoru CHOPAV Slavkovský les.
1.2.3 Oblast: Hygiena životního prostředí
Kvalita ovzduší
Emisní situace
Nejvýznamnějšími bodovými zdroji znečišťování ovzduší jsou jednozačně Plzeňská energetika, a.s. a
Plzeňská teplárenská, a.s., oba tyto zdroje mají význam i z hlediska celokrajské emisní bilance.
Hlavními plošnými zdroji jsou velká města a hlavními liniovými zdroji dálnice D5 a intravilánové
komunikace v Plzni (I/20, I/26, I/27)18. V rámci emisí látek z velkých stacionárních zdrojů dominuje
oxid siřičitý (52%). Velké zdroje tvoří zhruba 16 % celkových emisních zdrojů, jejich zastoupení
pokleslo od roku 2008 přibližně o 5 %. Rozmístění zdrojů REZZO 1 v Plzeňském kraji ukazuje grafická
příloha č. 1.2.3/1. Je nutné si ovšem uvědomit, že v roce 2010 došlo ke změně metodiky ve
vykazování amoniaku, kdy emise z chovů zvířat jsou vykazovány výhradně v rámci malých
stacionárních zdrojů, zdroje REZZO 3 tak nyní zahrnují zhruba 40 % celkových emisí a podíl
amoniaku v této kategorii se zdvojnásobil. Malé stacionární zdroje zůstávají také největším
producentem těkavých organických látek (59%), jejich podíl stoupl v emisi oxidu uhelnatého (z 28% na
36%) i tuhých znečišťujích látek (z 35% na 39%). Mobilní zdroje produkují nejvíce emisí tuhých
znečišťujících látek (49%), NOx (71%) a CO (58%). Při srovnání roků 2008 a 2010 lze říci, že
pokračuje trend ve snižování hodnot jak podle druhů znečišťujících látek, tak i podle velikosti zdrojů
produkce (REZZO 1 - 4). Významný pokles nastal z hlediska zdrojů produkce u kategorie REZZO 1,
především z důvodu poklesu emisí oxidu siřičitého, naopak z trendu vybočuje nárůst u REZZO 3, což
je dáno především nárůstem emise amoniaku, který jako jediná hlavní značišťující látka vykázal v
emisích nárůst. Celkově se hodnoty emisí hlavních znečišťujících látek snížily o více než 6 tis. tun.
Následující tabulka č. 10 uvádí emise hlavních znečišťujících látek v Plzeňském kraji v roce 2010.
Tabulka č. 10 - Emise hlavních znečišťujících látek v Plzeňském kraji pro rok 201019
Tuhé látky
SO2
NOx
1
340,7
5077,0
2
243,2
3
CO
VOC
NH3
2649,1
855,1
832,8
1,8
146,0
250,6
298,1
362,1
0,0
1824,6
2452,4
511,2
7210,9
5445,0
6247,9
Souhrn 1 - 3
2408,5
7675,4
3410,9
8364,1
6639,9
6249,7
4
2275,7
43,1
8357,5
11665,3
2575,8
137,9
Souhrn 1 - 4
4684,2
7718,5
11768,4
20029,4
9215,7
6387,6
20
REZZO
[t/rok]
Ukazatelé:
SO2
NOx
17
CO
VOC
NH3
oxid siřičitý
oxidy dusíku
oxid uhelnatý
těkavé organické látky
amoniak
http://www.konst-lazne.cz/lazenstvi-wellness/ .
18
Průběžné vyhodnocení Progamu ke zlepšení kvality ovzduší Plzeňského kraje, ČHMÚ, 2012
19
Dle dat ČHMÚ, Emisní bilance, 2010.
20
REZZO 1 – zvláště velké a velké stacionární zdroje, REZZO 2 – střední stacionární zdroje, REZZO 3 – malé stacionární
zdroje, REZZO 4 – mobilní zdroje (doprava).
27
V tabulce č. 11 je uvedeno porovnání souhrnných emisí zdrojů REZZO 1 – 4 v Plzeňském kraji v roce
2010 s krajským emisním stropem v roce 2010. Plzeňský kraj dodržuje tyto stropy pro všechny
stanovené látky.
Tabulka č. 11 - Porovnání emisí hlavních znečišťujících látek v roce 2010 s krajským emisním
stropem v roce 2010
SO2
Plzeňský kraj
NOx
VOC
NH3
[kt/rok]
REZZO 1 - 4
Emisní strop v roce 2010
21
7,72
11,77
9,22
6,39
13,50
15,10
15,20
7,00
Další tabulka uvádí souhrnné emise hlavních znečišťujících látek pro zdroje REZZO 1 – 3 v roce 2010
podle okresů. Emisní situace podle jednotlivých okresů je znázorněna v grafické příloze č. 1.2.3/2..
Tabulka č. 12 - Emise hlavních znečišťujících látek ze zdrojů REZZO 1 - 3 v Plzeňském kraji pro
rok 201022
Tuhé látky
SO2
NOx
CO
VOC
NH3
Okres
[t/rok]
Domažlice
286,6
491,5
151,3
1278,9
392,9
0,0
Klatovy
489,8
830,8
287,8
1907,0
434,5
0,0
Plzeň - město
227,0
4892,0
2359,9
891,7
712,2
0,5
Plzeň - jih
255,7
403,4
177,1
1238,0
321,9
0,0
Plzeň - sever
331,8
454,3
178,7
1360,6
305,9
0,0
Rokycany
180,2
267,0
106,1
808,8
221,9
0,0
Tachov
270,2
336,4
150,0
879,1
280,8
1,3
Nejvýznamnější stacionární zdroje produkující emise SO 2 a NOx se nacházejí v okrese Plzeň – město.
Jedná se zejména o zdroje Plzeňská energetika, a.s. a Plzeňská teplárenská, a.s., ostatní zdroje mají
násobně nižší podíl na celkových emisích. V emisích tuhých znečišťujících látek, CO a VOC je
zastoupení producentů rovnoměrnější, vyjma dvou zmíněných je v emisích tuhých znečišťujících látek
významný také Stora Enso Wood Products Planá, s.r.o., LB Minerals, s.r.o. – provoz Kaznějov, mezi
významné zdroje CO patří závod firmy LASSELSBERGER s.r.o. v Chlumčanech, Železárny Veselí,
a.s. (provozovna Hrádek), PILSEN STEEL s.r.o. a Holzindustrie Chanovice s.r.o.. Ve zdrojích VOC je
na prvních příčkách opět Plzeňská energetika, a.s. a Plzeňská teplárenská, a.s., dále IACG s.r.o. a
BORGERS CS spol.s r.o.(provozovny Hrádek, Rokycany, Volduchy).
Nejvyšší produkce souhrnných emisí ze zdrojů REZZO 1 a REZZO 2 v roce 2010 byla na území
okresu Plzeň – město, nejvíce emisí ze zdrojů REZZO 3 je produkováno na území okresu Klatovy.
Změnu u nejvyššího úhrnu v kategorii REZZO 2 lze vysvětlit zmiňovanou změnou metodiky výkazu
amoniaku.
Imisní situace
Na území Plzeňského kraje jsou imise měřeny na 13 měřících stanicích: Plzeň-Doubravka, PlzeňBory, Plzeň-Slovany 2x, Plzeň-Skvrňany, Plzeň-mobilní stanice, Plzeň-střed, Plzeň-Roudná, PlzeňLochotín, Kamenný Újezd (Rokycany), Přimda (Tachov), Staňkov a Klatovy-soud.
V porovnání s podmínkami celé České republiky je v Plzeňském kraji imisní situace poměrně příznivá.
Nejhorší situace na území kraje je ve městě Plzeň.
21
Doporučené hodnoty krajských emisních stropů v roce 2010 (kt/rok) dle Nařízení vlády č. 417/2003 Sb., kterým se mění
Nařízení vlády č. 351/2002 Sb., kterým se stanoví závazné emisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší a způsob
přípravy a provádění emisních inventur a emisních projekcí.
22
Dle dat ČHMÚ, Emisní bilance, 2010.
28
Tabulka č. 13 uvádí procento plochy území, kde došlo k překročení hodnot imisních limitů pro PM10,
NO2 a benzen a cílových imisních limitů pro polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako
benzo(a)pyren (dále jen BaP) pro ochranu zdraví v rámci Plzeňského kraje a České republiky v roce
201023.
Tabulka č. 13 - Území, kde došlo k překročení imisních limitů a cílových imisních limitů pro
ochranu zdraví (v % plochy zóny)
Zóna
PM10 (r IL)
PM10
(d IL)
NO2 (r IL)
Benzen
Souhrn
překročení
IL
B(a)P
Souhrn
překročení
CIL
0
0,19
0
0
0,19
2,58
2,58
1,86
21,21
0,03
Plzeňský kraj
Česká republika
0,001
21,21
14,47
14,47
roční imisní limit
suspendované prachové částice velikostní
frakce do 10 μm
NO2
oxid dusičitý
B(a)P
benzo(a)pyren
r IL
PM10
Ukazatelé:
imisní limit
cílový imisní limit
24hodinový imisní limit
IL
CIL
d IL
Z tabulky je patrné, že v roce 2010 oblasti s překročenými cílovými imisními limity pro ochranu zdraví
zaujímaly 0,19 % území kraje. Nejhorší situace z hlediska překročení cílového imisního limitu pro
škodlivinu PM10 a B(a)P je v Plzni, mimo toto město je to v území POÚ Domažlice, Holýšov,
Horšovský Týn, Kdyně, Staňkov a Nýřany.
Následující tabulka č. 14 ukazuje, kolik procent území kraje zasahovaly oblasti se zhoršenou kvalitou
ovzduší v letech 2008 – 2010 a na kolika procentech území byl v těchto letech překročen cílový imisní
limit pro polycyklické aromatické uhlovodíky24.
Tabulka č. 14 - Podíl území, kde došlo v letech 2008 - 2010 k překročení imisních limitů
a cílových imisních limitů pro ochranu zdraví (v % plochy)
Plzeňský
kraj
PM10 (r
IL)
PM10 (d
IL)
NO2 (r IL)
Benzen
Souhrn
překročení IL
B(a)P
Souhrn
překročení CIL
2008
-
-
-
-
-
0,93
0,93
2009
-
-
-
-
-
0,48
0,48
2010
0
0,19
0
0
0,19
2,58
2,58
K překročení hodnoty cílového imisního limitu pro ochranu zdraví lidí pro škodlivinu troposférický ozon
došlo v roce 2010 na 5,11 % území, což je oproti předchozím letům zlepšení. Problém troposférického
ozonu je problémem celorepublikovým. V rámci České republiky se v Plzeňském kraji jedná o hodnotu
průměrnou.
Kvalita vod
Povrchové vody
Nejvýznamnějšími vodními toky v Plzeňském kraji, na nichž je sledována kvalita vody jsou řeky
Berounka, Mže, Otava, Úhlava, Úslava, Radbuza, Střela, Klabava, Kouba, Řezná, Teplá Bystřice a
dále se sledují profily na Hájeckém potoce, Rybničním potoce, Hraničním potoce a Nemanickém
potoce. Celkem bylo v roce 2007 sledováno 31 profilů na výše uvedených vodních tocích. Lze
konstatovat, že kvalita vody se v Plzeňském kraji stále mírně zlepšuje, srovnání s nejnovějšími
dostupnými údaji za rok 2008 u vybraných profilů sledovaných ve státní monitorovací síti ČHMÚ (v
Plzeňském kraji sledováno celkem 23 profilů) obsahuje tabulka č. 1525. Trend razantního zlepšování
jakosti vod typický pro 90. léta 20. století však již v posledních letech nepokračuje. Významné
23
Věstník MŽP.
24
Dle Věstníků MŽP
25
Dle dat ČSÚ a ČHMÚ.
29
zlepšení v posledních letech (tzn. o dvě třídy při porovnání období 1999–2000 a 2009–2010)
zaznamenala v Plzeňském kraji pouze voda na dolním toku Střely.
Většina řek spadá do III. třídy jakosti dle ČSN 75 7221, výjimku tvoří Mže v Plzni a střední tok Úhlavy,
které spadají do I. – II. třídy jakosti.
Tabulka č. 15 - Jakost vody v tocích ve vybraných profilech v letech 2006 - 2008
Tok
Profil
Rok
2006
Mže
Stříbro
2007
2008
2006
Úhlava
Dolní
Lukavice
2007
2008
2006
Úslava
Doubravka
2007
2008
2006
Střela
Borek
2007
2008
2006
Berounka
Nadryby
2007
2008
2006
Radbuza
Dobřany
2007
mg/l
26
třída
mg/l
Biochemická
spotřeba
kyslíku
(BSK5)
Chemická
spotřeba
kyslíku
(CHSKCr)
Amoniakální
dusík
+
(N-NH4 )
Dusičnanový
dusík
(N-NO3 )
Celkový
fosfor
3,1
19
0,29
2,54
0,13
III.
III.
II.
II.
III.
4,6
28
0,13
2,57
0,17
třída
III.
III.
I.
II.
III.
mg/l
4,1
25,2
0,19
2,6
0,16
třída
III.
III.
II.
II.
III.
mg/l
2,3
12
0,19
3,09
0,12
třída
III.
II.
II.
II.
III.
mg/l
1,9
12
0,08
2,65
0,12
třída
II.
I.
I.
II.
III.
mg/l
2,1
11,6
0,14
2,9
0,12
třída
II.
II.
I.
II.
III.
mg/l
3,1
20
0,13
2,61
0,13
třída
III.
III.
II.
II.
III.
mg/l
4,2
27
0,09
2,41
0,17
třída
III.
III.
I.
II.
III.
mg/l
3,9
24,7
0,1
2,5
0,15
třída
III.
III.
I.
II.
III.
mg/l
2,8
19
0,19
2,28
0,11
třída
III.
III.
II.
II.
III.
mg/l
1,8
19
0,04
1,73
0,12
třída
II.
II.
I.
I.
III.
mg/l
2,1
18,6
0,09
1,9
1,12
třída
II.
II.
I.
I.
III.
mg/l
2,5
16
0,19
3,00
0,12
třída
III.
II.
II.
II.
III.
mg/l
2,8
20
0,20
2,86
0,14
třída
III.
II.
II.
II.
III.
mg/l
2,6
17,9
0,20
2,9
0,13
třída
III.
II.
II.
II.
III.
mg/l
3,4
18
0,22
4,28
0,23
třída
III.
II.
II.
III.
III.
mg/l
3,8
20
0,10
4,09
0,20
třída
III.
II.
I.
III.
III.
26
Třídy jakosti dle ČSN 75 7221: I. – neznečištěná voda, II. – mírně znečištěná voda, III. – znečištěná voda, IV. – silně
znečištěná voda, V. – velmi silně znečištěná voda
30
2008
mg/l
3,6
18,6
0,16
4,2
0,21
třída
III.
II.
II.
III.
III.
Nejzatíženějším vodním tokem byl v roce 2007 dle normy ČSN 75 7221 Hájecký potok, nejméně
znečištěny byly toky Řezná, Střela, Radbuza ve Štítarech a Mže v Radčicích. Nepříznivě hodnoceny
byly zejména ukazatelé skupiny A27: celkový fosfor, AOX a CHSKCr. Berounka v profilu pod Liblínem
dosáhla v této skupině ukazatelů IV. třídy, a to u AOX, III. třídou byl klasifikován celkový fosfor a
ukazatelé kyslíkového režimu (BSK5 a CHSKCr). Podobně hodnocená byla i Mže a na 75% jejích
profilů byl klasifikován III. třídou i TOC. Na Úhlavě dosahoval hodnot III. třídy pouze celkový fosfor a
AOX, v Doudlevcích i BSK5 a železo, všechny ostatní měřené ukazatele nepřesáhly limit pro I. nebo II.
třídu jakosti.
Ve skupině ukazatelů C bylo pouze na Mži zvýšeno železo, a to až na úroveň IV. třídy.
Ve skupině specifických organických látek byl zařazen do II. třídy 1,1,2,2-tetrachlorethen na Úhlavě,
všechny ostatní látky této skupiny nepřekročily na žádném z profilů hodnoty I. třídy. V dané souvislosti
je významným specifikem kraje vodárenské využití povrchového zdroje na Úhlavě pro zásobování
významné části obyvatelstva. Varující je proto nárůst případů překračování hygienických limitů pro
pesticidy v surové vodě pro vodárenskou úpravu. Původ problému je jednoznačně v zemědělské
aplikaci těchto látek v povodí Úhlavy.
Dle Nařízení vlády č. 229/2007 Sb.28 nejčastěji nevyhovovaly imisním standardům hodnoty pro
„Všeobecné ukazatele“. AOX překračovaly imisní standard jen nevýrazně na 4 profilech, NL 105°C
byly nejvyšší na Hájeckém potoce, kde 10x přesáhly imisní standard. „Organické sloučeniny“, včetně
pesticidů, dosáhly C90 (kromě EDTA) jen zlomků požadovaných koncentrací.
Nejméně zatíženými toky podle tohoto nařízení jsou toky Berounka, střední tok Úhlavy, Nemanický
potok a Klabava.
Vodní nádrže
Čes k é ú do l í
Špatnou kvalitu vody v nádrži České údolí způsobují zejména nadbytečné živiny, které se do nádrže
dostávají přítokem, tedy řekou Radbuzou. Nádrž je silně průtočná, množství přitékající vody je
vzhledem k objemu nádrže vysoké, a tak i množství živin doplňovaných řekou Radbuzou. Doplňování
je velmi intenzivní, řasy a sinice je svým růstem z vody nestíhají odčerpávat. Druhým problémem
přehrady jsou nánosy usazeného bahna.
Hrac h o lus k y
Vzhledem k protáhlému, korytovitému tvaru této nádrže se zde voda obměňuje velmi málo, v létě
teoreticky jednou za několik měsíců. Kvalita vody se tak zlepšuje směrem od přítoku k hrázi. Nejhůře
postižená a sinicemi nejvíce zasažená je oblast u ústí řeky Mže do nádrže – u Butova, způsobená
zejména znečištěním řeky z větších měst: Tachova, Plané a Stříbra, naopak u hráze bývají hygienické
limity překračovány pouze výjimečně v letním období vlivem zvyšující se teploty.
Luč i n a
Kvalita vody přitékající do nádrže Lučina není příliš ovlivněna zemědělskou výrobou. Hnědé zabarvení
vody je způsobeno tím, že přitékající potoky pramení v rašeliništích a lesích. Aby se zachovala dobrá
kvalita vody, jsou do nádrže vysazovány dravé ryby, aby zabránily přemnožení ryb plevelných.
V poslední době se i v této vodní nádrži objevují v letních měsících sinice a řasy, zejména pod vlivem
teplého počasí a přítomnosti vyššího množství fosforu na přítocích.
N ýrs k o
27
A – Obecné, fyzikální a chemické ukazatele, B – Specifické organické látky, C – Kovy a metaloidy, D – Mikrobiologické a
biologické ukazatele.
28
Nařízení vlády, kterým se mění Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových
vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých
oblastech
31
Vodní nádrž Nýrsko má ze všech nádrží v povodí Berounky nejčistší vodu. Nejsou zde řasy ani sinice
a velmi snadno se upravuje na pitnou vodu. Do nádrže se vysazují dravé ryby v zájmu zachování
velmi kvalitní surové vody. Potlačuje se tak rozšíření ryb plevelných.
Zdroje znečištění
Vypouštění odpadních vod a zemědělství jsou nejvýznamnějšími zdroji znečištění povrchových vod.
Zemědělství produkující množství živin (dusíku a fosforu), které se mohou dostat smyvem do
povrchových vod nebo přes půdu do vod podzemních je nejvýznamnějším plošným zdrojem
znečištění vod. Plošné zatížení fosforem koresponduje s erozní ohrožeností. Nejvyšší zatížení touto
živinou se tedy nachází v povodí Úhlavy, horní Radbuzy a přítoků Otavy. Vstupy dusíku ze
zemědělství do půdy jsou nejvyšší v dolním povodí Úhlavy, v povodí Vejprnického potoka a dolní Mže
a středně vysoké v povodí Radbuzy, Úslavy a Otavy. Zátěž pesticidy je nejvyšší v povodí Radbuzy,
vysoké hodnoty se však vyskytují v celé oblasti dolních povodí hlavních toků.
Významné je zatížení povodí Úhlavy. V nivě řeky na jejím dolním a středním toku jsou příznivé
podmínky pro zemědělství, což koliduje s jejím využíváním jako zdroje pitné vody pro Plzeňskou
aglomeraci. Kvalita vody v řece je však více ovlivněna bodovými zdroji znečištění, než zemědělstvím.
Z hlediska bodových zdrojů je nejvýznamnější vypouštění odpadních vod, jak komunálních, tak i
průmyslových.
Podzemní vody
V roce 2007 překračovaly limitní hodnoty ve vzorcích podzemních vod na území Plzeňského kraje
nejčastěji dusičnany. V oblasti povodí Berounky to bylo dále překračování limitů u chloridů. Přítomnost
organických látek vyjádřených přes DOC a CHSKMn byla zanedbatelná.
Ekologické zátěže
Na území Plzeňského kraje se nachází množství ekologických zátěží. Nejvíce se jich soustředí na
území okresu Plzeň – město, Rokycany a v okrese Domažlice. Nejvyšší hustota výskytu je v okolí
větších měst, což koresponduje s rozmístěním průmyslu a výroby. Následující tabulka uvádí počty
lokalit ekologických zátěží dle typu provozu. Údaje vycházejí ze Studie starých ekologických zátěží
Plzeňského kraje, pořízené Plzeňským krajem a zpracované v roce 2005.
Tabulka č. 16 - Rozdělení lokalit ekologických zátěží dle typu provozu29
Typ hodnocených lokalit
Počet lokalit
ČS PHM, sklady, zásobníky a stáčiště ropných látek v ZD
194
Skládky
169
Průmyslové podniky (chemické, hutní, strojní, sklářské, atd.)
37
ČS PHM, sklady, zásobníky a stáčiště ropných látek
21
Energetika
16
Kasárna, vojenské útvary, vojenské prostory
7
Ostatní zemědělská výroba (mimo ZD s ČS PHM)
7
Ostatní
7
Letiště
4
Plynárny
3
Chemické čistírny oděvů
3
Sklad pesticidů
2
Zhruba 10 % z těchto ekologických zátěží bylo v roce 2005 hodnoceno rizikem vysoké a velmi vysoké.
Tyto je třeba přednostně rekultivovat, protože zde hrozí zvýšené riziko kontaminace půdy a
podzemních vod. Některé lokality jsou již postupně sanovány, pro další lokality jsou zpracovány
analýzy rizik.
29
Studie starých ekologických zátěží Plzeňského kraje, 2005.
32
Hluk
Nejvýznamnějším zdrojem hluku je silniční doprava.
Následující tabulky č. 17 a 18 uvádí odhadovaný počet osob žijících v okolí sledovaných komunikací
(silnice I. – III. třídy i místní komunikace) v různých rozpětích hlukové zátěže30. Odhad byl vypracován
pro výšku 4 m nad zemí a pro nejvíce vystavené části obvodového pláště. Údaje o počtu obyvatel jsou
zaokrouhleny na celé stovky.
Tabulka č. 17 - Odhadovaný počet osob a objektů v jednotlivých hlukových pásmech Ldvn
v Plzeňském kraji
Ldvn
Ukazatel
Počet obyvatel
31
[dB]
55 - 59
60 - 64
65 – 69
70 - 74
> 75
18 300
13 200
17 300
2 400
0
Tabulka č. 18 - Odhadovaný počet osob a objektů v jednotlivých pásmech Ln v Plzeňském kraji
32
Ukazatel
Počet obyvatel
Ln [dB]
45 – 49
50 - 54
55 - 59
60 - 64
65 - 69
> 70
24 800
16 200
18 500
6 200
400
0
Nejvyšší počet obyvatel na území Plzeňského kraje, dotčených hlukem z dopravy na nejvíce
frekventovaných silnicích, žije v Plzni, Klatovech a v úseku dálnice D5 Sulkov – Nová Hospoda.
Celodenně je hlukem z dopravy obtěžováno nejvíce obyvatel z Plzně, Klatov a obyvatel v úseku
dálnice D5 Cerhovice – Ejpovice. Větší počet obyvatel je vystavován překračovaným hodnotám
nočního hlukového ukazatele oproti celodennímu.
Obrázek č. 3 - Strategická hluková mapa pro rok 2007 - Plzeň33
Odpady
V porovnání s rokem 2013 došlo v produkci komunálního dopadu na 1 občana Plzeňského kraje
k dalšímu poklesu, v roce 2011 činila tato produkce 240 kg, v roce 2013 již jen 231 kg, což je stále
30
Akční hlukový plán pro hlavní pozemní komunikace – Plzeňský kraj, 2008.
31
Pro silniční dopravu je hlukový ukazatel den – večer – noc Ldvn 70 dB.
32
Pro silniční dopravu je hlukový ukazatel noc Ln 60 dB.
33
Akční hlukový plán pro hlavní pozemní komunikace – Plzeňský kraj, 2008.
33
hluboko pod republikovým průměrem, který během uvedených dvou let poklesl z 320 kg na 307 kg.
Tímto svým výsledkem Plzeňský kraj potvrdil v konkurenci ostatních krajů své 1. místo. Produkce
odpadu se snížila i ve většině ostatních krajů, nejvýrazněji u Středočského kraje s poklesem produkce
o více než 20%. Naopak významnější nárůst zaznamenal pouze Pardubický a Moravskoslezský kraj
(oba s nárůsty skoro 10%). Srovnání produkce nejen komunálních, ale také průmyslových odpadů
v krajích obsahuje tabulka č. 1934.
Tabulka č. 19 - Produkce průmyslového a komunálního odpadu podle krajů v roce 2013
Průmyslové
odpady v t
Průmyslový
odpad v kg
na 1
obyvatele
Komunální
odpady [t]
Komunální
odpad v kg
na 1
obyvatele
Oddělené
sbírané
složky v kg na
1 obyvatele
4 416 842
420
3 228 232
307
43
Hl. m. Praha
384 489
309
377 772
303
51
Středočeský
557 807
430
482 253
372
41
Jihočeský
199 595
314
200 283
315
44
Plzeňský
212 742
371
132 252
231
41
Karlovarský
44 475
148
86 896
289
38
Ústecký
324 008
392
269 897
327
35
Liberecký
130 723
298
116 273
265
39
Královéhradecký
162 929
295
151 912
275
47
Pardubický
132 339
257
154 001
299
42
Vysočina
187 090
366
162 188
318
54
Jihomoravský
316 769
271
336 149
288
31
Olomoucký
250 927
394
196 246
308
37
Zlínský
168 184
287
174 388
297
52
1 344 764
1 099
387 721
317
47
Česká republika
Moravskoslezský
Plán odpadového hospodářství Plzeňského kraje byl schválen Zastupitelstvem Plzeňského kraje
v únoru 2005 a každý rok probíhá jeho vyhodnocení. Naprostá většina ukazatelů je splněna, případně
splněna s výhradami, problém je pouze s plněním cílů v oblasti komunálního odpadu. Z vyhodnocení z
roku 2013 jsou převzata data, která jsou znázorněna v tabulce č. 20 a grafu separovaných složek
komunálního odpadu (viz obrázek č. 4). Po několikaleté relativní stagnaci je v roce 2013 patrný nárůst
nakládání s ostatním odpadem, což je způsobeno rozvojem činnosti stavebních firem, např. opravou
železničních koridorů, jež se znovu rozběhla po neuváženém zastavení v předchozích letech.
Z hlediska nebezpečných odpadů je zaznamenán v roce 2013 pokles, ačkoliv je množství stále vyšší
než v období krizových let 2008 – 2011. Nejvetším producentem nebezpečného odpadu je firma
SYNER, která se v roce 2013 podílela na objemu odpadu zhruba z jedné třetiny. Ačkoliv se Plzeňský
kraj dlouhodobě umisťuje na předních místech v třídění odpadu v ČR, materiálové využití složek
komunálního odpadu je stále nedostatečné. Dalším problémem je snižování celkové produkce
komunálního odpadu a snižování množství biologicky rozložitelné složky ukládané na skládky.
Hlavním způsobem odstraňování odpadů v Plzeňském kraji je skládkování. Rozložení skládek
v Plzeňském kraji zobrazuje grafická příloha č. 1.2.3/3. Jediná spalovna nebezpečných odpadů
odstraňuje především nebezpečný odpad ze zdravotnictví. Z celkového množství odpadů
produkovaných Plzeňským krajem v roce 2013 (2 099 330 t, z toho 86 170 t nebezpečných odpadů)
bylo 1 354 572 t odpadu využito, 290 853 t upraveno a 234 778 t odpadu bylo odstraněno.
Tabulka č. 20 - Nakládání s odpady
2009
34
2010
Podle dat ČSÚ.
34
2011
2012
2013
Nakládání s odpady
celkem
Nakládání s
nebezpečnými odpady
Nakládání s ostatním
odpadem
1 867 870
1 750 119
1 758 369
1 788 658
2 099 330
45 569
51 733
47 244
105 053
86 170
1 821 301
1 698 386
1 711 125
1 683 605
2 013 160
V Plzeňském kraji je patrná poměrně stabilní produkce komunálních odpadů za hodnocené období od
začátku platnosti nového zákona o odpadech č. 185/2001 Sb. a prováděcích vyhlášek k tomuto
zákonu. Podle grafu lze zaznamenat postupné narůstání množství tříděného odpadu zejména
prostřednictvím odděleného sběru. Nejvýraznější nárůst zaznamenala produkce vytříděného papíru a
to meziročně o cca 225%, nárůst je patrný také u plastů, kde došlo k navýšení o necelých 26%.
Celkově lze konstatovat, že i přes ojedinělé výkyvy je zde patrný trend v nárůstu objemu všech
separovaných komodit. Pokles skla v roce 2009 oproti předchozím rokům není způsoben faktickým
poklesem těchto komodit, ale chybným zařazováním výstupu z třídící linky na papír a sklo
v předchozích letech jako produkce vlastní některými firmami (v následujícím grafu toto způsobuje
mírně klesající linii dlouhodobého průměru u vytříděného skla).
Obrázek č. 4 - Produkce separovaných složek komunálního odpadu v letech 2005 – 2013
Jedním ze sledovaných ukazatelů je množství sběru vyřazených elektrických a elektronických
zařízení, cíl v tomto ukazateli (4 kg na osobu za rok z domácností) je plněn dlouhodobě od roku 2007.
Prostřednictvím kolektivních systémů bylo v roce 2013 sebráno celkem 2 964, 69 tun elektroodpadu,
což v součtu s individuálním sběrem včetně započtení vyřazených chladniček (497,17 tun) činí zhruba
6,03 kg elektroodpadu na 1 obyvatele Plzeňského kraje. Tato hodnota řadí Plzeňský kraj nad průměr
České republiky, ačkoliv je o zhruba 0,8 kg nižší než hodnota z roku 2011. Mezi největší odběratele
patřili v roce 2013 systémy společností ELEKTROTWIN, a.s. a ASEKOL, s.r.o.
35
1.2.4 Oblast: Ochrana přírody a krajiny
Základní charakteristiky přírodního prostředí
Plzeňský kraj se vyznačuje poměrně pestrou skladbou přírodního podmínek, což je podmíněno
především reliéfem a dlouhodobým utvářením krajiny.
Plzeňský kraj zasahuje do kolinního (pahorkatinného) výškového geografického stupně,
submontánního (podhorského, vrchovinného) a montánního (horského). Významnými prvky krajiny
jsou horská pásma Šumavy a Českého lesa na jihozápadě a rozsáhlá Plzeňská kotlina vyplňující
centrální část Plzeňského kraje.
Přírodní prostředí je značně diverzifikováno díky intenzitě jeho ovlivnění lidskou činností. Zatímco
aglomerace Plzně je charakteristická narušeným životním prostředím a vykazuje dle geoekologické
typizace znaky krajiny antropogenizované, vrchovinné a horské oblasti disponují vyšším stupněm
ekologické stability a z hlediska krajinného typu představují krajinu kulturní až harmonickou
s přechodem k typu krajiny relativně přírodní (s převahou přírodních prvků zejména v ZCHÚ – NP a
CHKO Šumava, Český les, Slavkovský les, Křivoklátsko).
Vegetační stupňovitost (podle Zlatníka) Plzeňského kraje se pohybuje od 3. vegetačního stupně
(dobobukový) – v nejnižších polohách Plzeňské kotliny přes plošně nejrozšířenější bukový stupeň až
po jedlobukový, smrkobukojedlový a v nejvyšších polohách Šumavy po 7. vegetační stupeň smrkový
(klimaxové smrčiny). Vegetační stupeň klečový je zastoupen sporadicky a je podmíněn geograficky,
především též mikroklimaticky (vyskytuje se okrajově na vysoko položených plošinách Šumavy,
mnohdy v inverzních polohách).
Převažující potenciální vegetací jsou bikové a/nebo jedlové doubravy, brusinková borová doubrava
přecházející v povodí řek v černýšové dubohabřiny a střemchové jaseniny. Významné zastoupení ve
vyšších polohách vrchovin Českého lesa, Slavkovského lesa či Brd mají bikové bučiny. Bučiny
dominují v šumavském podhůří či Brdech. Ve vyšších polohách Šumavy je nahrazují smrkové bučiny.
Vrcholové horské partie Šumavy obsazují třtinové smrčiny a na Šumavě a některých polohách Brd a
Českého lesa potom podmáčené rohozcové smrčiny. Pro oblast horního až středního Pootaví jsou
typické metlicové jedliny a bazifilní teplomilné doubravy na vápencích.
Biogeografické členění Plzeňského kraje
Území Plzeňského kraje náleží celou rozlohou do biogeografické provincie středoevropských
listnatých lesů. Rovněž náleží výhradně do hercynské subprovincie, jejíž biota je typická pro západní a
centrální oblast střední Evropy. Vegetace je zde ovlivněna zejména geologicky starým podložím
Českého masivu.
Z 90 bioregionů vymezených na území Česka je celkem 12 zastoupeno v Plzeňském kraji: 1.44
Brdský, 1.19 Křivoklátský, 1.16 Rakovnicko-Žlutický, 1.60 Hornoslavkovský, 1.61 Českoleský, 1.27a,b
Tachovský, 1.28 Plzeňský, 1.40 Branžovský, 1.62 Šumavský, 1.42 Sušický, 1.41 Plánický, 1.29
Blatenský.
Bioregion je jednotkou potenciální bioty, přičemž je dále vnitřně heterogenní a zahrnuje mozaiku
2
nižších jednotek – biochor. Bioregiony zaujímají rozlohu mezi 100 až téměř 2 900 km (Plzeňský
bioregion – plošně nejvýznamnější v Česku). Nejzachovalejšími bioregiony Plzeňského kraje jsou
Šumavský a Českoleský.
Nižšími jednotkami biogeografického členění jsou biochory.
Tabulka č. 21 uvádí přehled jednotlivých bioregionů zasahujících do Plzeňského kraje a jejich výměru
na území kraje. Bioregiony a hranice biochor jsou zobrazeny v grafické příloze č. 1.2.4/1.
Tabulka č. 21 – Bioregiony v Plzeňském kraji
Označení a název bioregionu
Plocha na území kraje (ha)
1.16 Rakovnicko-žlutický
28967,46
1.19 Křivoklátský
46332,60
1.27a Tachovský
67570,76
1.27b Tachovský
2201,12
1.28 Plzeňský
288849,07
1.29 Blatenský
27147,64
36
1.40 Branžovský
28880,91
1.41 Plánický
56058,02
1.42 Sušický
34775,25
1.44 Brdský
26258,57
1.60 Hornoslavkovský
11659,79
1.61 Českoleský
71154,07
1.62 Šumavský
65258,13
Ochrana přírody
Velkoplošná zvláště chráněná území
Nár o dn í p ar k
NP Šumava byl zřízen nařízením vlády ČR č. 63/1991 ze dne 20. 3. 1991 a představuje plošně
nejvýznamnější lokalitu ochrany přírody a krajiny v Česku.
NP Šumava se v Plzeňském kraji rozkládá na území ORP Klatovy a Sušice. Celková výměra NP je
68 064 ha, přičemž na území Plzeňského kraje se nachází 34 473 ha, tj. 4,56 % rozlohy kraje.
Existence národního parku má mezinárodní význam a spolu s navazujícím Národním parkem
Bavorský les (Bayerischer Wald) ve Spolkové republice Německo, spolkové zemi Bavorsko (Bayern)
tvoří významný prvek ekologické stability území evropského významu.
Předmětem ochrany v území jsou typické ekosystémy ve všech svých složkách a proces jejich
přirozeného vývoje. Hospodaření v NP je definováno podle územní příslušnosti zón ochrany. Rozloha
I. zón NP dosahuje na území kraje 4 792,87 ha, II. zón NP 28 379,33 ha a III. zón NP potom 1 300,87
ha.
B ios f ér ic k é r e zer v ac e Ma B U N E SCO
Na území Plzeňského kraje zasahují dvě z celkem šesti biosférických rezervací MaB UNESCO a
IUCN v České republice. Již od roku 1978 je biosférickou rezervací Křivoklátsko a od roku 1990 je
biosférickou rezervací Šumava.
Chr á ně n é k r aj in n é o bl as t i
Na území kraje zasahují celkem 4 CHKO:
-
CHKO Český les (správní obvody ORP Tachov a Domažlice);
-
CHKO Šumava (ORP Klatovy a Sušice);
-
CHKO Křivoklátsko (ORP Rokycany a Kralovice);
-
CHKO Slavkovský les (ORP Tachov).
Celková rozloha CHKO v Plzeňském kraji představuje 11,09 % plochy jeho území.
Chráněné krajinné oblasti jsou vyhlášeny nařízením vlády ČR. Jsou definovány jejich poslání a bližší
ochranné podmínky. Hospodaření v CHKO je rovněž definováno podle územní příslušnosti zón
ochrany.
Režim využívání krajiny a hospodaření v území se odvíjí od příslušnosti do zón odstupňované
ochrany přírody a krajiny. I. zóny CHKO se rozkládají na 6 280,27 ha území kraje, II. zóny CHKO na
22 820,57 ha, III. zóny na ploše 52 854,1 ha a IV. zóny potom na ploše 1 897,44 ha.
Velkoplošná chráněná území jsou zakreslena v grafické příloze č. 1.2.4/2. a dále ve výkresech č. 1
Výkres hodnot území a č. 2 Výkres limitů využití území.
Jejich souhrnný přehled obsahuje tabulková příloha č. 3.
Maloplošná zvláště chráněná území35
Nár o dn í př ír o d ní r e ze r v ac e
Na území Plzeňského kraje je vyhlášeno 6 národních přírodních rezervací. Mezi nejznámější patří
Černé a Čertovo jezero na Šumavě. Národní přírodní rezervace na území Plzeňského kraje mají
celkovou výměru 781 ha, což je 0,1 % výměry Plzeňského kraje. Průměr ČR je 0,35 %.
35
Údaje o počtech chráněných území, výměrách a podílech dle AOPK k březnu 2015.
37
Pří ro d ní re ze r v ac e
Přírodních rezervací je v Plzeňském kraji celkem 90. Jejich výměra na území Plzeňského kraje je 3
137,81 ha. Přírodní rezervace tvoří celkem 0,41 % výměry Plzeňského kraje (průměr ČR je 0,51 %).
Nár o dn í př ír o d ní p am átk a
V Plzeňském kraji se nachází 5 národních přírodních památek. Patří mezi ně např. Americká zahrada
v Chudenicích nebo Odlezelské jezero na Kralovicku.
Národní přírodní památky tvoří celkem 0,03 % výměry Plzeňského kraje a jejich rozloha je 230,52 ha.
Průměr ČR činí 0,05 %.
Pří ro d ní p am átk a
Maloplošných chráněných území kategorie přírodní památka je v Plzeňském kraji 94. Jejich celková
výměra je 6 9, ha, což je 0,9 % výměry kraje. Průměr ČR činí 0,32 %.
Maloplošná chráněná území jsou zakreslena v grafické příloze č. 1.2.4/2. a dále ve výkresech č. 1
Výkres hodnot území a č. 2 Výkres limitů využití území.
Souhrnný přehled maloplošných zvláště chráněných území obsahuje tabulková příloha č. 3.
Lokality a území s mezinárodním statutem ochrany NATURA 2000
NATURA 2000 je soustava chráněných území, které vytvářejí na svém území podle jednotných
principů všechny státy Evropské unie. Cílem této soustavy je zabezpečit ochranu těch druhů
živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, které jsou z evropského pohledu nejcennější, nejvíce
ohrožené, vzácné či omezené svým výskytem jen na určitou oblast. Soustava NATURA 2000 se na
území Plzeňského kraje skládá ze dvou typů lokalit – z ptačích oblastí a z evropsky významných
lokalit (EVL).
Ptačí oblasti se nacházejí na území Plzeňského kraje dvě. Jde o rozsáhlá území Šumavy a
Křivoklátska, která mají na území Plzeňského kraje rozlohu 50 933,28 ha (6,74 % z výměry kraje;
průměr ČR je 8,91 %).
EVL představují většinou plošně menší lokality (výjimkou např. Šumava). V Plzeňském kraji se jich
nachází celkem 63. Celková výměra EVL v kraji je 78 326 ha, tj. 10,37 % z výměry Plzeňského kraje
(průměr ČR je 9,96 %).
Lokality soustavy NATURA 2000 jsou zakresleny ve výkresech č. 1 Výkres hodnot území a č. 2
Výkres limitů využití území. Jejich přehled je uveden v tabulkové příloze č. 3.
Lokality zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů
Na území Plzeňského kraje jsou dle Seznamu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů - přílohy
č. 2 vyhlášky Ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb. chráněny na 11 lokalitách o celkové
rozloze 103,55 ha tyto kriticky ohrožené druhy rostlin a živočichů: modrásek černoskvrnný (Maculinea
arion), hořeček mnohotvarý český (Gentianella praecox subsp. bohemica) a plavín štítnatý
(Nymphoides peltata).
Lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů jsou zakresleny ve výkresech č. 1
Výkres hodnot území a č. 2 Výkres limitů využití území. Jejich přehled obsahuje tabulková příloha č. 3.
Ochrana krajiny
Územní systém ekologické stability
Územní systém ekologické stability (ÚSES) je zákonem č. 114/1992 Sb. definován jako vzájemně
propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují
přírodní rovnováhu. Vymezení ÚSES zajišťuje uchování a reprodukci přírodního bohatství, příznivé
působení na okolní méně stabilní části krajiny a vytvoření základů pro mnohostranné využívání
krajiny. Územní systém ekologické stability je členěn do tří hierarchických úrovní. Pro účely ÚAP
Plzeňského kraje jsou sledovány úrovně regionální a nadregionální. Řešený systém je v obou
úrovních tvořen skladebnými prvky:
-
plochami biocenter;
-
trasami biokoridorů.
Závazné vymezení ÚSES bylo stanoveno Zásadami územního rozvoje Plzeňského kraje (2008), ve
znění Akutalizace č. 1 (2014). Do této územně plánovací dokumentace byl ÚSES na nadregionální
úrovni převzat z Územně technického podkladu Nadregionální a regionální ÚSES (1996). Zahrnuje 13
nadregionálních biocenter a 19 nadregionálních biokoridorů tvořených třiceti pěti osami (dle
38
stanovištního typu). Na regionální úrovni byly skladebné části převzaty zejména z Generelu RÚSES
Plzeňského kraje (2005) a dále generelů pro území národního parku a CHKO. V Plzeňském kraji je
vymezeno 238 biocenter a 192 biokoridorů a k vymezení je určeno 6 regionálních biocenter a 23
regionálních biokoridorů.
Tento závazný ÚSES na nadregionální a regionální úrovni je zobrazen v grafické příloze č. 1.2.4/3. a
dále ve výkresech č. 1 Výkres hodnot území a č. 2 Výkres limitů využití území. Výhledové plochy
biocenter regionálního ÚSES, které Zásady územního rozvoje Plzeňského kraje vymezují na
některých lokalitách těžby nerostů (současně využívané dobývací prostory určené pro následnou
rekultivaci) a nově navrhované vymezení nadregionálního a regionálního ÚSES, jsou zobrazeny ve
výkresu č. 3 Výkres záměrů na provedení změn v území. Přehled skladebných částí vymezených
v platné územně plánovací dokumentaci (limit využití území) obsahuje tabulková příloha č. 3
(Regionální biocentra, která jsou součástí ochranných zón os nadregionálních biokoridorů a nebyla
v zásadách územního rozvoje ani v generelu označena, jsou očíslována kódem od 4000 výše).
Přírodní parky
Přírodní parky jsou zřizovány k ochraně přírodních, kulturních, historických a krajinných estetických
hodnot, tedy rovněž k ochraně krajinného rázu. Příslušný orgán ochrany přírody stanovuje obecně
závazným právním předpisem omezení využití území vedoucí k poškození stavu a předmětu ochrany
v rámci přírodního parku. Síť přírodních parků společně s CHKO a NP představuje hlavní a jedinečné
krajinné typy Plzeňského kraje.
Na území Plzeňského kraje je vyhlášeno 24 přírodních parků. Navržen je nový přírodní park
Branžovský hvozd. Přírodní parky zaujímají svou rozlohou 121 585,96 ha odpovídající 16,08 %
výměry kraje.
Přírodní parky jsou zakresleny v grafické příloze č. 1.2.4/2. a též ve výkresech č. 1 Výkres hodnot
území a č. 2 Výkres limitů využití území. Jejich přehled je uveden v tabulkové příloze č. 3.
Ochrana krajinného rázu
Člověkem vnímaný obraz krajiny je tvořen krajinnou matricí, akcenty krajinné matrice, krajinnými
ohraničeními a významnými krajinnými póly. V případě Plzeňského kraje jsou výraznými krajinnými
ohraničeními právě pásma pohraničních pohoří. Rovněž fyzické ohraničení území kraje na
jihovýchodě dotváří dojem celistvého prostoru (v podstatě kopírujícího hydrografickou síť). Za krajinné
póly jsou považovány izolované dominanty reliéfu (např. suk Radyně v Plzeňské kotlině či vrch Přimda
v oblasti Českého lesa). Akcenty krajinných matric výrazně ovlivňují, narušují a dotvářejí celistvost
matric, v řešeném území je představují například hluboko zaříznutá údolí vodních toků, typická
například pro sever Plzeňského kraje.
Pro vnímání krajiny jsou velmi důležité reliéf, využití krajiny a její osídlení.
Typologie krajiny podle reliéfu umožňuje členění na plošně převažující krajiny vrchovin Hercynika
v převážné části Plzeňského kraje. Jižní a jihozápadní polohy kraje pokrývají krajiny výrazných svahů
a horských hřebenů s fenoménem zarovnaných etchplenů – krajiny vysoko položených plošin Šumavy
(Modravských a Kochánovských plání). Krajiny zaříznutých údolí jsou typické pro horní úseky
horských toků Vydry, Křemelné, Otavy a Losenice v oblasti Šumavy a dále pak středního toku Mže,
Berounky a Střely v severní části kraje. V Plzeňském kraji jsou rovněž zastoupeny krajiny izolovaných
kuželů a kup sopečného původu především v oblasti Stříbrska a Manětínska. V omezené míře jsou
zastoupeny krajinné typy širokých říčních niv v povodí Úhlavy. Nadregionálním specifikem je potom
zastoupení typu krajiny ledovcových karů v horských oblastech Šumavy.
Typologii krajiny podle různých charakteristik a ukazatelů uvádí obrázky č. 5 – 8.
39
Obrázek č. 5 – Obraz krajiny - základní typologie krajiny (výřez) 36
Obrázek č. 6 – Typologie krajiny dle reliéfu (výřez)
36
Dle MŽP, Typologie české krajiny.
40
Obr. č. 7 – Typologie krajiny podle využití (výřez)
Obrázek č. 8 – Typologie krajiny dle osídlení (výřez)
41
Oblasti a místa krajinného rázu
Na území Plzeňského kraje je vymezeno celkem 38 oblastí krajinného rázu charakterizovaných
určitým jednotícím prvkem z hlediska krajinného rázu. Oblasti pokrývají celé řešené území.
Kromě oblastí krajinného rázu jsou vymezena místa krajinného rázu, mezi něž jsou zařazeny krajinné
veduty a krajinné dominanty.
Místa a oblasti krajinného rázu jsou zakresleny v grafické příloze 1.2.4./4. a částečně také ve výkresu
č. 1 Výkres hodnot území, kde jsou zobrazeny krajinné dominanty a veduty, hodnotné oblasti rybniční
krajiny, krajiny hluboce zaříznutých údolí vodních toků a krajiny zalesněných kuželů a kup, které jsou
vymezeny platnými Zásadami územního rozvoje Plzeňského kraje.
Přehled oblastí krajinného rázu je uveden v tabulkové příloze č. 3.
Koeficient ekologické stability KES
Pro posuzování krajiny je běžně užívaným integrovaným ukazatelem jejího stavu koeficient ekologické
stability (dále též „KES“), který vyjadřuje poměr relativně stabilních ploch vůči plochám nestabilním.
Dle tohoto ukazatele lze krajinu klasifikovat:
1. Tvorba (krajinný typ A)
(KES do 0,399) – jedná se o území nestabilní, nadprůměrně využívaná s jasným porušením
přírodních struktur. Jde o krajinu zcela přeměněnou člověkem.
(KES 0,4–0,899) – jedná se o území málo stabilní, intenzivně využívané kulturní krajiny s výrazným
uplatněním agroindustriálních prvků.
2. Údržba (krajinný typ B)
(KES 0,9–2,99) – jedná se o území mírně stabilní, běžnou kulturní krajinu, v niž jsou technické objekty
v relativním souladu s charakterem relativně přírodních prvků.
3. Ochrana (krajinný typ C)
(KES od 3,0) – jedná se o území stabilní, technické objekty jsou roztroušeny na malých plochách při
převaze relativně přírodních prvků.
Maximálních hodnot ukazatele KES je dosahováno na území obcí / katastrech s významným podílem
přírodních prvků na výměře katastru, tedy ekologicky stabilních struktur s nízkou intenzitou využívání
krajiny člověkem. Jsou to například území obcí Modrava a Horská Kvilda v Národním parku Šumava
či například obec Pec nebo Rybník v CHKO Český les.
Naopak maximální narušení přírodních struktur vykazují většinou územně malé obce např. Štítov,
Vochov, Výrov, Veselá. KES nutně nevypovídá o kvalitě životního prostředí na území obce. Vykazuje
přítomnost ekologických funkcí a intenzitu technických zásahů do krajinných struktur a jejich
funkčnosti. Z hlediska zachování přírodních struktur je důležitým hlediskem také stále narůstající
fragmentace krajiny, a to především lineárními stavbami dopravní infrastruktury, které brání volné
prostupnosti krajiny.
Krajinné typy dle koeficientu ekologické stability pro jednotlivé obce Plzeňského kraje jsou zakresleny
v grafické příloze 1.2.4/5.37.
1.2.5 Oblast: Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí
lesa
Zemědělský půdní fond
2
Zemědělská půda v Plzeňském kraji zaujímá plochu 3 793 km , tj. 50,2 % jeho rozlohy. To řadí kraj
pod průměr ČR (53,6 %). Nižší podíl zemědělské půdy je důsledkem vyšší lesnatosti kraje (viz dále).
Podíl orné půdy v Plzeňském kraji v roce 2013 činil 34,0 % rozlohy (o 0,2 % méně než v r. 2011), což
je také pod průměrem ČR (38,0 %). Stupeň zornění byl tedy 67,9 %, tj. o 3 procentní body méně než
je tomu za celou ČR (70,9 %). Naopak podíl trvalých travních porostů je v Plzeňském kraji se 14,4 %
nadprůměrný (průměr ČR 12,6 %) a oproti r. 2011 ještě stoupl. V období let 2001-2013 kleslo
procento zornění v kraji o 0,8 procentního bodu (dále jen „p.b.“), tj. jen o málo méně než byl pokles
37
Podle dat ČSÚ.
42
v rámci republiky (1,1 p.b.). Uvedené údaje je možno považovat za pozitivní z hlediska podmínek pro
příznivé životní prostředí. Vnitrokrajské rozdíly ve stupni zornění dokumentuje grafická příloha
č. 1.2.5/1..
Nejkvalitnější půdy, tj. I. a II. třídy ochrany půdy, tvoří v Plzeňském kraji 6,9 %, resp. 14,1 %. Největší
podíl kvalitních půd je v údolních nivách řek a dále např. na Kralovicku či Rokycansku (viz grafická
příloha č. 1.2.5/2.). Často se jedná o velmi exponovaná území z hlediska urbanizace, kde dochází ke
střetu rozvojových záměrů se zájmy ochrany zemědělského půdního fondu (dále jen „ZPF“).
ZPF tvoří kromě zemědělské půdy (pozemků zemědělsky obhospodařovaných) také pozemky
dočasně neobdělávané, a některé nezemědělské pozemky, jejichž využívání je spojeno se
zemědělskou výrobou. ZPF je chráněn zákonem a cílem ochrany je zajistit šetrné zacházení
s pozemky v zájmu ochrany kvantity a kvality ZPF.
Ztížené podmínky pro zemědělství vyjadřuje zařazení území do tzv. méně příznivých oblastí (LFA),
kterých se rozlišuje 8 typů. Celková rozloha méně příznivých oblastí v Plzeňském kraji je 77,5 % jeho
rozlohy, z toho horské oblasti tvoří 14,1 %, ostatní méně příznivé oblasti 77,7 % a oblasti se
specifickými omezeními 8,2 % 38. Jejich přesné vymezení je znázorněno v grafické příloze kartogramu
č. 1.2.5/3. Horské oblasti se kromě příhraničí nachází též v jihovýchodní a severozápadní části
Plzeňského kraje. Oblasti se specifickými omezeními jsou soustředěny na Plzeňsku.
Stejný kartogram dále obsahuje rozdělení katastrů podle stupně ohrožení půd vodní erozí, která je
v Plzeňském kraji poměrně velkým nebezpečím z hlediska dlouhodobé ochrany kvality zemědělské
půdy. Největší podíl mají půdy mírně ohrožené 32,1 % a půdy ohrožené 28,1 % katastrálních území.
Větší podíl mají půdy silně ohrožené a nejohroženější vodní erozí v jižní části Plzeňského kraje.
Z hlediska potenciálního ohrožení větrnou erozí lze půdy na území Plzeňského kraje celkově hodnotit
jako neohrožené. Bez ohrožení je 94,5 % katastrálních území.
Pro doplnění informací o podmínkách pro zemědělství v Plzeňském kraji obsahuje grafická příloha
č. 1.2.5/3. také vymezení tzv. zranitelných oblastí (zde ještě podle nařízení vlády č. 103/2003 Sb.,
aktuální vymezení obsahuje kartogram 1.2.2/4. a tabulková příloha č. 2). V Plzeňském kraji jsou trvale
vymezovány nejrozsáhlejší zranitelné oblasti na Klatovsku, Domažlicku a Horažďovicku.
Lesy
2
Lesy zaujímaly k 1. 1. 2011 v Plzeňském kraji plochu 3 000 km , tj. 39,7 % rozlohy kraje. Plzeňský kraj
je tedy 4. nejlesnatější v ČR. Nejrozsáhlejší lesní komplexy pokrývají příhraniční pás hor tvořený
Šumavou a Českým lesem. Na území kraje zasahují i další velké lesní celky chráněné jako CHKO
(Křivoklátsko, Slavkovský les) nebo CHOPAV (Brdy). Ve vnitrozemí jsou rozsáhlejší lesní porosty na
území okresů Plzeň-sever a Rokycany. Tomu odpovídá i podíl lesů na území obcí, jak ho znázorňuje
grafická příloha č. 1.2.5/4..
Na území Plzeňského kraje se nachází 10 přírodních lesních oblastí (PLO či LHO). Největší část kraje
patří do PLO 6 – Západočeská pahorkatina. V kraji leží i větší část PLO 11 – Český les. Ostatní PLO
zasahují jen do okrajových částí Plzeňského kraje (grafická příloha č. 1.2.5/5.).
Stejný kartogram dokládá také stupeň přirozenosti lesních porostů. Hodnoceno tímto ukazatelem větší
rozlohy porostů s přirozenou skladbou dřevin se nachází na Šumavě, části Českého lesa, severním
Plzeňsku, ale také území západně od Plzně nebo v jižní části okresu Tachov. Naopak nejvíce
pozměněné proti původní skladbě jsou lesy na velké rozloze ve východní části Plzeňského kraje nebo
na severu okresu Tachov.
38
Údaje dle Koncepce ochrany přírody a krajiny Plzeňského kraje.
43
1.3. Území kraje z hlediska podmínek pro soudržnost společenství
obyvatel území
1.3.1 Oblast: Veřejná dopravní a technická infrastruktura
Doprava
V Plzeňském kraji má pro veřejnou dopravu význam jen silniční a železniční doprava. V kraji se sice
nachází několik letišť, jejich význam pro přepravu osob i zboží je však zanedbatelný. Na Plzeňsku se
předpokládá umístění veřejného logistického centra, a to v lokalitě rozvojové zóny u letiště Líně.
Na území Plzeňského kraje se k 1.1.2015 nacházelo 710 km železničních tratí, 109,2 km dálnic, 418,2
km silnic I. třídy, 1 493,7 km silnic II. třídy a 3 109,9 km silnic III. třídy. Celkově se kraj na silniční a
dálniční síti ČR podílí 9,2 %. Vyšší podíl má na dálnicích (14,1 %) a také na silnicích II. třídy (10,2 %),
které jsou ve vlastnictví kraje a jsou na modernizaci a údržbu náročnější než silnice III. třídy. Stavebně
technický stav relativně husté silniční sítě z velké části nevyhovuje platným normám a stav povrchu
komunikací je u většiny silnic II. a III. třídy zařazen do kategorií nevyhovující a havarijní. Na území
kraje není žádná rychlostní silnice.
Nadřazená silniční i železniční síť v kraji má výrazné radiální uspořádání s centrem v Plzni a zajišťuje
především propojení centra kraje s okrajovými částmi. Nadřazenou silniční síť spolu s dálnicí D5 tvoří
silnice I/20 České Budějovice – Nepomuk – Plzeň – Karlovy Vary, I/26 Česká Kubice – Plzeň a I/27
Železná Ruda – Klatovy – Plzeň – Kralovice – Žatec. V současnosti je v nejlepším stavu z hlediska
dopravních parametrů úsek I/20 na tahu Plzeň – hranice kraje ve směru na Karlovy Vary.
Systematické přeložky a úpravy v minulých letech proběhly i na silnici I/21 (Brod nad Tichou, Planá,
Kočov 1. stavba), I/26 (Folmava, Česká Kubice, Újezd – Draženov, Meclov – Horšovský Týn), I/27
(obchvat Třemošná) a některé další. I tak zůstávají na území kraje nadále na silnicích I. třídy řady
dopravních závad, např. průjezdů přes obce.
Z tangenciálních propojení je nejvýznamnější příhraniční tangenta, kterou na silniční síti tvoří silnice
I/21 a I/22, v podhůří Českého lesa však jen silnice II. třídy. Pásma rozsáhlých chráněných území
Šumavy a Českého lesa pak představují do jisté míry územní bariéru pro další zlepšování dopravní
prostupnosti hranic se sousední SRN a propojení na tyto tangenty.
Na dopravu v Plzeňském kraji mělo značný dopad dokončení dálnice D5 a navazující dálnice A6
v SRN, které ještě zvýšilo význam území kraje pro tranzitní dopravu mezi východem a západem
Evropy. Zprovoznění dálničního obchvatu kolem Plzně snížilo tranzitní dopravu v Plzni, ovlivnilo však
přepravní proudy v blízkosti krajského města. Především se zvýšilo zatížení nejfrekventovanějších
navazujících silnic I. třídy v okolí Plzně.
Z grafické přílohy č. 1.3.1/1. je patrné, že v roce 2010 dosahovaly stejně jako v roce 2005 nejvyšší
intenzity dopravy (nad 25 000 vozidel/den) jen úsek dálnice D5 z Plzně ve směru na Prahu a
nejfrekventovanější úseky v Plzni. Intenzita 15 001 až 25 000 vozidel/den byla zjištěna na D5 v úseku
Plzeň – Stříbro (v r. 2005 až k Boru), na přivaděči z D5 od Ejpovic do Plzně, dále na silnici I/27 mezi
D5 a Přešticemi a některých komunikacích v Plzni. Intenzitu 10 001 – 15 000 vozidel/den vykazuje
zbytek dálnice D5 a většina silniční sítě I. třídy, méně zatížené jsou jen silnice I/19, I/27 z Klatov na
Železnou Rudu, některé úseky I/22 a úseky silnic I. třídy při hranicích se sousedními kraji a SRN.
Z uvedeného vyplývá, že dopravní problémy Plzně se týkají dopravní sítě kraje jako celku. Pro
zlepšení situace byla zahájena výstavba západního obchvatu, která navazuje na modernizovaný úsek
silnice I/27, a připravuje se také dostavba průtahu silnice I/20. Problematické je i zajištění kapacit pro
dopravu v klidu, což se týká i dalších měst a případně též území při hlavních dopravních tazích.
Grafická příloha č. 1.3.1/2., která dokládá vývoj dopravního zatížení silnic v Plzeňském kraji mezi roky
2005 a 2010, ukazuje na dálnici D5 nárůst intenzity dopravy do 50 % v blízkosti Plzně, ve
vzdálenějších úsecích spíš mírný pokles. V celokrajském měřítku převažovaly ze sledovaných úseků
ty s nárůstem nebo poklesem 0 – 50 %. Delší úseky s nárůstem o více než 50 % se objevily např. na
silnici I/20 od křižovatky s II/188 ke hranici s Jihočeským krajem, na silnicích II. třídy pak u II/186
Plánice - Defurovy Lažany, II/204 Úněšov - Loza, II/197 Bělá nad Radbuzou – hraniční přechod
Železná. Naopak pokles o více než 50 % v daném období zaznamenaly kromě silnice II/199 v úseku
Tachov - hraniční přechod Pavlův Studenec – většinou jen krátké úseky komunikací převážně III.
třídy.
Železniční doprava si uchovala funkci páteře veřejné dopravy. V souvislosti s udržením její
konkurenceschopnosti se rozšiřuje regionální taktová doprava navazující na celostátní taktovou
44
dopravu. To vyžaduje modernizaci tratí, neboť stále převažují jednokolejné trati s nedostatečným
vybavením (zabezpečovací systémy, odbavení cestujících apod.).
Nejvýznamnějším prvkem železniční sítě v Plzeňském kraji je vedení tzv. III. tranzitního železničního
koridoru, spojujícího Německo s ČR a dále se Slovenskem a Polskem. Na území Plzeňského kraje je
realizován železniční tratí č. 170 Praha – Plzeň – Cheb, jejíž délka na území kraje činí zhruba 115 km.
V souvislosti s mezinárodním významem této tratě zde probíhá zásadní modernizace. Na území
Plzeňského kraje byla dokončena modernizace trati západně od Plzně a východně od Rokycan,
v součanosti probíhá optimalizace průjezdu železničním uzlem Plzeň a modernizace úseku Rokycany
– Plzeň s výstavbou nejdelšího tunelu v České republice, který výrazně zkrátí cestovní dobu mezi
těmito dvěma městy. Zásadního zkrácení jízdních dob mezi Plzní a Prahou bude možno dosáhnout až
po realizaci úprav v úseku Beroun – Praha, který nevyhovuje především z kapacitních důvodů
v souvislosti s vysokou intenzitou pražské příměstské dopravy. Další celostátní tratě, které se sbíhají
koncentricky do Plzně, jsou tratě č. 160 Plzeň – Žatec, č. 180 Plzeň – Domažlice – Furth im Wald, č.
183 Plzeň – Klatovy – Železná Ruda, č. 190 Plzeň – Horažďovice – České Budějovice. Tangenciálním
propojením v příhraničí na celostátní úrovni je jen trať č. 185 Horažďovice – Klatovy – Domažlice.
Podobně jako v případě silnic jsou v podhůří Českého lesa zastoupeny také jen regionální tratě.
Plzeňský kraj patří ke krajům s nejmenším počtem přepravených cestujících v rámci kraje veřejnou
dopravou na obyvatele (35,8 - 11. místo mezi kraji), když v letech 2003-2008 zaznamenal ze všech
krajů největší pokles tohoto ukazatele. Svou roli v tomto vývoji hraje i vysoký stupeň automobilizace.
Podle počtu osobních automobilů na 1000 obyvatel (472) v roce 2010 patřilo Plzeňskému kraji 2.
místo za Prahou39. V době rostoucího počtu automobilů je jedním ze způsobů udržení
konkurenceschopnosti veřejné osobní dopravy rozvoj dopravních systémů, které integrují železniční,
autobusovou i městskou hromadnou dopravu. Od roku 2002 funguje na území Plzeňského kraje
Integrovaná doprava Plzeňska (IDP). V tomto systému fungoval dlouhodobě do roku 2012 princip 2
zón – vnitřní (P) pro město Plzeň a okolní obce obsluhované městskou hromadou dopravou a dále
zóny vnější (Z) integrující vzdálenější centra se stále silným vztahem k Plzni (Dobřany, Nýřany, Horní
Bříza a další). Od dubna 2012 bylo provedeno masivní rozšíření IDP do dalších obcí a v současné
době je jich integrováno celkem 194. Nově se systém IDP skládá z 25 zón, přičemž původní zóna
vnitřní (P) se transformovala do zóny 001 Plzeň a bylo vymezeno 24 zón vnějších. Zóny mají vždy své
vlastní centrum, nefungují tedy na principu vzdálenosti od 1 centra jako např. systém pražské
integrované dopravy. Problémem zůstává neúčast určitých linek veřejné dopravy na intergrovaném
systému.
Při pohledu na silniční dopravní síť v Plzeňském kraji z hlediska dostupnosti center (grafická příloha
č. 1.3.1/3.) je nápadná poloha Sušice a Tachova, které mají více než 10 000 obyvatel, avšak leží
poměrně daleko od silnic I. třídy. To lze považovat za vážný problém jejich dostupnosti pro ně i jejich
spádové území, i když Tachov se nachází poměrně blízko dálnice D5. Horší dostupnost omezuje také
rozvojové možnosti těchto center. Dopravní dostupnost ostatních center odpovídá jejich významu
v sídelní struktuře.
Dostupnost sídel, resp. obcí, lze hodnotit ryze z dopravního hlediska jako vzdálenost od silnic vyšších
tříd a železnice. Pro účely vyhodnocování podmínek rozvoje území je však také vhodné hodnotit
