textová část ÚSES - příloha odůvodnění

Transkript

PLÁN MÍSTNÍHO ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY
PRO K.Ú.BOROTICE NAD JEVIŠOVKOU
samostatná část Odůvodnění územního plánu Borotice
Pořizovatel:
Městský úřad Znojmo, odbor výstavby, oddělení územního plánování
Zhotovitel:
Ing. Jaroslav Krejčí, Na Svahu 18, 669 02 Znojmo
Datum:
květen 2014
strana 2 z 33
OBSAH:
strana
1. Textová část ........................................................................................................................................................................ 3 1.1. Popis řešeného území, širší územní vztahy, struktura PF .................................................................................................. 4 1.1.1. Současný stav dokumentace ÚSES.................................................................................................................................... 4 1.2. Přírodní podmínky ............................................................................................................................................................... 5 1.2.1. Klimatologie ......................................................................................................................................................................... 5 1.2.2. Geologie a geomorfologie ................................................................................................................................................... 5 1.2.3. Pedologie ............................................................................................................................................................................ 5 1.2.4. Hydrologie ........................................................................................................................................................................... 6 1.3. Biogeografie - vymezení skupin typů geobiocenů ............................................................................................................... 6 1.3.1. Charakteristika biochory 1RE Plošiny na spraších 1. v.s. ................................................................................................. 6 1.3.2. Charakteristika biochory 1PN Pahorkatiny na vápnitých píscích 1. v.s ............................................................................ 7 1.3.3. Charakteristika biochory 1RN Plošiny na zahliněných štěrkopíscích 1. v.s. ..................................................................... 7 1.3.4. Charakteristika biochory 2Nh Užší hlinité nivy 2. v. s. ...................................................................................................... 8 1.3.5. Charakteristika biochory -2PN Pahorkatiny na zahliněných píscích v suché oblasti 2. v.s............................................... 9 1.3.6. Stručná charakteristika STG na ZPF................................................................................................................................. 9 1.4. Popis a analýza aktuálního stavu krajiny, ........................................................................................................................ 10 1.4.1. Lesní porosty ..................................................................................................................................................................... 10 1.4.2. Trvalé travní porosty.......................................................................................................................................................... 10 1.4.3. Břehové a doprovodné porosty vodních toků a ploch ....................................................................................................... 10 1.4.4. Doprovodná vegetace komunikací .................................................................................................................................... 10 1.4.5. Rozptýlená trvalá vegetace ............................................................................................................................................... 10 1.4.6. Zahrady, sady, vinice ........................................................................................................................................................ 10 1.5. Kostra ekologické stability ................................................................................................................................................. 11 1.6. Návaznost na nadregionální a regionální SES, koncepce návrhu MÚSES. ..................................................................... 12 1.6.1. Nadregionální ÚSES ......................................................................................................................................................... 12 1.6.2. Regionální ÚSES .............................................................................................................................................................. 12 1.6.3. Místní územní systém ekologické stability ....................................................................................................................... 12 1.6.4. Biocentra a biokoridory...................................................................................................................................................... 12 1.6.5. Interakční prvky ................................................................................................................................................................. 12 1.6.6. Parametry ÚSES ............................................................................................................................................................... 13 1.7. Skladba dřevin podle STG (podle Buček, Lacina, doplněno Tichá) .................................................................................. 14 1.8. Doporučená skladba dřevin pro pásové výsadby ............................................................................................................. 15 1.9. Významné krajinné prvky a ZCHÚ .................................................................................................................................... 16 1.9.1. Zvláště chráněná území (§14) zákona č. 114/1992 Sb ..................................................................................................... 16 1.9.2. Přírodní památky (§36) zákona č. 114/1992 Sb ................................................................................................................ 16 1.9.3. Ptačí oblasti ....................................................................................................................................................................... 16 1.9.4. Evropsky významné lokality .............................................................................................................................................. 16 1.9.5. Evropsky významná lokalita Jevišovka ............................................................................................................................. 17 1.9.6. Vymezení používaných pojmů. ......................................................................................................................................... 18 1.10. Zajištění plné funkce ÚSES............................................................................................................................................... 19 1.10.1. Obecně .............................................................................................................................................................................. 19 2. Tabulková část .................................................................................................................................................................. 20 2.1. Vysvětlivky k tabulkové části: ............................................................................................................................................ 21 2.2. Biocentra ........................................................................................................................................................................... 23 2.3. Biokoridory ........................................................................................................................................................................ 25 2.4. Interakční prvky ................................................................................................................................................................. 29 2.5. Potřeba plochy pro založení MÚSES na ZPF ................................................................................................................... 33 Plán místního územního systému ekologické stability pro k.ú. Borotice nad Jevišovkou
vypracoval: Ing. Jaroslav Krejčí, květen 2014
strana 3 z 33
1.
TEXTOVÁ ČÁST
Zhotovitel:
Ing. Jaroslav Krejčí, sídlem: Na Svahu 18, Znojmo, PSČ 669
02, tel/fax: 515225127, email: [email protected],
Autorizovaný projektant:
Ing. Jaroslav Krejčí, sídlem: Na Svahu 18, Znojmo, PSČ 669
02, tel/fax: 515 225127, e–mail:[email protected], pořadové
číslo autorizace České komory architektů: 02 947, IČO:
64437175
Zpracoval:
Ing. Jaroslav Krejčí
Spolupráce:
Ing. arch. Jaroslav Poláček, Pražská 1743/44, Znojmo
Pořizovatel a uživatel:
Obec Borotice
Obecní úřad s rozšířenou působností:
Znojmo
Pořizující orgán:
Městský úřad Znojmo, odbor výstavby, oddělení územního
plánování
Plán místního územního systému ekologické stability pro k.ú. Borotice nad Jevišovkou
strana 4 z 33
1.1.
POPIS ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ, ŠIRŠÍ ÚZEMNÍ VZTAHY, STRUKTURA PF
Návrh plánu lokálního systému ekologické stability řeší katastrální území Borotice nad
Jevišovkou. Území leží východně od města Znojma. Celková plocha řešeného území je 1 206 ha.
Struktura půdního fondu (stav k roku 2012)
Sledovaný jev
Podíl zemědělské půdy z celkové výměry (%)
Podíl orné půdy ze zemědělské půdy (%)
Podíl trvalých travních porostů ze zemědělské půdy (%)
Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry (%)
Podíl vodních ploch z celkové výměry (%)
Podíl lesů z celkové výměry (%)
Orná půda - rozloha (ha)2
Chmelnice - rozloha (ha)2
Vinice - rozloha (ha) 2
Zahrady - rozloha (ha) 2
Ovocné sady - rozloha (ha) 2
Trvalé travní porosty - rozloha (ha)2
Lesní půda - rozloha (ha)2
Vodní plochy - rozloha (ha)2
Zastavěné plochy - rozloha (ha)2
Ostatní plochy - rozloha (ha)2
Zemědělská půda - rozloha (ha)2
Celková výměra (ha)2
Koeficient ekologické stability
2
zdroj ČÚZK
údaj
71,0
86,5
1,3
11,2
1,1
16,7
741
87
13
4
11
202
13
10
124
857
1 206
0,38
Převládajícím krajinným elementem je v řešeném území zemědělská půda, která je dělena do
velmi rozměrných bloků větrolamy nebo jen polními cestami. Ze zemědělské půdy dominuje opět orná
půda. Zastoupení jednotlivých kultur neodpovídá zdejšímu charakteru a morfologii krajiny. Jedinou
hodnotnější částí je v území vlastní řeka Jevišovka a přilehlé porosty a luh. Krajina je v části jižně od
obce nedostatečně propojena sítí polních cest a nedostatečně ochráněna proti větrné erozi.
1.1.1. Současný stav dokumentace ÚSES
Do roku 2014 byla vypracována dokumentace, které řeší prostorové uspořádání ÚSES nebo
jeho úpravu:
1. Plán lokálního ÚSES v rámci dokumentace: „Územní plán obce Borotice“ z roku 2005.
Hlavní účel plánu lokálního systému ekologické stability pro k.ú. Borotice nad Jevišovkou:
> Aktualizace návrhu územního systému ekologické stability z platného územního plánu
> Zapracování dokumentace do územního plánu Borotice
> opatření k ochraně a tvorbě ŽP, zvelebení krajiny a zvýšení její ekologické stability, podpora
biodiverzity krajiny)
> zachování a tvorba krajinného rázu (podpora strukturálních prvků krajiny a estetických
hodnot, jedinečnosti a mnohotvárnosti krajiny
> bude respektována Lokalita výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním
významem Boroticko, vymezenou k ochraně populace Dropa velkého
strana 5 z 33
1.2.
PŘÍRODNÍ PODMÍNKY
1.2.1. Klimatologie
Klimaticky náleží zájmové území do oblasti velmi teplé a suché (T4) – teplá oblast, přízemní
teplotní inverze jsou střední až slabé. Problematické jsou silné větry na holých pláních.
