Podrobný zápis z pracovní stáže v Berlíně 2014

Transkript

Podrobný zápis z pracovní stáže v Berlíně 2014
Zápis ze zahraniční pracovní cesty
Místo: Berlín, Německo
Doba konání: 20. - 23. 7. 2014
Marina Pojmanová, Nguy Giang Linh, Jana Vlastníková, Eva Dohnalová
21. 7. 2014
Projekt organizace VIA (Verband für Interkulturelle Arbeit
Regionalverband Berlin/Branderburg - Sdružení pro interkulturní práci.
Oblastní sdružení Berlin/Branderburg) s názvem „Bürgerlotsen im Bezirk
Lichtenberg“ (Občanští navigátoři ve čtvrti Lichtenberg)
Místo setkání: Jugendclub Judith Auer, Otto-Marquardt-Str. 6-8, 10369 Berlin
Průvodci: koordinátorka projektu paní Schmitt, Remziye Uykun, Holger
Foerster
Sdružení pro interkulturní práci (VIA), oblastní sdružení Berlín/Braniborsko je
zastřešující organizace, která byla založena v roce 1992 a zaměřuje se na činnosti
zacílené na téma soužití lidí různého etnického a národnostního původu ve spolkových
zemích Berlín a Braniborsko. Posláním sdružení je podporovat činnosti orientované na
rozvoj demokracie a sebeurčení migrantů a migrantek.
Sdružení vzniklo z náhledu, že vzájemné propojení a spolupráce jednotlivých organizací
a dílčích projektů, může vést k zajištění vyšší kvality a kontinuity práce v oblasti migrace
a integrace. Cílem je propojovat členské organizace, vzájemně se obohacovat a posilovat
a společně téma integrace migrantů a migrantek, interkulturní práci – nevyjímaje téma
rasismu a diskriminace, vnášet do politických diskusí a praxe v Berlíně a Braniborsku.
V současnosti má VIA přes 30 členských organizací, z nichž velká část se přerodila ze
skupiny angažovaných aktivistů na profesionální sdružení pro interkulturní a
antidiskriminační práci. Pro VIA je charakteristické, že přes 2/3 spolupracovníků jsou
migrantského původu. Zapojení Berlíňanů a Berlíňanek s migračním původem do všech
činností sdružení bylo od počátku jedním z hlavních principů VIA, který zúročuje také na
úrovni politických debat.
PROJEKT FORMOVÁNÍ PROFESE „SOCIOKULTURNÍ MEDIÁTOR“ – INSPIRACE PORTUGALSKÝM MODELEM JE PODPOŘEN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO
FONDU PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST
Z ideového zázemí sdružení:
Zdrojem činnosti je přesvědčení, že všichni lidí jsou schopni samostatného myšlení a
jednání. Za vytvoření prostředí stejných příležitostí a lidsky důstojných životních podmínek
jsou spoluodpovědní všichni lidé. Zástupci a zástupkyně VIA toto základní přesvědčení šiří
skrze společnou práci a osobní postoje jak v projektové práci, tak při politickém
vystupování. Integrační práce VIA s a pro migranty a migrantky se označuje jako
interkulturní práce, která se zaměřuje na posilování kompetencí a potenciálu migrantů a
migrantek a podporu přijetí a porozumění mezi lidmi různého etnického a kulturního
původu. VIA se zaměřuje na metodu tzv. diversity management (řízení různorodosti) a
zdůrazňuje, že každý člověk má právo na sebeurčení a současně se může cítit jako
příslušník určité skupiny. Zařazení jednotlivce do určité menšinové/migrantské skupiny a
požadavek vyplnění integračních kritérií po této skupině negarantuje úspěch v procesu
integrace. Důležitou roli hraje pozitivní přijetí druhých/jiných ve smyslu politiky
„rozmanitosti“. VIA si klade za cíl, aby ve společnosti rozmanitost byla chápána jako
užitečná a smysluplná. Mezi hlavní principy práce a spolupráce členů VIA patří důvěra,
ochota si pomáhat, tolerance, odpovědnost, otevřenost a transparentnost. Další významný
pracovní princip je zplnomocňování migrantů a migrantek a jejich vlastních organizací.
