5. výkonové zesilovače a servozesilovače s pwm modulací
Transkript
5. VÝKONOVÉ ZESILOVAČE A SERVOZESILOVAČE S PWM MODULACÍ 5.1 Úvod Převážná část aplikací řídící techniky vyžaduje konstrukci výkonových akčních členů ve velmi širokém rozsahu požadovaných výkonů. Zatímco řízení výkonů do cca 102 W lze celkem bez potíží realizovat lineárními zesilovači ve třídě A, AB nebo B, řízení výkonů vyšších je tímto způsobem nehospodárné. Řízení výkonů nad cca 102W se proto téměř výhradně provádí pomocí zesilovačů, ve kterých tranzistory či jiné výkonové prvky pracují v režimu spínačů s vhodnou pulzní modulací. Nejčastěji se používá tzv. pulzní šířková modulace (PWM - pulse width modulation) a zesilovače pracující s touto modulací se používají pro řízení ss i st servomotorů, třífázových indukčních motorů, jsou základní součástí impulsních napájecích zdrojů a spektrum jejich použití se zejména v posledním období velmi rychle rozšiřuje. Základem popisovaného zesilovače nebo servozesilovače je vždy PW modulátor, na jehož vstupu je řídicí signál a na jeho výstupu je modulovaný signál, kterým se přímo ovládá výkonový spínač nebo soustava spínačů. V roli výkonového spínače může být v dnešní době velmi pestrý výběr možných typů. Nejčastěji se jedná o BJT (bipolar junction transistor), MOSFET, IGBT (insulated gate bipolar transistor), GTO (gate turn off thyristor) a pod. Výkonové spínače vyjmenovaných typů jsou buď samostatné nebo se vyrábějí ve formě výkonového bloku obsahujícího úplné výkonové propojení všech použitých spínačů. V některých případech výkonový blok obsahuje veškeré obvody příslušných předzesilovačů. V této měřicí úloze se zaměříme pouze na řízení výkonů ss. servomotorů, měřené zapojení lze však velmi jednoduše upravit i pro řízení střídavých zátěží . 5.2 PW modulace Signál, který převádíme na PWM může být buď analogový (obvykle napětí nebo proud) a nebo číslicový s délkou slova podle požadované přesnosti. Převodník U/PWM se obvykle nazývá PW modulátor. Takový modulátor obsahuje obvykle několik operačních zesilovačů, jejichž zapojení se modifikuje podle požadavků na řízení. Řízení může být buď jednokvadrantové, dvoukvadrantové nebo čtyřkvadrantové. Každý typ řízení vyžaduje určitý typ PW modulace. Zvláštní kapitolu tvoří ty aplikace, kde řídicí signál PWM vzniká v číslicových nebo mikropočítačových obvodech. V těchto případech je zbytečné vytvářet převody D/A a posléze A/PWM. Je-li vstupem číslo, pak převod číslo/PWM je úloha pro programovatelné časovače, které jsou obvykle součástí mikropočítače. Některé jednočipové mikropočítače již mají převod číslo/PWM jako hardwarové vybavení. V této úloze však předpokládejme, že vstupem PWM zesilovače je napětí. 5.2.1 PW modulátor Základní princip PW modulátoru je naznačen obr. 5. 1. Generátor trojúhelníkového napětí Uft s amplitudou Uftmax má frekvenci fop. Napětí Ui je napětí řídicí. Rozsah řídicího napětí je závislý na typu použité PW modulace. Pro jednokvadrantové řízení se používá obvykle unipolární modulace . 