klimatické charakteristiky
Počet letních dnů
Počet dnů s teplotou větší než 10C
Počet dnů se sněhovou pokrývkou
Průměrná teplota v lednu
Průměrná teplota v červenci
Průměrná teplota v dubnu
Průměrná teplota v říjnu
Počet mrazových dnů
Počet ledových dnů
Počet dnů se srážkami 1 mm a více
Úhrn srážek ve vegetačním období
Úhrn srážek v zimním období
Počet zamračených dnů
Počet jasných dnů
T4
60 - 70
170- 180
40 - 50
-2 - -3
19 - 20
9 - 10
9 - 10
100-110
30 - 40
80 - 90
300- 350
200- 300
110-120
50 - 60
Charakteristika T4 - teplá oblast: velmi dlouhé, velmi teplé a suché léto, typické je velmi krátké
přechodné období s teplým jarem i podzimem, velmi krátkou a velmi suchou zimou a velmi krátkým
trváním sněhové pokrývky.
1.2.2. Geologie a geomorfologie
Řešené území se nachází geomorfologickém systému Karpatské soustavy. Tato část je dále
členěna:
SOUSTAVA
Vněkarpatské sníženiny
PODSOUSTAVA
Západní Vněkarpatské sníženiny
CELEK
Dyjsko-svratecký úval
PODCELEK
Drnholecká pahorkatina
OKRSEK
Hrabětická plošina a Olbramovická pahorkatina
Ve středu katastru tvoří substrát písčitohlinitá deluvia, spraše s velkou příměsí vátých písků,
deluvioeolické sedimenty, zahliněné fluviální štěrkopísky, zajílené vápnité miocénní štěrky a písky
nebo zahliněné svahoviny a zvětraliny převážně písčitých až štěrkovitých sedimentů křídy a
permokarbonu..V půdním pokryvu převažují kambizemě typické, místy i kyselé, doplňované mozaikou
černozemí, černozemních kambizemí, arenických regozemí (hlavně v lesích), hnědozemí a luvizemí.
Substrát v severovýchodní části je tvořen mnohametrovými pokryvy pleistocénních štěrkopísků
se slabým pokryvem spraše.
Na jihu území se zpravidla vyskytují segmenty na sprašových překryvech štěrkopískových
teras; substrátem je karbonátová spraš, dále také jemné vápnité miocénní písky, vystupující na
rozčleněných svazích údolí.
1.2.3. Pedologie
Půdní poměry oblasti značně závisí na poměrně pestrém geologickém podloží. Na jihu území
jsou téměř výhradně typické černozemě s tmavohnědošedou barvou. Kolem Jevišovky jsou půdy
glejové černice. V severní části převažují arenické černozemě, v extrémnějších místech přecházející
až do typických, výjimečně arenických kambizemí.
Dle bonitace zemědělských půd se v řešeném území nejčastěji vyskytují tyto hlavní půdní
jednotky:
strana 6 z 33
HPJ 01 Černozemě (typické i karbonátové) na spraši; středně těžké, s převážně příznivým
vodním režimem
HPJ 04 Černozemě nebo drnové půdy černozemí na píscích, mělké (do 0,3 m) překryvy
spraše na píscích; lehké, velmi výsušné půdy
HPJ 05 Černozemě vytvořené na středně mocné (0,3 - 0,7 m) vrstvě spraší uložené na píscích,
HPJ 08 Černozemě, hnědozemě i slabě oglejené, vždy však erodované, převážně na
spraších, zpravidla ve vyšší svažitosti; středně těžké
HPJ 58 Nivní půdy glejové na nivních uloženinách; středně těžké, vláhové poměry méně
příznivé, po odvodnění příznivé
HPJ 59 Nivní půdy glejové na nivních uloženinách; těžké až velmi těžké, vláhové poměry
nepříznivé, po odvodnění příznivější
HPJ 62 Lužní půdy glejové na nivních uloženinách a spraši; středně těžké, obvykle dočasně
zamokřené podzemní vodou v hloubce 0,5 - 1,0 m
1.2.4. Hydrologie
Největším vodním tokem v území je řeka Jevišovka. Hlavní charakteristika toku Jevišovka:
č.h.p. 4-14-03-001 (IV), pramení u Komárovic ve výšce 560 m.n.m., ústí zprava do Dyje u Jevišovky
v 171 m.n.m., plocha povodí 782,5 km2, délka toku 79,9 km, prům. průtok u ústí 1,0 m3.s-1.
V katastru naprosto chybí vodní nádrže, nejsou zastoupeny ani jiné menší vodoteče.
1.3.
BIOGEOGRAFIE - VYMEZENÍ SKUPIN TYPŮ GEOBIOCENŮ
Z hlediska vyšší biogeografického členění lze řešené území, na základě trvalých ekologických
podmínek zařadit do bioregionů, biochor a skupin typů geobiocénů (STG). Z hlediska vyššího
biogeografického členění lze řešené území, na základě trvalých ekologických podmínek zařadit do
provincií, bioregionů, biochor a skupin typů geobiocénů. Charakteristika biochor byla převzata dle
Biogeografického členění České republiky, Culek 1996, Enigma Praha.
Řešené území se nachází v 4.1 Lechovickém bioregionu, který leží v severopanonské
biogeografické podprovincii.
Bioregiony jsou reprezentovány těmito biochorami:
 1RE Plošiny na spraších 1. v.s.
 1PN Pahorkatiny na vápnitých píscích 1. v.s
 1RN Plošiny na zahliněných štěrkopíscích 1. v.s
 2Nh Užší hlinité nivy 2. v. s.
 -2PN Pahorkatiny na zahliněných píscích v suché oblasti 2. v.s.
1.3.1. Charakteristika biochory 1RE Plošiny na spraších 1. v.s.
Typ se nachází v celé severopanonské podprovincii s výjimkou niv, nejhojnější je však v její
západní části. V ČR je tvořen 20 většinou velkými segmenty s průměrnou plochou 19,8 km2 a s
celkovou plochou 397 km2. Nejhojnější a velmi typický je v Lechovickém bioregionu (4.1), kde má
plochu 301 km2.
Reliéf tvoří velmi rozsáhlé plošiny, které na vzdálenost 4 km nemají převýšení větší než 50 m. V
některých případech se nápadněji svažují k okrajům, kde se nacházejí protáhlé ploché sníženiny tvaru
velmi malých údolí, často suchých (úpady), s hloubkou do 15 m.
Segmenty typu se zpravidla vyskytují na sprašových překryvech štěrkopískových teras;
substrátem je karbonátová spraš. V místech, kde je spraše méně, přechází tento typ v typ biochory
1RN.
Půdy jsou téměř výhradně typické černozemě s tmavohnědošedou barvou. V lesících jsou
uváděny hnědozemě. Stálé vodní toky zde téměř chybějí, kde jsou, vyvinuly se úzké nivy s černicemi.
strana 7 z 33
Klima je velmi teplé a suché (T4), přízemní teplotní inverze jsou nevýrazné. Nebezpečím je na
velkých holých pláních silný vítr a následná větrná eroze. Typ je charakteristický velmi homogenním
prostředím.
Vegetace: Je možno předpokládat potenciální výskyt panonské teplomilné doubravy ze svazu
Aceri tatarici-Quercion (Quercetum pubescenti-roboris) a/případně panonské prvosenkové
dubohabřiny (Primulo veris-Carpinetum). U potočních niv lze předpokládat vegetaci olšových jasenin
(Pruno-Fraxinetum). Přirozená nelesní vegetace je vzácná, na vlhčích místech jsou zastoupeny
porosty odpovídající vegetaci teplejšího křídla svazu Calthion, místy jsou zastoupeny rákosiny
(Phragmition nebo Scirpion maritimi).
1.3.2. Charakteristika biochory 1PN Pahorkatiny na vápnitých píscích 1. v.s
Typ se nachází v západní části severopanonské podprovincie budované neogenními
sedimenty. Je tvořen 14 malými protáhlými segmenty s průměrnou plochou 2,9 km2; celková plocha
typu je pak 40,5 km2. Větší plochu zabírá v malém Mikulovském bioregionu (4.2), kde dosahuje
plochy 23 km2.
Převýšení svahů je menší než u ostatních pahorkatiny, zpravidla bývá do 50 m, v Mikulovském
bioregionu až 70 m. Typické jsou především poměrně strmé svahy, zvláště při okrajích údolí, na které
nad horní hranou svazu navazuje jen mírně členitý reliéf. Časté jsou meze, části segmentů v
Mikulovském bioregionu byly zterasovány. Většinou ve svazích se nacházejí malé opuštěné pískovny.
V Lechovickém bioregionu (4.1) jsou substrátem jemné vápnité miocénní písky, vystupující na
rozčleněných svazích údolí. V Mikulovském bioregionu tvoří vápnité miocénní štěrky a písky vrcholy
slínových pahorků. Časté jsou výchozy vápnitých jílů a sprašové pokryvy, které však tvoří netypické
součásti biochor. V bývalé pískovně na Mušlově u Mikulova se nacházejí neogenní zkameněliny
včetně žraločích zubů.
Půdy jsou vysýchavé, ale bazické arenické černozemě, na jílech ostře přecházející do pelických
černozemí. V lesích jsou udávány pararendziny a hnědé rendziny. Půdy na pískách (lehčí střední
půda) mají šedou barvu, na vápnitých jílech (těžší střední půda) tmavohnědou barvu.
Klima je velmi teplé a suché (T4), relativně větrné, zvláště na vrcholcích a horních okrajích
údolí. Výrazně se projevuje orientace svahů ke světovým stranám. Zvláště horní části svahů a
vrcholky pahorků leží mimo dosah teplotních inverzí a mají příznivý teplotní režim, umožňující
existenci citlivé teplomilné bioty.
Vegetace: V horních částech svahů lze předpokládat potenciální výskyt submediteránních
šípákových doubrav (svaz Quercion pubescenti-petraeae), a to zejména dřínové doubravy (CornoQuercetum). Pro nejstrmější jižní svahy na vápnitých píscích lze předpokládat výskyt mahalebkových
doubrav (Pruno mahaleb-Quercetum pubescentis). Na konkávních částech svahů a na jejich úpatí na
ně navazují panonské prvosenkové dubohabřiny (Primulo veris-Carpinetum). V nelesní vegetaci mají
význam na konvexkonvexních tvarech porosty drnových stepí svazu Festucion valesiacae, jinde
teplomilné trávníky svazu Bromion, lemy svazu Geranion sanguinei a teplomilné křoviny svazu
Prunion spinosae, na ladech teplomilná vegetace svazu Dauco-Melilotion.
1.3.3. Charakteristika biochory 1RN Plošiny na zahliněných štěrkopíscích 1. v.s.
Typ představuje přechod mezi typem sprašových plošin a typem štěrkopískových teras.
Segmenty typu leží v rámci severopanonské podprovincie a to především v její západní části, odkud
přitékají hlavní řeky. Typ buduje 29 segmentů s průměrnou plochou 15,2 km2 a celkovou plochou 440
km2. Převážná část (264 km2) leží v Lechovickém bioregionu (4.1), pro který je tento typ
charakteristický a spoluurčuje specifika bioregionu.
Pro tento typ biochory jsou charakteristické rozsáhlé roviny, přitom údolí a úpady jsou velmi
vzácné. Okraje teras v Lechovickém bioregionu a ojediněle v Hustopečském bioregionu (4.3) u
Lanžhota, Mikulčic a Nových Mlýnů jsou doprovázeny až 30 m vysokými štěrkovými a písčitými srázy
strana 8 z 33
a svahy. V Lechovickém bioregionu se nacházejí rozsáhlé pískovny o ploše mnoha km2 a hloubce
kolem 20 m..
Substrát je tvořen mnohametrovými pokryvy pleistocénních štěrkopísků se slabým pokryvem
spraše..
Proti předchozím typům je charakteristická větší kyselost a suchost půd. Převažují zde arenické
černozemě, v extrémnějších místech přecházející až do typických, výjimečně arenických kambizemí.
V lesích jsou udávány luvizemě a kyselé hnědé půdy. Vlhčí půdy typu černic se nacházejí ve
vzácných sníženinách a prameništích, kde je pokryv štěrkopísků slabý. Půdy mají hnědošedou barvu.
Klima je velmi teplé a suché (T4), přízemní teplotní inverze jsou střední až slabé. Problematické
jsou silné větry na holých pláních.
Vegetace: Potenciální přirozenou vegetaci tvořily pravděpodobně panonské teplomilné
doubravy ze svazu Aceri tatarici-Quercion, především Quercetum pubescenti-roboris, ale na vlhčích
čistších píscích nelze vyloučit i Carici fritschii-Quercetum roboris. V depresích je případně doplňovaly
panonské prvosenkové dubohabřiny (asociace Primulo veris-Carpinetum). Podél menších vodních
toků lze předpokládat olšovo-jasanové luhy (Pruno-Fraxinetum). V odlesněných depresích lze
očekávat mírné zasolení a brakické rákosiny svazu Scirpion maritimi.
1.3.4. Charakteristika biochory 2Nh Užší hlinité nivy 2. v. s.
Typ zahrnuje řadu menších segmentů především podél pomalých říček v nížinách Polabí a
moravských úvalů.. Celkem je typ tvořen 44 segmenty s průměrnou plochou 11,7 km2 a celkovou
plochou 515 km2.
Reliéf je tvořen rovinami s výškovou členitostí do 10 m/12,56 km2. Povodně v tomto typu niv
bývaly pouze lokální a krátkodobé. Nebývají zde vyvinuty nápadné břehové valy a mikroreliéf povrchu
nivy je všeobecně méně diferencován. Při okrajích nivy však bývaly deprese, kde se vlivem méně
častých záplav mohly vyvíjet organozemě typu slatin. Dnes jsou v nivách nejnápadnější antropogenní
tvary - především hráze a náspy komunikací..
Při povrchu niv se nachází 1 - 4 m mocné souvrství povodňových hlín a pod nimi několik m
mocné souvrství štěrků až štěrkopísků. U větších řek, kde nivy tvoří přechod k předchozímu typu
biochory jsou nivy na povrchu převážně písčitohlinité. Typické nivy tohoto typu biochory mají však
povodí tvořené hlinitými karbonátovými horninami a tak sedimenty niv jsou taktéž hlinité a vápnité.
Půdy v nivách řek přitékajících z vysočin jsou typické fluvizemě, v nejtypičtějších nivách však
dominují typické a glejové černice. Vlivem dlouhodobého vyloučení záplav regulacemi toků se půdy
vyvíjejí směrem k černozemím.
Klima je teplé a mírně suché (T2, výjimečně i T4), vlivem depresní polohy nivy se však vyskytují
přízemní teplotní inverze, které společně s vyšší vlhkostí vzduchu nad vlhkými půdami vedou k tvorbě
mlh a umožňují přežívání druhů bioty vyšších poloh.