dostupnost center z jednotlivých obcí. To kromě dopravní sítě závisí na poloze a významu center, tj.
také na tom, jaké funkce je schopné centrum plnit (pracovní místa, vzdělávání, sociální služby apod.).
Jedním z projevů špatné dostupnosti center je ztráta nebo ohrožení obytné funkce malých sídel, která
mezi roky 1991 a 2001 postihla především předhůří Šumavy a v menší míře i Český les, vč. předhůří,
severovýchodní část okresu Tachov a západní a severní část okresu Plzeň-sever40. Ztráta či omezení
obytné funkce v těchto oblastech jsou často doprovázeny posílením rekreační funkce těchto sídel.
S využitím územních rozdílů dalších sociálně-ekonomických charakteristik (vyjížďka za prací, vyjížďka
za vzděláním apod.) a s přihlédnutím k dopravní dostupnosti lze vymezit tyto oblasti s omezenou
dostupností center:
-
Radnicko a obce kolem Berounky na pomezí okresů Plzeň-sever a Rokycany;
-
Manětínsko a Bezdružicko;
-
pomezí okresů Domažlice a Tachov (Sedmihoří);
-
pomezí okresů Domažlice, Klatovy a Plzeň-jih (Kolověčsko, Chudenicko, Merklínsko);
39
Strategie rozvoje Plzeňského kraje 2020.
40
Regionální plán Plzeňského kraje, část Doprava.
45
-
východní pomezí okresů Klatovy a Plzeň-jih (Plánicko, Horažďovicko, Nepomucko);
-
Šumava a předhůří Šumavy.
Tyto oblasti se do značné míry shodují s venkovskými prostory vymezenými Generelem venkovského
osídlení Plzeňského kraje (viz další podkapitola).
Technická infrastruktura
Zásobování obyvatel Plzeňského kraje pitnou vodou není vážnějším problémem, i když podíl obyvatel
zásobených z veřejného vodovodu je v porovnání s ostatními kraji ČR dlouhodobě stále nejnižší –
k 31.12.2011 v Plzeňském kraji 82,6 % oproti 93,4 % v celé ČR (viz tabulka č. 22). Nedostatky
v zásobování pitnou vodou mají především menší obce. K zásobování většiny obcí jsou využívány
podzemní vody, největší podíl na spotřebě však mají vody povrchové, neboť tento způsob dominuje v
krajském městě Plzeň. Plzeň řeší problémy s kapacitou vodojemů a sítí i s náhradním zdrojem pitné
vody.
Naopak v oblasti čištění odpadních vod je postavení Plzeňského kraje ve srovnání s ostatními kraji
z hlediska podílu obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci lepší (viz tabulka č. 22).
V evropském kontextu situace však již není tak příznivá jako v kontextu ČR, a to s ohledem na
povinnost splnění ustanovení vodního zákona po implementaci směrnice Rady EU o čištění
městských odpadních vod.
Tabulka č. 22 - Vodohospodářská infrastruktura v roce 201241
Podíl obyvatel (%)
Území
zásobovaných vodou z vodovodu
bydlících v domech napojených na
kanalizaci
Česká republika
93,5
82,5
Hl. město Praha
99,7
100,0
Středočeský
838
68,6
Jihočeský
90,6
86,7
Plzeňský
83,4
79,3
100,0
94,2
Ústecký
96,0
80,6
Liberecký
90,0
66,4
Královéhradecký
93,3
75,8
Pardubický
96,8
72,3
Vysočina
94,6
85,9
Jihomoravský
94,8
87,7
Olomoucký
90,8
78,7
Zlínský
93,4
90,4
Moravskoslezský
99,7
82,3
Karlovarský
Ke splnění směrnice bylo realizováno několik integrovaných projektů čištění komunálních odpadních
vod. V Plzeňském kraji je evidováno celkem 40 aglomerací s 2 000 a více ekvivalentními obyvateli
(EO). K stanovenému datu 31. 12. 2010, bylo úspěšně vyřešeno celkem 28 aglomerací s cca 615 000
EO, které deklarují napojení minimálně 85 % EO na kanalizaci, u 4 aglomerací je v budoucnu
počítáno s rozšířením ČOV (Plzeň, Přeštice, Nepomuk, Chodová Planá). Ve stanoveném termínu
nebylo vyřešeno 12 aglomerací s cca 73 000 EO (patří mezi ně 3 aglomerace nad 10 000 EO Domažlice, Stříbro a Tachov) a ani k 31. 8. 2012 nebyla žádná z nich dořešena.
Z výše uvedených a dalších dostupných informací vyplývá, že v termínu se podařilo na území kraje
zajistit realizaci řešení pro 70 % všech aglomerací, ve kterých je doloženo cca 90 % všech EO žijících
41
Dle údajů ČSÚ.
46
a působících v aglomeracích nad 2 000 EO na území Plzeňského kraje. V nedořešených
aglomeracích žije nebo působí jen 10 % EO 42.
Regionální rozdíly ve vybavenosti vodohospodářskou infrastrukturou na základě výsledků Sčítání lidu,
domů a bytů v roce 2011 dokládá grafická příloha č. 1.3.1/4. Podle podílu bytů napojených na
kanalizaci byla lépe vybavena větší sídla a také obce na území okresů Tachov a Domažlice.
Z hlediska zásobování energií nejsou na území Plzeňského kraje zásadní problémy. Hlavní kapacity
výroby energií jsou soustředěny v zařízeních na tuhá paliva. Rozvody energie jsou na vyhovující
úrovni. Stav a rozvojové záměry vedení elektrické energie 110 kV a vyšší vystihuje grafická příloha
č. 1.3.1/5..
Alternativní zdroje energie mají stále malý podíl na celkové produkci energetických zdrojů v kraji, i
když potenciál vodních toků je již z větší části využíván a velký nárůst zaznamenaly realizace
výstavby fotovoltaických elektráren (FVE) před změnou podmínek podpory v roce 2011. V současnosti
jsou však perspektivní již jiné alternativní zdroje, např. biomasa. V Plzeňském kraji je nyní 48
bioplynových stanic s typickou kapacitou cca 15-30 tis. tun biomasy a výkonem 500-800 kW43. Velké
rezervy jsou v úsporách energií při transportu a především při spotřebě, tj. snižování energetické
náročnosti objektů a technologií.
Plynofikace sídel zřejmě dosáhla s ohledem na vývoj cen stabilizovaného stavu, když jsou
plynofikována všechna větší sídla i většina menších obcí. Stav zásobování plynem v roce 2011 podle
výsledků censů SLDB 2011 dokumentuje grafická příloha č. 1.3.1/6.. Ve srovnání s rokem 2001 je
patrný nárůst plynofikace i v menších obcích položených dále od hlavních tahů. Srovnání také ukázalo
značný úbytek obcí, kde není plynofikace vůbec zavedena.
1.3.2 Oblast: Sociodemografické podmínky
Populační vývoj
V letech 1991 – 2001 vykazoval Plzeňský kraj jako celek nepříznivý populační vývoj. Počet obyvatel
kraje se snížil mezi censy v letech 1991 a 2001 o 7 619 obyvatel, tedy o 1,36 %. To byl 2. největší
pokles mezi kraji ČR po Praze. Hlavní příčinou tohoto neuspokojivého vývoje byl v prvé řadě pokles
přirozenou měnou, tj. menší počet narozených než zemřelých, způsobený prudkým poklesem
porodnosti v 90. letech. Naopak migrace představovala v 90. letech stabilní a kladnou složku pohybu
obyvatel.
Na úrovni obcí dokládá vnitrokrajské rozdíly v populačním vývoji mezi roky 1991 a 2001 podle
výsledků SLDB grafická příloha č. 1.3.2/1.. Přírůstek počtu obyvatel zaznamenala jen menší část obcí.
Bylo to především v oblastech s příznivou věkovou strukturou, tj. území znovu osídlené po 2. světové
válce, a dále některé obce kolem Plzně. V prvním případě byl příčinou příznivého populačního vývoje
relativně vyšší počet narozených, a tedy přírůstek obyvatel přirozenou měnou. Ve druhém případě je
pozitivní vývoj důsledkem migračního přírůstku v zázemí Plzně jako důsledek suburbanizačních
procesů. Výrazněji rostl počet obyvatel také v některých menších centrech (Blovice, Kdyně, Nepomuk,
Planá, Zbiroh).
Období 2001 – 2011 se naopak vyznačuje příznivým populačním vývojem Plzeňského kraje. Počet
obyvatel kraje se podle údajů zvýšil z 549 600 (k 31.12.2001) na 571 709 obyvatel (k 31.12.2011), tj. o
4,0 %. Tím se Plzeňský kraj zařadil na 4. místo v ČR mezi kraji s největším přírůstkem a kompenzoval
ztrátu z předchozího desetiletí. Tato radikální změna je důsledkem jednak změny trendu porodnosti,
který vedl k růstu počtu narozených, a také zvyšování migračního přírůstku, především zahraniční
migrace z ekonomických důvodů (viz obrázek č. 9) v letech 2007 a 2008. V roce 2009 byl však
zaznamenán výrazný pokles migračního přírůstku, který se vrátil přibližně na úroveň r. 2005 a tento
pokles dále trvá i v roce 2011. V letech 2010 a 2011 tak byl zaznamenán pouze nepatrný celkový
přírůstek obyvatelstva.
42
43
47
Obrázek č. 9 - Vývoj pohybu obyvatel Plzeňského kraje v letech 2001-2011 (vždy k 31.12.)
25
na 1000 obyvatel [‰]
20
Živě narození
15
Zemřelí
Přistěhovalí
10
Vystěhovalí
Přirozený přírůstek
5
Přírůstek stěhováním
0
Celkový přírůstek
-5
Grafická příloha č. 1.3.2/2. dokumentuje populační vývoj obcí Plzeňského kraje v letech 2002-2012
(vždy k 1.1., tedy odpovídá předchozím údajům v textu). Populačně rostly zejména obce tvořící širší
zázemí Plzně (25-30 km) i dalších větších měst (např. Tachov, Klatovy, Domažlice a Rokycany),
některé příhraniční obce (malý počet obyv.), obce v pásu při dálnici D5 a dalších významných
silničních tazích (I/26 a I/20 mezi Plzní a Nepomukem i ve směru na Karlovy Vary).
Z uvedeného vyplývá, že do územní diferenciace přirozené měny a celého populačního vývoje se
v uplynulém období promítala také věková struktura. Plzeňský kraj se podle indexu stáří (121,6), tj.
počtu obyvatel starších 64 let na 100 obyvatel do 14 let podle výsledků SLDB v roce 2001, řadil na 2.
místo (za Prahu) mezi kraji s nejvyšším indexem stáří. Podle dostupných údajů SLDB 2011 se index
stáří nepatrně snížil, a to na hodnotu 116,7, což souvisí s výše popsaným příznivým populačním
vývojem v kraji za poslední desetiletí (odpovídá 5. místu mezi kraji). Průměrný věk obyvatel kraje byl
v roce 2011 41,2 roku, což je 3. nejvyšší průměrný věk v republice po Praze a Královéhradeckém
kraji.
Kraj lze podle věkové struktury poměrně zřetelně rozdělit na odlišná území (grafická příloha č.
1.3.2/3.). Obce s vyšším indexem stáří se vyskytují spíše ve východní polovině kraje. Mladší populace
dominuje v okrese Tachov a přilehlých částech okresu Domažlice a také při hranici se SRN. Nejvyšší
index stáří (nad 125) mají některé obce v okrajových částech Plzeňského kraje (Sušicko,
Horažďovicko, Nepomucko, Zbirožsko) i v tzv. vnitřních perifériích, tj. na pomezí okresů Plzeň-sever a
Rokycany, Plzeň-jih a Klatovy. To je důsledkem malé atraktivity těchto obcí pro mladší populaci
z důvodu horší dostupnosti pracovních příležitostí i vybavenosti a služeb. Porovnáním věkové
struktury v r. 2001 a 2012 lze zjistit, že dochází k postupnému potírání výrazné odlišnosti
severozápadní části kraje, kde v okrese Tachov přirozeným trendem postupně index stáří mírně
narůstá. Markantní změnu prodělaly např. obce Kašperské Hory a Srní na Sušicku s původně mladší
populací, kde nyní převažuje index stáří nad 125.
Občanská vybavenost
Rozmístění kapacit vybrané kulturní vybavenosti v Plzeňském kraji dokumentuje grafická příloha
č. 1.3.2/4.44. Některá ze šesti vybraných druhů vyšší kulturní vybavenosti se vyskytuje v 56 obcích.
Menší hustota je v okresu Tachov a v přilehlých územích.
Divadlo je ve 3 obcích. Stálé divadelní scény jsou v Plzni a v Klatovech, přičemž v Plzni bylo v září
2014 otevřeno nejmodernější divadlo v České republice. V současné době jsou v Plzni v provozu již
dvě multikina. Stálá kina jsou v dalších 21 městech a obcích Plzeňského kraje. Také muzea a galerie
různého zaměření a významu jsou evidovány ve 39 městech a obcích kraje, nejvýznamnější z nich
jsou lokalizovány v Plzni. Podle dostupných údajů od roku 2006 ukončilo činnost 8 kin převážně
44
NIPOS 2009.
48
v menších obcích. Jediná zoologická a botanická zahrada je umístěna v Plzni. Je
nejnavštěvovanějším zařízením v Plzeňském kraji, které slouží k rekreaci a trávení volného času
nejen obyvatelům Plzně, ale také dalším občanům Plzeňského kraje a České republiky
V oblasti sociální péče byly v rámci Plzeňského kraje sledovány 4 typy zařízení – domovy pro
seniory, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy se zvláštním režimem a domovy
s pečovatelskou službou (viz grafické příloha č. 1.3.2/5, která znázorňuje rozmístění těchto zařízení).
Některý ze sledovaných typů sociálních zařízení se nachází v 60 městech a obcích na území
Plzeňského kraje. Největší zastouepení mají domy s pečovatelskou službou, rozmístěné poměrně
rovnoměrně po celém území kraje, naopak domy pro seniory se koncentrují spíše do větších měst s
výjimkou významných domů ve venkovské krajině (Mochtín, Černovice). Zařízení specialovaná na
osoby se zdravotním postižením převažují v okolí Plzně.
Na základě statistiky zařízení sociálních služeb Plzeňskoho kraje z října 2014 lze sledovat i kapacity
v jednotlivých zařízeních krajem zřizovaných. Největší domov pro seniory je umístěn v Tachově
s kapacitou 241 míst, dvě největší zařízení pro osoby se zdravotním postižením jsou ve Stodě a Horní
Bříze (obě 190 míst), V Mirošově je umístěn nejkapacitěnjší domov se zvláštním režimem (160 míst),
současně je zde i jeden z největších domovů pro seniory (207 míst). Grafická příloha 1.3.2/5-I.
znázorňuje poměr kapacit v jednotlivých sociálních zařízeních v Plzěňském kraji v roce 2013.
Zařízení sociální péče doplňují centra denních služeb, denní a týdenní stacionáře, chráněná bydlení
domy na půl cesty a další zařízení pro sociálně vyloučené osoby. Tato zařízení se nachází především
v Plzni a okolí nebo jiných větších městech (nad 10 000 obyvatel).
Mezikrajské srovnání potenciální dostupnosti institucionální péče o seniory v roce 2006 uvádí tabulka
č. 23. Plzeňský kraj měl po Praze druhý nejvyšší počet obyvatel ve věku 60, resp. 80, a více let na 1
místo v domovech pro seniory45. Dostupnost péče o seniory tedy nelze v Plzeňském kraji považovat
za uspokojivou a v souvislosti s předpokladem zvyšování podílu i počtu obyvatel v seniorském věku
se může tlak na využití zařízení tohoto typu zvětšovat.
Tabulka č. 23 - Dostupnost péče v domovech pro seniory (DpS) v roce 2006
Kraj
Kapacita DpS
Počet obyvatel
60+
Počet osob / 1 místo v DpS
80+
60+
80+
Hl.m.Praha
3 654
266 852
47 920
73,0
13,1
Středočeský
5 092
235 610
36 308
46,3
7,1
Jihočeský
2 971
125 658
19 368
42,3
6,5
Plzeňský
2 056
116 582
17 208
56,7
8,4
Karlovarský
1 583
56 761
7 718
35,9
4,9
Ústecký
5 736
152 384
21 951
26,6
3,8
Liberecký
1 661
82 307
13 186
49,6
7,9
Královehradecký
2 913
116 155
18 731
39,9
6,4
Pardubický
2 649
103 517
16 001
39,1
6,0
Vysočina
2 262
103 088
15 989
45,6
7,1
Jihomoravský
5 509
237 391
39 451
43,1
7,2
Olomoucký
3 657
128 873
20 661
35,2
5,6
Zlínský
3 836
120 732
18 598
31,5
4,8
Moravskoslezský
6 521
242 307
35 388
37,2
5,4
Česká republika
50 100
2 088 217
328 478
41,7
6,6
Lůžková zdravotnická zařízení patří mezi vyšší občanské vybavení a tomu odpovídá také rozmístění
a koncentrace jejich kapacit v kraji. Opět byla sledována lůžková zařízení podle počtu lůžek (grafická
příloha č. 1.3.2/6.). Mezi lůžková zdravotnická zařízení lze zařadit nemocnice (akutní a následná
péče) a specializovaná lůžková zdravotnická zařízení (lázně, hospic, atd.). Nemocnice jsou převážně
45
Demografický portál: Dostupnost institucionální péče o seniory z regionálního pohledu.
49
v bývalých okresních městech. Bez nemocnice nebo jiného lůžkového zařízení zůstává jen okres
Plzeň-sever. Lůžkovou péči v kraji zajišťuje 11 nemocnic (3 320 lůžek) a dalších 6 specializovaných
lůžkových zařízení (1 687 lůžek). Na 1 000 obyvatel připadá v přepočtu 5,8 lůžek v nemocnicích, tj.
zhruba stejně jako celorepublikový průměr. K úbytku lůžek došlo v nemocnici v Klatovech (pokles
z 343 na 283 lůžek), stabilní počty vykazuje nemocnice v Plané či Domažlicích. Největším
poskytovatelem lůžkové péče zůstává Fakultní nemocnice v Plzni (1 820 lůžek). Dále na území kraje
působí 155 lékáren46.
Kapacity léčeben dlouhodobě nemocných jsou omezené a v souvislosti s očekávaným demografickým
vývojem lze předpokládat další růst potřeby tohoto typu zařízení. Psychiatrická léčebna v Dobřanech
má výrazně nadregionální působnost.
Úroveň obyvatel Plzeňského kraje z hlediska vzdělanosti je možno hodnotit jako mírně
nadprůměrnou, přičemž vzdělanost populace se stejně jako v celé ČR postupně zvyšuje. Závažnější
je však vývoj postavení Plzeňského kraje ve srovnání s ostatními kraji podle vzdělanosti v posledním
desetiletí. Podle podílu vysokoškoláků klesl Plzeňský kraj dle SLDB 2011 mezi roky 2001 a 2011 ze 4.
na 8. místo (10,4% vysokoškolsky vzdělaných osob ve skupině osob nad 15 let věku) a o tři místa (z
5. na 8. místo) se propadl i podle tzv. indexu vzdělanosti, tj. trojnásobku podílu vysokoškolsky a
jednonásobku středoškolsky vzdělaného (s maturitou) obyvatelstva na celkovém počtu obyvatel nad
15 let.
Z hlediska vnitrokrajské diferenciace vzdělanosti (grafická příloha č. 1.3.2/7.) tvoří Plzeň jádro souvislé
oblasti s vyšší hodnotou indexu vzdělanosti, která pokračuje severně podél silnice I/27 a východně na
Prahu. Podobné hodnoty dosahuje také většina měst a větších obcí. Oblast s nižší úrovní vzdělanosti
leží v severozápadní části kraje, tj. na Tachovsku a v přilehlých částech okresů Domažlice a Plzeňsever.
Pokles počtu narozených z 90. let se v uplynulém období promítl na 1. stupni ZŠ a dotkl se především
neúplných škol (jen 1. stupeň). V některých případech vedl až k zániku těchto škol, často malotřídních
s malým počtem žáků, které jsou obvykle ve venkovských oblastech. V současné době se pokles
počtu žáků přesunul na 2. stupeň. Také zde vedl až k zániku ZŠ, tentokrát však úplných s podobnými
parametry. Následný nárůst počtu narozených v posledním desetiletí s sebou aktuálně přináší
zvýšenou poptávku především po předškolních zařízeních.
V letech 1996-2000 zaniklo 8 ZŠ a v období 2001-2006 dalších 12 neúplných a 8 úplných škol.
Nejvíce z těchto 32 zaniklých ZŠ bylo v územním obvodu POÚ s rozšířenou působností Sušice (4),
Horažďovice a Stod (po 3). V roce 2007 zanikly ZŠ v Chudenicích a v Pňovanech, které byly ještě
v roce 2004 úplné47. Mezi roky 2007 a 2009 zanikly celkem čtyři základní školy, z čehož dvě byly
v ORP Tachov, jedna se nacházela v ORP Klatovy a další v ORP Kralovice. V roce 2011 došlo ke
zrušení 1 základní školy v obci Hlohová v ORP Domažlice48. Na základních školách se v posledních
letech přesunul pokles počtu žáků způsobený snížením počtu narozených v 90. letech z 1. na 2.
stupeň. Nebyly již tedy bezprostředně ohroženy malé neúplné školy, které přečkaly období poklesu
žáků, ale problémy měly úplné školy s malým počtem žáků, které na venkově převažují.
Zánik základní školy může mít značný dopad na takto postiženou obec a její perspektivy, neboť
podstatně snižuje její atraktivitu pro mladé stávající i potenciální obyvatele. Síť úplných ZŠ
v Plzeňském kraji i s jejich spádovým územím dokumentuje grafická příloha 1.3.2/8. (rok 2008), počty
žáků pro školní rok 2010/2011 pak příloha č. 1.3.2/8-I..
Síť středních škol podle počtu studentů a oborové struktury dokládá grafická příloha 1.3.2/9. (rok
2008). Střední školy se nachází v 21 obcích Plzeňského kraje. Většinou se jedná o větší obce (nad
2000 obyvatel) s dobrou dostupností.
Naprosto dominantní postavení má město Plzeň, kde studuje více než polovina (57 %) studentů.
Plzeň vyniká také šíří oborové nabídky, proto sem směřuje zájem i ze širšího okolí. Omezená nabídka
středních škol, ale i menší zájem o ně, se projevuje především v okresech Tachov, Plzeň-jih a
především Plzeň-sever.
Také na středních školách se již začal projevovat pokles počtu potenciálních uchazečů o studium
z důvodu změn věkové struktury populace. V období 2006-2011 se snížil počet osob, které nastoupily
46
Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Strategie rozvoje Plzeňského kraje 2020.
47
Stabilita sítě základních škol v Plzeňském kraji.
48
Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Plzeňském kraji ve školním roce 2011 – 2012.
50
do 1. ročníků SŠ v Plzeňském kraji, o 24 %. Zároveň roste nabídka, neboť střední školy se snaží na
rostoucí konkurenci reagovat nabídkou nových, atraktivních oborů. To vede k úbytku zájmu o obory
s výučním listem a ve svém důsledku může ohrozit existenci škol více orientovaných právě na obory
s výučním listem. Počet subjektů poskytujících střední vzdělání se tak v Plzeňském kraji snížil z 61
ve školním roce 2010/2011 na 55 ve školním roce 2012/2013 a na 53 ve školním roce 2014/2015.
V oblasti terciárního vzdělávání je na území Plzeňského kraje hlavním subjektem Západočeská
univerzita v Plzni, kde na devíti fakultách studuje přibližně 12 tisíc studentů. Většina z nich pochází
z Plzeňského kraje. Dále se zde nachází Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Plzni, Česká
zemědělská univerzita v Praze se střediskem vzdělávání v Klatovech a čtyři vyšší odborné školy. Dvě
z nich jsou v Plzni a po jedné v Domažlicích a v Klatovech.
V souvislosti s vyššími stupni vzdělání je důležitý pohyb za vzděláním ve věkové skupině 15-24 let
(dle SLDB 2001), jak ho ilustruje grafická příloha 1.3.2/10.. Velikost vzdělávacích kapacit středních
škol je tentokrát reprezentována počtem žáků podle stupně dosaženého vzdělání. Vyšší podíl vyjížďky
do škol v této věkové kategorii vykazují obce v blízkém okolí sídel středních škol.
Z porovnání nabídky a poptávky (grafická příloha č. 1.3.2/10.) vyplývá, že omezená nabídka
v některých sídlech středních škol zaměřených na obory s výučním listem nebo nástavby, vede
k vyšší vyjížďce i z těchto sídel, např. Horažďovice, Oselce, Planá, Starý Plzenec. To potvrzuje tezi o
klesajícím zájmu o obory s výučním listem. Nutno ovšem připomenout, že výsledky zahrnují také
vyjížďku na VŠ a jsou ovlivněny územními rozdíly v zájmu o studium.
Osídlení
2
Základní charakteristikou osídlení je jeho hustota vyjádřená jako počet obyvatel na km . Plzeňský kraj
patří v ČR ke krajům s nejnižší hustotou osídlení. Díky nárůstu počtu obyvatel v posledním desetiletí
2
se kraj jako celek podle tohoto ukazatele posunul ze 13. na 12. místo (76,0 obyv./km je jen o málo
2
více než polovina průměru ČR, tj. 133 obyv./km ). Vnitrokrajskou diferenciaci hustoty osídlení, která
odráží stupeň urbanizace území, ukazuje grafická příloha č. 1.3.2/11.. Nejvyšší hustota osídlení je
typická pro centra osídlení. Větší území s vyšší hustotou osídlení jsou v okolí Plzně a v tradičních
urbanizovaných osách kolem silnic I/26 a I/27. Naopak nízká hustota osídlení indikuje venkovské
oblasti Plzeňského kraje (Šumava, Tachovsko a s ním sousedící část okresu Domažlice, severozápad
okresu Plzeň-sever, sever a východ okresu Rokycany, Nepomucko).
Venkovské oblasti pokrývají naprostou většinu území kraje. Nejčastěji používané kritérium, tj. obce do
2 tisíc obyvatel, splňovalo 458 obcí z 501 V nich na 82 % území kraje žilo 33 % jeho obyvatel při
2
průměrné hustotě osídlení 31 osob na km . Tyto údaje se během dvou let 2011 – 2013 nezměnily.
Nízká hustota osídlení přináší v těchto územích problémy s dostupností služeb i pracovních
příležitostí49. Venkovské oblasti s velkým podílem malých sídel dobře signalizuje index rozdrobenosti
sídelní struktury. Plzeňský kraj jako celek má 6. nejvyšší index rozdrobenosti sídelní struktury (38,2).
Tento výsledek je silně ovlivněn městem Plzeň, kde žije téměř 30 % obyvatel kraje (index = 2,8). Index
silně závisí na územním vymezení. Hodnoty podle správních území obcí s rozšířenou působností
(ORP) ilustruje grafická příloha č. 1.3.2/12. Nejvyšší hodnoty indexu rozdrobenosti sídelní struktury
(tabulka č. 24) mají čtyři ORP při vnitrozemských hranicích Plzeňského kraje – Nepomuk (výrazně
dominuje), Blovice, Horažďovice, Kralovice. Na opačném konci stojí ORP Plzeň a dále ORP se silnými
bývalými okresními městy a většinou drobnými dalšími sídly – Tachov a Klatovy.
Tabulka č. 24 - Index rozdrobenosti sídelní struktury k 31.12.201350
Území správního obvodu obce
s rozšířenou působností
Index rozdrobenosti sídelní struktury
Nepomuk
96,39
Blovice
76,13
Horažďovice
73,86
Kralovice
71,91
Stříbro
70,05
Domažlice
62,27
49
50
Vlastní výpočet, zdroj dat ČSÚ, k 31.12.2013.
51
Tabulka č. 24 - Index rozdrobenosti sídelní struktury k 31.12.201350
Území správního obvodu obce
s rozšířenou působností
Index rozdrobenosti sídelní struktury
Přeštice
61,05
Sušice
53,09
Rokycany
53,73
Horšovský Týn
51,03
Stod
44,64
-Nýřany
43,65
medián ČR
40,5
Klatovy
39,12
Tachov
38,85
Plzeň
IR = 3 x p1 + 2 x p2 + p3, kde
p1 – podíl obyvatel v obcích do 199 obyvatel včetně,
p2 – podíl obyvatel v obcích s 200 až 499 obyvateli včetně,
p3 – podíl obyvatel v obcích s 500 až 999 obyvateli včetně
2,71
Historický vývoj sídlení struktury
Současná sídelní struktura je výsledkem historického vývoje, který byl i na území Plzeňského kraje
výrazně poznamenán událostmi souvisejícími s 2. světovou válkou, respektive pohybem obyvatel
v Sudetech před a během války, odsunem většiny německého obyvatelstva a novým osidlováním
příhraničí. Mezi roky 1930 a 1950 poklesl podle výsledků Sčítání lidu, domů a bytů počet obyvatel
Plzeňského kraje o 25,5 %. Tyto výrazné populační změny zasáhly nejen příhraniční okresy, ale jak je
patrné z obrázku č. 10, projevily se na úrovni okresů také na jižním a severním Plzeňsku a méně
i v samotné Plzni, naopak se téměř nedotkly Rokycanska.
Obrázek č. 10 - Vývoj počtu obyvatel v letech 1869-2001 podle okresů
V příhraničí se poválečné změny netýkaly jen početního stavu obyvatel, ale ovlivnily i sídelní strukturu.
Z důvodu ochrany státních hranic zde zanikly desítky sídel a u řady dodnes existujících obcí došlo
k vysokému až drastickému poklesu počtu obyvatel (Nemanice 12x, Rybník 24x, Prášily 47x, Hamry
16x, Lesná 12x, Milíře 24x, Obora 20x, Olbramov 11x). Lze konstatovat, že v území těsně při státní
hranici došlo k rozpadu sídelní struktury, neboť zde přestala fungovat centra až o několika tisících
52
obyvatelích (viz tabulka č. 25), která se výrazně podílela na pracovních místech, nabídce služeb
(školy, obchod a další) i vztazích směrem do Německa a do českého vnitrozemí.
Tabulka č. 25 - Obce s více než desetinásobným poklesem počtu obyvatel v letech 1869-200151
1869
1880
1890
1900
1910
1921
1930
1950 1961 1970 1980 1991 2001
Nemanice
3 826 3 889 3 863 3 668 3 771 3 447 3 057
364
344
398
386
344
330
Rybník
3 021 3 030 3 068 3 158 3 322 3 365 3 329
143
138
168
198
169
180
Prášily
4 267 5 369 6 204 5 947 4 213 3 751 3 490
328
319
291
188
148
131
Hamry
1 440 1 446 1 426 1 282 1 465 1 536 1 606
309
253
211
102
101
119
511
186
53
28
21
27
50
Lesná
5 531 4 352 4 138 3 789 3 653 3 507 3 234
799
583
458
515
460
492
Milíře
1 859 1 814 1 843 1 852 1 910 1 825 1 720
328
448
359
93
81
198
Obora
1 962 1 528 1 503 1 609 1 570 1 526 1 601
375
205
187
124
98
104
226
210
132
101
75
78
Horská Kvilda
415
Olbramov
818
397
770
414
788
451
798
432
778
506
696
670
Jak dokládá grafická příloha č. 1.3.2/13., k výraznějšímu poklesu počtu obyvatel (více než 4x) došlo
na úrovni obcí i při vnitrozemské hranici kraje, a to zřejmě z důvodu ekonomických změn (koncentrace
pracovních příležitostí) a horší dostupnosti center z těchto území (kapitola 1.3.1.). Zvláště patrné je to
na severním Rokycansku a v přilehlé části okresu Plzeň-sever, na Manětínsku, Sušicku, Nepomucku
a Blovicku. Pokles počtu obyvatel dokládá i porušení vývoje sídelní struktury v oblasti Podbrdska
v souvislosti se zřízením Vojenského újezdu Brdy.
Grafická příloha také dokumentuje dlouhodobý růst některých center, popř. jiných větších obcí,
z důvodu rozvoje průmyslu. Někde tyto změny začaly na konci 19. století, jinde až po 2. světové válce.
Nejmarkantnějším příkladem je z hlediska absolutních počtů samozřejmě Plzeň (31 tisíc v r. 1869, 174
tisíc v r. 1991), relativně nejvíce rostla Horní Bříza (328 v r. 1869, 4 487 v r. 2001).
Centra osídlení
Určení jednotlivých dílčích a následných komplexních center sídelní struktury vychází z Metodického
sdělení MMR ke zpracování sídelní struktury v 2. úplné aktualizaci ÚAP krajů (březen 2013).
V některých bodech musela být metodika upravena vzhledem k nedostupnosti příslušných podkladů.
Centra typu I. – správní obce
V tomto případě došlo k vymezení centra I. kategorie s nejvyšším významem, podmínku splňuje
město Plzeň. Na hierarchicky nižší úrovni (II) byly vymezeny 4 zbývající okresní města – Domažlice,
Klatovy, Rokycany a Tachov. Nižší význam byl přiřazen obcím s rozšířenou působností, které
nesplňují podmínky pro zařazení do kategorie vyšší. Takových obcí se zde nachází 10 a dalších 20
obcí náleží do nejnižší sledované kategorie, kam spadají obce s pověřeným obecním úřadem.
Z hlediska této kategorie je možné alternativně sledovat obce se stavebním úřadem, ale lepší
průkaznost splňují tyto tzv. POÚ. Výpis správních center obsahuje obrázek č. 11 a jejich rozložení
v Plzeňském kraji je znázorněno v grafické příloze č. 1.3.2/14-I.
51
Historický lexikon obcí České republiky.
53
Obrázek č. 11 – Význam jednotlivých obcí v sídelní struktuře na základě správního členění
Sídelní struktura I - správní obce
Sídelní struktura I - správní obce
Obec
Typ
Význam
Obec
Typ
Význam
Plzeň
KRAJ
I
Holýšov
POÚ
IV
Domažlice
Klatovy
OKRES
II
Kašperské Hory
POÚ
IV
OKRES
II
Kdyně
POÚ
IV
Rokycany
OKRES
II
Manětín
POÚ
IV
Tachov
OKRES
II
Město Touškov
POÚ
IV
Blovice
ORP
III
Nýrsko
POÚ
IV
Horažďovice
ORP
III
Planá
POÚ
IV
Horšovský Týn
ORP
III
Plánice
POÚ
IV
Kralovice
ORP
III
Plasy
POÚ
IV
Nepomuk
ORP
III
Poběžovice
POÚ
IV
Nýřany
ORP
III
Radnice
POÚ
IV
Přeštice
ORP
III
Spálené Poříčí
POÚ
IV
Stod
ORP
III
Staňkov
POÚ
IV
Stříbro
ORP
III
Starý Plzenec
POÚ
IV
Sušice
ORP
III
Třemošná
POÚ
IV
Bezdružice
POÚ
IV
Všeruby
POÚ
IV
Bor
POÚ
IV
Zbiroh
POÚ
IV
Centra II. typu – pracovní centra
V rámci vymezování struktury pracovních center byly sledovány takové obce, kde existuje alespoň
1000 obsazených pracovních míst (SLDB 2001). Obec, která splňuje takovouto podmínku, se stává
následně kandidátem pro zařazení mezi pracovní centrum, na území Plzeňského kraje splňuje
podmínku počtu obsazených pracovních míst celkem 34 obcí (necelých 7% celkového počtu obcí). Na
tyto kandidáty byla aplikována podmínka druhá, a to ta, že do obce musí směřovat největší podíl
vyjíždějících za prací z alespoň jediné jiné obce (tzn. kandidát musí fungovat jako centrum pro
alespoň část svého okolí). Na základě aplikace této podmínky došlo k redukci center na 19 obcí
(necelá 4 %).
K 19 nalezeným obcím byly následně hledány jejich tzv. funkční městské regiony. Tyto regiony jsou
vymezovány na základě sledování podílů vyjížděk za prací do sledovaných pracovních center. Bylo
využito již zpracovaných podkladů v rámci Atlasu sídelního systému České republiky, ve kterém došlo
k vymezení pracovních center a jejich regionů na základě SLDB 2001.
Zařazení center do jednotlivých kategorií dle významu bylo provedeno v souladu s metodikou.
Jednotlivé rozsahy vymezených regionů jsou patrné z obrázku č. 12. Nejvyššího významu dosahuje
pouze jediné centrum, město Plzeň, jehož funkční region zasahuje daleko za hranice okresu Plzeňměsto. Do druhé kategorie byly zařazeny Klatovy, rozsah jejich funkčního regionu až na malé výjimky
kopíruje obvod jejich správního území jako obce s rozšířenou působností. Do třetí kategorie spadají
zbývající bývalá okresní města Domažlice, Rokycany, Tachov a také Stříbro a Sušice. Nejmenšího
významu dosáhlo dalších 11 center, jejichž význam měřený počtem a velikostí „obsluhovaných“ obcí
již značně osciluje, jak dokládají hodnoty v následující tabulce.
54
Obrázek č. 12 – Význam jednotlivých obcí v sídelní struktuře
na základě vymezení pracovních center
Sídelní struktura II - pracovní centra
1
Obec
FMR
Podíl
FMR2
Podíl
FMR3
Podíl
Význam
Plzeň
79
15,8
874,6
11,6
236 138
41,3
I
Klatovy
33
6,6
620,7
8,2
41 027
7,2
II
Domažlice
23
4,6
232,8
3,1
20 179
3,5
III
Rokycany
16
3,2
156,6
2,1
19 977
3,5
III
Tachov
12
2,4
350,6
4,6
18 516
3,2
III
Sušice
13
2,6
172,6
2,3
15 482
2,7
III
Stříbro
20
4,0
345,8
4,6
14 810
2,6
III
Přeštice
10
2,0
107,6
1,4
11 281
2,0
III
Nýřany
3
0,6
44,2
0,6
8 304
1,5
IV
Horažďovice
9
1,8
128,0
1,7
8 215
1,4
IV
Kdyně
6
1,2
89,1
1,2
7 113
1,2
IV
Nýrsko
3
0,6
108,8
1,4
6 348
1,1
IV
Dobřany
1
0,2
35,3
0,5
6 107
1,1
IV
Holýšov
6
1,2
50,2
0,7
5 856
1,0
IV
Planá
2
0,4
72,3
1,0
5 770
1,0
IV
Horšovský Týn
4
0,8
104,0
1,4
5 551
1,0
IV
Bor
3
0,6
194,0
2,6
5 542
1,0
IV
Nepomuk
10
2,0
68,5
0,9
5 315
0,9
IV
Kralovice
8
1,6
83,5
1,1
4 717
0,8
IV
1-3
Indexy FMR značí rozsahy jednotlivých funkčních městských regionů dle počtu obcí, jejich celkové rozlohy
2
v km a jejich celkového počtu obyvatel. Podíly označují % podílu FMR na celkové velikosti Plzeňského kraje.
Grafická příloha č. 1.3.2/14-II. znázorňuje rozložení pracovních center v Plzeňském kraji.
Centra III. typu – obce s občanskou vybaveností
Při vymezování obcí s přítomností sledované občanské vybavenosti došlo k částečnému odchýlení se
od doporučené metodiky. Důvodem je především nedostupnost požadovaných údajů z veřejných
databází a omezený prostor k jejich ověření alternativními cestami. Z těchto důvodů musely být určité
ukazatele nahrazeny jinými s podobnou prokazatelnou hodnotou. Sledované ukazatele v rámci
jednotlivých kategorií dle původní metodiky znázorňuje obrázek č. 13 a upravené ukazatele
znázorňuje obrázek č. 14.
55
Obrázek č. 13 – Metodické doporučení pro přiřazení významu centrům na základě splnění
podmínky existence občanského vybavení
Faktor / Význam
Školství
I
II
III
IV
vysoká škola,
knihovna s
odbornými
publikacemi
nejméně 3 střední
školy
střední škola
úplná základní škola
větší ambulantní
zdravotnické zařízení
vybaveno několika
ordinacemi lékařů
ordinace praktického
lékaře a (alespoň část
týdne) minimálně 2
odborných lékařů
divadlo, knihovna s
odbornými
publikacemi
víceúčelový sál
samostatný prodej
cca 15 oborových
druhů zboží
samostatný prodej
těchto oborových druhů
zboží: textil, obuv,
knihy, papír, drogerie,
železářství, elektro,
hračky
samostatný prodej
potravin a
průmyslového zboží
nemocnice s nejméně nemocnice s nejméně
5 lůžkovými
2 lůžkovými
odděleními
odděleními
Zdravotnictví
divadlo (se stálým
repertoárem),
koncertní sál
Kultura
hypermarket s
prodejní plochou nad
Maloobchod
2 500 m2 (včetně
případů, kdy je
umístěn v příměstské
obci)
Obrázek č. 14 – Upravená metodika pro stanovení center s občanskou vybaveností
Faktor / Význam
Školství
Zdravotnictví
Kultura
Maloobchod
I
vysoká škola,
knihovna s
odbornými
publikacemi
II
III
IV
nejméně 3 střední
školy
střední škola
úplná základní škola
větší ambulantní
zdravotnické zařízení
vybaveno několika
ordinacemi lékařů
ordinace praktického
lékaře a (alespoň část
týdne) minimálně 2
odborných lékařů
divadlo, knihovna s
odbornými
publikacemi
samostatný prodej
cca 15 oborových
druhů zboží
samostatný prodej
těchto oborových druhů
zboží: textil, obuv,
knihy, papír, drogerie,
železářství, elektro,
hračky
samostatný prodej
potravin a
průmyslového zboží
nemocnice s nejméně nemocnice s nejméně
5 lůžkovými
2 lůžkovými
odděleními
odděleními
divadlo (se stálým
repertoárem),
koncertní sál
hypermarket s
prodejní plochou nad
2 500 m2 (včetně
případů, kdy je
umístěn v příměstské
obci)
Základním zdrojem dat je ČSÚ – Místní a obecní statistika, dále výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací
soustavy v Plzeňském kraji ve školním roce 2011 – 2012 a vlastní průzkum.
Důležitým faktorem, ovlivňujícím jak bude vypadat náš obraz rozmístění center v kraji, je návrh
zohlednění jednotlivých faktorů (témat) pro celkové určení kategorie centra. Nejprve byli navrženi
56
kandidáti, což jsou obce, které splňují podmínku alespoň 2 z 3 faktorů, kterým byl přiřazen rovnocenný
význam, tedy školství, zdravotnictví a kultura. Zastoupen není maloobchod, který nebyl sledován pro
všechny kategorie významnosti, ale u vyšších center k němu bylo přihlédnuto (viz dále v textu).
Z těchto kandidátů, kterých je na území Plzeňského kraje 89 (cca 18 %), byly vybrány ty obce, které
splňují podmínku všech 3 faktorů, tím došlo k vyřazení 24 kandidátů a byl určen celkový počet center,
kterých je 65 (necelých 13%).
Následným krokem bylo zařazení center do kategorií. Každý faktor měl přiřazenu stejnou váhu, došlo
tedy k zařazení na základě aritmetického průměru jednotlivých hodnot faktorů. Tuto odchylku od
metodiky, která navrhuje pro zařazení do kategorie společnou přítomnost všech uvedených druhů a
zařízení služeb lze zdůvodnit nemožností získání relevantních údajů, čímž by mohlo dojít
k nepřípustné míře zkreslení.
V rámci občanské vybavenosti poprvé nalézáme 2 obce splňující kritéria pro zařazení do center
nejvyššího významu. Jde o krajské město Plzeň a město Klatovy, které má dostatečně kapacitní
nemocnici, divadlo se stálým repertoárem a je zde pracoviště vysoké školy, z hlediska maloobchodu
pak lze nalézt hypermarket i množství dalších prodejních ploch. Klatovy jsou tímto jednoznačně
atraktivní pro dojížďku obyvatel jižní části Plzeňského kraje. Z grafické přílohy č. 1.3.2/14-III. je patrné,
že v okolí Klatov navíc nejsou žádná centra vyššího významu a hustota center obecně je zde nízká.
Do druhé kategorie spadají 3 obce – Domažlice, Sušice a Rokycany. Pro všechny tyto obce platí, že
jsou zde alespoň 3 střední školy a je zde kapacitní nemocnice, horší výsledek ukazují ve faktoru
kultura, přesto je možné je jednoznačně zařadit mezi II. kategorii významnosti, protože v oblasti
maloobchodu splňují i podmínku pro kategorii I.
Do III. kategorie spadá 20 zástupců, především se jedná o obce s rozšířenou působností nebo obce
s pověřeným obecním úřadem, ale lze zde nalézt výjimky (Mirošov, Kaznějov a další), největším
zástupcem je Tachov, naopak z hlediska počtu obyvatel je nejmenší obcí III. kategorie Manětín. Do
nejnižší sledované kategorie center spadá ostatních 40 obcí, mezi nimiž lze nalézt výrazné rozdíly jak
z hlediska velikosti, tak také v úrovni jednotlivých nabízených služeb. Největším kandidátem na
centrum zůstává Železná Ruda, která nesplnila podmínku ve faktoru kultura. Centra a jejich
hodnocení faktorů znázorňuje následující obrázek č. 15.
Obrázek č. 15 – Význam jednotlivých obcí v sídelní struktuře
na základě posouzení občanské vybavenosti
Sídelní struktura III - obce s občanským vybavením kategorie I - III
Obec
Š
K
Z
Plzeň
Klatovy
Domažlice
Rokycany
Sušice
Blovice
Bor
Břasy
Horažďovice
Horní Bříza
Horšovský Týn
Hrádek
Kaznějov
1
1
2
2
2
3
3
4
3
2
2
4
4
1
1
4
3
3
4
3
3
3
4
3
3
2
1
1
1
1
1
3
3
3
2
3
3
3
3
Význam Obec
I
I
II
II
II
III
III
III
III
III
III
III
III
Kdyně
Kralovice
Manětín
Mirošov
Planá
Starý Plzenec
Stod
Stříbro
Tachov
Zbiroh
Zbůch
Š
K
Z
Význam
4
3
4
4
3
3
3
3
2
2
4
3
3
4
2
3
4
3
4
4
3
3
3
4
3
3
4
3
2
4
3
1
3
3
3
3
III
III
III
III
III
III
III
III
III
III
III
III
Faktory jsou značeny následovně: Š = školství, K = kultura, Z = zdravotnictví. V tabulce jsou uvedeny pouze obce
s významem I – III.
Z grafické přílohy č. 1.3.2/14-III. lze vyčíst vysokou koncentraci nalezených center v Plzeňské
aglomeraci a jejím nejbližším okolí. Tyto obce patrně nemají charakter pravého centra, ale spíše je
zde vlivem značné suburbanizace v příměstském regionu poptávána občanská vybavenost. Naopak
57
nejnižší hustotu vykazují příhraniční oblasti Plzeňského kraje (Český les a Šumava) a další méně
zalidněné oblasti.
Výsledná centra sídelní struktury
Na základě posouzení center všech sledovaných typů došlo k celkovému zařazení obcí do kategorie
center sídelní struktury. Centrům byl přiřazen takový význam, kterému obec po průzkumu dílčích
centralit kompletně nebo většinově odpovídá. Nejprve byla vymezena centra, u kterých lze celkovou
centralitu nalézt bez problémů. Takovým případem jsou centra spadající do dvou nejvyšších kategorií.
Centrum I. kategorie je na území Plzeňského kraje pouze jediné - město Plzeň, které prokázalo ve
všech sledovaných centralitách nejvyšší význam. Centrum II. kategorie se vyskytuje třikrát, jde o 3
bývalá okresní města, Domažlice, Klatovy a Rokycany, jejich význam odpovídá většinově této
kategorii, odlišnosti dílčích centralit lze vysledovat z obrázku č. 16.
U center nižších kategorií (III a IV) byly vyjma center jednoznačně určených dle metodiky dále
definováni pro každou kategorii tzv. kandidáti. Mezi kandidáty na danou kategorii patří ta obec, která
by po splnění podmínky jedné dílčí centrality dosáhla této celkové kategorie. Ve všech případech se
jedná o obce, které nesplňují definovanou podmínku pracovního centra. Tito kandidáti však nejsou ve
výsledném kartogramu znázorněni. Do III. kategorie spadá 7 center, jedná se o obce s rozšířenou
působností, v kategorii nebyly potvrzeny 2 obce tohoto správního významu, a to Blovice a Stod, které
zůstaly pouze kandidáty a dále Nepomuk a Nýřany, které dosahují významu pouze IV. kategorie.
Vyjma těchto dvou zmíněných spadá do nejnižší IV. kategorie dalších 6 obcí, z hlediska správního
členění vždy obce s pověřeným obecním úřadem a nalezneme zde 14 kandidátů na tuto kategorii
významnosti. Celkovou kategorizaci centrality znázorňuje grafická příloha č. 1.3.2/14-IV.
Obrázek č. 16 – Celková kategorizace center sídelní struktury v Plzeňském kraji
Sídelní struktura - celková kategorizace center
Obec
C1
C2
C3
Význam
KFV
Plzeň
I
I
I
I
201,24
Domažlice
II
III
II
II
16,52
Klatovy
II
II
I
II
28,19
Rokycany
II
III
II
II
16,50
Horažďovice
III
IV
III
III
5,80
Horšovský Týn
III
IV
III
III
4,90
Kralovice
III
IV
III
III
3,95
Přeštice
III
III
IV
III
6,41
Stříbro
III
III
III
III
9,68
Sušice
III
III
II
III
10,87
Tachov
II
III
III
III
13,95
Bor
IV
IV
III
IV
3,97
Dobřany
IV
IV
IV
IV
5,17
Holýšov
IV
IV
IV
IV
3,81
Kdyně
IV
IV
III
IV
4,54
Nepomuk
III
IV
IV
IV
3,58
Nýrsko
IV
IV
IV
IV
4,11
Nýřany
III
IV
IV
IV
6,50
Planá
IV
IV
III
IV
5,30
1
2
3
Dílčí centrality jsou značeny C , C a C pro správní obce, pracovní centra a obce s občanským vybavením.
Celková kategorie je uvedena v položce „význam“. Hodnoty komplexní funkční velikosti obcí (KFV) vyplývají
ze SLDB 2001.
58
Při porovnání s ukazatelem komplexní funkční velikosti obcí (KFV), je možné tvrdit, že zařazení center
do kategorií zhruba odpovídá jejich významu dle tohoto ukazatele. Z hlediska KFV mezi obcemi II.
kategorie výrazně vyčnívají Klatovy, které i dle dílčích centralit vykazují nejlepší výsledek v této
kategorii, na hranici mezi II. a III. kategorií se pohybuje Tachov. Větší rozdíly, ačkoliv stále
zanedbatelné, jsou patrné v kategoriích nižšího významu, mezi námi vybraných 19 obcí by nespadal
Nepomuk, naopak by zde byl Stod, lepšího umístění by dosáhly Nýřany, hůře by na tom byly
Kralovice.
Při porovnání výše uvedeného a dalších aspektů osídlení nezahrnutých do metodiky lze tvrdit
následující:
Ve srovnání s ostatními kraji ČR je Plzeňský kraj zřetelně monocentrický. Plzeň se vyvinula ve
výrazně dominantní centrum (vyšší centrum významné) mezoregionálního významu. V kategorii
středních a nižších center lze vždy jen jedno považovat za významné. Jsou to Klatovy jako střední
centrum osídlení a Stříbro jako nižší centrum osídlení.
Ostatní centra v těchto kategoriích mají výrazně nižší potenciál než obdobná centra v jiných krajích.
Týká se to zejména bývalých okresních měst Domažlice a Tachov. Rokycany vzhledem k blízkosti
k Plzni mají poměrně nízký regionální význam. Východní část Rokycanska již spáduje k Berounu,
respektive již přímo k Praze.
Rozložení center v území Plzeňského kraje je značně nevyrovnané. Významnější centrum chybí
v severní části kraje. Poměrně dobré je rozložení center v příhraničním území (Planá, Tachov,
Domažlice, Kdyně, Nýrsko, Železná Ruda, Sušice). Chybí zde Bělá nad Radbuzou, která před 2.
světovou válkou měla téměř 7 tisíc obyvatel (dnes jen 1,8 tisíce). Dvě z těchto center - Tachov a
Sušice však leží mimo hlavní dopravní trasy.
Klatovy dominují jižní části kraje, středním centrem (ostatním) v tomto území je Sušice. Regionální
význam center Nýřany a Dobřany je oslabován blízkostí Plzně. Ze středních center osídlení svému
zařazení nejvíce odpovídají města Stříbro a Přeštice.
Nejvýznamnější soustředění „center“ je v koridoru Plzeň – Domažlice. S výjimkou Domažlic se však
jedná o centra lokální úrovně, jedině Horšovský Týn je možné považovat za nižší centrum ostatní.
Toto město s významným historickým potenciálem již také leží ve větší vzdálenosti od Plzně.
V koridorech směrem jihovýchodním (směr Nepomuk) a severním (směr Kralovice) nejsou střední
centra zastoupena. Následující tabulka č. 26 uvádí hierarchii center Plzeňského kraje.
Tabulka č. 26 - Centra osídlení Plzeňského kraje
Kategorie
Obec
Administrativní funkce
B1
vyšší centrum významné
Plzeň
ORP
C1
střední centrum významné
Klatovy
ORP
Rokycany
ORP
Domažlice
ORP
Tachov
ORP
Sušice
ORP
Stříbro
ORP
Nýřany
ORP
Přeštice
ORP
Horažďovice
ORP
Planá
POÚ
Horšovský Týn
ORP
Dobřany
POÚ
Kdyně
POÚ
Nýrsko
POÚ
Holýšov
POÚ
Třemošná
POÚ
Bor
POÚ
C2
D1
D2
E1
střední centrum ostatní
nižší centrum významné
nižší centrum ostatní
lokální centrum významné
59
Tabulka č. 26 - Centra osídlení Plzeňského kraje
Kategorie
E2
lokální centrum ostatní
Obec
Administrativní funkce
Starý Plzenec
POÚ
Kralovice
ORP
Stod
ORP
Blovice
ORP
Nepomuk
ORP
Horní Bříza
-
Hrádek u Rokycan
-
Železná Ruda
-
Staňkov
POÚ
Plasy
POÚ
Kaznějov
Zbiroh
POÚ
Rozvojové osy
Plzeň leží na nadnárodních osách osídlení, které ji spojují přes Beroun s Prahou, přes Amberg
s Norimberkem a přes Regensburg s Mnichovem. Nadnárodní osy by měly propojovat metropolitní
regiony, nadregionální osy významné aglomerace, jejichž jádry jsou vyšší centra (orientačně nad 50
tis. obyv.). Ostatní osy propojují střední centra osídlení, resp. jsou jejich prostřednictvím realizovány
přeshraniční vazby.
Západovýchodní osa Norimberk – Plzeň – Praha (dálnice A6 – D5) prochází na území Plzeňského
kraje s výjimkou úseku Stříbro – Plzeň – Rokycany řídce osídleným územím bez významnějších
center. V úseku Stříbro – Amberg není tato osa podporována železnicí.
Velice významná je osa Praha – Plzeň – Regensburg – Mnichov, kde je sledován projekt Donau
Moldau Bahn umožňující napojení Prahy na vysokorychlostní železniční koridor (ICE)
Frankfurt/Strasbourg – Stuttgart – Mnichov – Vídeň. V Regensburgu je též možná vazba na spojení
ICE Norimberk – Linec – Pasov. Problémem tohoto koridoru je oddalovaná přestavba silnice I/26 na
území ČR.
Nadregionální význam má i osa Plzeň – Klatovy – Železná Ruda/B. Eisenstein – Deggendorf
umožňující další spojení na Dunajský koridor osídlení. Nadregionální význam mají osy umožňující
propojení Plzně na Ústecký kraj (Chomutov – Most) a na kraj Jihočeský (Písek – České Budějovice).
Další osou této kategorie, navazující v Boru, je osa Plzeň – Bor – Planá – Mariánské Lázně – Cheb
s pokračováním na Hof a Plauen.
Nadregionální význam může mít dále osa Domažlice – Klatovy – Horažďovice – Strakonice (– České
Budějovice). Přes Horažďovice a Strakonice je vedena hlavní železniční trať Plzeň – České
Budějovice. Tato osa je však na území Plzeňského kraje výrazně slabší, nesměřuje na vyšší centrum
osídlení.
Systém je doplněn osami ostatními s regionálním významem. Jedná se o spojení center osídlení
mimo hlavní koridory, tj. Tachova s Planou a Borem a Sušice s Klatovy a Horažďovicemi. Dále lze do
této kategorie zařadit regionální přeshraniční vazby Bělá n. Radbuzou – Elein, Klenčí pod Čerchovem
– Waldmünchen, Kdyně – Eschlkan a Nýrsko – Neunkirchen b. Hl. Blut. Ve stejné kategorii je i spojení
Sušice – Kašperské Hory – Vimperk.
Rozvojové osy jsou stabilizované, potenciál sídel v jejich koridorech je však podprůměrný. Vzhledem
k omezeným populačním zdrojům Plzeňského kraje i celé ČR nelze předpokládat významnější nárůsty
počtu obyvatel.
Žádoucí by byla výraznější hierarchizace center, která by umožnila v některých případech jejich
posílení. Určitým řešením však může být i posílení spolupráce některých blízkých malých měst. Týká
se to např. dvojic Kralovice – Kožlany, Plasy – Kaznějov, Stod – Chotěšov, Holýšov – Staňkov,
Blovice – Spálené Poříčí, Radnice – Břasy, Holoubkov – Mýto.
Spádová území center osídlení a některých dalších významných center podle pracovních vztahů
ilustruje grafická příloha č. 1.3.2/15. Zdrojem je studie Vyjížďka a dojížďka za prací na území
60
Plzeňského kraje. Spádová území byla vymezena také s přihlédnutím ke spádu veřejného
občanského vybavení (především škol) a administrativnímu členění, neboť odráží historické vztahy
v území. Vztahy center a jejich území byly definovány na základě intenzity pracovních vztahů, které
jsou v kartogramu též vyznačeny.
Pracovní sílu velikostně vyšších center dokládají i tzv. funkční urbanizovaná území (FUA) 52. Každé
FUA se vyznačuje existencí zvláště silných vazeb obyvatel na pracoviště v místním centru, na území
kraje bylo vymezeno 7 těchto území. Jednotlivá funkční urbanizovaná území jsou zachycena
v grafické příloze č. 1.3.2/16. a vzhledem k jejich významu zejména pro ekonomický pilíř se jimi dále
zabývá kapitola 1.4.2.
1.3.3 Oblast: Bydlení
Struktura bytového fondu podle druhu domů v Plzeňském kraji se blíží průměru ČR. Při SLDB v roce
2001 byl podíl bytů v rodinných domech 46,1 %, což byl 6. nejnižší podíl v ČR, dle výsledků SLDB
2011 tento podíl narostl na 46,6%. Na tento mírně nižší podíl rodinných domů na bytovém fondu má
vliv především Plzeň (viz tabulka č. 27). Také okres Tachov měl podíl bytů v rodinných domech mírně
pod průměrem kraje. Na ostatním území byl výrazně vyšší. Tento ukazatel indikuje venkovský
charakter zástavby, respektive naopak podíl větších sídel se zástavbou bytových domů. Během let
2001 – 2011 se výrazně výšil podíl rodinných domů pouze v Plzni, v ostatních okresech nárůsty počtu
bytů korelují v obou typech (rodinné i bytové), výjimkou je okres Plzeň-jih, kde došlo k významnému
poklesu obývaných bytů v rodinných domech, což je však spíše výsledkem územních změn.
Tabulka č. 27 - Trvale obydlené byty podle druhu domů v roce 201153
Rodinné domy
Bytové domy
Ostatní objekty
Celkem
Podíl rodinných
domů (%)
Domažlice
13 335
9 591
416
23 342
57,1
Klatovy
18 846
14 450
563
33 859
55,7
Plzeň-město
18 569
60 123
1 015
79 707
23,3
Plzeň-jih
15 942
7 018
415
23 375
68,2
Plzeň-sever
18 136
9 564
364
28 064
64,6
Rokycany
11 574
6 462
245
18 281
63,3
9 030
10 215
425
19 670
45,9
Okres
Tachov
Na úrovni obcí znázorňuje územní rozdíly grafická příloha č. 1.3.3/1. Vysoký podíl bytů v rodinných
domech (nad 90 %) mají POÚ převážně na Rokycansku a jižním Plzeňsku. Na Klatovsku a části
Domažlicka je relativně více obcí s podílem rodinných domů nad 80 %.
Komfort nového bydlení v rodinných domech měřený průměrnou kubaturou, zastavěnou nebo užitnou
plochou se v posledním desetiletí v Plzeňském kraji i v ČR snižoval. Obytná plocha stagnovala a
pokojovost bytů rostla. Tato snaha o větší efektivitu výstavby je zřejmě důsledkem rozvoje
developerských projektů v segmentu výstavby rodinných domů. Parametry bytových domů se
podstatně neměnily54.
Struktura bytového fondu v Plzeňském kraji z hlediska stáří také odpovídá průměru ČR. V roce 2001
bylo průměrné stáří trvale obydlených bytů v Plzeňském kraji 41,5 roku (Ø ČR 41,2 roku).
Vnitrokrajské rozdíly na úrovni okresů dokládá obrázek č. 17.
Nejstarší bytový fond mají okresy Plzeň-jih a Plzeň-sever (oba 43,5 roku), nejmladší okres Tachov
(38,2 roku). Kromě okresu Tachov byla většina bytového fondu v roce 2001 postavena do roku 1970.
Plzeň (okres Plzeň-město) vyniká vysokým podílem bytů postavených v letech 1971-1980, kdy ve
městě vrcholila panelová výstavba.
52
MMR 2010.
53
Podle ČSÚ - SLDB 2011
54
61
Obrázek č. 17 - Struktura bytového fondu podle období výstavby v roce 2001
Na úrovni obcí je z grafické přílohy č. 1.3.3/2. patrné, že po 2. světové válce byla zahájena intenzivní
bytová výstavba ve vybraných centrech a v některých obcích v příhraničí. V období 1991 - 2001
pokračovala intenzivnější výstavba zejména v příhraničí (viz grafická příloha č. 1.3.3/3.).
Z výsledků SLDB 2011 lze vyhodnoti stáří domovního fondu, kdy stáří jednotlivých obydlených domů
či jejich rekontrukce spadá do 1 ze 6 kategorií, viz obrázek č. 17a, který porovnává jednotlivé okresy.
Obrázek č. 17a - Struktura domovního fondu podle období výstavby v roce 2011
100%
2001 - 2011
90%
80%
1991 -2000
70%
1981 - 1990
60%
1971 - 1980
50%
1920 - 1970
40%
1919 a starší
30%
20%
10%
0%
Podíl výstaby v posledním sledovaném desetiletí 2001 - 2011 dokumentuje grafická příloha 1.3.3/3-I.
Z obrázku je patrný rozvoj bydlení v Plzni a jejím zázemí, dále pak výstavba v obcích poblíž hlavních
tahů. Místa s odhlehlou polohou mají domovní fond podstatně starší. Z hlediska jednotlivých obcí
dominují Kornatice (podíl 48%) a Horská Kvilda (41%). Je nutné zmínit, že statistika zahrnuje také
rekonstrukce původních budov.
Trendy bytové výstavby dokládají data ČSÚ o bytové výstavbě v letech 1997-2007. Ve sledovaném
období byl i přes značné výkyvy, tzv. intenzity bytové výstavby, v jednotlivých krajích patrný rostoucí
trend. V rámci ČR stoupl v tomto období počet dokončených bytů na 1000 obyvatel středního stavu
z 1,63 na 4,03. V Plzeňském kraji to bylo z 1,39 na 3,42 s vrcholem v letech 2004-2006 (3,70, 3,59 a
3,74). Podle průměrné hodnoty měl Plzeňský kraj v tomto období s intenzitou 3,00 čtvrtou
nejintenzivnější bytovou výstavbu v ČR (Ø ČR 2,70). Následující rok 2008 byl z hlediska rozsahu
62
dokončované bytové výstavby výjimečný (4,7). Z nejnovějších údajů vyplývá, že po roce 2008 dochází
ke klesajícímu trendu v množství dokončených bytů a tento stav trvná až do roku 2014.
Okresy Plzeňského kraje se však podílely na tomto výsledku velmi různě (viz tabulka č. 28). Ve
sledovaném období vykazují nadprůměrnou úroveň bytové výstavby okresy Domažlice, Plzeň-jih a
Plzeň-sever, zatímco v Plzni byla průměrná intenzita bytové výstavby poloviční. V krajském městě je
také nejzřetelnější rozvoj bytové výstavby v posledních letech, když do roku 2003 se stavělo výrazně
méně než 2 byty na 1000 obyvatel. Následoval prudký růst na více než 4 v roce 2006, tj. hodnota,
která je obecně považována za mezní pro obnovu bytového fondu. V posledních 2 letech dosahoval
index nejvyšších hodnot u okresů Plzeň - město a Plzeň – sever, meziročně došlo k poklesu zejména
na Tachovsku a Plzni – jihu, což může odrážet jednak naplněnost poptávky v předchozím období a
také částečně dopady hospodářského útlumu.
Tabulka č. 28 - Intenzita bytové výstavby v letech 2000 - 200955
Počet dokončených bytů na 1 000 obyvatel středního stavu ročně
Okres
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
2008
2009
2000 - 2009
Domažlice
5,78
3,69
4,08
4,02
5,93
4,58
2,33
5,43
3,28
3,28
4,24
Klatovy
3,12
3,15
3,14
3,74
4,45
2,59
3,85
1,83
3,77
2,82
3,246
Plzeň-město
1,25
1,27
1,62
1,25
2,16
3,46
4,12
3,31
5,89
4,21
2,854
Plzeň-jih
5,21
5,16
5,06
5,90
4,62
4,45
4,69
3,49
4,11
2,71
4,54
Plzeň-sever
3,07
4,64
4,96
4,37
5,04
4,10
4,54
4,21
5,32
4,61
4,486
Rokycany
1,88
2,75
3,13
2,11
2,81
4,07
3,11
4,20
3,00
3,25
3,031
Tachov
3,95
3,41
4,12
2,53
2,39
2,25
2,07
2,30
5,09
2,97
3,108
Na úrovni obcí dokumentuje územní rozdíly v bytové výstavbě v Plzeňském kraji grafická příloha
č. 1.3.3/4 (pro rok 2011 pak č. 1.3.3/4-I., pro rok 2013 č. 1.3.3/4-II). Vysokou průměrnou intenzitu
bytové výstavby v letech 1998 – 2009 dosahovaly obce tvořící prstenec kolem Plzně, vč. měst a