51 V tom případě je vstupní rozsah napětí dán: 0 ☯U i ☯U i max , kde U i max = U ft max . Uft PWM + řídicí napětí Ui Obr. 5. 1 Základní princip PW modulatoru Výstupem PW modulátoru je impulsní napětí, které ovládá výkonový spínač zesilovače. Nejjednodušší unipolární modulace se uplatní u jednokvadrantového řízení podle obr.5.2 .Při jednokvadrantovém řízení je spínač v sérii se zátěží. Lze řídit přívod energie do zátěže, např. do motoru, nelze však ovládat brždění motoru. Používá se pouze pro nejjednodušší aplikace. Příklad zesilovače s jednokvadrantovým řízením je na obr.5.2 .Na vstup PW modulátoru se přivádí řídicí napětí v rozsahu: 0 ☯U i ☯U i max .Vlastní frekvence 1 PW modulátoru dána: f op = T max ,aktivní část periody se mění v rozsahu: Délka aktivní části periody je dána vztahem: T i = K 1 U i proud I k + Ub = f(t) proud I ak 1 L D I ak Ui U im Ui 0 ☯T i ☯T max . R 0 Ik Tr PWM vede t [ V] vede D Tr Tm Ti Tm Tr Tr D Ti Tm Ti D Tr Ti Tm t Obr. 5. 2 Jednokvadrantové řízení s unipolární PW modulací Poznamenejme, že zesilovač musí být doplněn o antiparalelně zapojenou diodu (záchytná dioda, rekuperační dioda, nulová dioda), zabezpečující nepřerušený proud L,R zátěže v okamžiku vypnutí spínače. Na diodu jsou požadavky: I AKMAX = I KMAX a t dON 52 t trOFF 5.2.2 Dvoukvadrantové řízení Jednokvadrantové řízení motorů neumožňuje řízení při rekuperaci či brždění. Tento nedostatek odstraňuje dvoukvadrantové řízení. Příkladem takového řízení je např. zapojení na obr. 5.3. Existuje několik možností řízení v tomto zapojení. Předpokládáme-li, že zátěž L,R představuje ss. motor, pak jedna z možností řízení je přivedení unipolární modulace podle obr. 5.2 na vstup PWM1 a trvalé rozepnutí tranzistoru T2. V tomto kvadrantu pracuje zátěž v motorovém provozu. Změní-li se znaménko zátěže a motor se stane generátorem, pracuje zapojení v druhém kvadrantu. Tranzistor T1 bude v tomto případě trvale rozepnutý a na T2 se bude přivádět modulace PWM2, která zabezpečí řízené brždění. Kombinací řízení je více. Např. často se používá řízení, kdy platí: PWM1 = PWM2 . V takovém případě se však použije bipolární PW modulace, která převádí na PWM obě polarity vstupního signálu Ui . Zapojení na obr. 5.3 je univerzální a jeho použití není omezeno pro řízení pouze motorů. Je základem různých typů střídačů a způsob řízení na vstupech PWM1 a PWM2 se liší případ od případu. Jako případ často používaný i pro dvoukvadrantové řízení si ukážeme princip PW modulace pro bipolární operace. Způsob této modulace je na obr. 5.4 . Její využití se ovšem nejvíce uplatní u řízení čtyřkvadrantového, které má nejbohatší možnosti použití. + Ub PWM1 PWM2 T1 T2 L R Obr. 5.3 Dvoukvadrantové řízení Při této modulaci je charakteristická střída impulsů = 1 při nulovém řídicím napětí. Význam této vlastnosti ukážeme při činnosti servozesilovače ve čtyřkvadrantovém uspořádání. 