Listy ODS 5/2007
Transkript
5/07 ListyODS05/2007 12.12.2007 18:36 Stránka 1 prosinec 2007 Ohlédnutí za 18. kongresem ListyODS05/2007 12.12.2007 18:36 Stránka 2 prosinec 2007 Ohlédnutí za kongresem Vážení čtenáři, držíte v rukách poslední letošní vydání Listů ODS.Toto číslo je v mnoha ohledech jiné, a to nejenom tím, že je poslední, ale především svým obsahem, kterým se vracíme k jednání 18. kongresu ODS. Pro toto vrcholné stranické jednání připravila mediální sekce zvláštní vydání Listů ODS, určené pro delegáty jednání. Obsah tohoto zvláštního vydání byl však natolik podstatný, že jsme se rozhodli s ním seznámit prostřednictvím tohoto vydání také všechny členy strany. Číslo, které máte před sebou, proto vychází především z textů, které pro kongres připravili členové vedení strany a další autoři. Obohatili jsme je o některé texty novější a aktualizovali jsme část týkající se analýz. Nu a samozřejmě jsme toto číslo doplnili o fotografie z místa konání, abychom i obrazem ilustrovali kongresové dění. Nicméně toto vydání si neklade za cíl kompletně zmapovat celé dění, to bude až obsahem kongresového sborníku, který připravujeme. Pokud byste ovšem už teď měli touhu sledovat dění na pražském Žofíně tak říkajíc krok za krokem, v takovém případě jsou vám k dispozici naše webové stránky www.ods.cz/kongres, kde najdete vše, co bylo na kongresu řečeno, a to jak v písemné, tak i v audiovizuální podobě. S blížícím se koncem roku je třeba upozornit na to, že hned na počátku roku 2008 čeká všechny členy jedna povinnost, a sice přeregistrování podle nových přihlášek. K tomuto kroku jsme byli nuceni přikročit na základě připomínek a požadavků Úřadu pro ochranu osobních údajů. Rovněž nám to ukládá usnesení VR. Údaje o jménu, příjmení, rodném čísle a adrese jsou podle zákona o ochraně osobních údajů považovány za údaje osobní. Vyplněním nových přihlášek splníme dikci tohoto zákona. Proces přeregistrace navíc odstraní chyby a sjednotí data, zároveň však zachová datum vstupu do strany; tímto tedy odpovídáme na množství dotazů týkajících se údaje o délce členství. To vše nás čeká, ale až v příštím roce. Do té doby je před námi ještě jedno z nejkrásnějších období roku – Vánoce. A tak Vám přejeme, aby ty nadcházející sváteční dny byly opravdu plné pohody a vzájemného porozumění, abyste nenechali do svých srdcí vstoupit nenávist a malověrnost a neuzavírali je pro své blízké a pro ty, kteří potřebují Vaši pomoc. Do nového roku Vám pak přejeme nejen obligátní zdraví, ale také sílu, optimismus a pevné nervy do nelehkého období příštího roku, a především samé dobré zprávy, které Vám, jako mediální sekce, budeme rádi přinášet. Tak tedy krásné Vánoce a na shledanou v novém roce. Milan Bouška vedoucí mediální sekce HK ODS 2 1 5/07 OBSAH Mirek Topolánek: 18. kongres byl zralý, klidný a důstojný Pavel Bém: Prvních deset maratónských kilometrů Ivan Langer: Dobré zprávy pro voliče ODS Petr Gandalovič: Vláda, která nezapomíná na své sliby Petr Nečas: Koalice má šanci uspět Petr Bendl: S čím jdeme do roku krajských voleb Petr Tluchoř: Jdeme do druhé třetiny Jiří Stříteský: Senátní modrá pojistka demokracie Přemysl Sobotka: Zůstaňme věrni svým zásadám Jan Zahradil: ODS v EPP – dočasné řešení Alexandr Vondra: Reforma EU: Co chceme a co nechceme Pozdravy ze zahraničí Zahraniční hosté Václav Klaus: Projev Mirek Topolánek: Projev Zpráva o činnosti Výkonné rady a Hlavní kanceláře ODS Pavel Kohout: Znalostní společnost a chvála kapitalismu Ladislav Jakl: Václav Klaus kandiduje svou prací Petr Fiala: ODS: úspěchy, rizika a výzvy František Cerha: Srovnání volebních preferencí Kongres ve fotografii Servis 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 14 15 15 16 17 22 26 27 28 29 30 32 ListyODS05/2007 12.12.2007 18:36 Stránka 3 18. kongres byl zralý, klidný a důstojný Mirek Topolánek předseda ODS Jak hodnotit 18. kongres ODS, který se svým průběhem fakticky zhodnotil sám? Jedna možnost tu je: popsat ho v protikladu ke komentářům českých médií. Ostatně pravdy se lze nejlépe dobrat v polemice. A pokud vyslovím opačný názor než česká média, nemohu být logicky od pravdy daleko. Kongres prý nebyl idylický, ale byl „divný a krátký,“ referovala ČT. Nevím, co si ve veřejnoprávní televizi představují pod pojmem idylický. Snad tím mají na mysli stranické sjezdy z doby před listopadem 1989. Co se týká Kongresu ODS, byl rozhodně natolik idylický, jak je to jen u demokratické strany možné. A že byl krátký? Nezdá se. Delegáti ani nevyčerpali čas daný na politickou debatu. Zřejmě tedy těch vnitřních problémů není v ODS zdaleka tolik, kolik by si přáli novináři, aby měli o čem referovat. Protože platí „dobrá zpráva, žádná zpráva“. Když už není, co konkrétně říci negativního, tak se použije alespoň termínu „divný“. Novináři se chytili prakticky jediného střetu, který vyvolal místopředseda Petr Bendl. Zatímco Vlastimil Tlustý se svou kritikou ekonomického programu vlády už nikoho nezajímal, Bendlův útok na koaliční spolupráci se ujal. Považuji jeho vystoupení za hrubou chybu. Když už mluvil o nutnosti zlepšit práci s médii – a měl v tom kus pravdy – pak sám předvedl, čím si škodíme nejvíce. Nejedností, svárlivostí a ukazováním zbytečně nezřízených mocenských ambicí. Škoda, že si nevzpomněl na mou loajalitu. Jestli něco novináři na vládě stoprocentně oceňují, pak je to schopnost nacházet konsenzus v rámci tří různorodých stran. Proto také brzy přestali věnovat pozornost steskům některých členů ODS nad tím, že prý ustupujeme z našeho ekonomického programu. Když uvidí, že v naší straně opět sílí revanšistické hlasy, že se projevuje zapšklý provincionalismus a nesebevědomé národovectví, že jsou mezi námi vlivní členové ODS, kterým se nelíbí rozdělení postů ve vládě, kteří by chtěli silou donutit menší koaliční partnery, jak mají hlasovat při volbě hlavy státu, kteří neunesou běžnou koaliční výměnu názorů, ocitneme se opět na černé listině. Nesmíme dovolit, abychom byli opět prezentováni jako arogantní strana, která válcuje své partnery. Trvalo nám dlouho, než jsme se této nezasloužené ná- lepky zbavili, a každý člen ODS, natož člen grémia, by toto měl chápat. Podle Mladé fronty dnes byl prý 18. kongres lhostejný a pasivní. Opět za tím cítím faktický nedostatek tvrdé kritiky, která by se dala naládovat do mediálních kanónů. Delegáti prostě jen nedali za pravdu několika málo radikálům, kteří chtěli spojovat osud vlády s osudem prezidentské volby či torpédovat dohodu o reformní evropské smlouvě, kterou vyjednala vláda pod mým vedením a já osobně. Ti, kteří si stěžovali na nedostatek debaty, nejen, že neuměli vyplnit prostor, který k ní byl dán, ale ani ve svých příspěvcích neuměli říci delegátům nic konkrétního a podstatného. Dokonce příliš nezaujali ani novináře, kteří se obvykle pídí po každém hlasu „proti“. Tento relativní klid neznamená, že byl kongres lhostejný a pasivní. Spíše klidný a důstojný, zralý a dostatečně kritický, bilanční a předvolební. V Lidových novinách usoudili, že „kritiků Topolánka a jeho vládnutí může být poměrně dost“. Důležité v té větě je sloveso „může“. Na kongresu se totiž oni kritici příliš neprojevili, kromě pár notoricky známých jmen. Kongres byl úspěšný – a tím nemyslím měření délky potlesku pro různé vystupující. To důležité se ukáže až nakonec, v usneseních. Na nevolebním kongresu je to jediná možnost, jak si vedení může ověřit respekt u členské základny. Jak jsem se již zmínil, radikální návrhy neprošly a já jsem s přijatými závěry spokojen. Nakonec jsem si nechal komentář Práva. Podle něj se po kongresu ukázalo, že uvnitř strany trvají programové a osobní diference, ale v zá- jmu dalšího trvání vlády a úspěchu ve volbách vystupuje do popředí potřeba demonstrovat jednotu. Myslím, že je to právě obráceně. Uvnitř ODS dnes není žádné relevantní křídlo, které by mělo sílu a chuť změnit status quo. Na kongresu se spíše projevila snaha jedinců a marginálních skupin využít mediálního zájmu a postavit se takříkajíc do světel kamer. Sám bych si dokázal na nevolebním kongresu vládní strany představit daleko okázalejší demonstraci jednoty a síly. Musím pochválit ministry, kteří přesvědčivě prezentovali naše úspěchy. Stejně jako některé členy grémia – za všechny jmenuji alespoň místopředsedu Petra Nečase, jehož úvodní projev byl vskutku brilantní, pronesený spatra a měl patřičný náboj. Ale celkově nám trochu chybí schopnost sebepotvrzování, ono hokejové mávání vlajkami a společné skandování. V tomto jediném bodě měly kritické komentáře pravdu. Zvolil jsem tento netradiční způsob hodnocení kongresu a snad mi to odpustíte. Ono opravdu není k jeho průběhu mnoho co dodat. Vše podstatné je na našich webových stránkách. Věřím, že pozornému čtenáři nicméně neuniklo, že toto poněkud klipovité hodnocení v sobě skrývá jedno ponaučení, pro které bych použil známé moudro: „Z malých příčin velké následky“. Delegáti 18. kongresu vědí, že byl úspěšný, klidný, bez zásadnějších sporů. Přesto médiím stačilo velice málo k vesměs negativnímu hodnocení. Pamatujme si to. Svou práci si kazíme a médiím nabízíme zbraně my sami. Toto bych prosil brát jako „poučení ze závěrů 18. kongresu“.Vezmu si je i pro sebe. 5/07 13 ListyODS05/2007 12.12.2007 18:37 Stránka 4 prosinec 2007 Ohlédnutí za kongresem Prvních deset maratónských kilometrů Pavel Bém 1. místopředseda ODS Politika je pro mne maratónským během, těžkou vytrvalostní disciplínou, pojmenovanou podle jednoho z malých řeckých měst. Sprinter zvyklý udržovat maximální tempo na krátké vzdálenosti se možná uplatní několik stovek prvních metrů, ale s nabíhajícími kilometry téměř jistě odpadne. Stejně tak v případě politiky neměříme svůj úspěch jedním zářivým výkonem, ale dlouhodobou a cílevědomou prací, která musí přinést v konkrétním čase také konkrétní výsledky. A stejně jako v případě politické práce, i na dlouhé maratónské trati přicházejí časem krize, které musí kvalitní a dobře připravený maratónec zvládnout a překonat. Vztáhneme-li maratónskou paralelu na naši stávající vládu, která do úřadu nastoupila po intenzivním osmiletém opozičním tréninku, je jasné, že prozatím rozbíháme prvních několik kilometrů dlouhého závodu. Se složitě dojednanou a draze vykoupenou koaliční vládní sestavou testujeme reálnost politických cílů, měříme dopady prvních zavedených opatření, procházíme zásadními hlasováními o důvěře, reformním balíku či o návrhu státního rozpočtu. To vše jsou klíčová rozhodnutí, která v paralele s maratónským během znamenají správné nastavení tempa a přísunu energie během prvních kilometrů sku- 4 1 5/07 tečného vytrvalostního běhu. Právě zvládnutí této první fáze vytvoří pozdější rozdíl mezi úspěšným a neúspěšným sportovcem. V relativně krátké době od startu máme za sebou již i první krize. Ani se nelze divit. Při patovém povolebním rozložení sil a křehké majoritě v Poslanecké sněmovně je nezbytné nejenom o obsahu, ale i o formě každého reformního návrhu jednat s mimořádnou péčí a investovanou energií. To vše stojí další síly. Samozřejmě vládě neusnadňují práci ani bohatě medializované kauzy kolem čerpání evropských fondů či bývalého místopředsedy vlády Jiřího Čunka. Jsme na konci prvních deseti kilometrů běhu a čekají nás další nástrahy. Budeme se muset poprat s téměř nezměněnou podobou evropské ústavy, kterou nám z bruselského centra opět tlačí bruselská byrokracie jako jedinou možnou cestu další evropské integrace. Konflikt mezi naším svobodomyslným pojetím Evropy a dirigistickou realitou dnešního vývoje bude jedním ze zásadních problémů, kterým budeme čelit. Naopak jedinou možností pro nadcházející prezidentské volby je zvolení Václava Klause opět prezidentem; jakýkoliv jiný výsledek by byl začátkem budoucí krize, která by se mohla stát pro naši zemi i vládu fatální. Jsem si jistý, že Občanská demokratická strana má všechny předpoklady uspět. Trať měří přesně 42 kilometrů a 195 metrů. Na jejím konci musí být vítězství v podobě menšího a efektivnějšího státu, nižších daní, větší ekonomické výkonnosti, menšího státního dluhu, svobodnější Evropy a spokojenějších občanů. Jen to lze za vítězství považovat a jen za to můžeme být po právu oceněni. Jen tak si můžeme říci o nominaci do dalšího maratónského závodu. ListyODS05/2007 12.12.2007 18:37 Stránka 5 Dobré zprávy pro voliče ODS Ivan Langer notou – patří bezesporu k příčinám stagnace obliby vlády i ODS jako strany. místopředseda ODS Plníme, co jsme slíbili Kouzlo každého Kongresu ODS tkví v tom, že je vždycky skvělou příležitostí podívat se na to, co bylo, vyhodnotit si, co je, a diskutovat o tom, co bude dál. Letošní kongres, navzdory některým jízlivým komentářům v novinách, nebyl v tomto ohledu žádnou výjimkou. Diskuse, kterou jsme na Žofíně vedli, jasně ukázala, že ODS je mnohovrstevnatou a živou stranou. Stranou, kde má právo diskutovat nejen předseda, místopředsedové a ministři, ale také zákonodárci, hejtmani, starostové, oblastní předsedové i řadoví členové. Stranou, kde se každý důležitý krok musí pečlivě vysvětlovat a obhajovat. Stranou, která je sama k sobě dostatečně kritická. Stranou, která ale zároveň po každém kritikovi vyžaduje, aby byl věcný a svá tvrzení podložil pádnými argumenty. Zkrátka a dobře, že ODS je stranou, kde si nikdo nemůže být dopředu ničím jist. Tím méně pak svým dlouhodobým úspěchem. A to je podle mého názoru první rozhodně dobrá zpráva nejen pro každého člena, ale především pro každého voliče ODS! Můžeme se jen domnívat, které důvody vedly naše voliče při jejich loňském rozhodování dát nám svůj hlas. Po mém soudu mezi nimi klíčové byly tři: a) odstavení socialistů v čele s Paroubkem od moci, b) vymýcení či aspoň potlačení míry korupce, c) naše reformní plány. Určitě si mnozí spolu se mnou položíte otázku, které z nich stále platí. Zároveň byla ve spolupráci s neziskovým sektorem (konkrétně s Transparency International) zřízena centrální protikorupční linka 199.A to je pochopitelně teprve začátek, chystají se jiné a klíčovější instrumenty. Nejsložitější otázkou je postoj našich (a koneckonů nikoli jen našich) voličů vůči reformám. Mnozí je vítají, mnozí nikoli. Někteří z nich proto, že jsou nedostatečné, jiní proto, že jsou příliš tvrdé.A mnozí asi i z důvodu, že jsme je nedokázali dostatečně srozumitelně vysvětlit, případně vyvrátit skutečné či domnělé protiargumenty. Dodržujeme svůj program Vysvětlení, proč ODS skutečně vnitřně žije a přitom je tak úspěšná, se nabízí celá řada. Podle mého názoru nejpřesnější bude to, které poukazuje na odpovědnost, kterou strana coby nejsilnější člen vládní koalice cítí. V prvé řadě je to odpovědnost vůči vlastnímu programu. Na kongresu jsem nejen já připomněl, že právě program je oním majákem, který nás po léta odlišuje od soupeřů, kteří jsou schopni v zájmu krátkodobého úspěchu neustále lavírovat mezi různými pozicemi a názory. Nejlepším příkladem jsou socialisté, kteří svůj kurs diametrálně mění nejen za každého nového předsedy, ale v podstatě pokaždé, když z průzkumů veřejného mínění vytuší nějaký nový trend. Právě tato odpovědnost vůči našemu programu nás před rokem přivedla do nynější koaliční vlády. Byli jsme přesvědčeni, že to je vzhledem k jeho plnění perspektivnější. Osobně si to myslím pořád a konkrétní reformní kroky, ať už realizované prostřednictvím zákonů či jen skrze rozhodnutí ministrů, mi dávají za pravdu. Zároveň je však také pravdou, a na kongresu to několikrát zaznělo, že tento fakt neumíme dostatečně přesvědčivě vysvětlit. Ostatně, právě občas ne zcela dostatečné a možná i trochu nevrlé vysvětlování složitosti reforem a nutnosti jejich vybojování v rámci koalice – spolu se znejistěním části našich voličů navenek ventilovanou nejed- Rozhodně platí bod číslo 1. Paroubek nevládne ani nemá žádnou funkci. Totéž socialisté jako celek. A co je ještě důležitější, ani komunisté dnes nemají prakticky žádný vliv na politická rozhodnutí. Troufám si tvrdit, že je to jedna z klíčových dobrých zpráv pro voliče ODS. Vymýcení ani potlačení korupce není otázkou krátkého času. Věřím, že toto si uvědomují všichni rozumní lidé. Koaliční vláda – a koneckonců i já osobně jako ministr vnitra – jsme na tomto poli učinili řadu kroků. Po letech halasného socialistického „boje proti korupci“ spočívajícího v útoku na základní občanská práva a současného průběhu desítek korupcí zavánějících kauz představitelů ČSSD konečně vznikla ucelená vládní protikorupční strategie. Strategie ve své podstatě liberálně-konzervativní, postavená na 3 základních pilířích: prevenci, průhlednosti, postihu. Osobně bych dokonce řekl, že ti třetí v pořadí převažují. Právě zde vidím největší prostor pro naše další konání. Vedle pokračování reforem, které se dotkne řady resortů, včetně vnitra – konkrétně policie i veřejné správy, musíme nadále daleko pečlivěji a trpělivěji přesvědčovat o správnosti našich kroků. A to nejen naše voliče. Zprávy z přestávky po první třetině Nejen náš letošní kongres, ale i celá první třetina našeho vládního zápasu přinesla našim voličům tyto zprávy: 1) ODS vnitřně žije, 2) nepustila Paroubka ani komunisty k moci, 3) v zásadě plní svůj program, 4) nezpronevěřila se základním slibům voličům. Poslední a možná klíčovou zprávou je to, že ODS přese všechna úskalí nakonec zatím vždycky dokázala táhnout za jeden provaz! 