větších obcí (Dobřany, Starý Plzenec, Vejprnice, Tlučná, Líně, Zbůch) s přerušením severním směrem
(při silnici I/27). Porovnáním s údaji za poslední 2 roky lze zjistit další mírné rozšíření popsaného
prstence, tj. do navazujících obcí dále od Plzně (i v uvedené oblasti při I/27), ale také obecně pokles
intenzity výstavby při porovnání roků 2009 a 2011 (např. město Plzeň, při dálnici D5 v okresu Tachov,
obce na Šumavě).
V pohraničí zůstává poměrně vyšší intenzita v menších obcích na Domažlicku nebo Rokycansku,
poklesá na Kdyňsku a také u většiny obcí na Šumavě, které vykazovaly v předchozím období vůbec
největší průměrnou intenzitu bytové výstavby v Plzeňském kraji.
Intenzivní bytová výstavba s sebou do nových území obvykle přináší požadavky na zajištění
související občanské vybavenosti, ale také nárůst dopravního zatížení a nároky na technickou a další
veřejnou infrastrukturu.
Naopak v 36 obcích kraje nebyl v období 1998-2009 dokončen ani jeden byt. Jedná se o malé obce
do 500 obyvatel, některé z nich spolu sousedí. Porovnáním roků 2009, 2011 a 2013 je nyní zřejmý
nárůst počtu těchto obcí. Ze statistiky ČSÚ pro rok 2013 vyplývá potvrzení trendu intenzivní výstavby
v plzeňské aglomeraci a nulového rozvoje malých obcí vně hlavních tahů. Oproti roku 2011 je patrná
významná změna v počtu dokončených bytů v některých šumavských obcích (Prášily, Modrava).
V oblasti bydlení má význam jako ukazatel i místně obvyklé nájemné, které je sestaveno na základě
následujících faktorů: technický stav domu a bytu, technologie výstavby, poloha bytového domu a
velikost bytu. Dle těchto šetřených faktorů bude sestavena mapa nájemného pro celou Českou
republiku, která je v současnosti v rozpracování. Tabulka č. 29 uvádí výši místně obvyklého
nájemného ve vybraných obcích Plzeňského kraje, u nichž jsou již MMR zveřejněny údaje. Podle této
tabulky sice nelze komplexně hodnotit diferenciaci nájemného v celém Plzeňském kraji, přesto lze na
základě uvedených dat definovat určité pravidelnosti. Nejvyšší míru místně obvykle nájemného
vykazují větší města a obce, které leží na přímých dopravních tazích ve směru na krajské město Plzeň
např. Přeštice, Klatovy, Nýřany, naopak např. Nýrsko a Kdyně vykazují nižší místně obvykle nájemné.
55
ČSÚ a ČSÚ Analýza bytové výstavby v územích České republiky 1997 - 2007. Kód: 8209-08.
63
Kromě charakteristik bytového fondu ukazuje výše místně obvyklého nájemného také nepřímo na
určitou exkluzivitu jednotlivých sídel a koupěschopnost obyvatel.
Tabulka č. 29: Místně obvyklé nájemné vybraných obcí k 31.3.201156
obvyklé nájemné (Kč/m²)
nájemné - standardní byt57
(Kč/byt/měsíc)
Plzeň (k.ú.)
94,10 – 100,00
6 116 — 6 500
Přeštice
Klatovy
78,30 – 90,10
5 090 – 5 856
75,60 – 83,50
69,10 – 76,40
68,10 – 75,20
4 914 – 5 428
4 491 — 4 966
4 426 — 4 888
65,90 – 75,80
4 284 – 4 927
65,80 – 75,60
4 277 – 4 914
64,30 – 74,00
63,30 – 70,00
4 180 – 4 810
4 114 — 4 550
60,30 – 73,60
3 920 – 4 784
60,00 – 73,40
3 900 – 4 771
58,90 – 67,80
3 828 – 4 407
58,50 – 71,50
3 802 – 4 648
52,30 – 60,20
3 400 – 3 913
52,10 – 63,60
3 386 – 4 134
50,60 – 58,20
3 289 – 3 783
Obec
Rokycany
Tachov
Nýřany
Planá
Dobřany
Domažlice
Horšovský Týn
Holýšov
Horažďovice
Blovice
Kdyně
Kralovice
Nýrsko
1.4. Území kraje z hlediska podmínek pro hospodářský rozvoj
1.4.1 Oblast: Rekreace
Potenciál kraje pro rekreaci a cestovní ruch
Historické a kulturní památky spolu s relativně kvalitním životním prostředím vytvářejí hlavní
předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu v Plzeňském kraji. Silný lokalizační potenciál je
koncentrovaný zejména v příhraničních oblastech regionu – národní park a chráněné krajinné oblasti
a dále potom zejména v jádru mezoregionu – městě Plzni. Plzeňský kraj má dlouhodobě charakter
nejen cílového, nýbrž i tranzitního území zejména díky přítomnosti dálnice D5 a III. železničního
tranzitního koridoru Praha-Plzeň-SRN. Nevyužitý potenciál tedy spočívá ve významném množství
tranzitující klientely.
Cestovní ruch představuje v rámci sektorů ekonomiky důležité odvětví služeb. Váže celou řadu
dalších ekonomických aktivit a napomáhá nejen ke stabilizaci populace regionu v jeho periferních
oblastech, nýbrž i umožňuje zvyšování prestiže a zlepšovaní image regionu, důležité zejména při
lokalizaci nejrůznějších průmyslových a obchodních aktivit, ale také v souvislosti s přímými
zahraničními investicemi.
Z pohledu členění území podle funkčně-prostorového využití a potenciálu pro cestovní ruch je pro
Plzeňský kraj typická venkovská krajina s průměrnými předpoklady pro rozvoj CR (40 % rozlohy kraje)
a dále venkovská krajina s příznivými předpoklady (34 % rozlohy území kraje). Hodnotná je horská
krajina, která tvoří 20 % rozlohy kraje (obrázek č. 18). Ve srovnání v rámci Česka se Plzeňský kraj
řadí mezi průměr.
56
Dle MMR (zpracováno IRI) Mapa nájemného, 2011.
57
Standardní byt o velikosti 65 m² (dle MMR, zpracováno IRI).
64
Obrázek č. 18 – Potenciál cestovního ruchu Plzeňského kraje58
Mezi středisky cestovního ruchu (viz grafická příloha č. 1.4.1/1.) dominuje město Plzeň, které je dle
typologie středisek hodnoceno jako historické město národního významu. Na úrovni nadregionálního
významu jsou to potom Klatovy a Sušice. Podobně pouze Konstantinovy Lázně představují jediné
lázeňské středisko na území Plzeňského kraje. Významnými středisky horské zimní a letní rekreace
jsou Železná Ruda, Kašperské Hory a Srní v oblasti Šumavy. Významnými středisky letní rekreace u
vody jsou Hracholusky, Žihle, Volduchy, Babylon a Dlouhá Ves, pro vlastní město Plzeň takto slouží
zejména Bolevecké rybníky.
Regionalizace cestovního ruchu
Pro účely statistických analýz a pro účely stanovování strategií dělí agentura Czech Tourism území
Česka na 17 marketingových turistických regionů a 40 marketingových turistických oblastí.
Na území Plzeňského kraje zasahují dva marketingové turistické regiony – 1. Plzeňsko a Český les a
2. Šumava (viz grafická příloha č. 1.4.1/2.), které se člení do těchto tří marketingových turistických
oblastí (viz grafická příloha č. 1.4.1/3.):
1. Plzeňsko - zahrnující Plzeňskou aglomeraci s okresy Plzeň-město, Plzeň-jih, Plzeň-sever a
Rokycany.
2. Šumava - zahrnující v Plzeňském kraji okres Klatovy a dále území jihočeských okresů
Prachatice a Český Krumlov.
3. Český les - zahrnující okresy Domažlice a Tachov.
Obdobné vymezení regionalizace obsahuje Program rozvoje cestovního ruchu Plzeňského kraje
aktualizovaný k 31.12.2007, kde je též zmíněna oblast Konstantinolázeňsko navazující na oblast
Západočeské lázně v Karlovarském kraji.
58
Z Atlasu cestovního ruchu.
65
Atraktivity cestovního ruchu
Stupeň přírodní atraktivity území je vysoký zejména v oblastech s výrazným zastoupení zvláště
chráněných území – obecně při hranicích kraje (Šumava včetně podhůří, Český les, povodí horní
Berounky a Střely či Křivoklátsko) a dále pak na území vymezených přírodních parků (viz také kap.
1.2.4.) a krajinných památkových zón, které byly vymezeny v roce 1996 na Chudenicku a Plasku.
Kulturně historické atraktivity jsou výrazněji koncentrovány v oblasti Plzně a okolí. Ve zbývajícím
území kraje jsou rozptýleny rovnoměrně s přirozenými lokalitami vyšší koncentrace.
Ze 40 městských památkových rezervací v Česku se nacházejí 3 v Plzeňském kraji – v Plzni,
Domažlicích a Horšovském Týně. Vesnické památkové rezervace jsou vymezeny v Dobršíně,
Ostrovci, Plzni-Koterově, Plzni-Černicích a Plzni-Božkově. Městských památkových zón je 21 a
vesnických památkových zón je celkem 44.
Kromě památkově chráněných území jsou významnými atraktivitami cestovního ruchu Plzeňského
kraje cenné památkově chráněné objekty, zejména národní kulturní památky (dále jen „NKP“). Na
území kraje je vymezeno 21 nemovitých NKP a 2 movité NKP (soubor gotických soch krásného slohu
v Plzni a obraz Petra Brandla Křest Kristův v kostele sv. Jana Křtitele v Manětíně). V roce 2010 byly
vyhlášeny tyto národní kulturní památky: Zámek Červené Poříčí, Klášter premonstrátek v Chotěšově,
Vodní hamr Dobřív a Jízdárna ve Světcích. V roce 2014 byl za národní kulturní památku prohlášen
2
Zámek v Týnci u Klatov. Koncentrace NKP na km je v případě Plzeňského kraje v poměru k Česku
průměrná a srovnatelná např. s Jihočeským krajem, průměr je ovšem ovlivněn výraznou koncentrací
NKP na území hl. m. Prahy, v porovnání s ostatními kraji se na území Plzeňského kraje koncentruje
výrazně více NKP než v jiných krajích. Na základě návrhu koncepce památkové péče na léta 20112016 je výhledově možné očekávat prohlášení dalších národních kulturních památek a památkově
chráněných území. Důležitý je také objem financí, které jsou určeny na záchranu a ochranu
památkového fondu. Plzeňský kraj je například v počtu nejohroženějších památek evidovaných
Národním památkovým ústavem v jednotlivých krajích na 5. místě mezi ostatními kraji. Z celkového
počtu 859 nejohroženějších nemovitých památek v ČR je 73 evidováno v Plzeňském kraji, z toho je
například 17 zámků, 11 kostelů, 4 tvrze a 2 hrady59.
Přehled památkově chráněných území a národních kulturních památek obsahuje tabulková příloha
č. 4 a zobrazeny jsou též ve výkresech č. 1 Výkres hodnot území a č. 2. Výkres limitů využití území
Kulturně historickou atraktivitou Plzeňského kraje jsou dále zachované objekty lidové architektury.
Mnohé z nich jsou chráněny v rámci vesnických památkových zón a rezervací. Typologie regionů
lidové architektury a obce, v nichž jsou objekty zachovány nebo doloženy jsou znázorněny v grafické
příloze č. 1.4.1/4.
Významnou atraktivitou jsou střediska zimní rekreace na Šumavě, zejména areály v Železné Rudě,
v Prášilech, v Srní a na Modravě. Největším lyžařským areálem je Špičák. V Českém lese se rozvíjí
areál lyžování na Přimdě.
Pro cykloturistiku mají z pohledu kraje význam zejména dálkové cyklotrasy mezinárodního významu
(viz grafická příloha č. 1.4.1/5.):
-
Trasa č. 3 – Mnichov– Regensburg– Plzeň – Praha
-
Trasa č. 37 (po území kraje Železná – Stříbro – Plzeň) je součástí mezinárodní „Panevropské
cyklotrasy“, která je značena z Paříže přes Plzeň do Prahy
-
Trasa č. 38 (po území kraje Alžbětín – Železná Ruda – Klatovy – Dobřany, zde se napojuje na
RT3) je součástí trasy Vídeň – Plzeň – Praha
Významné jsou též cyklotrasy nadregionálního významu 31 (Plzeň – Nepomuk – Blatná), č. 33
(příhraniční cyklotrasa na Šumavě), č. 35 (Plzeň – Manětín – Karlovarský kraj) a č. 36 (příhraniční
cyklotrasa v Českém lese).
Mezi vodácky významné toky Plzeňského kraje patří především horní tok Otavy. Na území kraje
nejčastěji splavný v úseku Sušice – Horažďovice. Splavnost z výše položených míst je umožněna při
dostačující předepsané výšce hladiny v korytě řeky a respektování nařízení návštěvního řádu NP a
CHKO Šumava. Oblíbeným vodácky využívaným tokem je Berounka, která je splavná od svého
počátku v Plzni. Další toky Mže, Radbuza, Úhlava, Úslava, Střela a Klabava jsou vodácky využívány
pouze při dostačujícím průtoku a vodním stavu.
59
66
Pro rekreaci u vody jsou nejvyužívanější areály na Hracholuské přehradě a pro obyvatele Plzně
Velký Bolevecký rybník, dále pak výše uvedená střediska Žihle, Volduchy, Babylon a Dlouhá Ves. Ke
koupání slouží též např. Ejpovické jezero, zatopený kamenouhelný lom u Radnic, pro rekreaci a vodní
sporty rybníky Hnačov na Klatovsku, Dlouhý (Sycherák) na Tachovsku a Nový na jižním Plzeňsku.
Na území kraje jsou čtyři golfové kluby s kvalitními golfovými hřišti. Jde o kluby Alfrédov, Darovanský
Dvůr, Plzeň – Dýšina a Hořehledy.
Kraj poskytuje možnosti i pro řadu dalších forem rekreace a turistiky – např. pro agroturistiku,
hipoturistiku, rybaření, ale též pro kongresovou turistiku a incentivní cestovní ruch.
Z hlediska rozvoje lázeňství nabízí území Plzeňského kraje ve srovnání s některými jinými kraji
Česka omezené podmínky. Je zde pouze jedno lázeňské centrum regionálního až národního
významu zaměřené na léčbu kardiovaskulárních chorob – Konstantinovy Lázně s léčebnými
hydrouhličitanovými sodno-hořečnatými minerálními prameny. Ovšem vzhledem k příznivým
charakteristikám kvality životního prostředí zde existuje významný potenciál pro vznik lázeňských
center klimatického typu a nejrůznějších regeneračních a wellness center.
Specifickou atraktivitou v Plzeňském kraji jsou pivovary nabízející možnosti pro poznávací turistiku
spojenou s gastronomickými zážitky (Plzeňský Prazdroj) a pro wellness a relaxaci (Chodovar).
Trendem je rozvoj malých minipivovarů (Chudenice, Dobřany, Kout na Šumavě, Plzeň-Černice).
Mezi nejnavštěvovanější atraktivity cestovního ruchu v Česku patří z turistických cílů Plzeňského
kraje pouze Zoologická a botanická zahrada města Plzně s více než 401 tisíci návštěvníků v roce
201360. Představuje jeden z několika mimopražských cílů, které se umisťují v TOP 20
nejnavštěvovanějších cílů v České republice. Zoologická zahrada v Plzni dosáhla v roce 2013 6. místa
z hlediska návštěvnosti mezi ZOO v Česku(v roce 2010 to bylo 2. místo, počet návštěvníků za rok
poklesl během tří let o takřka 60 tisíc.
V návštěvnosti technických památek v Česku již nedominuje uvedený Plzeňský Prazdroj, v roce 2013
zastavá s 275 tisíci návštěvníky (nárůst 50 tisíc od roku 2010) 3. místo. Téměř nadregionálního
významu dosahuje i návštěvnost Dinoparku Plzeň v areálu Zoologické a botanické zahrady v Plzni,
čkoliv jehož návštěvnost, stejně jako ZOO Plzeň poklesla z 210 tisíc v roce 2010 na 167 tisíc v roce
2013. Všechny výše uvedené turistické cíle Plzeňského kraje jsou zároveň nejnavštěvovanějšími cíli
v rámci regionu a obsazují první tři místa ve statistice návštěvnosti turistických cílů Plzeňského kraje.
Návštěvnost přírodních atraktivit Plzeňského kraje a především pak Národního parku a CHKO
Šumava je významně plošně rozptýlena. Úhrnná návštěvnost NP Šumava dosahovala v roce 2009
téměř 2 milionů návštěvníků.61 Průměrný denní počet návštěvníků v letní sezoně je odhadován na cca
80 tis. osob. Spolu s průvodními negativními dopady koncentrovaného a masového turismu
představuje cestovní ruch v oblasti Šumavy motor regionálního rozvoje nejen v oblasti zaměstnanosti,
ale též veřejných příjmů a výdajů.
Kapacita a kategorie ubytovacích zařízení
Vedle existence atraktivit cestovního ruchu (dále jen „CR“) a turistických cílů je předpokladem
úspěšnosti kraje v oblasti CR existence dostatečné a kvalitní infrastruktury CR. Nejvýznamnější jsou
v této oblasti ubytovací kapacity.
V roce 2009 se Plzeňský kraj umístil na 7. místě mezi kraji České republiky z hlediska kapacit
ubytovacích zařízení. To znamená posun až za Jihomoravský kraj, který byl v roce 2007 na 7. místě.
V kraji bylo 488 ubytovacích zařízení z celkového počtu 7 557 ubytovacích zařízení v Česku, tj.
6,45%. K roku 2010 je uváděno 460 těchto zařízení s celkem 25 180 lůžky.
V letech 2001 až 2006 docházelo k postupnému snižování kapacit ubytovacích zařízení, v období
2006-2007 došlo k jejich navýšení a posléze nastal opět trend postupného snižování. Tento jev
názorně dokládá obrázek č. 19.
Jistým trendem je také postupně se zvyšující průměrná cena ubytování za jednu noc, která byla v roce
2007 302 Kč. Lze předpokládat, že průměrná cena za ubytování se i nadále zvyšovala a
v současnosti je vyšší než v posledním sledovaném roce. Průměrná cena za přenocování se pohybuje
kolem průměru ceny za ubytování v celém Česku (zmíněný sledovaný jev byl evidován až od roku
2004).
60
Údaje agentury CzechTourism
61
Údaj ČSÚ.
67
Opačně je tomu u průměrné doby pobytu, ta ve sledovaném období klesá, ze 4,5 dne v roce 2001 na
4 celé v roce 2009. Tento trend tak odpovídá současnému dění v CR v celém Česku. Stejně tomu tak
je i v případě průměrného počtu přenocování, i zde došlo ke snižování počtu přenocování z 3,5
přenocování v roce 2001 na 3,1 v roce 2007 a o další desetinu k roku 2009 (v roce 2012 již
celorepublikový údaj poklesl na 2,9 dne). Co se týká absolutního počtu přenocování, došlo v průběhu
roku 2012 i ve srovnání s rokem 2011 k nárůstu o cca 5%, což odpovídá trendu celé ČR.
V Plzeňském kraji se pak v roce 2012 nejvíce ze všech krajů ČR zvýšil počet ubytovaných hostů
(o 9,8 %).
Obrázek č. 19 – Vývoj počtu ubytovacích zařízení v letech 2001- 2009 v Plzeňském kraji
Dle typu ubytovacích zařízení v roce 2009, stejně jako v roce 2007, převládaly hotely a penziony,
jednalo se o 62%. Naopak kempy, chatové osady a turistické ubytovny zaujímaly menší část
z celkového počtu hromadných ubytovacích zařízení (viz tabulka č. 30).
Tabulka č. 30 – Vývoj ubytovacích zařízení v Plzeňském kraji v letech 2007 - 2009
Rok
Hromadná
ubytovací
zařízení
celkem
Hotely a podobná
zařízení celkem
v tom:
hotely
****
ostatní
hotely
a
penziony
Ostatní hromadná
ubytovací zařízení celkem
v tom:
kempy
chatové
osady
a turistické
ubytovny
ostatní zařízení
jinde
nespecifikovaná
2007
517
312
12
300
205
39
68
98
2008
501
304
18
284
199
40
58
101
2009
488
303
20
282
185
36
59
90
ČSÚ sleduje kapacity ubytovacích zařízení dle vymezených marketingových turistických oblastí (ČSÚ
pro své údaje nadále užívá starší vymezení oblastí z r. 2007). Nejvíce ubytovacích zařízení bylo
v roce 2007 i 2009 v turistické oblasti Šumava – východ, dále na Plzeňsku a zbývající dvě oblasti
měly obdobný počet těchto zařízení.
Obdobně tomu bylo i v případě hotelů se čtyřmi a více hvězdičkami, kde jich bylo nejvíce v oblasti
Šumava – východ a v oblasti Plzeňsko. V těchto dvou oblastech se nacházelo shodně 16 zařízení.
68
Další zařízení vyšší kvality nebyla zaznamenána (viz tabulka č. 31). Lze tak říci, že nabídka hotelů
s vyšší kvalitou ubytovacích služeb není pokryta v méně preferovaných regionech.
Oproti roku 2007 se počet hotelů se čtyřmi hvězdičkami zdvojnásobil a byl zprovozněn i jeden
petihvezdičkový hotel. Je možné tedy konstatovat, že kvalita hotelnictví v Plzeňském kraji roste
relativně rychle.
Tabulka č. 31 – Kapacita ubytovacích zařízení dle turistických oblastí v Plzeňském kraji
v letech 2007 a 2009
Turistické oblasti v kraji
Hromadná ubytovací
zařízení
Lůžka
Pokoje
2007
2009
2007
2009
2007
2009
Chodsko
57
52
874
825
2 689
2 558
Plzeňsko
154
155
3 796
4 365
10 012
11 468
Šumava – východ
723
679
9 919
9 599
29 195
27 677
Tachovsko – Stříbrsko
55
49
1 059
1 073
2 956
3 054
Rámcový přehled o kapacitách ubytovacích zařízení v jednotlivých městech podává obrázek č. 20.
Obrázek č. 20 – Kapacity ubytovacích zařízení v Plzeňském kraji62
62
Atlas cestovního ruchu ČR.
69
V tabulce č. 3263 je uveden přehled hotelů se třemi a více hvězdičkami k roku 2007, dále je
specifikováno jejich územní rozložení, sezónnost a zařazení do zóny CR. Novější dostupné údaje
ČSÚ jsou v obdobném členění neúplné, proto zde nejsou uvedeny.
Z hlediska sezónnosti byly evidovány 3 hotely, které mají provoz pouze v létě a v zimě, ostatní hotely
disponovaly celoročním provozem. Dle zařazení do zóny CR se na území kraje vyskytovaly v roce
2007 jen jedny lázně - Konstantinovy Lázně. Nejvíce hotelů bylo zařazeno do zóny městské a
kulturní a do zóny horské, dále 3 hotely nacházející se v okolí vodních ploch či vodních toků a ostatní
hotely, které nebyly blíže specifikovány.
Tabulka č. 32 – Kapacity v hotelích od 3 *** a více v roce 2007
Název
Obec (městská část)
Zóna
Sezóna
KAT
POCPOK
POCLUZ
HOTEL PRAHA
Babylon
3
1
03
42
102
HOTEL BOHMANN
Babylon
3
1
03
20
40
HOTEL SOKOLSKÝ
DŮM
Domažlice
1
1
03
12
34
HOTEL ŠUMAVA
Horšovský Týn
1
1
03
10
20
HOTEL GAME
Klenčí pod Čerchovem
5
1
03
30
87
HOTEL HALTRAVA
1
1
03
18
41
HOTEL RUAL
Bezděkov
5
4
03
15
33
HOTEL STAVBAŘ
Čachrov
4
1
03
40
88
HOTEL KOLLERHOF
Hamry
4
1
03
17
40
HOTEL ZLATÝ JELEN
Horažďovice
5
1
03
16
41
PARKHOTEL TOSCH
Kašperské Hory
4
1
02
43
86
HOTEL ŠUMAVA
Kašperské Hory
4
1
03
46
92
HOTEL ENNIUS
Klatovy
5
1
03
25
50
HOTEL ROZVOJ
Klatovy
1
1
03
24
59
HOTEL CENTRÁL
Klatovy
1
1
03
47
98
H.D. HOTEL MODRAVA
Modrava
4
1
03
22
54
PENSION HÁJENKA
Modrava
4
1
03
21
47
HOTEL
KLOSTERMANNOVA
CHATA
Modrava
4
1
03
12
35
HOTEL JANA
Nýrsko
4
1
03
11
30
ZÁMEK KNĚŽICE
Petrovice u Sušice
5
1
02
15
30
HOTEL ATAWA RABÍ
Rabí
5
1
03
22
60
HOTEL SRNÍ
Srní
4
1
03
91
195
HOTEL VYDRA
Srní
4
1
03
26
52
HOTEL ŠUMAVA
Srní
4
1
03
42
83
SPORT HOTEL
PEKÁRNA
Sušice
5
1
03
13
26
HOTEL U DALIBORKY
Sušice
1
1
03
11
67
HOTEL GABRETA
Sušice
5
1
03
15
30
OREA HOTEL ŠPIČÁK
Železná Ruda
4
1
03
73
146
OREA WELLNESS
HOTEL HORIZONT
Železná Ruda
4
1
03
101
202
HOTEL ČERTOVA
CHATA
Železná Ruda
4
1
03
17
36
HOTEL BOHEMIA
Železná Ruda
4
1
03
28
66
63
Podle dat ČSÚ k roku 2007.
70
Název
Zóna
Sezóna
KAT
POCPOK
POCLUZ
HOTEL KARL
Železná Ruda
4
1
03
11
60
HOTEL TERASY
Železná Ruda
4
1
03
21
42
HOTEL OSTRÝ
Železná Ruda
4
1
03
25
67
HOTEL JAVOR
Železná Ruda
4
1
03
27
56
HOTEL GRÁDL
Železná Ruda
4
1
03
20
60
HOTEL ENZIÁN
Železná Ruda
4
1
03
30
80
HOTEL ASTORY
Plzeň 1
1
1
02
30
59
BEST WESTERN
HOTEL PANORAMA
Plzeň 1
1
1
02
27
46
HOTEL IRIDA
Plzeň 1
1
1
02
21
42
HOTEL ROUDNÁ
Plzeň 1
1
1
03
15
40
HOTEL CD
Plzeň 1
1
1
03
19
38
PRIMAVERA HOTEL
Plzeň 2 - Slovany
1
1
02
94
236
HOTEL SLOVAN
Plzeň 2 - Slovany
1
1
03
104
187
PARKHOTEL
CONGRESS CENTER
PLZEŇ
Plzeň 3
5
1
02
150
300
HOTEL CENTRAL
Plzeň 3
1
1
02
77
133
COURTYARD BY
MARRIOTT
Plzeň 3
1
1
02
195
390
HOTEL GONDOLA
Plzeň 3
1
1
02
13
26
HOTEL U ZVONU
Plzeň 3
1
1
02
27
54
HOTEL VICTORIA
Plzeň 3
1
1
03
55
95
HOTEL CONTINENTAL
Plzeň 3
1
1
03
45
77
HOTEL-RESTAURANT
RANGO
Plzeň 3
1
1
03
10
24
HOTEL YORK
Plzeň 5
1
1
03
31
69
HOTEL PURKMISTR
Plzeň 8 - Černice
1
1
02
32
65
AREÁL HÁJEK
Šťáhlavy
5
1
03
44
128
PIVOVARRESTAURANT HOTEL
MODRÁ HVĚZDA
Dobřany
5
4
03
20
42
HOTEL U ZELENÉHO
STROMU
Nepomuk
5
1
03
23
45
HOTEL SPOLKOVÝ
DŮM
Přeštice
5
1
03
15
31
HOTEL GARNI NA
STATKU
1
4
03
20
52
HOTEL BÍLÝ BERÁNEK
Kralovice
5
1
03
14
35
DAROVANSKÝ DVŮR
RESORT
Břasy
5
1
03
101
240
HOTEL BEROUNKA
Liblín
3
1
03
16
35
MOTEL K
Rokycany
5
1
03
9
20
HOTEL BÍLÝ LEV
Rokycany
5
1
03
26
72
HOTEL U SLÁDKA
Chodová Planá
5
1
03
38
90
HOTEL JITŘENKA
Konstantinovy Lázně
2
1
03
24
52
HOTEL RUSTICA
Stráž
5
1
03
22
50
HOTEL U BRANKY
Stříbro
1
1
03
10
28
71
Název
PARK HOTEL
Zóna
Sezóna
KAT
5
1
03
Tachov
POCPOK
POCLUZ
82
175
SEZONA – sezónnost
1 - s celoročním provozem
2 - sezónní (pouze léto)
3 - sezónní (pouze zima)
4 - sezónní (léto i zima)
KAT – kategorie hromadných ubytovacích zařízení
1 - hotel *****
2 - hotel, motel, botel ****
3 - hotel, motel, botel ***
Vysvětlivky:
ZONA – zařazení do zóny cestovního ruchu
1 - městská a kulturně poznávací
2 – lázeňská
3 - v okolí vodních ploch
4 – horská
5 – ostatní
POCPOK - počet pokojů celkem
POCLUZ - počet stálých lůžek
Dle výkonů hromadných ubytovacích zařízení se umístil Plzeňský kraj v roce 2009 na 9. místě ze
všech krajů v Česku. To znamená, že oproti roku 2007 vylepšil kraj své postavení o jedno místo.
Výkony odpovídají 4 % z celkového počtu v rámci Česka (přesněji 478 995 pro Plzeňský kraj z 11
985 909 za rok 2009, 496 534 z celkových 12 899 000 za rok 2011).
Vybavenost infrastrukturou pro cestovní ruch v Plzeňském kraji lze celkově označit jako průměrnou,
v oblasti Šumavy, v Plzni a Konstantinových Lázních jsou podmínky optimální, ve zbytku území méně
vyhovující až nedostatečné, např. Plasko, Kralovicko.
Individuální rekreace
Dominantní pobytovou formou cestovního ruchu s významnými dopady do území a vlivem na
ekonomiku obcí je individuální rekreace, tedy chataření a chalupaření. Počet objektů individuální
rekreace (dále jen „OIR“) je v některých oblastech Plzeňského kraje silně koncentrovaným jevem.
V některých oblastech představuje individuální rekreace nejen sezónní ekonomický profit pro lokální
maloobchod a služby, ale rovněž zátěž v podobě zvýšených nároků na čerpání místních zdrojů.
Významně ovlivňuje také funkce sídel, bydlení a bytový fond.
Počet OIR dosahoval v roce 1991 úhrnem 25 170 objektů, přičemž chat a rekreačních domků bylo
19 718 a chalup vyčleněných z bytového fondu bylo 5 452.
Srovnání vývoje počtu objektů individuální rekreace mezi censy v letech 1991 a 2001 lze učinit pouze
u těch obcí, ve kterých jsou OIR evidovány v množství ≥ 4. Ve zbývajících případech není reálné
odhadnout přesný počet OIR vzhledem k bezpečnostním prvkům censu v podobě individuálních dat.
Podíl těchto případů na sumě v jednotlivých kategorií OIR a celkové sumě OIR je v řádech desítek a
tedy v intervalu 0–2 %. Dalším faktorem znemožňujícím srovnání je struktura zjišťovaných údajů
v censu v roce 2001.
V rámci SLDB 2011 nebyly údaje o OIR podrobně sledovány. Počet OIR bylo možné vysledovat také
dle údajů SLDB 2001 Bytového fondu dle struktury: byty úhrnem/v tom/z toho podle důvodu/sloužící
k rekreaci. Tento ukazatel za jednotlivé POÚ v Plzeňském kraji dosahoval v roce 2001 úhrnem 13 976
jednotek, podle SLDB 2011 je to 12 223.
Oblasti s nejvyšší koncentrací rekreačních objektů (podle evidence objektů dle čísel popisných) lze
vymezit především v rámci některých šumavských obcí (konkrétně oblasti Srní a Modravy, Čachrova a
Železné Rudy). Druhou významnou oblastí s výraznou koncentrací rekreačních objektů jsou
Hracholusky a obecně zázemí Plzně (ORP Kralovice, Nýřany, Stříbro, Blovice, Nepomuk, Rokycany a
rovněž území ORP Plzeň). Podíl rekreačních objektů v mnoha obcích zde dosahuje více než 20 %, a
často i více než 30 % z celkového počtu objektů.
1.4.2 Oblast: Hospodářské podmínky
V rámci ČR patřil Plzeňský kraj dlouhodobě mezi kraje s nejvyšší ekonomickou výkonností na základě
tvorby HDP/obyv., v posledních letech byl ale zaznamenán relativní pokles (v roce 2006 2. pozice po
Praze, v roce 2009 4. po Praze, Jihomoravském a Středočeském kraji, v roce 2010 již 6. místo). Totéž
platí i o dalších ekonomických ukazatelích jako je výše průměrných mezd (3. nejvyšší průměrné mzdy
mezi kraji bez Prahy) nebo hodnota tvorby hrubého fixního kapitálu na obyvatele (v roce 2009 druhá
nejvyšší hodnota po Praze, v roce 2010 na 5. pozici). I když postavení Plzeňského kraje z hlediska
ekonomické výkonnosti na obyvatele nelze hodnotit zcela negativně (zachovává si relativní
72
naprůměrné hodnoty), rizikem je pokračující pokles i v období 2009 – 2010, kdy již většina krajů
zaznamenala obrat k růstu.
Obrázek č. 21 – Hrubý domácí produkt podle krajů ČR64
400 000
v běžných cenách, v přepočtu na 1 obyvatele
ČR
Hl. m. Praha
Středočeský kraj
v Kč na 1 obyvatele
350 000
Jihočeský kraj
Plzeňský kraj
300 000
Karlovarský kraj
Ústecký kraj
Liberecký kraj
250 000
Královéhradecký
kraj
Pardubický kraj
200 000
Kraj Vysočina
Jihomoravský kraj
150 000
Kraj má průmyslový charakter, což platí především o jeho centru. Jeho vysoká hospodářská
výkonnost spojená se silnou exportní orientací souvisí s výhodnou dopravní polohou vůči
hospodářským centrům v SRN a Praze. Zájem o umisťování přímých zahraničních investic se
koncentruje na město Plzeň a jeho bezprostřední okolí včetně dobře dopravně dostupných území
podél dálnice D5 a silnic I. tříd v centru kraje. Zhruba 70 % přímých zahraničních investic plynoucích
do Plzeňského kraje, mezi kterými dominuje zpracovatelský průmysl, je umisťováno ve vlastním městě
Plzni. Do roku 2008 rostoucí ekonomika a dlouhodobě nízká míra nezaměstnanosti byla doprovázena
růstem podílu zahraničních pracovníků. Roky 2009 a 2010 ale poznamenal ekonomický útlum, který
se v Plzeňském kraji projevil především růstem nezaměstnanosti (zejména v okrese Tachov a v jeho
přilehlých oblastech a v oblasti Sušicka) a také snižující se hospodářskou produktivitou. Typickým
jevem hospodářství v kraji zůstává bipolarita ekonomicky výkonného centra a periferních hospodářsky
slabších venkovských území.
Stupeň ekonomické aktivity (grafická příloha 1.4.2/1.) odráží hlavní charakteristiky věkové struktury
obyvatelstva v kraji, zejména pro ekonomiku věkově příznivější situaci v západní a nejsevernější části
kraje a naopak méně příznivou v jihovýchodní a východní části kraje.
Podíl jednotlivých sektorů hospodářství na zaměstnanosti v kraji podle SLDB 2011 naznačují grafické
přílohy č. 1.4.2/2. až 1.4.2/4. Podíl primárního sektoru patří mezi ostatními kraji ČR k nadprůměrným
(co do zaměstnanosti v priméru zaujímá kraj 4. pozici). Plzeňský kraj vyniká významem lesnictví, kdy
jsou za kraj zaznamenávány jedny z nejvyšších objemů těžby dřeva (druhá pozice za Jihočeským
krajem). Je však skutečností, že značná část lesních porostů se nachází v chráněných územích se
zvláštním režimem hospodaření s dřevní hmotou.
Sekundér zastoupený především průmyslovými odvětvími vykazuje stejně jako primér v porovnání
s ostatními kraji nadprůměrné hodnoty. Tento sektor nabízí pracovní uplatnění především v centru
kraje, podél nejvýznamnějších nadregionálních a regionálních rozvojových os a také v dalších
menších centrech kraje, mezi kterými je možno zmínit např. Horažďovice. Podíl průmyslu na
zaměstnanosti i hrubé přidané hodnotě vykazuje od roku 2005 klesající tendenci (roste význam
služeb). Plzeňský kraj se v mezikrajském srovnání podle podílu průmyslu na zaměstnanosti posunul
ze 3. místa v roce 2005 na 7. místo v roce 2011. Exportně zaměřený průmysl v období ekonomického
64
Strategie rozvoje Plzeňského kraje 2020, dle dat ČSÚ.
73
oslabení zaznamenal výrazný pokles, avšak údaje z let 2010 a 2011 naznačují, že se podíl
zaměstnanosti v průmyslu pomalu oživuje, zatímco podíl služeb opět klesá65.
V terciéru tedy vykazuje kraj v rámci ČR podprůměrný podíl na zaměstnanosti. Jeho vysoký relativní
význam je dle grafické přílohy č. 1.4.2/4. možno sledovat ve městě Plzni a v oblastech
s nejvhodnějšími podmínkami pro rozvoj služeb cestovního ruchu. Zde jsou však vysoké relativní
hodnoty odvozovány od poměrně nízkých celkových počtů pracovních míst. Vyšší podíl terciéru na
zaměstnanosti potvrzuje strukturu nejvýznamnějších sídel, ale je možno upozornit i na výjimky, jakou
je např. nižší podíl odvětví služeb v Nýřanech (sídelně významné centrum), nebo naopak jejich vyšší
podíl na velké části okresu Plzeň-sever (území bez bývalého okresního města).
Ze srovnání s ostatními kraji vyplývá, že zaměstnanost v odvětví tzv. znalostních služeb, jejíž součástí
je věda a výzkum, je v Plzeňském kraji nízká a neodpovídá jeho vysoké ekonomické výkonnosti. Za
pozitivní lze považovat index růstu počtu pracovních míst ve vědě a výzkumu, který naopak patří v
rámci ČR k nejvyšším (posun z 9. na 6. místo mezi kraji v letech 2005 – 2011). Výzkumně vývojová
základna kraje je soustředěná v Plzni, především v rámci vysokých škol a regionálně významných
firem. Vzhledem k výstavbě vědecko-technologického parku, se do budoucna předpokládá další
navýšení pracovních příležitostí v tomto odvětví.
Na vývoji míry nezaměstnanosti se významným způsobem projevila krize v roce 2008. Přesto lze
vývoj nezaměstnanosti v kraji v rámci ČR hodnotit jako v mezikrajském srovnání příznivý, kraj se v
republikovém srovnání na počátku roku 2011 dostal na 3. pozici mezi kraji s nejnižší mírou
nezaměstnanosti a v průběhu roku 2012 se posunul na druhou nejnižší hodnotu míry
nezaměstnanosti v ČR (6,3% k 30.9.2012). Dle nejnovějších údajů k 31.3.2014 si Plzeňský kraj tuto
hodnotu i postavení v rámci ČR udržuje. Plzeňský kraj si tak oproti roku 2008 polepšil o 2 místa a od
roku 2010 se nezaměstnanost již snižuje. Nejnižší hodnoty lze standardně sledovat v okresech
Rokycany, Plzeň-město a Plzeň-jih. Pozornost dlouhodobě vyvolává příhraniční okres Tachov, který
se v prosinci 2008 dostal až na 11. pozici mezi okresy s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR, a to
s registrovanou hodnotou 9,3%, v únoru 2011 byl s údajem 12,6% (představujícím další 3,3% nárůst)
ale již na celkové 19. pozici a v průběhu roku 2012 dosáhl nejnižší míry nezaměstnanosti od projevů
krize v r. 2008. Z hlediska úrovně správních obvodů ORP je v současné době (k 31.3.2014) území
Stodska hodnoceno jako území s 4. nejnižší mírou nezaměstnanosti v ČR (4,7%), nízká míra je také
na Přešticku (9. místo, 5,3%) a Blovicku (13. místo, 5,5%). Nejhorší situace je na Sušicku s mírou
nezaměstnanosti 9,2%. Na úrovni jednotlivých obcí, jak lze doložit grafickou přílohou č. 1.4.2/5., se
vyšší mírou nezaměstnanosti projevují nedostatky zhoršené dopravní dostupnosti a případně absence
nižších center v příhraničním prostoru, v jihovýchodní a okrajové severovýchodní části kraje.
Z provonání s předchozím vyhodnocením z r. 2011 vyplývá silnější zastoupení obcí s mírou
nezaměstnanosti kolem průměru (6,3%), pouze 35 obcí zaznamenao výsledky vyšší než dvojnásobek
průměru.
65
74
Obrázek č. 22 – Vývoj míry nezaměstnanosti podle okresů Plzeňského kraje 66
Domažlice
14
Klatovy
Plzeň-město
Míra registrované nezaměstnanosti (%)
12
Plzeň-jih
Plzeň-sever
10
Rokycany
Tachov
8
Plzeňský kraj
6
4
2
0
Nedostatek pracovních příležitostí v místě bydliště ve venkovských oblastech a vyšší atraktivita
pracovních příležitostí ve větších centrech způsobuje vyjížďku za prací. Dle grafické přílohy č. 1.4.2/6.
je možno sledovat význam center s nejnižšími hodnotami vyjížďky za prací mimo obec (zdroj SLDB
2001). I na základě tohoto kartogramu lze doložit, že severozápadní části kraje subregionální centrum
schází. Oproti očekávání se s využitím tohoto kartogramu prokázal nižší pracovištní význam některých
sídel podél silnice I/26.
Zejména pracovní sílu vyšších center dokládají i místní pracovištní systémy a tzv. funkční
urbanizovaná území (FUA)67. Každé FUA se vyznačuje existencí zvláště silných vazeb obyvatel na
pracoviště v místním centru. Na území kraje bylo vymezeno 7 těchto území. V rámci Plzeňského kraje
lze identifikovat zvýšenou vazbu na města, které mají více než 10 000 obyvatel, pouze Stříbro má
kolem 7 tis. obyvatel. Co se týče rozsahu FUA, plošně největší urbanizované území Plzeňského kraje
má zcela přirozeně krajské město Plzeň, které zaujímá 15 % rozlohy kraje. Naopak nejmenší rozsah
FUA má město Rokycany (tvoří 2% rozlohy Plzeňského kraje), jehož sílu vazeb výrazně ovlivňuje
Plzeň a Praha, jak bylo uvedeno v kapitole 1.3.2. (jednotlivá FUA jsou zobrazena v grafické příloze
č. 1.3.2/16.).
Grafická příloha č. 1.4.2/7. vyjadřuje počet pracovních míst na 1 000 zaměstnaných a vyjadřuje tak
soběstačnost sídel v zajištění pracovní funkce. Všechna větší města v kraji vykazují nejvyšší hodnoty,
jedinou výjimkou je město Sušice. To dokládá nedostatečné dopravní napojení Sušice, ale i Tachova
a částečně i Stříbra na nadřazenou dopravní síť, což je vnímáno jako překážka pro rozvoj pracovních
příležitostí. Existence menších pracovištních center podél tzv. Podčeskoleské tangenty také nabízí
možnost zlepšení pracovištní funkce center v okrese Domažlice v případě zlepšení dopravního
propojení silnice I/22 a dálnice D5.
Vnitroregionální rozdíly, respektive potvrzení faktu koncentrace ekonomické výkonnosti do centra
kraje, dokládají vyhodnocení ukazatelů HDP/obyv. a hodnot daňové povinnosti ekonomických
subjektů přepočtených na pracovní místo v daném ORP tak, jak je zachycují grafické přílohy
č. 1.4.2/8. až 1.4.2/11 (včetně zobrazení vývoje v letech 2008 - 2010 v kartogramech č. 1.4.2/9-I.,
1.4.2/10-I. a 1.4.2/11-I. a v letech 2010 – 2012 jako II., které dokládá po výrazném poklesu daňové
výtěžnosti u některých ORP nový růst v posledních dvou letech, zajímavý je další pokles u ORP
Plzeň). Grafická příloha HDP/obyv. (vzhledem k tomu, že tuto hodnotu stanovuje ČSÚ na základě
66
67
Strategie rozvoje Plzeňského kraje 2020 dle dat MPSV.
MMR 2010.
75
sledování hrubých mezd) naznačuje, že nižší mzdovou hladinu, než je průměr kraje lze nalézt v ORP
Stříbro, Stod, Sušice a Nepomuk.
V rámci ČR nadprůměrné hodnoty HDP/obyv. vykazuje město Plzeň, zatímco zbývající území kraje
nedosahuje republikového průměru. Podobné tvrzení lze doložit i kartogramem, který sleduje daňovou
povinnost (na základě uskutečněných zdanitelných plnění podniků) DPH/1 pracovní místo. Hodnota
uskutečněných zdanitelných plnění přepočtených na jedno pracovní místo je v Plzni dvojnásobná v
porovnání s územími ORP kraje s nejvyšší dosaženou hodnotou. Vývoj daně z příjmů právnických
osob i daně z příjmů fyzických osob na jedno pracovní místo (zde se jedná o součet daně z příjmů ze
závislé činnosti i daně ze samostatně výdělečné činnosti) zachycují dva samostatné kartogramy. Na
jejich základě lze říci, že v období 2008 – 2010 ekonomická výkonnost fyzických osob podle úrovně
daňové výtěžnosti výrazně poklesla v ORP Stříbro a Horažďovice a výkonnost právnických osob
zaznamenala nejsilnější pokles u ORP Horšovský Týn a okresu Plzeň-sever. Nové údaje o vývoji
v letech 2010 – 2012 naznačují obrat k růstu u daně z příjmu fyzických osob na většině území kraje
(kromě ORP Plzeň, Kralovice a Tachov), u daně z příjmu právnických osob pak růst vykazují ORP
Stříbro, Nýřany, Stod, Přeštice a okresy Domažlice a Rokycany.
Významným nástrojem ekonomického rozvoje je podpora přípravy území pro lokalizaci investic.
V Plzeňském kraji je k dispozici řada rozvojových lokalit v různém stupni technické připravenosti i míře
atraktivity pro investory. Největší a polohově nejatraktivnější rozvojová území jsou v zázemí dálnice
D5. Jedná se např. o tyto zóny: Komerčně industriální zóna Vysočany – Mlýnec v Boru, Průmyslová
zóna Sever - Tachov, Rokycany - Jih, Mezinárodní letiště s komerční zónou Plzeň - Líně. Tyto lokality
jsou většinou vhodné pro logistiku doplněnou vhodnou průmyslovou výrobou. Lokality v zázemí
větších center (Líně, Rokycany-jih) jsou vhodnější pro lokalizaci investic s vyšší zaměstnaností.
V následující tabulce jsou uvedeny významné developerské projekty dle velikosti plochy k pronájmu.
Tabulka č. 33 - Významné developerské projkety v Plzeňském kraji68
Název objektu
Obec
Typ objektu
Plocha k pronájmu
Orange Park
Úherce
výrobní a skladové
haly
70 ha
CTPark – Bor
Bor
haly
18 ha
D5 Logistics Park Stříbro
Ostrov u Stříbra
haly
13 ha
CTPark Plzeň-Borská Pole
Plzeň
haly
8,5 ha
Prologis Park Plzeň
Štěnovice
haly
6 ha
VGP park Nýřany
Nýřany
haly
5 ha
Adelardis
Plzeň
průmyslové haly
4,3 ha
Business Park Plzeň-Křimice
Plzeň
haly
3,5 ha
Business Center Avalon
Plzeň
kanceláře, obchody
2,8 ha
Plzeňský vědecko technologický
Plzeň
park
kanceláře, výrobní
prostory
1,2 ha
Flexis Business Park
Plzeň
haly, kanceláře
0,5 ha
Diplomat Center
Plzeň
kanceláře, obchody
0,4 ha
Potenciál z hlediska možnosti nového využití ploch pro různá odvětví hospodářského rozvoje
představují také rozsáhlejší území vhodná pro přestavbu, příklady lokalit s výměrou nad 5 ha jsou
uvedeny v tabulce č. 34. V některých případech již byla zahájena přestavba, rekultivace nebo asanace
těchto ploch.
68
Podle údajů odboru regionálního rozvoje KÚPK, 2014.
76
Tabulka č. 34 - Vybrané brownfieldy (průmyslové zóny) v Plzeňském kraji69
Obec
Bělá
nad
Rabuzou
Rad
Název zóny
Výměra
Průmyslová zóna Bělá nad Rabuzou
10,0 ha
Domažlice
Průmyslová zóna Domažlice – Za kasárny
Holýšov
Průmyslová zóna Holýšov-sever
34,7 ha
Horšovský Týn
Průmyslová zóna Horšovský týn
12,3 ha
Klatovy
Průmyslová zóna Klatovy – Pod Borem
19,0 ha
Kožlany
Průmyslová Kožlany
15,1 ha
Město Touškov
Průmyslová zóna Město Touškov – Sever
21,0 ha
Myslinka
Průmyslová zóna Myslinka
19,5 ha
Nepomuk
Průmyslová zóna Nepomuk –Dvorec
Poběžovice
Průmyslová zóna Poběžovice
14,2 ha
Přeštice
Průmyslová zóna Přeštice – Západ
40,3 ha
Stříbro
Průmyslová zóna Kasárna
23,7 ha
Tachov
Průmyslová zóna Tachov
20,0 ha
8,7 ha
8,0 ha
Nasycenost některých zón je již poměrně značná (např. zóna Holýšov zhruba ze dvou třetin), největší
volnou kapacitu poskytuje dle údaju k roku 2014 zóna Přeštice (30,1 ha) a zóna Kasárna ve Stříbře
(16,8 ha). V průběhu roku 2015 bude zpracována revize veškerých rozvojových lokalit
69
Podle údajů odboru regionálního rozvoje KÚPK, 2014.
77
2. Přehled hodnot území, limitů využití území a záměrů na
provedení změn v území
2.1. Hodnoty území
Za hodnoty území jsou považovány ty jevy, které významně pozitivně ovlivňují charakteristiku kraje,
jeho atraktivitu a přispívají k jeho udržitelnému rozvoji. Pro účely územně analytických podkladů a
navazující územně plánovací dokumentace na úrovni kraje byly vytipovány dále specifikované
hodnoty území, které mají nadmístní význam, tedy zejména hodnoty, které svým rozsahem ovlivňují
významné území kraje nebo mají národní či regionální význam.
Hodnoty jsou zakresleny ve výkresu č. 1 Výkres hodnot území.
2.1.1 Hodnoty v oblasti environmentálního pilíře
Cenná přírodní území a lokality
Mezi tyto hodnoty jsou zařazena velkoplošná a maloplošná zvláště chráněná území, biosférické
rezervace UNESCO a lokality NATURA 2000. Jde o tyto lokality:
1. Biosférické rezervace UNESCO Křivoklátsko a Šumava.
2. Národní park Šumava.
3. CHKO Šumava, Český les, Křivoklátsko a Slavkovský les.
4. Národní přírodní rezervace.
5. Přírodní rezervace.
6. Národní přírodní památka.
7. Přírodní památka.
8. Evropsky významné lokality soustavy NATURA 2000.
9. Ptačí oblasti soustavy NATURA 2000.
10. Lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.
Základní informace oblasti ochrany přírodních hodnot uvádí kap. 1.2.4.
Přehled cenných přírodních lokalit zařazených mezi hodnoty území obsahuje tabulková příloha č. 3.
Území a lokality utvářející charakter krajiny
Mezi tyto hodnoty se řadí zejména:
1. Skladebné části nadregionálního a regionálního ÚSES
a. nadregionální biocentra;
b. osy nadregionálních biokoridorů vč. ochranných zón;
c.
regionální biocentra;
d. regionální biokoridory vč. vložených lokálních biocenter.
2. Oblasti krajinného rázu – zejména hodnotné části krajiny jako např. hluboce zaříznutá údolí,
rybniční krajiny, krajiny zalesněných kup a kuželů apod..
3. Místa krajinného rázu – zejména krajinné dominanty a veduty.
4. Přírodní parky.
5. Národní geopark GeoLoci.
Základní informace oblasti ochrany krajinných hodnot uvádí kap. 1.2.4.
Přehled vybraných území a lokalit utvářejících charakter krajiny obsahuje tabulková příloha č. 3.
Plochy lesů
Mezi přírodní hodnoty na území Plzeňského kraje jsou zařazeny dále plochy lesů. Jedná se o plochy:
1. Lesů hospodářských.
2. Lesů ochranných.
78
3. Lesů zvláštního určení.
Podrobnější informace o lesích na území kraje obsahuje kap. 1.2.5.
Cenné plochy zemědělské půdy
Do hodnot území jsou zařazeny půdy náležející do I. a II. stupně ochrany.
Podrobnější informace o ZPF v Plzeňském kraji jsou uvedeny v kapitole 1.2.5.
Vodní toky a plochy a významné vodní zdroje
Jako hodnoty území na nadmístní úrovni jsou vymezeny:
1. CHOPAV Šumava, Brdy a Chebská pánev a Slavkovský les.
2. Vodní toky Berounka, Úslava, Úhlava, Radbuza, Mže a Otava.
3. Vodní plochy Hracholusky, Nýrsko, Lučina, České údolí, rybník Kozčín velký, Myslívský
rybník, Žinkovský rybník, rybník Hnačov, rybník Regent, Velký Bolevecký rybník a nádrž
Klabava (tučným písmem zvýrazněné nádrže jsou zároveň vodními útvary stojatých
povrchových vod).
4. Jezera Černé jezero, Čertovo jezero, Prášilské jezero, Jezero Laka.
5. Rybniční soustavy na Horaždovicku, Tachovsku, jižním Zbirožsku a Bolevecká rybniční
soustava v Plzni.
6. Zdroje přírodních léčivých vod.
7. Vodní útvary podzemních vod
a. Kvartérní sedimenty Úhlavy mezi Nýrskem a Klatovy;
b. Kvartérní sedimenty Radbuzy a Úhlavy v Plzeňské kotlině;
c.
Kvartérní sedimenty Mže v Plzeňské kotlině;
d. Kvartérní sedimenty Úslavy v Plzeňské kotlině;
e. Plzeňská pánev;
f.
Manětínská pánev;
g. Krystalinikum a proterozoikum Mže po Stříbro a Radbuzy po Staňkov - vrcholová
partie Českého lesa;
h. Krystalinikum a proterozoikum povodí Mže po Stříbro a Radbuzy po Staňkov;
i.
Krystalinikum a proterozoikum mezipovodí Mže pod Stříbrem - severozápadní část;
j.
Krystalinikum a proterozoikum mezipovodí Mže pod Stříbrem - povodí Úhlavy a dolní
Radbuzy;
k.
Krystalinikum, proterozoikum a paleozoikum v povodí Berounky;
l.
Krystalinikum v povodí Horní Vltavy a Úhlavy;
m. Krystalinikum v povodí Střední Vltavy.
Vodní útvary podzemních vod nejsou ve výkrese č. 1 zakresleny.
Podrobné informace o hydrologickém režimu Plzeňského kraje, o vodních zdrojích a jejich ochraně
uvádí kapitola 1.2.2.
Zdroje nerostných surovin
Jako hodnoty v oblasti zdrojů nerostných surovin byly vymezeny:
1. Schválené prognózní zdroje vyhrazených nerostů.
2. Schválené prognózní zdroje nevyhrazených nerostů.
3. Výhradní bilancovaná ložiska nerostných surovin.
Popis situace v oblasti zdrojů nerostných surovin obsahuje kapitola 1.2.1.
Přehled hodnot v oblasti nerostných surovin obsahuje tabulková příloha č. 1.
79
2.1.2 Hodnoty území v oblasti sociálního a ekonomického pilíře
Centra osídlení
Sídelní struktura je jedním z hlavních faktorů rozvojového potenciálu kraje. Za významnou hodnotu
sídelní struktury jsou považována centra osídlení poskytující pracovní příležitosti a základní
vybavenost pro jednotlivá spádová území (kap. 1.3.2). Centra osídlení v rámci Plzeňského kraje jsou
vymezena takto:
1.
Vyšší centrum – Plzeň.
2.
Střední centrum – Klatovy, Rokycany, Domažlice, Tachov, Sušice.
3.
Nižší centrum – Stříbro, Nýřany, Přeštice, Horažďovice, Planá, Horšovský Týn, Dobřany, Kdyně, Nýrsko.
4.
Lokální centrum – Holýšov, Třemošná, Bor, Starý Plzenec, Kralovice, Stod, Blovice, Nepomuk, Horní
Bříza, Hrádek u Rokycan, Železná Ruda, Staňkov, Plasy, Kaznějov, Zbiroh, Spálené Poříčí.
Vybavenost center
S předchozí uvedenou hodnotou v oblasti sídlení struktury souvisí vybavenost center osídlení pro
školství, zdravotnictví a sociální péči, kulturu, sport a rekreaci. Vybavenost center je podrobně
popsána v kap. 1.3.2.
Vzhledem k měřítku výkresu č. 1 Výkres hodnot území jsou ve výkresu zobrazena pouze vybraná
zdravotnická, sociální, kulturní a školská zařízení, která byla vyhodnocena jako nadmístního významu
a jsou též zobrazena v grafických přílohách 1.3.2/4. – 1.3.2/10.
Kulturní památky
Potenciál v oblasti památek je na území Plzeňského kraje na vysoké úrovni a výrazně ovlivňuje genius
loci jednotlivých oblastí. K výrazným hodnotám kraje patří církevní stavby a soubory lidové
architektury v harmonii se svým přírodním prostředím. Památky jsou významnou atraktivitou
cestovního ruchu. Mezi tyto hodnoty území v nadmístním kontextu patří:
1. Národní kulturní památky.
2. Městské památkové rezervace.
3. Městské památkové zóny.
4. Vesnické památkové rezervace.
5. Vesnické památkové zóny.
6. Krajinné památkové zóny.
Přehled památkově chráněných území a národních kulturních památek je uveden v tabulkové příloze
č. 4.
Oblasti výskytu lidové architektury
Kulturně–historickou hodnotou kraje jsou oblasti se zachovanými objekty lidové architektury. Tyto
oblasti nejsou zakresleny ve výkresu č. 1 Výkres hodnot území, ale jsou uvedeny v grafické příloze č.
1.4.1/4.
Významné rekreační areály a další infrastruktura cestovního ruchu
Mezi významné rekreační areály a další infrastrukturu cestovního ruchu na území Plzeňského kraje
patří:
1. Lyžařský areál Špičák
2. Lyžařský areál Přimda
3. Lyžařský areál Kašperské hory
4. Rekreační areál Hracholusky
5. Rekreační areál Velký Bolevecký rybník
6. Rekreační areál Babylon
7. Rekreační areál Sycherák
8. Golfový areál Alfrédov
9. Golfový areál Darová
10. Golfový areál Hořehledy
80
11. Golfový areál Dýšina
12. Zoologická a botanická zahrada města Plzně a DinoPark Plzeň
13. Lázeňský areál Konstantinovy Lázně.
Dopravní infrastruktura
Mezi významné dopravní stavby ovlivňující rozvojový potenciál kraje patří
1. Dálnice D5.
2. Silnice I. třídy č. 19, 20, 21, 22, 26 a 27.
3. Vybrané silnice II třídy.
4. Železniční trati celostátních drah č. 160, 170, 180, 183, 185 a 190.
5. Mezinárodní neveřejná letiště Líně a Klatovy.
6. Neveřejná vnitrostátní letiště Erpužice, Kříženec, Tachov a Rokycany.
7. Veřejná vnitrostátní letiště Letkov, Plasy, Mariánské Lázně a Staňkov.
8. Vrtulníkové přistávací a vzletové plochy Domažlice (nemocnice), Plzeň – Lochotín a Plzeň –
Bory.
Technická infrastruktura
Z hlediska technické infrastruktury jsou významnými hodnotami kraje vybrané stavby nadmístního
významu důležité pro zajištění obluhy širšího území:
1. Vysokotlaké plynovody.
2. Ropovod.
3. Vedení elektrické energie VVN 400 kV, 220 kV a 110 kV.
4. Rozvodny a transformovny el. energie.
5. Zásobník paliv Třemošná.
Vodohospodářská infrastruktura a infrastruktura pro zásobování teplem nemá většinou nadmístní
charakter (v databázi není možné nadmístní význam jednotlivých staveb jednoznačně odlišit), a proto
není stejně jako např. radiokomunikační zařízení zakreslena ve Výkresu č. 1 jako hodnota na úrovni
kraje.
2.2. Limity využití území
Za limity využití území jsou pro účel územního plánování považována omezení činností a změn
v území vyplývající z obecně závazných právních předpisů nebo ze správních rozhodnutí vydaných na
základě obecně závazných předpisů a dále omezení vyplývající z vlastností území.
Pro účely územního plánování na úrovni kraje, tedy pro zpracování zásad územního rozvoje, byly
vybrány dále specifikované limity, které se vztahují k národně či regionálně významným objektům či
jevům a/nebo ovlivňují významnější část území kraje. Limity, jejichž rozsah a dopad je podstatný
pouze pro úroveň územních plánů měst a obcí nejsou považovány za podstatné z hlediska
nadmístního významu.
Limity využití území lze rozlišit z hlediska vlivu na území do několika skupin:
a) limity zcela vylučující jakoukoliv činnost,
b) limity omezující činnosti (např. vyloučením některých forem ekonomických aktivit),
c) limity definující podmínky pro činnosti z hlediska kvantitativního a kvalitativního (např.
definováním přípustné výšky staveb).
Vybrané limity nadmístního významu jsou zakresleny ve výkresu č. 2 Výkres limitů využití území.
2.2.1 Limity v oblasti environmentálního pilíře
Ochrana přírody a krajiny
Z hlediska ochrany přírody jsou pro územní plánování na úrovni kraje a regionální rozvoj podstatné:
81
1. Biosférické rezervace UNESCO Křivoklátsko a Šumava.
2. Národní park Šumava.
3. CHKO Šumava, Český les, Křivoklátsko a Slavkovský les.
4. Národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma.
5. Přírodní rezervace včetně ochranného pásma.
6. Národní přírodní památka včetně ochranného pásma
7. Přírodní památka včetně ochranného pásma.
8. Evropsky významné lokality soustavy NATURA 2000.
9. Ptačí oblasti soustavy NATURA 2000.
10. Lokality výskytu zvláště chráněných druhů.
Chráněná území přírody a podmínky jejich ochrany jsou vyhlášena dle § 14 – 36 zákona
č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Ochranná pásma jsou
stanovena dle § 37 téhož zákona.
Evropsky významné lokality a ptačí oblasti a podmínky jejich ochrany jsou vyhlášeny dle § 45a –
45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
Lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů jsou vymezovány dle § 48 – 50
zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
Přehled lokalit představujících limity v oblasti ochrany přírody obsahuje tabulková příloha č. 3.
Ochrana krajiny
Mezi limity v oblasti ochrany krajiny patří:
1. Skladebné části nadregionálního a regionálního ÚSES
a. nadregionální biocentra;
b. osy nadregionálních biokoridorů vč. ochranných zón;
c.
regionální biocentra;
d. regionální biokoridory vč. vložených lokálních biocenter.
(Návrh úprav ve vymezení nadregionálního a regionálního ÚSES podle pořizovaného návrhu
aktualizace Zásad územního rozvoje Plzeňského kraje není zahrnut do limitů, ale do záměrů.)
2. Oblasti krajinného rázu – zejména hodnotné části krajiny jako hluboce zaříznutá údolí,
rybniční krajiny, krajiny zalesněných kup a kuželů, apod.
3. Místa krajinného rázu – zejména krajinné dominanty a veduty.
4. Přírodní parky.
Územní systém ekologické stability je vymezován jako podklad pro územní plánování a pro
rozhodování orgánů ochrany přírody a krajiny ve smyslu § 4 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb.,
o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
Oblasti a místa krajinného rázu jsou vymezovány jako podklad pro rozhodování orgánů ochrany
přírody a krajiny v souladu s § 12 a § 77 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny,
ve znění pozdějších předpisů.
Přírodní parky a podmínky jejich ochrany jsou vyhlášeny dle § 12 zákona č. 114/1992 Sb.,
o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
Přehled lokalit tvořících limity v oblasti ochrany krajiny je uveden v tabulkové příloze č. 3.
Ochrana lesa
Za limity jsou považovány plochy lesů včetně území ve vzdálenosti 50 m od okraje lesa. Jedná se o:
1. Lesy hospodářské.
2. Lesy ochranné.
3. Lesy zvláštního určení.
Podmínky pro ochranu lesů a hospodaření v lesích jsou vymezeny dle zákona č. 289/1995 Sb.,
o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
82
Cenné plochy zemědělské půdy
Limitem využití jsou plochy půd náležejících do I. a II. stupně ochrany.
Pro ochranu půd jsou relevantními předpisy:
Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního
fondu.
Vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických
jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci.
Metodický pokyn Ministerstva životního prostředí OOLP/1067/96 ze dne 1. 10. 1996 k odnímání
půdy ze zemědělského půdního fondu.
Ochrana vodních zdrojů
Za limity v oblasti ochrany vodních zdrojů jsou považovány:
1. Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Brdy, Šumava a Chebská pánev a Slavkovský les.
2. Ochranná pásma vodních zdrojů II. a III. stupně.
3. Ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů a minerálních vod I. a II. stupně Konstantinovy
Lázně a Mariánské Lázně.
4. Vodohospodářsky významné nádrže Hracholusky, Nýrsko, Lučina, České údolí.
5. LAPV vymezené Zásadami územního rozvoje Plzeňského kraje jako limity.
6. Zranitelné oblasti (viz tabulková příloha č. 2).
Ochranná pásma vodních zdrojů a podmínky pro činnosti v nich jsou stanoveny rozhodnutím dle
zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších
předpisů a vyhlášky č. 137/1999 Sb., kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro
stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů.
Přírodní léčivé zdroje jsou chráněny dle zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích
přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých zákonů.
Chráněné oblasti přírodních akumulací vod a podmínky pro činnosti v nich jsou stanoveny
nařízeními vlády v souladu s § 28 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů
(vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Plochy morfologicky, geologicky a hydrologicky vhodné pro akumulaci povrchových vod
(LAPV) a podmínky činností v nich jsou stanoveny podle § 28a zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a
o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů
Ochrana území před povodněmi
Stanovená záplavová území podle zákona č. 254/2001 Sb. včetně vymezení aktivních zón:

Berounka na území Plzeňského kraje (Q100 a aktivní zóna);

Mže od soutoku s Radbuzou v Plzni po hráz vodního díla Lučina (Q100 a aktivní zóna);

Mže nad VD Lučina po státní hranici se SRN (Q100 a aktivní zóna);

Úslava na území Plzně od Koterova po soutok s Berounkou (Q100 a aktivní zóna);

Úslava od hráze Žinkovského rybníka po Lukoviště (městys Kolinec) (Q100, aktivní zóna);

Úslava od Koterova do Šťáhlav (Q100 a aktivní zóna);

Radbuza (Q100 a aktivní zóna) po celé délce toku;

Úhlava od soutoku s Radbuzou v Plzni po hráz vodního díla Nýrsko (Q100 a aktivní zóna) ;

Drnový potok od ústí do Úhlavy po soutok s Drnovým potokem (Q100, aktivní zóna);

Holoubkovský potok od Rokycan do Holoubkova (Q100, aktivní zóna);

Klabava od ústí do Berounky po Strašice (Q100, aktivní zóna mimo vzdutí VD Klabava po celé
délce);

Kralovický potok od ústí do Střely po Strážovice (Q100, aktivní zóna);

Nezdický potok (v povodí Vltavy) od ústí do Otavy po obec Pohorsko (Q100, aktivní zóna);
83

Otava na území Plzeňského kraje (Q100, aktivní zóna);

Ostružná po celé délce toku (Q100 a aktivní zóna)

Střela od ústí do Berounky po jez Nučice (Q100 a aktivní zóna);

Zbirožský potok od jezu Skryje po obec Sirá (Q100 a aktivní zóna);

Vejprnický potok (Q100, aktivní zóna pouze v Plzni);

Manětínský potok od ústí do Střely po Bezvěrov (Q100 a aktivní zóna);

Merklínka od ústí do Radbuzy po Chlumecký mlýn (Q100 a aktivní zóna);

Bradava od Žákavy do Míšova (Q100 a aktivní zóna);

Výrovský potok od soutoku s Úhlavkou po dálnici D5 (Q100 a aktivní zóna);

Volšovka od ústí do Otavy po soutok s Pekelským potokem (Q100 a aktivní zóna);

Losenice od ústí do Otavy po soutok se Zlatým potokem (Q100 a aktivní zóna);

Božkovský potok (Q100 a aktivní zóna)

Bolevecký potok pod hrází Velkého Boleveckého a pod hrází Seneckého rybníka (Q100
a aktivní zóna;

Malesický potok od ústí Mže do Chotíkova (Q100 a aktivní zóna);

Příchovický potok Příchovice - Skašov (Q100 a aktivní zóna);

Úhlavka od ústí do Mže do Velkých Dvorců (Q100 a aktivní zóna);

Vydra od ústí do Křemelné po soutok s Roklanským potokem (Q100 a aktivní zóna);

Křemelná od ústí do Vydry po soutok se Slatinným potokem (Q100 a aktivní zóna);

Javornice na území Plzeňského kraje (Q100 a aktivní zóna);

Myslívský potok od ústí do Úslavy po Strážovice (Q100 a aktivní zóna);

Sedlišťstký potok ve Starém Sedlišti (Q100 a aktivní zóna);

Úterský potok od ústí do Mže ve VD Hracholusky po hranice Plzeňského kraje u Žernovníku
(Q100 a aktivní zóna)ů

Řezná od státní hranice po pramen (Q100 a aktivní zóna);

Nezdický potok (v povodí Berounky) od ústí do Úterského potoka po hranice Plzeňského kraje
(Q 100 a aktivní zóna);

Mihovka od Kláštera do Neuraz (Q100 a aktivní zóna;

Úhlava nad ND Nýrsko (ve fázi návrhu)

Chodská Úhlava od ústí do Úhlavy do Svaté Kateřiny (ve fázi návrhu)
Stanovená záplavová území podle zákona č. 138/1973 Sb. bez vymezení aktivních zón:

Třemošná (Q100)

Úlický potok (Q100 );

Nekmířský potok (Q100 na části toku);

Košetický potok (Q100 na části toku);

Hracholuský potok (Q100 na části toku);

Vlkýšský potok (Q100 na části toku);

Hlubočka (Q100 na části toku);

Luční potok (Q100 na části toku);

Hněvnický potok (Q100 na části toku);

Kbelanský potok (Q100 na části toku);

Sulkovský potok (Q100 na části toku);

Skořický potok (Q100 na části toku);
84

Příkosický potok (Q100 na části toku);

Tisý potok (Q100 na části toku);

Veský potok (Q100 na části toku);

Voldušský potok (Q100 na části toku);

Radnický potok (Q100 na části toku);

Hamerský potok (Q100);

Úslava od Šťáhlav po Žinkovy (Q100);

Zubřina (Q100);

Bělá (Q100);

Úšovický potok (Q100).
Území zvláštní povodně pod vodním dílem pro vodní díla: Hracholusky, Nýrsko, Lučina, Klabava,
Žlutice (nádrž v Karlovarském kraji), Borecký rybník, Velký Bolevecký rybník, Hvížďalka, Strašil a
České údolí.
Záplavová území jsou stanovena rozhodnutím, nově opatřením obecné povahy, dle zákona
č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů,
a dle vyhlášky č. 236/2002 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovení záplavového
území.
Území zvláštní povodně pod vodním dílem jsou stanovena ve smyslu § 69 a 84 odst. 2 zákona
č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Ochrana ložisek nerostných surovin
1. Chráněná ložisková území.
2. Stanovené dobývací prostory.
3. Schválené prognózní zdroje vyhrazených nerostů.
4. Schválené prognózní zdroje nevyhrazených nerostů.
5. Výhradní bilancovaná ložiska nerostných surovin.
Chráněná ložisková území jsou stanovena rozhodnutím dle zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a
využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a dle vyhlášky č. 364/1992
Sb., o chráněných ložiskových územích. Relevantním předpisem je též zákon č. 62/1988 Sb.,
o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění pozdějších předpisů.
Dobývací prostory jsou stanoveny rozhodnutím dle zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití
nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů a dle vyhlášky č. 172/1992 Sb.,
o dobývacích prostorech. Relevantním předpisem je též zákon č. 62/1988 Sb., o geologických
pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění pozdějších předpisů.
Přehled lokalit tvořících limity z hlediska ochrany zdrojů nerostných surovin obsahuje tabulková
příloha č. 1.
Ochrana území před rizikovými geologickými jevy
1. Sesuvná území
2. Poddolovaná území
3. Geologické průzkumné území
Sesuvná území, sesuvy, svahové deformace a poddolovaná území jsou vymezena dle zákona
č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění pozdějších
předpisů. Podmínky pro činnosti v nich upravuje dále ČSN 73 0039 Navrhování objektu na
poddolovaném území.
Geologické průzkumné území je vymezeno pro zajištění ochrany horninového prostředí, která
umožní, aby po provedení průzkumu v souladu se zákonem č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a
o Českém geologickém úřadu, ve znění pozdějších předpisů, mohlo být stanoveno chráněné území
pro zvláštní zásah do zemské kůry dle § 17 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného
bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
85
2.2.2 Limity v oblasti sociálního a ekonomického pilíře
Památková péče
Limity v oblasti ochrany památek na úrovni kraje jsou:
1. Národní kulturní památky
2. Městské památkové rezervace
3. Vesnické památkové rezervace
4. Městské památkové zóny
5. Vesnické památkové zóny
6. Krajinné památkové zóny
Přehled národních kulturních památek a památkově chráněných území obsahuje příloha č. 4.
Památkově chráněná území a nemovité kulturní památky a podmínky jejich ochrany jsou
stanoveny na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů
a vyhlášky č. 66/1988 Sb., kterou se provádí zákon č. 20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Činnosti na kulturních památkách, v jejich prostředí a v památkově chráněných územích včetně jejich
ochranných pásem jsou omezeny z hlediska památkové péče především výše uvedeným zákonem o
státní památkové péči a rozhodnutími, nařízeními nebo vyhláškami učiněnými na jeho základě
příslušnými orgány.
Památková ochrana nevylučuje veškeré činnosti na památkově chráněných nemovitostech, ale v
určitých případech může dojít k jejich omezení nebo zákazu z důvodu ochrany dochovaných hodnot
objektu nebo území. Ochrana historického dědictví na území Plzeňského kraje vyplývá dále z Úmluvy
o ochraně architektonického dědictví Evropy (vyhlášena pod č. 73/2000 Sb.m.s.) a Úmluvy o ochraně
archeologického dědictví Evropy (revidované - vyhlášena pod č. 99/2000 Sb.m.s.).
Ochrana dopravní infrastruktury
Z hlediska ochrany dopravní infrastruktury jsou pro územní plánování na úrovni kraje a regionální
rozvoj podstatné:
1. Ochranné pásmo dálnice - 100 m na každou stranu od osy přilehlého jízdního pruhu (OP je
stanoveno pouze mimo zastavěné území podle § 30 odst. 3 zákona č. 13/1997 Sb.).
2. Ochranné pásmo silnic I. třídy - 50 m od osy vozovky (OP je stanoveno pouze mimo
zastavěné území podle § 30 odst. 3 zákona č. 13/1997 Sb.).
3. Ochranné pásmo silnic II. třídy - 15 m od osy vozovky (OP je stanoveno pouze mimo
zastavěné území podle § 30 odst. 3 zákona č. 13/1997 Sb.).
4. Ochranné pásmo železniční trati celostátních a regionálních drah 60 m od osy krajní koleje.
5. Ochranné pásmo letiště včetně ochrany vzletového a přistávacího koridoru.
Ochranná pásma dálnic a silnic jsou vymezena dle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních
komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
Ochranná pásma železničních tratí a zařízení jsou vymezena dle zákona č. 266/1994 Sb.,
o drahách, ve znění pozdějších předpisů.
Ochranná pásma letišť a vzletové a přistávací dráhy jsou stanovena na základě zákona
č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském
podnikání, ve znění pozdějších předpisů.
Limity vyplývající z dopravní infrastruktury mají povahu technických ochranných pásem a slouží
k ochraně vlastního dopravního zařízení. Podmínky pro tato ochranná pásma zamezují některým
činnostem, které by mohly ohrozit zařízení, případně by byly ve střetu s provozem dopravního
zařízení. Pro některé činnosti stanovují omezující podmínky.
Limity vyplývající z požadavků obrany státu
Jedná se o plochy vojenského zájmu a vojenské objekty, které jsou z hlediska ochrany státu důležité
pro územní plánování na úrovni kraje a regionálního rozvoje nadmístního významu.
Limity vyplývající z technické infrastruktury
Z hlediska technické infrastruktury jsou pro územní plánování na úrovni kraje a regionálního rozvoje
podstatné:
86
1. Bezpečnostní pásmo VTL plynovodu 40 m po obou stranách od vnějšího okraje potrubí.
2. Ochranné pásmo ropovodu 300 m od vnějšího okraje potrubí po obou stranách.
3. Ochranné pásmo vzdušného vedení elektrické energie VVN 400 kV - 20 m od krajního vodiče
po obou stranách.
po obou stranách.
po obou stranách.
6. Ochranné pásmo transformační rozvodny 400/110 kV a 110/22 kV - 20 m od oplocení.
7. Ochranné pásmo radioreléového paprsku a vysílače (stanoveno rozhodnutím).
Ochranná a bezpečnostní pásma energetických trubních, vzdušných a kabelových vedení a
zařízení jsou vymezena dle zákona č. 458/200 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy
v energetických odvětvích (energetický zákon) a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších
předpisů.
Pro zařízení vybudovaná před účinností zákona č. 458/2000 jsou ochranná a bezpečnostní pásma
vymezena dle zákona č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy
v energetických odvětvích a o SEI, resp. dle vládního nařízení č. 80/1957.
Pro ochranná pásma ropovodů a produktovodů je relevantním předpisem též vládní nařízení
č. 29/1959 Sb., o oprávnění k cizím nemovitostem při stavbách a provozu podzemních potrubí pro
pohonné látky a ropu.
Ochranná pásma telekomunikačních kabelů jsou vymezena dle zákona č. 127/2005 Sb.,
o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů a dle ČSN 73 6005
Prostorové uspořádání sítí technické infrastruktury.
Ochranná pásma radioreléových paprsků a vysílačů jsou stanovena rozhodnutím v souladu se
zákonem č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů
a dle ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technické infrastruktury.
Z hlediska dopadů na využití území mají ochranná a bezpečnostní pásma technické infrastruktury
rozdílný charakter. Nejméně restriktivní jsou ochranná pásma radioreléových paprsků, která omezují
možnost realizace výškových staveb. Ochranná a bezpečnostní pásma vedení výrazně omezují
činnosti, které lze v nich realizovat, a prakticky nedovolují zástavbu.
2.3. Záměry na provedení změn v území
Záměry na provedení změn v území přestavují známé aktivity, které zásadním způsobem ovlivní
rozvoj území. Jedná se o záměry vyplývající z:
a) Politiky územního rozvoje České republiky (PÚR 2008);
b) Zásad územního rozvoje Plzeňského kraje (2008) ve znění Aktualizace č. 1 (2014)
c) oborových koncepčních dokumentů na úrovni České republiky;
d) oborových a koncepčních dokumentů na úrovni kraje;
e) úplných aktualizací ÚAP ORP 2014;
f)
údajů o území od poskytovatelů.
Z hlediska časového jsou většinou záměry rozděleny na:
a) návrhy, tedy záměry, které jsou již takto uvažovány v územně plánovací dokumentaci, tedy
v Zásadách územního rozvoje Plzeňského kraje
b) rezervy, tedy záměry určené k budoucímu prověření, které zatím nejsou vymezeny jako
návrhové v Zásadách územního rozvoje Plzeňského kraje.
Vzhledem k tomu, že dodané podklady od poskytovatelů byly zapracovány v rámci Aktualizace č. 1
Zásad územního rozvoje PK (ZÚR PK) a v současné době nevyvstávají doložené požadavky na další
87
aktualizaci tohoto územně plánovacího dokumentu, jsou v záměrech uvedeny pouze záměry ze ZÚR
PK.
Záměry, které byly vyhodnoceny jako odpovídající nadmístnímu významu a lze je územně zobrazit,
jsou zakresleny ve výkresu č. 3 Výkres záměrů na provedení změn v území.
2.3.1 Záměry v oblasti územního rozvoje
Návrhy
RZ01
Průmyslová zóna Bor - Vysočany
RZ02
CTPark Bor
RZ03
Průmyslová zóna Jihozápad
RZ05
Rozvojová zóna Rokycany - Jih
RZ06
Mezinárodní letiště s komerční zónou Plzeň – Líně
RZ06
Rozvojová zóna Chotěšov
2.3.2 Záměry v oblasti dopravní infrastruktury
Silniční doprava
Návrhy
SD5/01
D5 / Svojkovice, dálniční křižovatka
SD5/02
D5 / Nová Ves, dálniční křižovatka u letiště Líně
SD22/02
22/02 / Kdyně, obchvat
SD22/01
22/01 / Draženov – Domažlice – Kout na Šumavě, přestvba úseku s obchvaty sídel
SD26/06
26/06 / Babylon, obchvat
SD22/11
22/11 / Horažďovice, obchvat
SD22/10
22/10 / Malý Bor, obchvat
SD22/09
22/09 / Hradešice, obchvat
SD22/06
22/06 / Mochtín - Bystré, přeložka
SD22/05
22/05 / Klatovy, jihozápadní obchvat
SD27/10
27/10 / Klatovy, východní obchvat
SD27/12
27/12 / Železná Ruda, jihovýchodní obchvat s tunelem
SD27/11
27/11 / Běšiny, východní obchvat
SD27/13
27/13 / Gerlova Huť, přestavba křižovatky s II/190
SD22/07
22/07 / Plánička - Letovy, přeložka
SD22/08
22/08 / Nalžovské Hory, obchvat
SD27/05
27/05 / Plzeň - Třemošná, zkapacitnění
SD20/06
20/06 / Chválenice - Seč, přeložka
SD20/07
20/07 / Černice (MÚK s D5) - Losiná, přeložka
SD20/02
20/02 / Chocenice, západní obchvat
SD26/01
26/01 / Nýřany (MÚK s D5) - Chotěšov - Stod - Staňkov - Horš. Týn, přeložka
SD27/01
27/01 / hranice kraje - Třemošná, přestavba úseku
SD27/07
27/07 / Dobřany - Dolní Lukavice, přeložka
SD21/01
21/01 / dálniční přivaděč Planá – hranice kraje
SD21/02
21/02 / dálniční přivaděč Lhota u Nové Hospody - Janov
SD27/06
27/06 / Plzeň, průtah silnice I/27
SD20/03
20/03 / Klášter - Borek u Nepomuka, přeložka
88
SD20/08
20/08 / Nepomuk, obchvat
SD20/09
20/09 / Měcholupy, obchvat
SD20/04
20/04 / Životice - Kasejovice - hranice kraje, přeložka
SD20/01
20/01 / Plzeň, průtah silnice
SD22/04
22/04 / Libkov - Soustov, přeložka
SD22/03
22/03 / Kdyně - Libkov, přestavba úseku s obchvaty sídel
SD27/09
27/09 / Lužany - Klatovy, přeložka
SD27/08
27/08 / Dolní Lukavice - Lužany,
SD26/03
26/03 / Meclov - Draženov, přestavba
SD19/01
19/01 / Mimoúrovňová křižovatka s I/20 Nebavětice – Nezvěstice – Žákava, přeložka
SD200/01
200/01 / úprava průtahu Horšovem
SD197/01
197/01 / Smolov, směrová úprava
SD197/02
197/02 / Bělá nad Radbuzou, úprava průtahu
SD197/03
197/03 / Železná - státní hranice se SRN
SD197/04
197/04 / Štítary, směrová úprava včetně nového mostu
SD184/01
184/01 / Kdyně, obchvat
SD188/01
188/01 / Velký Bor, prostorová úprava trasy
SD169/01
169/01 / Rabí, úprava průtahu
SD169/02
169/02 / Rejštejn, přeložka
SD184/02
184/02 / Malechov, úprava průtahu
SD185/01
185/01 / Balkovy - Dolany, prostorová úprava trasy
SD185/02
185/02 / Dolany - Svrčovec, prostorová úprava trasy
SD191/01
191/01 / Lomec- Janovice nad Úhlavou, prostorová úprava trasy
SD171/01
171/01 / Opálka - Strážov, přeložka
SD171/02
171/02 / Běšiny, přeložka s napojením na silnici I/27
SD190/01
190/01 / Milence, přeložka
SD186/01
186/01 / Plánice, severní obchvat
SD187/01
187/01 / Plánice, jihovýchodní obchvat
SD187/02
187/02 / Sušice, přeložka s napojením na novou trasu silnice II/169
SD169/03
169/03 / Sušice, přeložka s novým mostem přes Otavu
SD187/03
187/03 / Tedražice - Kašovice, přeložka s jižním obchvatem Tedražic a severním
obchvatem Hrádku
SD169/04
169/04 / Bojanovice, úprava trasy
SD191/02
191/02 / Nýrsko, obchvat města
SD201/01
201/01 / Manětín, přeložka s jižním obchvatem a úpravou průtahu
SD204/01
204/01 / Úněšov, přeložka
SD204/02
204/02 / Dolní Bělá, přeložka s jižním obchvatem
SD203/01
203/01 / Nýřany, přeložka se severním obchvatem
SD233/02
233/02 / Břasy, úprava průtahu
SD191/03
191/03 / Nepomuk, přeložka s východním obchvatem
SD180/02
180/02 / Záluží, přeložka se severním obchvatem
SD178/01
178/01 / Blovice, přeložka
SD232/02
232/02 / Osek - Břasy - Újezd u Svatého Kříže, přeložka s obchvaty sídel
SD180/03
180/03 / Zruč-Senec, přeložka se severním obchvatem
SD180/04
180/04 / Třemošná, přeložka s jižním obchvatem
89
přeložka
SD198/01
198/01 / rekonstrukce II/198 Tachov - Staré Sedliště
SD199/02
199/02 / Halže - Ctiboř, napojení obce Halže
SD199/01
199/01 / rekonstrukce II/199 včetně obchvatu Tisové a Trnové
SD201/02
201/02/ rekonstrukce přivaděče k hraničnímu přechodu Broumov - Mähring s
obchvaty sídel
SD187/04
187/04 / Kašovice - Číhaň, prostorová úprava trasy s obchvaty Kolince, Vlčkovic a
Brodu
SD180/01
180/01 / Kyšice - Dýšina - Chrást, přeložka se západními obchvaty sídel
SD233/01
233/01 / přeložka Dýšina - Zábělá
SD203/03
203/03 / Plzeň, napojení silnice I/20 na dálniční přivaděč
SD145/01
145/01 / Radešov - Kašperské Hory, rozšíření a stoupací pruh
SD203/02
203/02 / Rochlov, napojení na II/203
SD232/01
232/01 / Rokycany - Hrádek - Mirošov, nová trasa
SD201/04
201/04 / Kokašice - Nová Ves, přeložka (včetně návaznosti na silnici II/202)
SD201/03
201/03 / Kralovice, přeložka silnice II/201
SD199/03
199/03 / východní obchvat Tachova
SD11721/01
11721/01 / napojení Strašic na dálnici
SD1882/01
1882/01 / Chanovice, přeložka
SD1804/01
1804/01 / Propojení Třemošná – Horní Bříza
Rezervy
SD27/14R
Jesení, přeložka
SD27/16R
Neznašovy, obchvat
SD27/15R
Čachrov, západní obchvat
SD203/02R
Rochlov (napojení na II/203) s navazující územní rezervou, propojení na Úlice
SD19/02R
Žákava – Spálené Poříčí – Borovno, přeložka (var. S1U)
SD19/03R
Žákava – Spálené Poříčí – Borovno, přeložka (var. S2U)
SD605/04R
Českoleská tangenciála (Draženov – Poběžovice – Bor – D5)
SD605/05R
SD605/06R
SD193/01R
Stříbro, přeložka se severním obchvatem
SD605/03R
Stříbro, přeložka s jižním obchvatem
SD205/01R
Nekmíř, východní obchvaty
SD180/07R
Chotěšov, obchvat
SD180/06R
Zbůch-Úherce, přeložka s východním obchvatem a propojením na Dobřany
SD180/05R
Dobřany, obchvat
SD232/03R
Újezd u Sv. Kříže – Dobříč – Kaznějov
SD180/08R
Čeminy – Město Touškov
SD26/07R
I/26 / Holýšov, přeložka
SD184/04R
II/184 / Brůdek, obchvat
SD188/03R
II/188 / Defurovy Lažany – Oselce, směrová úprava
SD230/01R
II/230 / Černošín, severní obchvat
SD171/03R
II/171 / Strážov, obchvat
SD180/09R
II/180 / Myslinka, obchvat
SD180/08R
II/180 / Čemíny – Město Touškov
SD180/07R
II/180 / Chotěšov, obchvat
90
Železniční doprava
Návrhy
ZD183/01
Trať č. 183; Plzeň – Klatovy, modernizace se zdvoukolejněním, směrové úpravy
včetně přeložky v Dobřanech
ZD183/02
Trať č. 183; Klatovy – Železná Ruda, elektrizace
ZD170/02
Trať č. 170; optimalizace úseku Zbiroh –Rokycany včetně přeložky v Rokycanech
ZD170/03
Trať č. 170; modernizace úseku Rokycany – Plzeň, včetně přeložky s tunely
ZD177/01
Trať č. 177; Pňovany – Bezdružice, propojení trati Bezdružice - Teplá
ZD180/01
Trať č. 180; Plzeň-Skvrňany – přesmyk žel. trati a křížení se silnicí I/26
ZD180/02
Trať č. 180; Plzeň-Skvrňany – Zbůch, modernizace tratě v nové trase
ZD180/03
Trať č. 180; Zbůch – Česká Kubice, modernizace a zdvojkolejnění, elektrizace
ZD190/01
Trať č. 190; Plzeň – Nepomuk, zdvoukolejnění a směrová rektifikace
ZD190/02
Trať č. 190; Horažďovice předměstí – hranice kraje, zdvoukolejnění a směrová
rektifikace
ZD176/01
Trať č. 176; Ejpovice – Chrást u Plzně – Radnice; přeložka u obce Břasy, včetně
Kyšické spojky
Rezervy
ZDVRT
Koridor vysokorychlostní trati vč. tunelů
ZD160/01R
Trať č. 160; Plzeň – Žatec, zdvoukolejnění, modernizace a směrové úpravy do
Kaznějova na vyšší a jednotnou rychlost
ZD170/04R
Trať č. 170; Brod nad Tichou – hranice kraje
ZD177/02R
Trať č. 177; Pňovany – Bezdružice, úpravy trati s přeložkou v Erpužicích
ZD181/01R
Trať č. 181; Nýřany – Heřmanova Huť, směrová rektifikace
ZD175/01R
Trať č. 175; Rokycany – Nezvěstice, úprava trati, vč. propojení na Šťáhlavy
ZD184/01R
Trať č. 184; Domažlice – Planá, směrové úpravy
Letecká doprava
Návrhy
LD01
OP Letiště Staňkov
LD02
OP Letiště Plzeň/Líně
LD03
Rozšíření plochy pro vzlety a přistání - Plzeň/Líně
2.3.3 Záměry v oblasti technické infrastruktury
Elektrická energie
Návrhy
E01
vedení 110 kV Rokycany – Blovice – Nepomuk
E02
2x vedení 110 kV Chrást – Černice
E06
Transformovna 110/22 kV v Holýšově
E07
Transformační stanice 110/22 kV Blovice
E08
vedení VVN 400 kV hranice kraje – Přeštice
E09
zdvojení vedení 400 kV Kočín - Přeštice
91
E13
Transformovna 110/22 kV Kdyně
E12
vedení 110 kV Chlumčany – Úherce
E14
vedení 110 kV Kdyně – Nýrsko ( - Klatovy)
E15
zdvojení vedení 110 kV Tachov – Drmoul
E16
vedení 110 kV Kralovice – Rakovník
E17
vedení 110 kV Horažďovice – Strakonice
Plyn
Návrhy
P16
Regulační stanice plynu u Strážovic (obec Pačejov)
P18
Regulační stanice plynu u Budětic
P19
Regulační stanice plynu u Žďáru (obec Nalžovské Hory)
P25
Regulační stanice plynu Nečtiny
P26
Regulační stanice plynu Mladý Smolivec
P20
Regulační stanice plynu Třemešné
P23
Regulační stanice plynu Polžice u Bezdružic (+ krátké propojení VTL)
P15
VTL a STL plynovod Mladotice – RS Nečtiny
P11
VTL přípojka od Kasejovic do RS Mladý Smolivec
P02
VTL plynovod u Žďáru (obec Nalžovské Hory)
P03
VTL plynovod u Strážovic (obec Pačejov)
P05
STL plynovod - plynofikace Obory, Milířů a Lesné
P07
STL plynovod - plynofikace odpočívky Sv. Kateřina vč. osad Kateřinské Chalupy
a Sv. Kateřina
P08
VTL plynovod - plynofikace Třemešné
P09
VTL plynovod - plynofikace Lestkova
P10
STL plynovod - plynofikace Záchlumí - Víchov
P28
STL plynovod Sviňomazy – MS Trpísty
Ropovod
Návrhy
R02
Skladovací nádrže u PS Benešovice
R01
Zdvojení potrubí k ropovodu IKL mezi CTR Nelahozeves a Rozvadov
Vodohospodářské stavby
Návrhy
V01
Vodárenský soubor Ostrá Hůrka
K01
Kanalizace - Nýřany – Tlučná – Vejprnice – Kamenný Újezd (rozšíření stávající sítě)
K02
Kanalizace - Klenčí pod Čerchovem – Trhanov – Chodov – Pec
K03
Kanalizace - Domažlice – Havlovice – Chrastavice – Bořice
K04
Kanalizace - Klatovy – Beňovy – Čínov – Kal – Sobětice – Štěpánovice – Tajanov – Běšiny –
Bezděkov – Koryta – Poborovice – Vrhaveč – Malá Víska
K05
Kanalizace - Nýrsko – Bystřice n.Úhl. - Stará Lhota – Zelená Lhota – Dešenice – Milence –
Hamry
K06
Kanalizace - Plzeň – Lhota – Chotíkov – Zruč - Senec
92
Rezervy
LAPV01 LAPV Čachrov RVP05 LAPV Žďár (prověřit)
LAPV13 LAPV Smolov
LAPV07 LAPV Kočov I
LAPV08 LAPV Kočov II
LAPV05 LAPV Kladruby
LAPV16 LAPV Šipín
LAPV10 LAPV Ondřejovice
LAPV17 LAPV Všeruby
LAPV04 LAPV Javornice
LAPV14 LAPV Strážiště
INU01
Mže / Bdeněves - Plzeň
INU02
Otava / Velké Hydčice - Horažďovice
INU03
Otava / Žichovice – Velké Hydčice
INU04
Otava / Sušice - Žichovice
INU05
Otava / Dlouhá Ves - Sušice
INU06
Radbuza / Chotěšov - Dobřany
INU07
Radbuza / Štítary
INU08
Radbuza / Svržno
INU09
Úhlava / Dolní Lukavice - Předenice
INU10
Úhlava / Přeštice – Dolní Lukavice
INU11
Úhlava / Borovy – Přeštice
INU12
Úhlava / Švihov – Borovy
INU13
Úslava / Starý Plzenec
2.3.4 Záměry v oblasti ochrany přírody a krajiny
Návrhy
OP02
Přírodní park Branžovský hvozd
RB
Regionální biocentrum ÚSES nefunkční
93
94
ČÁST II.
ROZBOR UDRŽITELNÉHO
ROZVOJE ÚZEMÍ
95
96
3. SWOT analýza udržitelného rozvoje území
3.1. Východiska
Rozbor udržitelného rozvoje území úplné aktualizace Územně analytických podkladů Plzeňského
kraje 2013 obsahuje SWOT analýzu podmínek pro udržitelný rozvoj území Plzeňského kraje v členění
na 10 tematických oblastí podle § 4 odst. 1 písm. b) bodu 1. vyhlášky č. 500/2006 Sb..
Úkolem SWOT analýzy je stanovit pro každou oblast:
- silné stránky, tedy pozitivní vnitřní současné faktory;
- slabé stránky, tedy negativní vnitřní současné faktory;
- příležitosti, což jsou vnější a budoucí faktory, které mohou pozitivně ovlivnit vývoj území;
- hrozby, což jsou vnější a budoucí faktory, které mohou negativně ovlivnit vývoj území.
Pro tvorbu SWOT analýzy byly východiskem tyto základní principy:
-
jednotlivá tvrzení musí být jednoduchá a jednoznačná;
-
v rámci jedné oblasti se nesmí tvrzení vzájemně vylučovat;
-
v rámci jedné oblasti se nemohou opakovat tvrzení k jednomu problému (např. stejná
charakteristika jako silná stránka a zároveň v negativním pojetí jako hrozba).
SWOT analýza je zpracována na základě dat údajů o území od poskytovatelů, vlastních průzkumů
podmínek v území ve vazbě na úplné aktualizace ÚAP ORP 2012, vyhodnocení aktuálního stavu a
vývoje území a výkresů limitů, hodnot a záměrů v území.
3.2. SWOT analýza
Tabulka č. 35 – SWOT analýza udržitelného rozvoje území Plzeňského kraje
Horninové prostředí a geologie
SILNÉ STRÁNKY