Mezi členské organizace VIA patří např.
Al-Rafedain – irácké kulturní sdružení; Alafia – sdružení zaměřené na dětská práva,
podporu nezletilých žadatelů o azyl z Afriky; Anti-Diskriminierungsbüro – sdružení
zaměřeno na právní pomoc při projevech diskriminace; Antirasistické – Interkulturní
Informační centrum ARIC Berlín; Klub Asiaticus – sdružení zaměřené na rozvoj kultury
JV Asie a integrační pomoc krajanům; Box 66 – Integrační centrum pro zahraniční ženy a
rodiny; Changing Rural World – sdružení zaměřené na zemědělský rozvoj subsaharské
Afriky; El Cultrún – sdružení zaměřené na podporu kultury a lidí Latinské Ameriky;
Interkulturní pedagogická společnost MITRA – sdružení rusky mluvících rodičů a
pedagogů; Sdružení Vietnamců v Berlíně a Braniborsku atd.
VIA dále ve spolupráci s členskými organizacemi realizuje mnohé projekty, z nichž se
chceme zde zaměřit na projekt „Bürgerlotsen“ – občanští navigátoři1.
Tento projekt VIA realizuje od roku 2005 ve více městských čtvrtích Berlína a hlavní
myšlenkou je zpřístupnit lidem ze stejné lokality služby na komunální úrovni, tj.
nabídnout zejména osobám s migrantským původem2 průvodce/navigátory při
komunikaci s úřady, školami, lékaři, majiteli bytů atd. na úrovni městských čtvrtí a
podpořit zaměstnanost lidí s migrantským původem, kteří jsou kvalifikovaní a jsou
z různých příčin dlouhodobě v evidenci na úřadu práce, Služba je tedy teritoriálně
vymezena a je primárně v gesci komunální politiky.
1
http://www.via-in-berlin.de/projekte/buergerlotsen-lichtenberg/
Projekty jsou realizovány ve čtvrtích, kde většinu obyvatel tvoří osoby s migrantským původem. VIA
neakcentuje, že se jedná o službu pro osoby s migrantským původem, implicitně vzhledem
k sociodemografickým ukazatelům tomu tak je.
2
PROJEKT FORMOVÁNÍ PROFESE „SOCIOKULTURNÍ MEDIÁTOR“ – INSPIRACE PORTUGALSKÝM MODELEM JE PODPOŘEN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO
FONDU PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST
VIA pro tuto myšlenku získala podporu zastupitelstev několika městských částí a od roku
2005 ve spolupráci se svými členskými organizacemi nabízí pracovní příležitosti osobám
s migrantským původem v pozici občanských navigátorů. Při komunikaci se zastupiteli
vycházeli z dat výzkumu, který se zaměřoval na analýzu osob ohrožených sociálním
vyloučením v daných obvodech a využíval statistiky zejména úřadů práce.3 Tito lidé vesměs
mají již německé občanství, nebo trvalý pobyt. Projekt je hrazen z prostředků Evropského
sociálního fondu a také z prostředků na podporované zaměstnávání od úřadů práce. První
projekt nazvaný „NachbarschaftsLotsen“ (sousedští navigátoři) byl realizován v severním
Berlíně.
Ve čtvrti Lichtenberg VIA projekt realizuje od roku 2008, má domluvený pronájem prostor
v Klubu pro mládež Judith Auer, kde mají navigátoři svoji kancelář, kde 5xtýdně přijímají
klienty. Nabízí jim orientační poradenství a asistenci na úřady. Velmi podstatné je, že místní
zastupitelstvo službu podporuje, navigátory sami zaškolují, např. úřad pro mládež vyškolí
navigátory v nejdůležitějších úkonech, které vykonává. Vztah mezi navigátory a zaměstnanci
místních úřadů tedy není anonymní, znají se a vzájemně si pomáhají. Navigátoři jsou vesměs
lidé s migrantským původem středního věku, kteří jsou ve svých komunitách respektovaní a
proto je jejich krajané přirozeně vyhledávají.
Současně v projektu v Lichtenbergu pracuje 10 navigátorů – 3 ženy původem z Vietnamu, 1
žena původem Kurdka z Iráku, 4 lidé původem z Ruské federace, 1 muž původem z Polska, 1
žena původem Němka.
