12. přednáška
Transkript
ZÁPLAVY A SESUVY PŮDY Základy pedologie a ochrana půdy 11. přednáška U.S. Geological Survey, photo by Robert L. Schuster Záplavy a sesuvy půdy Záplavy a sesuvy půdy Záplavy a sesuvy půdy 1 Porovnání maximálních rozlivů při povodni 1997 s plochami fluvizemí v povodí řeky Moravy ZTRÁTA ORGANICKÉ HMOTY Světová bilance: (údaje se mírně liší podle literárních pramenů) (Janeček, VÚMOP, 1997) Množství C v 109 t: Půda Půda Atmosféra Biomasa Oceány Ostatní (org. C) (anorg. C) souše 1.500-1.600 700-1.000 700-760 450-550 38.000 150 Uhlík v organické hmotě Obsahy C v různých ekosystémech 250 200 1 Pg (petagram) = 1015 g 228 150 109 100 26 50 84 27 9 0 -50 -100 130 Jehličnatý les Listnatý les Travní porost Obsah OH (%) Tropické půdy (Oxisols, Ferralsols) 1-2 Písčité půdy (Psamments, Arenosols) <1 Zamokřené půdy (Aquepts, Gleys) 10 5-6 Nadzemní biomasa Půda Obsah a kvalita OH v některých půdách ČR Půdní jednotka Skupina půd Typické prérijní půdy (Mollisols, Chernozems) 104 182 192 Savana Tropický prales -200 149 185 Tundra -150 Obsah OH v půdě Rozložení organického C v půdním profilu Humus (%) HK : FK Černozem 2,6 2,4 Hnědozem 1,8 1,1 Luvizem 1,7 0,9 Pseudoglej 2,2 0,7 Kambizem eutrofní 2,5 0,7 Kryptopodzol 5,4 0,6 2 Množství OH z rostlin Plodina Bilance C Suchá hmota rostlinných zbytků (t/ha) 8,2 Vojtěška Jetel luční 5,2 Pšenice ozimá 3,1 Ječmen jarní 2,5 Brambory 0,9 Cukrovka 0,9 Změny v různých frakcích půdní organické hmoty ve svrchních 25 cm po kultivaci panenské půdy Vliv lesní těžby na vývoj obsahu C v lesní půdě a v nadzemní biomase (Jandl et al., 2007) Vliv klimatu (teploty) na vytváření zásob půdního uhlíku maximum Vliv klimatu na zásoby půdního C v Evropě relativní rychlost produktivita (Buckman a Brady, 1960) rozklad maximální SOC zásoba chladné teplota horké 3 Obsah organického C ve svrchních půdních horizontech v Evropě Sekvestrace uhlíku = snaha dlouhodobě zvýšit obsah organické hmoty v půdě Způsoby: (Jones et al., 2003) omezení mineralizace omezení eroze dodávka OH do půdy Problémy: Důvody studia koloběhu C v agroekosystémech nedostatek a ztráty OH pomalý proces přesvědčení společnosti DESERTIFIKACE PŮD Janzen, 2004 Desertifikace půd při nevhodném využívání Desertifikace půd Dezertifikace - Španělsko 4 Desertifikace půd Oblasti ČR s půdami postihovanými suchem Dezertifikace - Španělsko Oblasti ČR s půdami postihovanými suchem ZAMOKŘENÍ PŮDY Příčiny: zvýšená hladina podzemní vody vysoký přísun vody vysoké srážky (promyvný vodní režim) povrchový či podzemní přítok omezený odtok (bažinný vodní režim) omezená propustnost půdy vysoký obsah jílu, zhutnění Důsledky pro vývoj půd: půdní typy glej, pseudoglej, stagnoglej, organozem hydromorfní subtypy jiných půdních typů oglejené, glejové, histické Zamokření půdy SALINIZACE (ZASOLENÍ) Důsledky pro půdní vlastnosti: - redukční procesy (Fe, Mn, …) omezená přeměna organické hmoty (mineralizace, humufikace) → rašelinění omezená biologická činnost převážně anaerobní procesy omezené dýchání a rozvoj kořenů Možnosti nápravy: úprava vodního režimu meliorace - odvodnění snížení hladiny podzemní vody - proces vedoucí k nadměrnému nárůstu množství rozpustných solí v půdě půdní typy solončak a slanec Zdroje zasolení: primární minerály (solná ložiska) podzemní voda (výparný vodní režim) záplavy zasolenou vodou mořská voda (přenos větrem, difuse) závlahové vody hnojiva, odpady (hloubkové) kypření půdy 5 Salinizace (zasolení) Příklad lokálního zasolení Velmi teplé klima - výparný vodní režim Evaporace Akumulace solí Vzestup vody a solí Hladina podzemní vody Salinizace (zasolení) Druhy: chloridové (NaCl, MgCl2, CaCl2) síranové (Na2SO4) (sodové Na2CO3) kombinované Rozložení půd ovlivněných solemi v Evropě (dle Szabolcse, 1974) 1. Zasolené půdy (tmavě modře) 2. Alkalické půdy bez B horizontu (fialově) 3. Alkalické půdy s B horizontem, vápenaté (červeně) 4. Alkalické půdy s B horizontem, nevápnité (hnědě) 5. Půdy potenciálně ovlivněné solemi (žlutě) Důsledky: alkalizace poškození (rozpad) půdní struktury zhoršení chemických vlastností půd změna osmotického potenciálu omezení přístupnosti vody (fyziologické sucho) příjem a toxické působení iontů solí KONTAMINACE PŮDY zvýšený obsah potenciálně nebezpečných nebo cizorodých látek v půdě Kontaminace půd Funkce půdy z hlediska chování polutantů: Rizikové prvky: přirozený i antropogenní původ nemohou být zcela rozloženy Cizorodé organické látky: převážně antropogenní původ možnost rozkladu (mikroorganismy) filtrační zadržení pufrační imobilizace, omezení přístupnosti transformační mineralizace OL přeměna forem RP Ostatní: radioaktivita zasolení, dusičnany … 6 Kontaminace půd Původ RP v půdě Druhy kontaminace: bodová rozptýlená (difusní) litogenní (geogenní) antropogenní (pedogenní) Indikace kontaminace: mikrobní činnost rostlinné indikátory magnetometrické metody (RP) chemické analýzy Určení původu: problém: nízká specifičnost Relativní podíl antropogenních zdrojů RP v zemědělských půdách UK (Adriano, 2001) As Cd Cr Hg Zn Ni rozložení v půdním profilu plošné rozložení podíl mobilních forem isotopické složení Přeměny RP v půdě Cu Pb bodové x rozptýlené (difusní) zdroje adsorpce a desorpce rozpouštění a precipitace vázání organickými látkami tvorba anorganických a organických komplexů okluze, difuse do mřížky minerálů příjem organismy vypařování (Hg, metylované kovy) transport Míra zadržení v půdě: Hnůj Atm. depozice Kaly Prům. odpady Formy RP v půdě Pb > Sb > Cu > Cr > Zn > Ni > Co > Cd Hnojiva definované spíše operačně (způsobem stanovení) význam pro mobilitu, přístupnost vodorozpustné (v půdním roztoku) výměnné organicky vázané okludované na oxidech železa a manganu v definovaných sloučeninách uhličitany, sulfidy, fosforečnany vázané ve struktuře silikátů (zbytková, reziduální frakce) Převládající formy RP v půdě a jejich vliv na rostliny a živočichy Prvek Formy Vliv As AsO43- toxický pro rostliny i živočichy Be Be2+ toxické pro rostliny i živočichy Cd Cd2+ toxický pro živočichy Co Co2+ Cr Cr3+, CrO42- živina pro rostliny i živočichy živina pro živočichy, Cr6+ karcinogenní Cu Cu2+ Hg Hg2+, (CH3)2Hg Mo MoO42- živina pro rostliny i živočichy, toxický pro r. i ž. živina pro rostliny i živočichy, toxický pro r. i ž. živina pro rostliny i živočichy, toxická pro r. i ž. toxická pro živočichy Ni Ni2+ Pb Pb2+ Se SeO42- Sn Sn4+ živina pro živočichy, toxický pro ž. Zn Zn2+ živina pro rostliny i živočichy, toxický pro r. i ž. toxické pro rostliny i živočichy živina pro živočichy, toxický pro