ložiska nerostných surovin (stavební kámen,
cihlářské hlíny, kaolín, wolfram, zlato)

jedinečné geologické lokality národního až
mezinárodního významu – např. Bezdružicko,
Stříbrsko, východní Planensko

nízké seismické riziko

malý počet sesuvných území

geomorfologicky pestré a atraktivní území –
pohoří při hranicích se SRN (Šumava, Český les),
krajiny hluboce zaříznutých údolí řek (např.
Berounka a její přítoky pod Plzní, Střela u
Rabštejna), krajiny zalesněných kuželů a kup
(např. Sedmihoří, Branžovský hvozd)
SLABÉ STRÁNKY

poměrně malá pestrost surovinové základny

nedostatečné zásoby štěrkopísků

vysoké zatížení radonovým rizikem v některých
oblastech - zejména Horažďovicko, Tachovsko a
Nepomucko

poddolovaná území – zejména Radnicko,
Nýřansko, Zbůšsko, Kaznějovsko a Stříbrsko
PŘÍLEŽITOSTI

navýšení ceny vzácných kovů s příznivým
dopadem na rentabilitu těžby

rekultivace vytěžených oblastí – zejména
Zbůšsko, Kaznějovsko

šetrné využívání nerostných surovin v souladu
s požadavky udržitelného rozvoje
HROZBY

vyčerpání ložisek, zejména kaolínu Kaznějovsko,
Chlumčansko

nerentabilita těžby

možné interakce ochrany ložisek a těžby s jinými
chráněnými zájmy (ochrana přírody a krajiny,
ochrana vodních zdrojů apod.) – např. ložiska
zlata v okolí Kašperských Hor

zpřísnění limitů těžby vyplývající z úpravy
legislativy
97
Vodní režim
SILNÉ STRÁNKY

dostatečné vodní zdroje

republikově významné chráněné oblasti přirozené
akumulace vod - CHOPAV Brdy, CHOPAV
Šumava a CHOPAV Chebská pánev a Slavkovský
les

významné vodní nádrže pro zásobování pitnou
vodou a pro rekraci – např. Nýrsko, Lučina
Hracholusky, České údolí

hodnotné rybniční oblasti – Tachovsko, Plzeň –
Bolevec, jižní Zbirožsko a Horažďovicko Nepomucko

místa výskytu pramenů léčivých vod –
Konstantinolázeňsko, Bezdružicko

zlepšující se kvalita vod
SLABÉ STRÁNKY

ohrožení sídel záplavami

snížená retenční schopnost krajiny

znečištění vodních toků a ploch v důsledku půdní
eroze

plošně významné zranitelné oblasti – zejména
Klatovsko, Horažďovicko, Domažlicko, Sedmihoří
PŘÍLEŽITOSTI

přírodě blízká opatření pro zvýšení retenční
schopnosti krajiny – především v nižších polohách
území kraje

realizace protipovodňových opatření

ochrana území pro LAPV a řízené rozlivy
v nezbytně nutném rozsahu, možnosti akumulace
vod

revize ochranných pásem vodních zdrojů
HROZBY

nevhodné využívání krajiny, např. zvyšování
podílu zastavěných ploch, a z toho plynoucí
negativní vliv na vodní režim v území

nadměrné a/nebo nekontrolované čerpání zdrojů,
zejména podzemní vody

možné interakce ochrany vodních zdrojů s jinými
chráněnými zájmy – např. těžba štěrkopísků
v povodí Úhlavy

nedostatečná péče o vodní toky a vodní plochy

narušení hydrologického režimu v důsledku
klimatických změn (extrémní hydrologické jevy
jako sucho, záplavy, bleskové povodně atd.)
Hygiena ŽP
SILNÉ STRÁNKY

dodržení krajských emisních stropů v roce 2010 u
většiny látek

v rámci kraje nejsou definovány oblasti se
zhoršenou kvalitou ovzduší

zlepšující se kvalita povrchových vod

zvyšující se podíl vytříděných složek komunálních
odpadů při snížení množství komunálního odpadu
na osobu a rok v posledních 2 letech na minimum
v rámci ČR
SLABÉ STRÁNKY

velký podíl odpadu odstraňovaného skládkováním
včetně velkého podílu BRKO

nízké materiálové využití odpadů

vysoká hluková zátěž z dopravy – zejména
v Plzni, v Klatovech, v okolí dálnice D5 a v sídlech
na trase silnic I/26 a I/27

ekologické zátěže hodnocené rizikem vysoké a
velmi vysoké – nejvíce v Plzni, na Rokycansku,
Domažlicku
PŘÍLEŽITOSTI

rekultivace nebo sanace ekologických zátěží

zintenzivnění výstavby ČOV

realizace protihlukových opatření a obchvatů obcí
na silnicích pro snížení hlukové zátěže z dopravy

využití obnovitelných zdrojů energie a odpadů pro
produkci tepla a elektrické energie
HROZBY

kontaminace vod a půd působením ekologických
zátěží a fosforu z bodových zdrojů (jakost vody ve
vodních nádržích)

plošný nárůst individuální a nákladní automobilové
dopravy, především pak tranzitní dopravy v obcích
a s tím související zhoršování kvality životního
prostředí

růst emisí z nevhodných paliv užívaných pro
individuální vytápění
98
Ochrana přírody a krajiny
SILNÉ STRÁNKY

hodnotná přírodní území národního až
mezinárodního významu chráněná formou
biosférických rezervací, NP a CHKO – zejména
oblast Šumavy, Českého lesa, Křivoklátska

významný podíl ZCHÚ na rozloze kraje

hodnotné krajiny hluboce zaříznutých údolí
některých toků především v severní polovině
kraje, hodnotné rybniční krajiny - Tachovsko,
Plzeň – Bolevec, jižní Zbirožsko a Horaždovicko,
krajiny zalesněných kuželů a kup - Sedmihoří,
Branžovský hvozd, Jezvinec

nadprůměrná lesnatost v rámci ČR (39,6 %)

relativně vysoká ekologická stabilita krajiny
(vysoký podíl území mírně stabilního a stabilního
(krajinný typ B a C z hlediska KES) na celkové
rozloze kraje)
SLABÉ STRÁNKY

rozsáhlý zábor volné krajiny – dříve např. realizací
plošně rozsáhlých fotovoltaických elektráren,
v současnosti zejména výstavbou pro bydlení
v zázemí Plzně

rozšiřující se suburbanizační pásmo v okolí Plzně
na úkor přírodního prostředí

zástavba průmyslových a logistických areálů podél
dálnice D5

poškozování krajinného rázu nevhodnou
výstavbou a nevhodným využíváním krajiny
zejména ve venkovských oblastech

narušená retenční funkce krajiny
PŘÍLEŽITOSTI

další realizace ÚSES (zajištění funkčnosti jeho
prvků)

vznik nových velkoplošných ZCHÚ a přírodních
parků – např. Branžovský hvozd, Brdy

zlepšování průchodnosti krajiny

realizace ekoduktů zejména u liniových staveb
dopravní infrastruktury

komplexní péče o krajinu, její hodnoty a rozvoj
jejích funkcí

zlepšení legislativní ochrany krajinného rázu

zamezení / regulace výstavby ve volné krajině

postupná rekultivace krajiny narušené těžbou
HROZBY

nárůst fragmentace krajiny liniovými stavbami

snížení diverzity biotopů rozsáhlým zalesňováním


rozvoj výstavby ve volné krajině

rozvoj výstavby výškových staveb (vč. větrných
elektráren a telekomunikačních zařízení) a
velkoplošných objektů s negativními důsledky na
krajinný ráz

výstavba v krajině a obnova zaniklých sídelních
lokalit v cenných částech krajiny

degradace krajiny v důsledku snižování
zemědělského využití území, devastace vlivem
podpory obnovitelných zdrojů energie

rozmach tvrdých forem cestovního ruchu v ZCHÚ

realizace vodních nádrží (LAPV) v plánovaném
rozsahu a s tím související zatopení přírodně
cenných území – LAPV Stodůlky, Rejštejn, Dlouhá
Ves, Čachrov, Žďár, Skryje, Kočov, Štítary, Otín,
Michalovy Hory, Kladruby, Šipín, Strýčkovice,
Ondřejovice, Javornice, Chotěnín, Ostrovec
ZPF a pozemky určené k plnění funkce lesa
SILNÉ STRÁNKY

nižší stupeň zornění – zejména při hranicích se
SRN (Šumava, Český les), podhůří Brd a jižní část
kraje

nadprůměrná lesnatost v rámci ČR (39,6 %)

rozsáhlé souvislé lesní plochy bez nepříznivé
fragmentace – Šumava, Český les
SLABÉ STRÁNKY

vysoký podíl ploch ohrožených vodní erozí
zejména v jižní části kraje (extrémní ohrožení
v oblasti horního toku Úhlavy)

nižší podíl zemědělské půdy

nižší podíl půd I. a II. třídy ochrany - zejména
jihovýchod kraje a oblast Českého lesa

rozsáhlé zranitelné oblasti - zejména Klatovsko,
Horažďovicko, Domažlicko, Horšovskotýnsko

vysoký podíl nepřirozených porostů na Tachovsku
a ve východní části kraje
PŘÍLEŽITOSTI

rozvoj ekologických forem zemědělství

obnova přirozených lesních porostů

realizace protierozních opatření

realizace komplexních pozemkových úprav
HROZBY

snižování zemědělského využití území

ohrožení lesních monokultur kalamitami

zábor ZPF a PUPFL výstavbou

nepřiměřená těžební činnost v lesích
99
Dopravní a technická infrastruktura
SILNÉ STRÁNKY

dokončená dálnice D5 Praha – Plzeň – SRN

probíhající modernizace III. železničního koridoru

funkční systém Integrované dopravy Plzeňska

realizace integrovaných projektů čištění
odpadních vod

využívání alternativních zdrojů energie, zejména
biomasy
SLABÉ STRÁNKY

dopravní problémy a závady kumulované v okolí
Plzně (příčinou je koncentrické uspořádání
komunikací)

přerušení celostátní silniční i železniční sítě
v oblasti Českého lesa a Šumavy – nedostatečné
přeshraniční dopravní vazby se SRN

průchod silnic I. třídy zastavěnými územími sídel

nedostatečné dopravní propojení Kralovicko –
Rokycansko – Blovicko – Přešticko a dalších
radiálních komunikací – např. II/180

problémové dopravní propojení obcí Podbrdska
přes území Vojenského újezdu Brdy

vyšší podíl silnic II. třídy ve špatném technickém
stavu vyžadující náročnější údržbu a modernizaci

nízký podíl obyvatel napojených na kanalizace
zakončené ČOV, velmi malý podíl obyvatel
napojených na vodovod – zejména okresy Plzeňjih, Plzeň-sever

závislost Plzně a obcí zásobovaných z ÚV
Homolka na jediném zdroji pitné vody
PŘÍLEŽITOSTI

rozvoj integrovaných dopravních systémů

realizace obchvatů a přeložek silnic

realizace veřejného logistického centra na
Plzeňsku

modernizace železničního napojení na Mnichov

zkapacitnění vazeb města Klatovy a Sušice na
přilehlé území SRN

odstranění dopravních závad zhoršujících
bezpečnost silničního provozu

alternativní čistírny odpadních vod pro malé obce

rozvoj sítě cyklostezek regionálního a
nadregionálního významu
HROZBY

oddalování přestavby hlavních silničních a
železničních tras

další růst tranzitní automobilové dopravy zejména
v zastavěných územích sídel

nedostatečná údržba komunikací s důsledkem
zhoršení jejich technického stavu

nedostatečné využívání možností veřejné
dopravy, nárůst individuální automobilové dopravy

nesplnění závazků v oblasti čištění odpadních vod
v aglomeracích nad 2000 EO
Sociodemografické podmínky
SILNÉ STRÁNKY

příznivý populační vývoj v posledních 10 letech –
zejména centrální oblast kraje kolem Plzně

rovnoměrné rozmístění kulturní vybavenosti na
území kraje

rozsáhlá nabídka terciérního vzdělávání na území
kraje

význam krajského města Plzně v rámci sídelní
struktury celé ČR

nadstandardní veřejná občanská vybavenost
krajského města Plzeň přesahující význam
Plzeňského kraje
100
SLABÉ STRÁNKY

nepříznivá věková struktura populace kromě
okresu Tachov, pokles migračního přírůstku a
návrat k přirozenému úbytku obyvatel

monocentrický, výrazně polarizovaný charakter
sídelní struktury kraje s vnitřními perifériemi mezi
koncentrickými osami rozvoje podél dopravních os
bez dostatečných radiálních vazeb – např.
Radnicko, Manětínsko, Bezdružicko, Hostouňsko,
a oblastmi s deficitem dopravní obslužnosti –
např. Podbrdsko, rozhraní ORP Kralovice a ORP
Rokycany, některé části při hranici se SRN

rozsáhlé oblasti s převahou malých sídel – např.
Nepomucko, Blovicko, Horažďovicko, Kralovicko,
severní Rokycansko

nerovnoměrné rozložení center a jejich nízký
rozvojový potenciál – především v okrajových
částech kraje

narušené sídelní vazby v obcích Podbrdska

omezená dostupnost služeb ve venkovských
oblastech



PŘÍLEŽITOSTI

posilování potenciálu nižších center osídlení

zvýšení vzdělávacích příležitostí v severozápadní
části kraje

podpora rozvoje občanské vybavenosti ve
venkovských oblastech kraje

rozvoj dopravních vazeb mezi centry osídlení

rozvoj kooperace venkovských sídel především
v oblasti občanského vybavení

využití prostředků z rozvojových programů pro
podporu sociálních zařízení a sociálních aktivit
nepříznivé sociodemografické charakteristiky
kromě věkové struktury v okresu Tachov
nízká celková kapacita zařízení pro seniory –
zejména okres Rokycany a Plzeň - sever
nižší úroveň vybavenosti v severozápadní
a severní části kraje, zejména školskými
a lůžkovými zdravotnickými zařízeními
HROZBY

stárnutí populace a úbytek produktivní složky
obyvatel

prohloubení vnitrokrajských disparit mezi
jednotlivými regiony

ohrožení sídelní funkce některých obcí po zániku
základní občanské vybavenosti

další snižování počtu pracovních příležitostí ve
venkovských oblastech

další zvyšování administrativní náročnosti správy
malých obcí

neadekvátní posilování sídelní funkce obcí bez
odpovídající vybavenosti – zejména
suburbanizované zázemí Plzně, sídla v blízkosti
dalších velkých měst a v sídlech při dálnici D5

ohrožení rozvoje některých sídel ochranou LAPV
a návrhy velkoplošných chráněných území přírody
(např. PP Branžovský hvozd)
Bydlení
SILNÉ STRÁNKY

intenzivní bytová výstavba v suburbanizovaném
zázemí Plzně zvyšující plošný standard bydlení
a podíl bytů v rodinných domech

nová bytová výstavba v posledních letech
zejména v Plzni, vzdálenějších obcích
v suburbanizovaném pásmu okolo Plzně, sídlech
při dálnici D5
SLABÉ STRÁNKY

nedostatečná obnova bytového fondu

nedostatek připravených pozemků pro bytovou
výstavbu ve venkovských oblastech a městě Plzni

dlouhodobá absence bytové výstavby v některých
venkovských obcích se špatnou dopravní
dostupností

nedostatek menších bytů s dostupnými sociálními
službami pro seniory
PŘÍLEŽITOSTI

zvyšování atraktivity sídel pro bydlení např.
zajištěním občanské vybavenosti a další veřejné
infrastruktury v nižších centrech osídlení

vymezování ploch přestavby pro bydlení (včetně
využití brownfields)

rekonstrukce a modernizace stávajícího bytového
fondu
HROZBY

pokles zájmu obcí a investorů o bytovou výstavbu

zanedbávání péče o bytový fond

sociálně-kulturní segregace sídlišť a
suburbanizovaných zón bydlení v rodinných
domech
Rekreace
SILNÉ STRÁNKY

přítomnost atraktivit cestovního ruchu
nadregionálního až národního významu – např.
Šumava, Plzeň, Konstantinovy Lázně, Plasy

sousedství Spolkové země Bavorsko s množstvím
atraktivit cestovního ruchu

dobrá dopravní dostupnost Plzeňského kraje
z Prahy a ze SRN

stabilizace situace z hlediska ubytovacích
zařízení, především v Plzni
101
SLABÉ STRÁNKY

nevyužitý potenciál cestovního ruchu z důvodu
vysokého podílu tranzitující klientely a z důvodu
nedostatečné nabídky infrastruktury cestovního
ruchu (např. oblast podél Berounky, Český les)

nízký podíl vícedenních návštěvníků

vysoká míra sezónnosti cestovního ruchu
s dopadem na ubytovací kapacity – zejména
horské oblasti

výrazná koncentrace atraktivit cestovního ruchu
v Plzni, na Šumavě



PŘÍLEŽITOSTI

podchycení tranzitujících klientů a klientely
z okolních regionů (Střední Čechy, Praha, SRN)

zlepšení dopravních vazeb na Bavorsko

vytvoření podmínek pro cestovní ruch v dosud
méně turisticky využívaných oblastech – např.
Kralovicko, území podél Berounky, Český les

zpřístupnění Vojenského újezdu Brdy

rozšíření nabídky forem cestovního ruchu,
zejména rozvoj wellnes turistiky, „event“ turistiky a
kongresové turistiky

město Plzeň jako držitel titulu Evropské hlavní
město kultury 2015

nadregionální a mezinárodní kooperace v oblasti
cestovního ruchu

rozvoj sítě cyklostezek
nízká úroveň marketingu a nedostatečná
spolupráce jednotlivých subjektů v rámci kraje
nedostatečná doprovodná infrastruktura
cestovního ruchu – kromě Plzně, Konstantinových
Lázní a území Šumavy
velký podíl individuální rekreace, která se
vyznačuje sezónností
HROZBY

pokles zájmu o rekreaci v Plzeňském kraji a
přetrvávající tranzitní charakter cestovního ruchu

zhoršení rekreačních hodnot území – např.
v důsledku lesních kalamit nebo výstavby
hmotově rušivých bytových domů v centrech
cestovního ruchu na Šumavě

střety ochrany přírody a rozvoje cestovního ruchu
Hospodářské podmínky
SILNÉ STRÁNKY

vysoká ekonomická výkonnost kraje - zejména
Plzeň, Klatovy, Rokycany, Domažlice, Tachov

vysoká exportní orientace

relativně příznivý stav a vývoj nezaměstnanosti ve
srovnání s celostátním průměrem - zejména
v centrální části kraje

úspěšná lokalizace zahraničních investic zejména Plzeň a území při dálnici D5

průmyslová tradice kraje

vysoká zaměstnanost v průmyslu – např.
Rokycansko, Nýřansko, Horažďovicko

vysoké školy univerzitního typu s vazbou na
průmyslové podniky – Plzeň, Klatovy
SLABÉ STRÁNKY

vysoká koncentrace investic do Plzně a naopak
nižší podíl nových investic mimo centrální část
kraje

periferní hospodářsky slabé území – zejména
ORP Stříbro a přilehlé území okresu Plzeň-sever,
okolí Tachova k hranici se SRN, POÚ Poběžovice,
pomezí okresů Plzeň-jih, Domažlice a Klatovy,
ORP Nepomuk, ORP Horažďovice, sever ORP
Sušice a sever ORP Rokycany s přesahem do
ORP Kralovice

nízký podíl ekonomicky aktivních obyvatel
zaměstnaných v terciéru - zejména vnitřní
periferní oblast mezi dálnicí D5 a I/26 a
severovýchodně od Stříbra mezi dálnicí D5 a I/20

vyšší nezaměstnanost v okrese Tachov, na
Poběžovicku a v ORP Sušicenízká nabídka
pracovních příležitostí v odvětví strategických
služeb, výzkumu a vývoje (kromě Plzně)

malá pestrost nabídky pracovních příležitostí ve
venkovských sídlech

nesoulad oborové nabídky a poptávky na trhu
práce
PŘÍLEŽITOSTI

existence rozvojových ploch a technická příprava
pro lokalizaci investic včetně brownfields