Bohužel financování této služby je od podzimu tohoto roku ohroženo.
VIA uskutečnila výzkum ve čtvrti Wedding a za hlavní ohroženou skupinu označila Turky, Kurdy,
uprchlíky z Palestiny a bývalé Jugoslávie a migranty z Afriky. Hlavní kritéria výzkumu byla: pobírání
sociálních dávek, přístup na trh práce.
3
PROJEKT FORMOVÁNÍ PROFESE „SOCIOKULTURNÍ MEDIÁTOR“ – INSPIRACE PORTUGALSKÝM MODELEM JE PODPOŘEN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO
FONDU PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST
22. 7. 2014
YEKMAL - Verein der Eltern aus Kurdistan in Berlin e.V. – Sdružení rodičů
z Kurdistánu v Berlíně4
Místo setkání: Nachbarschaftshaus Centrum e.V., Cuvrystraße 13, 10997
Berlin
Yekmal byl založen v roce 1993. Jeho primární cíl je zaměřit se na problémy Kurdů
v oblasti vzdělávání. Chtějí pomáhat především dětem a mladým lidem v posílení jejich
studijních výsledků, usnadnit jejich každodenní život, pomoct jim překonávat sociální
bariéry a podporovat je k úspěšné integraci. Kromě různých činností, jako je pomoc s
domácími úkoly, jazykové vzdělávání v každém věku a individuálního poradenství, chtějí
dát rodičům možnost podpořit své děti v jejich rodném jazyce, protože bezpečný rodný
jazyk je základem pro úspěšné osvojování druhého jazyka. K tomu mají učební
materiály, které jsou navrženy speciálně pro tento účel.
Mezi službami Yekmalu patří: pomoc s domácími úkoly, skupina rodičů s dětmi, skupina
kurdských matek, informační tematické akce pro rodiče, kurzy kurdštiny, poradenství
pro rodiče a žáky/studenty v oblasti vzdělávání a výchovy, kurzy německé gramotnosti.
Kromě toho mohou návštěvníci Yekmalu zúčastnit se všech nabídek od Centra
sousedstva, v jehož budově sídlí taky Yekmal.
Naši skupinu mile přivítal Mehmet Şeker a Petra Spieseke z Yekmalu. Pan Mehmet Şeker
vyprávěl o Kurdech v Německu a v Berlíně, o historii Kurdů a o jejich práci v Yekmalu.
Na celém světě žije 40 milionů Kurdů. Nejpočetněji jsou v Turecku (asi 14 milionů),
v Evropě jich žije nejvíce v Německu (cca. 1 milion). Podle pasu jsou Kurdové v Německu
vnímáni jako Turci. Od 90. let je snaha udržet si kurdskou kulturu. V polovině 90. let
začal projekt na výuku kurdštiny pro děti. Děti vyrůstající v německém prostředí už
nemluví kurdsky. A jelikož v Německu ještě nejsou plně akceptováni, jsou nejistí a
ztracení v identitě. Mehmet Şeker jim píše bilingvní německo-kurdské knihy, které
můžou posílit propojení mezi rodiči a dětmi. Děti můžou knihy přinést do školy a
vyprávět o nich s kamarádky a učiteli. Kurdsky se děti můžou učit ve škole ve třech
spolkových zemích Německa – Bremen, Niedersachsen a Nordrhein-Westfalen. Podle
Şekera jsou pro sdružení důležité tři věci. Zaprvé přimět instituce k větší spolupráci,
zadruhé vytvářet velkou síť – větší propojenost, kooperace na projektech, zatřetí
vytvořit důvěru v klientech přes řeč a kulturu, i když pracovníci sdružení pracují pro
městské zastupitelství.
Za dva měsíce otevřou kurdskoněmeckou školku a my jim chceme popřát hodně
úspěchů a mnoho spokojených dětí a rodičů!
