Týnecké listy

Týnecké
LISTY
Měsíčník obce Velký Týnec
•
25. ročník
•
Únor 2015
•
Cena 10 Kč,-
ÚNOROVÝ
ÚVODNÍK
Redakční rada rozhodla, tak ho tedy
píši. Co rozhodla? A co že píši? Že se
v psaní úvodníků budou členové redakce střídat, takže se pokouším „sesmolit“ pár vstupních slov. Nebudou
tak poetická jako od kolegy - básníka
Stanislava Denka, protože nejsem ani
Denk, ani básník - a napodobovat styl
toho druhého je cesta k zaslouženému čtenářskému zatracení…
Právě otevíráte druhé letošní číslo
našeho měsíčníku. Přináší nejen obvyklou dávku informací o tom, co jsme
společně prožili, ale i toho, co nás
v nejbližší době čeká. Psali mi čtenáři,
kteří v naší obci nebydlí, že je to pro ně
nesmírně důležitá část našeho měsíčníku, protože s internetem nepracují
nebo k němu mají odpor, takže naši
webbovou stránku nesledují. Nevadí
jim, že nejsou nepřetržitě „live“ a „in“,
přesto zažívají uspokojení, že vědí, co
se v místě, k němuž je poutá určitý
citový vztah, konalo, koná či bude
konat. Stejně tak pozorně sledovanou
rubrikou je i rozhovor čísla, který tentokrát vedeme s hlavou firmy, jež dlouhá polistopadová léta válí v kovářském řemesle a společenském tanci.
Asi stejně jako já kroutíte hlavou, co
tyto dva odlišné pohyby - nad kovářskou kovadlinou a na tanečním parketu - mají společného? Vidíte, a mají.
Co, to už nám prozrazuje majitel firmy
pan Alois Nováček. Na stránky listů se
nám vrátil známý rostlinolékař pan
Jaroslav Rod. Kdo ho znáte, tak víte,
že je to člověk nejen nesmírně vzdělaný, ale také neutahatelně činorodý.
Proto si vážíme každé chvilky, kterou
věnujeme našemu listu. Budiž jeho
rady prospěšné všem týneckým i okolo rostoucím rostlinám! Když jsme
nechali vyrobit tabulky s historickými
pomístními názvy, požádali jsme o jejich přesné umístění v obci pana Vojtěcha Hrudníka. A on nezůstal jen
u toho. Již v minulém čísle vás pozval
na procházku po starém Velkém Týnci, v níž pokračuje i dnes. Možná jste
byli při čtení lednové čísla zklamáni,
že v něm chybí tradiční příspěvek
z týnecké historie od pana Jaroslava
Chytila. Autor nás nehodil přes palubu, jak mu to radí někteří jeho přátelé
a naši týnečtí spoluobčané, ale podstoupil operační zákrok a v těchto
týdnech prodělává rehabilitaci. Všichni ho z redakce srdečně pozdravujeme a přejeme mu brzké uzdravení!
Foto: Milan Stacho
Petr Hanuška
Milým hostem 13. obecního plesu se stala zpěvačka Věra Martinová
str. 4
str. 13
str. 11
str. 15
Chcete se připojit
k energetické aukci?
Kompostování
z pohledu
rostlinolékaře
Týnecký místopis
podruhé
Rozhovor s A. Nováčkem,
majitelem firmy LOLA
2
Obecní servis
TÝNECKÉ LISTY
LEDNOVÉ KALENDÁRIUM
9. – 10. LEDNA
Tříkrálová sbírka
- Charita Česká republika + Církev římskokatolická Velký Týnec
10. ledna
XIII. obecní ples
- společenský dům – KŠKS + Tenisový klub Velký Týnec
+ oddíl estetické gymnastiky Velký Týnec - 20.00 hodin
16. ledna
Koncert skupiny No Limit
- Restaurace Na hřišti – 16.00 hodin
17. ledna
Hasičský ples
- společenský dům – SDH Velký Týnec - 20.00 hodin
20. ledna
Výroční schůze Klubu seniorů Velký Týnec
- společenský dům – 15.00 hodin
21. ledna
Valná hromada TJ Sokol Velký Týnec
- Restaurace Na hřišti – 17.00 hodin
POČASÍ
Až do 23. ledna nebylo po bílé zimě ani
památky. Ze soboty na neděli však
začalo hustě sněžit (20 cm), což se
opakovalo i v noci a během dopoledne
úterý 27. ledna. Zatímco v Čechách –
od Pardubic po Prahu včetně - vládla
jarní zeleň, od Ústí nad Orlicí směrem
na Moravu bylo bílo. Svědectví pochází od týneckého kronikáře, neboť 27.