rozvoj znalostní ekonomiky

podpora místní ekonomiky zejména v oblasti
služeb a cestovního ruchu

podpora ekonomických aktivit s vyšší přidanou
hodnotou

posílení významu terciérního sektoru

zvýšení mobility pracovních sil v rámci regionu

řešení dopravního napojení rozvojové zóny letiště
Líně
HROZBY

ztráta zájmu investorů – pokles investiční
atraktivity kraje

ztráta pracovních příležitostí zejména mimo hlavní
centra osídlení

odliv výroby s nízkou přidanou hodnotou do jiných
regionů

prohlubování ekonomických rozdílů uvnitř kraje

nedostatek pracovní síly s odpovídající kvalifikací
102



propagace investiční atraktivity regionu
vznik infrastruktury pro podporu malého a
středního podnikání
využití prostředků z rozvojových programů pro
podporu ekonomických aktivit
103
4.
Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek
pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj
a pro soudržnost společenství obyvatel území
4.1. Metodika výběru ukazatelů
Pro hodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro
hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území Plzeňského kraje podle požadavků
§ 4 odst. 1 písm. b) bodu 1. vyhlášky č. 500/2006 Sb. byla při zpracování úplné aktualizace Územně
analytických podkladů Plzeňského kraje 2013 plně respektována metodika vyhodnocení použitá před
dvěma lety pro úplnou aktualizaci ÚAP PK 2011. Při obou aktualizacích tak byly v maximální možné
míře respektovány metody použité pro stejný účel v roce 2009 a současně postupy podle
Metodického sdělení odboru územního plánování MMR k aktualizaci územně analytických podkladů,
části „Rozbor udržitelného rozvoje území“, zveřejněného na internetových stránkách ÚÚR Brno od
31.5.2010 (dále jen „Metodické sdělení MMR“). Především bylo pro každý pilíř vybráno 5
reprezentativních, navzájem nezávislých ukazatelů, které byly zvoleny jako zásadní i z hlediska vazby
na hlavní výroky aktualizovaných SWOT analýz.
Významnou odlišností proti prvním ÚAP PK pořízeným v roce 2009 byla jiná podrobnost z hlediska
použitých územních jednotek. V roce 2009 byly použity ukazatele na úrovni správních území
pověřených obecních úřadů (dále jen „POÚ“), v roce 2011 a 2013 na základě požadavku Metodického
sdělení MMR na úrovni jednotlivých obcí. Z této zdánlivé maličkosti vyplynuly ve zpracování
hodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský
rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území Plzeňského kraje podstatné změny, a to nejen z
hlediska dostupnosti dat, ale také v jejich použitelnosti, neboť na úrovni obcí dochází v případě
některých analytických ukazatelů k řádově většímu rozptylu hodnot (viz dále). Podrobnost jednotlivých
obcí při hodnocení podmínek za celé území Plzeňského kraje pak vedlo jednoznačně k potřebě
porovnávání kvantitativních ukazatelů, nikoli zohlednění znalosti podmínek v území, čímž bylo
složitější zajištění přímé provázanosti na výroky SWOT analýz.
Důležitým východiskem pro výběr ukazatelů byly též indikátory navržené a používané v dalších krajích
ČR, neboť snahou bylo co nejvíce se přiblížit předpokládanému budoucímu republikovému standardu.
Ani zde však nebylo možné použít resp. převzít některé z již hotových řešení, neboť:
- kraje se dosud nesjednotily v používání ukazatelů (výběr, počet, vyhodnocení atd.)
- nejsou dosud dostatečně dlouhodobé praktické zkušenosti s použitím ukazatelů pro tento účel
za obce na úrovni krajů
- některé navržené ukazatele nejsou pro obce Plzeňského kraje dostupné (podrobně byla
prověřena především možnost využít indikátory podle Metodické pomůcky k aktualizaci
rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí, zveřejněné na internetových stránkách ÚÚR
Brno od 18.12.2009 – dále jen „Metodická pomůcka 2009“, kromě indikátoru KES využití
dalších indikátorů brání i nadále nedostatky v databázích některých ÚAP ORP předaných
úřady územního plánování ke konci roku 2012).
Z těchto důvodů byla výchozí nabídka ukazatelů v roce 2011 podrobně prověřena na úrovni obcí
v Plzeňském kraji ve spolupráci s externími odborníky firmy Regionální rozvojová agentura
Plzeňského kraje, o.p.s., kteří spolupracovali i na tvorbě prvních ÚAP PK v roce 2009.
Prověření bylo provedeno z následujících hledisek:
1. Jsou data dostupná?
2. Jsou data dostatečně aktuální?
3. Vystihují ukazatele požadované jevy ve vazbě na výroky SWOT analýzy? Byly použity v roce
2009 na úrovni POÚ?
4. Jaký je rozptyl ukazatelů?
5. Jsou ukazatele navzájem nezávislé?
Na základě tohoto rozboru, který vedl k výběru ukazatelů, je možné shrnout použitý postup.
104
Ad 1)
Pro řadu ukazatelů navržených kraji nebo Metodickou pomůckou 2009 nejsou data za obce
dostupná v jednotném tvaru, kvalitě, podrobnosti apod. v rozsahu celého území Plzeňského
kraje, např.:
- údaje převzaté do ÚAP ORP z územních plánů - zastavitelné plochy, plochy výroby apod.
- některé ekonomické údaje - místně obvyklé nájemné, HDP
Ad 2)
Některá data nejsou dostatečně aktuální:
- ČSÚ už některá data v MOS nesleduje – např. Školství (naposledy 2005), Kultura (2006),
Sport (2006), Cestovní ruch (2006). Pro některé z nich existují jiné informační zdroje
(Školství – ÚIV, OŠMS KÚPK), ale většinu už nelze ve stejném členění dohledat.
- spolehlivost některých dat (i např. v MOS) je sporná.
Ad 3)
Po provedené eliminaci ukazatelů z výše uvedených důvodů byl soubor ukazatelů doplněn
přibližně na 10 ukazatelů pro každý pilíř, a to s ohledem na ukazatele použité při zpracování
ÚAP PK na úrovni POÚ v roce 2009 a jevy, které vystihovaly, a dále na adekvátnost
k výrokům obsaženým ve SWOT analýzách. Cílem bylo především:
- postihnout všechny charakteristiky území podstatné pro územní plánování v Plzeňském
kraji podle 10 témat SWOT analýzy
- obdržet výsledky alespoň rámcově srovnatelné s výsledky z roku 2009 (i když v jiném
územním členění)
Nově zařazeny do širšího výběru k prověření byly např. ukazatele:
- KES, index stáří, stabilita obyvatel, intenzita bytové výstavby
Naopak některé ukazatele z roku 2009 nebyly použity, neboť:
1. ukazatel nemá na úrovni obce potřebnou vypovídací schopnost – např. intenzita dopravy
se měří jen ve vybraných sídlech (na průjezdních úsecích dálnic, rychlostních silnic a
silnic) – nahrazeno komplexnějším ukazatelem „hustota komunikací“
2. jev na úrovni obce nelze jednoznačně posoudit – např. autonomnost území z hlediska
dostupnosti ZŠ (dle počtu žáků ZŠ na počet dětí ve věku 6-14 let) je na úrovni obcí možné
vnímat také negativně jako „vysávání dětí“ z dalších obcí, které školu ve svém správním
území nemají
3. změnil se pohled na význam ukazatele pro daný pilíř – např. index technické infrastruktury
Pro vybrané ukazatele již byly připraveny hodnoty za všechny obce a provedeny další
výpočty.
Ad 4)
Velmi podstatný pro výběr ukazatelů se ukázal rozptyl hodnot na úrovni obcí. S tím souvisí
také způsob klasifikace ukazatelů. Klasifikace se obvykle provádí v rámci pilíře jako součet
vyhodnocení použitých ukazatelů (případně s využitím vah). Bylo zvažováno vyhodnocení
ukazatele pro jednotlivé obce podle:
- pořadí obce podle daného ukazatele
- postavení obce na stupnici od nejméně příznivé hodnoty (0 %), po nejpříznivější hodnotu
(100 %)
Hodnocení podle pořadí je devalvováno v případě, že ve větší části obcí se daný jev
nenachází (chráněná území, plochy těžby nerostných surovin, napojení na TI, zařízení
občanské vybavenosti apod.).
Podobné je to i při hodnocení na stupnici. Výhodou této metody je jemnější vyhodnocení
rozdílů, nevýhodou velká citlivost na extrémní odchylky (viz charakteristiky ukazatelů –
minimum, maximum, průměr, medián). V takových případech se hodnocení většiny obcí
„nakupí“ kolem opačné meze (minimum nebo maximum) a extrémní hodnota ovlivní i celkový
výsledek. K těmto případům dochází z důvodu:
- použití podílových ukazatelů
o
KES – podíl ekologicky stabilních a nestabilních ploch (vesměs cca 1, ale
Horská Kvilda 58!!!)
o
index stáří – podíl obyv. 65+ a -14 let (vesměs do 150, ale Čilá neměla
žádné obyv. -14 let)
Řešením je použít jen některou ze složek daného jevu (lesnatost, podíl zastavěného
území, podíl obyv. -14 let) s hodnotou od 0 do 100 % s malým rozptylem hodnot.
105
-
Ad 5)
krátkodobého extrému v daném roce – na obecní úrovni se může týkat mnoha
ukazatelů
Řešením je nahradit roční údaje několikaletým průměrem. Ani to však nemusí vždy
stačit (viz např. příjmy na obyvatele obce Modrava v letech 2005-2009 – stonásobek
obvyklých hodnot!!!). Pak je možné zvážit použití druhé nejvyšší hodnoty jako 100 % a
extrému přiřadit také 100 %.
Závislost navržených ukazatelů byla testována pomocí výsledků korelační funkce MS Excelu
CORREL zanesených do korelační matice. Finální výběr ukazatelů byl proveden tak, aby byl
co největší počet korelací eliminován.
Následuje popis výběru ukazatelů dle jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje, který není pro úplnou
aktualizaci ÚAP PK 2013 upravován, protože bylo pro hodnocení z důvodu možnosti srovnání
výsledků použito zcela shodných ukazatelů jako v roce 2011.
4.1.1 Environmentální pilíř
Návrh ukazatelů
Charakteristiky (témata), které je nutné sledovat pro účely územního plánování (zařazeny pod
příslušný pilíř dle Metodické pomůcky 2009) a navržené ukazatele:
- Horninové prostředí a geologie (není v Plzeňském kraji zásadní)
Vodní režim
o podíl obyvatel napojených na kanalizaci
70
o podíl obyvatel napojených na ČOV
Hygiena životního prostředí
o podíl obyvatel napojených na ČOV
o hustota komunikací
- Ochrana přírody a krajiny
o lesnatost
o koeficient ekologické stability
o podíl zastavěného území
o podíl orné půdy
o podíl chráněných území
Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa
o lesnatost
o podíl orné půdy
Popis ukazatelů
Lesnatost
= plocha lesních pozemků / plocha obce * 100
Zdroje dat: ČSÚ - ÚAP Statistika k 31.12.2013
Význam ukazatele: podíl lesních pozemků reprezentuje přírodní hodnotu, neboť lesy jsou považovány
za ekologicky stabilní
Možné problémy: nepříznivé hodnocení územně malých obcí bez lesů, i když jsou v blízkosti lesních
celků (např. Trhanov, Skořice)
Výsledek: POUŽIT
Koeficient ekologické stability (KES)
= plocha pozemků (chmelnice + vinice + zahrady + ovocné sady + trvalé travní porosty + pastviny +
lesní půda + vodní plochy) / (orná půda + zastavěné plochy + ostatní plochy)
Zdroje dat: ČSÚ - MOS 2009
70
Kurzivou uvedené ukazatele svým významem patří zejména k tématu hygieny životního prostředí, pouze okrajově pod vodní
režim.
106
Význam ukazatele: podíl ekologicky stabilních a ekologicky nestabilních ploch komplexně
reprezentuje přírodní hodnoty území
Možné problémy: vysoké hodnoty v případě mimořádně cenných území s minimálním podílem
ekologicky nestabilních ploch (např. Horská Kvilda)
Výsledek: NEPOUŽIT – nahrazen Lesnatostí z důvodu výskytu několika extrémně vysokých hodnot
(viz výše)
Podíl chráněných území
= plocha (NP + CHKO + MZCHÚ + NATURA + PP) / plocha obce * 100
Zdroje dat: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
Význam ukazatele: reprezentuje nejcennější území z hlediska ochrany přírody a krajiny (zákon
č. 114/1992 Sb.)
Možné problémy: vyskytuje se jen v menším počtu obcí, v ostatních je nulový
Výsledek: POUŽIT
Podíl zastavěného území
= plocha zastavěného území / plocha obce * 100
Zdroje dat: ČSÚ - ÚAP Statistika k 31.12.2013
Význam ukazatele: vyjadřuje podíl významného typu ekologicky nestabilního území a zároveň stupeň
urbanizace území
Možné problémy: vysoké hodnoty v případě mimořádně malých katastrálních území i na venkově
(např. Trnová)
Výsledek: POUŽIT
Podíl orné půdy
= plocha orné půdy / plocha obce * 100
Zdroje dat: ČSÚ - MOS 2009
Význam ukazatele: podíl zpravidla plošně nejrozsáhlejšího typu ekologicky nestabilního území
částečně vyjadřuje stupeň narušení přírodních hodnot
Možné problémy: nezaměňovat za stupeň zornění počítaný jako podíl orné na zemědělské půdě
Výsledek: NEPOUŽIT – nahrazen Podílem zastavěného území z důvodu silnější záporné korelace
s Podílem chráněných území
Podíl obyvatel napojených na kanalizaci
= počet obyvatel napojených na kanalizaci / počet obyvatel
Zdroje dat: ČSÚ - SLDB 2011
Význam ukazatele: reprezentuje vybavení technickou infrastrukturou, která je velmi významná pro
ochranu vod
Možné problémy:
- nevyskytuje se ve všech obcích (v ostatních je nulová hodnota ukazatele)
- není příliš spolehlivý, nevíme, zda kanalizace končí ČOV
Výsledek: POUŽIT – z důvodu aktuálnosti dat ze SLDB 2011 nahradil dříve používaný podíl obyvatel
napojených na ČOV
Podíl obyvatel napojených na ČOV
= počet obyvatel napojených na ČOV / počet obyvatel
Zdroje dat: podklady KÚPK OŽP - 2010
Význam ukazatele: reprezentuje vybavení technickou infrastrukturou, která je velmi významná pro
ochranu vod
Možné problémy:
- vyskytuje se jen v menším počtu obcí (v ostatních je hodnota 0)
- obsahuje údaje podle ČOV i za více obcí (lze stanovit jen průměrný stupeň napojení za
všechny napojené obce)
- vyskytují se duplicitní záznamy (např. Plískov)
Výsledek: NEPOUŽIT
Hustota komunikací
= (4 * délka dálnic + 3 * délka silnic I. tř. + 2 * délka silnic II. tř. + délka silnic III. tř. + 2 * délka
celostátních železničních tratí + délka regionálních železničních tratí) / plocha obce
Zdroje dat: Silniční databanka Ostrava, Krajský úřad Plzeňského kraje
107
Význam ukazatele: syntetický ukazatel hustoty různých typů pozemních komunikací reprezentuje
negativní vliv dopravy na prostupnost a fragmentaci krajiny i sídel i na ovzduší
(znečištění) diferencovaně podle typu komunikace
Možné problémy: z hlediska hygieny životního prostředí nezohledňuje skutečnou intenzitu dopravy a
z ní plynoucí negativní vlivy dopravy na životní prostředí (hluk, emise, apod.)
Výsledek: POUŽIT
Shrnutí výběru ukazatelů
Z navržených 8 ukazatelů bylo vybráno 5 navzájem nezávislých (nekorelujících) ukazatelů, které
popisují vyváženě všechny oblasti tematických složek v environmentálním pilíři relevantní podle
výroků SWOT analýz pro Plzeňský kraj. Tři z pěti ukazatelů lze použít pro charakteristiku dvou oblastí
jevů. Nejvíce ukazatelů se týká tématu Ochrana přírody a krajiny:
Vodní režim
Hygiena životního prostředí
- Ochrana přírody a krajiny
o lesnatost
o podíl zastavěného území
o podíl chráněných území
Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa
o lesnatost
Eliminovány byly 3 ukazatele. Důvody eliminace jsou uvedeny v popisu ukazatelů.
4.1.2 Ekonomický pilíř
Návrh ukazatelů
- Hospodářské podmínky
o míra nezaměstnanosti
o počet ekonomických subjektů na 1000 obyvatel
o podíl ekonomicky aktivních na obyvatelstvu
o počet pracovních míst na 100 ekonomicky aktivních obyvatel
o podíl vyjíždějících za prací mimo obec
o podíl pracovních míst v terciéru
o daňové příjmy obcí na obyvatele
- Veřejná dopravní a technická infrastruktura
o vzdálenost obce od silnice I. tř. nebo dálnice
- Bydlení (není zásadní pro ekonomiku v Plzeňském kraji, použito v sociálním pilíři)
Rekreace (není zásadní pro ekonomiku v Plzeňském kraji)
Popis ukazatelů
Míra nezaměstnanosti
= počet dosažitelných nezaměstnaných / pracovní síla * 100 [%]
Zdroje dat: MPSV – portál ZAMĚSTNANOST (k 31.12. předchozího roku - 2010); pro úplnou
aktualizaci ÚAP PK 2015 použita data ČSÚ k 31.3.2014
Význam ukazatele: hlavní indikátor situace na trhu práce a také jeden z mála přesných a
reprezentativních ukazatelů hospodářství na lokální úrovni
Možné problémy:
- krátkodobé výkyvy nezaměstnanosti
108
při použití dat ČSÚ vzniká problém neaktuálnosti
pracovní síla se na úrovni obcí stanovuje podle počtu ekonomicky aktivních při posledním
censu a v případě většího jednosměrného pohybu obyvatel v malých obcích se může
skutečná velikost pracovní síly lišit
Výsledek: POUŽIT
-
Podíl ekonomicky aktivních na obyvatelstvu
= počet ekonomicky aktivních obyvatel / počet obyvatel * 100 [%]
Zdroje dat: ČSÚ - MOS (SLDB 2001)
Význam ukazatele: dokládá podíl „práceschopného“ obyvatelstva na populaci, jedná se o průmět
věkové struktury obyvatel do ekonomiky
Možné problémy:
- neaktuálnost počtu ekonomicky aktivních – podobně jako pracovní síla (viz Míra
nezaměstnanosti)
- vesměs se pohybuje v úzkém rozpětí kolem 50 % - větší citlivost na případné odchylky
Výsledek: NEPOUŽIT – z důvodu malé aktuálnosti a menší reprezentativnosti
Počet pracovních míst na 100 ekonomicky aktivních obyvatel
= počet pracovních míst / počet ekonomicky aktivních obyvatel * 100
Význam ukazatele: reprezentativní ukazatel pracovištní funkce obce, neboť při vyšším podílu než 100
převažuje dojížďka nad vyjížďkou
Možné problémy:
- velký podíl pracovních míst v několika málo populačně malých pracovištích centrech (např.
Modrava, Rozvadov) vede k výrazně horšímu hodnocení ostatních obcí
- neaktuálnost počtu ekonomicky aktivních – podobně jako pracovní síla (viz Míra
nezaměstnanosti)
Výsledek: NEPOUŽIT – z důvodu výskytu několika extrémních hodnot v malých obcích nahrazen
Podílem vyjíždějících za prací mimo obec (viz dále)
Podíl vyjíždějících za prací mimo obec
= počet vyjíždějících za prací mimo obec / počet ekonomicky aktivních obyvatel * 100 [%]
Význam ukazatele: vhodný ukazatel pracovištní funkce obce, neboť při vyšším podílu lze předpokládat
v obci omezené pracovní příležitosti
Možné problémy: relativní neaktuálnost obou vstupních hodnot
Výsledek: POUŽIT
Podíl pracovních míst v terciéru
= počet pracovních míst v terciéru / počet pracovních míst * 100 [%]
Význam ukazatele: kromě struktury pracovních míst s orientací na služby také nepřímo dokládá
úroveň vybavenosti obce službami
Možné problémy: relativní neaktuálnost obou vstupních hodnot
Výsledek: POUŽIT
Počet ekonomických subjektů na 1000 obyvatel
= počet ekonomických subjektů / počet obyvatel * 1000
Zdroje dat: ČSÚ - Registr ekonomických subjektů (RES) - 2009
Význam ukazatele: reprezentativní ukazatel významu ekonomické základny v obci ve vztahu
k populační velikosti
Možné problémy:
- neaktuálnost RES z hlediska aktivních podniků
- shrnuje ekonomické subjekty bez rozdílu velikosti a oblasti činnosti
Výsledek: POUŽIT
Daňové příjmy obcí na obyvatele
= daňové příjmy / počet obyvatel
109
Význam ukazatele: dokumentuje ekonomické možnosti samosprávy na místní úrovni, a do jisté míry i
ekonomickou aktivitu v území
Možné problémy:
- meziroční výkyvy – odstraněny použitím 5letého průměru
- víceletý výskyt extrémně vysoké hodnoty – ovlivnění výsledku hodnocení ostatních obcí
Výsledek: NEPOUŽIT – z důvodu výskytu jedné extrémní hodnoty (obec Modrava – 100 bodů), která
výrazně ovlivňuje výsledek hodnocení, neboť ostatní obce mají méně než 1 bod
Vzdálenost obce od silnice I. tř. nebo dálnice
= vzdálenost středu ZSJ, kde sídlí obec, ke křižovatce silnice I. třídy nebo k dálničnímu sjezdu měřená
po silnicích
Zdroje dat: CEDA, Krajský úřad Plzeňského kraje
Význam ukazatele: jeden ze zásadních faktorů lokalizace investic
Možné problémy:
- nutno využít pokročilejší funkce GIS, ale jedná se o velmi stabilní ukazatel v čase, neboť tak
zásadní změny v silniční síti jsou výjimečné
- lze použít i jiné způsoby měření vzdálenosti, např. vůči zastavěné ploše – uplatnil by se vliv
plošné velikosti sídla a byly by i nulové vzdálenosti
Výsledek: POUŽIT
Z navržených 8 ukazatelů bylo vybráno 5 navzájem nezávislých (nekorelujících) ukazatelů
relevantních podle výroků SWOT analýz pro Plzeňský kraj, které ve 4 případech popisují především
různé aspekty hospodářských podmínek (trh práce, sílu a strukturu ekonomické základny), poslední
ukazatel postihuje nejdůležitější předpoklad lokalizace investic:
- Hospodářské podmínky
o míra nezaměstnanosti
o počet ekonomických subjektů na 1000 obyvatel
o podíl vyjíždějících za prací mimo obec
o podíl pracovních míst v terciéru
- Veřejná dopravní a technická infrastruktura
o vzdálenost obce od silnice I. tř. nebo dálnice
Eliminovány byly 3 ukazatele. Důvody eliminace jsou uvedeny v popisu ukazatelů.
4.1.3 Sociální pilíř
Návrh ukazatelů
- Veřejná dopravní a technická infrastruktura (není zásadní pro sociální oblast v Plzeňském
kraji, použito v ekonomickém pilíři)
- Socio-demografické podmínky
o podíl obyvatel ve věku do 14 let
o podíl obyvatel ve věku 65 a více let
o index stáří
o relativní migrace
o relativní pohyb
o stabilita obyvatel
o index vzdělanosti
o index občanské vybavenosti
- Bydlení
o intenzita bytové výstavby 1997-2007
o intenzita bytové výstavby 2008-2009
o podíl bytů v rodinných domech
110
-
Rekreace (není zásadní pro sociální oblast v Plzeňském kraji)
Popis ukazatelů
Podíl obyvatel ve věku do 14 let
= počet obyvatel do 14 let / počet obyvatel * 100 [%]
Zdroje dat: ČSÚ - ukazatele ÚAP 2014
Význam ukazatele: vhodný ukazatel podílu mladé složky v populaci vykazuje solidní korelaci
s komplexnějším indexem stáří (viz dále)
Možné problémy:
Výsledek: POUŽIT
Podíl obyvatel ve věku 65 a více let
= počet obyvatel 65 a více let / počet obyvatel * 100 [%]
Zdroje dat: ČSÚ – MOS 2009
Význam ukazatele: vhodný ukazatel podílu starší složky v populaci vykazuje vysokou korelaci
s komplexnějším indexem stáří (viz dále)
Možné problémy:
Výsledek: NEPOUŽIT, neboť podíl mladší složky byl vyhodnocen jako významnější pro hodnocení
perspektivy obcí z hlediska věkové struktury
Index stáří
= počet obyvatel 65 a více let / počet obyvatel do 14 let * 100 [%]
Zdroje dat: ČSÚ – MOS 2009
Význam ukazatele: reprezentativní analytický ukazatel věkové struktury populace
Možné problémy:
- v případě malého podílu mladší složky dosahuje velmi vysokých hodnot, což jednostranně
ovlivňuje celé hodnocení
- pokud obyvatelé do 14 let zcela chybí (v malých obcích), nelze stanovit (obec Čilá), což
znemožňuje objektivní srovnání všech obcí
Výsledek: NEPOUŽIT, neboť ho není možné stanovit ve všech obcích, nahrazen Podílem obyvatel do
14 let
Relativní migrace
= (počet přistěhovalých – počet vystěhovalých) / počet obyvatel středního stavu * 1000 [‰]
Zdroje dat: ČSÚ – MOS (ukazatele ÚAP 2014)
Význam ukazatele: reprezentativní indikátor atraktivity obce z hlediska migrace (bydlení), která
zpravidla tvoří rozhodující složku pohybu obyvatel
Možné problémy: meziroční výkyvy nebyly eliminovány
Výsledek: POUŽIT
Relativní pohyb obyvatel
= (počet obyvatel na konci sledovaného období - počet obyvatel na začátku sledovaného období) /
počet obyvatel na začátku sledovaného období / délka sledovaného období v letech * 100 [%]
Zdroje dat: ČSÚ – Počet obyvatel v obcích (2005-2010)
Význam ukazatele: celková relativní průměrná roční změna počtu obyvatel shrnuje výsledek
přirozeného (narození – zemřelí) i migračního pohybu a odráží tak výsledky
obce z hlediska migrační atraktivity i věkové struktury
Možné problémy: výskyt meziročních rozdílů – eliminován 5letým průměrem
Výsledek: NEPOUŽIT, neboť je lépe složky pohybu rozdělit, tj. použít Relativní migraci a perspektivy
přirozeného pohybu odvozovat od věkové struktury
Stabilita obyvatel
= počet obyvatel narozených v obci současného bydliště / počet obyvatel * 100 [%]
Význam ukazatele: reprezentuje podíl „rodáků“ a tedy obyvatel pravděpodobně více spjatých
s bydlištěm s průmětem i do sociálních a dalších vazeb
Možné problémy: malá aktuálnost dat, ale jedná se o relativně stabilní ukazatel (s výjimkou
suburbánních území)
Výsledek: POUŽIT
Index vzdělanosti
111
= 3 * podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním na 15letých a starších + podíl obyvatel právě
s maturitou na 15letých a starších
Význam ukazatele: reprezentuje vzdělanost populace diferencovaně podle stupně dosaženého
vzdělání
Možné problémy: neaktuálnost dat, ale lze předpokládat, že i v době rostoucí vzdělanosti se relace
mezi obcemi podle vzdělanosti zachovávají (vzdělanost roste podobným
tempem)
Výsledek: NEPOUŽIT, neboť jiné ukazatele byly vyhodnoceny jako vhodnější
Intenzita bytové výstavby 1997-2007
= Σ počet postavených bytů 1997-2007 / Σ počet obyvatel středního stavu 1997-2007 *1000
Zdroje dat: ČSÚ – MOS
Význam ukazatele: reprezentuje intenzitu výstavby bytů v relativním vyjádření za více než 10 let
Možné problémy:
- tento agregovaný údaj nelze rozložit na dílčí období, která by lépe postihovala různé vývojové
fáze z hlediska intenzity bytové výstavby
Výsledek: NEPOUŽIT, neboť sledované období je příliš dlouhé - zahrnuje období poklesu, růstu i
stagnace
Intenzita bytové výstavby 2009-2013
= Σ počet postavených bytů 2008-2013 / Σ počet obyvatel středního stavu 2009-2013 * 1000
Zdroje dat: ČSÚ – MOS (Ukazatele ÚAP 2014)
Význam ukazatele: reprezentuje intenzitu výstavby bytů v relativním vyjádření za posledních 5 let.
Možné problémy: příliš krátké období (nulové hodnoty u řady obcí) – roční údaje za delší období
nebyly na úrovni obcí k dispozici, neboť ČSÚ je publikuje až v posledních letech – to je výhoda pro
další použití (zpřesnění, při aktualizaci v r. 2013 bylo sledováno jen dvouleté období)
Výsledek: POUŽIT
Podíl bytů v rodinných domech
= počet obydlených bytů v rodinných domech / počet obydlených bytů * 100 [%]
Význam ukazatele: charakterizuje typ zástavby, potažmo i obce (město x venkov) s dopady do
sociální oblasti i jinam
Možné problémy: zastaralá data, značný podíl obcí pouze se zástavbou rodinných domů
Výsledek: NEPOUŽIT především z důvodu korelace s indexem občanské vybavenosti
Index občanské vybavenosti
= index vzdělávací infrastruktury + index zdravotnické infrastruktury + index kulturní infrastruktury +
sociální infrastruktura
z toho:
71
index vzdělávací infrastruktury = 1 pro obce s MŠ nebo ZŠ
2 pro obce se SŠ
3 pro obce s VOŠ nebo VŠ
index zdravotnické infrastruktury = 1 pro obce s ordinací praktického lékaře pro dorost nebo
dospělé
2 pro obce s ordinací specialisty
3 pro obce s nemocnicí
index kulturní infrastruktury =
1 pro obce s knihovnou
2 pro obce s kinem
3 pro obce s divadlem
index sociální infrastruktury =
1 pro obce s domy s pečovatelskou službou
Zdroje dat: ČSÚ – MOS 2009, data KÚPK (OŠMS, OIT) - 2010
Význam ukazatele: komplexní ukazatel různých složek občanské vybavenosti konstruovaný na
základě dostupných dat postihuje především různou úroveň této vybavenosti
Možné problémy:
- neaktuální nebo nepřesná data o některých složkách občanské vybavenosti
71
Hodnoty u jednotlivých složkových indexů odpovídají nejvyššímu dosaženému stupni, nikoli součtu bodů.
112
- úzká škála hodnocení (0-10) pro 500 obcí
Výsledek: POUŽIT
Z navržených 11 ukazatelů bylo vybráno 5 navzájem nezávislých (nekorelujících) ukazatelů
relevantních podle výroků SWOT analýz pro území Plzeňského kraje, které především popisují 2
oblasti, které byly vybrány pro sociální pilíř jako významné. Největší počet ukazatelů (4) se týká široké
oblasti socio-demografické podmínky:
- Socio-demografické podmínky
o podíl obyvatel ve věku do 14 let
o relativní migrace
o stabilita obyvatel
o index občanské vybavenosti
- Bydlení
o intenzita bytové výstavby 2009 - 2013
Eliminováno bylo 6 ukazatelů. Důvody eliminace jsou uvedeny v popisu ukazatelů.
4.2. Metodika vyhodnocení vyváženosti územních podmínek
Hodnocení obcí bylo provedeno nejprve podle pilířů jako součet hodnocení obcí podle 5 vybraných
ukazatelů daného pilíře. Obce byly v rámci pilíře hodnoceny podle jednotlivých ukazatelů 2 způsoby:
- podle bodového hodnocení na stupnici od 0 do 100 v rozpětí od minimální po maximální
hodnotu
- podle pořadí obce (1 až 501) od minimální po maximální hodnotu.
V případě, že se jednalo o negativní jev (čím vyšší hodnota, tím horší, např. míra nezaměstnanosti),
bylo bodové hodnocení provedeno u obou způsobů obráceně.
Podle celkového počtu bodů získaných v rámci jednoho pilíře byly obce rozděleny do 2 stejně
početných skupin a byly jim za daný pilíř přiřazeny hodnoty 1 (příznivý stav pilíře v obci) nebo 0
(nepříznivý stav). Zvažováno bylo také použití třístupňové škály - 1 (= příznivý stav), 0 (= neutrální
stav), -1 (= nepříznivý stav) a pětistupňové škály.
Následně byly pro hodnocení vyváženosti porovnány výsledky každé obce za jednotlivé pilíře, tj. byly
vyhodnoceny pilíře, v nichž je stav v obci nepříznivý. Kromě toho bylo provedeno souhrnné hodnocení
životních podmínek v obcích, tj. součet bodových hodnocení dané obce za všechny pilíře.
Na závěr bylo provedeno porovnání výsledků obou metod hodnocení (podle stupnice a podle pořadí)
navzájem i ve srovnání s hodnocením vyváženosti, které provedly jednotlivé úřady územního
plánování v úplných aktualizacích ÚAP ORP 2014. Celkové srovnání je částečně degradováno
neposkytnutím potřebných údajů ze strany ORP Plzeň a ORP Klatovy.
Jako podklad pro textové vyhodnocení výsledků vyváženosti byla provedena vizualizace hodnot
jednotlivých ukazatelů, souhrnů za pilíře, celkového hodnocení i porovnání s vyhodnocením
vyváženosti v úplných aktualizacích ÚAP ORP 2014 v kartogramech (číslování kartogramů respektuje
strukturu použitou v prvních ÚAP PK z roku 2009 i v předchozích aktualizacích ÚAP PK). Zdrojem dat
pro kartogramy k vyhodnocení vyváženosti bylo komplexní analytické vyhodnocení podmínek území
zpracované samostatně pořizovatelem na základě metodických postupů použitých v roce 2011
Regionální rozvojovou agenturou Plzeňského kraje, o. p. s..
Hodnoty jednotlivých použitých ukazatelů za obce Plzeňského kraje jsou zobrazeny v kartogramech
4.2/1.-5. pro environmentální pilíř, 4.3/1.-5. pro ekonomický pilíř a 4.4/1.-5. pro sociální pilíř, tyto
kartogramy vyjadřují stav podmínek v území na základě kvantitativních údajů a pouze dokladují, jak
byly stanoveny souhrnné hodnoty za daný pilíř, proto nejsou dále v textu podrobně komentovány.
Souhrnné hodnocení územních podmínek obcí v environmentálním pilíři znázorňuje kartogram 4.2/6,
souhrn v ekonomickém pilíři 4.3/6, souhrn v sociálním pilíři 4.4/6.. Celkové vyhodnocení podmínek
v území a vyváženosti všech pilířů je vyjádřeno v kartogramech 4.5/1.-2.. Míru souladu se souhrnným
vyhodnocením vyváženosti úplných aktualizací ÚAP ORP 2014 porovnávají kartogramy 4.5/3.-4..
113
4.3. Výsledky vyhodnocení vyváženosti územních podmínek
a jejich interpretace
Výsledky získané vyhodnocením vyváženosti územních podmínek za obce Plzeňského kraje podle
stupnice i podle pořadí byly velmi podobné. Jako podklad pro vyhodnocení vyváženosti a interpretaci
výsledků byly i pro úplnou aktualizaci ÚAP PK 2015 použity výsledky podle pořadí obcí především
z důvodu návaznosti na předchozí aktualizaci v roce 2013, kdy tyto výsledky byly ve větším souladu
s hodnocením úřadů územního plánování podle úplných aktualizací ÚAP ORP 2010 (30% úplný
soulad). Území vymezená metodou podle pořadí obcí byla také zpravidla kompaktnější, tj. spojitější,
než v případě hodnocení podle stupnice 0 až 100.
4.3.1 Vyhodnocení jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje
Vyhodnocení pilířů bylo provedeno na základě vizualizace výsledků vyhodnocení vyváženosti
územních podmínek za obce Plzeňského kraje v kartogramech zobrazujících diferenciaci území podle
podmínek jednotlivých pilířů. Zvýrazněna byla především polovina obcí s nejnižším bodovým součtem
(nižším než hodnota mediánu), což odpovídá znaménku „ - “ u daného pilíře pro tyto obce. Dále byly
barevně v dalších 3 stupních (po 50 bodech) vyznačeny i další obce s nižším bodovým hodnocením
z důvodu vytvoření kompaktnějších území, kde se vyskytují třeba i menší nedostatky v daném pilíři.
Environmentální pilíř
Rozsáhlá území s nevyhovujícím stavem v environmentálním pilíři v Plzeňském kraji jsou (viz
kartogram 4.2/6.):
- Plzeň, její blízké okolí a území západně a severně od Plzně
- západní část ORP Blovice, západní část ORP Nepomuk a téměř celé ORP Horažďovice,
severní část ORP Sušice a centrální část ORP Klatovy
- východní část ORP Domažlice, jižní a východní část ORP Horšovský Týn a jihozápad ORP
Stod
Mezi menší území s nevyhovujícím stavem v environmentálním pilíři patří:
- Tachov a několik obcí v okolí
- Kralovice a obce západně a východně od města
- Radnicko
- podhůří Brd, především v okrese Rokycany
- centrální část ORP Přeštice
Kompaktnost některých z těchto území byla narušena především obcemi s vysokým podílem lesů,
např. na jižním Přešticku nebo městy Plánice a Nalžovské Hory.
Území s největšími přírodními hodnotami tvoří příhraniční hory Šumava a Český les. Další větší území
s příznivým stavem environmentálního pilíře se nachází v severní části Plzeňského kraje:
- severovýchod okresu Tachov
- severní část okresu Plzeň-sever
- větší část okresu Rokycany (severně od dálnice a část Podbrdska)
Ekonomický pilíř
Obce s dobrým stavem v ekonomickém pilíři jsou v Plzeňském kraji především (viz kartogram 4.3/6.):
- velké obce (města)
- obce (i menší) kolem dopravních os (silnic I. třídy a dálnice, resp. dálničních sjezdů)
- menší obce se specifickým ekonomickým potenciálem (např. centra rekreace na Šumavě,
malé obce kolem Domažlic)
Tyto „typy“ obcí narušují někdy i dosti kompaktní a rozsáhlá území s nevyhovujícím stavem
v ekonomickém pilíři. Příkladem jsou území následujících správních obvodů ORP:
- severní polovina území ORP Sušice
- ORP Horažďovice
114
-
ORP Nepomuk
Podobným případem jsou také nejrozsáhlejší a nejsouvislejší území s nevyhovujícím stavem
v ekonomickém pilíři v Plzeňském kraji zahrnující:
- ORP Stříbro se sousedící západní částí okresu Plzeň-sever
- obce na pomezí okresů Tachov, Domažlice a Plzeň-jih
- POÚ Poběžovice
Mezi menší území s nevyhovujícím stavem v ekonomickém pilíři patří:
- okolí Tachova (až ke státní hranici)
- severní polovina ORP Rokycany s přesahem do jihovýchodní části ORP Kralovice
- obce jižně a jihovýchodně od města Rokycany
- část okresů Domažlice a Klatovy mezi silnicemi I/22, I/26 a I/27
- obce při státní hranici u Kdyně a Nýrska
Sociální pilíř
Stav v sociálním pilíři je na rozdíl od ekonomického pilíře, kde hrají roli polohové faktory, závislý
především na velikosti obce. I ta je však do značné míry podmíněna polohou. Z toho důvodu je vazba
mezi stavem v ekonomickém a sociálním pilíři těsnější, než obou těchto pilířů s pilířem
environmentálním.
Nevyhovující stav v sociálním pilíři je především v menších a malých obcích v hůře dostupných
částech Plzeňského kraje (viz kartogram 4.4/6.). Existují však výjimky, například okresní město
Tachov.
Nejrozsáhlejší a téměř kompaktní území s převahou malých obcí s horší dostupností center a
především s nevyhovujícím stavem v sociálním pilíři pokrývá:
- severní část okresu Rokycany s přesahem do východní části ORP Kralovice
- většinu území okresu Tachov (kromě obcí při dálnici D5) s přesahem do severozápadní části
okresu Plzeň-sever
- obce při hranici okresu Tachov s okresy Plzeň-sever, Plzeň-jih a Domažlice
- POÚ Poběžovice a sousední obce POÚ Domažlice
- ORP Nepomuk s přilehlou severní částí ORP Horažďovice
- většinu území ORP Sušice s přesahem do jižní části ORP Klatovy
Poněkud menší a méně kompaktní území s převahou obcí s nevyhovujícím stavem v sociálním pilíři
zahrnuje:
- severní část ORP Kralovice
- část ORP Rokycany jižně od dálnice D5
Relativně malá území s nevyhovujícím stavem v sociálním pilíři jsou:
- obce při jižní hranici ORP Blovice
- obce na pomezí okresů Domažlice, Klatovy a Plzeň-jih
- území mezi městy Stod a Přeštice
Ze všech tří pilířů zaznamenal sociální pilíř největší změny v územním průmětu oproti vyhodnocení
podmínek v úplné aktualizaci ÚAP PK 2013, především velká města dopadla v tomto hodnocení lépe
(Klatovy, Rokycany, Sušice), jsou zde i výjimky (Přeštice).
4.3.2 Souhrnné vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje
Souhrnné hodnocení pilířů na úrovni obcí Plzeňského kraje bylo z důvodu návaznosti na první ÚAP
PK z roku 2009 a na předchozí aktualizace ÚAP PK provedeno ze 2 hledisek:
1) souhrnné vyhodnocení územních podmínek;
2) souhrnné vyhodnocení vyváženosti územních podmínek podle pilířů udržitelného rozvoje.
Souhrnné vyhodnocení územních podmínek
Souhrnné vyhodnocení územních podmínek v obcích Plzeňského kraje bylo provedeno na základě
součtu bodů podle pořadí za všechny 3 pilíře. Komentář se opět opírá o vizualizaci výsledků
115
v kartogramu. Obce byly rozděleny do 4 skupin, dvou s podprůměrnými podmínkami a dvou
s nadprůměrnými územními podmínkami (viz kartogram 4.5/1).
Nejrozsáhlejší a nejsouvislejší území s výrazně podprůměrnými územními podmínkami prochází při
hranici okresu Tachov s okresy Plzeň-sever, Plzeň-jih a Domažlice a dále pokračuje na Poběžovicko
v okresu Domažlice. Další rozsáhlé, ale už méně vyhraněné území zasahuje z ORP Horažďovice do
ORP Nepomuk a ORP Sušice.
Menší, ale kompaktní území s podprůměrnými podmínkami se nachází:
- při hranicích ORP Domažlice a Klatovy
- na severu ORP Rokycany s přesahem do východní části ORP Kralovice
Naopak nadprůměrné územní podmínky podle použitých ukazatelů jsou především:
- v Plzni a okolí
- v obcích kolem dálnice D5 východně od Plzně
- v obcích podél silnice I/27 severně od Plzně
- ve větších obcích na dalších silnicích I. třídy
Poněkud překvapivě byly jako nadprůměrné z hlediska souhrnného hodnocení územních podmínek
vyhodnoceny také 2 rozsáhlé příhraniční oblasti:
- ORP Tachov, příhraničí a centrální část ORP Domažlice
- Šumava a Pošumaví a centrální část ORP Klatovy až k severní hranici ORP
Opticky výrazná plocha s nadprůměrnými podmínkami v severozápadní části ORP Kralovice připadá
zejména na rozsáhlé katastry města Manětín a obce Žihle, jejichž kladné výsledky pravděpodobně
způsobuje absence dalších významnějších center osídlení v této oblasti nejen na území Plzeňského,
ale i sousedících krajů (Karlovarský, Ústecký, Středočeský), a tedy určitá nutnost soběstačnosti obcí
v této části kraje.
Na základě porovnání výsledků souhrnného vyhodnocení územních podmínek v úplné aktualizaci
ÚAP PK 2013 s aktuálním souhrnným vyhodnocením nebyly shledány rozdíly, které by naznačovaly
zásadní změny podmínek v území při sledování širších územních celků (nikoli jednotlivých obcí).
Souhrnné vyhodnocení vyváženosti územních podmínek podle pilířů udržitelného rozvoje
Vyhodnocení územních podmínek obcí podle stavu v jednotlivých pilířích v Plzeňském kraji shrnuje
graf, který je značně symetrický (viz obrázek č. 23). Tento výsledek ovlivnilo dvoupólové hodnocení
stavu v pilířích (0 = špatný stav, 1 = dobrý stav). Přibližně podobný počet obcí nemá v žádném pilíři
problémy (64, tj. 12,8 %) nebo naopak má nevyhovující stav ve všech třech pilířích (69 tj. 13,8 %).
Dohromady tvoří tyto dva krajní stavy zhruba čtvrtinu obcí.
Četnější jsou však obce pouze s problémy v environmentálním pilíři (89, tj. 17,8 %) nebo s problémy
v ekonomickém a sociálním pilíři současně (83, tj. 16,6 %). To dokládá poměrně těsnou vazbu mezi
problémy obcí v ekonomické a sociální oblasti a naopak protiváhu v pilíři environmentálním.
Ve zbývajících 4 skupinách podle stavu v pilířích jsou počty obcí poměrně vyrovnané (od 45 do 53).
Dohromady tyto skupiny tvoří více než třetinu všech obcí Plzeňského kraje (196, tj. 39,1 %). Z nich
mírně převažují obce s problémem jen v jednom pilíři (52+53).
V porovnání s předchozí úplnou aktualizací ÚAP PK 2013 došlo ke zvýšení počtu obcí s krajními
hodnoceními, tedy jak s příznivým hodnocením ve všech 3 pilířích (o 9 obcí), tak naopak
s nevyhovujícími podmínkami (o 7 obcí). Pokles zaznamenal počet obcí s negativním hodnocením
enviromentálního pilíře (z 102 na 89), obdobný pokles je zřejmý u počtu obcí s nevyhovujícími
podmínkami v pilíři sociálním a ekonomickém (z 94 na 83 obcí). V ostatních kategoriích došlo
k mírnému navýšení v řádu jednotek obcí.
116
Obrázek č. 23 – Zastoupení obcí v jednotlivých kategoriích
vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území 72
počet obcí
Obce podle pilířů s nevyhovujícím stavem
100
90
80
70
60
50
40
30
20
10
0
89
83
69
64
52
žádný
H
53
S
Z
HS
46
45
ZH
ZS
ZHS
Územní rozložení obcí podle stavu v pilířích dokládá kartogram 4.5/2 (vizualizován ve verzi A podle
ÚAP PK 2009 a úplné aktualizace ÚAP PK 2011 a 2013 a ve verzi B podle Metodického sdělení
MMR).
Nejpočetnější skupinu obcí (bez ohledu na jejich územní rozlohu), které mají vyhovující stav ve všech
pilířích, tvoří téměř souvislé území v pásmu spojujícím obce severně od Rokycan s obcemi v okolí
Plas (9 obcí) a dále s obcemi ve střední a severní části okresu Plzeň – sever (6 obcí).
Obce s problémy pouze v environmentálním pilíři, což je nejčastější případ zařazení, vytváří souvislá
území především na:
- Plzeňsku, Nýřansku, Stodsku, Přešticku a Blovicku
- Klatovsku, Kdyňsku a Domažlicku
Druhá nejčetnější varianta, tj. obce s problémy v ekonomickém i sociálním pilíři, se objevuje hlavně ve
dvou početně i plošně významných územích:
- ORP Stříbro a přilehlé území okresu Plzeň-sever
- POÚ Poběžovice, sousedící jižní část ORP Tachov a severozápadní část ORP Horšovský Týn
Méně souvislá území s vyšším výskytem obcí s nevyhovujícími podmínkami v těchto dvou pilířích se
pak vyskytují v okolí Sušice, rozptýleněji v okrese Rokycanynebo při hranici okresu Klatovy s okresy
Domažlice a Plzeň-jih.
Obce, jejichž územní podmínky byly ve všech třech pilířích vyhodnoceny jako nevyhovující,
nepředstavují v Plzeňském kraji plošně rozsáhlé a souvislé území, přesto lze vysledovat určité oblasti
s vyšší koncentrací takto hodnocených obcí, a to:
- na pomezí okresů Tachov a Plzeň-sever
- v severovýchodní a východní části okresu Domažlice
- při hranici ORP Nepomuk a ORP Horažďovice
- v oblasti územně malých obcí východně od Sušice
- jednotlivé obce jsou rozptýleny také v okrese Rokycany a sousedící východní části ORP
Kralovice
Souhrnně lze konstatovat, že uvedené oblasti vytváří obloukové pásmo kolem centrálního území
Plzeňského kraje, které v zásadě odpovídá poloze při hranicích okresů Plzeň-jih a Plzeň-sever
72
Pilíře jsou označeny pouze zkratkami podle Metodického sdělení MMR, barvy odpovídají kartogramu 4.5/2 A.
117
oddělujících je od území okresů Tachov, Domažlice a Klatovy. Tento obloukový pás se na jihu
rozšiřuje až do východní části okresu Klatovy (uvedená část Sušicka). Všechny tyto oblasti jsou
charakteristické periferní polohou v rámci Plzeňského kraje (vnitřní periférie), nepříznivé podmínky ve
všech třech pilířích zde vykazují v naprosté většině malé obce s charakterem čistě venkovských sídel.
V návaznosti na ÚAP PK pořízené v roce 2009 i úplnou aktualizaci ÚAP PK 2011 a 2013 jsou i v této
úplné aktualizaci zobrazena ve výkresu č. 4 Výkres problémů k řešení v územně plánovacích
dokumentacích ta území, kde byly zjištěny nepříznivé územní podmínky ve dvou nebo třech pilířích,
jako území se strukturálními problémy vyplývajícími z vyhodnocení vyváženosti územních podmínek
rozboru udržitelného rozvoje území Plzeňského kraje. Z důvodu hodnocení vyváženosti územních
podmínek u různých územních jednotek je obtížné vysledovat vývoj déle než v uplynulém období dvou
let, přesto lze uvést, že obce s uvedenými strukturálními problémy se vyskytují zejména ve správních
obvodech těch POÚ, které byly vyznačeny v problémovém výkresu v minulé úplné aktualizaci i
prvních ÚAP PK z roku 2009. Oproti předchozí aktualizaci ÚAP PK 2013 došlo k několika dílčím
změnám v hodnocení jednotlivých obcí, avšak nalézt takové shluky těchto (ať už kladně, či záporně
hodnocených) obcí, které by mohly vytvářet ucelená specifická území s popsaným charakterem, jako
je např. oblast Šumavy a Pošumaví či Plzně a jejího zázemí.
Pro účel sjednocování výsledků vyhodnocování územních podmínek obcí v Plzeňském kraji
s hodnocením zapracovaným jednotlivými úřady územního plánování následuje stručná
charakteristika podle správních obvodů jednotlivých ORP:
ORP Blovice
- v obcích při silnici I/20 a při hranici s ORP Plzeň nedostatky v environmentálním pilíři
- pouze menší obce při hranicích ORP nevyhovující podmínky v sociálním nebo ekonomickém
pilíři
- 4 obce s kladným hodnocením ve všech pilířích
ORP Domažlice
- nepříznivé podmínky z hlediska environmentálního pilíře zejména v centrální části ORP,
v obcích při silnici I/22 a v některých obcích při severní části hranice s ORP Klatovy
- nevyhovující stav v ekonomickém a sociálním pilíři v téměř celém území POÚ Poběžovice a
přilehlých obcích, dále ve východní části ORP zejména v území při hranicích s ORP Klatovy a
u obcí jihozápadně od města Domažlice v podhůří Českého lesa
- významné množství obcí s kladným hodnocením ve všech pilířích (především v okolí
Domažlic)
ORP Horažďovice
- pouze 2 obce s vyhovujícími podmínkami ve všech pilířích
- většina obcí nedostatky minimálně ve 2 pilířích (kromě 6 obcí), největší podíl obcí
s nedostatky ve všech pilířích v Plzeňském kraji (7 z 20 obcí ORP)
- kromě obcí při hranici s ORP Klatovy celé území ORP nepříznivý stav v environmentálním
pilíři
- kromě měst na silnici I/22 nepříznivé podmínky v ekonomickém a sociálním pilíři
ORP Horšovský Týn
2
- kromě centra ORP žádná obec s vyhovujícími podmínkami ve všech třech pilířích, téměř /3
obcí s nedostatky minimálně ve 2 pilířích, obce s nedostatky ve všech pilířích vysoký podíl (4
z 18 obcí ORP) - soustředěny v souvislém území jižní části POÚ Staňkov
- nedostatky v environmentálním pilíři v jižní polovině ORP, naopak ve zbylých dvou pilířích
zejména v severní části a ve správním obvodu POÚ Staňkov (v podstatě celé území ORP
kromě měst a obcí při silnici I/26)
ORP Klatovy
- nepříznivé podmínky z hlediska environmentálního pilíře v centrální části ORP, v obcích při
silnici I/22 a v některých obcích při severní hranici ORP, naopak výborný stav v jižní polovině
území ORP
- nevyhovující stav v sociálním pilíři v jižní části území a v některých obcích při hranicích ORP,
mimo dosah tras silnic I. třídy obdobně rozloženy také obce s nepříznivými podmínkami v pilíři
ekonomickém, navíc ekonomicky slabé i některé malé obce v blízkosti města Klatovy
ORP Kralovice
118
relativně souvislé oblasti s vyhovujícími podmínkami ve všech pilířích tvořené plošně
rozsáhlými územími měst a územím některých sousedících obcí v kontrastu k ostatním obcím
s nedostatky minimálně ve 2 pilířích
- obce s nepříznivými podmínkami v environmentálním pilíři kromě okolí Kralovic i na
Kožlansku, Bezvěrov na silnici I/20, obce na silnici I/27 a dále v pásu malých obcí ve střední
části ORP (západně od území měst Plasy a Kralovice)
- nevyhovující stav v ekonomickém a sociálním pilíři zejména ve východní a naopak západní
okrajové části ORP a dále v pásu malých obcí ve střední části ORP (severozápadně od území
měst Plasy a Kralovice)
ORP Nepomuk
- jen 2 obce s příznivými podmínkami ve všech pilířích, přes polovinu obcí nedostatky
minimálně ve 2 pilířích
- nepříznivé podmínky v environmentálním pilíři v jihozápadní polovině území ORPnepříznivé
podmínky v sociálním pilíři v téměř všech obcích ORP, v ekonomickém pilíři příznivé
podmínky kromě městyse Žinkovy zejména v obcích při silnici I/20
ORP Nýřany
- obce s nedostatky minimálně ve 2 pilířích převahu v západní části ORP, při hranici s ORP
Stříbro a ORP Stod vyšší koncentrace obcí s nedostatky ve všech pilířích
- nepříznivé podmínky v environmentálním pilíři u obcí na Nýřansku a severně od Plzně
zejména při silnicích I/20 a I/27
- nevyhovující stav v ekonomickém pilíři zejména v západní okrajové části ORP a některých
obcích mezi dálnicí D5 a silnicí I/20, obdobně také nedostatky v sociálním pilíři v obcích při
západní hranici a u některých obcí podél hranice s ORP Kralovice ORP Plzeň
- všechny obce nepříznivé podmínky maximálně v jednom pilíři, 3 obce (20%) bez zjištěných
významných nedostatků
- většina území nevyhovující podmínky v environmentálním pilíři – kromě města Plzeň zejména
obce při dálnici D5 a silnicích I/20 a I/19
ORP Plzeň
- žádná obec s nedostatky v ekonomickém pilíři, pouze 1 v pilíři sociálním (Lhůta)
- souvislé území s nedostatky v enviromentálním pilíři
ORP Přeštice
- relativně nižší podíl obcí s nepříznivými podmínkami ve 2 a 3 pilířích (11 obcí z 30),
soustředěny v jižní části ORP
- nepříznivé podmínky z hlediska environmentálního pilíře většina obcí s vyšším podílem
zastavěného území a orné půdy převážně ve východní polovině ORP a při silnici I/27
- nevyhovující podmínky v ekonomickém pilíři v jihovýchodní části ORP, tj. v hůře dostupném
území mezi silnicemi I/27 a I/20, a obdobně západně od Přeštic mezi silnicemi I/27 a I/26
- nedostatky v sociální oblasti jen některé obce při jižní hranici ORP
ORP Rokycany
- souvislé území několika obcí bez zjištěných nedostatků severně od Rokycan a jižně od
dálnice D5 při hranici Středočeského kraje
- nevyhovující stav z hlediska environmentálního pilíře na Radnicku, v jižní části ORP u
některých obcí s plošně malým územím zejména hraničících s Vojenským újezdem Brdy a
okolo dálnice D5, naopak příznivé podmínky zejména v severovýchodní části ORP a podél
Berounky
- výrazné souvislé území s nedostatky v sociálním pilíři v severovýchodní části ORP a