5.2.3 Čtyřkvadrantové řízení Čtyřkvadrantové řízení umožňuje řízení motoru pro oba směry otáčení, umožňuje rekuperaci do sítě a řízené brzdění . Je to tedy technika, nezbytné pro řízení servomotorů a základní princip bipolární modulace je na obr. 5.4. Principiální zapojení nejčastěji používaného zapojení silové části PWM servozesilovače je na obr. 5.5 . Spínače 1-4 jsou obvykle nahrazeny spínacími tranzistory, nejčastěji typu MOSFET pro proudy do cca 50A. Pro vyšší proudy (50 - 500A) , napětí řádu stovek V a vysoké spínací rychlosti se používají stále více tranzistory IGBT. Běžně se pro řízení používá modulace pro bipolární operace podle obr. 5.4. Ve smyslu označení na obr. 5.5 jsou spínače řízeny: 1 , 4 - PWM1 2 , 3 - PWM2 53 Ui Uft (V ) Uft Ui 0 t Top Ti Ti PWM 1 PWM 2 t Obr. 5.4 Princip servomechanizmů. bipolární modulace PWM polohových i rychlostních Jestliže je řídicí napětí Ui = 0, pak přesně po dobu jedné půlperiody se na motor přivádí jedna polarita a po dobu druhé půlperiody polarita opačná. Střední hodnota napětí na zátěži je rovna nule, motor se netočí, ale efektivní hodnota napětí na zátěži je nenulová. Jouleovo teplo, které tímto vzniká se musí odvádět. Pokud je takové řízení uplatňováno u polohových servomechanizmů, musí být konstrukce motoru tomuto provozu přizpůsobena. +Ub 3 1 2 4 GND Obr. 5.5 Zapojení pro čtyřkvadrantové řízení 54 V případech, kdy nelze použít popisovaný typ PW modulace, je možno použít upravené unipolární modulace, která zajišťuje při Ui = 0 nulovou střední i efektivní hodnotu napětí na zátěži. Princip takové modulace je znázorněn na obr. 5.6. Umod t 0 Ui 0 t Ui t 0 signUi t 0 PWM Ti Ti Ti t t Obr. 5.6 Unipolární modulace PWM pro čtyřkvadrantové operace Všechny dosud popsané typy modulace PWM lze vyjářit jejich statickými charakteristikami, jak znázorňuje obr. 5.7. Ti 1 unipol.. 4 kvadr . T m ax bipol. 4 kv. 0 ,5 uni. 1 kv. Ui U im ax -1 0 + 1 Obr. 5.7 Statické charakteristiky používaných typů modulací PWM 5.3 Obecné čtyřkvadrantové řízení Řízení ss. motorů se zapojením podle obr. 5.5 lze zobecnit a vymezit sekvenci spínání jednotlivých spínačů ve všech čtyřech kvadrantech. Pro takové řízení je nezbytné každý spínač doplnit o antiparalelní diodu. Diody velmi často bývají naintegrovány na stejném čipu jako vlastní spínač. Zejména v poslední době přední světové firmy vyrábějí 55 různé varianty spínačů podle obr. 5.5 jako jedinou součástku, která se ovládá logickými signály pro jednotlivé spínače. Způsob ovládání jednotlivých spínačů v příslušných kvadrantech pro obecné řízení, zahrnující řízení vpřed, vzad a rovněž rekuperaci nebo řízené brždění pro oba směry zachycuje obr. 5.8. Zapojení podle obr. 5.5 je univerzální zapojení , které umožňuje řízení nejenom ss zátěže, ale i zátěže střídavé. Řízení st. jednofázových servomotorků typu Ferraris např. vyžaduje pouze jiný algoritmus spínání jednotlivých spínačů můstku. Společným problémem pro všechny aplikace je vyloučení tzv. prohoření spínačů jedné větve můstku. Tento problém může nastat při přechodovém ději , kdy jeden spínač z dvojice vypne a druhý současně zapne. Pokud doby sepnutí a rozepnutí obou spínačů jsou výrazně odlišné, dojde v takovém případě při přepínání k proudové špičce. Ta může ohrozit