Vegetace: Potenciální přirozenou vegetaci tvoří lužní porosty, v nichž lze předpokládat vegetaci
olšových jasenin (Pruno-Fraxinetum), na něž na sušších místech navazují v Čechách a snad i na
střední Moravě hercynské černýšové dubohabřiny (Melampyro nemorosi-Carpinetum), na jižní Moravě
zřejmě panonské prvosenkové dubohabřiny (Primulo veris-Carpinetum) a v západokarpatské
podprovincii ostřicové dubohabřiny (Carici pilosae-Carpinetum). Občas se v depresích s výstupem
podzemní vody vyskytují bažinné olšiny svazu Alnion glutinosae. V mokřadech se vyskytují porosty
vysokých ostřic (svaz Caricion gracilis), případně i rákosu (svaz Phragmition), na loukách se objevuje
vegetace svazů Arrhenatherion a Alopecurion, na vlhkých místech přecházející až porostů svazu
Calthion a zejména v Čechách až do slatinných krátkostébelných ostřicových luk svazu Caricion
davallianae.
strana 9 z 33
1.3.5. Charakteristika biochory -2PN Pahorkatiny na zahliněných píscích v suché oblasti 2. v.s.
Typ se nachází v rámci teplých nížin Polabí a jihomoravských úvalů nebo na vrcholcích v
pahorkatinách po jejich obvodu. Celkem je tvořen 24 malými až středně velkými segmenty s
průměrnou plochou 3,2 km2 a celkovou plochou 76 km2.
Vzhledem k různorodému původu je mírně zvlněný pahorkatinný reliéf značně proměnlivý nejen
bioregion od bioregionu, ale i uvnitř jednotlivých bioregionů. Jedná se o terasové plošiny se strmými
terasovými stupni nad údolní nivou , mírné svahy obepínající vrcholové opukové plošiny nebo erozní
pahorkatinné sníženiny . Nápadnější a složitější pahorkatinný reliéf je vyvinut na miocénních
sedimentech v Lechovickém (4.1) a Hustopečském (4.3) bioregionu..
Substrát tvoří písčitohlinitá deluvia, spraše s velkou příměsí vátých písků, deluvioeolické
sedimenty, zahliněné fluviální štěrkopísky, zajílené vápnité miocénní štěrky a písky nebo zahliněné
svahoviny a zvětraliny převážně písčitých až štěrkovitých sedimentů křídy a permokarbonu. Souvrství
neogenních písků s koloniemi břehule říční je dobře patrné v opuštěné pískovně v PP Oleksovické
vřesoviště ve 4.1.
V půdním pokryvu převažují kambizemě typické, místy i kyselé, doplňované mozaikou
černozemí, černozemních kambizemí, arenických regozemí (hlavně v lesích), hnědozemí a luvizemí.
Klima je teplé (T2) až velmi teplé (T4), suché (1.2, 4.1), mírně suché, až vláhově průměrné,
hlavně ve Ždánicko-Litenčickém bioregionu (3.1). Teplotní sumy za malé vegetační období dosahují
2500 – 2800 °C, v nejvyšších polohách i méně. Vzhledem k rozmanitosti reliéfu i polohy jednotlivých
segmentů jsou i konkrétní projevy mezo- a mikroklimatu značně variabilní, a to jak ve větrnosti (od
nadprůměrné až po podprůměrnou v chráněných polohách), tak v teplotním režimu (od příznivého
režimu minimálních teplot s prodlouženým bezmrazým obdobím až po nadměrnou náchylnost k tvorbě
lokálních inverzí). Také vliv regionálních inverzí se mění v závislosti na poloze jednotlivých segmentů.
Varianta panonská (4.1, 4.3): Dubohabřiny jsou zastoupeny panonským typem - prvosenkovou
dubohabřinou (Primulo veris-Carpinetum). Na odlesněných místech se objevují acidofilní teplomilné
trávníky svazu Koelerio-Phleion phleoidis.
1.3.6. Stručná charakteristika STG na ZPF
Vegetační stupeň : 1.
místo kódu
1. dubový VS
2. bukodubový VS
3. dubobukový VS
4. bukový VS
5. jedlobukový VS
6. smrkodubojedlový VS
7. smrkový VS
8. klečový VS
9. alpinský VS
Legenda ke kódu STG:
Trofická řada : 2. místo kódu
Hydrická řada : 3. místo
kódu
A - oligotrofní (chudé živinami)
1 - půdy suché
AB - hemioligotrofní (polochudé živinami)
2 - půdy omezené řady
B - mezotrofní (středně bohaté živinami)
3 - půdy normální řady
BC - meminitrofní (polobohaté dusíkem)
4 - půdy zamokření řady
BD - hemialkalofilní (polobohaté vápníkem) C 5 - půdy mokré řady
- nitrifilní (bohaté dusíkem)
CD - nitrialkalofilní (bohaté dusíkem a
vápníkem)
D - alkalofilní (bohaté vápníkem)
strana 10 z 33
1.4.
POPIS A ANALÝZA AKTUÁLNÍHO STAVU KRAJINY,
Zásadní význam zejména tyto trvalé vegetační formace:
1. lesní porosty,
2. trvalé travní porosty (louky, pastviny, stepi, lada),
3. břehové a doprovodné porosty vodních toků a ploch,
4. doprovodnou vegetaci komunikací,
5. rozptýlenou trvalou vegetaci,
6. zahrady, sady a vinice
1.4.1. Lesní porosty
Dřevinná vegetace na jihu katastru je tvořena především větrolamy (jasan, javor jasanolistý,
topol černý, duby, cizokrajné dřeviny). Severně od obce jsou lesy středně velké, převážně tvořené
akátem, ojediněle s příměsí dubu, jasanu a javoru mléče a babyky. Dále jsou zde zastoupeny lesy,
kde převažují topolové kultury a olšové lesíky na zamokřených sníženinách
1.4.2. Trvalé travní porosty
Jižně od obce porosty zcela chybí – zastoupeny jsou pouze jako travinobylinný porost na ploše
původního letiště. Severně od obce trvalé travní porosty nejsou zastoupeny – ani podél toku Jevišovky
oddělené od krajiny hrázemi. Travnatobylinnou vegetaci zastupují ruderální porosty v příkopech silnic
a polních cest
1.4.3. Břehové a doprovodné porosty vodních toků a ploch
Břehové a doprovodné porosty jsou převážně zastoupeny kolem toku Jevišovky na ochranných
hrázích - převažují topolové kultury – křížence amerických topolů, ojediněle vrby.
1.4.4. Doprovodná vegetace komunikací
Doprovodnou vegetací komunikací rozumíme vegetační pásy liniového charakteru, lemující v
řešeném území silnice a polní cesty. Jejich ekologický význam bývá rozličný, podstatná je u nich
zejména krajinotvorná hodnota. Někdy mohou mít i důležitou funkci v protierozní ochraně. Z hlediska
ÚSES jsou použitelné zejména jako interakční prvky. Doprovodná vegetace polních cest v katastru
téměř chybí – jen několik málo cest na severu katastru má zbytky ovocných dřevin. Silnice jsou bez
dřevin, zbytky stromořadí jsou u silnice do Lechovic.
1.4.5. Rozptýlená trvalá vegetace
Tento typ vegetace není zastoupen ve volné krajině – menší lesíky a původní meze s ovocnými
dřevinami jsou podél jižní strany silnice do Lechovic v prudké stráni v lokalitě Za kovárnou.
1.4.6. Zahrady, sady, vinice
Sady jsou zastoupeny zahrádkami na okraji Borotic. V severní části území jsou plochy
zterasovány a využity na rozsáhlé celky vinic. Vinice jsou také zastoupeny v drobné držbě po obvodě
vesnice.
strana 11 z 33
1.5.
KOSTRA EKOLOGICKÉ STABILITY
V řešeném území byly provedeny terénní průzkumy, vyhodnocena ekologická stabilita a na
jejich základě vymezena kostra ekologické stability. Pro vyhodnocení KES byla použita 6-ti stupňová
klasifikace: Stupeň ekologické stability jednotlivých typů aktuálního stavu ploch. K základnímu
hodnocení byla použita následující klasifikace:
Stupeň ekologické stability
kód charakteristika
0
výrazně nestabilní, bez
přiroz. ekolog. vazeb
1
velmi málo ekologicky
stabilní
2
málo ekologicky
stabilní
3
středně ekologicky
stabilní
4
ekologicky velmi
stabilní
5
ekologicky
nejstabilnější
Typická společenstva, ekosystémy
uzavřená zástavba, průmyslové plochy, kolejiště bez vegetace,
odkaliště, skládky odpadků, vodní plochy zaklenuté
orná půda, chmelnice, vinice, intenzivní sady orané, vodní toky silně
znečištěné
intenzivní louky a pastviny, zatravněné sady, lada ruderální, vody
středně znečištěné se zpevněním břehů, lesy degradované, zeleň v
centrech intravilánů a u staveb, liniová vegetace ruderální a plevelná
louky, pastviny polokultutní, zatravněné maloplošné sady, zahrady s
doprovodnou vegetací, lada s podílem ruderální a plevelné vegetace,
vodní plochy a toky mírně narušené, lesy s nepůvodními
monokulturami, plochy vyhrazené zeleně v intravilánech, liniová
společenstva s malým podílem rumerálních a plevelných druhů
louky, pastviny extenzivní s přirozenými druhy, nehnojené,
hospodářsky zanedbané, postagrární lada, opuštěné lomy, pískovny,
zemníky, rybníky s přirozenými společenstvy, lesy polokulturní a
kulturní, s příměsí původních dřevin, též monokultury původních
dřevin, liniová společenstva bez rumerálních a plevelných druhů,
soubory přirozených společenstev na urbanizovaných plochách
louky, pastviny přírodní subalpinské a vysokohorské, mokřady všeho
druhu se zachovalými společenstvy, lesy přírodní a přirozené
Za plošně největší a ekologicky nejcennější plochy kostry ekologické stability lze v k.ú. Borotice
nad Jevišovkou považovat zejména tato území:
1.
2.
3.
4.
5.
6.
Niva a údolí řeky Jevišovky
Lesní celek Poštovna
Lesní celek U Náhonu
Lesní celek U třetího a U druhého mostu
Borotický lesík
Lokalita Pod Kozí horkou
strana 12 z 33
1.6.
NÁVAZNOST NA NADREGIONÁLNÍ A REGIONÁLNÍ SES, KONCEPCE NÁVRHU MÚSES.
Pro řešené území není v současné době platná žádná územně plánovací dokumentace vydaná
krajem. Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje (dále jen „ZÚR JMK), které byly
Zastupitelstvem Jihomoravského kraje vydány dne 22.9.2011 usnesením č. 1552/11/Z 25., byly
rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 21.6.2012, který nabývá účinnosti dnem jeho
vyhlášení, zrušeny. Tato dokumentace nevymezovala v řešeném území plochy pro Územní systém
ekologické stability na regionální ani nadregionální úrovni. V souvislosti s výše citovaným zrušením
ZÚR JMK byl, jako jev č.118 – „Jiné záměry orgánů veřejné správy“, předán pro aktualizaci Územně
analytických podkladů ORP Znojmo materiál „Koncepční vymezení prvků R a NR ÚSES“, který byl
poskytnut dle dohody všech sedmi věcně a územně příslušných orgánů ochrany přírody. Součástí
poskytovaného údaje o území je textová část (metodické zásady pro aplikaci v procesu územního
plánování). Prvky ÚSES jsou označeny a popisovány shodně s touto Koncepcí
1.6.1. NADREGIONÁLNÍ ÚSES
Nadregionální územní systém ekologické stability je vymezen dle Koncepčního vymezení
regionálního a nadregionálního územního systému ekologické stability (odvětvový podklad orgánů
ochrany přírody) ze srpna roku 2012. V k.ú. Borotice nad Jevišovkou je zastoupen prvkem:
 nadregionální biokoridor NRBK23 v ose teplomilná dubová
1.6.2. REGIONÁLNÍ ÚSES
Regionální územní systém ekologické stability je vymezen dle Koncepčního vymezení
regionálního a nadregionálního územního systému ekologické stability (odvětvový podklad orgánů
ochrany přírody) ze srpna roku 2012..V k.ú. Borotice nad Jevišovkou je zastoupen prvky:
 regionální biokoridor RKJ39 (označení dle ZÚR RBK157)
 regionální biocentrum RBC111 - Poštovna
 regionální biocentrum RBC110 – U Náhonu
1.6.3. MÍSTNÍ ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY
1.6.4. Biocentra a biokoridory
Místní územní systém ekologické stability byl v území zpracován jako Plán lokálního ÚSES v
rámci dokumentace: „Územní plán obce Borotice“ z roku 2005.
Plán MÚSES navazuje na sousední MÚSES -. k.ú. České Křídlovice, k.ú. Krhovice, k.ú.
Hodonice, k.ú. Lechovice, k.ú. Oleksovice a k.ú. Čejkovice u Znojma. Návrh plánu MÚSES bude
součástí závazné části územního plánu Borotice. Místní systém ekologické stability navržený pro
řešené území na ZPF a LPF sestává celkem z 57 prvků, podrobněji popsaných v tabulkové části
plánu.
První větev suché řady vychází z katastru České Křídlovicea koridory K01 do biocentra C02 a
koridorem K02 do biocentra C01, dále pokračuje v suché řadě po svazích Za kovárnou koridory K03
až K06 do katastru Lechovice. Druhá větev ve vlhké prochází koridorem K07 od východu k západu a
ústí do biocentra RC110. Na východě území navazuje koridorem v mezofilní řadě na katastr České
Křídlovice koridorem K07 na k.ú. Lechovice.
1.6.5. Interakční prvky
Funkci interakčních prvků budou plnit doprovodná vegetace vodotečí, komunikací, protierozní
meze, travnaté průlehy a další přírodě blízké formace. Navržená síť interakčních prvků je součástí
návrhu plánu ÚSES. Ostatní, rovněž důležité prvky pro zachování krajinných hodnot v území je nutné
navrhovat při řešení komplexních pozemkových úprav.
strana 13 z 33
1.6.6. PARAMETRY ÚSES
Limitující parametry biocenter a biokoridorů vychází z metodických principů vymezování ÚSES
a jsou v rámci plánu ÚSES konkretizovány autorizovaným projektantem ÚSES, tj. odborně způsobilou
osobou. Níže uvedené limitující parametry, dříve tzv. „minimální prostorové parametry“, byly převzaty
z Věstníku MŽP 08/2012 - Metodická pomůcka pro vyjasnění kompetencí v problematice územních
systémů ekologické stability.
Limitující velikosti biocenter

