37_necasova_s115-118 154KB Oct 08 2012 04:04:38 PM
Transkript
37_necasova_s115-118 154KB Oct 08 2012 04:04:38 PM
ROZDÍLY MEZI PLEVELOVÝMI SPOLE ENSTVY NA POZEMCÍCH S KONVEN NÍM A EKOLOGICKÝM ZP SOBEM HOSPODA ENÍ Differences between weed communities on the fields with conventional and organic farming Michaela Ne asová, Lud k Tyšer, Josef Soukup Katedra agroekologie a biometeorologie, eská zem d lská univerzita v Praze Summary: During June and July 2006, the phytocoenological survey was carried out in selected agricultural companies in the Czech Republic. These companies were situated in different climate and soil conditions. Weed communities were evaluated on twelve fields; six of them with organic farming and the other ones with conventional farming. The observations were focused on weed dominance under different farming systems. The influence of farming system on occurence of some weed species was approved by multivariate analysis CCA (Canonical Correspondence Analysis). 7,3 % of total variability was explained by different farming system. Appearance of some species presented in Black and Red List of Vascular Plants of the Czech Republic was noticed. Key words: weed communities, conventional farming, organic farming, Canonical Correspondence Analysis (CCA) Souhrn: V pr b hu ervna a ervence 2006 byl proveden fytocenologický pr zkum v n kolika zem d lských podnicích s konven ním a ekologickým zp sobem hospoda ení, které se nacházejí v r zných klimatických a p dních podmínkách. Pro vlastní hodnocení bylo použito 12 pozemk (6 s konven ním zp sobem hospoda ení a 6 s ekologickým zp sobem), sledována byla pokryvnost plevel . Pomocí mnohorozm rné analýzy ekologických dat (CCA – Canonical correspondence analysis) byl prokázán vliv odlišného zp sobu hospoda ení na druhovou skladbu plevel . Vliv zp sobu hospoda ení na plevelné spektrum (pokryvnost plevel ) byl shledán statisticky významným, faktor rozdílného zp sobu hospoda ení vysv tluje 7,3 % celkové variability. Dále byl zaznamenán výskyt n kterých druh uvedených v erném a erveném seznamu cévnatých rostlin eské republiky. Klí ová slova: plevelné spole enstvo, konven ní zem d lství, ekologické zem d lství, kanonická koresponden ní analýza (CCA) Úvod Kulturní rostliny spole n s plevely tvo í um lá rostlinná spole enstva, tzv. agrofytocenózy. Celkový po et plevel je se dá odhadnout na 350 až 400 druh , ale nej ast ji se setkáváme asi s 50 druhy (st ední Evropa) (Klika, 1955). Na území eské republiky se vyskytuje mezi plevely asi 260 taxon vyšších rostlin a 12 zaplevelujících kulturních rostlin (Kropá , 1986). Z 300 druh plevel rostoucích ve st ední Evrop je vždy jen 20 až 50 druh pohromad , které jsou zastoupeny v jednom spole enstvu (Volf, 1969). Kropá (1986) na základ 23 rok trvajícího studia zaplevelení polních kultur na širším území SR konstatuje, že druhová skladba spole enstev plevel je stále chudší, n které druhy zcela mizí, v tšina jich ustupuje pomaleji. V jednotlivých porostech zaznamenal pokles z 30 – 35 druh na 7-10 druh . Rovn ž Tyšer (2002) uvádí, že plevelná spole enstva na našich polích jsou dnes velmi druhov chudá a nevyvážená. V ad oblastí a plodin se škodliv vyskytují pouze 2-3 plevele. P ítomnost plevelného druhu v agrofytocenóze je ovlivn na ekologickými faktory stanovišt , biologickými vlastnostmi kulturní rostliny a intenzitou p stebních technologií (Kohout, 1997). Poznatky získané studiem zm n ve složení plevelové vegetace ukazují, že dochází a bude docházet ke snižování druhové pestrosti plevelových spole enstev a p ežívají jen spole enstva složená z druh se širší ekologickou amplitudou, která jsou nejvíce p izp sobena intenzifika ním opat ením v rostlinné výrob (Kropá , 1985). Takto druhov chudá spole enstva jsou velmi t žko regulovatelná a plevele, které se vyskytují