5/07 15 ListyODS05/2007 12.12.2007 18:37 Stránka 6 prosinec 2007 Ohlédnutí za kongresem Vláda, která nezapomíná na své sliby Petr Gandalovič místopředseda ODS ODS odvedla za poslední rok velmi dobrou práci. Naše vláda nezapomíná na předvolební sliby a stojí za námi i jasné výsledky. Nezbytné reformní kroky nutné pro stabilizaci ekonomiky, ať již hovoříme o reformě veřejných financí či zdravotnické reformě, se podařilo navzdory silnému křiku a útokům opozice prosadit. Dochází k postupné reformě policie, poprvé v historii České republiky je realizována skutečná politika rozvoje venkova. Proces startování pozitivních změn v tomto tempu musí pokračovat i v následujících letech. Jejich prosazování i v rámci koalice nebude nikterak jednoduché. Zástupci ODS v čele s předsedou Mirkem Topolánkem ve vládě, v Poslanecké sněmovně i v Senátu prokázali, že toho jsou nejen schopni, ale že dokážou přinést dobrý výsledek. 6 1 5/07 Nečeká nás však „pouze“ boj o tolik potřebné reformy. Volba prezidenta republiky hned na počátku příštího roku bude zatěžkávací zkouškou pro nás pro všechny. Zájmem ODS musí být zvolení politicky jasně profilovaného, stranického kandidáta. Musíme odmítnout všechny pokusy, jejichž svědky jsme bývali v minulosti: pokusy o nepolitickou politiku, která reprezentuje všechno a ve skutečnosti nic. Nemyslím tím odmítnutí určité nadstranickosti prezidenta při jeho vystupování. Hovořím o politické čitelnosti pro celé politické spektrum. Před samotnou volbou i v jejím průběhu musíme opakovat, že funkce prezidenta není žádná vstupní brána do politiky, ale naopak politický vrchol. Proto je zcela evidentní, že by prezidentem republiky měl být zkušený politik, jehož politické názory jsou občanům i všem politickým představitelům země známé. Václav Klaus tato kritéria naplňuje. Jeho zkušenost z české politické scény je známá. Jeho politické názory jsou dlouhodobě konzistentní. V rozjitřených časech jako prezident republiky několikrát pro- kázal, že umí být konsenzuální osobností, jež veřejnost stmeluje a která je lidmi plně akceptována a respektována. Neméně zásadní budou podzimní krajské volby. ODS má oproti ostatním stranám výhody v mnoha ohledech. Na krajské úrovni máme dostatek kvalitních lidí, kteří zároveň představují nadprůměrný zdroj osobností pro celostátní politiku. Obhajoba výsledků krajských voleb z minulých let tak bude možná, i když nelze počítat s tím, že se na sto procent podaří. Další z pozitiv, se kterými vstupujeme do voleb, je skutečnost, že nynější vláda pod vedením ODS plní své sliby ohledně finanční podpory regionů. Lidé v regionech nejsou svědky žádné povolební amnézie: ať již se bavíme o národních dotacích nebo podporách z Evropské unie, kraje konečně dostávají slíbené objemy financí pro svůj rozvoj. V rámci resortu zemědělství, ale i e své předchozí funkci ministra pro místní rozvoj jsem prosazoval a prosazuji co největší přesun rozhodovacích pravomocí na kraje. Platí to například pro výběr a schvalování projektů pro financování ze strukturálních fondů či nově z Programu rozvoje venkova. Hejtmani tak dostávají do ruky nástroj, jejž jim minulé socialistické vlády z celkem průhledných důvodů odpíraly. Přes to všechno bude třeba stále více pomáhat našim kandidátům v předvolebním úsilí. Jako místopředseda strany i ministr zemědělství se snažím být v tomto smyslu plně nápomocen. Pravidelně navštěvuji regiony, hovořím a vystupuji veřejně s našimi regionálními politiky a pomáhám řešit regionální problémy. Vnímání voličů, že právě jejich hejtman či starosta má podporu a je schopen do regionu přinést potřebné prostředky pro investice, je pro náš úspěch v krajích velice důležité. Možnosti podpory regionů musíme do voleb přeměnit v praktické a viditelné výsledky. Výraznou většinu našich regionálních kandidátů osobně znám ještě z dob svého působení v komunální politice. S lidmi těchto kvalit máme skutečně velkou šanci zvítězit. Je mi velice líto, že se při této práci již nesetkáme s Michalem Rabasem. Byl nejen skvělým krajským politikem a hejtmanem, ale též skutečnou osobností (nejen) svého regionu, která se vždy neúnavně brala za správnou věc až do úplného konce. Dokázal to i v nerovném souboji se zákeřným onemocněním. ListyODS05/2007 12.12.2007 18:37 Stránka 7 Koalice má šanci uspět Petr Nečas místopředseda ODS Jiří Paroubek volá po předčasných volbách.Vyvolal hlasování o nedůvěře vládě a našel si dostatek „dobrých“ důvodů. Vláda má prokázat odvahu, nemá se bát tohoto kroku, který se prý jeví jako nejlepší možný v dané situaci. Lze tomu do jisté míry rozumět. Sociální demokracie chce být tvrdou opozicí. Chce využít momentální vlny vzestupu preferencí, která ovšem může být stejně pomíjivá jako Paroubkovy názory. Předčasné volby se jevily jako rozumné řešení pár měsíců po volbách, které skončily patovou situací.Tehdy je ČSSD zablokovala. Její lídr příliš mnoho bažil po moci a čekal na svoji šanci. Byl pro to ochoten učinit vše. V touze účastnit se vlády dokonce zahodil vlastní volební program a nabídl „Agendu 2010“, která zcela popírala rozhazovačné předvolební sliby v čele s porodným za 120 tisíc, které by zruinovaly naši ekonomiku. Dnes vládu kritizuje za reformy, které sám chtěl prosazovat. Proto je nemístné poslouchat výhrady opozice vůči ODS z neplnění programu (který je ostatně z podstatné části i plněn, ovšem s přihlédnutím k tomu, že se jedná o koaliční vládu). Jiří Paroubek byl vždy ochoten popřít vše, co doposud hlásal. Naposledy při volbě kandidáta na post prezidenta Jana Švejnara, který má k ČSSD blízko „pouze“ přes spřátelené vazby na ČSOB, jejíž angažmá při převzetí IPB stálo daňové poplatníky přes 150 miliard a dodnes se se státem soudí v arbitrážích zhruba o 30 miliard korun. Pokud ČSSD volá po odvaze vlády podat demisi, nelze než se ptát, proč nebyla sama tak odvážná v době, kdy při vleklých krizích měnila řadu ministrů a dva premiéry, naposledy po doposud nevysvětlených skandálech expremiéra Stanislava Grosse? Ten ostatně prokazuje, že má poněkud jinou náturu než zastupovat sociálně potřebné publikum. Tomu dává okázale najevo známou skutečnost, že sociální demokraté kážou vodu a pijí víno. S tím si hlavu neláme ani Jiří Paroubek, který na tiskových konferencích předvádí své značkové oblečení („Kdo z vás na to má?“) a nevynechá příležitost tepat vládní činitele, aniž by si zametl před vlastním prahem. Mohl by alespoň podrobně vysvětlit financování občanského sdružení své bývalé manželky. Peníze z kasin jsou jistě také peníze, ale proč tolik tajností? Pomiňme „drobnosti“ typu nezaplacených daní a poněkud odtažité kulisy financování těchto aktivit od prostředí řadových lidí „práce“, které předseda ČSSD verbálně zastupuje. Co by za takovou přízeň donátorů dala jiná podobná sdružení či nadace? Stydí se za ně Jiří Paroubek, anebo nechce, aby vyšlo najevo, zač jsou mu zavázáni? Proto jsem přesvědčený, že současná ČSSD nemá právo nikoho morálně soudit, naopak má co vysvětlovat. Koalice přes nesnadné vládnutí, které se ovšem dalo očekávat, prokazuje svoji soudržnost a schopnost dohodnout se na podstatných věcech. Dnes se v Parlamentu nerýsuje reformnější sestava, která je ochotna a schopna prosazovat i nepopulární kroky, nezbytné z hlediska budoucího vývoje. Příkladem je přijetí první etapy reformy veřejných financí, která povede k zastavení strmého růstu zadlužování této země. Tím koalice prokázala, že má šanci i do budoucna. Čekají nás další podstatné výzvy, úklid po osmi letech vládnutí socialistů nebude lehký. Přesto věřím v úspěch této koalice. A co víc, doufám, že alespoň v důchodové reformě, která je naprosto nezbytná, nalezneme společnou řeč minimálně s demokratickou opozicí. Široká dohoda nad takto zásadní věcí by byla významným pozitivním signálem, že je možné většinově prosadit užitečnou věc bez ohledu na dané rozložení sil. 5/07 17 ListyODS05/2007 12.12.2007 18:37 Stránka 8 prosinec 2007 Ohlédnutí za kongresem S čím jdeme do roku krajských voleb Petr Bendl Volební výsledky ODS a ČSSD v krajských volbách 2004 (hlasy pro krajské kandidáty) místopředseda ODS Budeme obhajovat naprosto výjimečnou pozici, kterou ODS ve všech krajích zaujala po posledních volbách. Dvanáct hejtmanů a primátor hl. m. Prahy z řad ODS – to je síla, která v politickém obsazení jiných demokratických struktur nemá obdobu. Nepatřím mezi ty, kteří by okamžitě po zveřejnění nepříznivých výsledků průzkumů veřejného mínění podléhali skepsi a vymýšleli krizové scénáře. Jsem přesvědčen, že ODS v krajích znovu vyhraje. Nebude to mít ale lehké. Do předchozího volebního výsledku se totiž bezpochyby promítalo i to, že lidé volili zástupce ODS jako protiváhu sociálnědemokratické vládě a převaze v parlamentu. Teď bude situace opačná a je možné očekávat, že někteří nerozhodnutí budou hlasovat pro kandidáty ČSSD jen proto, aby změnili rozložení politických sil. To se skutečně může stát, ale nemusí to mít, podle mého názoru, zásadní vliv na výsledek. Rozhodující bude, zda se podaří sestavit silné týmy osobností do voleb, zda se podaří dobře prezentovat, co všechno ODS v krajích dokázala. Přinejmenším stejně důležité také je, zda se ODS ve vládě a v parlamentu bude dařit a bude pamatovat na potřeby krajů. Hejtmani jsou v regionech respektovanými osobnostmi, kteří si svou pozici vydobyli konkrétními výsledky práce a stabilními postoji. To je velmi vysoká hodnota, na kterou se můžeme v předvolební kampani spoléhat. Zaměřit se musíme ještě více na prezentaci naší práce a našich rozhodnutí spolu se srozumitelnými argumenty. Ve středních Čechách bude bezesporu silným tématem privatizace nemocnic. Právě důsledným popisováním tohoto efektivního a navíc pravicového řešení můžeme získat voliče. Neměli bychom je podceňovat, zásobit je prvoplánovými hesly a složitější argumenty odsouvat do pozadí. Na ty totiž pravicový volič čeká daleko více než levicově orientovaný. Je zároveň připravenější přijímat i složitější a krátkodobě nepohodlná řešení, pokud se mu dostane přesvědčivého vysvětlení. V tomto směru musí ODS zásadním způsobem zlepšit prezentaci schválených reformních kroků na státní úrovni. V tom vidím jedno z vý8 1 5/07 znamných nebezpečí předvolební kampaně příštího roku a zároveň oblast, ve které by měla vláda krajům pomoci především. Sociální demokracie bude do svých krajských kampaní přenášet celostátní témata a na každém kroku zdůrazňovat každý negativní dopad reforem. Může to být strategie velmi účinná, protože právě v příštím roce lidé reformy poprvé vážně pocítí a budou na ně kriticky reagovat. Obtížně se budou smiřovat s vyššími výdaji v některých oblastech či jen se samotnými změnami. O to větší pozornost bychom měli soustředit na přesvědčivou argumentaci. Je na nás, abychom veřejnosti vysvětlovali, že jde o kroky nezbytné, a současně srozumitelně formulovali jejich podstatu i to, kam směřují, co bude stát na jejich konci. Své argumenty přitom musíme zasazovat do souvislostí pravicové politiky. Našim voličům podle mého názoru schází například u daňové reformy zdůraznění toho, že pro další rozvoj liberální ekonomiky je velmi důležité nastavit co nejprůhlednější a nejjednodušší daňový systém. Že chceme stát, který bude co nejméně rozdělovat, co největší odpovědnost přenese na občany a co nejméně jim bude brát. Že chceme rovný a útlý stát, který nebude populisticky a nesystémově přelévat množství dotací z oblasti do oblasti podle toho, jak se mu to právě hodí a jak to ve svém pojetí sociálního státu prosazovala a prosazuje sociální demokracie. Jsem přesvědčen, že právě tohle nyní dlužíme veřejnosti a pravicovému voliči zvlášť. ListyODS05/2007 12.12.2007 18:37 Stránka 9 Jdeme do druhé třetiny Petr Tluchoř předseda poslaneckého klubu ODS V letošním roce se stalo oblíbenou metaforou přirovnání tohoto volebního období k hokejovému zápasu. Politika je opravdu více hokejový zápas než krasobruslení. Rozhoduje spíše výsledek a počet vstřelených branek, než potlesk nad zdařilou piruetou či bodové hodnocení uměleckého dojmu. Kongres, ona pomyslná šatna, je tím správným místem, kde je třeba se nejen ohlédnout za první třetinou, ale především probrat plány a taktiku pro zbytek zápasu. V první třetině před poslaneckým týmem v modrém dresu stály tři základní úkoly. Prvním bylo získání důvěry pro vládu bez vlivu Jiřího Paroubka a komunistů. A to nejen bez Jiřího Paroubka na ministerstvu zahraničí a Davida Ratha na ministerstvu vnitra, ale i bez Jiřího Paroubka v čele Sněmovny, kam by usedl jedině díky jakési nové opoziční smlouvě. Podařilo se. Druhým úkolem pak bylo prosazení prvního reformního balíku. Podařilo se. Třetím úkolem, spíše herně taktickým, byla změna uvažování mužstva ze hry defenzivně- -opoziční na hru, v ODS bohužel dávno zapomenutou, útočnou – vládní. Tenhle úkol se nakonec ukazuje jako poměrně složitý. Nepochybně je pro 81 silných osobností, s dispozicí spíše pro sporty individuální, složitější být hráčem vládním než opozičním. Nestačí pronášet silné kritické soudy na adresu soupeře a občas vyrazit do breaku. Je třeba v sobě najít týmového hráče, v klíčové chvíli spíše přihrát, než efektně zahodit šanci, a vedle své individuality objevit i zodpovědnost a loajalitu k týmu a značce. Je navíc pravdou, že se občas najde i někdo, kdo do útočného pásma vyjet ani nechce. Střílet na vlastní branku je pro něj jednodušší a co na tom, že občas některá střela skončí v síti. Splnění prvních dvou úkolů je však zcela jednoznačným a neoddiskutovatelným úspěchem, který si nesmíme nechat otrávit a ukrást. Do dalšího roku, do druhé třetiny znovu vyjedeme na kluzký parlamentní led s úkoly minimálně srovnatelné váhy. Prvním z nich, a to nejen časově, ale i významově, je únorová volba prezidenta republiky. Musím říci jediné: pánové, tady všechny vnitřní hrátky stranou! Tady nejde o to, kdo bude stát v čele toho kterého útoku či kdo bude hrát na pravém křídle. Tady jde o značku a principy, za které náš tým hraje, pro které má existence týmu vůbec smysl. Druhým úkolem je pak zajištění parlamentní podpory pro vládní snahu o prohlubování transatlantické vazby, v tuto chvíli soustředěnou na českou účast při vybudování systému protiraketové obrany. Třetím pak usilovná, každodenní práce nad desítkami zákonů, které naši zemi zase o kousek posunou ze socialistického marasmu. Pokud se pak týká herní taktiky, nezbývá než posílit obranu branky před vlastními góly. Jiné než vlastní do ní nepadnou… 5/07 19 ListyODS05/2007 12.12.2007 18:37 Stránka 10 prosinec 2007 Ohlédnutí za kongresem Senátní modrá pojistka demokracie Jiří Stříteský předseda senátorského klubu ODS Jedenačtyřicet mandátů ODS v českém Senátu dělá z našeho klubu dominantní hlas horní komory našeho parlamentu. Přesto se ani rok od posledních senátních voleb nenaplnily populistické výkřiky našich politických oponentů o senátní „modré totalitě“ apod. Naopak, po roce existence této skutečnosti můžeme s klidným svědomím říci, že nás nezlákala své postavení zneužívat. Atmosféra v Senátu si udržela svůj kultivovaný politický standard z předchozích let, a náš klub koordinuje své kroky s dalšími kolegy, a i s těmi, kteří jsou zcela na opačném pólu politického spektra, vede kultivovaný politický dialog. Samozřejmě to však neznamená, že se tím vzdalujeme od svého programu a že bychom podle momentální potřeby měnili své názory. Myslím si, že obě zmíněné skutečnosti jsou důležitým signálem o celkové politické úrovni Senátu a ze strany našeho klubu hodnotným argumentem směrem k spoluobčanům před dalšími senátními volbami na sklonku příštího roku. Dosáhnout této situace však není nijak lehké, protože klub, který má 41 členů, se zákonitě skládá z téhož počtu osobností z různých volebních obvodů, s různými životními zkušenostmi, povahami i prioritami své senátorské funkce. Přesto jsem rád, že mohu říci, že se logicky možné riziko nejednotnosti a tendencí k vytváření různých klik a frakcí zatím daří eliminovat – nejen ku prospěchu ODS či Senátu, ale především v zájmu zlepšení obrazu české politické scény, která v mnoha svých částech není našimi občany pozitivně přijímána. Proto věřím, že modrou pojistku demokracie, kterou prostřednictvím Senátu náš klub nabízí, bez ohledu na tradiční zpravodajský nezájem médií náš občan časem ocení. Ano, vedeme mezi sebou tvrdé debaty, umíme se i pohádat, ale nakonec vždy dokážeme najít společnou řeč. Jedním z mnoha dokladů tohoto tvrzení je například i jasný signál senátorů ODS při nominaci Václava Klause na prezidenta republiky. Když se podíváme na situaci ve zbytku našeho politického spektra v souvislosti s prezidentskou volbou, jsme nuceni se ze zdvořilosti raději zdržet při pohledu na tápání a přešlapování ostatních stran jakéhokoliv dalšího komentáře. 