mnohé součástky zapojení. U průmyslových aplikací tohoto druhu se do přepínání vkládá jisté malé zpoždění (dead time) pro vyloučení popisovaného jevu. I. kvadrant II. kvadrant motorový režim generátorový režim (rekuperace) +Ub on 1 D1 2 2 D3 2 T3 T1 3 11 2 2 SM + off 1 +Ub 2 T2 3 D2 2 1 3 1 PWM PWM 2 T1 3 T4 D4 1 2 PWM 1 PWM1 3 1 2 T2 3 D3 D1 2 T3 11 2 SM + - 2 1 2 - 2 D2 1 2 1 off 3 T4 D4 1 2 off 2 1 3 1 PWM = 0 PWM = 1 IV. kvadrant III. kvadrant generátorový režim (rekuperace) motorový režim +Ub PWM1 2 2 T1 3 2 T2 3 D3 D1 2 T3 11 - 2 D2 1 2 SM + PWM1 +Ub 1 2 on 1 off 1 3 2 2 T4 2 3 off 1 off 1 11 2 T2 2 D2 D4 1 3 3 2 SM - T3 1 2 D4 1 Obr. 5.8 Obecné řízení zátěže ve čtyřkvadrantovém režimu. 56 2 T1 + 2 D3 D1 1 2 1 PWM 1 PWM 3 T4 2 3 5.4 POPIS ZAPOJENÍ MĚŘICÍHO PŘÍPRAVKU Přípravek je rozdělen na dvě základní části. Jednu část tvoří řídicí jednotka, obsahující PW modulátor s příslušnými obvody pro bipolární i unipolární modulace (obr. 5.9 a obr.5.10). Druhá část přípravku obsahuje logiku řízení a výkonové obvody (obr. 5.12) obsažené v řízeném můstku L6203. Řídicí část obsahuje především generátor trojúhelníkového napětí. Generátor vznikne propojením výstupu operačního zesilovače U1a zapojeného jako neinverující integrátor typu Howland se vstupem operačního zesilovače U1b, který je zapojen jako invertující komparátor s hysterezí. Výstup komparátoru je propojen se vstupem neinvertujícího integrátoru. Změnu vlastní frekvence generátoru je možno dosáhnout změnou kapacity integračního kondenzátoru C1. Hystereze komparátoru je plynule nastavitelná rezistorem R6 (nastavení má pochopitelně rovněž zásadní vliv i na vlastní frekvenci modulátoru). Schéma zapojení na obr. 5.9 a obr 5.10 se liší pouze o diodu D1 a rozsah řídicích napětí. R6 R1 1 R2 2 1 10k 12 12 R5 1 2 13 + - U1b 14 Uo 10k R4 1 1 2 C1 2 10k 1 Umod 1 Ui R8 100k 2 12 2 13 + - U1c PWM' 14 R9 100k 3 2 R10 2 10k 14 + 2 +5V 1 2 U1a R3 10k R7 3 10k 13 1 2 1 12 13 + - U1d signUi' 14 -5V 1 obr. 5.9 Zapojení řídicí části pro symetrické řídicí napětí 57 R6 R1 1 R2 2 1 R7 3 2 10k 2 10k U1a 13 R3 1 1 10k 1 C1 2 13 10k R4 2 12 R5 14 + 12 + - U1b D1 Uo 14 1 R8 2 10k 1 2 Umod 100k Ui R9 2 12 13 1 + - 2 PWM' 14 U1c 100k ABSOLUTNÍ HODNOTA U +5V 12 3 13 Ui 2 R10 1 2 10k 1 2 1 + - signUi' 14 U1d -5V 1 Obr. 5.10 Zapojení řídicí části pro nesymetrické řídicí napětí Dioda D1 ve zpětné vazbě komparátoru umožňuje zásadně měnit statickou charakteristiku komparátoru. Tři kombinace připojení diody vytvářejí tři různé statické charakteristiky a tím i tři typy trojúhelníkového výstupního napětí podle obr. 5.11. bez diody ( obr.5.9 ) s diodou ( obr.5 .1 0) zapojenou obráceně s diodou ( obr.5 .1 0) Uo Uo 0 Uo 0 0 U mod Umod U U mod U t 0 a) U t 0 b) t 0 c) Obr. 5.11 Vliv různě zapojené diody u komparátoru (U1b) na výstupní trojúhelníkové napětí modulátoru Umod 58 Vlastní PW modulace vzniká na komparátoru (U1c) porovnáním napětí U s řídicím napětím Ui.Výstupní napětí modulátoru je označeno PWM’, má obdélníkový průběh a jeho amplituda je omezena saturačním