dominantn , mají vysokou konkuren ní schopnost. Soudobé spole enské požadavky sm ují ke zvyšování diverzity plevel a po tu ekologických interakcí, takže plevele by m ly být spíše vid ny jako interaktivní spole enstva, než jako pouhé cíle potla ování (Clements et al., 1994). Materiál a metody V pr b hu ervna a ervence 2006 byl proveden fytocenologický pr zkum v n kolika zem d lských podnicích konven ního a ekologického zp sobu hospoda ení, které se nacházejí v r zných klimatických a p dních podmínkách. Pro vlastní hodnocení bylo použito 12 pozemk (6 s konven ním zp sobem hospoda ení a 6 s ekologickým zp sobem). Pro každý zp sob hospoda ení byly vybrány 2 pozemky s p dním typem ernozem, 2 s p dním typem luvizem a 2 s p dním typem kambizem. Na každém p dním typu pro jednotlivé zp soby hospoda ení byla sledování uskute n na v porostu okopanin a ozimých obilnin. Sledována byla pokryvnost jednotlivých druh plevel na 1 m2 v p ti opakováních. Druhové složení spole enstev bylo na jednotlivých pozemcích up esn no Proceeding of conference „Organic farming 2007“, 6.-7.2. 2007 115 zaznamenáním druh , které se vyskytovaly v okolí místa odhadu pokryvnosti na ploše p ibližn 5 ha. Následn byla provedena mnohorozm rná analýza ekologických dat pomocí programu CANOCO (Lepš et Šmilauer, 2003). Mnohorozm rné techniky nahrazují velké množství p vodních prom nných malým množstvím nových prom nných (t m se pak íká hlavní osy). P itom využívají toho faktu, že p vodní prom nné jsou spolu korelované (Herben et Münzbergerová, 2002). Na základ analýzy DCA (Detrended Correspondence Analysis) byla zjišt na délka nejdelšího gradientu 4,334, proto byla pro další zpracování zvolena kanonická koresponden ní analýza (Canonical Correspondence Analysis, CCA). Jako závislé prom nné byly použity hodnoty pokryvností všech sledovaných druh , jako nezávislé prom nné typ hospoda ení (ekologický a konven ní zp sob) a jako kovariáty p dní typ ( ernozem, luvizem a kambizem) a plodina (ozim, okopanina). Vylou ením vlivu kovariát bylo možno analyzovat jen tu ást variability závislých prom nných, která není vysv tlitelná r zným typem p dy i plodiny. Byla provedena odmocninová transformace a snížení váhy vzácných druh (downweighting of rare species). Botanická nomenklatura je upravena dle Kubát et al. (2002). Výsledky a diskuse Vliv zp sobu hospoda ení na plevelné spektrum (pokryvnost plevel ) byl shledán statisticky významným (p=0,0020 v randomiza ním testu všech kanonických os p i 499 permutacích). Faktor rozdílného zp sobu hospoda ení vysv tluje 7,3 % celkové variability po ode tení kovariát. Na základ této analýzy byl vytvo en ordina ní diagram (Graf 1), který je grafickým vyjád ením vlivu odlišného zp sobu hospoda ení na p d na vybrané druhy plevel . Jak je z grafu z ejmé, plevelné spektrum na pozemcích s ekologickým zp sobem hospoda ení je druhov bohatší, vyskytovaly se druhy jako Stachys annua, Descurainia sophia, Anagallis arvensis, Lactuca serriola, Silene noctiflora, Chenopodium ficifolium, Centaurea cyanos, Vicia angustifolia, Urtica dioica, Chenopodium polyspermum, Rumex obtusifolius, Arabidopsis thaliana, Sagina procumbens, Juncus bufonius, Gnaphalium uliginosum, Galeopsis tetrahit, Stachys palustris, Odontites vernus, Matricaria discoidea, Persicaria hydropiper, atd. Naopak druhy jako Artemisia vulgaris, Taraxacum spp., Persicaria lapathifolia, Malva neglecta, Avena fatua, Sonchus oleraceus, Viola arvensis, Mercurialis annua, atd. se vyskytovaly na pozemcích s konven ním zp sobem hospoda ení. Na ekologicky obhospoda ovaných pozemcích byl zaznamenán výskyt n kterých druh , které jsou uvedeny v erném a erveném seznamu cévnatých rostlin eské republiky (Procházka, 2001). Ze siln ohrožených druh (skupina C2) byl nalezen Stachys annua a Odontites vernus, z ohrožených druh (skupina