10 1 5/07 Také spolupráce se současnou vládou ČR je na velmi slušné úrovni. Svou nezanedbatelnou roli v tom hraje působení několika senátorů ve vládě i fakt, že sám současný premiér Mirek Topolánek byl v minulosti senátorem a že členové vlády Alexandr Vondra a Tomáš Julínek jsou členy našeho klubu, jemuž současný ministr zdravotnictví v minulém období dokonce předsedal. Jsme si plně vědomi toho, že je to přes všechny kompromisy, díky nimž mohla být sestavena, po dlouhých letech naše vláda a naše zodpověd- nost. Stokrát se můžeme zlobit, že jsme v parlamentních volbách nedostali silnější mandát, ale to je asi tak všechno, co s daným stavem můžeme dělat. Z tohoto hlediska jednoznačně podporujeme reformní kroky, byť bychom si je samozřejmě uměli představit odvážnější a výraznější. Zároveň se vlastními cestami snažíme posílit pozici ODS ve vládním angažmá, ať už pořádanými semináři, veřejnými slyšeními, nebo naší činností na zahraničním poli, zvláště pak ve vztahu k evropským strukturám. Rovněž spolupráce s poslaneckým klubem ODS se zlepšuje a zintenzivňuje. Dobře se to dá ukázat na našem senátním návrhu zákona o Ústavu paměti národa, jehož přijetí lze směle označit za historický úspěch Senátu. Jeho schválení ve Sněmovně se ještě před reformním balíčkem stalo zkouškou soudržnosti vládní koalice. Bylo oceněním naší práce, že jako prubířský kámen byla vybrána právě tato naše iniciativa. Znakem našeho senátního klubu je jeho síla, státotvornost a spolehlivost. Na tom chceme i nadále stavět. Věřím, že ani volby v příštím roce, v nichž budeme obhajovat devět mandátů, na tom nic nezmění a že si i nadále udržíme v naší horní komoře Parlamentu postavení, které nám dovolí úspěšně prosazovat naši politiku modré pojistky demokracie. ListyODS05/2007 12.12.2007 18:38 Stránka 11 Zůstaňme věrni svým zásadám Přemysl Sobotka předseda Senátu PČR Nedávno jsem četl rukopis připravované publikace o dnech tzv. „sarajevského atentátu“ na tehdejšího předsedu ODS Václava Klause v listopadu 1997. Popis deset let starých událostí mi oživil nejen vzpomínky, ale také mne inspiroval k malému zamyšlení nad mým vztahem k Občanské demokratické straně. Mnoho lidí si tehdy v roce 1997 myslelo, že se ODS rozpadne či skončí na pokraji naší politické scény. Naše strana však tento masivní pokus o svou likvidaci přežila.To je pro mne nejpádnější důkaz toho, že tato strana představuje v naší politice proud, který zde má se svými principy a zejména hodnotami hluboké opodstatnění a smysl. Uvědomuji si to o to více, když se podívám za zhaslými kometami naší politické scény jako byly Občanské hnutí, ODA, LSU či Unie svobody. Sny o nepolitické politice a nestandardních cestách k moci spolu se zákulisním pletichařením neuspěly a my se dnes můžeme zřetelněji soustředit na hlavní politické střety současnosti o charakter a další vývoj naší země, které jsou zároveň součástí širokého procesu evropské integrace. Nárůst byrokratických regulačních tendencí téměř socia- listického charakteru spolu s odklady přijetí skutečně funkční a efektivní společné evropské bezpečnostní, energetické a zemědělské politiky jsou jevy, které ve své práci nesmíme ignorovat. Nesmíme se nechat odradit či dokonce zastrašit, protože zvládnutí naší role v českých rozměrech bude posilou i pro stejně smýšlející kolegy v dalších evropských zemích. Především to bude nastolením jiné alternativy procesu evropské integrace, než nám nabízejí někteří západoevropští socialisté, kteří neměli možnost si v praxi a na vlastní kůži prožít zkušenost s RVHP, ale snaží se dnes přesto o jakousi novou „RVHP s lidskou tváří“... V tomto světle bychom mohli hodnotit i naši činnost od sedmnáctého kongresu po ten osmnáctý i naše vize do budoucnosti. Jsem realista a proto věřím, že pokud zůstaneme věrni svým zásadám, vizím a zkušenostem, budeme úspěšní. 5/07 111 ListyODS05/2007 12.12.2007 18:38 Stránka 12 prosinec 2007 Ohlédnutí za kongresem ODS v EPP – dočasné řešení Jan Zahradil předseda klubu ODS v EP ODS dovršila v roce 2007 svůj třetí rok soužití s Evropskou lidovou stranou (EPP), respektive s frakcí EPP-ED (Evropská lidová strana-Evropští demokraté) v Evropském parlamentu. Jaké jsou naše dosavadní zkušenosti s touto „kohabitací“? Především jsme si v praxi ověřili několik již předtím známých či alespoň tušených fakt.Tato frakce, stejně jako celá strana EPP, je z ideologického hlediska tvořena v zásadě dvěma částmi, které nejsou navzájem příliš konzistentní a v mnohém se liší. Jednak je zde kontinentální křesťansko-demokratické jádro, postavené na tzv. sociálně-tržním hospodářství, sociálně-morálním konzervativismu a federálních představách o budoucím uspořádání EU. A pak je zde spíše liberální a sekulárně orientované křídlo, které prosazuje např. liberalizaci a deregulaci ekonomiky nebo další rozšiřování a otevírání EU světu a posuzuje celou EU především prakticky, na základě jejího fungování, nikoliv podle teoretických konceptů. Toto dělení samozřejmě není absolutní, ale jako hrubé rozlišení je použitelné. Kam náleží ODS – občanská strana, založená na anglosaském modelu a liberálně konzervativním základu – není snad třeba zdůrazňovat. Svrchu uvedená, téměř definiční vlastnost EPP-ED není samozřejmě náhodná. Plyne logicky z dalšího, praxí ověřeného faktu – totiž z toho, že celá konstrukce nadnárodních politických stran a frakcí je do značné míry umělá a mocensky motivovaná záležitost. Poslanci EP jsou voleni v různých zemích různými způsoby, reprezentují odlišné politické tradice, reflektují rozdílné priority a problémy. Proto také každodenní život ukazuje, že se většinou v konkrétních postupech a hlasováních řídí daleko spíše konkrétními zájmy (národní, regionální, sektorové, osobní) než ideologií své „eurostrany“. Mnohdy jsou vystaveni tlakům ze svých mateřských zemí, které bývají v kontradikci s „evropskými“ pozicemi, formulovanými v abstraktních a obecných programových dokumentech panevropských politických subjektů. Tato tendence se navíc prohloubila s posledním rozšířením EU a nástupem poslanců z nových členských zemí. Zvýšila se tím politická heterogenita v rámci frakcí, narušily se původní silové a zájmové koalice a nastala větší diverzifikace 12 1 5/07 zájmů. Pro frakci EPP-ED platí tyto charakteristiky stoprocentně. Dobrým příkladem takové heterogenity a diverzifikace byla např. lednová výměna na postu předsedy této frakce. Jaké bylo překvapení starého „tvrdého jádra“ EPP-ED, když to neproběhlo tak „hladce“ jako v minulosti, kdy býval předem dohodnutý kandidát téměř aklamativně kooptován do funkce. Tentokrát se konaly skutečné volby, v nichž musel „předdohodnutý“ Joseph Daul z francouzské UMP čelit protikandidátovi, švédskému liberálovi Gunnaru Hokmarkovi ze strany Moderaterna, a vyhrál nad ním jen těsně, navíc až ve 3. kole. A konečně se ukazuje, že v EP platí parafráze jednoho neslavně známého hesla, nyní v historicky aktuální verzi, totiž „Eurofederalisté všech zemí, spojte se“. Frakce EPP-ED, resp. její kontinentální křesťansko-demokratická část postupuje de facto v permanentní „velké koalici“ s nominálně druhou největší frakcí v EP – evropskými socialisty (PSE). Vzniká tak víceméně stálá absolutní většina v plénu, která bere minimální ohledy na rozdílnou programatoriku obou uskupení, je schopna na základě „konzensu“ prohlasovat prakticky cokoliv a především se dohodnout na rozdělení mocenských a vlivových pozic v EP. Početní zastoupení jednotlivých frakcí ve výborech a delegacích totiž přibližně odpovídá jejich velikosti v rámci celé- ho pléna, dle velikosti frakce se rozdělují také funkce v předsednictvu EP a analogicky dle d’Hondtova systému se dále rozdělují předsednická a místopředsednická křesla ve výborech a delegacích (ovšem paradoxně právě zde si ODS nemá na co stěžovat, protože díky příslušnosti k EPP-ED jí uvedená přerozdělovací mašinérie umožnila – vedle dalších menších funkcí – získat v první polovině funkčního období prestižní funkci místopředsedy EP a v druhé polovině neméně prestižní funkci předsedy výboru pro životní prostředí). ODS si na počátku svého působení ve frakci EPP-ED vydobyla právo podporovat a rozvíjet své odlišné názory na ústavní a institucionální otázky vztahující se k budoucnosti EU. Vstoupila totiž do frakce podle článku 5 jejích Stanov, který je určen pro nečlenské strany EPP a podle něhož ve frakci působí také britští konzervativní europoslanci. To nám umožňuje v případě potřeby hlasovat zcela jinak než zbytek frakce – a přitom naprosto legitimně. Proto si jako klub zcela ojedinělým způsobem vytváříme vlastní „whip listy“ (hlasovací listiny) ODS k jednotlivým parlamentním tiskům a pozměňovacím návrhům. Můžeme tak formovat v praxi vlastní svébytnou politickou a ideovou linii, která má ambici zasahovat do hlavních oblastí politického střetu, a zároveň můžeme konstruktivně spolupracovat s EPP-ED na téma- ListyODS05/2007 12.12.2007 18:38 Stránka 13 xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx tech, na kterých se shodneme.Až potud je naše zkušenost s EPP-ED veskrze pozitivní. To ovšem představuje jen jednu část zmíněného bodu 5 – tedy právo „podporovat“ rozdílná stanoviska. Pokud jde o jeho druhou část – tedy možnost je dále „rozvíjet“– tady praktické naplnění pokulhává. Zcela k tomu totiž chybí v rámci frakce dostatečná finanční a personální autonomie, která je (a zřejmě zůstane) pouze papírovým tygrem. A zde naše pozitivní zkušenost s EPP-ED končí. Proč je to tak důležité? Je zapotřebí se napřed podívat, jaké další role vlastně frakce v EP plní. Za prvé jde o personální základnu. Politické frakce získávají zvláštní nároky na kanceláře a servis a disponují vlastními rozpočty, ze kterých mohou platit personál a asistenty. Každá frakce zaměstnává při odborných výborech vlastní administrátory a poradce, kteří asistují zpravodaji při formulaci stanovisek jeho zprávy. Vzhledem k tomu, že jsou placeni z rozpočtu frakce, smlouva je zavazuje, aby při výkonu své činnosti zohlednili především programové priority své skupiny (v případě EPP-ED dominantně federalisticky orientované). Role poradců je při draftování zpráv klíčová z hlediska sběru informací. Jsou stabilním a nejvíce informovaným zdrojem, na nějž se může zpravodaj při draftování zprávy spolehnout, a mohou tak ovlivnit i finální podobu zprávy. Vliv tohoto aparátu mnohdy neutralizuje i význam funkcionářů EP, např. předsedů výborů. A za druhé jde o použití dalších finančních prostředků frakce na informační či mediální politiku. V tomto ohledu každá frakce dostává peníze „na poslance“ a v případě tak velké skupiny, jakou je EPP-ED, představují takto kumulované prostředky už opravdu slušnou částku. Mohou pak sloužit k organizaci seminářů, konferencí, vydávání knih, sborníků či letáků, provozu internetového zpravodajství a k další propagační čin- nosti, (vše opět zaměřeno na propagaci federalistických programových priorit EPP-ED). Problémem v tomto případě je, že poslanci ODS takto vlastně nepřímo „dotují“ propagaci evropské federalistické politiky, která je v rozporu s jejich vlastními programovými zásadami. Řečeno bez servítků, v rámci frakce EPP-ED je prováděna tvrdá reálpolitika, kdy jsou fi- nanční a personální zdroje frakce alokovány (nechceme-li přímo říct „manipulovány“) tak, aby sloužily prosazování jednostranné federalistické politiky a potlačování jiných názorů na uspořádání EU. Agenda frakce je tak de facto monopolizována, neboť jakýkoli alternativní názor je umlčen prostým nedostatkem prostředků k jeho realizaci. Východiskem by sice mohlo být případné získání výše zmíněné personální i finanční autonomie pro „ED“ (ODS + Konzervativní strana) část celé frakce, ale opakovaně jsme se v praxi přesvědčili, že staré „tvrdé jádro“ EPP-ED nic takového nehodlá připustit a bude trvat na stávajícím nastavení rozpočtových a organizačních pravidel frakce. I proto se jako nejlepší konečné řešení jeví vytvoření vlastní nové frakce po volbách do EP v roce 2009, postavené na půdorysu MER (Movement for European Reform), odstartovaného M.Topolánkem a D. Cameronem v létě 2006. ODS by tak konečně získala vlastní finanční i personální zázemí na evropské úrovni, které by dále mohla budovat, a také by tímto manévrem vnesla tolik potřebný nový pohyb do současného strnulého politického prostředí Evropského parlamentu. 5/07 113 ListyODS05/2007 12.12.2007 18:38 Stránka 14 prosinec 2007 Ohlédnutí za kongresem Reforma EU: Co chceme a co nechceme Alexandr Vondra místopředseda vlády pro evropské záležitosti Na nedávném summitu Evropské rady v Lisabonu došlo k završení jednání mezivládní konference o Reformní smlouvě. Panovala zde obecná shoda na tom, že je nejvyšší čas ukončit vlekoucí se spory o „euroústavu“, shodnout se na reformě institucí a napřít další úsilí k řešení konkrétních problémů, které zajímají občany členských států EU. Výsledkem jednání je mj. odstranění ústavní symboliky a opuštění základního ústavního konceptu. Přijatá smlouva posiluje úlohu vnitrostátních parlamentů a jejich kontrolní roli, jasněji vymezuje rozdělení pravomocí mezi Unií a členskými státy a v neposlední řadě otevírá cestu k návratu kompetencí na národní úroveň tím, že zavádí princip tzv. obousměrné flexibility. Obrazně řečeno: automobil evropské integrace, který má jak plynový, tak brzdný pedál, se nám podařilo vybavit novými brzdnými destičkami proti nekontrolovatelnému přenosu pravomocí do Bruselu. Společně s Poláky jsme také odložili o pět až sedm let nový způsob většinového hlasování v Radě. Dojednaná Reformní smlouva by měla vstoupit v platnost až poté, co ji budou ratifikovat všechny členské státy, nejdříve však k 1. lednu 2009. Prozatím jsme neučinili definitivní rozhodnutí, jakou formou bude smlouva v ČR ratifikována.Vláda se však kloní k názoru, že postačí schválení v obou komorách Parlamentu, kde je nezbytný souhlas třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové přítomných senátorů. Setkáváme se občas s námitkou, že nová smlouva je euroústavou v jiném balení, a proto by měla být schválena referendem. Nemohu souhlasit. Reformní smlouva jen definuje „pravidla hry“, jako je dřív definovaly i Římská smlouva, Jednotný evropský akt či Smlouva z Nice: upravují vztahy a fungování institucí, které existují již od 50. let. Rád bych podotkl, že až na výjimky nebyly nikde tyto smlouvy schvalovány lidovým hlasováním. Reformní smlouva ani nevytváří novou kvalitu v integračním procesu, ani nebuduje základ federálního státu s vlastními symboly a vlajkou. V tom 14 1 5/07 tkví její hlavní rozdíl oproti minulé Ústavní smlouvě. Politika je umění možného – a o politice v EU to platí dvojnásob.Výsledek lisabonského jednání je kompromisem a plodem maximálně možné shody mezi všemi zúčastněnými aktéry. U jednoho stolu musí ke společné dohodě dojít tak rozdílné osobnosti, jakými jsou Robert Fico, Tony Blair, Lech Kaczynski a Angela Merkelová.Takto přijatý kompromis má samozřejmě daleko k ideálnímu stavu, který by stoprocentně vyhovoval našemu konzervativně-liberálnímu přesvědčení. Uvědomme si však jednu věc: 18 států nechtělo na původním ústavním projektu měnit ani čárku a jen 5 zemí včetně České republiky žádalo zásadní změny. Naše delegace vystupovala statečně a ve výsledném textu je zřetelný náš rukopis. Obsah přijaté smlouvy se logicky setkává s nedůvěrou i u nás. Nezastírám, že problémy s jejím přijetím může mít i určitá část ODS. Budeme se muset velice rychle rozhodnout, zda tento kompromis podpoříme, nebo zda ho odmítneme. Osobně věřím, že se přikloníme k realistickému postoji a smlouvě řekneme své „ano“. Jestliže negativa i pozitiva přijetí Reformní smlouvy jsou v rámci odborné diskuse celkem uspokojivě diskutována, takřka vůbec se nemluví o tom, co by mohlo následovat, kdyby se ODS v rámci kongresové diskuse rozhodla rozhodnutí vlády nepodpořit. Co by tedy po takovémto kroku zřejmě následovalo? Protože vláda má tuto smlouvu podepsat na slavnostním zasedání Evropské rady 13. prosince 2007 v Lisabonu, došlo by zřejmě na základě rozhodnutí ODS o odmítnutí smlouvy ještě předtím k demisi vlády. Stěží si lze totiž představit, že by naši dva vládní koaliční partneři, KDU-ČSL a Strana zelených, kteří jsou dlouhodobě velmi proevpropsky naladěni, naše případné odmítnutí Reformní smlouvy akceptovali. Netroufám si předvídat, co by přesně po tomto kroku následovalo, za nejpravděpodobnější variantu však považuji vytvoření jakési „vlády národní záchrany“. V jejím čele by mohl zasednout „zachránce“ Jiří Paroubek, popř. nějaký jím ovládaný „nezávislý odborník“. Ve vládě „národní záchrany“ by se ČSSD sešla spolu se zelenými a lidovci, či jejich částmi, podporována na parlamentní úrovni KSČM. ODS by znovu po necelých patnácti měsících musela odejít do opozičních lavic, ve kterých zasedala takřka devět let od roku 1997. Dá se bezpochyby očekávat, že tento odchod do opozice by byl spojen s výrazným vnitřním pnutím, které by se zřejmě negativně odrazilo na průběhu volby prezidenta a následných krajských a senátních voleb. ODS by tak během jediného roku mohla přijít o pozici ve vládě, prezidenta, část krajů a nadpoloviční většinu v Senátu a zřejmě také o koaliční potenciál vzhledem k menším parlamentním stranám. Nejdůležitější ztrátu by však ODS zaznamenala u značné části svých současných voličů. Ze všech relevantních průzkumů veřejného mínění vyplývá, že právě naši voliči jsou nejvíce evropsky orientováni. Přestože mají k některým praktikám v EU své výhrady, většinově chápou evropskou integraci jako příležitost, nikoli jako hrozbu. ODS tak stojí před důležitým rozhodnutím, jakým směrem chce jít – jestli se „zakopat“ v tvrdě antievropských zákopech, které mohou odradit mnoho našich současných voličů, nebo se pokusit vývoj EU ovlivňovat z méně radikálních, realistických pozic. Radikalismem bychom jen vytvářeli živnou půdu pro zakládání a rozpadání podobných uskupení, jakým byly např. 4Koalice, SNK-ED a další subjekty, které se vůči ODS vymezovaly na základě vztahu k Evropské unii. Již z tohoto důvodu se budeme muset definitivně odpovědně rozhodnout, co opravdu