napětím komparátoru U1c. Protože řízený můstek L6203 vyžaduje řídící napětí úrovně TTL, je nutno výstupní napětí modulátoru upravit na logickou úroveň TTL. Příslušné převodníky jsou součástí výkonové části přípravku. Pokud zapojíme převodník podle obr. 5.9, výstupní signál PWM’ obsahuje veškeré informace pro čtyřkvadrantové řízení s bipolární modulací a vstupní napětí může dosahovat hodnot − U ≤ U i ≤ +U .Výstup komparátoru U1d informuje o polaritě řídícího napětí Ui a pro tuto aplikaci jej nemusíme zapojovat. Při zapojení podle obr. 5.10 přivádíme řídící napětí na obvod “absolutní hodnota U” . Na vlastním vstupu modulátoru bude napětí v rozsahu 0 ≤ U i ≤ +U . Diodou D1 je změněna hysterese komparátoru podle obr. 5.11b. Se zapojením lze modelovat řízení jednokvadrantové i vícekvadrantové a přitom využijeme obou signálů (PWM’ a SIGNUi). Způsob zapojení bude popsán níže. 5.4.1 Výkonová část servozesilovače Výkonová část je tvořena řízeným můstkem L6203 zapojeným podle schéma na obr.5.12. Protože tento můstek nemá vyveden výstup SENSE pro každou větev můstku, byly z důvodu možnosti sledování průběhu proudu v obou větvích použity dva můstky a z každého můstku byla použita pouze jedna větev spínačů, jak ukazuje celkové zapojení výkonové části přípravku podle obr. 5.12. Nejprve se však s pomocí obr. 5.13 seznámíme s vnitřním zapojením můstku L6203. Můstek L6203obsahuje veškeré budící obvody a čtyři výkonové spínače pro spínání proudů zátěže do 5A. Pro buzení horních tranzistorů obou větví je použita nábojová pumpa, která umožňuje funkci nejen při periodickém režimu práce tak, jak je běžné u většiny podobných výkonových budičů, ale umožňuje i jejich statické řízení. Budič zajišťuje optimální buzení s velmi malým vnitřním odporem a proto výkonové spínače mají velmi dobré dynamické vlastnosti. Vstup Enable je výběrový signál pro celý budící obvod .V mnoha zapojeních se tento signál používá pro odpojování zátěže při nadproudu nebo při výskytu jiných poruch. V následujícím textu popíšeme základní vlastnosti tohoto poměrně populárního řícícího obvodu pro spínání zátěže do proudu 5 A. 59 +24V +5V 3 OUT 2 U1 LM7805CT F1 3.15A 1 IN 1 GND R1 2 1 2 200n 10 +5V 11 INP1 12 BOOT1 IN1 OUT2 IN2 BOOT2 1 17 2 C3 1 10n R2 2 C4 1 56n 2 1 10J 2 18 10n 17 16 16 15 15 Vref OUT1 ENABLE OUT2 IN1 BOOT2 IN2 GND 10 10 M2 1 12 2 PROUD B R6 1k 0J47 2 1 1 Logické funkce U4A 2 Převodník na úroveň TTL +5V D2 R7 2 1 2 1 INP2 2 2 M1 2 200n +5V 11 1 R5 0J47 1 R4 13 14 14 2 1k PWM' C5 BOOT1 GND 13 R3 18 SENSE OUT1 SENSE ENABLE 1 PROUD A C2 Vref D1 LED L6203 2 10 U3 +Vs 2 +Vs C1 1 L6203 19 19 U2 1 1k 1k 1 3 2 PWM 74ALS00 D3 U4B 4 6 1 5 74ALS00 2 R8 1 2 1k 9 8 10 74ALS00 signUi 1 2 signUi' U4C +5V D4 U4D D5 12 11 13 1 74ALS00 Obr. 5.12 Schéma zapojení výkonové části přípravku Vstupy PWM 0 1 0 1 signUi 0 0 1 1 I.kvadrant INP1 0 1 0 1 (unipolar) INP2 0 0 0 0 IV. kvadr. INP1 1 1 0 1 (unipolar) INP2 0 1 1 1 IV. kvadr. INP1 0 1 0 1 (bipolar) INP2 1 0 1 0 Tab.5.1 Pravdivostní tabulky logických funkcí pro různé typy PWM modulace s