C3) Aphanes arvensis a Hyoscyamus niger a dále bylo zaznamenáno n kolik vzácn jších druh , které vyžadují další pozornost (skupina C4a), jako Silene noctiflora, Centaurea cyanus, Lycopsis arvensis a Galium spurium. Záv r Odlišný zp sob hospoda ení na p d ovliv uje složení plevelného spektra, druhy vyskytující se na pozemcích s konven ním zp sobem hospoda ení jsou druhy s širokou ekologickou amplitudou jako Viola arvensis a dále potom druhy, které jsou spjaty s p stováním ekonomicky významných plodin (nap . vydrol epky, plevelná epa). Také je možné zaznamenat výskyt pozdn jarních druh okopanin jako Amaranthus retroflexus, Persicaria lapathifolia, Mercurialis annua, Sonchus oleraceus. Plevelné spektrum na pozemcích s ekologickým zp sobem hospoda ení je druhov bohatší a asto se vyskytují druhy, které charakterizují ekologické vlastnosti stanovišt , nap . Stachys annua jako indikátor ernozemí, Lamium purpureum jako indikátor luvizemí a Polygonum hydropiper jako indikátor kambizemí, jak uvádí nap . Kühn (1967). Pod kování Výzkum je ešen s podporou projektu NAZV . 1R55010 a výzkumného zám ru MSM 6046070901. Použitá literatura CLEMENTS, D., WEISE, S., SWANTON, J. (1994): Integrated weed management and weed species diversity. Phytoprotection, 75, s. 1-18. HERBEN, T., MÜNZBERGEROVÁ, Z. (2002): Zpracování geobotanických dat v p íkladech. ást I. Data o druhovém složení. P F UK, Praha. KLIKA, J. (1955): Nauka o rostlinných spole enstvech. SAV, Praha. KOHOUT, V. (1997): Plevele polí a zahrad. Agrospoj, Praha. KROPÁ , Z. (1985): Zhodnocení dosavadního vývoje a zm n plevelové vegetace obilnin a okopanin SR. Záv re ná zpráva 1981 – 1985. Botanický ústav SAV, Pr honice. KROPÁ , Z. (1986): Zhodnocení plevelných druh v SR se z etelem na jejich škodlivost a rozší ení. In: Sborník p ednášek z X. eskoslovenské konference o ochran rostlin, Brno, s. 239-240. KUBÁT, K., HROUDA, L., CHRTEK, J. ml., KAPLAN, Z., KIRSCHNER, J., ŠT PÁNEK, J. (2002): Klí ke kv ten eské republiky. Academia, Praha. 116 Sborník z konference „Ekologické zem d lství 2007“, 6.-7.2. 2007 KÜHN, F. (1967): Indikace p dního typu podle plevelové vegetace. Rostlinná výroba, 13:4, s. 333-360. LEPŠ, J., P. ŠMILAUER (2003): Multivariate analysis of ecological data using CACOCO. Cambridge University Press, Cambridge. PROCHÁZKA, F. (2001): erný a ervený seznam cévnatých rostlin eské Republiky. P íroda, Praha, 18, s. 1-166. VOLF, F. (1969): Spole enstva plevel v r zných výrobních zem d lských typech. Habilit.doc.práce, VŠZ Praha, 159 s. 8 Graf 1: Grafické vyjád ení pokryvnosti plevel s použitím unimodální gradientové analýzy (CCA) Graph 1: Ordination diagram of farming systems and weed dominance (Canonical Correspondence Analysis) PAPRH VERHE LAMAM RAPRA VERPO SPRAR PLAMA NEAPA AGRRE FUMOF CHEHY POLAV EPHHE VICTE RUMOB ECHCG THLAR TARSS STAAN POLLA GAETE CHEPO DESSO MATIN CAPBP CIRAR STEME ARBTH ANGAR VIOAR EPISS ATXPA APHAR KONVEN EKOL SONAS POLCO LAMPU LACSE GALAP POLPE MELNO CHEAL VERPE VERAR CHEFI URTDI VICHI CERSS POAAN TRFRE AETCY MYOAR VICAN SAIPR PTLAN STAPA CONAR HOLMO GNAUL SONAR MALNE ODOVE EQUAR PLAMI APESV POLHY MENAR AVEFA JUNBU CENCY SONOL MATMT ARTVU SOLTU BRSNN AMARE MERAN -8 BEAVX -4 Proceeding of conference „Organic farming 2007“, 6.-7.2. 