chceme a co ne. ListyODS05/2007 12.12.2007 18:38 Stránka 15 xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx Pozdravy ze zahraničí Vážený pane předsedo Topolánku, vážené dámy a pánové delegáti, přátelé z ODS, jménem německé CDU Vás zdravím a přeji Vašemu 18. kongresu hladký průběh jednání. Je tomu téměř rok, co ODS převzala vládní odpovědnost, a své působení dnes na kongresu hodnotí. Vaší vládě se podařilo prosadit první reformní kroky, které povedou k nutnému ozdravení státních financí. Svým reformním směřováním jdete příkladem ostatním zemím Evropské unie. Jsem si jista, že ODS bude svými příkladnými a rozhodnými skutky obohacovat vývoj v České republice i nadále. Dobré vztahy mezi našimi zeměmi jsou stvrzeny i naším úzkým partnerstvím na evropské úrovni. V tomto kurzu musíme a budeme nadále pokračovat, a to zejména proto, že Vaše země bude v roce 2009 Unii předsedat. Těším se na další spolupráci našich stran a přeji Vám vše dobré a mnoho úspěchů při plnění dalších úkolů, které před Vámi stojí. S přátelskými pozdravy, Angela Merkel, předsedkyně CDU, spolková kancléřka SRN Vážení členové ODS, je mi velkou ctí Vás oslovit při příležitosti Vašeho 18. kongresu. Pro běloruské demokraty jsou to právě členové a příznivci ODS, kteří hráli rozhodující roli v demokratizačním procesu Vaší země a v její integraci do euroatlantických struktur. Velmi si vážíme Vašich zkušeností a úspěchů, kterých jste dosáhli při procesu vypořádání se s komunistickým režimem a při následném zavedení silných demokratických tradic a institucí. Oceňujeme také solidaritu a podporu, kterou ODS a vláda ČR poskytuje běloruským demokratickým silám v jejich úsilí o nastolení demokracie a svobody a ve snaze začlenit Bělorusko, jako evropský stát, zpět do evropské rodiny demokratických a svobodných zemí. Velmi doufám, že česká vláda i občanská společnost bude i nadále hrát klíčovou roli v prosazování konzistentní a výrazné politiky, která podporuje demokratizaci a evropeizaci Běloruska. Přeji ODS a jejím členům mnoho úspěchů v jejich aktivitách jak na domácím, tak na mezinárodním poli. Alexandr Milinkijevič, předseda Hnutí za svobodné Bělorusko Zahraniční hosté v občanské svobody, demokracii a svobodu. Ale také konzervativní, protože přijímáme složitost lidské povahy a uvědomujeme si, jak tragické mohou být důsledky různých utopických společenských schémat. Společně chceme také jinou Evropu, sdílíme společnou vizi, jak EU reformovat. Nechceme stále užší Unii, která obtěžuje a zatěžuje občany svými rozhodnutími shora. Chceme Evropu praktickou, Evropu, která je flexibilní a ve které se dobře obchoduje a žije. Proto jsme také společně založili platformu Hnutí za evropskou reformu, která tyto myšlenky podporuje. ODS má v Konzervativní straně oporu, a to nejen na poli mezinárodním. Já pouze tuším, jak je někdy těžké vládnout v koaliční vládě, ale o to víc si cením Mirka Topolánka a jeho lídrovských schopností i ODS a její odpovědnosti a odhodlání klást zájmy státu před ty stranické.“ prvé, co se účastním kongresu politické strany v demokratické státě. Je to pro mě velká zkušenost, zážitek a příležitost se od ODS učit. Děkuji ODS za podporu a prosím, nezapomeňte i nadále přispívat k rozvoji demokracie ve Vaší zemi. Věřte mi, svoboda a demokracie je veliký dar.“ PEDRO FUENTES CID mluvčí organizace Presidio Politico DAVID CAMERON předseda britské Konzervativní strany „Jsem velmi hrdý na to, že jsem dnes v Praze. Myslím, že mohu říci, že ODS a britští konzervativci jsou ve světě politiky skutečnými přáteli. Sdílíme stejný politický názor: liberální konzervatismus. Jsme liberální proto, že věříme „Je mi velkou ctí, že jsem mohl přijmout pozvání na Kongres ODS, které jsem dostal od Mirka Topolánka při našem říjnovém setkání. Presidio Politico Cubano, jehož jsem mluvčím, je hnutí kubánských politických vězňů, které sdružuje přes 35 tisíc lidí po celém světě. Přes 48 let aktivně bojujeme proti komunistické diktatuře na Kubě, ale musím říci, že dnes je to po5/07 115 ListyODS05/2007 12.12.2007 18:38 Stránka 16 prosinec 2007 Ohlédnutí za kongresem Projev prezidenta Václava Klause Vážený pane předsedo, vážení delegáti, vážení hosté, děkuji za pozvání na Váš letošní kongres.Trochu jsem se v posledních dnech ohlížel dozadu a přitom si uvědomil, že je to již pátý Kongres ODS, na kterém vystupuji více méně jen jako host, resp. jako čestný předseda. Proto jsem se nepouštěl do žádných rozsáhlých úvah. Dnes je tomu trochu jinak. Dnes před Vás předstupuji v roli Vašeho prezidentského kandidáta. V roli kandidáta dnes dominantní politické strany, která nese hlavní díl vládní zodpovědnosti. Opírám se jak o usnesení společného zasedání Vašeho poslaneckého a senátorského klubu z 9. května letošního roku, kterým mne tyto kluby nominovaly jako svého kandidáta na funkci prezidenta České republiky na příští volební období, tak o dvě usnesení Výkonné rady: z 26. května, kdy prezidentskou volbu označila za jednu ze základních priorit ODS pro nadcházející období, a z 22. září, kdy určila vyjednávací tým ve složení předseda, první místopředseda a předsedové poslaneckého a senátního klubu. První, co zde dnes chci udělat, je poděkovat Vám za projevenou důvěru. Je to pro mne i velmi vhodná příležitost, abych Vám s plnou vážností poděkoval za volbu minulou, která – nikoli zanedbatelným způsobem – přispěla k tomu, co se v uplynulých letech v naší zemi dělo. To, že mne znovu kandidujete, je pro mne důkazem, že jsem většinu z Vás svým jednáním a svými postoji v této nejvyšší ústavní funkci nezklamal. Samozřejmě vím, že někteří z Vás ne vždy mé kroky a postoje chápali či s nimi souhlasili, ale to není žádná tragédie. Jinak tomu v demokracii být nemůže. Pozice prezidenta v našem ústavním systému není jednoduchá a dokonce není ani zcela jednoznačná, ale to není ničím, co by mne trápilo. Vycházel jsem a vycházím z toho, že je toto postavení takové, jaké je, a že se v naší zemi do značné míry osvědčilo. Je však trochu jiné, než jak si ho mnozí lidé u nás představují. Po formální stránce je asi slabší, po reálné možná v lecčems silnější. Dostatečně jsem se přesvědčil o tom, že sladit tyto dvě pozice není jednoduché. Ve svých předvolebních projevech v Parlamentu na počátku roku 2003 jsem zmínil rozdíl mezi prezidentem aktivním a aktivistickým, což se od té doby stalo jistou normou hodnocení mého prezidentování. Ujišťuji Vás, že jsem si byl tohoto rozdílu v každém okamžiku posledních pěti let vědom, a jsem přesvědčen, že jsem byl po celou tuto dobu prezidentem „jen“ aktivním. Pasivitu – jako opak aktivity – v celém svém životě odmítám, ale hranici mezi aktivitou a aktivismem jsem střežil úzkostlivě. Z Hradu se nestalo alternativní politické 16 1 5/07 centrum – a jestli se nemýlím, ani mi to snad nikdo nikdy nepředhazoval – a veškeré mé jednání vždy striktně vycházelo z mých ústavních povinností a pravomocí. Že se to někdy nelíbilo těm, kteří si přáli, aby prezident v tom či onom případě udělal více, je nevyhnutelné. I když každý z nás zcela přirozeně vychází převážně ze svého vlastního vnímání věcí, chtěl bych Vás ubezpečit, že pocit přílišného či naopak málo důrazného využití mého vlivu a mých prezidentských pravomocí mělo v různých chvílích celé naše politické spektrum, včetně ODS. Dokonce bych si troufal odhadovat, že ODS mohla mít – z logiky věci – tento pocit častěji než jiné politické strany. Přesto věřím, že – s odstupem času – i ti z Vás, kterým se to tak jevilo, připustili či připustí, že jsem dělal jediné možné. hoto typu. Pro prezidenta jsou povinnými politickými postoji i stanoviska k základním veřejným tématům – od debaty o registrovaném partnerství po stanovisko k pochodu neonacistů pražskou židovskou čtvrtí právě v den výročí pověstné Křišťálové noci nacistů v Německu před téměř sedmdesáti lety, abych jmenoval dva výrazné příklady. Že v těchto věcech prezident republiky přímo nerozhoduje, je věc úplně jiná. Snažil jsem se přispět k pokračování pohybu naší země ve směru nastoupeném v listopadu 1989: k prohloubení politického pluralismu a demokracie, které jsou produktem co nejkvalitnější soutěže suverénních politických stran; k zajišťování občanských práv pro všechny, ale se současným zvyšováním odpovědnosti všech; k maximální svobodě ekonomické, v níž by tvořivá lidská aktivita nebyla blokována či přesměrovávána spoustou překážek, regulačních opatření a byrokratických předpisů; k nezvyšování role státu ve společnosti a tudíž i ke skutečné svobodě každého jednotlivce. Věřím také, že se jistou stagnaci tohoto směřování, ke které u nás docházelo, v poslední době daří překonávat. Jsem přesvědčen, že je naší povinností udělat všechno pro to, aby postup vpřed pokračoval i v dalších letech. Musí k tomu přispívat jak budoucí prezident, tak i nejsilnější a v dnešní chvíli hlavní vládní politická strana, tedy ODS. Prezident si konzistentnost svého jednání musí zajistit sám a názorové schizofrenie se musí umět vyvarovat. I ODS si svou jednotu musí udržet sama: musí nalézt vyváženost mezi individuální svobodou svých jednotlivých členů na straně jedné a respektem ke zvolenému programu a ke svým vlastním, demokraticky zvoleným reprezentantům na straně druhé; musí předkládat veřejnosti jasně formulovaný program a musí být schopna hledání racionálního politického kompromisu, který bývá – v každé demokratické společnosti a zejména v zemi s proporcionálním volebním systémem – nezbytný; musí dokázat obojí vysvětlit a obhájit nejen před svými členy, ale i před celou veřejností. Právě o těchto nelehkých, a nikoli proklamacemi jednou pro vždy vyřešitelných věcech to je. Ale o tom jistě bude Váš kongres. Dovolte mi zakončit své vystoupení poděkováním za nominaci do prezidentského klání a vyjádřením svého přesvědčení, že Vás v jeho průběhu, ale ani po něm, nezklamu. • • • • • U nás se často hovoří o prezidentovi nadstranickém, což je apel poněkud zavádějící, protože je zcela zřejmé, že v demokratickém systému pluralitní parlamentní demokracie prezident republiky nemůže být prezidentem stranickým. Nemůže však být prezidentem nepolitickým, neboť jeho funkce o politice je. Prezident se pohybuje ve veřejném prostoru a proto musí politické – zdůrazňuji nikoli stranické – postoje zastávat. Politickými postoji jsou nejen přispívání k udržování a posilování politické demokracie a Ústavou ČR předepsané dělby práce mezi jednotlivými složkami státní moci, nejen úsilí o celistvost státu a o jeho svrchovanost a suverenitu, nejen výkon funkce vrchního velitele ozbrojených sil, nejen zastupování státu navenek, včetně intenzivních kontaktů s politiky celého světa, a řada dalších věcí to- • • Václav Klaus, prezident ČR a čestný předseda ODS ListyODS05/2007 12.12.2007 18:38 Stránka 17 xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx Projev Mirka Topolánka Mirek Topolánek předseda ODS Vážení delegáti, milí hosté, dámy a pánové, vítám vás na 18. Kongresu Občanské demokratické strany, vítám vás po dlouhých, skoro deseti letech na jednání VLÁDNÍ..., LIBERÁLNĚ KONZERVATIVNÍ..., VÍTĚZÍCÍ strany! Naší strany. Uběhl rok. Vloni jsme touto dobou teprve nahlíželi do otevřených dveří vládnutí s vládou bez důvěry Poslanecké sněmovny. Diskutovali jsme o tom, za jakých podmínek, s kým a s jakým programovým vybavením po dlouhých měsících hledání až k uzoufání vstoupíme do koalice. Dnes držíme pevně vládní opratě moci a odpovědnosti, pokračujeme dál v již pětileté úspěšné, vítězné trajektorii, vyšli jsme z temné jeskyně sociálně demokratického marasmu a STAVÍME NA BUDOUCNOSTI! Kdybych si chtěl vypůjčit motto tohoto kongresu a přimíchat trochu patosu do úvodu mého projevu. Je ovšem také čas skládat účty. Rád se přitom každému z vás podívám do očí. Jsem si jist, že s uplynulým rokem můžeme a musíme být spokojeni. Řekl bych tak na devadesát procent. A naše šance do budoucna? Ty mohou být téměř stoprocentní. Pokud se dokážeme poučit i z toho, co se nám nepovedlo. Já i vy! Při neexistenci srovnatelné vládní alternativy z hlediska pozice ODS, ale hlavně v kontextu jiných alternativ ohrožujících polistopadový vývoj naší země, ani nemáme jinou šanci a je to naše společná odpovědnost. Tento kongres tedy může být i bilanční, pokud nezapomene na hlavní cíl, a to je být kongresem předvolebním, na kterém modří ptáci, jak je jejich dobrým vítězným zvykem, natřepou svá peříčka a zahájí fakticky kampaň vedoucí k vítězství v následujících trojích volbách. I. Skládání účtů Začnu pomyslným skládáním účtů. Je to rok, co jsem si vám řekl o jasný mandát k dalšímu postupu. Dokázali jsme tento mandát naplnit? Pokud ne, tak v čem a proč? Pokud ano, proč ta nervozita? Právě proto? Protože se to přes všechny problémy daří? Protože to je úspěch? Před rokem jsem vám řekl, na čem stojí náš úspěch. Platí to stále? Pojďme si to připomenout. Řekl jsem: „... Náš úspěch stojí na tom, že nejsme stranou personálně vyprahlou. Pokud si udržíme tuto personální převahu, nemůžeme nikdy prohrát žádné další volby!“ Ano, to je stále pravda. Naši ministři přišli do vlády odborně připraveni. Dokázali se rychle zorientovat, pojmenovat problémy a začít je řešit. Přivedli si s sebou lidi, kteří jim jsou oporou. Začali plnit koaliční a tím i náš program. Ale přes toto úspěšné převzetí vládní odpovědnosti chci před jednou věcí varovat. Státní úřady prakticky vysály celou naši kapacitu. Za vojáky, kteří jsou nyní v první linii, proto musí rychle nastoupit nové posily. Musíme vychovávat a připravovat nové lidi. Lidi, kteří přijdou s novými myšlenkami, novými nápady. Aby se nestalo, že za pár let budeme stejně jako ti před námi stranou opotře- bovaných a zkorumpovaných státních úředníků. Kde jsou ty zástupy kvalitních úředníků z regionů, kteří chtějí v praxi realizovat náš program každodenní prací? Kampak se ti čerchmanti schovali? Neschovali se, moji milí. Kašlou na to. Každý chce mít pouze vliv, nataženou komunikační linku, penězovod a případně kritizovat, když to nefunguje. Ale my nesmíme dopadnout jako Rocco a jeho bratři! ... Jsme stranou týmovou, stranou, která táhne za jeden provaz. Pokud si udržíme tuto elementární jednotu, nemůžeme nikdy prohrát žádné další volby! Podařilo se nám uchovat elementární jednotu? Ani náhodou! Zbytečně jsme si sami způsobili hromadu problémů tím, že jsme neuměli veřejně táhnout za jeden provaz. Věci, o které jsme se, bohužel, veřejně hádali, jsme už mezitím vyřešili nebo vyšuměly. Ale zůstala nepříjemná pachuť domácích sporů a pošramocený obraz ODS u občanů. Toto jsou zcela zbytečné a hloupé chyby a budu hodně nepříjemný, pokud se budou opakovat. Nemohou se opakovat! Nesmí se opakovat! Protože ohrožují naše dnešní vládnutí. Protože ohrožují naše příští vítězství. My přece máme mechanismy, jak se demokraticky vyjádřit. Není přece možné, když se drtivá většina na něčem shodne, aby ti, kteří se neprosadili, hráli před veřejností roli mučedníků. To platí stejně pro poslanecký klub, jako pro celou stranu. Nelze se schovávat za obecné fráze, že předseda, vláda, či vedení nekomunikují. Nechť to ti, kteří tyto bláboly papouškují, dokáží! Či jinak, ať 5/07 117 ListyODS05/2007 12.12.2007 18:38 Stránka 18 prosinec 2007 Ohlédnutí za kongresem skutečně do budoucna stojí o lepší komunikaci, o řešení věcných problémů, a nikoli pouze o vendetu za nenaplněné osobní ambice! Není přece možné, aby nám voliči rozuměli lépe než my sami sobě navzájem. Chtěli jsme konečně vládnout i na celostátní úrovni. Taková možnost a odpovědnost přeci musí být věcí nás všech. Já a mí kolegové ve vládě samozřejmě stojíme o zkušenosti od kolegů z měst a obcí, od zastupitelů, starostů, primátorů i hejtmanů. Není přece možné, aby naše starosty zajímalo pouze rozpočtové určení daní a čerpání vládních nebo evropských fondů. Tím se ostatně jen mírně liší od našich krajánků, ty ještě navíc zajímá, abychom jim to v té vládě nepokazili. Vláda je konečně po letech vaše, je s vámi, buďte, prosím, s ní! ... se nám podařilo postupně zbavit oné nezasloužené nálepky arogantní a agresivní strany. Pokud si udržíme image slušné a otevřené strany, nemůžeme nikdy prohrát žádné další volby! Ano, toto stále dodržujeme. I když nás to v souboji se stále agresivnějším a demagogičtějším protivníkem stojí spoustu sil a „ztrátu tempa“. Přesto říkám: držme se strategie, která nám vyhrála dosud všechny volby. Slušnost opravdu není slabost. A těch, kteří na ni slyší, je stále většina. Byť možná mlčenlivá. Nedejme se proto mást úspěchy našich soupeřů u čím dál bulvárnějších médií. Naše síla je ve schopnosti mluvit s lidmi přímo, bez prostředníků, věcně a slušně. ... držíme slovo. Na rozdíl od jiných stran nás v posledních čtyřech letech charakterizuje jednota slov a činů. Pokud budeme dodržovat jednotu slov a činů, nemůžeme nikdy prohrát žádné další volby! Přidal bych jediné. V posledních pěti letech! Sestavili jsme trojkoaliční vládu, plníme její program a naše priority. Pokud nebylo možné něco prosadit v této koalici, neznamená to, že jsme programově rezignovali jako strana. Naopak! Děláme přesně to, co jsme slíbili. Jsme součástí první vlády za posledních deset let, která opravdu dodržuje jednotu slov a činů. Včetně toho, že když žádáme úspory, začínáme u sebe. U vládních úřadů. Měla by to být samozřejmost. A díky nám to také samozřejmostí konečně je. Jaká je alternativa této vlády? ... jsme se pro mnoho lidí