DALŠÍ UDÁLOSTI
Dne 9. ledna byl starosta obce pozván
na slavnostní akt odhalení pamětní
desky na budově Českého rozhlasu
Olomouc stojící na Horním náměstí
v Olomouci. Uběhlo 55 let od založení
studia, resp. 20 let od obnovení vysílání po roce 1989. Český rozhlas
Olomouc je častým mediálním partnerem obce Velký Týnec na řadě kulturních akcí. Starosta obce zde působí od
roku 1999 jako externí redaktor.
23. ledna
II. čechovický ples
- restaurace U Hrudníků - plesový organizační výbor Čechovice
- 20.00 hodin
31. ledna
4. reprezentační školní ples
- společenský dům – ZŠ Milady Petřkové - 20.00 hodin
Memoriál Vládi Tylšara v běhu na lyžích
- Nová Ves u Rýmařova - Junák Velký Týnec a Čechovice
...Petra HANUŠKU, starostu obce
Co všechno přinesla evropskou dotací podpořená akce Revitalizace
centra obce Velký Týnec?
Myslím, že mnoho. Smyslem celého
projektu bylo vdechnout centru naší
obce život. Co to znamená? Vytvořit
podmínky pro to, aby lidé měli důvod
se v centru zastavit nebo do něj při
procházkách směřovat. Většina úprav
je zaměřena na rodiče s menšími
dětmi, neboť právě ti volali po tom, že
se při svých pochůzkách nemají kde
zastavit, sednout si, vydechnout, odpočinout. Proto nebylo zbudováno
jedno hřiště, ale herní prvky byly
umístěny na více místech. Někteří
občané se zastavují nad tím, že v zatáčce u kina je to nevhodné, že si tam
nikdo nesedne. Zde umístěné herní
prvky budou od chodníku, resp. cesty
odděleny plotkem, který zabrání dětem vbíhat do nebezpečných míst.
Nečeká se, že rodič s dítětem zde
stráví dlouhý čas. Opravdu je to příležitost ke krátké zastávce, po které
můžete pokračovat dál. Myslím, že se
tak podařilo oživit nejen tento prostor,
ale i plochu před kinem, u lávky pod
mateřskou školou či vedle zdravotního
střediska. V samotném centru obce
mohou jeho návštěvníci k odpočinku
dále užívat lavičky, přičemž „zaparkují“ svá kola do elegantních držáků.
Mohou odstavit svá auta na nových
parkovištích za zdravotním střediskem či u kina, odhodit odpadky do
stejně pěkných košů, od jara do podzimu se těšit z pěkné kašny či týneckého symbolu - týneckého kohúta.
Snad nás pochválí i milovníci zeleně,
neboť jsme mysleli i na nové květinové
záhony, keře a stromy. Pacienti směřující do zdravotního střediska mají
k dispozici bezbariérový přístup.
A opět děti a jejich rodiče či prarodiče
snad uspokojí i nové chodníky směřující do mateřské školy. Nad plán
jsme postavili jako vyústění chodníku
směřujícího do ulice Ke Vsisku i přechod pro chodce. Cestičkám do školky
vedoucím jednak ze zmiňované ulice
Ke Vsisku a od Komárova přes střed
obce se chceme ještě věnovat v rámci
takového malého projektu. Ve spolupráci s „dospěláky“ chceme děti učit
správnému a bezpečnému chování na
veřejných komunikacích a chodnících.
K tomu bude sloužit naučná minitrasa
Cestička do školky.
Dne 12. ledna poprvé zasedala rada
Týneckých listů pod vedením nové šéfredaktorky paní Venduly Vránové.
Dne 13. ledna proběhlo od 9.00 hodin
jednání Rady mikroregionu Království, jehož se účastnil i starosta naší
obce.
Dne 20. ledna jednal starosta obce
s panem Zbyňkem Žůrkem o přípravě
letošních folklórních akcí, které se
ponesou ve znamení vzpomínky na
významného týneckého rodáka Jana
R. Bečáka.
Dne 26. ledna proběhla od 17.00 hodin
v pracovně starosty obce operativní
porada Zastupitelstva obce Velký Týnec. Hlavním bodem programu byla
příprava rozpočtu na rok 2015.
28. ledna
2. veřejné zasedání mikroregionu Království
- Dub nad Moravou – 9.00 hodin
OTÁZKA PRO...
ledna se pohyboval vlakem mezi Olomoucí a Prahou. Teploty jsou měřeny
v 6.00 a v 15.00 hodin. Noc/den. 1. –
10. ledna: -5, -1, 3, 2, -3, -11, -9, 5, -4, 1,
3/-2, 0, 3, 3, 0, 1, -1, 1, 2, 14; 11. – 20.
ledna: -1, 1, 0,5, 0, -1, 0, 2, 2, 2, 2/5, 5,
9, 3, 5, 5, 5, 6, 3, 6; 21. – 31. ledna: 0, 1,
3, 0, -1, -3, -3, -1,-2, 1, -6/3, 6, 3, 6, 5, 5,
4, 2, 2, 2, 3, 2, 2.