4
http://www.yekmal.de/
PROJEKT FORMOVÁNÍ PROFESE „SOCIOKULTURNÍ MEDIÁTOR“ – INSPIRACE PORTUGALSKÝM MODELEM JE PODPOŘEN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO
FONDU PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST
Návštěva projektu VIA Graefe-Süd-Töchter in Action
Místo setkání: Nachbarschaftstreff Düttmann-Siedlung, Urbanstr. 48e,
10969 Berlin
Werner Duffmann je čtvrt, kde více než 90% obyvatel tvoří cizince. Žijí zde Arabové,
přistěhovalci z bývalé Jugoslávie, Palestinci a další. V této čtvrti jsou poradenská centra
pro migranty.
GraefeStrase je příklad členění obyvatelstva v Berlíně. Je to dlouhá ulice, v první části
bydlí lidé s vyššími příjmy a ve druhé části jsou to lidé chudých poměrů (většinou
migranti). Komunitní centra, která vznikají v dané oblasti, vytvářejí sociální programy
cílené na rizikové skupiny. Například pracovníci takových center radí rodinám s nízkými
příjmy, jak ušetřit na nájemném (např. šetřit vodu, elektriku apod.).
Organizace EVIN5 (zde pracuje naše průvodkyně Remziya Uykun) uskutečňuje
programy zaměřené na přistěhovalce. Ve své kanceláři poskytují ve stanovený čas
ambulantní poradenství. Zde také fungují oddělení první pomoci. Remzia například
odpovídá za oblast vzdělávání a její cílovou skupinou jsou mladé lidí. Tato oblast je
financována ze zdrojů městského úřadu, proto financování je stabilní. Název Evin je
symbolický – v turečtině to znamená „doma“ a v kurdštině „láska“.
Oblastní management (Quartier management)
Projekt oblastního managementu je financován z rozpočtu berlínské vlády a zároveň je
součástí většího projektu „Sociální město“, cílem kterého je podpora rozvoje
infrastruktury města. Celkem v Berlíně jsou 34 týmů oblastního managementu. Ve
Werner Duffman6 pracuje Filip spolu se dvěma. Mají úvazek 32 hodin týdně. Kvalifikace
u každého pracovníka je různá. Při výběru pracovníků oblastního managementu kladen
důraz na to, jak aktivně se projevují budoucí zájemci o práci v dané čtvrti. Další
podmínkou je to, že aspoň jeden pracovník z týmu musí mít migrační původ. Práce má
přispět ke stabilizaci sociálních problémů v dané městské čtvrti. Projekt oblastního
managementu se snaží definovat konkrétní problém a pomocí všech organizací, které
pracují v dané čtvrti, najít společné rozhodnutí šité přímo na míru. Pracovníci oblastního
managementu mají přivést obyvatele a pracovníky v sociální oblasti ke společnému
dialogu.
5
6
http://www.evin-ev.de/
http://www.duettmann-siedlung.de/?news=1&s=12&newsID=172
PROJEKT FORMOVÁNÍ PROFESE „SOCIOKULTURNÍ MEDIÁTOR“ – INSPIRACE PORTUGALSKÝM MODELEM JE PODPOŘEN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO
FONDU PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST
Práce oblastního managementu probíhá následujícím způsobem:
1.
2.
3.
4.
5.
Blizsí urcení problemu (co je potreba resit)
Analyza tematu (popis problemu)
Kdo bude zahrnut pri resení problemu
Spoluprace s jiz existujícími projekty
Kontaktovaní relevantních institucí
Hlavními úkoly oblastního managementu jsou:



PR
Hledaní financních zdroju
Koordinace vsech stran
Oblastní management v této čtvrti v současnou chvíli např. připravuje Interkulturní
kalendář na příští rok. V kalendáři budou oblíbené recepty obyvatel této čtvrti spolu
s jejich životními příběhy.
Personální obsazení oblastního managementu:


jadro tymu tvorí 3 lide
2 pracovní skupiny (první pracovní skupina je cílena na vymenu zkuseností,
do teto skupiny jsou zahrnovani zrizovatele ruznych spolku, druha skupina je
zamerena na dalsí vzdelavaní a ukolem oblastního managementu poskytovat
zazemí a koordinovat).