některých obcích jižně od dálnice D5
- z hlediska ekonomického pilíře nevyhovující podmínky kromě menších obcí v severovýchodní
části ORP také v oblasti Radče a u některých hůře dostupných obcí v jižní části ORP hlavně
při hranici s ORP Blovice a Vojenským újezdem Brdy
ORP Stod
-
119
jen 1 obec z 24 bez zjištěných nedostatků, východní polovina území ORP příznivější souhrnné
podmínky než západní (bez obcí s nedostatky ve 2 a 3 pilířích), souvislé území 3 obcí
s nedostatky ve všech pilířích v západním výběžku obvodu POÚ Holýšov
- podmínky environmentálního pilíře nevyhovující v souvislých územích na severu a východě
ORP a dále při hranici s ORP Horšovský Týn
- nevhodné podmínky ekonomického pilíře v obcích v západní části ORP a několika obcích při
hranici s ORP Přeštice v území mezi silnicemi I/26 a I/27, u sociálního pilíře v obdobném
rozložení, pouze oblast severně od I/26 omezena jen na méně dostupné obce při hranici ORP
ORP Stříbro
- pouze 1 obec bez zjištěných nedostatků, většina obcí nevhodné podmínky minimálně ve 2
pilířích (kromě 6 z celkových 24 obcí)
- nevyhovující stav environmentálního pilíře na Stříbrsku, jinak jen jednotlivé obce při jižní
hranici ORP
- téměř celé území s nepříznivými ekonomickými podmínkami (včetně území při dálnici D5)
se 3 výjimkami (Stříbro, Konstantinovy Lázně, Olbramov), podobně nepříznivá situace
v sociálním pilíři kromě území při dálnici D5
ORP Sušice
- jen 2 obce z 30 bez zjištěných nedostatků, jižní a západní část území ORP příznivější
souhrnné podmínky než ostatní území (bez obcí s nedostatky ve 2 a 3 pilířích), oblast
s koncentrací obcí s nedostatky ve všech třech pilířích na severovýchodě ORP (5 obcí)
- většina území příznivé podmínky v environmentálním pilíři, nedostatky pouze obce v severní
části ORP při hranicích s ORP Horažďovice, s obvodem POÚ Plánice a východně od Sušice
- nepříznivé podmínky z hlediska ekonomického pilíře v souvislé oblasti na severovýchodě
ORP, při severní hranici a u jednotlivých obcí jižně od Sušice
- v sociálním pilíři nedostatky především na Šumavě a jihovýchodně od Sušice
ORP Tachov
- žádná obec s problémy ve všech pilířích, souvislé pásmo s nepříznivými podmínkami
v jednom pilíři při dálnici D5, naopak v širším okolí města Tachov oblast obcí s nepříznivým
stavem ve 2 pilířích
- nevyhovující podmínky v environmentálním pilíři na Tachovsku a v plošně rozsáhlém území
města Bor
- oblast s nepříznivými podmínkami v ekonomickém pilíři tvořící prstenec kolem Tachova až ke
státní hranici se SRN a dále nedostatky v ekonomice u jednotlivých obcí při jižní hranici ORP
- v západní polovině ORP početnější zastoupení obcí s nepříznivými podmínkami v sociálním
pilíři.
-
4.3.3 Porovnání výsledků vyhodnocení vyváženosti s vyhodnocením
vyváženosti podle úplných aktualizací ÚAP ORP 2012 zpracovaných
úřady územního plánování v Plzeňském kraji
Již v průběhu zpracování vyhodnocení vyváženosti územních podmínek obcí v Plzeňském kraji při
úplné aktualizaci ÚAP PK 2011 bylo přihlíženo k cíli dosažení maximální míry shody s hodnocením
úřadů územního plánování v úplných aktualizacích ÚAP ORP 2010. Vyhodnocení v podrobnosti obcí
bylo do úplné aktualizace ÚAP PK 2011 dopracováno na základě metodického požadavku z porady
konané odborem územního plánování Ministerstva pro místní rozvoj ČR dne 24.2.2011 (první ÚAP PK
z roku 2009 obsahovaly vyhodnocení vyváženosti podmínek v území za správní obvody pověřených
obecních úřadů). Obdobně jako v roce 2011 a 2013 bylo provedeno hodnocení i porovnání s výsledky
dle ÚAP ORP 2014 za jednotlivé obce také v této úplné aktualizaci. Rozdíly v hodnocení vyváženosti
ÚAP ORP 2014 a ÚAP PK 2015, mají většinou logické příčiny, které jsou popsány níže, a pokud
nebyly odstraněny nyní, mohou být postupně eliminovány v dalších úplných aktualizacích. Jen pro
pořádek zopakujme, že pro správní území ORP Plzeň a ORP Klatovy nebyla předána podkladová
data (v případě Plzně pak nebyla předána ÚAP vůbec), práce tak probíhaly pouze se 13 ORP.
120
Porovnání výsledného vyhodnocení vyváženosti za území obcí v úplné aktualizaci ÚAP PK 2015
s vyhodnocením vyváženosti podle úplných aktualizací ÚAP ORP 2014 zpracovaných 13ti příslušnými
úřady územního plánování v Plzeňském kraji bylo provedeno tabelárně (viz tabulka č. 36) i graficky
(viz kartogramy 4.5/3.-4.).
Tabulka č. 36 podrobně charakterizuje rozdíly mezi výsledky vyhodnocení vyváženosti na základě
analytických údajů ukazatelů hodnocených jednotně za celý kraj, jak je popsáno v předchozích
kapitolách, a vyhodnocením jednotlivých úřadů územního plánování pro správní obvod svých ORP.
Pilíře jsou označeny pouze zkratkami podle Metodického sdělení MMR používanými i v předchozím
textu. V tabulce je sledován také „směr“ odchylky hodnocení, tj. v případě, že vyhodnocení stavu pilíře
úřadem územního plánování pro danou obec bylo lepší než výsledek vyhodnocení krajským úřadem,
je u symbolu pilíře znaménko „ - “ (blíže viz legenda k tabulce). Celkem takto bylo identifikováno 27
rozdílových kombinací vyhodnocení stavu v pilířích a provedeno porovnání u 501 obce Plzeňského
kraje.
Vyhodnocení rozdílů je v tabulce provedeno na třech úrovních:
1) podrobné (všech 27 variant)
2) rozdíly bez uvažování „směru“ (8 variant)
3) podle počtu pilířů, ve kterých se vyhodnocení liší (4 varianty)
Tabulka č. 36 - Porovnání výsledků vyhodnocení
vyváženosti s výsledky podle úplných aktualizací
ÚAP ORP 2014
rozdíl
četnost
relativně (%)
125
125
125 28,3
28,3
28,3
Z
19
4,3
60
13,6
-Z
41
9,3
H
27
6,1
54
172
12,2
38,9
-H
27
6,1
S
25
5,7
58
13,1
-S
33
7,5
ZH
3
0,7
Z-H
5
1,1
37
8,4
-ZH
22
5,0
-Z-H
7
1,6
ZS
4
0,9
Z-S
13
2,9
35
113
7,9
25,6
-ZS
6
1,4
-Z-S
12
2,7
HS
10
2,3
H-S
18
4,1
41
9,3
-HS
2
0,5
-H-S
11
2,5
ZHS
1
0,2
ZH-S
3
0,7
Z-HS
1
0,2
Z-H-S
5
1,1
32
32
7,2
7,2
-ZHS
11
2,5
-ZH-S
7
1,6
-Z-HS
3
0,4
-Z-H-S
1
0,2
celkem
442
442
442 100,0 100,0
100,0
121
Legenda:
Z
H
S
„–“
environmentální pilíř
ekonomický pilíř
sociální pilíř
lepší výsledek
vyhodnocení
v ÚAP ORP 2014
Nejčastěji byl na 1. a 2. úrovni srovnání zjištěn soulad vyhodnocení ve všech pilířích (125 obcí, tj. 28,3
%). Na 3. úrovni je nejčastější rozdíl v 1 ze 3 pilířů (172 obcí, tj. 38,9 %). Dohromady dávají tyto dvě
varianty 67,2 %, tedy u zhruba dvou třetinobcí byl rozdílně hodnocen nejvýše jeden pilíř.
Tento výsledek je možno považovat za velmi dobrý soulad, uvážíme-li, že každý úřad územního
plánování hodnotí obce převážně relativně v rámci svého správního území ORP. Těžko totiž může
posuzovat v širším kontextu (celokrajském nebo i republikovém), aniž by ztrácel informace o drobných
vztahových nuancích a rozdílech důležitých v měřítku pořizovatele územně plánovací dokumentace
obcí (rozmezí hodnotící škály je vždy dáno minimem a maximem v příslušném hodnoceném území
ORP). Oproti celokrajskému analytickému vyhodnocení obcí podle kvantitativních ukazatelů mohou
pořizovatelé ÚAP ORP také lépe zohlednit reálné podmínky v území dané fyzickou znalostí území
s přihlédnutím k širším vztahům více obcí (např. pokud sousední obec poskytuje dostatek volných
pracovních míst, plochy lesů v docházkové vzdálenosti, základní školu apod., není nutné tento jev
v obci hodnotit jako nedostatečný nebo problémový). Do hodnocení úřadů územního plánování se na
úrovni ORP jednoznačně promítají také:
- subjektivní vlivy hodnotitelů (odborné zaměření, zkušenosti, různá míra snahy o zachycení
rozdílů, „černo-bílé“ vidění apod.)
- způsob hodnocení (rozdílné metody od hodnocení úsudkem podle znalosti území po různé
přístupy při použití analytických ukazatelů a indikátorů).
- je nutné zopakovat neúčast Plzně v hodnocení, kde v předchozích srovnáních vycházely
shodné výsledky, hodnocení by tak pravděpodobně vyšlo lépe
Pozitivním zjištěním porovnání výsledků je také malý počet obcí, kde se analytické hodnocení
krajského úřadu rozchází s hodnocením úřadů územního plánování ve všech 3 pilířích. Takových obcí
je v Plzeňském kraji jen 32, což je 7,2 % z hodnocených. O něco více než pětina obcí se liší ve 2
pilířích.
Srovnání s předchozím hodnocením je složité z důvodu změny statistického souboru, relativně se
zvýšil podíl absolutní shody (z 27,7% na 28,3%), ale snížil se podíl nesouladu pouze v jednom pilíři (z
43,3% na 38,9%) a zvýšil podíl nesouladu ve dvou pilířích (z 22,6% na 25,6%). Vyjma výše
uvedeného má tyto výsledky vliv jiného postupu zpracování úřady územního plánování.
Územní průmět zjištěných rozdílů dokládají dva kartogramy. Kartogram 4.5/3. ukazuje rozdíly pouze
na úrovni počtu pilířů, ve kterých se hodnocení vyváženosti liší. Je zřejmé, že v řadě případů se rozdíl
ve 2 nebo 3 pilířích často vyskytuje v souvislejších územích v rámci jednotlivých ORP (např.
v centrální části ORP Horažďovice, POÚ Poběžovice, u obcí východně od Klatov). Zřejmě se zde
uplatňuje vliv hodnocení některých úřadů územního plánování spíše na základě vnímání územních
podmínek jednotlivých sídel, především center, a s nimi sousedících území a jejich problémů, na
rozdíl od striktního územního členění podle správních území obcí, které muselo být použito v případě
analytického hodnocení v krajských ÚAP na úrovni obcí. Příznivě lze hodnotit skutečnost, že 4 úřady
územního plánování ve svém území nemají žádnou obec s rozdílem ve všech 3 pilířích, přičemž u
dalších 5ti úřadů je tato maximální nesrovnalost zjištěna pouze v případě 1 obce (četnější rozdíly se
pochopitelně vyskytují u ORP s větším počtem obcí), a v dalších se tyto naprosté nesoulady objevují
(kromě ORP Horažďovice) pouze jednotlivě, nikoli v souvislých územích.
Zjištěné rozdíly mezi analytickým celokrajským hodnocením stavu pilířů v obcích a hodnocením ORP
byly pro úplnost zobrazeny také na 2. úrovni srovnání (8 variant – viz kartogram 4.5/4.). Kartogram
odhaluje to, co nemusí být z tabulky č. 36 na první pohled zřejmé, totiž ve kterých pilířích (vč.
kombinací) jsou největší rozdíly v hodnoceních. Nesoulady se vyskytují stejně v hodnocení
jednotlivých pilířů (164 – 166 nesouladů), což je významný posun od aktualizace ÚAP PK 2013, kdy
nesoulad v enviromentálním pilíři činil 40% nesouladů a z hlediska absolutního počtu zde bylo o 36
nesouladů více v tomto pilíři než v pilíři sociálním (204 x 168 nesouladů).Tyto údaje vyplývají z tabulky
č. 37, která také shrnuje rozdíly v hodnocení pilířů na úrovni obcí.
Tabulka č. 37 - Rozdíly oproti úplným aktualizacím ÚAP ORP 2014
ve výsledcích vyhodnocení vyváženosti podle jednotlivých pilířů
rozdíl
četnost
Z
54
-Z
110
(%)
164
122
12,2
24,9
H
102
-H
62
S
63
-S
103
164
166
23,1
14,0
14,3
23,3
V případě environmentálního pilíře bylo více než 2krát více obcí (110 : 54) hodnoceno lépe úřady
územního plánování než na základě krajského analytického vyhodnocení podle vybraných ukazatelů
územních podmínek. Příčinou je zřejmě nadprůměrný stav z hlediska kvality podmínek životního
prostředí v Plzeňském kraji, který se dominantně promítá do hodnocení v úplných aktualizacích ÚAP
ORP 2014 na rozdíl od oblasti hygieny životního prostředí, která je často opomenuta. V ekonomickém
pilíři naopak výrazně (102 : 62) převažují obce s horším hodnocením ze strany úřadů územního
plánování, toto může být důsledkem promítnutí vnímání určitého poklesu ekonomiky v předchozích
letech. V sociálním pilíři, u kterého se obvykle nejvíce liší přístupy v obsahovém pojetí, úřady
územního plánování vyhodnotily stav v méně obcích jako nevyhovující (103 : 63). K uvedeným
srovnáním je nutné poznamenat, že hodnocení vyváženosti územních podmínek v úplné aktualizaci
UAP PK 2015 vždy vycházelo z rozdělení obcí Plzeňského kraje na dvě stejně početné skupiny.
123
5. Problémy k řešení v územně plánovacích
dokumentacích
5.1. Východiska
Na základě aktualizovaného vyhodnocení stavu a vývoje území a rozboru udržitelného rozvoje území
Plzeňského kraje bylo provedeno vymezení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích
(dále jen „ÚPD“). V úplné aktualizaci ÚAP PK 2015 byly především upraveny do souladu
s novelizovaným ustanovením § 4 odst. 1 písm. b) bodem 2. vyhlášky č. 500/2006 Sb.. Zjištěné
aktuální problémy tak byly doplněny o formulace požadavků na odstranění nebo omezení zejména
urbanistických, dopravních a hygienických závad a problémů, vzájemných střetů záměrů na provedení
změn v území a střetů těchto záměrů s limity využití území, slabých stránek, hrozeb a rizik
souvisejících s nevyvážeností územních podmínek udržitelného rozvoje území. Zásadní problémy
k řešení v ÚPD jsou vyznačeny ve výkresu č. 4 Výkres problémů k řešení v územně plánovacích
dokumentacích.
Problémy k řešení v ÚPD jsou i v úplné aktualizaci ÚAP PK 2015 rozděleny do dvou skupin:
1. problémy definované na základě rozboru udržitelného rozvoje území, a sice:
- urbanistické závady a problémy
- dopravní závady a problémy
- hygienické závady a problémy
- ohrožení území rizikovými přírodními jevy a problémy v oblasti péče o přírodu a krajinu
- problémy v oblasti rozvoje území, sídelní struktury a funkční struktury sídel;
2. významné vzájemné střety záměrů na provedení změn v území a střety těchto záměrů s limity
využití území (respektive s hodnotami).
5.1.1 Problémy definované na základě rozboru udržitelného rozvoje území
Oproti předchozí úplné aktualizaci ÚAP PK 2011 je v úplné aktualizaci ÚAP PK 2015, stejně jako
v aktualizaci předchozí, kromě doplnění formulace o vyjádření požadavků na řešení problémů v ÚPD
nově zařazen i způsob zjištění problému, který prokazuje vazbu nejen na podklady pro rozbor
udržitelného rozvoje území, ale především na výroky SWOT analýzy u většiny problémů, které jsou
tak současně požadavky na odstranění nebo omezení slabých stránek a hrozeb v území dle
příslušných výroků SWOT analýzy. Rozbor udržitelného rozvoje území je pořizován již počtvrté, proto
je nově vyhodnocován i vývoj problémů v čase.
Problémy vymezené na základě SWOT analýzy a analýzy vyváženosti vztahů podmínek pro udržitelný
rozvoj území mají různý charakter z hlediska podrobnosti a územního rozsahu. Řada z těchto
problémů se dotýká území celého Plzeňského kraje, a proto nejsou všechny jednotlivě zakresleny ve
výkresu č. 4, některé problémy jsou vyznačeny pouze orientačně.
Nejobecnější charakter má vymezení území obcí se zjištěnými strukturálními problémy z hlediska
vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro
soudržnost společenství obyvatel území. Ve výkresu č. 4 jsou takto zobrazeny obce s nevyhovujícími
podmínkami ve 2 nebo 3 pilířích udržitelného rozvoje území.
Další okruh problémů definovaných na základě vyhodnocení stavu území a souvisejících výroků
SWOT analýz představují ohrožení území přírodními rizikovými jevy, zejména povodněmi. Ve výkresu
č. 4 jsou tato ohrožení zastoupena např. promítnutím střetů záměrů se stanoveným záplavovým
územím.
5.1.2 Problémy vyplývající z analýzy vzájemných střetů záměrů na
provedení změn v území a střetů těchto záměrů s limity využití území
resp. hodnotami území
Při analýze vzájemných interakcí záměrů na provedení změn v území s limity využití území a dalšími
záměry nebyly u většiny záměrů zjištěny závažné střety, které by vylučovaly realizaci těchto záměrů.
Pro posouzení vzájemných střetů záměrů na provedení změn v území byl podstatný fakt, že většina
124
záměrů již byla vymezena a projednána v rámci vydaných Zásad územního rozvoje Plzeňského kraje
a jejich vliv na udržitelný rozvoj byl již vyhodnocen ve smyslu § 37 zákona č. 183/2006 Sb..
Četné střety záměrů na provedení změn v území s limity využití území (respektive hodnotami)
v oblasti ochrany přírody a krajiny, osídlení a kulturních hodnot byly zjištěny u navrhovaných lokalit
morfologicky, geologicky a hydrologicky vhodných pro akumulaci povrchových vod (LAPV), a to
zejména s ochranou přírody a krajiny a osídlením. Vzhledem k tomu, že tyto lokality mají v platné
územně plánovací dokumentaci charakter územních rezerv i limitů využití území, je nutné znovu
prověřit jejich nutnost, realizovatelnost a rozsah s ohledem na reálné potřeby, existující hodnoty a
ostatní limity využití území. Obdobné střety se vyskytují také v případě koridoru vysokorychlostní
železniční trati (dále jen „VRT“), který je platnými Zásadami územního rozvoje Plzeňského kraje
vymezen v šířce 600 m. Ve výkresu č. 4 jsou proto z důvodu přehlednosti plochy LAPV a koridor pro
VRT zobrazeny v celých plochách, nikoli promítnutím jednotlivých dílčích střetů, kterých se kumuluje
v těchto plochách velké množství.
V rámci analýzy byly též vymezeny střety, jimž bude nezbytné v procesu územního plánování na
úrovni kraje i obcí a při zpracování projektové dokumentace věnovat zvýšenou pozornost. Při jejich
stanovení byl použit expertní odhad, zda uvedený záměr skutečně může mít významnější vliv na jiný
záměr, daný limit využití a případně též hodnotu území (sledované hodnoty území představují
současně limity využití). Střety jsou uvedeny v tabulce č. 39 a zobrazeny ve výkresu č. 4.
Jako záměry byly pro analýzu střetů, zpracovanou metodami aplikací GIS, vyhodnocovány záměry
podle kapitoly 2.3 a výkresu č. 3 Výkres záměrů na provedení změn v území. Konkrétně se jedná o
následující záměry:
-
rozvojové plochy vymezené v platných Zásadách územního rozvoje Plzeňského kraje a
zahrnuté do návrhu jejich aktualizace
-
navrhované křižovatky na dálnici D5 v poloze podle Zásad územního rozvoje Plzeňského
kraje
-
přeložky silnic I. – III. tříd (včetně případných variantních řešení, územních rezerv a
výhledových tras)
-
přeložky železničních tratí (včetně případných variantních řešení, územních rezerv a
výhledových tras)
-
navrhované prodloužení vzletové a přistávací dráhy letiště Líně
-
návrhy a územní rezervy ploch a koridorů technické infrastruktury
-
navržená území ochrany přírody a krajiny – ÚSES podle návrhu Aktualizace č. 1 Zásad
územního rozvoje Plzeňského kraje a Přírodní park Branžovský hvozd (jen relevantní střety
s dalšími záměry nadmístního významu)
-
navrhovaná území řízené inundace podle návrhu Aktualizace č. 1 Zásad územního rozvoje
Plzeňského kraje.
Provedením vyhodnocení střetů u navrhovaných koridorů cyklostezek bylo zjištěno, že jejich územní
průchody způsobují velmi četné interakce s limity a dalšími záměry, ty však obvykle nepředstavují
zásadní územní střety nadmístního významu. Proto nejsou zobrazeny ve výkresu č. 4 ani uvedeny
v tabulce č. 39.
5.2. Problémy k řešení v územně plánovacích
dokumentacích
5.2.1 Problémy definované na základě rozboru udržitelného rozvoje území
Problémy k řešení v územně plánovacích dokumentacích jsou definovány v následující tabulce č. 38.
Přehled obsahuje problémy, které jsou, anebo mohou být, předmětem řešení nejen územně
plánovacích dokumentací, tedy krajských zásad územního rozvoje (ZÚR) a územních
plánů jednotlivých obcí (ÚP), ale také Politiky územního rozvoje ČR (PÚR) jako celorepublikového
nástroje územního plánování.
125
Tabulka č. 38 - Přehled problémů k řešení v ÚPD
Popis problému
Dotčené
území
Způsob řešení – požadavky
na řešení problému v ÚPD
Podklady
RURÚ –
1.3.2.,
1.3.3.
SWOT
P
V širším
okolí Plzně
Stanovení limitů resp. omezení
vymezování zastavitelných
ploch; podrobnější a
důslednější regulace
zastavitelných ploch i
nezastavěného území;
podmínění zastavitelných ploch
pro bydlení prokázáním jejich
potřeby a související veřejnou
infrastrukturou.
Podklady
RURÚ –
1.4.2.
SWOT
P
Území podél
dálnice D5
Stanovení limitů resp. omezení
vymezování ploch výrobních a
obslužných zón; podrobnější
a důslednější regulace
zastavitelných ploch, prokázání
jejich potřeby
Celý kraj
Podklady
RURÚ –
1.2.3,
1.4.2.
SWOT
P
Stanovení vhodného způsobu
využití umožňujícího oživení
nebo přestavbu území
Podklady
RURÚ –
1.3.1.,
2.1.
SWOT
P
Celý kraj
Vymezení ploch pro zařízení
OZE v souladu s požadavky
ochrany krajiny, ZPF, zdraví
obyvatel, dostupnosti zdrojů
apod.
Podklady
RURÚ –
2.1., 2.3.
SWOT
P
Plochy
LAPV na
území kraje
Řešení ploch LAPV dle
výsledků prověření potřeby a
rozsahu v plánech oblastí
povodí a generelu LAPV
zpracovaném MZe ve
spolupráci s MŽP
PÚR
ZÚR
ÚP
Zjištění
problému
Vývoj
Urbanistické závady a problémy
Problémy
suburbanizace
Rozšiřování
ploch
průmyslových
a logistických
areálů na úkor
volné krajiny
Existence
nevyužívaných
a zanedbaných
areálů
Střety ploch pro
OZE s ochranou
hodnot území
Střety LAPV
s osídlením a
hodnotami v
území
Dopravní závady a problémy
Město Plzeň
a jeho okolí
Návrhy koncepčního řešení
využití území včetně dopravy
zohledňující očekávaný vývoj
dopravních vztahů a jeho
průmět do ÚPD
Podklady
RURÚ –
1.3.1.
SWOT
P
-
Problematická
dostupnost
venkovských
oblastí
Plzeňského kraje
Podklady
RURÚ –
1.3.1.
SWOT
P
Venkovské
oblasti kraje
Řešení koridorů pro zlepšení
parametrů komunikací
sloužících k napojení odlehlých
sídel na hierarchicky vyšší
centra
Větší sídla
při silnicích
I/26, I/27 a
dalších
silnicích I.
třídy
Návrhy přeložek silnic I. třídy
mimo sídla
Podklady
RURÚ –
1.3.1.
SWOT
P
Nadměrná zátěž
sídel dopravou
na silnicích
I. třídy
Celý kraj
Návrhy přeložek silnic,
obchvatů sídel, řešení
dopravních závad, oddělení
automobilové, cyklistické a pěší
dopravy
Podklady
RURÚ –
1.3.1.
SWOT
P
(+)
-
Kumulace
dopravních
problémů
v centru kraje
Bezpečnost
dopravy
126
Popis problému
Dotčené
území
Nedostatečné
dopravní vazby
na Bavorsko
Okres
Klatovy
(Klatovsko,
Sušicko)
Návrhy na vedení kapacitně
vyhovujících komunikací vč.
řešení střetů se zájmy ochrany
přírody a krajiny
Nedostatky
v oblasti řešení
dopravy v klidu
Centra a
okolí
hlavních
dopravních
tahů
Vymezení ploch pro parkování
a odstavování nákladních i
osobních vozidel
Celý kraj
Návrh koncepčního řešení
optimalizace rozložení
terminálů a zastávek veřejné
dopravy a její průmět do ÚPD
Nedostatečné
podmínky pro
rozvoj veřejné
dopravy
PÚR
ZÚR
ÚP
Zjištění
problému
Vývoj
Podklady
RURÚ –
1.3.1.
SWOT
P
Podklady
RURÚ –
1.3.1.
P
Podklady
RURÚ –
1.3.1.
SWOT
P
(+)
Podklady
RURÚ –
1.2.3.,
1.3.1.
SWOT
P
(+)
Hygienické závady a problémy
V Plzni,
v Klatovech,
v okolí
železnic,
dálnice D5 a
v sídlech na
silnicích I.
třídy,
zejména I/26
a I/27
Návrhy protihlukových opatření
v dotčených sídlech a přeložky
průjezdních úseků silnic mimo
zastavěná území sídel;
vymezování zón s omezením
dopravy
Velký podíl
odpadu
odstraňovaného
skládkováním,
vč. BRKO
Podklady
RURÚ –
1.2.3.
SWOT
P
Celý kraj
Vymezení ploch umožňujících
výstavbu integrovaných
zařízení pro nakládání
s odpady
Nízký počet obcí
napojených na
kanalizaci
zakončenou
ČOV
Celé území
kraje – zejm.
venkovské
oblasti
Vymezení ploch ČOV včetně
hlavních kanalizačních řadů
Podklady
RURÚ –
1.3.1.
SWOT
P
(+)
Vysoká hluková
zátěž z dopravy
Ohrožení území rizikovými přírodními jevy a problémy v oblasti péče o přírodu a krajinu
Nízká retenční
schopnost
krajiny,
náchylnost
k erozi
Ohrožení území
povodněmi
Snížená
průchodnost
krajiny
Celé území
kraje
Navržení opatření směřujících
ke zlepšení odtokových poměrů
v krajině
Zejména
sídla na
vodních
tocích
Doplnění a aktualizace
vymezení záplavových území a
jejich průmět do ÚPD;
návrh a vymezení
protipovodňových opatření
včetně území přirozeného
rozlivu a opatření ke zlepšení
retence v území
Celý kraj
Vymezení koridorů pro průchod
krajinou, ochrana krajiny před
fragmentací
127
Podklady
RURÚ –
1.2.2.,
1.2.5.
SWOT
P
Podklady
RURÚ –
1.2.2.
SWOT
P
Podklady
RURÚ –
1.2.4.
SWOT
P
Popis problému
Střety LAPV
s ochranou
přírody a krajiny
Dotčené
území
Plochy
záměrů
LAPV
Řešení ploch LAPV dle
výsledků prověření potřeby a
rozsahu v plánech oblastí
povodí a generelu LAPV
zpracovaném MZe ve
spolupráci s MŽP
PÚR
ZÚR
ÚP
Zjištění
problému
Podklady
RURÚ –
2.1., 2.3.
SWOT
Vývoj
P
Problémy v oblasti rozvoje území, sídelní struktury a funkční struktury sídel
Strukturální
problémy
v území
vyplývající ze
zjištění
nepříznivých
podmínek dle
vyhodnocení
vyváženosti
rozboru
udržitelného
rozvoje území
Území obcí
s nepříznivými
podmínkami
ve 2 a 3
pilířích (viz
kap. 4 a
výkres č. 4)
VV
N
P
Zohlednění při vymezení
specifických oblastí a při
stanovení požadavků na
směřování rozvoje území obcí
Nevyváženost
sídelní struktury,
problémy při
zabezpečování
funkce u
některých center
Celý kraj
Diferenciace sídel z hlediska
jejich významu a stanovení
zásad pro jejich rozvoj
Podklady
RURÚ –
1.3.2.
SWOT
Posilování
sídelní funkce
obcí bez
dostatečné
vybavenosti
Vymezení ploch s rozdílným
způsobem využití pro funkce
obsluhující plochy pro bydlení
(zejména ploch veřejné
infrastruktury)
Podklady
RURÚ –
1.3.2.,
1.3.3.
SWOT
P
Okolí Plzně
a dalších
větších měst
Venkovské
oblasti kraje
a krajské
město Plzeň
Vymezení dostatečného
množství ploch pro přestavbu a
zastavitelných ploch pro
bydlení s předpokladem
zajištění související veřejné
infrastruktury
Podklady
RURÚ –
1.3.2.,
1.3.3.
SWOT
N
(+)
Narušené sídelní
vazby a
omezené
rozvojové
možnosti obcí
v podhůří Brd
Podklady
RURÚ –
1.3.2.
SWOT
P
Podbrdsko
Řešení dopravní obsluhy a
rozvoje obcí ve vazbě na
vojenský prostor (případně s
ohledem na jeho zpřístupnění)
a na vnitřní území Plzeňského
kraje
Nedostatečná
vybavenost
sídel infrastruktu
rou pro školství,
kulturu a
zdravotnictví
Severozápadní část
kraje a
venkovské
oblasti
Podklady
RURÚ –
1.3.2.
SWOT
P
Vymezení ploch pro školství,
kulturu a zdravotnictví, zlepšení
dosažitelnosti a posílení funkce
center osídlení
Podklady
RURÚ –
1.4.1.
SWOT
P
Nedostatečná
doprovodná
infrastruktura CR
Celý kraj
mimo Plzně,
Konstantinových Lázní
a území
Šumavy
Nepřipravenost
ploch pro rozvoj
sídel, zejména
pro bytovou
výstavbu a
veřejnou
infrastrukturu
Vymezení ploch pro
infrastrukturu cestovního ruchu
a volného času
128
Popis problému
Dotčené
území
Ztráta pracovních
příležitostí na
venkově
Venkovské
oblasti
Vymezení ploch pro podnikání
včetně zlepšení komunikační
dostupnosti a posílení
střediskových funkcí sídel
Podklady
RURÚ –
1.4.2.
SWOT
P
-
Podklady
RURÚ –
1.3.2.
SWOT
P
Celý kraj
Vymezení ploch pro výstavbu
zařízení pro seniory ve vazbě
na předpokládaný
demografický vývoj
Podklady
RURÚ –
1.3.1.
SWOT
P
Nízká kapacita
zařízení pro
seniory
Přerušení
celostátní silniční
a železniční sítě
v území Českého
lesa s důsledkem
omezení
rozvojového
potenciálu území
Podhůří
Českého
lesa
PÚR
Návrhy zkvalitnění event.
nového trasování silnic I. nebo
II. třídy a železničních tratí
ZÚR
ÚP
Zjištění
problému
Vývoj
Vysvětlivky:
Problémy zakreslené ve výkresu č. 4
Problém k řešení v ÚPD formou návrhu nebo regulace
Problém k řešení v PÚR a ÚPD formou stanovení priorit, zásad a úkolů
Problém k řešení v oborovém dokumentu s průmětem do ÚPD
Zjištění problému
Vývoj
SWOT
Problém zjištěn na základě SWOT analýzy udržitelného rozvoje území
VV
Problém zjištěn na základě vyhodnocení vyváženosti územních podmínek
P
Přetrvávající problém
+
Problém, který je již úspěšně řešen, popř. zlepšení podmínek v území
(+)
Problém, který je již částečně (v jednotlivých případech) úspěšně řešen
-
Narůstající nebo rozšiřující se problém, zhoršení podmínek v území
N
Nově zjištěný (přehodnocený) problém
5.2.2 Problémy vyplývající z analýzy vzájemných střetů záměrů na
provedení změn v území a střetů těchto záměrů s limity využití území
(respektive hodnotami území)
Z důvodu kumulace četných střetů s limity využití území (respektive hodnotami) v oblasti ochrany
přírody a krajiny, osídlení a kulturních hodnot nejsou v následující tabulce č. 39 vyhodnoceny
jednotlivé střety v případě ploch LAPV a koridoru pro vysokorychlostní trať (viz kapitola 5.1.2.).
V úplné aktualizaci ÚAP PK 2015 jsou jako další skupiny střetů hodnoceny také střety záměrů se
záměry ÚSES a záměry na stanovení území řízené inundace podle návrhu Aktualizace č. 1 Zásad
územního rozvoje Plzeňského kraje.
V zásadách územního rozvoje a ÚPD obcí je požadováno prověření jednotlivých dotčených záměrů
dle tabulky č. 39 z hlediska možnosti eliminace uvedených střetů v podrobnosti odpovídající dané
ÚPD. Tento požadavek je dále upřesněn pro některé vybrané typy střetů.
129
Tabulka č. 39 - Přehled střetů záměrů s limity využití území (případně hodnotami) a ostatními
záměry, jimž je potřeba věnovat zvýšenou pozornost v ÚPD a projektové dokumentaci
Popis střetu
Střety záměrů se stanoveným
záplavovým územím
Dotčené záměry
Upřesnění požadavku
DA04; DA10; DA12; DA14; DA20;
DA21; DA26; DA33; DA36; DA39;
DA41; DA45; DA46; DA48; DA49;
DA52; DA54; DA56; DA57; DA58;
DA61; DA62; DA65; DA70; DA75;
DA77; DA78; DA83; DA89; DA94;
DA97A; DA98A; DZ01; DZ02;
DZ06; DZ09; DZ10; PR07A;
RDA05; RDA08; RDA12; RDA15;
RDA16; RDA20A; RDA24A;
RDA26A; RDA29A; RDZ02;
RDZ05; RDZ06; RDZ09; RDZ14A;
RTE01; TE05; TE11; TE13A;
TE14A; TE15A; TE16A; TE17A;
TE18A; TE19A; TE20A; TP22;
TP24; TP27; TR02
Střety záměrů s ochranou
přírody – biosférické rezervace
UNESCO, NP, CHKO
DA102A; DA12; DA38; DA38;
DA40; DA45; DA52; DA53; DA75;
DA77; DA84; RDA01; RDA03;
TE11; TP26; TP28; TP30; TR02
přírody – maloplošná ZCHÚ
DA76; DZ05; RDA05
přírody - lokality NATURA
2000
DA12; DA45; DA52; DA53; DA56;
DA57; DA58; DA69; DA78; DA84;
DA86; RDA01; RDA03; RDA05;
RDA06; RDZ06; TE05; TE11;
TP26; TP30; TP32; TR02
V ÚP upřesnit řešení záměru
mimo lokality NATURA 2000
DA05; DA102A; DA29; DA31;
DA32; DA36; DA44; DA46; DA47;
DA48; DA54; DA56; DA58; DA62;
DA70; DA75; DA77; DA80; DA84;
DA86; DA87; DA94; DA98A; DZ03;
DZ09; DZ10; RDA01; RDA05;
RDA06; RDA08; RDA18A;
RDZ09; RTE01; TE05; TE11;
TE14A; TP02; TP09; TP22; TP28;
TP30; TP32; TR02
V ÚP a projektové
dokumentaci dořešit rozsah a
umístění stavby
přírody - přírodní parky
130
V ÚP a projektové
dokumentaci dořešit rozsah
a umístění stavby
V ÚP upřesnit řešení záměru
mimo maloplošná ZCHÚ
Popis střetu
přírody - ÚSES (NRBC, osy
NRBK, RBC a RBK dle
platných Zásad územního
rozvoje Plzeňského kraje)
Dotčené záměry
DA04; DA05; DA10; DA100A;
DA101A; DA102A; DA14; DA16;
DA18; DA20; DA21; DA24; DA26;
DA29; DA31; DA32; DA33; DA36;
DA38; DA39; DA41; DA45; DA46;
DA47; DA48; DA49; DA50; DA54;
DA55; DA56; DA57; DA58; DA62;
DA64; DA68; DA70; DA75; DA76;
DA77; DA78; DA80; DA81; DA83;
DA89; DA94; DA97A; DA98A;
DA99A; DZ01; DZ02; DZ03; DZ06;
DZ09; DZ10; DZ14A; PR02;
RDA16; RDA20A; RDA21A;
RDA24A; RDA26A; RDA29A;
RDZ02; RDZ05; RDZ06; RDZ09;
RDZ10; RDZ12; RDZ13; RDZ14A;
RTE01; TE05; TE11; TE13A;
TE20A; TP09; TP16; TP17; TP19;
TP22; TP27; TP28; TP30; TP31;
TP34; TR02
Střety záměrů s limity v oblasti
ochrany nerostných surovin
(DP, CHLÚ, výhradní a
nevýhradní ložiska nerostných
surovin, prognózní zdroje)
DA01; DA10; DA20; DA29; DA33;
DA34; DA57; DA69; DA71; DA77;
DZ10; PR06; RDA13; RDA23A;
RDA24A; RDZ02; RDZ05; TE11;
TE13A; TE16A; TE17A; TP02;
TP09; TP22
Střety záměrů s památkově
chráněnými objekty a územími
(NKP, MPR, MPZ, VPR, VPZ,
KPZ)
DA21; DA24; DA26; DA44; DA62;
DA77; TP22
Střety záměrů s vodními zdroji
(OP přírodních léčebných
zdrojů, OP vodních zdrojů
I. stupně)
DA100A; DA24; DA70; DA77;
DA87; DA94; DZ06; DZ07; RDZ06;
RDZ14A; TE11; TP08; TP32
131
Řešit v ÚP s ohledem na
možné omezení související s
těžbou nerostných surovin
Popis střetu
Střety záměrů s plochami lesa
(lesy hospodářské, ochranné i
zvláštního určení)
Střety záměrů s plochami
rizikových geologických jevů
(sesuvná území, poddolovaná
území)
Vzájemné střety dvou a více
záměrů – silnice x železnice
Dotčené záměry
DA02; DA04; DA05; DA07;
DA102A; DA104A; DA12; DA14;
DA16; DA17; DA18; DA20; DA21;
DA23; DA29; DA32; DA33; DA35;
DA36; DA38; DA40; DA41; DA43;
DA45; DA49; DA50; DA52; DA53;
DA58; DA60; DA65; DA70; DA72;
DA74; DA75; DA76; DA77; DA78;
DA80; DA82; DA83; DA84; DA86;
DA87; DA89; DA94; DA96; DA97A;
DA98A; DL03P; DZ01; DZ02;
DZ04; DZ06; DZ07; DZ08; DZ10;
PR02; PR03; PR05; PR06; RDA03;
RDA11; RDA13; RDA16; RDA18A;
RDA19A; RDA20A; RDA22A;
RDZ12; RDZ13; RDZ14A; RTE01;
TE05; TE07; TE08; TE11; TE13A;
TE19A; TP17; TP19; TP22; TP27;
TP28; TP30; TP31; TP32; TP34;
TP36A; TR01; TR02
DA10; DA104A; DA15; DA16;
DA20; DA21; DA24; DA29; DA65;
DA66; DA68; DA70; DA71; DA72;
DA73; DA74; DA76; DA77; DA78;
DA83; DA85; DA86; DA89; DA94;
DZ01; DZ03; DZ04; DZ05; DZ06;
DZ08; DZ09; DZ10; DZ15A; PR02;
PR05; PR06; PR07A; RDA05;
RDA14; RDA17; RDA24A;
RDZ14A; RTE01; TE05; TE11;
TE17A; TE18A; TP19; TR02
DA04/DZ10; DA100A/DZ06;
DA104A/RDZ02; DA11/DZ02;
DA20/DZ10; DA24/DZ06;
DA34/DZ02; DA36/DZ09;
DA66/DZ08; DA72/RDZ02;
DA77/DZ06; DA83/DZ10;
DA87/RDZ06; DA97A/DZ10;
DA98A/DZ09; RDA14/DZ10;
RDA15/DZ09; RDA17/DZ10;
RDA20A/DZ10; RDA23A/RDZ05;
RDA24A/DZ01
132
Popis střetu
záměrů – dopravní x technická
infrastruktura
záměrů – rozvojové plochy dle
ZÚR PK a návrhu jejich
aktualizace x ostatní záměry
záměrů – ÚSES podle návrhu
Aktualizace č. 1 Zásad
územního rozvoje Plzeňského
kraje a navržený Přírodní park
Branžovský hvozd x ostatní
záměry
Vzájemné střety záměrů se
záměry území řízené inundace
podle návrhu Aktualizace č. 1
Zásad územního rozvoje
Plzeňského kraje
Dotčené záměry
DA03/TE17A; DA101A/TP19;
DA17/RTE01; DA19/TE05;
DA20/TE11; DA28/TE05;
DA29/TP18; DA34/TE11;
DA36/TE05; DA42/TE17A;
DA62/TP22; DA70/TP19;
DA77/TE18A; DA80/TE13A;
DA81/TE13A; DA83/TE15A;
DA86/TE05; DA87/TP32;
DA89/TE18A; DZ02/TE11;
DZ03/TE13A; DZ09/TE05;
DZ10/TP15; DZ15A/TE13A;
RDA05/TR02; RDA10/TE11;
RDA17/TE16A; RDA26A/TR02;
RDZ05/TR02; RDZ06/TR02;
RDZ07/TE13A
DA86/PR04; DZ10/PR06;
RDA16/PR05; RDA24A/PR05;
TE16A/PR06; TP11/PR01
DA07/OP11A; DA12/OP11A;
DA24/OP10A; DA31/OP02;
DA32/OP02; DA45/OP11A;
DA46/OP02; DA47/OP02;
DA48/OP02; DA77/OP10A;
DZ06/OP10A; DZ14A/OP11A;
RDA01/OP11A; RDZ09/OP10A;
RDZ14A/OP10A; RTE01/OP11A;
TE14A/OP11A; TE20A/OP11A;
TP03/OP11A; TP23/OP11A;
TR02/OP10A
DA83; DZ01; RDA24A; RDA29A;
RTE01; TE13A; TE14A; TE16A
133
TABULKOVÉ PŘÍLOHY
134
135
Příloha č. 1 Oblast: Geologie a horninové prostředí
Schválené prognózní zdroje nevyhrazených nerostů
Číslo
ložiska
Název ložiska
Těžba
Suroviny
Nerost
9075400
Velký Bor
dosud netěženo
Kámen pro hrubou a
ušlechtilou kamenickou
výrobu
syenitový porfyr
9176800
Ježovy
dosud netěženo
Stavební kámen
spilit
9177500
Červené Poříčí
dřívější povrchová
Stavební kámen
spilit
9185200
Štítary
dosud netěženo
Stavební kámen
amfibolit, rula
9197400
Lhota u
Rakovníka
Stavební kámen
granodiorit
9198500
Mladotice
Stavební kámen
kontaktní rohovec
9201000
Chodská Lhota
dosud netěženo
Stavební kámen
amfibolit
9201600
Tupadly
Stavební kámen
droba, rohovec
9203500
Kout na Šumavě
dosud netěženo
Stavební kámen
amfibolit
9203600
Zíchov
dosud netěženo
Stavební kámen
spilit
Schválené prognózní zdroje vyhrazených nerostů
Číslo
ložiska
9067600
Podmokly-sever
Dolomit
dolomit, vápnitý dolomit
9120900
Kašperské Hory
dřívější hlubinná i
povrchová
Wolframová ruda,
Zlatonosná ruda
Au-ryzí,Au-žilné,scheelit
9324500
Hartmanice
povrchová
Wolframová ruda,
Zlatonosná ruda
Au-žilné,scheelit
9324600
Dolejší Těšov
povrchová
Zlatonosná ruda
Au-žilné
9349000
Nezdice-Ždánov
dosud netěženo
Zlatonosná ruda
Au-ryzí,Au-žilné
9409500
Horní Bříza-JV
dosud netěženo
Kaolin
arkóza, pískovec
9409700
Pocinovicezápad
Kámen pro hrubou a
výrobu
gabrodiorit
94112000
Myslinka-Nýřany
dosud netěženo
Jíly, Kaolín
arkóza, jíl, pískovec
Název
Těžba
Suroviny
Nerost
Výhradní bilancovaná ložiska
Číslo
ložiska
3006600
Tlučná
Štěrkopísky
psamity, štěrk
3006601
Tlučná
Jíly
jíl
3016000
Petrovice nad
Úhlavou
dosud netěženo
Štěrkopísky
písek, štěrkopísek, štěrk
3020800
Chrasťovice
dosud netěženo
Stavební kámen
spilit, metabazalt
3024500
Svržno
současná povrchová
Stavební kámen
amfibolit
3024600
Lísková-Černá
Řeka
Stavební kámen
rula
Název
Těžba
Suroviny
136
Nerost
Číslo
ložiska
Název
Těžba
Suroviny
Nerost
3024700
Klíčov u
Mrákova-Tisová
Stavební kámen
amfibolit
3024800
Litice u PlzněDubová hora
Stavební kámen
spilit, metabazalt
3025100
Třebnuška
Stavební kámen
křemenný porfyr
3025200
Těškov-Kněžský
vrch
Stavební kámen
křemenný porfyr
3025400
Poleň-BlažejDoubrava
dosud netěženo
Stavební kámen
amfibolit, metabazalt
3025500
Radošice
dosud netěženo
Stavební kámen
spilit, amfibolit
3025600
Svrčovec
Stavební kámen
drobová břidlice, fylitická
břidlice, kvarcit,
metadroba
3028400
Boněnov
dosud netěženo
Stavební kámen
amfibolit,
metamorfovaná hornina
3028600
Mladotice 2Strážiště
Stavební kámen
diorit,gabrodiorit,amfibolit
,metamorfovaná hornina
3028700
Pňovany-Úlice
Stavební kámen
granodioritový porfyrit,
křemenný
porfyr,kontaktní rohovec
3033500
Hamr u SušiceDobršín
Stavební kámen
krystalický vápenec,
pararula, rula
3038300
Milevo
Kámen pro hrubou a
výrobu
žula
3038400
Tis u Blatna
Kámen pro hrubou a
výrobu
žula
3040000
Vlčkovice
Kámen pro hrubou a
výrobu
žula, granodiorit
3040700
Štěnovice
Kámen pro hrubou a
výrobu
granodiorit
3041000
Nehodiv
Kámen pro hrubou a
výrobu, Vápenec
mramor
3041100
Slatina
Kámen pro hrubou a
výrobu
granodiorit
3041300
Defurovy
Lažany 2
Kámen pro hrubou a
výrobu
žula
3046900
Chotíkov-Kůští
Štěrkopísky
písek, psamity,
štěrkopísek, štěrk
3047200
Bukovec
Štěrkopísky
psamity, štěrkopísek,
štěrk
3056700
Žihle
Cihlářská surovina
jílovec, prachovec
3057800
Chrást u Plzně
hlína, jílovitá břidlice
granodiorit, hlína, jíl,
sprašová hlína
3058000
Stod
Cihlářská surovina, Jíly,
Kaolin
3058200
Přeštice
břidlice, hlína, jíl,
sprašová hlína
3058400
Blovice
eluvium, hlína
137
Číslo
ložiska
Název
Těžba
Suroviny
Nerost
3060000
Smržovice 3Zadní kopec
Stavební kámen
diorit, gabrodiorit, gabro
3060100
Mítov
Stavební kámen
porfyrit, spilit, diabas
3064200
Čepice-Čepičná
Cementářské korekční
sialitické suroviny,
Vápenec
dolomitický vápenec,
hlína, krystalický
vápenec, vápenec
3064400
Velké HydčiceHejná
Dolomit, Vápenec
vápnitý dolomit
3064500
Rozsedly
Vápenec
krystalický vápenec
3069600
Zahrádka
Stavební kámen
spilit, metabazalt
3069700
Březín
Stavební kámen
čedič
3070000
Trnčí-ChlumskáKrušec
Stavební kámen
spilit,metabazalt
3084000
Kladruby u
Stříbra
Stavební kámen
rohovec
3084200
Roupov
dosud netěženo
Stavební kámen
spilit, metabazit,
metabazalt
3091200
Zhořec 2Hanovské
pásmo
dosud netěženo
Živcové suroviny
žulový pegmatit, živec
3091500
Meclov 2
povrchová
Živcové suroviny
3091700
Ždánov
Technické zeminy, Živcové
suroviny
žulový pegmatit, jílový
sediment, živec
3091900
Mračnice
Živcové suroviny
žula, křemenný diorit,
živec
3111700
Rabí
Vápenec
vápenec
3111800
Rabí-Lišná
Cementářské korekční
sialitické suroviny,
Vápenec
hlína, krystalický
vápenec, rula
3111900
Nezdice na
Šumavě
Kámen pro hrubou a
výrobu
mramor
3111901
Nezdice na
Šumavě
Vápenec
krystalický vápenec
3119100
Velenovy
Kámen pro hrubou a
výrobu
žula, granodiorit
3119200
Tužice
Kámen pro hrubou a
výrobu
granodiorit
3119400
LomničkaKaznějov
Jíly, Kaolin
arkóza, jíl, jílovec,
pískovec
3119700
Dobříč
povrchová
Minerální barviva
hlína, okry
3120100
Ledce u Plznězápadní pole
Jíly
jíl, jílovec
3120201
Chotíkov-Ledce
1
Kaolin
arkóza, pískovec
3120202
Chotíkov-Ledce
2
povrchová
Kaolin
arkóza, pískovec
138
Číslo
ložiska
3120300
Dolní Vlkýš
Jíly
jíl
3120600
Kyšice-Ejpovice
Jíly
jíl
3120700
Česká Bříza
dosud netěženo
Jíly
illit, jíl, kaolinit,
montmorillonit
3120800
Lhota u Dobřan
Jíly
jíl
3120900
Líně-Sulkov
Jíly, Štěrkopísky
jíl, písek
3121100
Záluží u
Třemošné
dosud netěženo
Jíly
jíl, jílovec
3121200
Záluží u
Třemošné 2
povrchová
Jíly
3121400
Dřevec-Kožlany
Jíly
illit, kaolín
3121500
Vranov-Břasy
Jíly
eluvium, jíl
3123400
Dolní Lukavice
Minerální barviva
okry
3123500
DnešicePlzeňsko-jih
dosud netěženo
Bentonit
bentonit, jíl, kaolín,
montmorillonit
3123900
ChlumčanyDnešice
Kaolin
arkóza, pískovec
3146900
Kožlany
Stavební kámen
křemenný diorit
3156300
Ledce u PlzněŽilov
Jíly
illit, jíl
3156400
Horní BřízaTrnová
Jíly, Kaolin
arkóza ,jíl, pískovec
3162000
Meclov-Letiště
dosud netěženo
Živcové suroviny
3162100
Meclov-západ
dosud netěženo
Živcové suroviny
3166300
Černá Hora u
Bělé n.Radbuz.
dosud netěženo
Stavební kámen
amfibolit, pararula
3166400
Plasy-Žebnice
Stavební kámen
žulový porfyr
3166500
PodmoklyDražovice
dosud netěženo
Stavební kámen
žula, granodiorit,
křemenný diorit
3166600
Polínka
Stavební kámen
bazaltoid, tefrit
3173100
Zhořec 1
dosud netěženo
Živcové suroviny
3174900
Kaznějov-jih
Jíly, Kaolin
3175000
Stýskaly-Tatiná
dosud netěženo
Jíly
jíl, jílovec
3175400
Zruč
Jíly
jíl
3176000
Kožlany-Dřevec
Jíly
jíl, kaolinit
3178500
Podmokly
Dolomit, Kámen pro
hrubou a ušlechtilou
kamenickou výrobu,
Vápenec
mramor, vápnitý dolomit
3178600
Hejná (Pucanka,
Kozník)
dosud netěženo
Dolomit, Vápenec
vápnitý dolomit
3181200
Nebílovský
Borek
Kámen pro hrubou a
výrobu
granodiorit
3186200
Volduchy
dosud netěženo
břidlice, hlína
3198900
Pocinovice
Kámen pro hrubou a
výrobu
gabrodiorit
Název
Těžba
Suroviny
139
Nerost
Číslo
ložiska
Název
Těžba
Suroviny
Nerost
3199200
Výškovice
Kámen pro hrubou a
výrobu
gabro, gabronorit,
gabroamfibolit
3199300
Zíchov
Kámen pro hrubou a
výrobu
diorit
3201301
Těškov 2
dosud netěženo
Stavební kámen
křemenný porfyr
3211900
Horní BěláNekmíř
dosud netěženo
Kaolin
arkóza, pískovec
3213200
Luženice
dosud netěženo
sprašová hlína
3213500
Horní Bříza-jih
dosud netěženo
Kaolin
arkóza, pískovec
3215100
ChlumčanyDobřany
dosud netěženo
Kaolin
arkóza, pískovec
3215400
Luženičky
Stavební kámen,
Technické zeminy, Živcové
suroviny
žulový pegmatit, jílový
sediment, pararula, živec
3222900
Horní BřízaModrý Kříž
dosud netěženo
Jíly
jíl
3229900
Bířkov
dosud netěženo
eluvium, hlína
3230000
Borovy
dosud netěženo
hlína, sprašová hlína
3231401
Orlovice 2
Kámen pro hrubou a
výrobu
gabro
3234800
Kašperské Hory
dřívější hlubinná
Wolframová ruda,
Zlatonosná ruda
Au-žilné,scheelit
3235300
Mladotice-západ
dosud netěženo
Stavební kámen
břidlice, metamorfovaná
hornina,krystalická
břidlice, prachovec
3235500
Drahoňův
Újezd-Bechlov
dosud netěženo
Křemenné suroviny
křemenec
3235600
Sklená Huť
dosud netěženo
Křemenné suroviny
křemenec
3235700
LitohlavySmrkový vrch
dosud netěženo
Křemenné suroviny
buližník
3235800
KyšicePohodnice
Křemenné suroviny
buližník
3235900
Kbelnice
Křemenné suroviny
buližník
3236000
Kaliště
Křemenné suroviny
buližník
3236900
Starý Kramolín
Kámen pro hrubou a
výrobu
diorit
3237500
Mochtín
Wollastonit
skarn, wollastonit
3238700
Blížejov 1
dosud netěženo
eluvium, hlína, jíl
3247300
Myslinka
dosud netěženo
Jíly, Kaolin
3247400
Merklín u Přeštic
dosud netěženo
Jíly
jíl
3247500
Tlučná-sever
dosud netěženo
Jíly
jíl
3254800
Vejprnice 2
Štěrkopísky
psamity, štěrk
3255900
Újezdec u
Mochtína
Wollastonit
erlán, wollastonit
3256000
Vacovy
Wollastonit
erlán,wollastonit
3257700
Žilov
dosud netěženo
Jíly
illit, jíl
3261900
Bozdíš
dosud netěženo
Živcové suroviny
140
Číslo
ložiska
3263100
Název
Těžba
Suroviny
Nerost
Kaznějov-jih 2
dosud netěženo
Kaolin
arkóza, pískovec
3263200
Horní BřízaVísky
povrchová
Kaolin
arkóza, pískovec
3263201
Horní Břízaodklizy
povrchová
Kaolin
arkóza, pískovec
3264100
Žilov-Nevřeň
dosud netěženo
Kaolin
arkóza, pískovec
3264200
Krašovice
dosud netěženo
Kaolin
arkóza, pískovec
3264400
Ohnišťovice-Za
Kulichem
povrchová
Živcové suroviny
3266100
Mutěnín
dosud netěženo
Živcové suroviny
žula, žulový pegmatit
3267100
Hanov u
Lestkova
Živcové suroviny
žula
3267500
Luženičkyseverovýchod
dosud netěženo
Živcové suroviny
štěrkopísek
Chráněná ložisková území
Číslo CHLÚ
660000
Tlučná
Název
Štěrkopísky
660100
Tlučná I.
Jíly
1600000
Petrovice nad Úhlavou
Štěrkopísky
2080001
Chrasťovice
Stavební kámen
2540000
Poleň
Stavební kámen
2840000
Boněnov
Stavební kámen
3350000
Hamr u Sušice
Stavební kámen
4070000
Štěnovice
Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu
4100000
Nehodiv
4110000
Slatina I.
4690000
Nevřeň
Štěrkopísky
4690001
Kůští
Štěrkopísky
5670001
Žihle - východ
5780000
Chrást u Plzně
5800001
Stod
5800002
Stod I.
5800003
Stod II.
580004
Stod III.
5820000
Přeštice
5840000
Blovice
5840001
Blovice I.
6270000
Beňovy
Štěrkopísky
6420000
Čepice
Vápenec
6440000
Velké Hydčice - Hejná
Vápenec
6450000
Rozsedly
Vápenec
8420000
Roupov
Stavební kámen
9120000
Zhořec u Bezdružic
Živcové suroviny
9150000
Meclov III.
Živcové suroviny
11190100
Nezdice na Šumavě
Vápenec
Surovina
141
Číslo CHLÚ
11210000
Pohorsko
Název
Surovina
11910000
Velenovy
11970000
Dobříč
Minerální barviva
12010000
Ledce u Plzně
Jíly
12020100
Chotíkov
Jíly, Kaolin
12030000
Dolní Vlkýš
Jíly
12060000
Ejpovice
Jíly
12060001
Ejpovice I.
Jíly
12060002
Kyšice
Jíly
12070000
Česká Bříza
Jíly
12080000
Lhota u Dobřan
Jíly
12110000
Záluží u Třemošné
Jíly
12120000
Záluží u Třemošné II.
Jíly
12120001
Záluží u Třemošné III.
Jíly
12140000
Dřevec
Jíly
12340000
Dolní Lukavice
Minerální barviva
12350000
Dnešice
Bentonit
12390000
Chlumčany
Kaolin, Minerální barviva
15630000
Ledce - Žilov
Jíly
15640000
Horní Bříza
Kaolin
16200000
Meclov
Živcové suroviny
16210000
Meclov I.
Živcové suroviny
16630000
Černá Hora u Bělé nad
Radbuzou
Stavební kámen
16640000
Žebnice
Stavební kámen
16650000
Dražovice
Stavební kámen
16660000
Polínka
Stavební kámen
17310000
Zhořec u Bezdružic I.
Živcové suroviny
17490000
Kaznějov
Kaolin
17500000
Tatiná
Jíly
17540000
Zruč
Jíly
17540001
Zruč I.
Jíly
17600000
Kožlany
Jíly
17600001
Kožlany II.
Jíly
17850001
Podmokly u Sušice
Dolomit, Vápenec
17850002
Podmokly u Sušice I.
Dolomit, Vápenec
18120000
Nebílovský Borek
18620001
Volduchy I.
18620002
Volduchy II.
19890000
Pocinovice
19920000
Výškovice
19930000
Zíchov
21190001
Horní Bělá
Kaolin
21320000
Luženice
21350000
Horní Bříza II.
Kaolin
21510001
Dobřany
Kaolin
142
Číslo CHLÚ
21540000
Luženičky
Název
Živcové suroviny
22290000
Horní Bříza I.
Jíly
22950000
Rousínov
Stavební kámen
22990000
Bířkov
23000000
Borovy
23140100
Orlovice
23370000
Nekvasovy
Cín-wolframová ruda, Wolframová ruda
23480000
Kašperské Hory
Wolframová ruda, Zlatonosná ruda
23530000
Mladotice - západ
Stavební kámen
23550001
Drahoňův Újezd I.
Křemenné suroviny
23560001
Sklenná Huť I.
Křemenné suroviny
23590000
Újezd u Horšic
Křemenné suroviny
23690000
Starý Kramolín
23750000
Mochtín
Wollastonit
23870000
Blížejov I.
24730000
Myslinka
Jíly, Kaolin
24740000
Merklín
Jíly
25590000
Srbice u Mochtína
Wollastonit
25600000
Vacovy
Wollastonit
26190000
Bozdíš
Živcové suroviny
26310000
Kaznějov I.
Kaolin
26410000
Žilov
Kaolin
26420000
Krašovice
Kaolin
26440000
Ohnišťovice
Živcové suroviny
26610000
Mutěnín
Živcové suroviny
26710000
Hanov u Lestkova
Živcové suroviny
26750000
Luženičky – severovýchod
Živcové suroviny
Surovina
143
Příloha č. 2 Oblast: Vodní režim
Zranitelné oblasti
Název obce
Název katastru
Běšiny
Běšiny, Úloh, Rajské, Kozí, Hořákov
Bezděkov
Bezděkov u Klatov, Tetětice u Bezděkova, Struhadlo, Koryta u Bezděkova
Bezvěrov
Dolní Jamné, Světec u Dolního Jamného
Biřkov
Biřkov
Blažim
Blažim u Bezdružic
Blížejov
Blížejov, Chotiměř u Blížejova, Přívozec, Nahošice, Výrov u Milavčí, Lštění
nad Zubřinou, Malonice nad Zubřinou
Blovice
Blovice, Štítov u Blovic, Komorno
Bolešiny
Bolešiny, Slavošovice u Klatov, Pečetín, Újezdec u Měcholup, Domažličky,
Kroměždice
Bolkov
Bolkov u Roupova
Borovy
Borovy
Brnířov
Brnířov
Břežany
Břežany
Budětice
Budětice, Lipová Lhota, Vlkonice
Buková
Buková u Merklína
Bukovec
Bukovec u Horšovského Týna
Bukovník
Bukovník
Čečovice
Čečovice u Bukovce
Čermná
Čermná u Staňkova
Černíkov
Černíkov, Vílov, Rudoltice u Černíkova, Nevděk, Slavíkovice
Černovice
Nemněnice
Čímice
Čímice u Sušice
Čížkov
Čečovice, 'Zahrádka u Čížkova, Liškov, Měrčín, Čížkov u Blovic
Čmelíny
Víska
Dlažov
Dlažov, Soustov, Buková u Klatov
Dobřany
Dobřany, Vodní Újezd, Šlovice u Plzně
Dolany
Balkovy, Řakom, Malechov, Dolany u Klatov, Svrčovec
Domažlice
Domažlice, Havlovice u Domažlic
Domoraz
Domoraz
Drahkov
Drahkov
Drahotín
Drahotín
Frymburk
Damětice, Frymburk u Sušice
Hejná
Hejná
Hlohová
Hlohová
Hlohovčice
Hlohovčice
Hlohovice
, Hlohovice
Holýšov
Dolní Kamenice u Staňkova
Hora Svatého Václava
Hora Svatého Václava, Načetín u Drahotína, Šidlákov
144
Název obce
Název katastru
Horažďovice
Horažďovice, Zářečí u Horažďovic, Svaté Pole u Horažďovic, Babín u
Horažďovic, Komušín, Horažďovická Lhota, Třebomyslice u Horažďovic,
Boubín, Veřechov
Horní Bříza
Horní Bříza
Horní Kamenice
Horní Kamenice u Staňkova
Horšovský Týn
Horšovský Týn, Horní Metelsko, Dolní Metelsko, Kocourov u Horšovského
Týna, Podražnice, Horšov, Semošice, Borovice u Horšovského Týna,
Věvrov, Štítary nad Radbuzou, Hašov,Tasnovice,Oplotec
Hostouň
Mělnice, Holubeč, Přes, Skařez, Hostouň, Horoušany u Hostouně,
Hostouň u Horšovského Týn, Mírkovice, Slatina u Hostouně, Svržno,
Štítary nad Rabuzou
Hrádek
Tedražice, Čejkovy, Zbynice
Hradešice
Černíč u Hradešic, Hradešice, Smrkovec u Hradešic
Hradiště
Hradiště u Domažlic
Hvožďany
Hvožďany u Poběžovic
Chanovice
Černice u Defurových Lažan, Újezd u Chanovic, Defurovy Lažany,
Dobrotice u Chanovic, Holkovice
Cheznovice
Cheznovice
Chlistov
Chlistov
Chlum
Chlum u Blovic
Chlumčany
Chlumčany u Přeštic
Chlumy
Chlumy
Chocenice
Chocenice, Kotousov, Zhůř, Chocenická Lhota
Chocomyšl
Chocomyšl
Chotěšov
Chotěšov, Mantov, Losina
Chotíkov
Chotíkov
Chrastavice
Chrastavice
Chudenice
Lučice u Chudenic, Slatina u Chudenic, Chudenice, Bezpravovice
Chválenice
Chouzovy, Želčany, Chválenice