Biocentra místního (lokálního) významu
Minimální velikost činí 0,5 ha, 1 ha, 3 ha až 6 ha v závislosti na funkčním parametru a cílových reprezentativních ekosystémech
biocentra.
Lesní a luční ekosystémy: 3 ha
Ekosystémy mokřadů a stepních lad: 1 ha
Skalní ekosystémy: 0,5 ha
Kombinovaná lesní biocentra reprezentující dvě STG: 6 ha

Biocentra regionálního významu
Minimální velikost činí 10 ha, 20 ha, 30 ha, 40 ha až 60 ha v závislosti na funkčním parametru a cílových ekosystémech
biocentra.
Lesní ekosystémy 1. a 2. vegetačního stupně, tvrdého luhu a přírodní ekosystémy 8. a 9. vegetačního stupně: 30 ha
Lesní ekosystémy 3. a 4. vegetačního stupně: 20 ha
Lesní ekosystémy 5. vegetačního stupně: 25 ha
Lesní ekosystémy 6. a 7. vegetačního stupně: 40 ha
Lesní ekosystémy olšin a měkkého luhu, ekosystémy mokřadů a stepních lad: 10 ha
Skalní ekosystémy: 5 ha
V případě holosečného způsobu hospodaření se minimální velikost lesních biocenter zdvojnásobuje. U oligotrofních stanovišť
(troficky chudých) je možné minimální velikost zmenšit o 5 ha, maximálně o 10 ha, a to diferencovaně u lesních biocenter 1. až
7. vegetačního stupně. Optimální výměra lesního biocentra regionálního významu vesměs překračuje (z důvodů ochrany
genofondu autochtonních dřevin) minimální doporučenou výměru genové základny lesních dřevin, tj. 100 ha.

Biocentra nadregionálního významu
Minimální velikost reprezentativního biocentra činí 1000 ha a více ha, a to v závislosti na cílových ekosystémech biocentra.
Rozloha jádrového území se předpokládá cca 300 ha, protože by mělo zahrnovat celou škálu typických ekosystémů daného
bioregionu. U unikátních nadregionálních biocenter není stanoven limitující parametr, ale je nutné stanovit optimální rozlohu
individuálně. Rozloha vychází z aktuálního stavu unikátních ekosystémů, pro které bylo biocentrum vymezeno.
Limitující šířky biokoridorů

Biokoridory místního (lokálního) významu
Minimální šířka činí 15 až 20 m terestrických ekosystémů, a to diferencovaně podle typů cílových ekosystémů.
Lesní ekosystémy: 15 m
Ekosystémy mokřadů: 20 m
Ekosystémy stepních lad: 10 m

Biokoridory regionálního významu
Minimální šířka činí 20 m, 40 m a 50 m terestrických ekosystémů, a to diferencovaně podle typů cílových ekosystémů.
Lesní ekosystémy a ekosystémy mokřadů: 40 m
Luční ekosystémy: 50 m
Ekosystémy stepních lad: 20 m

Biokoridory nadregionálního významu
Nadregionální biokoridory nemají dosud stanovenu limitující šířku. Vždy se jedná o složený biokoridor, kde minimální šířka
pouze orientačně vychází z minimální šířky regionálního biokoridoru příslušného typu.
Limitující délky biokoridorů

Biokoridory místního (lokálního) významu
Maximální délka činí 2000 m.

Biokoridory regionálního významu
Maximální délka činí 500 m, 700 m a 1000 m, a to diferencovaně podle typů cílových ekosystémů. Maximální vzdálenosti dvou
regionálních biocenter je 8 km, a to za předpokladu alespoň 11 vložených mezilehlých místních (lokálních) biocenter.
Lesní ekosystémy, luční ekosystémy 5. až 9. vegetačního stupně: 700 m
Mokřadní ekosystémy: 1000 m
Ekosystémy stepních lad, luční ekosystémy 1. až 4. vegetačního stupně: 500 m

Biokoridory nadregionálního významu
Maximální délka vychází orientačně z délek regionálních biokoridorů. Maximální délka činí 500 m až 700 m mezi vloženými
biocentry místní (lokální) hierarchické úrovně, a to diferencovaně podle typů cílových ekosystémů. Do nadregionálního
biokoridoru musí být ve vzdálenostech maximálně 5 až 8 km vkládána regionální biocentra, a to diferencovaně dle typů cílových
ekosystémů. Maximální vzdálenost dvou nadregionálních biocenter není stanovena.