2007 6 117 Legenda ke grafu .1: Kód Bayer AETCY AGRRE AMARE ANGAR APESV APHAR ARBTH ARTVU ATXPA AVEFA Aethusa cynapium Elytrigia repens Amaranthus retroflexus Anagallis arvensis Apera spica-venti Aphanes arvensis Arabidopsis thaliana Artemisia vulgaris Atriplex patula Avena fatua BEAVX Beta vulgaris epa POLAV BRSNN Brassica napus subsp. napus epka olejka POLCO CAPBP Capsella bursa-pastoris Kokoška pastuší tobolka POLHY CENCY Centaurea cyanus Chrpa modrá POLLA CERSS CIRAR Cerastium spp. Cirsium arvense Rožec Pchá oset POLPE PTLAN CNSOR Consolida orientalis Ostrožka východní RAPRA COIMA CONAR DESSO ECHCG EPHEX EPHHE EPISS EQUAR FUMOF GALAP GAETE GERPU GNAUL HOLMO CHEAL Conium maculatum Convolvulus arvensis Descurainia sophia Echinochloa crus-galli Euphorbia exigua Euphorbia helioscopia Epilobium spp. Equisetum arvense Fumaria officinalis Galium aparine Galeopsis tetrahit Geranium pussilum Gnaphalium uliginosum Holcus mollis Chenopodium album Bolehlav plamatý Svla ec rolní Úhorník mnohodílný Ježatka ku í noha Pryšec drobný Pryšec kolovratec Vrbovka P esli ka rolní Zem dým léka ský Svízel p ítula Konopice polní Kakost mali ký Prot ž bažinná Medyn k m kký Merlík bílý RUMOB SAIPR SOLTU SONAR SONAS SONOL SPRAR STAAN STAPA STEME TARSS THLAR TRFRE URTDI VERAR CHEFI Chenopodium ficifolium Merlík fíkolistý VERHE CHEHY Chenopodium hybridum Chenopodium polyspermum Juncus bufonius Lactuca serriola Lamium amplexicaule Lamium purpureum Malva neglecta Tripleurospermum inodorum Matricaria discoidea Merlík zvrhlý Merlík mnohosemenný Sítina žabí Locika kompasová Hluchavka objímavá Hluchavka nachová Sléz p ehlížený He mánkovec nevonný He mánek ter ovitý VERPE CHEPO JUNBU LACSE LAMAM LAMPU MALNE MATIN MATMT Latinský název eský název Tetlucha kozí pysk Pýr plazivý Laskavec ohnutý Drchni ka rolní Chundelka metlice Nepatrnec rolní Husení ek rolní Pelyn k ernobýl Lebeda rozkladitá Oves hluchý Adresa autora Michaela Ne asová Katedra agroekologie a biometeorologie eská zem d lská univerzita v Praze Kamýcká 957, 165 21 Praha 6 – Suchdol 118 Kód Bayer MELNO MENAR MERAN MYOAR NEAPA ODOVE PAPRH PLAMA PLAMI POAAN Latinský název eský název Silene noctiflora Silenka no ní Mentha arvensis Máta rolní Mercurialis annua Bažanka ro ní Myosotis arvensis Pomn nka rolní Neslia paniculata epinka latnatá Odontites vernus Zdravínek jarní Papaver rhoeas Mák vl í Plantago major Jitrocel v tší Plantago uliginosa Jitrocel chudokv tý Poa annua Lipnice ro ní Polygonum Truskavec pta í aviculare Fallopia Opletka obecná convolvulus Persicaria Rdesno peprník hydropiper Persicaria Rdesno blešník lapathifolia Persicaria maculosa Rdesno ervivec Potentilla anserina Mochna husí Raphanus edkev ohnice raphanistrum Rumex obtusifolius Š ovík tupolistý Sagina procumbens Úrazník položený Solanum tuberosum Lilek brambor Sonchus arvensis Mlé rolní Sonchus asper Mlé drsný Sonchus oleraceus Mlé zelinný Spergula arvensis Kolenec rolní Stachys annua istec ro ní Stachys palustris istec bahenní Stellaria media Pta inec prost ední Taraxacum spp. Pampeliška Thlaspi arvense Penízek rolní Trifolium repens Jetel plazivý Urtica dioica Kop iva dvoudomá Veronica arvensis Rozrazil rolní Rozrazil Veronica hederifolia b e anolistý Veronica persica Rozrazil perský VERPO Veronica polita Rozrazil lesklý VICAN VICHI VICTE VIOAR Vicia angustifolia Vicia hirsuta Vicia tetrasperma Viola arvensis Vikev úzkolistá Vikev chlupatá Vikev ty semenná Violka rolní EKOL Ekologický zp sob hospoda ení KONVEN Konven ní zp sob hospoda ení Tel.: +420 22438 2774 Fax: e-mail: [email protected] Sborník z konference „Ekologické zem d lství 2007“, 6.-7.2. 2007
Podobné dokumenty
Vaše cesta přes digitální svět!
Klávesnice MODECOM MC-SK1 Solar je velmi výhodné řešení
pro ty, kteří mají zájem o bezdrátovou klávesnici. Její klíčovým prvkem je solární technologie, která
umožňuje nabíjet zařízení kdykoliv,
kdy...
Komunikační a interaktivní platformy 2011
Problematikou chovu skotu se na Agronomické fakultě v rámci Ústavu chovu a šlechtění zvířat zabývá
Oddělení chovu a šlechtění skotu. Výuka chovu a šlechtění skotu je rozdělena do několika částí. J...
VÝSLEDKY MONITORINGU NÁLETU KRYTONOSCŮ NA OPAVSKU
Z výsledků je zřejmé, že průběh náletu krytonosců silně závisí na konkrétních podmínkách v daném ročníku a
lokalitě. Přestože v letech 2008 a 2009 byl výskyt larev a % napadení stonků řepky přibliž...