stali hrází proti návratu starých pořádků. Jsme pro ně nadějí, že se země nebude v ničem vracet před listopad 1989. Pokud budeme pro občany zárukou, že se komunisté nevrátí k moci, nemůžeme nikdy prohrát žádné další volby! Toto je přece naprosto klíčové. Preference držíme nad 30 % mimo jiné právě proto, že lidé věří, že tou hrází zůstaneme. Držíme trojkoalici a tím také držíme komunisty na uzdě. Spolu 18 1 5/07 s ČSSD se nemohou dostat k moci, dokud dokážeme vytrvat v trojkoaličním projektu. A nemohou se dostat k moci ani oklikou, přes schvalování zákonů v Parlamentu. Protože vláda je sice křehká, co se týká její většiny, ale zato silná svou jednotou.Všechny důležité zákony, se kterými jsme přišli, jsme ve Sněmovně prosadili. Dokonce v podobě, v jaké je vláda navrhla. To je po roce vládnutí silné sdělení.Vychutnejme si ho: naše vláda pracuje, naše vláda funguje a naše vláda vítězí. Komunisté a přátelé starých pořádků prohrávají. Nedávno se vyrojili a chtěli si okupovat 17. listopad. Ale tak, jako Konfederace politických vězňů vybojovala na 1. máje Letnou, tak my jim musíme vrátit jejich 7. listopad. Jejich je 7., ne 17. listopad. ... naši soupeři se Modré šance bojí právem. Pokud si udržíme náš programový náskok, nemůžeme nikdy prohrát žádné další volby! Ptám se vás: plníme svou Modrou šanci, máme stále programový náskok před opozicí? Ptám se takto záměrně, protože vím, že si to možná někteří z vás nemyslí. A odpovídám: máme. Jen jsme si ještě nezvykli na přechod z opozice do vlády. V opozici platí, že ideové koncepty jsou čisté a nikdo vám do nich nemluví. Ale také z nich vůbec nic nerealizujete. Ve vládě, obzvláště koaliční, musíte přijímat kompromisy. A reálné rozložení sil vede k tomu, že ty kompromisy jsou často krvavé. Ale i díky těmto kompromisům dokážeme nakonec prosadit maximum z našich záměrů. Jakákoli, i malá pozitivní změna ListyODS05/2007 12.12.2007 18:38 Stránka 19 xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx je nekonečně víc než žádná změna. Už minule jsem řekl, že v politice se počítají výsledky. Ty máme jen díky koaliční vládě. Díky vládě, která reálně vládne, ne díky platformám, frakcím a hnutím Za modrou šanci modřejší. Mimochodem, platforma znamená v řadě jazyků nástupiště. Přátelé, obávám se, že vlak z toho vašeho malého nástupiště už odjel. Špatná zpráva je, že nepojede další. Dobrou zprávou je, že nastoupit se dá i na další stanici. My zastavíme, to vám slibuji. Nastupte k nám ostatním a buďte klidní, my společně s vámi naše programové koncepty uvedeme v život.To je fér nabídka, ne? ... jsme stranou otevřenou, stranou, k jejímž myšlenkám se může přihlásit každý vyznavač svobody. Dokud si udržíme schopnost spojovat, nikoli rozdělovat společnost, nemůžeme nikdy prohrát žádné další volby! Myslím, že tuto přednost jsme ve vládě ještě posílili. Jsme součástí první koaliční vlády, která zatím dokáže fungovat bez zbytečných vnitřních třenic. Spory řešíme jednáním, nikoli válcováním nebo vydíráním. Vláda rozhoduje skutečně ve sboru, z vlády se nevynáší. A vyplácí se nám to. Říkám otevřeně, že je dnes snazší udržet jednotu tří stran – s různými programy a zájmy – ve vládě, než saturovat ambice několika našich kolegů v Poslanecké sněmovně, a to včetně našeho klubu. Problém tentokrát není ve vládě, jako tomu bývalo v minulosti. Schopnost spojovat musíme opět nalézt především ve Sněmovně, v lepší komunikaci s poslanci, mezi poslanci, v mravenčí práci mezi kluby. A tady chci poděkovat Petru Tluchořovi, zvládá svou práci zatím brilantně! ... ODS generuje osobnosti pracující pro tým. Pokud budeme mít populární osobnosti schopné plného nasazení pro úspěch týmu, nemůžeme nikdy prohrát žádné další volby! A my je máme. Já děkuji svým ministrům, nikdo jim ještě nepoděkoval. Petr, Ivan, Saša, Martin, druhý Petr, Aleš, Jiří,Tomáš. Ani jeden z nich nezklamal. Diskuse ve vládě jsou mnohdy zajímavější a přínosnější než nakonec přijaté řešení. Máme ve vládě skutečné osobnosti, jak po stránce odborné, tak politické. Proto je činnost této vlády efektivní, pragmatická, nesklouzává k populismu a neodpovědnému slibování. Naši ministři tvoří opravdu takovou vládu, jakou jsme chtěli. Hájí a prosazují program ODS, respektují však také menší koaliční strany a koaliční program. Nebojí se jít do střetu, argumentují, bijí se za program ODS. I proti ODS samotné. Mnohdy. K domácí politice ještě dodám dvě poznámky. Týkají se jednoho usnesení minulého kongresu a jednoho usnesení, které by mohlo účelově padnout dnes. První usnesení se týká zákazu spolupráce s komunisty a rozpuštění místních sdružení, kte- ré tento zákaz poruší. Minulý rok jsme se rozhodli, že budeme pravidelně obětovávat princeznu, abychom uspokojili draka našeho svědomí. Ze 71 obcí, ve kterých se toto děje, se usnesení kongresu splnilo v pouhých deseti případech! Musím říci, že jsem na každém jednání Výkonné rady vystupoval a žádal naplnění tohoto usnesení. Žádal jsem oběť princezny v podobě zrušené místní organizace ODS. Leč princezny nepřicházely. Prostě proto, že oblasti, které jediné mají pravomoc navrhovat rušení místních sdružení, odmítaly toto usnesení plnit. Toto usnesení musí samozřejmě zůstat v platnosti. Nemůžeme ustupovat z našich zásad, nemůžeme neplnit naše usnesení. Ale je absurdní, aby za jeho plnění byla odpovědná Výkonná rada. Tato zodpovědnost musí být na těch, kteří mají příslušné pravomoci. Tedy na oblastních sdruženích. V tomto smyslu bychom měli, pokud to bude možné, usnesení modifikovat. Případné usnesení, které by mohl někdo navrhnout, se týká spojování volby prezidenta s existencí vlády. Takové usnesení by bylo věcně špatné. Nelze přímo spojovat volbu hlavy státu, které se účastní poslanci a senátoři, s prací exekutivy. Vláda prezidenta nevolí! Nelze spojovat odpovědnost vedení ODS, tedy předsedy, místopředsedů a šéfů obou senátních klubů, za prosazení našeho stranického kandidáta s fungováním koalice s KDU-ČSL a Stranou zelených. Tomuto kongresu se zodpovídám já coby předseda, Pavel Bém coby 1. místopředseda a všichni další volení funkcionáři. Nikoli však vláda České republiky. Ty časy, kdy strana a vláda jedno jsou, jsou už přece dávno pryč. Přebírám plnou odpovědnost za volbu Václava Klause prezidentem jako předseda strany, nikoli jako předseda vlády. Bojí se snad volení funkcionáři vlastní odpovědnosti? Tomu se mi ani nechce věřit. Těm, kteří věří více novinám a televizi vzkazuji: Pokud mi nevěříte, nevolte mě! Tuto repliku jsem nesmazal? No, ještě že není volební kongres. Zatím. Tak. Poté, co jsem zúčtoval s vámi všemi, chci předložit osobní účty. Účty z mandátu, o který jsem si loni řekl, a který jsem od vás dostal. Musíme se pokoušet o pro nás i pro voliče nejpřijatelnější variantu – trojkoaliční projekt. Před rokem se zdálo skoro nemožné, že sestavíme funkční trojkoaliční vládu. Dnes je tato vláda tak samozřejmou součástí reality, že si stěží někdo dokáže představit jinou mocenskou konstelaci. Myslím, že k tomu není třeba nic dodávat. Splněno! Nesmíme připustit velkou koalici s ČSSD a její sestřičku Opošku. Před rokem tu byla velká nevole ke spolupráci s ČSSD. Padalo tu mnoho emotivních výzev a varování. I z mých úst. Dnes už to ale není téma. Není to téma, protože jsme daleko sebevědomější než před rokem. Nemusíme hlasitě odmítat velkou koalici nebo oposmlouvu. Už se totiž nebojíme, že bychom do nich mohli spadnout.Teda většinou a tím zatím.Takže poslušně hlásím: Splněno! Silný mandát, o který vás žádám, má podobu tří jasných priorit seřazených podle pořadí důležitosti: 1. Zabránit vládě ČSSD s podporou KSČM 2. Realizovat co nejvíce z našeho programu 3.Vést kabinet K tomu mám jen tři slova: Splněno. Splněno. Splněno. II.Vnitropolitické a zahraničně-politické otázky Toto byly základní mantinely mandátu, který jsem od vás loni dostal. A myslím, že zde nemůže být žádná diskuse o to, zda byl, či nebyl naplněn. Poněkud podrobnější výklad si ovšem zaslouží politický a věcný obsah toho mandátu, a já se tu zmíním o těch oblastech, které považuji za důležité. Délka mandátu vlády musí být přímo úměrná hloubce jejího reformního programu. Před rokem jsme si ještě nebyli jisti, zda dokážeme sestavit vládu, která vydrží do konce volebního období a přitom si udrží reformní náboj. Ale podařilo se to. Reforma veřejných financí je naším úspěchem. Připravili a prosadili jsme ji rychle. A v podobě, která je maximálně možná. Zdaleka nejen kvůli koaličním partnerům. Především kvůli stavu státních financí a kvůli sociální průchodnosti reforem. Všem nespokojencům chci jasně říct dvě věci. Za prvé: kdo chce v otázce reforem tlačit na pilu i za cenu zbourání vlády, tomu nejde o reformy, ale právě jen o zbourání vlády. Protože bez ní neprosadíme vůbec nic. A za druhé: už před volbami jsme plánovali naše reformy nejméně na osm let. Teprve v roce 2014 by měl být rozpočet vyrovnaný. Buďme tedy sakra trochu trpěliví, nechme si trochu reformního elánu na druhé vládní období. Pokud se ho chceme dočkat. Zároveň musí kabinet pokračovat v započatých systémových změnách, které omezí prostor korupci. I toto plníme.Vláda přijala strategii boje proti korupci. Omezujeme prostor pro korupční jednání na úřadech, když odbouráváme byrokracii, zavádíme pořádek do úředního rozhodování, do výběrových řízení, když zavádíme elektronizaci veřejné správy. Na větě, kterou jsem prosadil do našeho instrumentária, se nemění vůbec nic. Míra korupce je pořád přímo úměrná velikosti státem přerozdělovaného balíku peněz a množství razítek po cestě. 5/07 119 ListyODS05/2007 12.12.2007 18:38 Stránka 20 prosinec 2007 Ohlédnutí za kongresem V zahraniční politice musíme i nadále podporovat rozšiřování EU a rovnoprávnost starých a nových zemí. V zahraniční politice se ukázala naše velká síla. Jednali jsme všude, kde to jen bylo možné. Kromě jiných cest jsem sám oficiálně navštívil či zde přivítal premiéry 15 členských zemí EU, včetně Německa, Francie,Velké Británie a Itálie. I díky naší aktivitě a navzdory tlaku některých starých zemí se nám podařilo udržet Evropskou unii otevřenou přijímání nových členů. Při nedávné návštěvě tureckého premiéra jsem ho ujistil o naší jasné podpoře plnoprávného členství Turecka v EU. Naše aktivní zahraničněpolitické úsilí v době opozice dnes úročíme i v podobě velmi úzkých a dobrých vztahů s našimi sousedy. A slavíme úspěchy. V zahraniční politice musíme i nadále podporovat rozšiřování EU a rovnoprávnost starých a nových zemí. Není to jen naše morální povinnost. Pro Evropu je to také strategická nutnost. V Evropské unii zaznamenali změnu vlády především díky aktivitě, kterou vyvíjíme na všech stupních. Od jednání diplomatů a úředníků, přes ministeriády až po summity Evropské rady. Jsme aktivní, otevření a realističtí, ne euroskeptičtí a kverulantští. Je nás v Evropě slyšet a jsme respektovaným partnerem. Dnes v Evropě respektují náš realistický názor. I díky předsednictví se stáváme zemí, jejíž názor je brán velmi vážně. Zahraniční politika nebyla od listopadu 1989 nikdy tak silnou a čitelnou vládní předností, jako je tomu dnes. Odmítáme snahy o oživení federalistické ústavy. Právě díky postoji ODS byla česká vláda jednou z pouhých čtyř v rámci EU, které se otevřeně a veřejně postavily proti původnímu textu tzv. euroústavy. Dokázali jsme tento principiální postoj vyjednat navzdory tomu, že naše partnerské koaliční strany jsou orientovány federalisticky, tj. proústavně. Ano, reformní smlouva přenáší nové pravomoci na úroveň EU. Neměli jsme sílu tomu zabránit, protože k tomu jsme prostě nenašli v Evropě spojence. Teoreticky jsem mohl kvůli tomu celé jednání vetovat, ale neměl jsem na to vládní mandát a dostal bych ODS, ale hlavně Českou republiku do mezinárodní izolace. Kdybych to přesto udělal, důsledky by byly jasné: Dnes už by zde nebyla TATO vláda, ale vláda jiná, BEZ účasti ODS. Mluvím o tom všem záměrně, a to pro případ, že by snad někoho napadlo navrhnout usnesení, v němž by kongres Reformní smlouvu odmítl. Pokud by to bylo schváleno, jedinou možnou a logickou odpovědí by musela být moje demise a tedy demise celé vlády. A to říkám zcela odpovědně a s chladným rozumem. A dodávám, že jsme v daných podmínkách vyjednali maximum možného. Rád bych také dodal, že filosoficky s oním usnesením kongresu sice souhlasím, ale věcně je ne20 1 5/07 správné a já budu žádat jeho doplnění.Usnesení Výkonné rady takové doplnění přináší. Od chvíle, kdy jsme podepsali Přístupovou smlouvu, pro nás platí nadřazenost primárního práva EU nad právem národním, ať se nám to líbí nebo nelíbí. Připomínám také, že tento proces byl nastartován již podpisem Asociační dohody za vlády prezidenta Václava Klause. A že již smlouva z Nice umožňuje přesun některých kompetencí bez vlivu národních vlád a parlamentů. Usnesení v této podobě je tedy nesplnitelné a musí se změnit.Usnesení politické strany nemůže platit víc než zákon. Zahraniční politika je naší předností. Máme nadstandardní vztahy se všemi sousedy a státy regionu. Paradoxně lepší než předchůdci i u těch, v nichž jsou u moci socialistické vlády. Zvláště se ale chci zmínit o zemi nám nejbližší, o Slovensku. Chci poděkovat Mikuláši Dzurindovi za to, že nám všem ukázal cestu. Reformy, které prosadil, jsou příkladem nejen pro náš region, ale pro celou EU. Miki tu dnes s námi není, svrhává vládu. Tož, mnoho zdaru. Zatleskali jste muži, který dokázal, že rovná daň v praxi funguje.Že funguje dokonce lépe,než předpokládala teorie.Zatleskali jste muži,který učinil ze Slovenska, které zdědil v ještě horším stavu než my Česko, ekonomického tygra. Děkuji Dzurindovi za reformy a Robertu Ficovi, že je nezrušil.V tom je rozdíl mezi socialisty na Slovensku a Paroubkovou ČSSD. Zmíním se i o Německu, s nímž vedeme intenzívní dialog nejen na federální úrovni. Rozvíjením především ekonomické diplomacie s naším největším západním sousedem je imperativ. Druhým imperativem však musí být i nadále důsledné odmítání toho, aby věci naší společné minulosti jakkoli zasahovaly do našich současných i budoucích vztahů, a to jak po stránce politické, tak i právní. Důležitou zemí pro nás je Polsko. Náš tradiční strategický partner ve středoevropském prostoru. Chci, aby naše vztahy s novou vládou Donalda Tuska byly minimálně stejně skvělé jako dosud. Nejen z důvodů geopolitických, ale především z důvodů bezpečnostních. Ať už se to týká energetické bezpečnosti nebo spolupráce týkající se protiraketové obrany. Tím jsem se dostal k tomu,co je,bylo a bude páteří naší zahraniční politiky. K euroatlantické vazbě. Je naší odpovědností vůči občanům této země a vůči budoucnosti našich dětí nedopustit její oslabení. Nedopustit oslabení naší vůle k obraně. Nedopustit, abychom se opět plíživě sunuli do sféry geopolitického vlivu Ruska. To je ten pravý důvod, proč u nás má stát radarová základna. Už jenom proto stojí za to udržet tuto vládu. Nesmíme dopadnout jako sociální demokraté! Nechceme přece skončit jako sociální demokraté, mezi nimiž zuří otevřená vendeta a jednotlivé klany se navzájem špehují a likvidují! I toto jsem řekl na loňském kongresu. Vážení kolegové, skutečnost je mnohem, mnohem horší. Výše zmíněné není bohužel pouze obrazem sociální demokracie samotné. Mafiánské metody, díky kterým ovládla tento stát, dnes z velké části ovládají tento stát samy. Nejde pouze o propojení zločinu a státní správy, o bezprecedentní manipulace s orgány činnými v trestním řízení, ovlivňování výběrových řízení, rozdělování dotací. Jde také o masivní korupci novinářů a účelové zneužívání médií, jde o redistribuci politické a výkonné moci v této republice. Jde o šokující moc něčeho, čemu říkáme organizovaný zločin. Vždy jsme prosazovali malý, ale silný stát. Kvůli vládám ČSSD máme stát velký a slabý, spíše slaboučký. Pracujeme úspěšně na tom, aby se postupně stal malým, tedy efektivním. Pracujeme ovšem také na tom, aby se stal znovu silným? Jsme si vůbec sami sobě ochotni přiznat, jak slabý ten stát je? Víme opravdu všichni, kdo v této zemi disponuje politickou a mediální mocí, kdo je schopen v mnoha ohledech tomuto státu a jeho orgánům mocensky konkurovat? Nebo si myslíte, že jen náhodou někdo vytrvale a masivně skandalizuje na základě prkotin předsedu vlády, že je normální obludná dehonestující kampaň s úniky informací z vyšetřovacích spisů bývalého místopředsedy vlády? Komu prospívají paralýza speciálních policejních útvarů, útoky na kontrarozvědku, boje mezi státními zástupci a policií navzájem? Přiznejme si, přátelé, zdědili jsme nemocný a slabý stát. Politická, výkonná, zákonodárná i soudní moc je napadena rakovinou mafie, a zdaleka to není jen krakatice. Znám příklady, kdy hledaný boss mafie přímo ovlivňuje útoky respektovaného a čteného média na vládu a její představitele. Znám příklady, kdy hlava významné ekonomické skupiny říká, že má více poslanců, než premiér, a když vláda poslušně nenaplňuje jeho plány, organizuje jednu diskreditační kampaň za druhou. Bohužel nemohu hovořit o všem, co vím, taky s ohledem na vyšetřování, ale stav, který zanechala sociální demokracie, skutečně v mnoha ohledech narušuje samu podstatu vnitřní suverenity státu a jeho orgánů. To vy jste, Miloši Zemane,Vladimíre Špidlo, a zejména Stanislave Grossi, a zejména Jiří Paroubku, dopustili, aby zločin v České republice expandoval do většiny oblastí společnosti, to vy jste povýšili korupci na