obvodem L6203 60 Obr. 5.13 Principiální schéma vnitřního uspořádání můstku L6203 5.4.2 Popis řízeného můstku L 6203 Základní charakteristiky: napájecí napětí do 48V maximální špičkový proud 5A efektivní proud 4A ochrana proti zkratu řízení kompatibilní s TTL logikou vnitřní napájení logiky teplotní ochrana vysoká účinnost 5.4.2.1 Popis vývodů řízeného můstku L 6203 SENSE ENABLE GND IN1 IN2 OUT1 OUT2 BOOT1,BOOT2 Uref dolní výstup můstku pro snímání proudu uvolnění činnosti. Při úrovni H na vstupu ENABLE je povolena příslušná činnost můstku v závislosti na vstupech IN1 a IN2 společná zem číslicový vstup pro řízení jedné poloviny můstku číslicový vstup pro řízení druhé poloviny můstku výstup první poloviny můstku výstup druhé poloviny můstku vstup pro zavedení zpětné vazby typu boostrap pro zvýšení účinnosti řízení horních tranzistorů vnitřní zdroj referenčního napětí 5.4.3 Propojovací možnosti výkonové části přípravku 61 Přípravek je sestaven dvojicí obvodů L6203. Používáme pouze levou větev každého můstku a její řízení je označeno vstupem INP1 a INP2. Vstupem do přípravku jsou signály PWM’ a SIGNUi’, které převedeme na signály PWM , SIGNUi s logickými úrovněmi TTL. Pravdivostní tabulka podle tab.1 ukazuje požadovanou logickou funkci pro různé typy PWM. Příslušné logické funkce pro tři základní typy PWM lze realizovat pomocí bloku “logické funkce” . Sortiment 4 hradel NAND pro všechny tři typy modulace je postačující . Výstupní svorky Proud A , Proud B umožňují měření proudu v obou větvích proti společné zemi. Přípravek je napájen ze zdroje 24V ss s nastavitelným proudovým omezením 3 A, abychom nemuseli toto základní měření komplikovat dalšími systémy proudových ochran. Napájení vnitřní logiky přípravku je odvozeno od napájecího napětí +24V 5.5 Domácí příprava A- Seznamte se se základními principy jedno i vícekvadrantového řízení. B- Vypočtěte hodnoty kapacity C1 a rezistoru R6 v řídící části přípravku podle obr. 5.9 a obr.5.10 tak, aby opakovací frekvence PW modulátoru byla v obou případech cca 5 kHz (t.j. pro případ zapojení řídícího napětí Ui přímo na vstup modulátoru i pro případ zapojení řídícího napětí Ui přes obvod “absolutní hodnota”. Rozkmit napětí na výstupu integrátoru je v jednom případě 0V ≤ U ≤ +5V a v druhém případě − 5V ≤ U ≤ +5V . Předpokládejte saturační napětí OZ U1b cca ± 7V . C- Navrhněte a nakreslete do sešitu propojení řídicí a výkonové části přípravku pro motorový režim řízení podle obr. 5.8 . Podle tab.5.1 navrhněte pro tři typy PWM logické funkce řízení vstupů INP1 a INP2 a nakreslete jejich realizaci pomocí prvků bloku “logické funkce”. 5.6 ÚKOLY MĚŘENÍ 1. Zapojte řídící část servozesilovače pro unipolární modulaci (obr. 5.10) a nastavte tak, aby PWM převodník pracoval v rozsahu 0 ☯ U i ☯ + 5 V 2. Ověřte parametry PWM při nastavení řídicí části podle předchozího bodu úkolů měření a bodu B domácí přípravy 3. Na výstupu PWM’ změřte linearitu převodu,Ti = f (ui ) kde Ti je délka impulsu. 4. Propojte řídicí a výkonovou část přípravku pro jednokvadrantové řízení (unipolární podle tab.5.1) a na výstup výkonové části připojte odporovou zátěž.