Nadregionální a regionální biokoridory mohou být složené.
U složených biokoridorů se do velmi dlouhého biokoridoru vždy vkládají biocentra místní (lokální) hierarchické úrovně (po 500
m, 700 m, 1000 m), popř. regionální biocentra (po 5 až 8 km). Vzdálenosti vložených biocenter jsou uvedeny v předcházejících
odstavcích.
strana 14 z 33
1.dubový (do
300(500))
bo, břp,
kruš, jal,
vruš,
2.bukodubový
(200-400)
Písky, skalní
ostrohy
Rašeliniště
SKLADBA DŘEVIN PODLE STG (PODLE BUČEK, LACINA, DOPLNĚNO TICHÁ)
Půdní a
vlhkostní
poměry
Vegetační
stupe)ň (m
n.m.
1.7.
Chudší až středně
botá stanoviště,
A
AB
Lužní lesy, potoční
nivy
Řady obocené
vodou
Botá až živná
stanoviště
B
BC,BD
C
CD
D
Dbz, dbl,
bo, vřes, genpil,
bř, kruš, jal,
dbš, cer, lpv (lesostepní), jlp (lesostepní), jvb
(skalní), břek, mah, všk, ptzob, ržb, ržp, ržš,
ržcorymbifera, mandl, klok, dřš, tř, jab, hr, líska,
sko, skč, skp, cratox, euver, jal, trn, řešetl, tavp,
tpb (lesostepní), tuš, hb, kal, lpm, dřín, cratmon,
střh, svída, eueu, jlp,jř, Pěstovaná – osk, ruj, js
man,
ržb, Pěstované: jvtat, ruj, js man, boč,
Dbz, bk, střh, svída,
bo,
Jihlav Jal
dbl, dbš, cer, js, db, lpm, lpv (lesostepní) jlp
ad, bř,
(lesostepní), jvm, jvb, břek, malebka, dřín,
jal,
líska, cratox, cratmon, trn, tuš, lonxyl, euver,
eueu, ptzob, všk, ržš, ržg, svída, řešetl, dřš, tř,
sko, skp,skč, srstka, jal, jab, hru, střh, tpos, tpb
(lesostepní), jíva, muk, jř, tavp, klok, kal,
Pěstované: oskeruše, md, much
3.dubobukový
(300-500)
Bk, dbz,
vr5m
4.bukový
(dubojehličnatý)
((300)400700(800))
bo, jal,
bl, břp,
kruš,
vruš,
vr5m
5.jedlobukový
(600-900)
Stagn.
Proudící
P js,
díjlpí (lužní), jlv, jsú,
dbl,
jvb (lužní), lpv (lužní)vrbí, tpč,
tpb (lužní), tpš, tpos, oll, kruš,
rbč, jíva, vrpo, vrna, vr3m, vrpl,
vrko, hb, kal, lpm, dřín,
cratmon, střh, svída, eueu, jlp,
jř,
jvb
dbl, js, lpv (lužní), jlp(lužní), jlv,
tpč, tpš, tpos, tpb (lužní), vrbí,
vrkř, vrč, jlv, oll, eueu, střh,
kruš, rbč, jíva, vrpo, vrna, vr3m,
vrpl, vrko, jř, svída, kal,
jlh
jvk, jlv, jlh, tis, , břečtan, cratcal
bo, bř,
jal,
Bo, bř,
jř, sm,
dbl,
jal,
Bo, bř,
jal,
Dbjehl: dbl, jd, bo, sm, md, bk, js, hb, kruš, eueu, euver, ptzob,
jab, hru, dřš, tř, dřín, řešetl, sko, skp, skč, cratmon, břek, tavp,
klok, tuš,
Liniová spol: trn, ržš, cratox, líska, jř, pěst sm, jd, md, bo, much,
svída
Bk: bk, dbz, dbš, db, md, js, jd, jvk, jvm, lpv, js, hb, lonxy, srstka,
much, dřš, tř, dřín, sko, skp, skč, cratmon, eueu, euver, ptzob,
břek, tavp, klok, svída,
jlh, trn, ob, cratcal, lonxyl, tpos, jíva, , bzh, muk, jř, lpm, srstka, bzh,
rba, rža, jal, střh, jřm, tis, kal,
dbl, js, eueu, tpb (lužní), tpč,
vruš, vrpo, vrlý, vrhl, svída, rbč,
vrko,
bk, jd, sm, md, jvk, lpv, js, jlh, lonnig, eueu, vrsl,
Liniová spol.: bř, jvk, sm, líska, ržš
Pěst. ve vsích a alejích: lp, jv, jlm, js, jř, md, tř,
bk, jd, sm, md, jř, jvk, js, lonig, lonxyl, rža, srstka, ribes alp, tpos,
vrsl, kruš, střh, střs, jal, jíva, bzh, muk, jřm, tis,
olz, vrpo, vrlý, vrhl
oll, olš, vrkř, tpos, jvk, jlh,
vrna, vr3m, jíva, střh,
krušina, žid, jř, lpv (lužní), kal,
6.smrkojedlobukový (900-1200)
bl,
kleč, bo,
břp, břtr,
jal, kruš,
vruš,
olš, olz, vrkř, jíva, vrlý, vrhl, oll,
tpos, střh, žid, vrna, vr3m, jř
7.smrkový(1100 1350)
8.klečový(nad
1300)
oll, olš, olz, střs, jř,
sm, md, bo , bk, jvk, jř, rbs, rba, vrsl, lonig , bř, břp, břk, jal, střs, lmb, kleč, vruš, zh,
jíva, vrsí, b muk,
d, lmb jř, jřs, lonig, břp, břk, olz, vrd(Krk.), vrší (Jes.), vrla, vrby(Krk.a Jes.), jals, střs, rbs, vruš, vrsí,
kleč, sm, m
vruť, bzh
strana 15 z 33
1.dubový (do
300(500))
S
K
2.bukodubový
(200-400)
3.dubobukový (300500)
Písky, skalní
ostrohy
A, AB, B
bo, břp,
bo, bř, dbl, dbz,
jř,
kruš, jal,
vruš,
kruš, jal, vřes,
bo, břp,
bo, dbl, dbz, bř, jř,
K
kruš, jal,
vruš,
kruš, jal, vřes
IP
S
bo, jd,
břp
bo, dbl, dbz, jd, bř, jř
jal, vruš,
vr5m,
kruš, jal, vřes,
líska, ržpo, ržš, ržg, klok, svída, eueu, euver,
všk, ptzob, mandl, sko, skč, skp, dřš, trn, tavp,
tuš, kal, lonxyl, srstka, hedera,
much, kašt, jřpr,
kruš, vrna, rbč, svída, kal, eueu
bo, bobl,
břpýř,
bo, dbl, bř,
dbl, dbz, dbš, jd, bo, sm, md, bk, js, jvk, jvm, lpv,
lpm, jlh, db, jř, tř, jab, hru, tpos,
břek, muk,cratmon, cratcal, cratox, dřín, střh, tis,
dbl, js, tpb, tpč, oll, olš, vrkř, jvk, jlh,
jř, lpv
vrlý, vrhl, vr3m, jíva, střh
kruš jal,
vruš,
vr5m
jal,
líska, lonxyl, srstka, dřš, sko, skp, skč, eueu,
euver, ptzob, tavp, klok, svída, kruš, řešetl, tuš,
kal, trn, jíva, bzh, jřm, rba, rža, ržš, hedera,
Eueu, svída, rbč, vruš, vrpo, vrko,
vrna, kruš, kal,
SK
K
IP
S
bo, bobl,
břpýř,
bo, bř, jř, sm, jd,
dbl,
kruš, jal,
vruš,
vr5m
jal,
bobl, bo,
břp,
bo,sm, jd, bř
IP
6.smrkojedlobu
kový (9001200)
S
kleč, jal, jal,
břtr, kruš,
vruš
IP
klečový
(nad
1300)
7.smrko
vý(1100
-1350)
S
dbl, js, jlp, jlv, jlh, lpv, vrbí, vrkř, vrč,
tpč, tpb, tpš, tpos, oll, db, jř
jvb, cratmon, dřín, střh, jíva,
vrpo, vr3m, vrpl, vrko,
bk, jd, sm, md, jvm, jvk, lpv, lpm, js, jlh, bř, tpos,
oll, olš, vrkř, tpos, jvk, jlh, js, jř, lpv
cratox, cratcal, líska, jíva, muk, střh, tis,
vr3m, jíva, střh, vrlý, vrhl
trn, lonxyl, lonig, eueu, vrsl, rža, ržš, srstka,
rba, jřm, kal, bzh,
kruš, olz, vrpo, vrna, kal,
md, tř, jřpr
SK
K
dbl, js, jlv, lpv, vrbí, vrkř, vrč, tpč,
tpb, tpš, tpos, oll, db, jř
jlp, jvb, cratmon, dřín, střh, jíva,
líska, vrna, rbč, svída, kal, eueu
much, jřpr,
SK
K
BC, BD, C,CD, D
Lužní lesy, potoční nivy, řady
obocené vodou
dbl, js, jsú, jlv, lpv, lpm, vrbí, tpč, tpb,
tpš, tpos, oll, db, jř,
jlp, jvb, cratmon, dřín, střh, jíva,
líska, vrna, rbč, svída, kal, eueu
SK
K
Botá až živná stanoviště
dbl, dbz, dbš, cer, js, lpv, lpm, tř, jab, hru, jř, tpb,
tpos,
jlp, jvb, hb, břek, muk, mal, střh, cratox,
cratmon, jal, řešetl, dřín,
líska, ržpo, ržš, ržb, klok, svída, eueu, euver,
všk, ptzob, mandl, sko, skč, skp, dřš, trn, tavp,
tuš, kal,
oskeruše, moruše, kašt, jvtat, jřpr, much
dbl, dbz, dbš, lpv, lpm, jlv, js, jvm, bk, tř, jab, hru,
jř, tpb, tpos,
jlp, jvb, hb, břek, muk, mal, střh, cratox,
cratmon, řešetl, dřín, jíva,
líska, ržpo, ržš, ržg, ržb, klok, svída, eueu,
euver, všk, ptzob, mandl, sko, skč, skp, dřš, trn,
tavp, tuš, kal, lonxyl, srstka, jal, hedera,
oskeruše, moruše, kašt, jvtat, much, boč, md
bk, dbz, dbl, dbš, cer, lpv, lpm, jlp, jlv, jlh, js, jvm,
jvk, tř, jab, hru, jř,tpb, tpos,
jvb, hb, břek, malebka, střh, cratox, cratmon,
řešetl, dřín, jíva, muk, tis, cratcal
SK
IP
S
4.bukový
(dubojehličnatý)
((300)400-700(800))
Chudší až středně
botá stanoviště
SK
IP
S
5.jedlobukový (600900)
Rašeliniště
Půdní a
vlhkostní
poměry
Kategorie
DOPORUČENÁ SKLADBA DŘEVIN PRO PÁSOVÉ VÝSADBY
Vegetační
stupeň
(m n.m.)
1.8.
bk, jd, sm, md, jř, jvk, js, tpos
olš, vrkř, oll, js, tpos, jř
střh, jíva, muk, tis,
jíva, vrlý, vrhl, střh, vr3m
lonig, lonxyl, rža, srstka, rba, vrsl, kruš, střs,
bzh, jřm,
olz, vrna, rbs, rba, .
limba
sm, md, bo, bk, jvk, j
ř, bř, břp,
SK
vrsl, vruš, jíva, muk,
břk
K
rbs, rba, lonig , střs, k leč, vrsí, bzh,
bo, jř,
bř,
IP
limba,
S
SK
sm, md, lmb, jř, břp
břk, vruš,
K
IP
kleč,olz, jřs, lonig, vrd, vrší, vrla
limba
oll, olš, jřp,
olz, střs, rbs
p, vrby, střs, rbs, vrsí, vruť, bzh, jals
strana 16 z 33
1.9.
VÝZNAMNÉ KRAJINNÉ PRVKY A ZCHÚ
Významný krajinný prvek (VKP) je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část
krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. VKP vyjmenované
zákonem č. 114/1992 Sb. v § 3 písm.b) jsou zákona obecně lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky,
jezera, údolní nivy. Tyto nejsou graficky v Plánu ÚSES vyznačeny. Jiné části krajiny, které příslušný
orgán ochrany přírody registruje podle § 6 zákona se v území nenacházejí.
1.9.1. Zvláště chráněná území (§14) zákona č. 114/1992 Sb
V současnosti nejsou evidovány ani navrhovány nové ZCHÚ.
V území se nachází lokalita* výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním
významem – předmětem ochrany je Otis tarda – drop velký.
*Do výběru ZCHD s národním významem byly zařazeny druhy, pro které jsou přijaté nebo připravené záchranné
programy, případně se pro ně příprava záchranného programu zvažuje v nejbližších letech. Všechny tyto druhy jsou v ČR
bezprostředně ohroženy vyhynutím a jsou zařazeny do kategorie kriticky nebo silně ohrožený druh podle § 48 zákona č.
114/1992 Sb. Tyto druhy však představují jen velmi malou část z celkového počtu ZCHD zařazených v těchto kategoriích.
1.9.2. Přírodní památky (§36) zákona č. 114/1992 Sb
V současnosti není evidována Přírodní památka.
1.9.3. Ptačí oblasti
Ptačí oblast dle dostupných mapových podkladů Krajského úřadu Jihomoravského kraje a
AOPK nezasahuje do k.ú. Borotice nad Jevišovkou.