normu. To vám vděčíme za to, že stát nedokáže často garantovat práva a bezpečnost svých občanů.Vy jste vyměnili ve špinavém obchodě s mafií svůj úspěch a moc za vymahatelné právo a spravedlnost. Stranou nezůstala ani média. Jejich stav je tristní. Práce na objednávku z pokoutně získaných policejních a zpravodajských materiálů, bulvarizace dokonce i těch veřejnoprávních, špatně skrý- ListyODS05/2007 12.12.2007 18:38 Stránka 21 xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx vaná nenávist k představitelům demokratické politické moci jako celku. Říkám zcela jasně a přímo, pokud něco chybělo v takzvané Kubiceho zprávě, pak kapitola o médiích. Jen z toho, co vím, by to byla ještě smutnější četba než zbytek. Vyřešit tento stav bude trvat roky. Musíme k tomu mít odvahu a především sílu. Jen silní politici mohou vytvořit silný a bezpečný stát, ten náš jím dnes bohužel není. Za sebe a za naši vládu říkám jasně: Budeme silní! Musíme být. Veřejné finance jsou problém, nerealizovaná důchodová a zdravotní reforma je taky problém, ale metastázované rakovinné bujení jde přímo proti podstatě demokratického právního státu. III. Supervolební rok Na závěr tu nemohu nepromluvit k supervolebnímu roku, který je před námi. Čekají nás volba prezidentská, volby krajské a senátní. Zcela zásadní význam pro nás má hned první volba, volba hlavy státu.Všichni víme, jak mimořádnou důležitost pro nás mělo prosazení Václava Klause do tohoto úřadu. Dodnes si musíme vážit nasazení mých partnerů tehdejší volby, Miroslava Beneše a Vlastimila Tlustého.Tehdy jsme po dlouhé době poznali chuť vítězství. A od té doby jsme vítězit nepřestali. Také se ukázalo, jakou hodnotu má Václav Klaus. Nikoli specificky pro ODS, ale pro všechny občany. Tím nemám zdaleka na mysli jen jeho vysokou popularitu. Ale zejména jeho státnické vystupování během obtížných povolebních jednání.Vím, že nejednal vždy tak, jak byste si možná přáli, on sám to připustil. Nejednal jako čestný předseda ODS. Ale jednal vždy v zájmu republiky a jejích občanů. Možná to pro nás nebylo v dané chvíli nejvýhodnější, ale bylo to dlouhodobě nejvýhodnější pro celou zemi. A tím i pro ODS jako odpovědnou konzervativně liberální stranu, která myslí na budoucnost. Václav Klaus má mou stoprocentní podporu a my musíme učinit všechno pro jeho znovuzvolení. Nejen kvůli nám samotným. Ale protože je to prostě dobrý prezident! Máme před sebou také krajské volby. V nich jsme vždy byli silní díky schopnosti přímé komunikace s voliči. Vždy jsme dokázali překonat handicap opoziční strany, která nemá to zázemí jako strana vládní. Která nemůže krajům vycházet vstříc při plnění jejich požadavků. Dnes můžeme k naší úspěšné regionální politice přidat i úspěšnou politiku na centrální úrovni. Věřím, že této synergie dokážeme využít. Budeme také obhajovat naši silnou pozici v Senátu. Senát je dnes naší významnou oporou. Můžeme sami vracet zákony Sněmovně a blokovat ústavní normy. Zde se projevuje naše schopnost kombinovat silné osobnosti se stranickým zázemím. Příští kampaň bude tak jako vždy stát na regionech, v nichž se volby konají. Ale i zde je zřejmé, že můžeme s výhodou využít akcent na úspěchy centrální politiky. Druhým mým pokusem o závěr je jedno poděkování, na které jsem nezapomněl, a to je poděkování mému dlouholetému spolupracovníkovi, kamarádovi a bývalému hlavnímu manažerovi, Jaroslavu Jurečkovi. Jardo, kde jsi? Je tady. Stál jsi při mně i v těch nejtěžších časech a to Ti nikdy nezapomenu. Jarda Jurečka! Ještě jednou potlesk. A při této příležitosti chci ukázat a pochválit i jeho nástupce, Honzu Kočího. Velmi příjemné překvapení a velký příslib. Jan Kočí. A teď už vážně závěr. Myslíte si, vážení delegáti, že jste schopní, podnikaví a sebevědomí občané, kteří dokáží převzít odpovědnost sami za sebe, za svou rodinu, za svoji obec, za stát? Pokud ano, pojďte se mnou. Jste přesvědčeni, že jste demokraty, navazujícími na tradice evropské křesťanské civilizace, na humanitní a demokratické tradice 1. republiky a na zkušenosti současných západních demokracií? Pokud ano, výborně. Odmítáte rozhodně marxistickou a leninskou ideologii ve všech jejích projevech a důsledcích a jakékoliv socializující a kolektivizující tendence v ekonomice i politice? Tak to jdete správným směrem. Spoluvytváříte soukromé vlastnictví a volný trh zboží, práce a myšlenek? Souhlasíte s tím, že sociální politika nemá vést k rovnosti v přerozdělování, ale k rovnosti v příležitostech k uplatnění? To už jste vysloveně na dobré cestě. Respektujete, vážení delegáti, právní řád, chránící vaše práva a svobody a respektující práva a svobody ostatních? Ano? Pak přihořívá. Podílíte se aktivně na rozvoji našeho životního stylu, podílíte se na obrovském úkolu dospět k harmonii mezi ekonomikou a životním prostředím? Ano? Vážně? To jste mne příjemně překvapili.Tak pak jste občanskými demokraty! Neškodí občas si přečíst a zopakovat ve Stanovách preambuli hlavních cílů Občanské demokratické strany. Naší strany. Děkuji vám za pozornost. 5/07 121 ListyODS05/2007 12.12.2007 18:39 Stránka 22 prosinec 2007 Ohlédnutí za kongresem Zpráva o činnosti Výkonné rady a Hlavní kanceláře ODS Přinášíme Vám výtah ze zprávy o činnosti Výkonné rady ODS (VR) a Hlavní kanceláře (HK) předkládané 18. kongresu ODS. Zpráva shrnuje činnost VR ODS a HK za období mezi 17. a 18. kongresem ODS. Plnou verzi naleznete na kongresových webových stránkách http://www.ods.cz/akce/kongresy/18.kongres/ 1. Jednání Výkonné rady ODS Výkonná rada ODS (VR) se od minulého kongresu sešla ke třinácti jednáním. V závěru roku 2006 a v lednu 2007 se jednání uskutečnila v Praze. Hlavním tématem byla diskuse nad formováním druhé vlády, kterou sestavoval předseda M.Topolánek, a nad přípravou koaliční smlouvy. Další jednání se konala jak v Praze, tak v regionech (Chomutov, Kladno, Plzeň). Výjezdní VR byla vždy spojena s návštěvou ministrů v daném regionu. Výkonná rada pracovala ve složení desetičlenné grémium a 37 členů VR z regionů, zvolených kongresem. Počet členů VR se odvozuje od počtu členů každého jednotlivého regionálního sdružení, přičemž na každou započatou tisícovku členů region navrhuje jednoho zástupce regionu ve VR. Z tohoto důvodu se počet zástupců plzeňského regionu může zvýšit rozhodnutím 18. kongresu o jednoho člena. V souladu se Stanovami ODS se jednání VR účastnili hlavní manažer, předseda Kontrolní a revizní komise a předseda Smírčího výboru, po jmenování vlády pak rovněž členové vlády. Trvale zvanými hosty byli předseda a místopředsedové Senátu Parlamentu ČR a místopředseda Evropského parlamentu. Podle potřeby a projednávané agendy byli zváni šéf volebního týmu či představitelé regionů (hejtmani, primátoři atd.). V letošním roce probíhala jednání VR podle zavedeného obsahového schématu zahrnujícího zprávu předsedy o aktuální politické situaci včetně obsáhlé rozpravy, informace z Parlamentu ČR a z Evropského parlamentu a informace z regionů. Součástí programu jednání VR byly rovněž otázky hospodaření, chodu HK a problematika členské základny, včetně udělování či odnímání licencí místním sdružením. Od únorového zasedání bylo pravidelným bodem jednání VR i plnění usnesení 17. kongresu ODS ve věci spolupráce ODS a KSČM na některých radnicích. 2. Základní okruhy pozornosti VR 2.1. Formování a schvalování koaliční vlády Prosincová VR se dvakrát zabývala variantami možné koaliční vlády (13. a 15. 12.). Z těchto jednání 22 1 5/07 vzešlo doporučení pro Grémium jednat o vytvoření reformní vlády na půdorysu spolupráce ODS, KDU-ČSL a Strany zelených. Vláda, která takto vznikla a dostala důvěru PSP, předložila balík reforem ke schválení Poslanecké sněmovně a Senátu. 2.2. ODS ve vládě Lednová VR svým usnesením požádala poslance ODS o podporu vlády Mirka Topolánka při hlasování o důvěře. Následně VR ocenila úsilí, se kterým vláda pod vedením ODS uchopila svůj mandát, podpořila kroky této vlády i její programové prohlášení. Svou životaschopnost nová vláda prokázala přípravou souboru reforem pro stabilizaci veřejných rozpočtů a má tak předpoklady vydržet celé volební období. 2.3.VR a volby Na začátku roku 2007 se VR pečlivě věnovala přípravě vypsaných doplňovacích voleb do Se- nátu. Zdůrazňovala důležitost voleb v senátních obvodech Chomutov a Přerov jak pro ODS, tak i pro nadcházející volbu prezidenta. Věnovala se přípravě pozitivních volebních kampaní a podpoře našich kandidátů. Následně se pečlivě zabývala kompletní analýzou výsledků těchto voleb. Od července se VR s předstihem zabývala administrativní přípravou podmínek pro úspěšnou účast ODS v krajských volbách a ve volbách do Senátu: • schválení termínů a Pravidel pro sestavování kandidátek pro volby do krajů v roce 2008 (červenec) • schválení termínů a Pravidel pro vytvoření kandidátek ODS pro volby do Senátu PČR v roce 2008 (srpen) • vytvoření projektového týmu pro přípravu krajských voleb jako součásti nové organizační struktury HK ODS (září) ListyODS05/2007 12.12.2007 18:39 Stránka 23 xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx 3. Charakteristika činnosti grémia Grémium si ve své činnosti plně uvědomovalo veškerou odpovědnost vyplývající ze Stanov. Většinou se scházelo dvakrát týdně (od ledna do října se uskutečnilo 51 jednání). Jednání se soustředila jak na analýzu aktuální politické situace a z ní vyplývající formulování politických kroků a postojů, tak na komunikaci s parlamentními kluby a regiony. Úkoly pro volební týmy doplňovacích voleb do Senátu a administrativu ODS byly rovněž součástí práce grémia. Grémium věnovalo rovněž velkou pozornost přípravě programu a materiálů pro zasedání VR a následně i 18. kongresu ODS. 4. Zahraniční aktivity Zahraniční politika tvoří od samého počátku působení ODS na domácí a mezinárodní politické scéně významnou a nedílnou součást jejího programového vybavení i účinný nástroj prezentace ODS a jejích zásad. V porovnání s ostatními českými politickými stranami je v ODS zahraniční politice dáván značný prostor a její zásady byly a jsou vedením strany i jejími představiteli na všech úrovních aktivně a intenzivně rozvíjeny. I v roce 2007 se potvrdilo, že v rámci spektra českých politických stran je zahraniční politika ODS založena na distinktivní a konzistentní strategii a dělá z ODS stabilního a předvídatelného partnera na mezinárodním poli středopravicové politiky. Vedení zahraničněpolitické agendy ODS muselo reagovat na vstup strany do exekutivní pozice, a to jak po stránce obsahové, tak organizační. Proběhnuvší jednání o formování koaliční vlády potvrdila nepsaný precedent, že křeslo ministra zahraničí připadne vždy minoritnímu koaličnímu partnerovi. I při maximálně možném konsenzuálním charakteru zahraničněpolitické části vládního prohlášení má ODS v procesu formulování české zahraniční politiky logicky limitovaný prostor. V zájmu zachování kontinuity zahraničněpolitické agendy ODS, i vzhledem k předpokládané potřebě pružně reagovat na aktuální zahraničněpolitické dění vlastními analýzami a návrhy řešení vzniklých otázek, bylo institucionálně posíleno vedení zahraniční agendy strany. náplně činnosti HK jako servisní organizace. Přechod do vládních funkcí měl dopad také na personální složení HK, která tak byla postavena před otázku, jak personálně zajistit plnění úkolů. V polovině roku došlo ke změně na postu hlavního manažera, kterým se s působností od 1. 8. 2007 stal dosavadní regionální manažer Bc. Jan Kočí s úkolem nastavit systémové změny v HK tak, aby byla schopna plnit požadavky politické reprezentace v pozměněných podmínkách. Jedním z prvních kroků nového vedení bylo proto provedení personálního auditu s důrazem na řešení systémových pozic a jejich postavení v organizační struktuře. Audit popsal vnitřní procesy, definoval kompetence a navrhl modifikaci stávajícího modelu řízení s důrazem na nové trendy řízení, zefektivnění organizační struktury a nové hodnoty firemní kultury. Na jeho základě byly realizovány změny řízení organizace. Bylo ustaveno 6 organizačních sekcí (mediální, politická, zahraniční, ekonomická, IT, provozní), čímž došlo k návratu k dvoustupňovému řízení namísto dosavadního třístupňového. Nová organizační struktura se začala postupně naplňovat i personálně a v současnosti mají (s výjimkou politické sekce, jejíž činnost je prozatím řešena prostřednictvím projektového týmu) všechny sekce vedení a jsou personálně obsazeny tak, aby byly schopny plnit zadané úkoly. Další důležitou organizační změnou byl vznik Projektového týmu, který slouží jako operativní slož- ka řízení při řešení zvláštních a mimořádných úkolů. Jeho složení je proměnné a je operativně ustavován na základě vzniklých požadavků. Cílem nového vedení HK je, za pomoci moderních forem řízení a s využitím možností inovativních technologií, proměnit HK na profesionální servis pro stranickou strukturu všech úrovní. Úkolem manažerů je i spolupráce při zvyšování členské základny. V letošním roce ODS pokračovala ve vzestupných trendech minulých let, takže na 18. kongresu je rekordní počet delegátů, kteří reprezentují 29 429 členů, evidovaných v 1 443 místních sdruženích. 5.1. Zahraniční sekce Úvod Na základě srpnového procesního auditu HK ODS vznikla samostatná zahraniční sekce HK (ZS HK), jejíž činnost lze rozdělit do tří základních pilířů: • agenda spojená s udržováním a rozvíjením mezinárodních kontaktů strany • mediální prezentace zahraničněpolitického směřování ODS organizace i technické zajištění akcí, cest a ná• vštěv a delegací se zahraničněpolitickým přesahem Vyplývajícími specifickými činnostmi ZS HK by měly následně být: • konzultace a asistence členům vedení ODS i poslaneckým klubům PS, Senátu a EP při jejich zahraničněpolitických aktivitách – knowledge management 5. Činnost Hlavní kanceláře Úvod Činnost Hlavní kanceláře v období mezí17. a 18. kongresem byla ovlivněna několika zásadními změnami, a to jak v rovině provozně-politické, tak v rovině organizačně-personální. Přechod politické reprezentace do exekutivy znamenal zásadní proměnu provozu stranického centra a následně vyvolal požadavky na změny 5/07 123 ListyODS05/2007 12.12.2007 18:39 Stránka 24 prosinec 2007 Ohlédnutí za kongresem • komunikace se stávajícími zahraničními partnery ODS – networking politická a obsahová příprava zahraničněpoli• tických akcí ODS (semináře, konference, publikace) spolupráce na obsahu politicko-strategických • dokumentů ODS • příprava analýz a rešerší na zahraničněpolitická témata pro GS příprava analýz a podkladů pro mediální vy• stoupení představitelů ODS na zahraničněpolitická témata zahraničněpolitické konzultace a komunikace • s kabinetem předsedy vlády a MZV, účast na zahraničních misích předsedy vlády finální komunikace s novináři na zahraničně• politická témata, mediální prezentace aktivit ODS v zahraniční oblasti pravidelná komunikace s diplomatickým sborem • Movement for European Reform V červenci 2006 podepsal předseda ODS Mirek Topolánek s lídrem britské Konzervativní strany Davidem Cameronem společnou deklaraci zakládající Partnerství pro Evropskou reformu (Movement for European Reform – MER). Jedná se o panevropskou politickou platformu, která je otevřená spolupráci evropských stran pravého středu, sdílejících programové vymezení MER. Jedním z cílů sdružení je vytvoření pravicové frakce v Evropském parlamentu. Práce v rámci MER bude od ODS vyžadovat aktivní networking s partnerskými stranami, organizaci nejrůznějších konferencí, seminářů, aktivní prezentaci v médiích v podobě článků a analýz, to vše v úzké koordinaci s londýnskou centrálou. Předpokládá se, že by MER mohl výrazně pomoci v rámci volební kampaně do Evropského parlamentu v roce 2009. V rámci MER se podařilo realizovat dvě velké mezinárodní konference. Inaugurační konference se uskutečnila 7. března 2007 v Bruselu za přítomnosti premiéra a předsedy ODS M. Topolánka, lídra Britské konzervativní strany D. Camerona a předsedy partnerské strany UDF a bývalého bulharského prezidenta P. Stoyanova. Konference vytyčila programové směřování MER a prezentovala několika stovkám účastníků plány svého budoucího směřování. Druhá mezinárodní konference, která se 14. září 2007 konala zcela v gesci ODS v prostorách CEVRO akademie v Praze, se již konkrétně zabývala jednou z programových priorit MER, kterou je otázka konkurenceschopnosti evropské ekonomiky. Z konference byl rovněž vydán sborník a zúčastněné strany se shodly na pokračování seriálu konferencí MER. Další akce je plánována na jaro příštího roku do Londýna a bude se zabývat otázkou energetické bezpečnosti. 24 1 5/07 Ve střednědobém výhledu je záměrem ZS aktivněji vystupovat v komunikaci směrem k členské základně a politické reprezentaci ODS. Cílem oddělení by měla být pravidelná výměna informací s regiony a jejich zahraničněpolitickými aktivitami, zlepšení komunikace s poslaneckým a senátorským klubem ODS, resp. našimi zástupci v zahraničně politických výborech a výborech pro evropskou integraci v obou komorách Parlamentu ČR. Rámcová koordinace a informovanost o aktivitách ODS v zahraniční na různých úrovních by přispěla k intenzivnější propagaci ODS i ke zviditelnění její politiky. 