Připravil Petr Hanuška
Výroční schůze Klubu seniorů
Foto: P. Hanuška
Obecní úřad Velký Týnec
Zámecká 35, 783 72, Velký Týnec 1
Úřední hodiny pro veřejnost:
pondělí a středa 7:30 – 12:00 a 13:00 – 17:30
Telefonické kontakty:
Starosta obce - PhDr. Petr Hanuška Ph. D. ....................585
585
fax: 585
Místostarosta - Mgr. Stanislav Denk .............................585
Místostarosta - Jaroslav Chytil ......................................585
Sekretariát - Radka Tomečková ....................................585
Matrika, sociální věci - Oldřiška Kellerová ...................585
Stavební úřad - Ing. Jaroslav Trnečka ...........................585
Stavební záležitosti - Eva Krkošková ............................585
Účetní obce - Radana Procházková ...............................585
Správce obecního majetku - Petr Drápal .......................585
Obecní policie Velký Týnec ............................................725
391
151
391
151
151
151
151
151
151
151
151
544
495
113
506
120
119
111
115
118
114
116
112
540
Elektronické adresy:
[email protected], [email protected]
Foto: P. Hanuška
TÝNECKÉ LISTY - periodický tisk územního samosprávného celku - Měsíčník Obce Velký Týnec. Vydává
Obec Velký Týnec, Zámecká 35, 783 72 Vel. Týnec 1, IČO 00299669. Ev. číslo MK ČR: E 12522. Ročník XXV.,
č. 2 vyšlo v únoru 2015. Cena výtisku 10,- Kč. Adresa redakce: Zámecká 35, 783 72, Velký Týnec, e-mail:
[email protected]. Šéfredaktorka: Mgr. Vendula Vránová. Redakční rada: PhDr. Petr Hanuška
Ph.D., e-mail: [email protected], Ing. Marta Kypusová, PhDr. Pavel Pospěch, Mgr. Stanislav Denk
e-mail: [email protected]. Grafická úprava: Pavel Peňaška, e-mail: [email protected].
Tisk: EPAVA, Chválkovická 5, 779 00 Olomouc. Poznámka redakce: Uveřejněné dopisy nemusí být totožné
se stanoviskem redakce. Neoznačené fotografie - archiv TL nebo archiv autora.
Obecní servis
TÝNECKÉ LISTY
3
ŽIVOTNÍ JUBILEA
V měsíci únoru
blahopřejeme k životním výročím
86 let
paní Květoslava Navrátilová
z V. Týnce
84 let
paní Věra Raimrová z Čechovic
pan Jaroslav Janiga z V. Týnce
83 let
paní Marie Zapletalová z V. Týnce
82 let
pan Vlastimil Valouch z V. Týnce
81 let
pan Radomír Mačák z V. Týnce
80 let
paní Ludmila Vyhlídalová z Čechovic
75 let
paní Alenka Ulicová z V. Týnce
65 let
paní Alena Hořavová z V. Týnce
pan Zdeněk Hájek z V. Týnce
60 let
paní Miroslava Nakládalová
z V. Týnce
pan Petr Nakládal z V. Týnce
pan Josef Dubský z V. Týnce
´
VELKY´ TYNEC
KINO
KRUŠNOHORSKÉ POHÁDKY
Představení pro MŠ
Produkce: ČR,
vstupné 10,- Kč
Všem jubilantům srdečně blahopřejeme
a přejeme pevné zdraví a Boží požehnání!
6. února
10:00 hod
LOVE SONG
Komedie, romantika, hudební...
VZPOMÍNÁME
Dne 8. ledna 2015 uplynul rok
od úmrtí mého manžela a tatínka
Produkce: USA, 104 minut,
vstupné 50,- Kč
6. února
18:00 hod
VELKÁ OŘÍŠKOVÁ LOUPEŽ
Ve snaze přežít zimu, rozhodnou se krysa a veverka vyloupit obchod.