1.9.4. Evropsky významné lokality
Evropsky významná lokalita (EVL) je jedním typem chráněných území v rámci soustavy
NATURA 2000.
Termín evropsky významná lokalita je českým ekvivalentem anglického Sites of Community
Importance (SCI). V rámci těchto lokalit jsou chráněny evropsky významná stanoviště a evropsky
významné druhy. Evropsky významná stanoviště a evropsky významné druhy jsou vyjmenovány v
přílohách směrnice O stanovištích (92/43/EHS), seznam evropsky významných stanovišť a druhů
vyskytujících se v ČR je vyjmenován ve vyhlášce MŽP 166/2005 Sb (viz).
Evropsky významná lokalita je legislativně podložena v zákoně O ochraně přírody a krajiny
(114/1992), který implementuje evropskou směrnici O stanovištích (92/43/EHS). Evropsky významná
lokalita je zařazena nařízením vlády ČR do tzv. národního seznamu. Po schválení Evropskou Komisí
je zapsána do tzv. evropského seznamu. Jako EVL jsou také chráněny sporné lokality.
strana 17 z 33
1.9.5. Evropsky významná lokalita Jevišovka
Kód lokality:
Biogeografická oblast:
Rozloha lokality:
Navrhovaná kategorie
zvláště chráněného území:
Kraj:
Katastrální území:
CZ0623041
panonská
20,0942 ha
PP
Jihomoravský kraj
Borotice nad Jevišovkou, Božice, České Křídlovice,
Hrušovany nad Jevišovkou, Jevišovka,Lechovice, Práče,
Prosiměřice, Stošíkovice na Louce, Šanov nad Jevišovkou,
Žerotice
Mapa lokality
strana 18 z 33
1.9.6. Vymezení používaných pojmů.
Biocentrum je biotop [§ 3 písm. i) zákona] nebo soubor biotopů; v krajině [§ 3 písm. k) zákona], který svým stavem a
velikostí umožňuje trvalou existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému [§ 3 písm. j) zákona
Biokoridor je území, které neumožňuje rozhodující části organismů trvalou dlouhodobou existenci, avšak umožňuje
jejich migraci mezi biocentry a tím vytváří z oddělených biocenter síť.
Biotop je soubor veškerých neživých a živých činitelů, které ve vzájemném působení vytvářejí životní prostředí určitého
jedince, druhu, populace, společenstva. Biotop je takové místní prostředí, které splňuje nároky charakteristické pro druhy rostlin
a živočichů
Biochora je geoekologická (fyzicko–geografická) jednotka, charakteristická určitým uspořádáním typologických
jednotek nižšího řádu, především skupin typů geobiocénů
Bioregion je individuálně heterogenní jednotkou s charakteristickou mozaikou nižších jednotek – biochor a STG,
plocha do 102 km2 v ČR vymezeno celkem 90 bioregionů
Ekologické řady vyjadřují složení vegetace na kvalitě substrátu;. trofické řady na minerální zásobenosti a kyselosti: A
oligotrofní, B mezotrofní, C nitrofilní, D kalcifilně bázická; hydrické řady na vlhkostním režimu:: 1suchá, 2omezená, 3normální,
4zamokřená, 5trvale mokrá. 6rašeliništní
Ekoton je přechodové okrajové společenstvo na styku dvou biomů s charakteristickými životními podmínkami a se
zvýšenou druhovou diversitou
Interakční prvek (IP) je krajinný segment, který na lokální úrovni zprostředkovává příznivé působení ostatních
ekologicky významných částí ÚSES (biocenter a biokoridorů) na okolní méně stabilní krajinu do větší vzdálenosti
Kostra ekologické stability je v současné době existující soubor ekologicky relativně stabilnějších krajinných
segmentů, vymezený bez ohledu na jejich vzájemné vazby a funkční vztahy
Ruderalizace je proces spontánního šíření rostlin, vázaných původně na člověkem vytvářené stanoviště rumištního
charakteru a hospodářsky nevyužívané plochy
Skupina typů geobiocenů (STG) je rámec určitých ekologických podmínek, indukovaný podobností rostlinných
společenstev. Je to nejnižší používaná biogeografická jednotka. Celkem 200 skupin STG na území ČR .
Územní systém ekologické stability krajiny (dále jen "systém ekologické stability") je vzájemně propojený soubor
přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní,
regionální a nadregionální systém ekologické stability
Významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický
vzhled nebo přispívá k udržení její stability.
Vegetační stupně jsou jednotky vegetační struktury celých krajin a jejich typu makroklimatu závislé na výškovém a
expozičním klimatu. Celkem 9 st. . 1–dubový, 2–bukodubový, 3–dubobukový, 4–bukový, 5–jedlobukový, 6–smrkojedlobukový,
7–smrkový, 8–klečový, 9–subalpínský a alpínský
strana 19 z 33
1.10. ZAJIŠTĚNÍ PLNÉ FUNKCE ÚSES
1.10.1. Obecně
Řešené území se celkově jeví jako velice nestabilní a zranitelné již probíhajícími erozními jevy –
větrná eroze. Jako ekologicky nestabilní je hodnocena plošná rozlehlosti orných bloků a jejich slabá
prostupnost pro biotu a pro nedostatek skladebních prvků KES (0,38).
Pro další rozvoj území, jsou nutná následující opatření a zásady:
Na LPF:
1. zejména v dominantním celku Poštovna je nutno přes obnovní cíl provádět přeměnu
druhové skladby na přirozenou druhovou skladbu. Vytvářet etážový, různověký porost s
doplněnou dřevinnou skladbou dle STG.
2. V lesích OLP se při obnově zaměřit na dřeviny s delší životností - přeměnit stávající
topolové pásy na druhově diferencované větrolamy, druhová skladba při obnově bude v
místech zalesnění dle stanoveného LT (stanoví UHUL Brandýs nad Labem).
3. V prostoru nivy řeky Jevišovky postupně přeměnit druhovou skladbu na přirozenou vegetaci olšových jasenin (Pruno-Fraxinetum).
4. Postupné smýcení všech porostů akátin a zabránit dalšímu rozšiřování této dřeviny do
ostatních lesních porostů a do agrární krajiny, podpořit přeměnu druhové skladby na
přirozenou druhovou skladbu
Na ZPF jsou nutná následující opatření a zásady:
1. Doplnit a založit nedostatečné, místy zcela chybějící a nerovnoměrné je rozložení
interakčních prvků v krajině – doplnění a rekonstrukce OLP - větrolamů.
2. V prostoru nivy řeky Jevišovky navrhnout rozsáhlejší obnovu luk v nivě podél toku.
3. V rámci zahájených KPÚ provést rozbor erozního ohrožení především bloků orné půdy,
navrhnout a posléze realizovat protierozní opatření, navrhnout na základě přesných výpočtu
rekonstrukci a doplnění OLP – ochranných lesních pásů – větrolamů.
Realizace a úpravy prvků ÚSES v jižní části území je třeba navrhnout s ohledem k výskytu
zvláště chráněného druhu živočicha - dropa velkého. Realizovat pouze skupinové liniové výsadby s
preferencí ovocných dřevin, tak aby nevznikla souvislá pohledová bariera.
Nedostatečná jsou také opatření pro k udržení vhodných biotopů pro dropa velkého.
Optimalizace hospodaření spočívá v následujících krocích:
1. vyloučení veškerých aktivit v porostech ozimé pšenice v období od 20.4. do 30.6. =
“klidové” plochy ozimé pšenice Znamená to, že veškeré hnojení a chemická ochrana těchto
porostů musí proběhnout mimo tuto dobu.
2. založení ploch s vojtěškou - Na daných půdních blocích tokaniště a hnízdiště založit plochy
vojtěšky (cca 10-20 ha velké), a to výsevem uznaného osiva vojtěšky
3. založení travnatých ploch - V zájmové oblasti na plochách 10-20 ha vysetí travní směs: 20
% jílek vytrvalý, 20 % sveřep, 20 % kostřava červená, 20 % lipnice luční, 5 % štírovník, ha.
4. založení úhoru - Na vytipovaných plochách o rozloze 5-20 ha v zájmové oblasti založit úhor,
s výsevem osiva v poměru: kostřava červená 35 %, kostřava ovčí 20 %, lipnice luční 15 %,
řepka 10 %, jetel plazivý 5 %, vičenec 5 %, vojtěška 5 % a tolice dětelová 5 % v množství
15 kg/ha. Výsevek by měl umožnit uplatnění i dalších rostlin, které sem nalétnou z okolí.
5. založení a údržba černého úhoru - Černý úhor je plocha, která by měla být celoročně
udržována bez souvislého vegetačního krytu. Založí se na jaře zoráním vybraného
pozemku, který je pak udržován pouze vláčením. To je prováděno tak často, aby nedošlo
k vysemenění nalétnutých rostlin vnímaných zemědělci povětšinou jako plevelné. Černý
úhor může být situován do jedné lokality, ale také je možné jeho místo každoročně měnit.
strana 20 z 33
2.
TABULKOVÁ ČÁST
strana 21 z 33
2.1.
ID
NAZEV
PRVEK
ZDROJ
ZDR_POPIS
KATASTR
CHARAKTER1
CHARAKTER2
KAT_OCHR
FUNKCNOST
E_STAB
STG
VYSVĚTLIVKY K TABULKOVÉ ČÁSTI:
specifikace prvku v rámci katastrálního území
položka uvádí název prvku – název se může u prvků opakovat v případě, že v
prostoru se stejným názvem je navrženo více prvků
význam prvku v rámci hierarchie a funkce ÚSES
LC-lokální biocentrum
LK-lokální biokoridor
NC- nadregionální biocentrum
NK- nadregionální biokoridor
RC- regionální biocentrum
RK- regionální biokoridor
IP – interakční prvek
zdroj informace o ÚSES
CR- Hodnota specifikace celostátní
G-Hodnota specifikace generel ÚSES
K- komplexní pozemková úprava, kde není schválený územní plán obce
KU- komplexní pozemková úprava v souladu se schváleným územním plánem obce
U- územní plán obce