5.2. Mediální sekce Mediální sekce ODS prošla v období mezi 17. a 18. kongresem zásadními změnami. Zcela se proměnilo personální složení, přičemž tiskové oddělení v období od března do srpna 2007 fungovalo bez obsazení pozice tiskového mluvčího. Po nástupu nového hlavního manažera a následné reorganizaci Hlavní kanceláře bylo oddělení přeměněno na mediální sekci HK. Zároveň nastoupil její nový vedoucí. S přeměnou oddělení na mediální sekci přibyla také nová agenda, týkající se především rozvíjení vnitrostranických komunikačních toků, která se postupně začíná naplňovat. Komunikace s médii Mediální sekce • zajišťuje akvizici při prezentaci názorů ODS v tisku či elektronických médiích spolupracuje s dramaturgií a redaktory dis• kusních a zpravodajských pořadů všech televizních stanic a rádií při jejich obsazování politiky ODS – ve sledovaném období bylo monitorováno 374 mediálních výstupů představitelů ODS v TV a rozhlasu – ODS byla nejčastěji pozvanou politickou stranou do předních TV diskusních pořadů (Otázky V. M., Nedělní partie) – 90 výstupů – představitelé ODS byli hosty 82 předních rozhlasových diskusních pořadů (Impulsy V. M., Pressklub F1, 20 minut M. Veselovského) – stenografické přepisy všech TV a rozhlavých výstupů jsou umisťovány na zpravodajském webu ODS zpravy.ods.cz • zpracovává přípravu pro mediální vystupování politiků ODS s využitím databáze a dalších zdrojů – včetně grafických podkladů (grafy, tabulky apod.) udržuje a rozvíjí osobní kontakty se zástupci • médií • spolupracuje při umisťování článků či rozhovorů představitelů ODS do tisku, které poté dále zpracovává (viz níže) Tiskový servis Mediální sekce • se podílí na navrhování reakcí, témat komunikace a zpracování textů tiskových prohlášení a zpráv – ve sledovaném období bylo vydáno celkem 82 tiskových prohlášení – VR ODS, individuální prohlášení, prohlášení poslaneckého, senátorského či europoslaneckého klubu organizuje tiskové konference – VR ODS, gré• mium, individuální, k mimořádným akcím – ve sledovaném období se uskutečnilo celkem 16 tiskových konferencí pravidelně předkládá na zasedání grémia ODS • materiály s náměty pro mediální reakce, s doporučeními, analýzami a aktuálními rešeršemi – Aktuality (jedenkrát týdně) zajišťuje distribuci komunikačních výstupů zá• stupcům médií přes mediální databáze ListyODS05/2007 12.12.2007 18:39 Stránka 25 xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx Komunikační prostředky Mediální sekce • zajišťuje vydávání tištěných komunikačních prostředků ODS při využití vlastního grafického pracoviště – tato práce zahrnuje návrhy obsahu a grafického layoutu komunikačních prostředků, produkci, redakční úpravy, korektury, spolupráci při zlomu a tisku, včetně distribuce zajišťuje aktualizaci, vydávání a distribuci elek• tronických komunikačních prostředků (elektronická podoba publikací, bulletinu a dalších materiálů) zajišťuje a archivuje fotodokumentaci z akcí • ODS a příležitostně také z vládních akcí (zasedání vlády, zasedání komor Parlamentu ČR, akce ministrů a premiéra atd.) – v uplynulém roce byl převeden celý historický fotoarchiv do elektronické podoby zajišťuje distribuci vybraných publikací urče• ným příjemcům. a) Tištěné komunikační prostředky: • Publikace dokumentující politiku ODS – v uvedeném období byl vydán dokumentační sborník (ze 17. kongresu), celkově 18. publikace v ediční řadě Knihovna ODS • Informační bulletin „Listy ODS“ je nosičem pro interní komunikaci dovnitř členské základny ODS, je centrálně distribuován poštou všem členům ODS v nákladu zhruba 20 000; v elektronické podobě jsou všechna čísla bulletinu ve formátu PDF k dispozici na internetových stránkách ODS – ve sledovaném období bylo vydáno 5 čísel bulletinu LISTY ODS v rozsahu 12–16 stran b) Elektronické komunikační prostředky: • monitoring článků a významných informací z tisku týkajících se ODS, denně zpracovávaný a rozesílaný dovnitř ODS pro interní potřebu – ve sledovaném období bylo rozesláno celkem 310 denních monitorů tisku Novinky ODS – nová služba, přehled nejzají• mavějších a nejvýznamnějších příspěvků publikovaných na zpravodajském webu ODS. Novinky jsou rozesílány prostřednictvím e-mailu registrovaným zájemcům. Registrovat se lze na webu ODS, o službě byla informována celá členská základna. • hromadné rozesílání informačních e-mailů a SMS představitelům ODS a členské základně • pravidelná distribuce informací (prohlášení, zprávy) dovnitř struktury ODS (členové politických orgánů, regionální a oblastní kanceláře ODS) c) Internet: Mediální sekce ve spolupráci s IT oddělením • zajišťuje každodenní aktualizaci a administraci webu www.ods.cz a zpravodajského webu zpravy.ods.cz umísťováním původních zpráv, oficiálních prohlášení, článků, fotoaktualit, gra- fů, rozhovorů, stenografických přepisů diskusních pořadů v médiích a dalších informací – na zpravodajském webu ODS bylo za sledované období umístěno celkem 573 rozhovorů a online rozhovorů s představiteli ODS a 269 jejich autorských článků či komentářů – celkem bylo vydáno 120 původních zpráv a 44 fotoaktualit 5.3. Internet a informační technologie Služby v oblasti IT/ICT v rámci Hlavní kanceláře ODS zajišťuje IT sekce, kterou v současné době představují 4 pracovníci. Vedle provozu počítačové sítě v HK nabízí uživatelskou podporu oblastním a regionálním kancelářím, vede centrální databázi členů ODS, koordinuje související centrálně outsourcované služby (jako jsou licence na software, připojení k internetu, webhosting či mailhosting) a v neposlední řadě se zajišťuje vývoj inter- a intranetu ODS a podílí se na jejich aktualizacích. V systémové oblasti byl v uplynulém roce kladen důraz na maximální využití potenciálu stávající výpočetní techniky Hlavní kanceláře, především serverů. Tyto aktivity vedly k posílení bezpečnosti a jištění provozu počítačové sítě, a to jak po stránce softwarové ochrany dat, tak po stránce zabezpečení hardwaru před případnou živelnou újmou. Došlo k dalšímu rozvoji a implementaci špičkových softwarových systémů, založených na platformě Microsoft. Klíčová pozornost však byla soustředěna na rozšíření nabídky služeb směrem k oblastním a regionálním kancelářím s cílem zefektivnění využití IT v rámci celé ODS. Stěžejním bylo dokončení vývoje a spuštění zcela nové verze vnitřního portálu iNTRANET ODS, který je založen na nových technologiích a opírá se o širokou škálu poznatků získaných při provozu předchozí verze. Nová aplikace tak přináší řadu inovovaných či zcela nových funkcionalit jako exporty publikovaného obsahu do různých formátů, komfortní práci s hromadnou korespondencí a především, díky provázanosti s databází členské základny, též globální pohled na spravovaná data s možností jejich kritického zhodnocení v nových souvislostech. V září byl spuštěn centrální e-mailový server ODS určený k zajištění e-mailové komunikace v manažerské síti. Přijaté řešení plně spolupracuje se stávajícím e-mailovým serverem v Hlavní kanceláři a zprostředkovává e-mailové adresy na doméně ods.cz oblastním a regionálním kancelářím po celé ČR. V současné době probíhá navazující série školení manažerské sítě v oblasti informačních technologií se zaměřením na konkrétní specifické oblasti pro ODS (správa členské základny, e-mailová komunikace, iNTRANET a další). Ve spolupráci s mediální sekcí Hlavní kanceláře došlo k výraznému rozvoji systémů určených ke komunikaci jak dovnitř, tak vně ODS. Jedná se o systém rozesílání informačních SMS a e-mailového newsletteru – Novinek ODS. Dále se daří rozšiřovat a zefektivňovat fungování zpravodajského portálu zpravy.ods.cz. V průběhu uplynulého roku pracovníci IT sekce zajišťovali technickou podporu na všech zasedáních Výkonné rady, k 18. kongresu ODS je již tradičně připraven samostatný www speciál, přinášející všechny výstupy kongresu v textové, audio i video podobě. V nejbližším období připravujeme zásadní rekonstrukci centrální internetové prezentace www.ods.cz, jíž součástí bude mj. posílení multimediálního obsahu, úpravy struktury směřující k větší intuitivnosti pohybu po portálu a zacílení nabídky publikovaných informací na konkrétní skupiny návštěvníků. V příštím období bychom se rádi soustředili na rozšíření nabídky služeb směrem k oblastním a regionálním kancelářím s cílem zefektivnění využití informačních technologií v rámci celé ODS. 5/07 125 ListyODS05/2007 12.12.2007 18:39 Stránka 26 prosinec 2007 Ohlédnutí za kongresem Znalostní společnost a chvála kapitalismu Pavel Kohout ředitel strategie, společnost Partners Termín „znalostní společnost“ bývá často odmítán jako další z mnoha zástěrek pro sociální inženýrství. Ne vždy je tato paušální kritika namístě. Každá kapitalistická ekonomika je založena na informacích, znalostech a know-how. Zejména v dnešní době, kdy je finančního kapitálu globální dostatek až přebytek, je role intelektuálního kapitálu zvláště důležitá. Aby mohla znalostní ekonomika opravdu fungovat, nestačí mít dobré školy a štědře financované výzkumné ústavy. Představte si mladého vědce, který jednoho dne po letech rutinní práce přijde na epochální objev. Co udělá? Žije-li v normální „neznalostní“ ekonomice, publikuje objev a chodí dále pracovat do ústavu. Jeho objevu se ujmou Američané nebo Japonci. Možná dostane něco peněz za patent a koupí si domek v Klánovicích. Možná dostane „atraktivní“ nabídku od zahraniční firmy a za pár tisíc dolarů či euro měsíčně pomůže zvyšovat bohatství jejích akcionářů o miliardy. Mladý vědec ve znalostní ekonomice navštíví rizikového kapitalistu a založí firmu. Pokud uspěje, vydá emise akcií v mnohamiliardové hodnotě, vytvoří tisíce pracovních míst, přispěje státnímu rozpočtu mohutnými daněmi a pokryje své jméno celosvětovou slávou.A samozřejmě, vyšle „zvědy“ do méně šťastných ekonomik, aby pátrali po nadějných mladých mozcích.Těm pak platí pár tisíc dolarů nebo euro měsíčně, aby zvyšovali bohatství akcionářů o miliardy. Příklad. Dva podnikatelé, Niklas Zennström a Janus Friis (Švéd a Dán), založili společnost Skype, která se zabývá internetovou telefonií. Technické know-how poskytli Estonci, výzkum a vývoj sídlí v Tallinu. Estonští inženýři jistě dostávají na místní poměry pěkné platy, ale společnost Skype byla registrována v Lucembursku a marketingové oddělení sídlí v Londýně. Hlavní pointa je ovšem v tom, že v roce 2005 majitelé Skype prodali firmu společnosti eBay. Hodnota transakce činila 3,1 miliardy dolarů. Nebylo nikde publikováno, zda estonští vývojáři dostali nějaké prémie, pokud ano, šlo o pakatel ve srovnání se zisky Zennströma a Friise. Estonsko se chlubí znalostní ekonomikou. Ale plody této ekonomiky se sklízejí jinde, protože Es26 1 5/07 tonsko má sice inženýry a infrastrukturu, ale nemá kapitalisty. A bez kapitalistů znalostní ekonomiku vybudovat nelze, protože její podstata je veskrze kapitalistická. Na tomto místě inteligentní čtenář zajisté pochopil, že znalostní ekonomika je podmíněna existencí dostatečně početné vrstvy boháčů, kteří jsou ochotni investovat nepatrnou část svých peněz do vysoce rizikových projektů mladých vědců a vynálezců. Znalostní ekonomika musí dávat možnost, aby malá nadějná společnost mohla získat další rozvojový kapitál, ať už ve formě dluhu nebo navýšení akcií. Znalostní ekonomika dále spočívá v tom, že majitelům mimořádných znalostí umožňuje vydělat miliardy, přičemž příznivé vedlejší efekty tohoto procesu nepřímo pomáhají i těm méně nadaným. Ti pracují jako účetní, personalisté, investiční bankéři anebo finanční poradci pro ekonomickou elitu země, která má vzdělání v oboru technických či přírodních věd. A ještě něco. Znalostní společnost musí dovolit majitelům cenných znalostí, aby enormně zbohatli: řeč je o skutečném zbohatnutí v rozsahu miliard či desítek miliard dolarů. Jedině tak lze adekvátně financovat další výzkum a vývoj. Znalostní společnost tedy potřebuje velký kapitál na začátku (rizikový kapitál, investoři kupující akcie) i na konci (zbohatnutí majitelů znalostí). Z toho logicky vyplývá, že znalostní společnost bude nutně charakterizována vysokou mírou majetkové a příjmové nerovnosti. Zvýšená míra majetkové nerovnosti je daň, kterou společnost platí za technický pokrok, vyšší vzdělanost a růst životní úrovně. Vyšší míra nerovnosti je však velmi vysoká daň pro vyznavače rovnostářství. Spolknout skutečnost, že inteligentní lidé si mohou poctivě vydělat miliardy, je pro mnohé prostě příliš. Často je to příliš i pro slušné inteligentní lidi, kteří prostě nedovedou psychicky strávit existenci „asociálních“ příjmových rozdílů. Ale málo platné: majetková nerovnost je motorem pokroku. Švédsko a Dánsko jsou rovnostářskými společnostmi jen do jisté míry. Kdyby neměly své Zennströmy, Friise a mnoho dalších superboháčů, byly by to chudé země. Pokud se česká pravice chce zbavit nálepky „strany tunelářů“ – která sice postrádá smysl, ale bohužel stále drží – měla by se systematičtěji věnovat podpoře podnikání, zejména podnikání založeného na znalostech. A to nikoli především ve smyslu různých dotací: hlavní problém je podpořit hladké fungování finančních a kapitálových trhů, přizpůsobit daňový systém podmínkám moderní ekonomiky, zkrátka umožnit, aby v České republice mohli úspěšně podnikat naši vlastní Zennströmové a Friisové. Vláda ani parlament obvykle nebývá zdrojem geniálních myšlenek – ale centrální instituce by měly maximálně usnadnit komerční využití intelektu, kterým disponují občané. ListyODS05/2007 12.12.2007 18:39 Stránka 27 xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx Václav Klaus kandiduje svou prací Ladislav Jakl tajemník prezidenta republiky Prezident republiky Václav Klaus si velmi cení toho, že Občanská demokratická strana jasně deklarovala, že jej bude kandidovat i pro druhé funkční období a že jej bude v této volbě podporovat. Volba prezidenta republiky je tajná a je věcí každého volitele-zákonodárce. Otevřená politická podpora je ale přesto velmi cenná a je také čestnou demonstrací vůči voličům. Ostatně je třeba připomenout, že ve všech volbách během tohoto prezidentského funkčního období voliči svými hlasy ocenili právě ty síly, které v minulé prezidentské volbě Václava Klause volily. Počet potenciálních volitelů se tak proti minulé prezidentské volbě zvýšil a to lze jistě chápat také jako jistý mandát od voličů pro prezidentskou volbu současnou. Prezident republiky Václav Klaus se do spekulací a dohadů kolem nové prezidentské volby dosud nezapojil, s výjimkou prohlášení z konce února, kdy dal najevo, že by případnou opětovnou kandidaturu přijal, a také pozdější kladné reakce na oznámení ODS o připravenosti jej kandidovat i napodruhé. Další zapojování do této debaty prezident za příliš účelné nepovažuje hlavně z toho důvodu, že nad všechna slova, sliby a deklarace hovoří činy, v jeho případě dosavadní způsob výkonu prezidentské funkce. Nutno říci, že první více než tři roky byly vlastně jistou kohabitací, soužitím pravicového prezidenta s levicovou vládou. To bylo v našich moderních dějinách v lecčem nové a nelehké. Lze ale říci, že jisté standardy nastavené právě v oněch letech jsou dobrým precedentem i pro možné příští podobné situace Prezident Klaus se velmi vážně v rámci svých ústavních povinností a kompetencí věnoval zahraniční politice. Především pečoval o kvalitní sousedské vztahy. Opětovné reciproční návštěvy na nejvyšších úrovních ve formátech státních, pracovních i neformálních přispěly k tomu, že sousedské vztahy máme nyní určitě nejlepší v historii. Není to moc samozřejmé, zvláště s ohledem na různé historické etapy.Václav Klaus do již zažitých formátů přidal i například pravidelná neformální setkávání se sousedními prezi- denty v pohraničních místech a také trvalé kontakty s vrcholnou reprezentací sousedních spolkových zemí Rakouska a Německa. Velkým tématem pro Václava Klause byla a zůstává evropská integrace. K ní nevidí prezident Klaus žádnou reálnou alternativu, ale vždy byl a je přesvědčen, že se musíme aktivně podílet na budoucí tváři této integrace, a ne pouze pasivně přihlížet setrvačným trendům směrem k další centralizaci, unifikaci a byrokratizaci Evropské unie. Prezident Klaus vždy zdůrazňoval transatlantický rozměr naší zahraniční politiky. Proto nikdy nepodporoval tendence k oslabení vlivu USA v Evropě a pokusy nahradit NATO nějakým evropským bezpečnostním systémem. Mezi priority zahraničních aktivit prezidenta Klause patřily vždy i trvalé kontakty s významnými a význam stále posilujícími mimoevropskými státy. Jako první český prezident navštívil Afriku. Při všech těchto cestách a kontaktech vždy hájil národní zájmy svého státu a nikdy je neobětoval ve prospěch selankovitě bezproblémových vztahů se světovými a evropskými státníky. Během funkčního období Václava Klause padly tři vlády, z toho dvě před vypršením svého mandátu. Význam role hlavy státu v takových ústavních situacích velmi stoupá. Ve všech těchto momentech se prezident Klaus vynasnažil být zcela neutrálním a korektním, tak jak naše ústava i zvyklosti předpokládají. Na prvním místě jeho zájmu byla v těchto případech péče o stabilitu ústavního a politického systému a o kontinuitu ústavních pořádků. A upřímně řečeno i o to, aby se právě on nestal tím, kdo poprvé od roku 1989 bude asistovat u vstupu komunistů do vlády. Všechny tyto jeho cíle ve všech případech byly naplněny a zrovna jednoduché to leckdy nebylo. Vždy prezident Klaus čelil tlakům, aby se stal více aktivistickým a více tahal za nitky české politické scény. V rámci svých předvolebních slibů a podle svého hlubokého přesvědčení o správné roli hlavy státu