(svorky M1, M2). Ověřte linearitu celého zesilovače. 5. Na osciloskopu sledujte typický průběh proudu zátěže v celém rozsahu Ui snímaný na výstupu “proud A (event. B)”. Zakreslete v měřítku alespoň jeden z průběhů a objasněte vznik jeho tvaru. 6. Místo zatěžovacího odporu zapojte motor. Ověřte funkci řízení (lépe řečeno - ovládání) jeho otáček. Opakujte měření z předchozího bodu 5. 62 7. Propojte řídící a výkonovou část přípravku pro čtyřkvadrantové řízení (unipolární podle tab.5. 1) a pro obě polarity řídího napětí v rozsahu − 5V ≤ Ui ≤ +5V zopakujte měření podle bodu 3, 5, 6 8. Nastavte řídící část přípravku podle obr. 5.9 pro bipolární PWM, propojte s výkonovou částí s nastavenou logikou pro čtyřkvadrantové řízení (viz. Tab. 5.1). Ověřte funkci s odporovou zátěží. Změřte závislost střední hodnoty proudu odporovou zátěží IZ = f(Ui) v celém rozsahu. 9. Připojte motor a ověřte opět funkci řízení otáček. 10. Nakreslete (v měřítku) několik typických průběhů proudů pro kladné i záporné hodnoty Ui pro oba případy zátěže a pokuste se objasnit vznik jejich tvaru. 5.7 POKYNY PRO MĚŘENÍ Pro veškerá měření používejte napájecí zdroj Aritma s proudovým omezením 2A . Při propojování řídicí a výkonové části vypněte napájení. Pokud se při provozu na napájecím zdroji rozsvítí indikátor přetížení, vypněte okamžitě napájecí zdroj a hledejte chybu zapojení. 5.8 LITERATURA [5.1] Vysoký O.: Některé možnosti konstrukce akčních členů mikropoč. regulátorů I a II Sdělovací technika 4/1985, 5/1985, Praha [5.2] Katalog obvodů firmy SGS Thomson [5.3] Vysoký O.: Elektronické systémy II, skripta ČVUT Praha 1997 [5.4] Boss B. K.: Modern Power Electronics , IEEE Press 1992 63
Podobné dokumenty
Elektronické skriptum
výstupním napětím z komparátoru se spíná T1
např. bude-li klesat střední hodnota výstupního napětí U v, vzroste UOZ, komparátor K se překlopí do + výstupního napětí
na delší dobu to
vyžadují nejmén...
MC 1100 CR Mk II - Apartmány Praha Albertov
Tlačítko [FUNC]: zobrazení způsobu seřazení programů, může být též pro speciální funkce
malé stejnosměrné motory
Popisujeme malý stejnosměrný motor s permanentními magnety, kartáči a komutátorem a samonosným měděným vinutím rotoru. Magnetické pole statoru se neotáčí a je s výhodou vyšší účinnosti
buzeno perma...
PART QTY N3 MFG D/C 1241.6834.1122000 4
AT17C128-10PI
AT25020A-10PI-2,7
AT89C2051-24PU
AT89C51ID2-SLSUM
B32654-A4155-J
B33531-A5122-F
B33531-A5162-F
B33531-A5163-F
B33531-A5202-F
B33531-A5221-F
B33531-A5272-F
B33531-A5362-F
B33531-A5363...
mentor ii - SDrive sro
třífázový
řízený
usměrňovač neumožňuje změnu polarity výstupního
napětí. Je-li u tohoto typu potřebná reverzace, je nutno
použít externí přepínač - viz obr. 1. Pro některé aplikace
je tento jednodu...
katalog 2005 II_a.indd
Revoluce v zabezpečení a hlídání automobilů bez zásahu do elektroinstalace vozidla. Malou destičku vložíte do krytu mobilního telefonu a ten uschováte v
automobilu, nebo motocyklu. TURBO MOTION je ...