X- jiný zdroj
Z- schválené Zásady územního rozvoje nebo Územní plán VÚC
případná bližší specifikace zdroje informace
název katastrálního území
lokalizace prvku a stručná charakteristika způsobu využití a stavu vegetačního krytu
lokalizace prvku a stručná charakteristika způsobu využití a stavu vegetačního krytu
výpis stávající ochrany prvku
uveden stávající ekologický význam plochy
funkční
navržený
označení stupně ekologické stability
Stupeň ekologické
Typická společenstva, ekosystémy
stability
kód charakteristika
0
výrazně
uzavřená zástavba, průmyslové plochy, kolejiště bez
nestabilní, bez
vegetace, odkaliště, skládky odpadků, vodní plochy
přiroz. ekolog.
zaklenuté
vazeb
1
velmi málo
orná půda, chmelnice, vinice, intenzivní sady orané,
ekologicky stabilní vodní toky silně znečištěné
2
málo ekologicky
intenzivní louky a pastviny, zatravněné sady, lada
stabilní
ruderální, vody středně znečištěné se zpevněním břehů,
lesy degradované, zeleň v centrech intravilánů a u
staveb, liniová vegetace ruderální a plevelná
3
středně
louky, pastviny polokultutní, zatravněné maloplošné sady,
ekologicky stabilní zahrady s doprovodnou vegetací, lada s podílem
ruderální a plevelné vegetace, vodní plochy a toky mírně
narušené, lesy s nepůvodními monokulturami, plochy
vyhrazené zeleně v intravilánech, liniová společenstva s
malým podílem rumerálních a plevelných druhů
4
ekologicky velmi louky, pastviny extenzivní s přirozenými druhy,
stabilní
nehnojené, hospodářsky zanedbané, postagrární lada,
opuštěné lomy, pískovny, zemníky, rybníky s přirozenými
společenstvy, lesy polokulturní a kulturní, s příměsí
původních dřevin, též monokultury původních dřevin,
liniová společenstva bez rumerálních a plevelných druhů,
soubory přirozených společenstev na urbanizovaných
plochách
5
ekologicky
louky, pastviny přírodní subalpinské a vysokohorské,
nejstabilnější
mokřady všeho druhu se zachovalými společenstvy, lesy
přírodní a přirozené
uvádí stanovištní podmínky prostřednictvím kódů skupin typů geobiocénů
strana 22 z 33
FYZIOTYP
L_TYP
OPATRENI1
OPATRENI2
OHROZENI
zkratka v lokalitě převážně zastoupených fyziotypů aktuální vegetace
MT -společenstva svěžích a mokrých luk
SM -společenstva přirozených smrčin
XT -společenstva suchomilných a teplomilných trávníků a lemů
KU -společenstva kulturních lesů a pasek
AT -společenstva acidofilních trávníků a keříčků
SP -společenstva skal a mělkých půd
KR -společenstva křovin lesních plášťů
VO -společenstva vodních a břehových společenstev
SD -společenstva teplomilných doubrav
PR -společenstva rašelin, slatin a pramenišť
DH -společenstva dubohabrových hájů
LO -společenstva lužních lesů a křovin
AD -společenstva acidofilních doubrav
SE -společenstva polních plevelů
BO -společenstva reliktních acidofilních a vápnomilných borů
RU-ruderální a silně nitrofilní bylinná společenstva
SU – směs dřevin suťových lesů
BU – společenstva bučinná
fytocenologická nejmenší jednotka Skupiny lesních typů
uvádí základní návrhy opatření pro udržení a funkci funkčních i navržených prvků
uvádí základní návrhy opatření pro udržení a funkci funkčních i navržených prvků
známé potenciální ohrožení lokality
strana 23 z 33
2.2.
ID
NAZEV
PRVEK
ZDROJ
ZDR_POPIS
KATASTR
CHARAKTER1
CHARAKTER2
KAT_OCHR
FUNKCNOST
E_STAB
STG
FYZIOTYP
L_TYP
OPATRENI1
OPATRENI2
OHROZENI
ID
NAZEV
PRVEK
ZDROJ
ZDR_POPIS
KATASTR
CHARAKTER1
CHARAKTER2
KAT_OCHR
FUNKCNOST
E_STAB
STG
FYZIOTYP
L_TYP
OPATRENI1
OPATRENI2
OHROZENI
ID
NAZEV
PRVEK
ZDROJ
ZDR_POPIS
KATASTR
CHARAKTER1
CHARAKTER2
KAT_OCHR
FUNKCNOST
E_STAB
STG
FYZIOTYP
L_TYP
OPATRENI1
BIOCENTRA
RC110
U Náhonu
RC
X
Koncepční vymezení prvků R a NR ÚSES z roku 2012
Borotice nad Jevišovkou
Bc tvoří komplex relativně zachovalých lužních lesů a jiných mokřadních stanovišť.
les - VKP dle § 3 zákona 114/92 Sb.
funkční
3
1BC3
KU,LO
1D1,1L1,1L2,
Šetrné lesní hospodaření. euroamerické topoly měly být postupně nahrazovány domácími druhy topolů s
příměsí dalších autochtonních lužních dřevin.
Výchovné zásahy a doplnění novými výsadbami - olše jasan, jilm
Porosty jsou potenciálně ohroženy těžbou a výsadbou nepůvodních druhů dřevin. Do některých ploch
pronikají neofyty. V okrajových porostech dochází k eutrofizaci vlivem splachu hnojiv z okolních polí.
RC111
Poštovna
RC
X
Různověké porosty lesního celku Poštovna. Porosty tvoří ucelené porosty s monkulturami akátin nebo dubů
s příměsí lípy.
funkční
3
2BC5,2B2,1BD3
KU,KR
1D5,1D9,1S1,
Přeměna druhové skladby na přirozenou druhovou skladbu. Vytvářet etážový, různověký porost s doplněnou
dřevinnou skladbou dle STG.
Cílová společenstva: lesní mezofilní.
C01
Pod Kozí horkou
LC
U
Územní plán obce Borotice z roku 2005
Severní svah porostlý akátinami, částečně nově vyklučeno.
funkční
2
1BD2,1BD3
KU,KR
V akátových porostech postupné přeměna na dubové hospodářství. Vytvářet etážový, různověký porost s
OPATRENI2
OHROZENI
ID
NAZEV
PRVEK
ZDROJ
ZDR_POPIS
KATASTR
CHARAKTER1
CHARAKTER2
KAT_OCHR
FUNKCNOST
E_STAB
STG
FYZIOTYP
C02
Borotický lesík
LC
U
Severní svah s lesním porostem lípy, dubu a akátin.
funkční
3
2B2
KU,KR
strana 24 z 33
L_TYP
OPATRENI1
1S1
Přeměna druhové skladby na přirozenou druhovou skladbu. Vytvářet etážový, různověký porost s doplněnou
dřevinnou skladbou dle STG.
OPATRENI2
OHROZENI
ID
NAZEV
PRVEK
ZDROJ
ZDR_POPIS
KATASTR
CHARAKTER1
CHARAKTER2
KAT_OCHR
FUNKCNOST
E_STAB
STG
FYZIOTYP
L_TYP
OPATRENI1
OPATRENI2
OHROZENI
ID
NAZEV
PRVEK
ZDROJ
ZDR_POPIS
KATASTR
CHARAKTER1
CHARAKTER2
KAT_OCHR
FUNKCNOST
E_STAB
STG
FYZIOTYP
L_TYP
OPATRENI1
OPATRENI2
OHROZENI
ID
NAZEV
PRVEK
ZDROJ
ZDR_POPIS
KATASTR
CHARAKTER1
CHARAKTER2
KAT_OCHR
FUNKCNOST
E_STAB
STG
FYZIOTYP
L_TYP
OPATRENI1
OPATRENI2
OHROZENI
C03
Za Jevišovkou
LC
U
Dolní část toku řeky Jevišovky s písčitojílovitými náplavy. V korytě se nachází porosty makrofyt.
Břehové porosty – js, ol, vr, keře podél přirozené meandrujícího břehu toku Jevišovky.
funkční
3
1BC4
V
1L2,1L4
Důležité je zachování charakteru toku vhodného pro existenci sekavců Cobitis sp., na lokalitu nesmí být
vysazováni rybí predátoři, nutné je celkově šetrné rybářské
Je třeba zamezit úpravám toku (odstranění písčitých a písčito-jílovitých náplavů, masivnímu odlesnění,
přehrazení) a nešetrnému rybářskému obhospodařování.
C04
Oleksovicko
LC
U
Orná půda na rovině mezi vinohradem a OLP. Bez dřevin.
navržený
1
1BD3
SE
Založit biocentrum s cílovým společenstvem – ekosystém lesní. Druhová skladba při obnově bude v místech
zalesnění dle stanoveného LT (stanoví UHUL Brandýs nad Labem).
Cílová společenstva: lesní a luční mezofilní.
Větrnná eroze. Ohrožení nevhodnými hospodářskými způsoby obnovy.
C05
U vinohradu
LC
U
Orná půda na rovině mezi vinohradem a OLP. Bez dřevin.
navržený
1
1BD3
SE
Založit biocentrum s cílovým společenstvem – ekosystém lesní. Druhová skladba při obnově bude v místech
zalesnění dle stanoveného LT (stanoví UHUL Brandýs nad Labem).
Cílová společenstva: lesní a luční mezofilní.
Větrnná eroze. Ohrožení nevhodnými hospodářskými způsoby obnovy.
strana 25 z 33
2.3.
BIOKORIDORY
ID
NAZEV
PRVEK
ZDROJ
ZDR_POPIS
KATASTR
CHARAKTER1
CHARAKTER2
KAT_OCHR
FUNKCNOST
E_STAB
STG
FYZIOTYP
L_TYP
OPATRENI1
OPATRENI2
K01
Borotice
LK
U
Severovýchodní svah - okraj Borotického lesíku s akátinami.
Bk vymezen v modální ose mezofilní.
funkční
2
2B2,1BC3
KU,KR
1S1,1D1
V akátových porostech postupné přeměna na dubové hospodářství.
Vytvářet etážový, různověký porost s doplněnou dřevinnou skladbou dle STG.
ID
NAZEV
PRVEK
ZDROJ
ZDR_POPIS
KATASTR
CHARAKTER1
CHARAKTER2
KAT_OCHR
FUNKCNOST
E_STAB
STG
FYZIOTYP
L_TYP
K02
Za kovárnou
LK
U
Meze a okraj lesního pásu s akátinami jižně od zástavby Borotic.
funkční
2
1BD3,2B2
KU,KR
1S1,1D5,
Meze v západní části bk ponechat bez zásahů jako refugium pro drobné obratlovce a ptáky.
OPATRENI1
OPATRENI2
OHROZENI
ID
NAZEV
PRVEK
ZDROJ
ZDR_POPIS
KATASTR
CHARAKTER1
CHARAKTER2
KAT_OCHR
FUNKCNOST
E_STAB
STG
FYZIOTYP
L_TYP
OPATRENI1
OPATRENI2
OHROZENI
K03
u silnice
LK
U
Původní mez s ovocnými stromy podél polní cesty - v současnosti třešeň, zbytky švestek a ořešáků.
ID
NAZEV
PRVEK
ZDROJ
ZDR_POPIS
KATASTR
CHARAKTER1
CHARAKTER2
KAT_OCHR
FUNKCNOST
E_STAB
STG
FYZIOTYP
L_TYP
K04
u silnice
LK
U
Orná půda na severovýchodním svahu. Bez dřevin.
OPATRENI1
funkční
2
1BD3
KU,KR
Ponechat bez zásahů jako refugium pro drobné obratlovce a ptáky.
Likvidace akátových porostů.
navržený
2
1BD2,1BD3,1BC3
SE
Na orné půdě nově založit bk v šířce 15 m, ostatní plochy jako travinobylinné porosty., Navržený biokoridor s
cílovým společenstvem – ekosystém stepní
OPATRENI2
OHROZENI
strana 26 z 33
ID
NAZEV
PRVEK
ZDROJ
ZDR_POPIS
KATASTR
CHARAKTER1
CHARAKTER2
KAT_OCHR