Projekt oblastního managementu probíhá od roku 2005 s cílem přesně popsat
problémy, kterým Berlín čelí. Byly to problémy související s nezaměstnaností,
zadlužeností, příjmem dávek a další. Po roce se vydávaly výroční zprávy, na základě
kterých se vypracovávaly strategie pro další rozvoj. V současnou chvíli oblastní
manažeři připravují strategie dalšího rozvoje dvakrát ročně. Strategii připomínkuje
místní radnice a oblastní rada (ta je tvořena z obyvatel čtvrti, zástupců různých iniciativ,
místními experty). Oblastní ráda rozhoduje, zdá určitý projekt bude realizován či
nikoliv. Jak se naloží s penězi, které dostane městská čtvrť od místní vlády, rozhodují
sami lidí, kteří v dané čtvrti žijí.
Oblastní management může nabídnout omezenou pomoc, a to hlavně kvůli tomu, že
mnohé problémy potřebují centrální řešení, např. změna ve způsobu získání trvalého
pobytu, nastavení školského systému apod.
PROJEKT FORMOVÁNÍ PROFESE „SOCIOKULTURNÍ MEDIÁTOR“ – INSPIRACE PORTUGALSKÝM MODELEM JE PODPOŘEN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO
FONDU PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST
Sousedské centrum ve čtvrti Werner Duffmann
Centrum má několik funkcí:






Sídlo vedení organizace
Setkaní vedoucích projektu
Kavarna pro vsechny obyvatele ctvrti (nejenom pro migranty)
Pracovní místo pro interkulturní pracovníky („lotsen“)
Místo realizace projektu pro rodiny s detmi
Místo, kde probíha poradenství
Centrum spravuje jedna pracovnice Emine, která je zároveň kontaktní osobou pro
klienty a pracovníky různých projektů. V budoucnu se její úvazek navýší a za práci bude
platit majitel domu, kde se sousedské centrum nachází.
V současnou dobu zde probíhá projekt, který má za cíl začlenit ženy migrantského
původu, které nemají oficiální vzdělání. Během projektu se zjišťuje, čemu by se mohly
tyto ženy věnovat, např. jsou dobré kuchařky nebo jsou zručné v šití. Následně jsou
zaměstnány na DPP.
Projekt „DCERY V AKCI Z GRAEFE JIH“7 – projekt sousedského centra
Projekt byl zahájen na podzim roku 2012. Projekt organizují 3 lidí.
Projekt je cílen na mladé dívky.
Cíle projektů:



Pomahat najít vhodne povolaní
Dalsí vzdelavaní
Moznost spolecneho setkavaní
Mladé dívky se setkávají jednou týdně v sousedském centru. Můžou vytvářet menší
projekty. Některé projekty můžou být následně uskutečněny (dívky na to dostávají
peníze). Probíhají projekty zaměřeny na vaření, mezigenerační výměnu zkušeností a
další.
7
http://www.via-in-berlin.de/projekte/graefe-sud-tochter/
PROJEKT FORMOVÁNÍ PROFESE „SOCIOKULTURNÍ MEDIÁTOR“ – INSPIRACE PORTUGALSKÝM MODELEM JE PODPOŘEN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO
FONDU PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST
23. 7. 2014
Projekt "Stadtteilmütter" (Městské matky)8 9
– realizuje Diakonie
Místo setkání: TAM Familiencafe, Wilhelmstr. 116 –
117, 10963 Berlin
Vedoucí centra: Ulrike Koch
Rodinné centrum funguje od roku 2007 ve čtvrti Kreuzberg, která se vyznačuje velkou
koncentrací arabských a tureckých rodin. Navzdory různým podpůrným službám
problémy dětí z těchto rodin ve škole přetrvávaly. Bylo zřejmé, že je nutné v práci
s migranty hledat nové cesty. Centrum se zrodilo z myšlenky určitého „mostu“ a
informačního centra pro migrantské rodiny.