rostliny i ž. 7 Faktory chování a speciace RP v půdě vlastnosti daného prvku půdní faktory půdní reakce, oxidačně redukční podmínky přítomnost iontů obsah a kvalita organické hmoty minerální složení zrnitost půdy biologické faktory klimatické podmínky srážky a výpar, teplota činnost člověka Cizorodé organické látky v půdě POXL = persistentní organické xenobiotické látky Původ - převážně antropogenní: zpracování ropy a ropné produkty odpadní kaly, vody a jiné odpady pesticidy aj. ochranné přípravky rozpouštědla, detergenty atmosférická depozice aj. Nežádoucí působení: toxicita pro organismy vstup do potravního řetězce kontaminace podzemní vody Biologická rozložitelnost organických polutantů v AE podmínkách Snadná: ropné uhlovodíky (benzen, toluen, etylen, xylene, benzín) těkavé org. sloučeniny (tri- a perchloretylen) pesticidy organická rozpouštědla Radionuklidy v půdě Formy výskytu: PCB PAU (polyaromatické uhlovodíky) běžné reakce a procesy podle chemické a fyzikální povahy radioaktivní rozpad Chování organických polutantů v půdě Faktory: – vlastnosti POXL: rozpustnost a mobilita sorbovatelnost rozložitelnost toxicita Procesy: akumulace sorpce a desorpce příjem organismy rozklad – vlastnosti půdy: zrnitost, obsah jílu pH obsah a kvalita OH sorpční schopnosti biologická činnost chemický rozklad biodegradace fotolýza odpaření vymytí smyv a eroze Kritéria kontaminace půdy Nutno zohlednit: potenciální nebezpečí půda – rostlina – zvíře – člověk (zemědělská půda, krmné plodiny) půda – rostlina – člověk (zemědělská půda, potravinářské plodiny) půda – voda – člověk (zemědělská a lesní půda, pásma ochrany vod) půda – člověk (městské půdy, hřiště) půdní vlastnosti: fyto-, zoo-, humanotoxicita transferovou cestu a využití půdy Obtížná: kationty, oxyanionty, halidy organické komplexy a sloučeniny Chování: různé isotopy přirozeného i antropogenního původu Ce, Cs, Kr, Pu, Ra, Rn, Ru, Th, U aj. I, Co, Fe, Zn Ba, C, H, P, S půdní druh, organická hmota pH, sorpční vlastnosti použité analytické metody Jednoduchá kritéria: vyhl. MŽP č. 13/1994 Sb. 8 Maximálně přípustné obsahy prvků v půdách dle vyhlášky MŽP č. 13/1994 Sb. Prvek Celkový obsah (mg.kg-1) Kritéria kontamince půdy Výluh 2M HNO3 (mg.kg-1) lehké půdy ostatní lehké půdy ostatní As 30,0 30,0 4,5 4,5 Be 7,0 7,0 2,0 2,0 Cd 0,4 1,0 0,4 1,0 Co 25,0 50,0 10,0 25,0 Cr 100,0 200,0 40,0 40,0 Cu 60,0 100,0 30,0 50,0 Hg 0,6 0,8 - - Mo 5,0 5,0 5,0 5,0 Ni 60,0 80,0 15,0 25,0 Pb 100,0 140,0 50,0 70,0 V 150,0 220,0 20,0 50,0 Zn 130,0 200,0 50,0 100,0 Vícestupňová kritéria (u nás zatím pouze ve fázi návrhu vyhlášky): Preventivní hodnoty (A) vycházejí z pozaďových hodnot (RP) a antropogenně difusních hodnot (POXL) určeny statisticky Indikační hodnoty (B) mez kontaminace (max. přípustný obsah) na základě ekotoxikologických studií a analýzy rizik Asanační hodnoty (C) též intervenční, akční hodnoty, mez intoxikace významné nebezpečí, nutnost zásahu (asanace, remediace) Kontaminace půdy v ČR Kontaminace půdy v ČR Relativní podíl vzorků s nadlimitním obsahem (% celkového počtu vzorků; zdroj - ÚKZÚZ) Nejproblémovější oblasti (RP i POXL): fluvizemě – Labe, Morava aj. severní a severozápadní Čechy severní Morava okolí Prahy % 1,4 Cd 1,2 1 Ni 0,8 Rizikové prvky: Příbramsko (Pb, Zb, Cd …) Kutnohorsko (As) Cr 0,6 Cu 0,4 0,2 Kontaminace není v ČR hlavním problémem degradace půdy ani nelze hovořit o celoplošném znečištění! Co Be 30 60 90 120 Kilometers Hg MAP OF BACKGROUND CONTENTS OF TRACE ELEMENTS IN SOILS OF CZECH REPUBLIC: Elements - Co, Cr, Ni, V , Mn, Cu Content Rivers Towns 30 Scale 1:1.300.000 V very low low medium low medium high very high extremes non classified Content Low Medium low Medium Increased High Non classified 0 Zn 0 MAP OF BACKGROUND CONTENTS OF TRACE ELEMENTS IN SOILS OF CZECH REPUBLIC: Element - Zn 30 Pb 0 30 60 90 120 Kilometers Scale 1:1.300.000 9 Zranitelnost (vulnerabilita) půdy vůči znečištění MAP OF SOIL VULNERABILITY TO POLLUTION BY ZINC AND NICKEL Legend Extreme Very severe Severe Increased Mild Slight Very slight Non classified Vulnerabilita půdy: pufrační schopnost půdy odolávat kontaminaci x kontaminace – skutečné zatížení půdy založena na: mobilitě rizikových prvků příjmu RP rostlinami půdních vlastnostech Rivers Towns 30 MAP OF SOIL VULNERABILITY TO POLLUTION BY LEAD 0 30 60 90 120 Kilometers Scale 1:1.300.000 MAP OF SOIL VULNERABILITY TO POLLUTION BY ARSENIC Legend Very severe Severe Slight Very slight Non classified Legend Very severe Severe Medium Slight Very slight Non classified 50 30 0 30 60 90 120 Kilometers REMEDIACE PŮDY cesta k odstranění poškození půdy a obnově jejích základních funkcí Æ odstranění příčin problému (prevence) Æ ošetření následků z angl. (lat.) remedy = napravit, dát do pořádku = lék, léčebný prostředek, náprava, pomoc Æ náprava stávajícího stavu způsob provedení: in situ dekontaminace odtěžené zeminy on site off site 0 50 100 150 200 Kilometers Scale 1:1.300.000 Metody remediace půdy fyzikální chemické odtěžení, překrytí, izolace separace elektrokinetické metody spalování, tavení, vitrifikace apod. extrakce imobilizace chemická degradace biologické fytoextrakce fytostabilizace bioremediace 10
Podobné dokumenty
bakalářské studium
3. Vnitřní faktory migrace s důrazem na iontový poloměr a iontový potenciál.
Izomorfie (příčiny), možnosti. Příklady u kationů a anionů. Příklady v životním
prostředí. Polymorfie – význam, příklady...
Srovnání hlavních genetických taxonů hlavních klasifikačních systémů
greyic Phaeozems (gz PH)
haplic Luvisols (ha LV)
Albeluvisols (AB)
Letní filmová škola - Asociace českých filmových klubů
diváci budou mít jedinečnou možnost vidět vybrané evropské filmy, které získaly nebo jsou nominovány na
filmovou cenu Evropského parlamentu - LUX Prize. Výjimečná je také příležitost pro účastníky ...
Bolest kloubů u domácích zvířat – psů a koček
U koček víme mnohem méně o etiologii OA nebo DJD, ale degenerativní proces probíhá velice podobně
jako u jiných druhů. Nejčastěji postihovanými klouby jsou kyčle, kolenní klouby, zánártí a lokty.
...
bi opr spect - Biotechnologická společnost
nejemotivnějším okamžikům celého zasedání, kdy přítomní delegáti vyjádřili spolupředsedům skupiny vyjednavačů, Jimeně Nieto z Kolumbie a Renému Lefebrovi
z Holandska, své uznání bouřlivým potleskem...
12. Soils of the World
Bs - spodic, (sesquioxidic): accumulation of translocated simple
organic compounds, aluminium or iron (Bs, Bhs, Bh).
Result of podzolization, peptization of organic matter, release of metals
and mi...