FUNKCNOST
E_STAB
STG
FYZIOTYP
L_TYP
OPATRENI1
K05
Pod kozí horkou
LK
U
Okraj svahového akátového porostu, místy keře nebo jen lada. Nepovolené skládky TKO.
část les - VKP dle § 3 zákona 114/92 Sb.
funkční
2
1BD3,1BC3
KU,KR
1D1,1S1
OPATRENI2
OHROZENI
ID
NAZEV
PRVEK
ZDROJ
ZDR_POPIS
KATASTR
CHARAKTER1
CHARAKTER2
KAT_OCHR
FUNKCNOST
E_STAB
STG
FYZIOTYP
L_TYP
OPATRENI1
OPATRENI2
K06
Nad cihelnou
LK
U
Orná půda na západní části katastru - navazuje na koridor v katastru Lechovice
navržený
1
1BD2,1BD3
SE
Na orné půdě nově založit bk v šířce 15 m,
Cílem je zapojená společenstva dřevin a keřů s přirozenou druhovou skladbou. Druhová skladba dřevin dle
STG.
OHROZENI
ID
NAZEV
PRVEK
ZDROJ
ZDR_POPIS
KATASTR
CHARAKTER1
CHARAKTER2
KAT_OCHR
FUNKCNOST
E_STAB
STG
FYZIOTYP
L_TYP
OPATRENI1
K07
Náhon
LK
U
Doprovodné lužní porosty kolem odlehčovacího kanálu řeky Jevišovky. Hlavními dřevinami dub, topol, vrba
a olše.
Bk vymezen v modální ose vodní, mokrá a zamokřená.
funkční
3
1BC3
LO
1D1
V lesních porostech je nutno cílit jejich obhospodařovávání způsobem, tak aby získaly v budoucnu úlohu
biokoridorů.
OPATRENI2
OHROZENI
ID
NAZEV
PRVEK
ZDROJ
ZDR_POPIS
KATASTR
CHARAKTER1
CHARAKTER2
KAT_OCHR
FUNKCNOST
E_STAB
STG
FYZIOTYP
L_TYP
OPATRENI1
K08
Za studánkou
LK
U
Jižní svah pod viniční tratí U vinohradu blok orné půdy.
Bk vymezen v modální ose relativně sušší a teplejší.
navržený
1
1BD3
SE
1D5
Na orné půdě nově založit bk v šířce 15 m.
strana 27 z 33
OPATRENI2
Cílem je zapojená společenstva dřevin a keřů s přirozenou druhovou skladbou. Druhová skladba dřevin dle
STG.
OHROZENI
ID
NAZEV
PRVEK
ZDROJ
ZDR_POPIS
KATASTR
CHARAKTER1
CHARAKTER2
KAT_OCHR
FUNKCNOST
E_STAB
STG
FYZIOTYP
L_TYP
OPATRENI1
OPATRENI2
NK23 a
Oleksovicko
NK
X
Plocha navazuje na stávající větrolam - OLP. Tvoří stromové a keřové patro - zastoupen dub, javor
jasnolistý.
Bk vymezen v ose teplomilná dubová.
navržený
1
1BD3
SE
Rozšíření navazujícího větrolamu - cílovým společenstvem – stepní (stepních lada), zastoupeny mohou být
ostrůvky keřů a solitérní stromy.
biokoridorů.
OHROZENI
ID
NAZEV
PRVEK
ZDROJ
ZDR_POPIS
KATASTR
CHARAKTER1
CHARAKTER2
KAT_OCHR
FUNKCNOST
E_STAB
STG
FYZIOTYP
L_TYP
OPATRENI1
OPATRENI2
OHROZENI
ID
NAZEV
PRVEK
ZDROJ
ZDR_POPIS
KATASTR
CHARAKTER1
CHARAKTER2
KAT_OCHR
FUNKCNOST
E_STAB
STG
FYZIOTYP
L_TYP
OPATRENI1
OPATRENI2
OHROZENI
NK23 b
Za Heřmanovem
NK
X
Stávající větrolam - OLP. Tvoří stromové a keřové patro - zastoupen dub, javor jasnolistý.
Bk vymezen v ose teplomilná dubová.
navržený
1
1BD3
SE
1S1
biokoridorů.
Cílová společenstva: lesní mezofilní.
RKJ39 a (RBK157)
Jevišovka
RK
X
Dolní část toku řeky Jevišovky s písčitojílovitými náplavy. Přestože jde převážně o upravený vodní tok, hostí
druhově poměrně bohatá společenstva vodních makrofyt
Na lokalitě se vyskytuje populace hybridního komplexu sekavců. Bk vymezen v modální ose vodní, mokrá a
zamokřená.
vodní tok, les- VKP dle § 3 zákona 114/92 Sb.,EVL CZ0623041 - Jevišovka
funkční
3
1BC4
LO
1L2
strana 28 z 33
ID
NAZEV
PRVEK
ZDROJ
ZDR_POPIS
KATASTR
CHARAKTER1
CHARAKTER2
KAT_OCHR
FUNKCNOST
E_STAB
STG
FYZIOTYP
L_TYP
OPATRENI1
OPATRENI2
OHROZENI
RKJ39 b (RBK157)
Jevišovka
RK
X
Dolní část toku řeky Jevišovky s písčitojílovitými náplavy. Přestože jde převážně o upravený vodní tok, hostí
druhově poměrně bohatá společenstva vodních makrofyt
Na lokalitě se vyskytuje populace hybridního komplexu sekavců. Bk vymezen v modální ose vodní, mokrá a
zamokřená.
vodní tok, les- VKP dle § 3 zákona 114/92 Sb.,EVL CZ0623041 - Jevišovka
funkční
3
1BC4
LO
1L2
strana 29 z 33
2.4.
INTERAKČNÍ PRVKY
ID
NAZEV
P
KATASTR
CHARAKTER1
FUNKCNOST
STG
OPATRENI1
I01
Pod hájenou
IP
Borotice nad
Jevišovkou
Orná půda v rozlehlém bloku. Návrh v poloze
původní cesty.
navržený
1BD2
I02
Pod hájenou
IP
Borotice nad
Jevišovkou
původní cesty.
navržený
1BD2
I03
Pod hájenou
IP
Pás ovocných stromů - švestek podel cesty.
navržený
1BD3
I04
Pod lesem
IP
1BD2
Pod Kozí
horkou
Na kozí
horce
Na kozí
horce
Na kozí
horce
IP
funkční
1BD3
navržený
1BD2,1B
D3
1BD2,1B
D3
1BD2,1B
D3
I09
U kříže
IP
Borotice nad
Jevišovkou
Skupiny keřů na nízké mezi cesty. Zastoupeny
keře - trnka, bez, ptačí zob.
Původní mez s ovocnými stromy podél polní cesty
- v současnosti třešeň, zbytky švestek a ořešáků.
Orná půda v rozlehlém bloku. Ohrožení vodní
erozí.
Větrolam - ochranný lesní pás. Tvořen jasanem
javorolistým, topolem a keřovými pásy.
Původní větrolam - ochranný lesní pás - dnes bez
výsadeb - odstraněno z důvodu využívání plochy
jako letiště.
Orná půda v rozlehlém bloku.
funkční
I05
Borotice nad
Jevišovkou
Borotice nad
Jevišovkou
Borotice nad
Jevišovkou
Borotice nad
Jevišovkou
Borotice nad
Jevišovkou
Borotice nad
Jevišovkou
Založení (obnovu) polní cesty s výsadbovým
pásem stromů a keřů šířky 3 m. V dřevinné
skladbě budou zastoupeny výhradně domácí
druhy dřevin. dle STG
Založení (obnovu) polní cesty s výsadbovým
pásem stromů a keřů šířky 3 m. V dřevinné
skladbě budou zastoupeny výhradně domácí
druhy dřevin. dle STG
Obnovit stromořadí ovocných stromů nebo
stromořadí s keřovým pásem.
Založit nízkou mez (zatravnit a osázet
stromořadím) pás až do šířky 3,0 m.
Ponechat bez zásahů jako refugium pro drobné
obratlovce a ptáky.
Navržen protierozní průleh nebo pás - liniové
výsadby keřů.
Ponechat bez zásahů jako refugium pro drobné
obratlovce a ptáky.
Ponechat bez výsadeb - pouze zatravnění.
I10
Na dolině
IP
Borotice nad
Jevišovkou
I11
U Hodonic
IP
I12
U Hodonic
I13
I14
I06
I07
I08
IP
IP
IP
funkční
funkční
navržený
1BD2
funkční
2B2
Borotice nad
Jevišovkou
funkční
2B2
IP
Borotice nad
Jevišovkou
funkční
2B2
U Hodonic
IP
Borotice nad
Jevišovkou
funkční
2B2
U Hodonic
IP
Borotice nad
Jevišovkou
funkční
2B2
Realizace a úpravy prvku je třeba navrhnout s
ohledem k výskytu zvláště chráněného druhu
živočicha - dropa velkého. Zatravnění a
skupinové liniové výsadby s preferenci ovocných
dřevin, tak aby nevznikla souvislá pohledová
bariera.
živočicha - dropa velkého
strana 30 z 33
ID
I15
NAZEV
U Hodonic
P
IP
KATASTR
Borotice nad
Jevišovkou
CHARAKTER1
FUNKCNOST
funkční
STG
2B2
I16
U Hodonic
IP
Borotice nad
Jevišovkou
Orná půda v rozlehlém bloku.
navržený
1BD2
I17
Na dolině
IP
Borotice nad
Jevišovkou
původní cesty
navržený
1BD2
I18
Na dolině
IP
Borotice nad
Jevišovkou
původní cesty
navržený
1BD2
I19
Na dolině
IP
Borotice nad
Jevišovkou
Úzké eutrofizované travinobylinné pásy podél
nezpevněné polní cesty.
navržený
1BD2
I20
Na dolině
IP
Borotice nad
Jevišovkou
navržený
1BD2
I21
Na dolině
IP
Borotice nad
Jevišovkou
navržený
1BD2
I22
Na zadních
IP
Borotice nad
Jevišovkou
navržený
1BD2
OPATRENI1
bariera.
bariera.
bariera.
bariera.
bariera.
bariera.
bariera.
strana 31 z 33
ID
I23
NAZEV
Na zadních
P
IP
KATASTR
Borotice nad
Jevišovkou
CHARAKTER1
FUNKCNOST
navržený
STG
1BD2
I24
Na zadních
IP
Borotice nad
Jevišovkou
navržený
1BD2
I25
Na dolině
IP
Borotice nad
Jevišovkou
původní cesty
navržený
1BD2
I26
Na dolině
IP
Borotice nad
Jevišovkou
původní cesty
navržený
1BD2
I27
Na dolině
IP
Borotice nad
Jevišovkou
javorolistým, lípou, dubem a keřovými pásy.
funkční
2B2
I28
Na dolině
IP
Borotice nad
Jevišovkou
funkční
2B2
I29
Na dolině
IP
Borotice nad
Jevišovkou
funkční
2B2
I30
U
křídlovických
hranic
U
křídlovických
hranic
U
křídlovických
hranic
Prostřední
pole
IP
Borotice nad
Jevišovkou
funkční
2B2
IP
Borotice nad
Jevišovkou
funkční
2B2
IP
Borotice nad
Jevišovkou
funkční
2B2
IP
Borotice nad
Jevišovkou
původní cesty
navržený
1BD2
I31
I32
I33
OPATRENI1
skupinové liniové výsadby s ovocných dřevin, tak
aby nevznikla souvislá pohledová bariera.
bariera.
bariera.
bariera.
bariera.
strana 32 z 33
ID
NAZEV
P
KATASTR
CHARAKTER1
FUNKCNOST
STG
OPATRENI1
I34
U
křídlovických
hranic
IP
Borotice nad
Jevišovkou
původní cesty
navržený
1BD2
I35
U
křídlovických
hranic
IP
Borotice nad
Jevišovkou
původní cesty
navržený
1BD2
I36
Prostřední
pole
IP
Borotice nad
Jevišovkou
původní cesty
navržený
1BD2
I37
U
křídlovických
hranic
IP
Borotice nad
Jevišovkou
původní cesty
navržený
1BD2
I38
U
křídlovických
hranic
IP
Borotice nad
Jevišovkou
původní cesty
navržený
1BD2
bariera.
bariera.
bariera.
bariera.
bariera.
2.5.
POTŘEBA PLOCHY PRO ZALOŽENÍ MÚSES NA ZPF
Pořadové číslo:
Viz Hlavní výkres
Viz Hlavní výkres
Viz Hlavní výkres
celkem v k.ú. Borotice nad Jevišovkou
Název:
Biocentra
Biokoridory
Interakční prvky
Plocha ZPF (m2):
Význam:
37 990,0
43 675,0
51 989,0
LC
LK
IP
133 654,0 m2

textová část ÚSES - příloha odůvodnění

Transkript

Podobné dokumenty

zde ke stažení

ÚP Žerůtky ÚSES

Lednice SEA

Strategický plán rozvoje obce Želechovice nad Dřevnicí 2015

hodnocení vlivů na území soustavy

textová část - průvodní zpráva