Janovice nad Úhlavou
Dolní Lhota u Klatov, Vacovy, Rohozno
Jarov
Jarov u Blovic
Javor
Javor, Loučany
Ježovy
Chlumská, Trnčí, Ježovy
Kanice
Kanice u Domažlic
Kaničky
Kaničky
Kasejovice
Kladrubce, Přebudov, Řesanice, Podhůří u Nepomuka
Kbel
Kbel u Přeštic, Malinec
Kdyně
Podzámčí, Starec, Prapořiště, Hluboká u Kdyně, Kdyně
Kejnice
Kejnice
Klatovy
Dehtín, Vícenice u Klatov, Točník u Klatov, Štěpánovice u Klatov, Otín u
Točníku, Věckovice u Janovic nad Úhlavou, Tupadly u Klatov, Tajanov u
Tupadel, Drslavice u Tupadel, Klatovy, Sobětice u Klatov, Kosmáčov,
Luby, Kal u Klatov, Střeziměř, Křištín, Kydliny
Kolinec
Javoří u Podolí, Tržek, Podolí u Klatov, Hradiště u Boříkov, Buršice
Koloveč
Koloveč, Zichov
Kout na Šumavě
Kout na Šumavě
Kovčín
Kovčín
145
Název obce
Název katastru
Kozolupy
Kozolupy u Plzně
Kralovice
Řemešín, Trojany u Mladotic, Bukovina u Mladotic
Krsy
Kejšovice, Polínka, Krsy
Křenice
Kámen u Křenic, Křenice, Přetín
Křenovy
Křenovy
Kvášňovice
Kvášňovice
Kvíčovice
Kvíčovice
Ledce
Ledce u Plzně
Letiny
Kbelnice u Letin, Svárkov, Letiny, Chocenický Újezd, Bzí
Lomec
Lomec u Klatov, Novákovice
Lužany
Lužany u Přeštic, Zelené, Dlouhá Louka u Lužan
Luženičky
Luženice, Luženičky
Malý Bor
Hliněný Újezd, Týnec u Hliněného Újezdu, Malé Hydčice, Malý Bor
Manětín
Brdo u Manětína, Zhořec u Manětína, Česká Doubravice, Hrádek u
Manětína, Manětín, Vysočany u Manětína, Luková u Manětína, Mezí,
Stvolny, Újezd u Manětína
Maňovice
Maňovice u Pačejova
Meclov
Bozdíš, Jeníkovice u Horšovského Týna, Mrchojedy, Němčice u Třebnic,
Třebnice u Domažlic, Březí u Meclova, Meclov, Mašovice u Meclova,
Mračnice
Měčín
Měčín, Nedanice, Nedaničky, Petrovice u Měčína, Třebýcina, Bíluky
Merklín
Kloušov
Mešno
Mešno
Mezholezy (dříve okres Domažlice)
Mezholezy u Černíkova
Mezholezy (dříve okres Hor. Týn)
Mezholezy u Horšovského Týna, Buková u Semněvic
Mezihoří
Mezihoří u Švihova
Milavče
Milavče, Radonice u Milavčí
Mířkov
Mířkov, Křakov
Mladotice
Černá Hať, Strážiště u Mladotic, Chrášťovice u Mladotic, Mladotice
Mladý Smolivec
Dožice
Mlečice
Mlečice, Prašný Újezd
Mnichov
Mnichov u Poběžovic, 'Pivoň
Močerady
Močerady, Nové Dvory u Močerad
Mochtín
Hoštice u Mochtína, Mochtín, Srbice u Mochtína, Těšetiny, Újezdec u
Mochtína, Bystré u Klatov, Lhůta u Klatov, Kocourov
Mrákov
Klíčov u Mrákova, Mrákov, Smolov u Domažlic
Mutěnín
Mutěnín, Starý Kramolín, Bezvěrov II
Myslinka
Myslinka
Myslív
Milčice, Loužná, Myslív, Nový Dvůr u Myslíva
Myslovice
Myslovice
Mýto
Mýto v Čechách
Nalžovské Hory
Těchonice, Žďár u Nalžovských Hor, Krutěnice, Velenovy, Ústaleč, Letovy,
Otěšín, Miřenice, Nalžovské Hory, Neprochovy
Nečtiny
Doubravice u Nečtin, Lešovice, Nečtiny
Nekvasovy
Nekvasovy
Němčice
Úlíkov, Němčice u Kdyně
146
Název obce
Název katastru
Nevolice
Nevolice
Nevřeň
Nevřeň
Nezamyslice
Nezamyslice u Horažďovic
Nezdice
Nezdice nad Úhlavou
Nezvěstice
Olešná u Nezvěstic
Nová Ves
Nová Ves u Kdyně
Nýřany
Doubrava u Plzně
Obora
Obora u Kaznějova
Obytce
Obytce
Olšany
Olšany u Kvášňovic
Oselce
Kotouň, Oselce
Ostrov u Bezdružic
Krsov, Pláň
Ostřetice
Ostřetice
Osvračín
Osvračín
Otěšice
Otěšice
Otov
Otov u Nového Kramolína
Pačejov
Pačejov, Strážovice u Pačejova, Týřovice u Pačejova, Velešice u Pačejova
Pláně
Ondřejov nad Střelou, Vrážné nad Střelou, Korýtka
Plasy
Babina, Plasy, Lomnička u Plas, Nebřeziny, Horní Hradiště, Žebnice
Plešnice
Plešnice
Plzeň
Lhota u Dobřan, Křimice, Malesice, Radčice u Plzně, Litice u Plzně,
Poběžovice
Sezemín, Šibanov, Ohnišťovice, Šitboř, Poběžovice u Domažlic, Sedlec u
Poběžovic, Zámělíč, Skláře u Mnichova
Poděvousy
Poděvousy
Poleň
Mlýnec, Zdeslav, Poleňka, Poleň, Pušperk
Předslav
Makov u Předslavi, Petrovičky u Předslavi, Měcholupy u Předslavi,
Předslav, Němčice u Klatov, Třebíšov
Přeštice
Skočice u Přeštic
Příkosice
Příkosice
Příšov
Příšov
Ptenín
Ptenín
Puclice
Malý Malahov, Puclice, Doubrava u Puclic
Rabí
Bojanovice pod Rabím, Rabí, Čepice
Sebečice
Biskoupky
Seč
Seč u Blovic
Sedliště
Sedliště nad Úslavou
Semněvice
Pocinovice u Semněvic, Šlovice u Bukovce, Semněvice
Slatina
Slatina u Horažďovic
Soběšice
Mačice, Damíč, Soběšice u Sušice
Lipnice u Spáleného Poříčí
Spáňov
Spáňov
Srbice
Srbice u Kolovče, Těšovice u Kolovče, Strýčkovice
Srby
Medná, Vítání, Polžice u Horšovského Týna, Roudná u Horšovského
Týna, Srby u Horšovského Týna
Staňkov
Krchleby u Staňkova, Staňkov-město, Ohučov, Staňkov-ves, Vránov
147
Název obce
Název katastru
Staré Sedlo
Darmyšl
Strašín
Maleč, Nahořánky
Stráž
Stráž u Domažlic
Strážov
Lukavice u Strážova
Střížovice
Střížovice u Plzně
Svéradice
Svéradice
Štichov
Štichov
Štichovice
Křečov, Štichovice
Štítov
Štítov
Švihov
Jíno, Třebýcinka, Stropčice, Kaliště u Červeného Poříčí, Kamýk u Švihova,
Lhovice, Kokšín, 'Švihov u Klatov, Vosí
Tatiná
Tatiná
Těně
Těně
Terešov
Terešov
Trnová
Trnová u Plzně
Trokavec
Trokavec
Třemošná
Třemošná, Záluží u Třemošné
Tužice
Tužice
Týnec
Týnec u Janovic nad Úhlavou, Horní Lhota u Klatov
Úboč
Úboč
Újezd
Petrovice u Domažlic
Úlice
Úlice, Kníje
Únějovice
Únějovice
Úněšov
Budeč u Číhané
Únětice
Únětice u Blovic
Úsilov
Úsilov
Úterý
Úterý, Olešovice
Vejvanov
Vejvanov
Velečín
Velečín
Velké Hydčice
Velké Hydčice
Velký Bor
Jetenovice, Velký Bor u Horažďovic, Slivonice
Velký Malahov
Ostromeč
Vidice
Chřebřany,Vidice, Libosváry
Vísky
Vísky
Vlčí
Vlčí
Vlčtejn
Vlčtejn
Vlkanov
Vlkanov u Nového Kramolína
Vochov
Vochov
Vrhaveč
Malá Víska u Klatov, Vrhaveč u Klatov, Radinovy, Neznašovy
Vřeskovice
Vřeskovice
Vstiš
Vstiš
Všepadly
Všepadly
Všeruby
Studánky u Všerub, Myslív u Všerub, Všeruby u Kdyně, Hyršov, Chalupy,
Pláně na Šumavě, 'Pomezí na Šumavě, Sruby na Šumavě, Hájek u
Všerub, Brůdek
148
Název obce
Název katastru
Zahořany
Hříchovice, Bořice u Domažlic, Oprechtice na Šumavě, Sedlice u
Domažlic, Stanětice, Zahořany u Domažlic
Zavlekov
Zavlekov
Zborovy
Zborovy
Zdemyslice
Zdemyslice
Žákava
Žákava
Žihobce
Bílenice, Žihobce
Žichovice
Žichovice
Žilov
Žilov
Životice
Životice u Kasejovic
149
Příloha č. 3 Oblast: Ochrana přírody a krajiny
Zvláště chráněná území
Chráněné krajinné oblasti na území Plzeňského kraje
Název
2
Kód USOP
Plocha (m )
Šumava
43
260792939
Český les
44
465676656
Slavkovský les
41
18333542
Křivoklátsko
24
94018923
Národní přírodní rezervace na území Plzeňského kraje
Název
Kód USOP
Popis (ORP)
Plocha (m2)
Chejlava
127
Nepomuk
259000
Chlumská stráň
130
Rokycany, Kralovice
Kohoutov
178
Rokycany
300500
Bílá strž
554
Klatovy
756728
1504106
Čerchovské Hvozdy
2088
Domažlice
3269255
Černé a Čertovo jezero
2451
Klatovy
2083077
Přírodní rezervace na území Plzeňského kraje
Název
Kód USOP
Popis (ORP)
2
Plocha (m )
Háj
105
Nýřany
106870,18
Herštýn
108
Domažlice
140893,45
Hůrky
126
Nýřany
Chynínské buky
135
Nepomuk
142945,12
Jelení vrch
141
Klatovy
113902,76
Jezvinec
148
Domažlice
114304,83
Kamenný rybník
159
Plzeň
113022,58
Kokšín
180
Blovice
206272,73
Krašov
195
Kralovice
369074,58
Lopata
220
Blovice
Netřeb
274
Domažlice
131095,45
Pleš
318
Domažlice
275651
Prácheň
336
Horažďovice
290140,41
Přimda
343
Tachov
331019,92
Pučanka
349
Horažďovice
240603,42
Starý Hirštejn
409
Domažlice
383554,12
Jezírka u Rozvadova
457
Tachov
V Horách
482
Rokycany
518410,49
Zábělá
524
Plzeň
336359,11
Zlín
534
Přeštice
176314,09
Zvoníčkovna
536
Rokycany
102268,26
Žďár
538
Rokycany
263198
Kozelka
563
Kralovice
323395,48
Ostrůvek
575
Tachov
150
264959,0
66751,77
62563,95
55829,38
Název
Kód USOP
Popis (ORP)
2
Plocha (m )
Farské bažiny
582
Tachov
649595,63
Podkovák
588
Tachov
55583,87
Křížový Kámen
589
Tachov
195383,61
Střela
627
Kralovice
Mělký rybník
856
Tachov
283950,76
Pod Volfštejnem
857
Stříbro
151670,29
Tišina
1046
Tachov
121160,65
Drahotínský les
1048
Domažlice
126665,52
Petrovka
1069
Nýřany
125796,54
Petrovka
1069
Plzeň
207536,85
V Morávkách
1080
Horažďovice
Broumovská bučina
1081
Tachov
263248,15
Pavlovická stráň
1082
Tachov
73272,94
Na Volešku
1084
Sušice
52104,18
Tisovské rybníky
1268
Tachov
748857,57
Pavlova Huť
1269
Tachov
335862,91
Hradišťský vrch
1272
Stříbro
85047,46
U rybníčků
1276
Tachov
80719,37
Borek u Velhartic
1296
Sušice
431429,43
Lípa
1302
Rokycany
248031,84
Třímanské skály
1303
Rokycany
263067,25
Postřekovské rybníky
1326
Domažlice
961079,62
Milčice
1406
Sušice
88623,09
Luňáky
1597
Klatovy
267578,89
Zbynické rybníky
1667
Sušice
382332,37
Amálino údolí
1687
Sušice
482635,33
Prameniště
1717
Klatovy
3622901,44
Městišťské rokle
1718
Klatovy
1734394,02
Chřepice
1719
Klatovy
181458,08
Hamižná
1756
Sušice
148412,54
Kepelské mokřady
1757
Klatovy
49628,28
Kepelské mokřady
1757
Sušice
56147,92
Nebe
1758
Sušice
148766,64
Malý Zvon
1812
Domažlice
87354,23
Nad Hutí
1813
Domažlice
145433,67
Jezírka
1823
Rokycany
108671,15
Lazurový vrch
1851
Tachov
231443,66
Losenice
1975
Sušice
29978,52
Svobodova niva
2014
Klatovy
94236,8
Čepičná
2054
Sušice
1783217,07
Zhůřský lom
2082
Klatovy
7534,29
Polánecký mokřad
2085
Nepomuk
Zhůřská pláň
2092
Klatovy
1285690,74
Zhůřská pláň
2092
Sušice
511,33
Bažantnice
2093
Nýřany
234039,95
151
3090321,37
24184,76
37648,16
Název
Kód USOP
Popis (ORP)
2
Plocha (m )
Dlouhý vrch
2223
Domažlice
Páteříková Huť
2238
Klatovy
65613,21
Lakmal
2239
Klatovy
403663,81
Datelovská strž
2240
Klatovy
56055,54
Zelenský luh
2241
Klatovy
174498,64
Úhlavský luh
2242
Klatovy
520187,51
Onen Svět
2293
Klatovy
298328,64
Brčálnické mokřady
2294
Klatovy
493090,55
Zhůřská hnízdiště
2323
Klatovy
1174517,94
Bělč
2411
Klatovy
80110,37
Bělyšov
2412
Klatovy
98287,77
Bučina u Žďáru
2435
Tachov
84472,37
Bystřice
2442
Domažlice
420619,68
Diana
2476
Tachov
207590,87
Dubensko
2486
Kralovice
52902,56
Fajmanovy skály a Klenky
2493
Nepomuk
292952,92
Nový rybník
3374
Nýřany
128441,29
Poustka
3384
Sušice
67163,0
Losenice II
3385
Sušice
132656,0
Kříženecké mokřady
3386
Sušice
41860,0
Žežulka
3387
Sušice
532961,0
Smrčí
5323
Domažlice
917220,0
Rašeliniště u Polínek
5604
Nýřany
210640,47
48206,0
Národní přírodní památky na území Plzeňského kraje
Název
Kód USOP
Popis (ORP)
Odlezelské jezero
618
Kralovice
Pastviště u Fínů
909
Sušice
2
Plocha (m )
683000
41856
Vosek
1162
Rokycany
740000
Na požárech
1363
Tachov
788800
Americká zahrada
2402
Klatovy
18900
Přírodní památky na území Plzeňského kraje
2
Název
Kód USOP
Hádky
104
Blovice
Hora
114
Domažlice
Chudenická bažantnice
134
Klatovy
179446,34
Lužany
231
Přeštice
63707,81
Malochova skalka
234
Nýřany
14587,54
Míšovské buky
245
Blovice
50793,13
Osojno
292
Kralovice
33789,63
Pod Šipínem
324
Stříbro
2088,7
Příšovská homolka
344
Nýřany
4734,18
Skaly na Sádku
392
Domažlice
38932,5
152
Popis (ORP)
Plocha (m )
56190,22
52606,8
Název
Kód USOP
Popis (ORP)
2
Plocha (m )
Starý rybník
410
Plzeň
46424,61
Strašínská jeskyně
416
Sušice
5263,67
Tupadelské skály
455
Klatovy
7984,67
Racovské rybníčky
458
Tachov
40497,91
U báby - U lomu
459
Kralovice
Velký kámen
499
Klatovy
Bašta
546
Rokycany
Petrské údolí
555
Stříbro
Pod starým hradem
562
Rokycany
Malesická skála
611
Plzeň
Hromnické jezírko
619
Nýřany
Andrejšky
625
Plzeň
20893,91
Mrazové srázy u Lazen
626
Sušice
17981,76
Čertova hráz
634
Kralovice
14218,92
Medový Újezd
641
Rokycany
3462,69
Loupensko
666
Přeštice
74679,78
Čertova kazatelna
667
Plzeň
21283,64
Kateřina
668
Rokycany
6677,96
Sokolova vyhlídka
671
Domažlice
42852,73
Rokycanská stráň
674
Rokycany
207935,81
Kopeckého pramen
855
Plzeň
Loreta
868
Klatovy
92479,56
Povydří
1030
Sušice
6699201,6
Maršovy Chody
1047
Tachov
11515,5
Stará Úhlava
1076
Klatovy
6522,73
Modravské slatě
1145
Sušice
36667402,89
Tetřevská slať
1146
Sušice
125312,4
Obří zámek
1147
Sušice
181878,92
Biskoupky
1155
Rokycany
1257,4
Hrádecká bahna
1156
Rokycany
24935,62
Kašparův vrch
1157
Rokycany
963,2
Niva u Volduch
1158
Rokycany
17630
Rumpál
1159
Rokycany
57011,52
Štěpánský rybník
1160
Rokycany
2213,55
U hřbitova
1161
Rokycany
15853,73
Zavírka
1163
Rokycany
516,95
Dolejší drahy
1194
Horažďovice
Valcha
1270
Tachov
7666,64
Černošínský bor
1271
Stříbro
22767,04
Milov
1274
Tachov
7328,14
Prameniště Kateřinského potoka
1275
Tachov
33565,06
Svatý Bernard
1317
Klatovy
7184,9
U Radošína
1318
Klatovy
7264,87
Bejkovna
1319
Klatovy
8481,1
Mlýneček
1320
Domažlice
153
5292,1
11696,89
629,58
47358,23
9227,56
996,07
124965,29
4367,09
43618,06
6113,59
Název
Kód USOP
Popis (ORP)
2
Plocha (m )
Orlovická hora
1321
Domažlice
3291,47
Salka
1322
Domažlice
8792,54
Červený vrch
1323
Domažlice
10020,52
Německá hora
1324
Domažlice
2287,75
Mutěnínský lom
1325
Domažlice
18627,87
Čerňovice
1327
Nýřany
Sedlecká rokle
1328
Plzeň
2688,05
Sutice
1329
Plzeň
20775,95
V Houlištích
1330
Nepomuk
145504,08
Bouřidla
1348
Nepomuk
114092,17
Černá stráň
1349
Plzeň
82803,49
Vojovická draha
1350
Nepomuk
61842,51
Novoveská draha
1351
Nepomuk
49637,24
Hořehledy
1367
Blovice
Kařezské rybníky
1566
Rokycany
649893,96
Hvožďanská louka
1595
Domažlice
63015,56
Louka u Šnajberského rybníka
1596
Domažlice
50096,68
Ejpovické útesy
1660
Plzeň
9360,81
Ejpovické útesy
1660
Rokycany
9710,05
Čiperka
1769
Tachov
Krasíkov
1845
Stříbro
39377,36
Doubí
1946
Plzeň
281762,04
Pod Smutným koutem
1951
Přeštice
Žďár u Chodského Újezda
2011
Tachov
Louka u Staré Huti
2166
Domažlice
20804,22
Veský Mlýn
2167
Domažlice
319800,43
Pístovská louka
2224
Tachov
22570,16
Svaté Pole
3377
Horažďovice
34857,04
Chodovské skály
5322
Domažlice
36409,41
Královský hvozd
5606
Klatovy
20766200
Malenický pramen
5647
Kralovice
1714
Kolowratův rybník
5659
Tachov
8021
Šelmberk
5680
Tachov
10030
Na Kolmu
5693
Tachov
142300
Bonětice
5698
Tachov
Kakejcov
5699
Rokycany
14831
Kamenec
5700
Rokycany
16994
Pohorsko
5701
Sušice
4185
Vlkonice
5702
Sušice
11720
Louky u Prostředního Žďáru
5774
Tachov
24592
458,23
60937,66
590,26
86752,22
4354,26
3119
Lokality a území s mezinárodním statutem ochrany NATURA 2000
Evropsky významné lokality na území Plzeňského kraje
154
2
Kód USOP
Název
CZ Kód
2688
Šumava
CZ0314024
696526442
2704
Berounka
CZ0323142
1406366
2705
Blovice
CZ0323143
104674
2706
Bonětice
CZ0323144
3119
2707
Bradava
CZ0323145
256249
2708
Čerchovský les
CZ0320180
22972110
2709
Darmyšl - pískovna
CZ0323147
6784
2710
Dolany - kostel
CZ0323636
502
2711
Drahotínský les
CZ0322055
162404
2712
Chejlava
CZ0320140
3750604
2713
Jeskyně Inků
CZ0323638
398
2714
Kakejcov
CZ0323149
34104
2715
Kamenec
CZ0323150
156767
2716
Kaňon Střely
CZ0324025
3584278
2717
Kateřinský a Nivní potok
CZ0323151
9794121
2718
Klabava
CZ0323812
23436
2719
Liblín - lihovar
CZ0323639
632
2720
Lopata
CZ0323155
167520
2721
Manětín - kostel
CZ0323640
548
2723
Maňovický rybník
CZ0322057
67339
2724
Mešenský potok
CZ0323156
9581
2725
Nemanický potok
CZ0323157
21435
2726
Osek - rybník Labutinka
CZ0323158
147062
2727
Ostružná
CZ0323824
202674
2728
Pastviště u Fínů
CZ0322058
88962
2729
Plzeň - Zábělá
CZ0323159
2655001
2730
Pocinovice
CZ0323160
9160
2731
Pohorsko
CZ0322059
50202
2732
Průhonský rybník
CZ0323163
10769
2733
Předslav - kostel
CZ0323641
531
2734
Přešínský potok
CZ0323161
13296
2735
Přeštice - V Hlinkách
CZ0323162
230798
2736
Rabí
CZ0323164
28035
2737
Radbuza
CZ0323165
130350
2738
Radbuza - Nový Dvůr - Pila
CZ0323166
111974
2739
Radnice - kostel
CZ0323642
1037
2740
Rokycany - vojenské cvičiště
CZ0323167
662522
2741
Stříbro - štoly Dlouhý tah
CZ0323646
398
2742
Stříbro - vojenské cvičiště
CZ0323169
1063958
2743
Štola Loreta
CZ0323644
398
2744
Štola Rohatiny I
CZ0323637
398
2745
Štola Věra
CZ0323645
398
2746
Třebýcinka u Bezděkova
CZ0323478
12879
2747
Vlkonice
CZ0322060
45237
2748
Všeruby - kostel
CZ0323647
659
2749
Zlatý potok
CZ0323170
18703
155
Plocha (m )
Evropsky významné lokality na území Plzeňského kraje
2
Kód USOP
Název
CZ Kód
2750
Žihobce - zámek
CZ0323648
1119
5427
Čepičná
CZ0320023
1759980
5428
Hadovka
CZ0323825
33035
5429
Haltravský hřeben
CZ0320030
9653511
5430
Hrádecká bahna
CZ0325001
27414
5431
Hůrky
CZ0325002
67854
5432
Chlumská stráň
CZ0320029
1170494
5433
Kohoutov
CZ0320053
11284518
5435
Na požárech
CZ0320037
781653
5436
Niva Nemanického potoka
CZ0324026
6808988
5437
Pavlova Huť
CZ0320043
335865
5438
Prameniště Přešínského potoka
CZ0320013
439245
5439
Svaté Pole
CZ0320437
35449
5440
Švihovské hvozdy
CZ0320022
7241597
5441
Těchonická draha
CZ0324029
91052
5442
V Morávkách
CZ0324032
24175
5443
V Úličkách
CZ0320005
1350806
Plocha (m )
Ptačí oblasti na území Plzeňského kraje
2
Kód USOP
Název
CZ Kód
2301
Křivoklátsko
CZ0211001
33743703
2298
Šumava
CZ0311041
475664480
Plocha (m )
Lokality zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů
Předmět ochrany
Lokalita
ORP
2
Plocha (m )
Žinkovy
Nymphoides peltata
Nepomuk
516 432,85
Rejštejn u Kašperských hor
Maculinea arion
Sušice
148 255,15
Kašperské Hory
Maculinea arion
Sušice
120 400,93
Samota u Fínů
Gentianella praecox subsp. bohemica
Sušice
89 961,98
Maňovice
Nymphoides peltata
Nepomuk
45 946,45
Slučí tah
Sušice
32 042,04
Dobrá Voda
Sušice
23 990,01
Vlkonice – mezi lesy
Sušice
22 525,45
Milčice
Maculinea arion
Sušice
13 509,13
Pohorsko
Sušice
12 111,25
Hartmanice
Sušice
10 314,25
Přírodní parky
Název
Brdy
Výměra
[ ha ]
6745,3
Zakládací listina
Vyhláška ONV Plzeň-jih
156
Rok vyhlášení
1985
Název
Výměra
[ ha ]
Zakládací listina
Rok vyhlášení
Buděticko
4553,1
vyhláška OkÚ Klatovy
1994
Buková hora
2850,4
vyhláška ONV Plzeň-jih
1983
Český les
28455,2
vyhláška OkÚ Domažlice, OkÚ Tachov
Hadovka
1985,5
vyhláška OkÚ Tachov č. 4/95
Horní Berounka
10105,1
nařízení OkÚ Rokycany,
Magistrátu m. Plzně
Horní Střela
7535,0
vyhláška ONV Plzeň-sever
1978
Hřešihlavská
978,8
1978
Kakov - Plánický hřeben
982,9
1982
Kamínky
722,3
vyhláška ONV Rokycany
1979
Kašperská vrchovina
5156,9
vyhláška ONV Klatovy 262/81
1981
Kochánov
8560,0
vyhláška ONV Klatovy
1986
Kornatický potok
2662,1
nařízení OkÚ Plzeň-jih č. 4/01
2001
Kosí potok
4376,3
nařízení OkÚ Tachov č. 3/95
1995
Manětínská
8832,5
1978
Plánický hřeben
7900,2
vyhláška ONV Klatovy 446/79
1979
Pod Štědrým
2554,6
1978
Radeč
5999,3
1979
Rohatiny
1139,4
1978
Sedmihoří
2762,1
vyhlášky OKÚ Domažlice č. 5/94 a č. 434/94
1994
Trhoň
4093,4
1979
Úterský potok - západ
1800,3
nařízení 2/97
1997
Valcha
1446,9
vyhláška OkÚ Tachov č. 6/94
1994
Zelenov
307,1
vyhláška ONV Domažlice č. 413/87
1987
Krajinný ráz
Evidenční číslo
Oblast krajinného rázu
36
Annínská oblast
19
Babylonská oblast
17
Bělská oblast
28
Blatská oblast
2
Blovická oblast
13
Broumovská oblast
37
Černopotoční oblast
20
Domažlickochodská oblast
157
1990, 94
1995
Plzeň-sever
a
1995
Evidenční číslo
Oblast krajinného rázu
14
Halžensko
4
Holoubkovská oblast
7
Hornoberounská oblast
22
Chudenická oblast
34
Jihokrálovská oblast
16
Kateřinská oblast
23
Kdyňská oblast
26
Klatovská oblast
11
Kosí oblast
9
Manětínská oblast
27
Nepomucká oblast
30
Plánická oblast
8
Plaská oblast
1
Plzeňská oblast
29
Prácheňská oblast
18
Radbuzonemanická oblast
5
Radečská oblast
3
Rokycanská oblast
21
Sedmihořská oblast
33
Severokrálovská oblast
15
Staroknížecí huťská oblast
32
Strážovská oblast
10
Stříbrská oblast
35
Sušická oblast
12
Tachovskochodská oblast
31
Velhartická oblast
38
vnitřní oblast Šumavy
25
Všerubská oblast
24
Východochodská oblast
6
Zbirožská oblast
Územní systém ekologické stability (limit podle platných ZÚR PK)
Skladebné prvky ÚSES nadregionálního biogeografického významu – nadregionální biocentra
2
Význam
Kód
Zařazení
Popis
Typ společenstva
Stav
NRBC
B 20
v NRBK
Střela-Rabštejn
mezofilní
vymezené
26963016
NRBC
B 33
v NRBK
Mnišský les
hygrofilní + mezofilní
vymezené
5637756
NRBC
B 34
v NRBK
Kamínky
mezofilní
vymezené
12143054
NRBC
B 35
v NRBK
Zahrádky
vymezené
15708728
NRBC
B 36
v NRBK
Velká Kuš
hygrofilní
vymezené
88166
NRBC
B 48
v RBK
Běleč
mezofilní
vymezené
16765620
NRBC
B 49
v NRBK
Štírka
neřešeno
vymezené
15514326
NRBC
B 50
v NRBK
Albrechtice - Milčice
vymezené
19036461
NRBC
B 53
v RBK
Třemšín
vymezené
3287672
NRBC
B 74
v NRBK
Čerchov
neřešeno
vymezené
12831800
158
Plocha (m )
Skladebné prvky ÚSES nadregionálního biogeografického významu – nadregionální biocentra
2
Význam
Kód
Zařazení
Popis
Typ společenstva
Stav
NRBC
B 75
v NRBK
Diana
vymezené
15606059
NRBC
B 76
v NRBK
Modravské slatě-Roklan
neřešeno
vymezené
60253657
NRBC
B 78
v NRBK
Královský hvozd
neřešeno
vymezené
18106522
Plocha (m )
Skladebné prvky ÚSES nadregionálního biogeografického významu – nadregionální biokoridory
Význam
Kód
Popis
NRBK
K47MB
K 47 / Kladska-Zahradky
NRBK
K47B
K 47 / Kladska-Zahradky
NRBK
K48MB
K 48 / Zahradky-Strela,Rabstejn
NRBK
K48B
K 48 / Zahradky-Strela,Rabstejn
NRBK
K49MH
K 49 / Strela,Rabstejn-K50
NRBK
K49MB
K 49 / Strela,Rabstejn-K50
NRBK
K50MB
K 50 / Kladska-Tyrov,Krivoklat
NRBK
K50V
NRBK
K50MH
NRBK
K50N
NRBK
K50B
K 50 / 'Kladska-Tyrov,Krivoklat'
NRBK
K51V
K 51 / Kladska-Mnissky les- K50
NRBK
K51MB
K 51 / Kladska-Mnissky les-K50
NRBK
K52MB
K 52 / Kladska-Diana-Cerchov
NRBK
K53MB
K 53 / Strela,Rabstejn-Pochvalovska stran
NRBK
K63MB
K 63 / Tyrov,Krivoklat-Tremsin
NRBK
K64MH
K 64 / Kamyky-K50
NRBK
K104MB
K 104 / Cerchov-Belec
NRBK
K105MH
K 105 / Belec-K64
NRBK
K106MB
K 106 / K104-Kralovsky hvozd
NRBK
K106H
K 106 / K104-Kralovsky hvozd
NRBK
K107H
K 107 / Kralovsky hvozd-hranice CR
NRBK
K107MB
NRBK
K107H
NRBK
H108MB
K 108 / K106-Stirka
NRBK
K109MB
K 109 / Stirka-Tremsin
NRBK
K110MB
K 110 / K108-Klet,Bulovy
NRBK
K111MB
K 111 / Albrechtice,Milcice-K110
NRBK
K112MB
K 112 / Modravske slate,Roklan-Albrechtice,Milcice
NRBK
K112V
NRBK
K112H
NRBK
K113V
K 113 / Albrechtice,Milcice-Rezabinec
NRBK
K113N
NRBK
K113MH
NRBK
K113MB
Význam
Kód
Zařazení
Typ společenstva
Stav
Skladebné prvky ÚSES regionálního biogeografického významu – regionální biocentra
159
2
Plocha (m )
Význam
Kód
Zařazení
Typ společenstva
Stav
2
Plocha (m )
RBC
1102
RBC v RBK
mezofilní
vymezené
1517845,63
RBC
1616
RBC v NRBK
hygrofilní
vymezené
728133,65
RBC
1121
RBC v NRBK
mezofilní
vymezené
890597,6
RBC
1105
RBC V RBK
hygrofilní
vymezené
986656,93
RBC
1614
RBC V RBK
mezofilní
vymezené
964346,75
RBC
1088
RBC V RBK
hygrofilní
vymezené
785822,87
RBC
1091
RBC v NRBK
vymezené
444249,58
RBC
1117
RBC V RBK
mezofilní
vymezené
1128351,41
RBC
1426
RBC v NRBK
mezofilní
vymezené
2004908,51
RBC
1114
RBC v NRBK
mezofilní
vymezené
1355696,41
RBC
1431
RBC v RBK
mezofilní
vymezené
1666293,08
RBC
1430
RBC v RBK
mezofilní
vymezené
1649645,3
RBC
1612
RBC v RBK
hygrofilní
vymezené
271695,71
RBC
1611
RBC v RBK
hygrofilní
vymezené
336197,07
RBC
1081
RBC v NRBK
vymezené
904304,31
RBC
1065
RBC v RBK
vymezené
941402,15
RBC
1429
RBC v RBK
mezofilní
vymezené
2158550,27
RBC
1610
RBC v RBK
hygrofilní
vymezené
523292,37
RBC
1613
RBC v RBK
mezofilní
vymezené
671210,73
RBC
1072
RBC v NRBK
mezofilní
vymezené
730650,94
RBC
1073
RBC v RBK
vymezené
1187623,27
RBC
1066
RBC v RBK
mezofilní
vymezené
15687117,58
RBC
1717
RBC v RBK
hygrofilní
vymezené
1763790,41
RBC
1716
RBC v RBK
hygrofilní
vymezené
488768,47
RBC
1061
RBC v RBK
vymezené
1329652,95
RBC
883
RBC v NRBK
mezofilní
vymezené
1395950,07
RBC
396
RBC v RBK
mezofilní
vymezené
2964432,13
RBC
1718
RBC v RBK
hygrofilní
vymezené
397304,31
RBC
882
RBC v RBK
mezofilní
vymezené
1167520,37
RBC
1068
RBC v RBK
hygrofilní
vymezené
651851,56
RBC
367
RBC v RBK
mezofilní
vymezené
1504888,73
RBC
1059
RBC v RBK
hygrofilní
vymezené
365916,18
RBC
1046
RBC v RBK
hygrofilní
vymezené
991769,72
RBC
869
RBC v RBK
mezofilní
vymezené
2168611,43
RBC
881
RBC v RBK
hygrofilní
vymezené
378926,45
RBC
1045
RBC v RBK
hygrofilní
vymezené
887973,96
RBC
1057
RBC v RBK
mezofilní
vymezené
1242639,08
RBC
1047
RBC v RBK
hygrofilní
vymezené
573876,34
RBC
891
RBC v NRBK
hygrofilní
vymezené
955188
RBC
1897
RBC v RBK
hygrofilní
vymezené
590479,14
RBC
879
RBC v RBK
mezofilní
vymezené
1300904,43
RBC
1036
RBC v RBK
mezofilní
vymezené
741584,07
RBC
1053
RBC v RBK
hygrofilní
vymezené
1844612,88
RBC
1038
RBC v NRBK
hygrofilní
vymezené
1137102,11
RBC
1044
RBC v RBK
hygrofilní
vymezené
362315,98
160
Význam
Kód
Zařazení
Typ společenstva
Stav
2
Plocha (m )
RBC
860
RBC v RBK
hygrofilní
vymezené
396014,09
RBC
1607
RBC v RBK
hygrofilní
vymezené
658573,77
RBC
1049
RBC v RBK
hygrofilní
vymezené
362949,26
RBC
1041
RBC v RBK
mezofilní
vymezené
1228154,86
RBC
1042
RBC v RBK
mezofilní
vymezené
663933,71
RBC
862
RBC v RBK
hygrofilní
vymezené
441248,6
RBC
1035
RBC v RBK
hygrofilní
vymezené
1731627,71
RBC
857
RBC v RBK
hygrofilní
vymezené
848162,1
RBC
865
RBC v RBK
hygrofilní
vymezené
1384784,92
RBC
866
RBC v NRBK
mezofilní
vymezené
3563277,35
RBC
1031
RBC v NRBK
mezofilní
vymezené
662951,73
RBC
1606
RBC v NRBK
mezofilní
vymezené
2585840,77
RBC
1030
RBC v RBK
hygrofilní
vymezené
968604,41
RBC
1033
RBC v NRBK
vymezené
6172807,59
RBC
1902
RBC v RBK
hygrofilní
vymezené
941055,79
RBC
1599
RBC v NRBK
vymezené
1525361,38
RBC
816
RBC v RBK
vymezené
2919855,47
RBC
813
RBC v NRBK
mezofilní
vymezené
2835733,29
RBC
812
RBC v NRBK
mezofilní
vymezené
786984,61
RBC
1027
RBC v NRBK
vymezené
10764539,1
RBC
1028
RBC v NRBK
hygrofilní
vymezené
644378,02
RBC
1604
RBC v RBK
mezofilní
vymezené
977267,56
RBC
802
RBC v RBK
mezofilní
vymezené
1540850,23
RBC
1594
RBC v RBK
neřešeno
vymezené
2471452,82
RBC
1593
RBC v RBK
neřešeno
vymezené
4248721,63
RBC
1026
RBC v NRBK
neřešeno
vymezené
1440166,02
RBC
795
RBC v RBK
mezofilní
vymezené
2728675,11
RBC
801
RBC v NRBK
neřešeno
vymezené
2918241,55
RBC
1587
RBC v NRBK
neřešeno
vymezené
651032,23
RBC
1592
RBC v RBK
neřešeno
vymezené
1220424,17
RBC
800
RBC v RBK
neřešeno
vymezené
810234,78
RBC
1595
RBC v RBK
neřešeno
vymezené
1191641,91
RBC
1591
RBC v RBK
neřešeno
vymezené
1541966,4
RBC
1590
RBC v RBK
neřešeno
vymezené
752497,63
RBC
1589
RBC v RBK
neřešeno
vymezené
1717662,76
RBC
1437
RBC v RBK
hygrofilní
vymezené
507558,95
RBC
1439
RBC v RBK
hygrofilní
vymezené
660593,56
RBC
1440
RBC v RBK
hygrofilní
vymezené
956719,17
RBC
1233
RBC v NRBK
vymezené
2372177,92
RBC
1500
RBC v RBK
mezofilní
vymezené
1305162,25
RBC
1501
RBC v NRBK
mezofilní
vymezené
2638272,73
RBC
888
RBC v RBK
vymezené
1180035,89
RBC
887
RBC v RBK
hygrofilní
vymezené
1068047,48
RBC
1127
RBC v RBK
mezofilní
vymezené
2041246,41
RBC
1104
RBC v NRBK
mezofilní
vymezené
1468371,56
161
Význam
Kód
Zařazení
Typ společenstva
Stav
2
Plocha (m )
RBC
3002
RBC v RBK
mezofilní
vymezené
1595560,95
RBC
1103
RBC v RBK
mezofilní
vymezené
4854944,61
RBC
1085
RBC v RBK
mezofilní
vymezené
987778,14
RBC
1896
RBC v RBK
hygrofilní
vymezené
642149,22
RBC
1083
RBC v NRBK
vymezené
1198707,31
RBC
1096
RBC v RBK
mezofilní
vymezené
906119,19
RBC
3001
RBC v RBK
mezofilní
vymezené
475538,79
RBC
1084
RBC v RBK
mezofilní
vymezené
1120653,67
RBC
1448
RBC v NRBK
vymezené
1273190,63
RBC
1432
RBC v RBK
mezofilní
vymezené
1984863,35
RBC
1719
RBC v NRBK
vymezené
785859,01
RBC
3003
RBC v RBK
mezofilní
vymezené
1030289,2
RBC
1453
RBC v NRBK
mezofilní
vymezené
665798,58
RBC
1427
RBC v RBK
mezofilní
vymezené
1528716,18
RBC
1943
RBC v RBK
mezofilní
vymezené
1363349,43
RBC
3004
RBC v RBK
mezofilní
vymezené
664095,85
RBC
1900
RBC v RBK
vymezené
744545,16
RBC
3005
RBC v RBK
hygrofilní
vymezené
386491,17
RBC
861
RBC v RBK
hygrofilní
vymezené
1311091,8
RBC
3006
RBC v RBK
mezofilní
vymezené
709659,79
RBC
3008
RBC v RBK
mezofilní
vymezené
1773000,37
RBC
1063
RBC v RBK
hygrofilní
vymezené
1488507,92
RBC
1097
RBC v NRBK
mezofilní
vymezené
2944298,98
RBC
855
RBC v RBK
hygrofilní
vymezené
1194067,71
RBC
1942
RBC v RBK
mezofilní
vymezené
1833156,22
RBC
1444
RBC v NRBK
vymezené
2443685,22
RBC
864
RBC v NRBK
vymezené
433791,66
RBC
889
RBC v NRBK
hygrofilní
vymezené
484287,89
RBC
3007
RBC v RBK
mezofilní
vymezené
1705460,12
RBC
1064
RBC v RBK
mezofilní
vymezené
998522,89
RBC
1062
RBC v RBK
mezofilní
vymezené
488035,17
RBC
3019
RBC v RBK
mezofilní
vymezené
826535,64
RBC
1078
RBC v RBK
mezofilní
vymezené
2507451,73
RBC
1101
RBC v RBK
hygrofilní
vymezené
743428,49
RBC
0000
RBC v RBK
mezofilní
vymezené
1192373,72
RBC
878
RBC v RBK
mezofilní
vymezené
1102110,63
RBC
1039
RBC v NRBK
mezofilní
vymezené
959036,57
RBC
1058
RBC v RBK
mezofilní
vymezené
1765517,63
RBC
3010
RBC v RBK
mezofilní
vymezené
1592446,37
RBC
3011
RBC v RBK
mezofilní
vymezené
2886728,21
RBC
1082
RBC v NRBK
vymezené
2146822,02
RBC
1087
RBC v RBK
hygrofilní
vymezené
1972205,98
RBC
3016
RBC v RBK
hygrofilní
vymezené
479378,79
RBC
1099
RBC v NRBK
mezofilní
vymezené
2442760,6
RBC
1434
RBC v NRBK
vymezené
2658214,93
162
Význam
Kód
Zařazení
Typ společenstva
Stav
2
Plocha (m )
RBC
885
RBC v NRBK
vymezené
796286,83
RBC
1070
RBC v RBK
vymezené
3219235,32
RBC
1071
RBC v RBK
hygrofilní
vymezené
430012,09
RBC
1615
RBC v RBK
hygrofilní
vymezené
520091,01
RBC
1090
RBC v RBK
hygrofilní
vymezené
1350367,01
RBC
1120
RBC v RBK
hygrofilní
vymezené
1406573,09
RBC
1089
RBC v RBK
vymezené
525334,05
RBC
1118
RBC v NRBK
mezofilní
vymezené
904803,55
RBC
3014
RBC v NRBK
hygrofilní
vymezené
743544,93
RBC
3015
RBC v RBK
hygrofilní
vymezené
700809,11
RBC
3012
RBC v RBK
hygrofilní
vymezené
417864,8
RBC
3013
RBC v RBK
hygrofilní
vymezené
380950,22
RBC
1067
RBC v RBK
hygrofilní
vymezené
612644,77
RBC
1060
RBC v RBK
hygrofilní
vymezené
399424,35
RBC
369
RBC v RBK
hygrofilní
vymezené
2138889,57
RBC
1050
RBC v RBK
hygrofilní
vymezené
1168678,73
RBC
1050
RBC v RBK
hygrofilní
vymezené
167059,11
RBC
1051
RBC v NRBK
vymezené
1989596,15
RBC
1051
RBC v NRBK
hygrofilní
vymezené
24540,82
RBC
3020
RBC v RBK
hygrofilní
vymezené
602676,62
RBC
3024
RBC v RBK
mezofilní
vymezené
934147,42
RBC
3023
RBC v RBK
hygrofilní
vymezené
747342,91
RBC
3021
RBC v RBK
hygrofilní
vymezené
303987,5
RBC
3022
RBC v RBK
mezofilní
vymezené
879006,62
RBC
1032
RBC v NRBK
mezofilní
vymezené
2674911,98
RBC
3017
RBC unikátní
hygrofilní
vymezené
1585413,99
RBC
3018
RBC unikátní
mezofilní
vymezené
2140563,22
RBC
1608
RBC v RBK
mezofilní
vymezené
1493288,26
RBC
1075
RBC v RBK
hygrofilní
vymezené
708563,85
RBC
1436
RBC v NRBK
vymezené
590891,79
RBC
1037
RBC v RBK
hygrofilní
vymezené
557384,01
RBC
1034
RBC v RBK
hygrofilní
vymezené
1934099,27
RBC
3025
RBC v RBK
vymezené
2563516,57
RBC
867
RBC v RBK
hygrofilní
vymezené
1215673,87
RBC
3026
RBC v NRBK
vymezené
960778,74
RBC
3027
RBC v RBK
hygrofilní
vymezené
1005516,62
RBC
3028
RBC v RBK
hygrofilní
vymezené
1042106,29
RBC
3030
RBC v RBK
mezofilní
vymezené
2083475,16
RBC
868
RBC v NRBC
mezofilní
vymezené
3865192,94
RBC
3029
RBC v RBK
mezofilní
vymezené
3297510,22
RBC
1600
RBC v RBK
hygrofilní
vymezené
539950,47
RBC
1029
RBC v RBK
hygrofilní
vymezené
744423,91
RBC
1601
RBC v NRBK
hygrofilní
vymezené
877560,18
RBC
1602
RBC v NRBK
vymezené
1335662,15
RBC
1724
RBC v RBK
mezofilní
vymezené
1141928,39
163
Význam
Kód
Zařazení
Typ společenstva
Stav
2
Plocha (m )
RBC
1586
RBC v NRBK
mezofilní
vymezené
1514291,5
RBC
1598
RBC v NRBK
mezofilní
vymezené
1875279,84
RBC
1603
RBC v NRBK
vymezené
976537,25
RBC
803
RBC v NRBK
mezofilní
vymezené
1101540,84
RBC
1055
RBC v NRBK
vymezené
1569893,94
RBC
1609
RBC v RBK
vymezené
741117,84
RBC
1584
RBC
vymezené
417422,61
RBC
1596
RBC
vymezené
569341,63
RBC
1583
RBC
vymezené
203857,08
RBC
1732
RBC
vymezené
891452,7
RBC
4001
RBC
vymezené
419322,74
RBC
4002
RBC
vymezené
750705,37
RBC
4003
RBC
vymezené
697124,88
RBC
1899
RBC
vymezené
506103,56
RBC
1898
RBC
vymezené
574801,51
RBC
818
RBC
vymezené
673712,68
RBC
817
RBC
vymezené
282279,27
RBC
813
RBC v NRBK
vymezené
416759,47
RBC
1077
vymezené
2679815,92
RBC
1056
vymezené
1163981,82
RBC
1054
vymezené
580632,39
RBC
1052
vymezené
1391949,39
RBC
4000
vymezené
1281826,83
RBC
1043
vymezené
719431,68
RBC
1731
vymezené
250535,26
RBC
1451
vymezené
999708,75
RBC
1447
vymezené
474206,82
RBC
1450
vymezené
672985,44
RBC
373
vymezené
909703,3
RBC
1100
vymezené
561554,37
RBC
1425
vymezené
671775,1
RBC
1438
vymezené
3571085,58
RBC
1080
vymezené
956388,24
RBC
1435
vymezené
3184199,05
RBC
1079
vymezené
1094600,86
RBC
1428
vymezené
2300302,04
RBC
884
vymezené
330698,55
RBC
890
vymezené
1683809,68
RBC
859
vymezené
508768,07
RBC
858
vymezené
712600,78
RBC
1449
vymezené
426952,19
RBC
374
vymezené
534596,32
RBC
1445
vymezené
1394582,84
RBC
4008
vymezené
261540,59
RBC
1119
vymezené
916075,91
mezofilní
164
Význam
Kód
Zařazení
Typ společenstva
2
Stav
Plocha (m )
RBC
1116
vymezené
644610,29
RBC
1076
vymezené
594266,45
RBC
4006
vymezené
221132,14
RBC
4007
vymezené
225577,51
RBC
1108
vymezené
622757,04
RBC
1109
vymezené
291075,8
RBC
4005
vymezené
454432,39
RBC
1092
vymezené
183168,35
RBC
1093
vymezené
314416,62
RBC
1094
vymezené
266074,95
RBC
1095
vymezené
257990,91
RBC
4004
vymezené
121895,32
RBC
1115
vymezené
198690,33
RBC
1597
RBC v NRBK
k vytyčení
453593,45
RBC
1605
RBC
k vytyčení
327653,82
RBC
1585
RBC
k vytyčení
510833,31
RBC
1588
RBC
k vytyčení
564180,43
RBC
1040
k vytyčení
354816,71
RBC
1106
k vytyčení
365666,62
neřešeno
Skladebné prvky ÚSES regionálního biogeografického významu – regionální biokoridory
2
Význam
Kód
Zařazení
Typ společenstva
Stav
Plocha (m )
RBK
888-1078
RBK v RBK
mezofilní
vymezené
570869,77
RBK
888/1437-1078
RBK v RBK
mezofilní
vymezené
434083,12
RBK
888-1437
RBK v RBK
vymezené
2039433,59
RBK
1436-3005
RBK v RBK
hygrofilní
vymezené
1397106,25
RBK
1436-1437
RBK v RBK
hygrofilní
vymezené
861126,14
RBK
887-1437
RBK v RBK
hygrofilní
vymezené
1454993,01
RBK
888-1717
RBK v RBK
hygrofilní
vymezené
2565588,38
RBK
35-1101
RBK v RBK
hygrofilní
vymezené
1306250,54
RBK
1501-53
RBK v RBK
mezofilní
vymezené
50989,33
RBK
20-1500
RBK v RBK
mezofilní
vymezené
1482219,1
RBK
1501-1127/1029
RBK v RBK
mezofilní
vymezené
2122958,81
RBK
20-1127
RBK v RBK
mezofilní
vymezené
1870759,56
RBK
1127-1029
RBK v RBK
mezofilní
vymezené
1020384,58
RBK
1101-1439
RBK v RBK
hygrofilní
vymezené
1201315,4
RBK
1439-1440
RBK v RBK
hygrofilní
vymezené
1769944,35
RBK
1233-1440
RBK v RBK
hygrofilní
vymezené
702076,16
RBK
1102-3002
RBK v RBK
mezofilní
vymezené
1066680,78
RBK
1099-1102
RBK v RBK
mezofilní
vymezené
2862300,82
RBK
1096-1099
RBK v RBK
mezofilní
vymezené
2303092,34
RBK
1444-1942
RBK v RBK
mezofilní
vymezené
3864659,56
RBK
1103-1104
RBK v RBK
mezofilní
vymezené
387090,6
RBK
1103-3002
RBK v RBK
mezofilní
vymezené
444352,5
165
2
Význam
Kód
Zařazení
Typ společenstva
Stav
Plocha (m )
RBK
891-1038
RBK v RBK
hygrofilní
vymezené
1857768,76
RBK
891-1896
RBK v RBK
hygrofilní
vymezené
3273662,75
RBK
889-1896
RBK v RBK
hygrofilní
vymezené
990361,13
RBK
1096-1614
RBK v RBK
mezofilní
vymezené
748245,53
RBK
1085-1096
RBK v RBK
mezofilní
vymezené
1262732,58
RBK
1084-1085
RBK v RBK
mezofilní
vymezené
1808859,54
RBK
1083-1084
RBK v RBK
mezofilní
vymezené
742080,33
RBK
1614-3001
RBK v RBK
mezofilní
vymezené
1570559,5
RBK
1448-1432
RBK v NRBK
vymezené
3926550,53
RBK
1430-3003
RBK v RBK
mezofilní
vymezené
2565923,88
RBK
1430-1431
RBK v RBK
mezofilní
vymezené
2215127,52
RBK
1045-1897
RBK v RBK
hygrofilní
vymezené
932788,25
RBK
885-1718
RBK v RBK
hygrofilní
vymezené
1940128,33
RBK
1097-3001
RBK v RBK
mezofilní
vymezené
2859387,38
RBK
1426-1432
RBK v RBK
mezofilní
vymezené
4432613,82
RBK
1429-3003
RBK v RBK
mezofilní
vymezené
2173658,01
RBK
857-36
RBK v RBK
hygrofilní
vymezené
1244027,37
RBK
857-865
RBK v RBK
hygrofilní
vymezené
1179604,37
RBK
861-1607
RBK v RBK
hygrofilní
vymezené
1023051,9
RBK
860-1607
RBK v RBK
hygrofilní
vymezené
1121225,71
RBK
860-1900
RBK v RBK
hygrofilní
vymezené
658723,45
RBK
881-1900
RBK v RBK
hygrofilní
vymezené
1240419,03
RBK
881-1718
RBK v RBK
hygrofilní
vymezené
487199,59
RBK
885-1719
RBK v RBK
hygrofilní
vymezené
94952,66
RBK
34-1429
RBK v RBK
mezofilní
vymezené
1493253,48
RBK
1429/3003-1453
RBK v NRBK
mezofilní
vymezené
2512046,68
RBK
1434-3003
RBK v RBK
mezofilní
vymezené
1024376,49
RBK
1427-3004
RBK v RBK
mezofilní
vymezené
2428124,99
RBK
1426-1427
RBK v RBK
mezofilní
vymezené
3167695,47
RBK
3004-0000
RBK v RBK
mezofilní
vymezené
1491272,83
RBK
1719-3005
RBK v RBK
hygrofilní
vymezené
838229,42
RBK
864-865
RBK v RBK
hygrofilní
vymezené
419297,32
RBK
861-862
RBK v RBK
hygrofilní
vymezené
379181,53
RBK
879-1900
RBK v RBK
mezofilní
vymezené
614169,5
RBK
879-3006
RBK v RBK
mezofilní
vymezené
1791475,57
RBK
878-1900
RBK v RBK
mezofilní
vymezené
987734,35
RBK
3006-3007
RBK v RBK
mezofilní
vymezené
1240315,27
RBK
864/865-857/865
RBK v RBK
hygrofilní
vymezené
438903,65
RBK
1942-1446
RBK v RBK
mezofilní
vymezené
944232,8
RBK
860-864
RBK v RBK
hygrofilní
vymezené
1273738,24
RBK
888-3008
RBK v RBK
mezofilní
vymezené
3141548,67
RBK
891/1896-3008
RBK v RBK
mezofilní
vymezené
656297,34
RBK
887-889
RBK v RBK
hygrofilní
vymezené
1780373,24
RBK
883-891/1896
RBK v RBK
mezofilní
vymezené
124699,66
RBK
882-883
RBK v RBK
mezofilní
vymezené
676890,18
166
2
Význam
Kód
Zařazení
Typ společenstva
Stav
Plocha (m )
RBK
1061/1716-1062
RBK v RBK
mezofilní
vymezené
526960,52
RBK
1064-1081
RBK v RBK
mezofilní
vymezené
2371190,62
RBK
1062-1064
RBK v RBK
mezofilní
vymezené
1417180,51
RBK
1063-1716
RBK v RBK
hygrofilní
vymezené
1094163,88
RBK
1061-1061/1716
RBK v RBK
mezofilní
vymezené
251443,16
RBK
1061-1716
RBK v RBK
mezofilní
vymezené
911075,18
RBK
396-1061
RBK v RBK
mezofilní
vymezené
1617522,93
RBK
1063-1717
RBK v RBK
hygrofilní
vymezené
1733839,38
RBK
1426-1431
RBK v RBK
mezofilní
vymezené
308622,06
RBK
882-3007
RBK v RBK
mezofilní
vymezené
4191780,01
RBK
53-855
RBK v RBK
hygrofilní
vymezené
2836576,49
RBK
53-869
RBK v RBK
mezofilní
vymezené
2858137,21
RBK
367-396
RBK v RBK
mezofilní
vymezené
876193,02
RBK
1039-1057
RBK v RBK
mezofilní
vymezené
2396066,77
RBK
1057-1058
RBK v
mezofilní
vymezené
2778416,61
RBK
367-1058
RBK v
mezofilní
vymezené
3105813,93
RBK
1036-1058
RBK v
mezofilní
vymezené
3329661,24
RBK
1082-3011
RBK v NRBK
vymezené
3585981
RBK
3010-3011
RBK v
mezofilní
vymezené
2799839,23
RBK
1078-3010
RBK v
mezofilní
vymezené
1526964,26
RBK
1065-1081
RBK v
vymezené
1545619,78
RBK
1066-1613
RBK v
mezofilní
vymezené
993882,83
RBK
1065-1613
RBK v
mezofilní
vymezené
2556183,17
RBK
1065-1612
RBK v
hygrofilní
vymezené
988029,48
RBK
1075-1612
RBK v
hygrofilní
vymezené
760638,01
RBK
1075-1087
RBK v
hygrofilní
vymezené
2350532,65
RBK
1611-3016
RBK v
hygrofilní
vymezené
1427620,94
RBK
1610-3016
RBK v
hygrofilní
vymezené
618458,66
RBK
1087-1088
RBK v
hygrofilní
vymezené
3637119,37
RBK
1088-1609
RBK v
vymezené
449134,97
RBK
1088-1089
RBK v
vymezené
662425,07
RBK
1066-1070/1073
RBK v
mezofilní
vymezené
2622661,27
RBK
1070-1072
RBK v
mezofilní
vymezené
2264579,13
RBK
1067/10701070/1073
RBK v
hygrofilní
vymezené
552994,91
RBK
1070/1072-1073
RBK v
mezofilní
vymezené
179807,92
RBK
1070-1071
RBK v
hygrofilní
vymezené
435488,07
RBK
1073-1610
RBK v
hygrofilní
vymezené
317016,04
RBK
K 52-1071
RBK v
hygrofilní
vymezené
2039755,29
RBK
33-1105
RBK v
hygrofilní
vymezené
483137,49
RBK
1090-1105
RBK v
hygrofilní
vymezené
538148,92
RBK
1090-1615
RBK v
hygrofilní
vymezené
1135495,59
RBK
1090-1609
RBK v
hygrofilní
vymezené
792344,83
RBK
1609-1091
RBK v
vymezené
3211206,05
RBK
1089-1608
RBK v
mezofilní
vymezené
3870532,01
167
2
Význam
Kód
Zařazení
Typ společenstva
Stav
Plocha (m )
RBK
1089-1120
RBK v
vymezené
1022237,03
RBK
1615-1616
RBK v
hygrofilní
vymezené
1987732,98
RBK
K 52-1616
RBK v
hygrofilní
vymezené
1299265,17
RBK
1117-1118
RBK v
mezofilní
vymezené
3102866,57
RBK
1120-3015
RBK v
hygrofilní
vymezené
2310563,22
RBK
3014-3015
RBK v
hygrofilní
vymezené
790926,62
RBK
3013-3014
RBK v
hygrofilní
vymezené
313699,77
RBK
3012-3013
RBK v
hygrofilní
vymezené
1258241,16
RBK
1114-75
RBK v
vymezené
3655805,73
RBK
75-3012
RBK v
hygrofilní
vymezené
1025020,26
RBK
1067-1070
RBK v
hygrofilní
vymezené
1109751,26
RBK
1066-3019
RBK v
mezofilní
vymezené
2174273,28
RBK
1061-3019
RBK v
mezofilní
vymezené
1887803,38
RBK
1046-1047
RBK v
hygrofilní
vymezené
780917,31
RBK
1067-1068
RBK v
hygrofilní
vymezené
710635,73
RBK
1046-1068
RBK v
hygrofilní
vymezené
1008629,44
RBK
1045-1059
RBK v
hygrofilní
vymezené
595262,33
RBK
1045-1060
RBK v
hygrofilní
vymezené
523117,77
RBK
1060-1061
RBK v
hygrofilní
vymezené
318238,45
RBK
369-1047
RBK v
hygrofilní
vymezené
1090879,12
RBK
1049-369
RBK v
hygrofilní
vymezené
1182759,26
RBK
1049-3020
RBK v
hygrofilní
vymezené
1936471,82
RBK
1050-1051
RBK v
hygrofilní
vymezené
279325,52
RBK
1044-1897
RBK v
hygrofilní
vymezené
1022871,66
RBK
1044-3021
RBK v
hygrofilní
vymezené
732245,36
RBK
1055-3023
RBK v
hygrofilní
vymezené
2551951,54
RBK
1041-3024
RBK v
mezofilní
vymezené
1922517,87
RBK
1036-3024
RBK v
mezofilní
vymezené
1401148,21
RBK
1041/3024-48
RBK v
mezofilní
vymezené
1145047,63
RBK
1053-1055
RBK v
hygrofilní
vymezené
2087498,17
RBK
3023-K 52/1071
RBK v
hygrofilní
vymezené
501822,15
RBK
1042-3022
RBK v RBK
mezofilní
vymezené
1475381,33
RBK
1070-1073
RBK v
vymezené
709119,09
RBK
213
(3020-st.
hranice)
RBK v
hygrofilní
vymezené
350983,32
RBK
869-878
RBK v RBK
mezofilní
vymezené
3041608,33
RBK
1041-1042/3022
RBK v
mezofilní
vymezené
1323091,05
RBK
1031-3022
RBK v RBK
mezofilní
vymezené
2224533,61
RBK
1032-3022
RBK v RBK
mezofilní
vymezené
3085789,76
RBK
1081-K 50
RBK v
vymezené
2007544,17
RBK
1121-1608
RBK v
mezofilní
vymezené
2798400,27
RBK
1611-1075
RBK v
hygrofilní
vymezené
38686,27
RBK
1037-1038
RBK v
hygrofilní
vymezené
2201751,9
RBK
1035-1037
RBK v
hygrofilní
vymezené
854499,64
RBK
1034-1035
RBK v
hygrofilní
vymezené
2421040,3
168
2
Význam
Kód
Zařazení
Typ společenstva
Stav
Plocha (m )
RBK
867-1037/1038
RBK v
hygrofilní
vymezené
936753,22
RBK
867-3025
RBK v
hygrofilní
vymezené
1267541,09
RBK
862-3026
RBK v
hygrofilní
vymezené
865210,06
RBK
3025-862/3026
RBK v
hygrofilní
vymezené
135985,54
RBK
868-3030
RBK v
mezofilní
vymezené
2314287,89
RBK
3025-3030
RBK v
mezofilní
vymezené
4576293,9
RBK
1606-866
RBK v NRBK
mezofilní
vymezené
699884,49
RBK
1606-3025
RBK v
mezofilní
vymezené
2680594,23
RBK
3026-3027
RBK v
hygrofilní
vymezené
896460,19
RBK
866-3027/3028
RBK v
mezofilní
vymezené
2180646,34
RBK
3027/3028-3029
RBK v
mezofilní
vymezené
1292976,2
RBK
1600/1902-3029
RBK v
mezofilní
vymezené
1055507,6
RBK
1600-1902
RBK v
hygrofilní
vymezené
1010358,71
RBK
816-1902
RBK v
hygrofilní
vymezené
603216,49
RBK
3028
1600/1902-3029
RBK v
hygrofilní
vymezené
765372,85
RBK
3027-3028
RBK v
hygrofilní
vymezené
1608734,36
RBK
1030-1033
RBK v
hygrofilní
vymezené
2975982,34
RBK
1030-1034
RBK v
hygrofilní
vymezené
3601516,25
RBK
1029-1030/1034
RBK v
hygrofilní
vymezené
1455586,5
RBK
1027-1029
RBK v
hygrofilní
vymezené
2290403,21
RBK
1027-1028
RBK v
hygrofilní
vymezené
1017970,58
RBK
1028-1599
RBK v
hygrofilní
vymezené
1380205,6
RBK
816-1599
RBK v
vymezené
927515,72
RBK
816-1600/1902
RBK v
mezofilní
vymezené
3296977,6
RBK
813-3029
RBK v
mezofilní
vymezené
3666054,76
RBK
1602-1604
RBK v
mezofilní
vymezené
1396862,46
RBK
1600-1601
RBK v
hygrofilní
vymezené
2088973,81
RBK
802-1724
RBK v
mezofilní
vymezené
1289795,11
RBK
795-1586
RBK v
mezofilní
vymezené
1575183,5
RBK
795-1724
RBK v
mezofilní
vymezené
2503810,13
RBK
802-1604
RBK v
mezofilní
vymezené
2295827,8
RBK
816-1598
RBK v
mezofilní
vymezené
2831428,63
RBK
803-812
RBK v
mezofilní
vymezené
5201272,04
RBK
803/812-1603
RBK v
mezofilní
vymezené
45702,37
RBK
1050-3021
RBK v
hygrofilní
vymezené
723555,94
RBK
1046-1059
RBK v
hygrofilní
vymezené
937582,45
RBK
868-891/1038
RBK v RBK
mezofilní
vymezené
973824,24
RBK
1592-1593
k vytyčení
1507743,33
RBK
1603-4003
k vytyčení
897762,14
RBK
801-1593
k vytyčení
835199,3
RBK
K112-1596
k vytyčení
785831,1
RBK
800-1595
k vytyčení
530269,93
RBK
1587-1592
k vytyčení
649271,96
RBK
76-1595
k vytyčení
524634,56
169
Význam
Kód
RBK
Zařazení
Typ společenstva
2
Stav
Plocha (m )
1593-1594
k vytyčení
284401,26
RBK
800-801
k vytyčení
134145,62
RBK
4001/4003-4002
k vytyčení
1307892,41
RBK
865-4002
k vytyčení
1226841,88
RBK
3027-4001
k vytyčení
1063104,51
RBK
1027-1597
k vytyčení
603225,09
RBK
76-1589
k vytyčení
49798,34
RBK
K 112-1589
k vytyčení
1034230,34
RBK
1590-1591
k vytyčení
338221,82
RBK
K 111 -1596
k vytyčení
282227,51
RBK
76-1581
k vytyčení
674271,62
RBK
78-1026
k vytyčení
886623,02
RBK
1583-1590
k vytyčení
365778,58
RBK
862-3025/3030
k vytyčení
132943,41
RBK
890-891/1896
k vytyčení
88603,7
RBK
4001-4003
k vytyčení
772827,35
170
Příloha č. 4 Oblast: Rekreace
Historické dědictví
Národní kulturní památky v Plzeňském kraji
Č.
rejst.
Kód
Typ chráněného
území
Okres
Název
Od
roku
234
NP
Národní kulturní
památky
Domažlice
Čečovice, kostel sv. Mikuláše
1999
197
NP
Národní kulturní
památky
Domažlice
Horšovský Týn, areál zámku
1995
144
NP
Národní kulturní
památky
Klatovy
Rabí, zřícenina hradu Rabí
1978
253
NP
Národní kulturní
památky
Klatovy
Švihov, hrad Švihov
2001
254
NP
Národní kulturní
památky
Klatovy
Velhartice, zřícenina hradu Velhartice
2001
199
NP
Národní kulturní
památky
Plzeňměsto
Plzeň, arciděkanský kostel sv. Bartoloměje
1995
379
NP
Národní kulturní
památky
Klatovy
Zámek Týnec u Klatov
2014
329
NP
Národní kulturní
památky
Plzeňměsto
Selský dvůr v Plzni - Bolevci
2008
328
NP
Národní kulturní
památky
Plzeň-jih
Kostel
Nanebevzetí
v Přešticích
145
NP
Národní kulturní
památky
Plzeň-jih
Starý Plzenec, slovanské hradiště Hůrka
1978
255
NP
Národní kulturní
památky
Plzeň-jih
Šťáhlavy, zámek Kozel
2001
256
NP
Národní kulturní
památky
Plzeňsever
Manětín, zámek Manětín
2001
200
NP
Národní kulturní
památky
Plzeňsever
Plasy, areál kláštera
1995
201
NP
Národní kulturní
památky
Tachov
Cebiv,
Bezemín,
a mohylové pohřebiště
202
NP
Národní kulturní
památky
Tachov
Kladruby, areál benediktinského kláštera
1995
203
NP
Národní kulturní
památky
Tachov
Okrouhlé Hradiště, hradiště Hradišťský kopec
1995
124
NP
Národní kulturní
památky
Tachov
Přimda, zřícenina hradu Přimda
1962
358
NP
Národní kulturní
památky
Klatovy
Zámek Červené Poříčí
2010
359
NP
Národní kulturní
památky
Plzeň - jih
Klášter premonstrátek v Chotěšově
2010
360
NP
Národní kulturní
památky
Rokycany
Vodní hamr Dobřív
2010
140
NP
Národní kulturní
památky
Tachov
Jízdárna ve Světcích
2010
302
NP
Národní kulturní
památky
Plzeňměsto
Soubor gotických soch z období krásného slohu
v českých zemích
2006
304
NP
Národní kulturní
památky
Plzeňsever
Obraz hlavního oltáře kostela sv. Jana Křtitele
v Manětíně - Křest Kristův, Petr Brandl
2006
171
Panny
slovanské
Marie
hradiště
2008
1995
Městské památkové rezervace
Obec (část obce)
Evidenční číslo
Název
Kategorie
Plzeň
84245
MPR
Plzeň
Domažlice
84241
MPR
Domažlice
Horšovský Týn
84242
MPR
Horšovský Týn
Vesnické památkové rezervace
Obec (část obce)
Evidenční číslo
Název
Kategorie
Plzeň - Černice
84302
VPR
Plzeň - Černice
Plzeň - Koterov
84303
VPR
Plzeň - Koterov
Plzeň - Božkov
84301
VPR
Plzeň - Božkov
Dobršín
84300
VPR
Dobršín
Ostrovec - Lhotka
84304
VPR
Ostrovec
Městské památkové zóny
Obec (část obce)
Evidenční číslo
Název
Kategorie
Poběžovice
84461
MPZ
Poběžovice
Město Touškov
84481
MPZ
Město Touškov
Planá u Mariánských Lázní
84487
MPZ
Planá u Mariánských Lázní
Rabštejn nad Střelou
84482
MPZ
Rabštejn nad Střelou
Rokycany
84484
MPZ
Rokycany
84479
MPZ
Stříbro
84488
MPZ
Stříbro
Tachov
84489
MPZ
Tachov
Úterý
84483
MPZ
Úterý
Velhartice
84477
MPZ
Velhartice
Sušice
84476
MPZ
Sušice
Kašperské Hory
84473
MPZ
Kašperské Hory
Rabí
84475
MPZ
Rabí
Strážov
111111
MPZ
Strážov
Plzeň - Lochotín
111113
MPZ
Plzeň - Lochotín
Plzeň - Bezovka
111112
MPZ
Plzeň - Bezovka
Bor u Tachova
84486
MPZ
Bor u Tachova
Dobřany
84478
MPZ
Dobřany
Horažďovice
84472
MPZ
Horažďovice
Klatovy
84474
MPZ
Klatovy
Manětín
84480
MPZ
Manětín
Vesnické památkové zóny
Obec (část obce)
Evidenční číslo
Název
Kategorie
Kanice
84785
VPZ
Kanice
84786
VPZ
Pocinovice
84787
VPZ
Pocinovice
Stráž
84788
VPZ
Stráž
Trhanov
84789
VPZ
Trhanov
172
Vesnické památkové zóny
Obec (část obce)
Evidenční číslo
Název
Kategorie
Břežany
84795
VPZ
Břežany
Hradešice
84790
VPZ
Hradešice
Ostřetice
84797
VPZ
Ostřetice
Poleň
84798
VPZ
Poleň
Velké Hydčice
84799
VPZ
Velké Hydčice
Lipnice
84807
VPZ
Lipnice
Řesanice
84809
VPZ
Řesanice
Tymákov
84810
VPZ
Tymákov
Zahrádka
84811
VPZ
Zahrádka
Plzeň - Bolevec
84801
VPZ
Plzeň - Bolevec
Plzeň - Bukovec
84802
VPZ
Plzeň - Bukovec
Plzeň - Červený Hrádek
84804
VPZ
Plzeň - Červený Hrádek
Plzeň - Lobzy
84805
VPZ
Plzeň - Lobzy
Plzeň - Křimice
84800
VPZ
Plzeň - Křimice
Radčice
84806
VPZ
Radčice
Plzeň - Újezd
84803
VPZ
Plzeň - Újezd
Dolany
84812
VPZ
Dolany
Dýšina
84813
VPZ
Dýšina
Hlince
84814
VPZ
Hlince
Jarov
84815
VPZ
Jarov
Kyšice
84816
VPZ
Kyšice
Lhota
84817
VPZ
Lhota
Nynice
84818
VPZ
Nynice
Olešovice
84819
VPZ
Olešovice
Radějov
84820
VPZ
Radějov
Studená
84821
VPZ
Studená
Dobřív
84822
VPZ
Dobřív
Jablečno
84823
VPZ
Jablečno
Podmokly
84824
VPZ
Podmokly
Vejvanov
84825
VPZ
Vejvanov
Horní Jadruž
84828
VPZ
Horní Jadruž
Chodský Újezd
84829
VPZ
Chodský Újezd
Pačín
84830
VPZ
Pačín
Prostiboř
84831
VPZ
Prostiboř
Zadní Chodov
84832
VPZ
Zadní Chodov
Mítov
84808
VPZ
Mítov
Chanovice
111114
VPZ
Chanovice
Lochousice
111116
VPZ
Lochousice
Lhota pod Radčem
111115
VPZ
Lhota pod Radčem
Krajinné památkové zóny
Evidenční číslo
Název
Kategorie
84338
KPZ
Chudenicko
84339
KPZ
Plasko
173
GRAFICKÉ PŘÍLOHY KE KAPITOLE 1
GRAFICKÉ PŘÍLOHY KE KAPITOLE 4

strategický plán rozvoje města chebu

Transkript

Podobné dokumenty

strategický plán rozvoje města chebu

obec s rozšířenou působností

rokycany - Geoportál Plzeňského kraje

Textová část