Dvě hlavní linie práce jsou:
1) Vzdělávání – týká se práce s rodiči a jejich adaptace na školský systém v Německu
2) Zaměstnanost žen
Kvalifikační kurz pro ženy "Stadtteilmütter" (Městské matky)
180 h, 3 dny v týdnu (denně 9-13h) během půl roku
Kurz je zaměřen především na orientaci v německém sociálním a školském systému,
gramotnost a sebevzdělávání žen. Jeho cílem je, aby proškolené „Městské matky“ byly
schopné informovat rodiny ve své čtvrti a odkazovat je na konkrétní instituce, které
nabízejí sociální služby. Závěrečná zkouška probíhá formou kolokvia, kdy je nutné
prokázat schopnost předat nabité informace daného tématu klientovi. Absolvování
kurzu je certifikovánu, nepovažuje se však za oficiální vzdělání.
Do kurzu se mohou přihlásit ženy registrované na úřadu práce, se kterým je vyjednáno
povolení věnovat se studiu v kurzu namísto aktivního hledání práce. Nejdůležitějším
faktorem pro přijetí je motivace.
Témata výuky jsou následující:
a) vývoj a potřeby dítěte
b) práva dítěte a ochrana dítěte
c) vývoj a podpora řeči, vícejazyčnost dítěte
d) význam hry pro rozvoj dítěte
8
http://www.diakonie-stadtmitte.de/index.php?id=209
http://www.nuertingengrundschule.de/fileadmin/nuertingen/redakteure/documents/infos/Stadtteilmuetter_Flyer_10.2009.pdf
9
PROJEKT FORMOVÁNÍ PROFESE „SOCIOKULTURNÍ MEDIÁTOR“ – INSPIRACE PORTUGALSKÝM MODELEM JE PODPOŘEN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO
FONDU PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST
e) teorie učení, učení se učit, pomoc při učení
f) schopnost používat média, mediální výchova
g) péče o zdraví, zdravá výživa a pohybová výchova
h) vzdělávací systém a přechody: školka/základní škola/střední škola
ch) aktivní role rodičů ve výchově a vzdělávání
j) puberta, orientace v rolích
k) prevence násilí
l) prevence závislostí
m) rozvod/rozchod
n) materiální zabezpečení rodiny
Kurz probíhá jednou ročně. Programem již prošlo 120 žen, ze kterých je 30 zaměstnáno
formou DPP. Ve Familiencafé v centru TAM v roce 2014 pracuje 10 žen na 6
hodin/týdně, 7 žen 30 hodin/týdně a 2 ženy v pozici sociálních asistentek 16
hodin/týdně. Každý týden mají městské matky 4 hodiny intervizi, kde reflektují svoji
činnost se sociální pedagožkou.
Finance Diakonie do roku 2014 získávala zejména od úřadů práce z dotací na
podporované zaměstnání, sazba byla velmi nízká, jen 1,50 euro/hodina. Od 2014 se
podařilo získat finance od magistrátu a hodinová sazba je již standardní. Další ženy našly
uplatnění např. ve školce, v domově důchodců nebo na městské části, kde pracují
v tandemu se sociální pracovnicí.
Náplň práce „Městských matek“:
 Hledání nových rodin mezi svými známými – předávání informací (osobně nebo
formou letáčků).
 Práce v provozu rodinných kaváren, které se budují ve školkách a školách. Cílem
je vytvořit důvěrný prostor a most mezi institucí a rodinami migrantů.
 Práce s veřejností – účast na třídních schůzkách, participace na slavnostech
města
Praxe ukazuje, že „lotsen“ – integrační navigátoři/ mezikulturní pracovníci jsou potřeba.
Za kvalitu vzdělávání ručí v každé oblasti Berlína vybraný spolek, nároky a kompetence
jsou také decentralizované. Rodinná centra jsou financována skrze městské a státní
fondy, na financování rodinných kaváren se částečně podílejí i školy a školky, prostředky
na podporované zaměstnání, zbytek pokrývají dary.
PROJEKT FORMOVÁNÍ PROFESE „SOCIOKULTURNÍ MEDIÁTOR“ – INSPIRACE PORTUGALSKÝM MODELEM JE PODPOŘEN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO
FONDU PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST

Podobné dokumenty

zde

zde přiblížit, co toto povolání obnáší, jaký by měly mít vztah k přírodě a také to, jak která zvěř vůbec vypadá. V dnešní době jich totiž spousta mnohem lépe zná exotická zvířata než ta, která žijí v o...

Více