v takových situacích těmto tlakům nakonec vždy odolal. Prezidenta Klause hned v prvních dvou letech čekal úkol výměny velké většiny členů Ústavního soudu. Přes jisté potýkání se se Senátem se nakonec i tuto instituci podařilo stabilizovat. Podobný úkol bylo třeba řešit i u bankovní rady ČNB a i zde se podařilo skloubit vhodným způsobem kontinuitu i nutnou míru obnovy. Mediálně oblíbenými prezidentskými tématy vždy byly milosti a státní vyznamenání. V obou těchto případech prezident Klaus vrátil vážnost v nedávné minulosti velmi sporně užívaným pravomocem. Místo inflace a neprůhledného rozhodování nastoupil respekt a seriózní přístup. Prezident Václav Klaus je prezidentem reálně úřadujícím, chodí do práce, tam pracuje, úřaduje, funguje. Nestavuje se ve své pracovně v úterý a v lednu, snaží se vždy pracovat s nasazením, poctivě, zodpovědně, soustavně. Prezident Klaus se neuzavírá do svého soukromí, přijímá mnoho návštěv, udržuje kontakt s mnoha společenskými entitami, cestuje po republice. Jak při významných příležitostech, tak v rámci třídenních krajských návštěv procestoval každý kout našeho státu a pro občany tak plnil jednu z důležitých rolí, kterou od něj veřejnost právem očekává: dávat k dispozici tradiční majestát hlavy státu a poskytovat jeho obsah všem občanům, celé republice. Václav Klaus je také politikem a účastníkem veřejné diskuse o zásadních společenských tématech. Zůstává při tom nestranický, ale rozhodně nezahazuje své přesvědčení a hodnoty, kterým věří a kterým slouží. Téma svobody tak pro něj zůstává to nejzákladnější, stejně jako klasické tradiční společenské hodnoty. Toto činí a činit bude, v případě, že bude do své funkce zvolen opět. Ale jak ho znám, činit tak bude v každé situaci a každé životní roli. 5/07 127 ListyODS05/2007 12.12.2007 18:39 Stránka 28 prosinec 2007 Ohlédnutí za kongresem ODS: úspěchy, rizika a výzvy Petr Fiala rektor Masarykovy univerzity Způsob uvažovaní o politice je u politologů jiný než u politiků, a proto není snadné, má-li politolog psát text určený pro stranický kongres, jehož funkcí musí být spíše mobilizovat (myšleno pozitivně) než analyzovat. Nicméně oceňuji zájem ODS o tento druh reflexe a když jsem byl o to požádán, rád politologický pohled na situaci ODS nabízím. Podle všech měřitelných ukazatelů je dnes ODS mimořádně úspěšnou stranou, ač tomu často neodpovídá její mediální obraz a kupodivu ani její sebeinterpretace a zvnějšku pozorovatelná stranická mentalita. ODS je nejsilnější parlamentní i vládní stranou, zcela dominuje regionální politice, evropským volbám a nově je také nejúspěšnější stranou na komunální úrovni. V podmínkách našeho politického systému a politické kultury nelze ani teoreticky dosáhnout o mnoho více. Možná ještě důležitější jsou však jiné, méně viditelné skutečnosti. Jako jediné relevantní politické straně roste ODS v posledních pěti letech výrazně počet členů a současně se průběžně omlazuje členská základna. ODS i díky tomu jako jediná strana významně zvýšila svoji schopnost rekrutovat kandidáty pro politické mandáty na komunální úrovni. Důležité také je, že se ODS podařilo obsadit celou pravou část politického spektra a přitom zvýšila svoji schopnost oslovovat „středové“ voliče – a právě kombinace těchto dvou faktorů je klíčovou podmínkou úspěšnosti konzervativně-liberálních stran. Tento pozitivní politický výkon je v současnosti doprovázen některými vnějšími a vnitřními problémy.Vzhledem k tendenci českého politického systému produkovat slabou a nestabilní vládní většinu (navíc je teoreticky snazší vytvořit levo-středovou než pravo-středovou vládu) má ODS ve vládní koalici obtíže s realizací svého programu, přičemž je však jako nejsilnější strana s úspěchy či neúspěchy vlády převážně ztotožňována. Jiným problémem jsou navenek manifestované vnitřní rozpory. Vnitrostranické střety jsou voliči u velkých stran akceptovány jen do jisté míry a pouze tehdy, pokud odrážejí ideově rozlišitelná křídla (tedy v tomto případě liberální a konzervativní), což ale zjevně není zdroj současných problémů ODS. Jinak je viditelný vnitřní konflikt „luxusem“, který si ani takto dobře etablovaná strana nemůže dlouhodobě dovolit. Nejde ale jen o rozpory; ODS vykazuje nízký stupeň nezbytné deklarované 28 1 5/07 loajality a podpory svých reprezentantů na různých úrovních vůči politice vedení a předsedovi strany, což ztěžuje pozitivní mediální prezentaci dosažených výsledků, vede k zvýrazňování neúspěchů a celou stranu může oslabovat. Zmíněný problém již také představuje jedno z rizik, která lze pro další vývoj ODS identifikovat. Úspěšnost každé strany je navíc kromě vlastních předností závislá i na schopnostech soupeřů a voliči mají tendenci do určité míry vyvažovat politické síly. Z toho vyplývá, že i v případě uplatňování optimálních strategií může být pro ODS obtížné udržet svoji úspěšnost ve všech rovinách ní současné politické pozice. Nepochybně k nim patří ideová přesvědčivost, schopnost doložit voličům, že neúplná realizace vlastního programu není výsledkem slabosti a ideové prázdnoty, ale je způsobena pouze tím, že nic jiného s ohledem na rozložení politických sil není možné. Vzhledem k obecným proměnám prostoru a do jisté míry i obsahu politiky v posledních letech by měla být ODS schopna také více akcentovat strategie, které jí dosud nejsou příliš vlastní. Patří k nim např. výraznější úsilí o spolupráci s ideově blízkými nestranickými osobnostmi a větší pozornost mediální politice, protože nezbytnou podmínkou ús- politiky ve stávajícím rozsahu. Významným rizikem je v této souvislosti nebezpečí regionalizace strany (navíc pravicové strany obecně bývají více decentralizované, než je tomu u objektů v levé části stranicko-politického spektra). Pro úspěch v krajských volbách může být pro regionální leadery lákavé vymezovat se proti národní stranické politice, ale z takové strategie nikdy dlouhodobě neprofituje ani regionální organizace, ani strana jako celek. Naopak je účinnější podporovat celostátní politiku a pouze volit rozdílné akcenty podle situace v jednotlivých regionech. Jiné významné riziko představuje oslabení jasného ideového profilu. Pro realizaci politiky je nutné dohodnout se s koaličními partnery (na celostátní i jiných úrovních) a dělat kompromisy, ale nesmí vznikat dojem, že kompromis byl cíl a že neexistuje silné ideové přesvědčení, jehož je ODS nositelem. Při oslabování ideové pozice se sice zvyšuje tolerance strany u voličů jiných stran a akceptace u části médií, ale současně se významně snižuje integrační schopnost strany a vazba na vlastní voliče. Z identifikovaných rizik do značné míry vyplývají i podmínky udržení resp. případného rozšíře- pěchu dnes je, aby část médií pozitivně prezentovala politiku strany (ne nezbytně stranu jako takovou), některé její osobnosti a ideje, které do politického prostoru přináší. Velmi důležité je také zohlednit tendenci patrnou v celém západním světě, kterou je rozšíření voličského zájmu od převážně ekonomicko-sociálních témat nejen na oblast bezpečnosti, ale také na otázky, jako jsou např. životní prostředí, kultura, vzdělávání, věda a související etické problémy apod. Právě tato politická agenda získala v posledním desetiletí významně na důležitosti a je podstatná pro oslovení voličů. S jistou nadsázkou lze říci, že se dnes ideové střety zřetelněji projevují právě v těchto oblastech a ani u nás tomu brzy nebude jinak. K tomu všemu bych ovšem dodal to, co většina mých kolegů politologů nerada přiznává: k politologickým analýzám rozumní politici přihlížejí, ale zcela se jimi neřídí. Pro úspěch v politice je totiž také důležitá intuice a štěstí. Ty spolu se správnou strategií umožnily dosáhnout ODS v posledních letech pozoruhodných výsledků a posílily její celkovou pozici v českém politickém systému způsobem, jakým se to nepodařilo žádné jiné politické straně. ListyODS05/2007 12.12.2007 18:39 Stránka 29 xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx Srovnání současných volebních preferencí ODS a preferencí ČSSD v roce 2003 ČSSD se v poslední době ohání výzkumy veřejného mínění, z nichž některé signalizují posílení její pozice a oslabování ODS. Ilustrativním příkladem takovéto socialistické sebechvály je například článek předsedy ČSSD Jiřího Paroubka „Proč jde ČSSD nahoru?“. Jeho autor se v něm ohání tím, že jím prováděná tzv. „modernizace ČSSD“ je účinná a pozitivně se odráží na vzestupu preferencí ČSSD. Celý svůj text nakonec končí výhružným zvoláním „Sázka na modernizaci strany se vyplácí. A ODS říkám otevřeně:To jsme teprve na začátku!“ V této souvislosti však není od věci poskytnout veřejnosti srovnání vývoje současných volebních preferencí ODS a ČSSD a volebních preferencí obou zmíněných stran z období 2003, tedy ze stejného časového období po parlamentních volbách 2002, kdy byla nejsilnější vládní stranou ČSSD. Z tohoto srovnání zřetelně vyplývá, že ačkoli je u vládních stran povolební propad volebních preferencí zcela logickým trendem, ODS si v tomto srovnání s pozicí ČSSD v roce 2003 vede velice dobře a jediný, kdo tento nezpochybnitelný fakt nechce vidět, je zřejmě předseda ČSSD… V listopadu 2003, šestnáct měsíců po parlamentních volbách 2002, kdy byla u vlády koalice ČSSD, KDU-ČSL a US, průzkumy veřejného mínění zveřejněné agenturou STEM přiřkly tehdejší nejsilnější vládní straně, ČSSD podporu 17 % voličů (v říjnu 16,6 %, v listopadu 2003 18,5 %), Občanská demokratická strana ve stejném průzkumu získala 32 % (září 2003) resp. 33 % a 32 % (říjen a listopad 2003).Tehdejší rozdíl ve volebních preferencích tak mezi nejsilnější vládní stranou – ČSSD – a nejsilnější opoziční stranou – ODS – činil 15 % (září 2003), resp. 16,4 % a 13,5 % (říjen a listopad 2003) ve prospěch nejsilnější opoziční strany – ODS. (Viz Graf č.1.) V září 2007, šestnáct měsíců po parlamentních volbách 2006, průzkumy veřejného mínění zveřejněné agenturou STEM přiřkly současné nejsilnější vládní straně – ODS – podporu 27 % voličů (v říjnu 25,9 % , v listopadu 2007 27,5 %), ČSSD ve stejných průzkumech získala 28,7 % (září 2007) resp. 30,5 % a 26,9 % (říjen a listopad 2007). Rozdíl ve volebních preferencích tak mezi nejsilnější vládní stranou – ODS – a nejsilnější opoziční stranou – ČSSD, činil 1,7 % (září 2003), resp. 4,6 % ve prospěch ČSSD, listopadový průzkum STEMU však ukázal, že tento rozdíl se v tomto měsíci dokonce obrátil ve prospěch ODS – ta podle posledního průzkumu STEMu vede nad ČSSD vede o 0,6 %. (Viz Graf č. 2.) Průzkumy veřejného mínění nejsou všespásné a mohou se lišit, současný trend je však u všech agentur zabývajících se průzkumy veřejného mínění jasný – ODS si ve vládě v porovnání se situací ČSSD v roce 2003 vede mnohem lépe a je to naopak ČSSD, která nedokáže svůj opoziční bonus lépe využít. Pokud tedy předseda ČSSD vyhrožuje, „že jsme teprve na začátku“, slušelo by se mu odvětit, že pokud ČSSD nedokázala lépe využít roku 2007 a volební preference obou nejsilnějších stran se od výsledků parlamentních voleb 2006 liší opravdu minimálně, je jeho strana spíše na konci… František Cerha mediální sekce ODS 5/07 129 ListyODS05/2007 12.12.2007 18:40 Stránka 30 prosinec 2007 Ohlédnutí za kongresem Kongres ve fotografii 30 1 5/07 ListyODS05/2007 12.12.2007 18:40 Stránka 31 xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx 5/07 131 ListyODS05/2007 12.12.2007 18:40 Stránka 32 prosinec 2007 Servis Stav členské základny (k 31. 10., po revizi 12. 11. 2007) Základní údaje ODS měla k 31. říjnu tohoto roku 29 429 členů, kteří jsou evidováni v 1 443 místních, 92 oblastních a 14 regionálních sdruženích. Od loňského kongresu se počet členů zvýšil o 133, přičemž do ODS vstoupilo 3 292 členů a 3 159 členů vystoupilo. Poměr mužů a žen je v ODS cca 2:1. počet členů ODS 29 429 100,00 % z toho mužů 19 775 67,20 % z toho žen 9 654 32,80 % meziroční nárůst 133 0,45 % přišlo 3 292 11,19 % odešlo 3 159 10,73 % Vývoj počtu členů Stejně jako v předchozích 7 letech, i v tomto roce došlo k dalšímu nárůstu členské základny a nynější počet členů je na nejvyšší úrovni od roku 1991. Současný stav představuje 182 % historického minima v roce 1998 (16 189 členů). Věková skladba Celkový průměrný věk členů ODS činí 47,7 roku. Průměrný věk žen v ODS je 49,8 let, mužů pak 46,7 let. Nejpočetnější věkové kategorie jsou skupiny 31–40 a 41–50 let. Regionální přehledy Při pohledu na regionální data je zjevné, že nejvíce členů bylo letos registrováno v pražském RS (3 791). Největší absolutní i relativní nárůst členů během uplynulého roku zaznamenalo RS Plzeňského kraje (354 členů, 13 %). Počet členů nejvýznamněji poklesl v Praze, o 340 členů, tj. 8 %. V Plzeňském kraji je nyní procento členů ODS vzhledem k celkovému počtu obyvatel nejvyšší (0,56 %, tj. 1 člen na 178 obyvatel). Naopak v Moravskoslezském kraji, kde je počet obyvatel nejvyšší, se o jednoho člena ODS dělí 462 obyvatel (0,22%). V rámci celé ČR odpovídá 1 člen ODS na 350 obyvatel, tj. 0,29%. Hejtmani, krajští zastupitelé, primátoři a starostové zvolení za ODS ODS má v současné době 12+1 (Praha) zástupců v pozici kraj- ského hejtmana, 333 členů krajských zastupitelstev (také včetně Prahy), 17 primátorů statutárních měst a 620 starostů (počet starostů je evidován k 01. 07. 2007, započítáni jsou i nezávislí, kteří kandidovali na kandidátní listině ODS, ale také členové ODS, kteří kandidovali na nezávislé kandidátní listině). Politická část Usnesení 18. kongresu ODS 1. K volbám 1.1. Kongres ODS plně podporuje nominaci Václava Klause na prezidenta ČR kluby ODS v PS a Senátu a vyzývá poslance, senátory a celou politickou reprezentaci ODS na všech úrovních, aby zajistila maximální možnou podporu kandidatuře Václava Klause. 1.2. Kongres ODS ukládá předsedovi ODS zahájit jednání s koaličními partnery KDU-ČSL a SZ o společné podpoře Václava Klause do funkce prezidenta ČR. 1.3.Kongres ODS oceňuje práci obecních a krajských zastupitelů za ODS, která tvoří nezpochybnitelný základ volebního úspěchu ODS a vyzývá všechny členy k aktivní účasti na přípravě voleb do krajů a Senátu PČR. 2. K evropské a zahraniční politice 2.1. Kongres ODS bere na vědomí usnesení VR ODS k Reformní smlouvě ze dne 23.11.2007. 2.2. Kongres ODS schvaluje dosavadní postup ODS ve vládě ve věci Reformní smlouvy. 2.3. Kongres ODS žádá senátory a poslance ODS, aby v průběhu ratifikace Reformní smlouvy v Parlamentu ČR hlasovali pro posouzení této smlouvy Ústavním soudem ČR. 2.4. Kongres ODS žádá ministry, poslance a senátory ODS, aby v případě, že Reformní smlouva vstoupí v platnost, aktivně využívali nových nástrojů (tzv. obousměrná flexibilita, tzv. posílená žlutá karta, možnost neúčasti na některých nových politikách EU) k ochraně zájmů ČR a našich kompetencí. 2.5. Kongres podporuje umístění radaru protiraketové obrany na území ČR. 3. K národní politice 3.1. Kongres ODS si velmi váží spolupráce a podpory ze strany Konfederace politických věz- ňů ČR a vyzývá všechny členy ODS, aby se i nadále zasazovali o odstraňování křivd komunistického režimu. Žádá poslance a senátory ODS o podporu přijetí zákona o třetím odboji. 4. K záležitostem ODS 4.1. Kongres žádá členy ODS a jednotlivé orgány (MS ODS, OS ODS, RS ODS), aby podávaly návrhy na změnu stanov do konce března 2008 adresované Hlavní kanceláři ODS. Kongres konstatuje, že pracovní skupina pro změnu Stanov ODS zúžila diskusi do 4 tématických okruhů: a) Problematika MS ODS (účelové přijímání nových členů; mrtvé duše; umělé navyšování členské základny; pevné stanovení členských příspěvků; usnášeníschopnost MS ODS; problematika přeregistrace členů) b) Delegování členů (delegování z MS ODS -> OS ODS -> RS ODS, kdo bude automaticky s hlasem rozhodujícím členem OS ODS, RS ODS nebo kongresu, stanovování klíčů) c) Volební řády (sjednocení volebních řádů na všech úrovních ODS a možnosti jejich zakotvení ve stanovách) d) Jazykové korektury (sladění stanov s realitou) 4.2. Kongres ODS žádá předsedu ODS Mirka Topolánka o svolání pracovní ideové konference rozdělené do sekcí na jaro 2008. Plné znění Usnesení 18. kongresu ODS naleznete na www.ods.cz/kongres Informační bulletin vydává Občanská demokratická strana Jánský vršek 13, 118 00 Praha 1 IČ 16192656 připravuje mediální sekce ODS foto L. Krušinský a archiv ODS redakční uzávěrka 12. 12. 2007 e-mail: [email protected] www.ods.cz registrace u MK ČR E 12908 32 1 5/07 pf 2008 Příjemné prožití svátků vánočních ů v novém roce a mnoho pracovních i osobních úspěch
Podobné dokumenty
XVIII. KONGRES ODS
Pozice prezidenta v našem ústavním systému není jednoduchá, a dokonce není
ani zcela jednoznačná, ale to není tím, co by mne trápilo. Vycházel jsem a vycházím z toho, že je toto postavení takové, j...
výroční zpráva za rok 2014
a slunečného dne spadlo z jediného mraku doslova krupobití žab. A můžeme být jen rádi, že nám
z nebe nepadali kočky, psi a vidle, jak říkávají Angličané.
Nadační tým
V průběhu roku se opět mírně ob...
Přednáška 1
Distribuční cesty zboží (V... výrobce, VO ... velkoobchod, MO ... maloobchod, Z ... zákazník)
Sharův zákon:
o V » VO » MO » Z
o V » VO » Z
o V » MO » Z
o V » Z ale i obrácený směr
Vznik nového ...
XIX. KONGRES ODS
je enormní a náš zájem by měl být zřejmý – demonstrovat dospělost a politickou kulturu ODS. A taky doufám, a to jen na okraj, že budou diskutovat především ti, kteří v ODS chtějí zůstat i po tomto ...