Rodinný, animovaný, dobrodružný.
pana Josefa Peřiny z Velkého Týnce
Vzpomíná manželka, děti a celá rodina
Produkce: CAN, 86 minut,
vstupné 50,- Kč
13. února
18:00 hod
CHLAPECTVÍ
NOVÉ KNIHY
Místní knihovna Vsisko
Beletrie dospělá
1. Linda Needham: Manželské lože
2. Natálie Nera: Úspěšná smrt Davida Dostála
3. Kathinka Wantula: Bílý amulet
4. Richard Doetsch: Zloděj temnoty
5. Staven Carroll: Soumrak v Benátkách
6. Michal Viewegh: Mráz přichází z Hradu
7. J. D. Robb: Smrtící nevinnost
8. Liz Carlyle: Nepravý gentleman
Příběh o dospívání jednoho chlapce natočený v průběhu 12 let. Drama.
Produkce: USA, 164 minut,
vstupné 50,- Kč, přístupný od 12 let
20. února
19:30 hod
HODINOVÝ MANŽEL
Komedie. V hlavní roli B. Polívka, O. Novotný, L. Latinák, D. Matásek,
Produkce: ČR, 100 minut,
vstupné 50,- Kč, přístupný od 12 let
Naučná literatura
1. Saskia Burešová: Saskia
2. Zita kabátová: Můj život nebyl pod psa, ale se psem
3. Ze všeho jde něco vytvořit
4. Margaret McGuire: Lexikon čarodějnických dovedností
Připravila Eliška Navrátilová
27. února
19:30 hod
Podrobný program kina najdete na adrese www.velkytynec.cz na odkazu
KULTURA A SPORT nebo po naskenování QR kódu.
Prodej vstupenek probíhá 45 minut před začátkem filmového
představení. Pokladna je otevřena po celou dobu promítání.
Adresa kina:
Kino Velký Týnec, Sokolská 425, Velký Týnec
4
Obecní servis
TÝNECKÉ LISTY
ENERGETICKÁ
AUKCE
Vážení občané, v těchto dnes se na vás
poštou obrací s informacemi o znovuzařazení do e-aukce společnost
eCentre a.s., která byla realizátorem
prvního kola výběru dodavatelů na
elektřinu a zemní plyn pro občany naší
obce. Většina z vás, kteří této nabídky
využili, již obdrželi první roční vyúčtování a mohou tak posoudit, nakolik
byl tento krok pro ně přínosný. Pokud
chtějí dosáhnout opět cen z e-aukce
stačí postupovat v souladu s obdrženými informacemi, tzn. podepsat žádost o znovuzařazení a spolu s posledním vyúčtováním jej odeslat nazpět.
Zároveň jsme se rozhodli o přiblížení
této služby i těm, kteří se prvního kola
neúčastnili, a proto proběhne dne
25. února 2015 na malém sále Společenského domu ve Velkém Týnci setkání s občany, kde získají potřebné
informace, aby se následně ve dnech
9. a 10. 3. 2015 mohli i oni přihlásit.
Podmínky jsou zcela stejné a my jen
připomínáme, že se může přihlásit naprosto každý poté, co doloží kopie svého vyúčtování a smlouvy se současným
dodavatelem.
Petr Hanuška
NABÍDKA
PRACOVNÍHO MÍSTA
Obec Velký Týnec přijme pracovníka
na pravidelnou údržbu místního hřbitova ve Velkém Týnci (dohoda o provedení práce). Jedná se o zajištění
údržby zeleně na veřejných plochách
a v místě zrušených hrobů, dále
o úklid přístupových cest a prostranství kolem odpadkových košů a kontejnerů.
Chcete mít
Inzerci
v Týneckých listech?
Kontaktujte sekretariát
OÚ Velký Týnec
[email protected]
nebo 585 151 111
Kontaktní údaje:
Obec Velký Týnec, Zámecká 35, PSČ
783 72 Velký Týnec, tel. 585 151 111,
585 151 114, 585 151 110
E-mail [email protected]
Termín pro podání žádosti: do 28. února 2015
TÝNECKÉ LISTY
Obecní servis
RECYKLACE ODPADŮ
5
KRONIKA
obce Velký Týnec
leden - červen 2014
leden
únor
Kalendárium
Kalendárium
3. - 5. ledna
Tříkrálová sbírka - Církev římskokatolická ve Velkém Týnci
3. února
18. zasedání ZO Velký Týnec - společenský dům - 17:00 hodin
11. ledna
XII. obecní ples - Obec Velký Týnec - společenský dům - 20:00 hodin
8. února
Odpoledne s harmonikou - Čechovice - KŠKS
18. ledna
Hasičský ples - SDH Velký Týnec - 20:00 hodin
Hanácké bál v RCO - Týnečáci - 20:00 hodin
15. února
Sportovní ples - TJ Sokol Velký Týnec - společenský dům - 20:00 hodin
25. ledna
III. reprezentační ples školy - ZŠ Milady Petřkové - 20:00 hodin
30. ledna
33. zasedání mikroregionu Království - Citov - 9:00 hodin
22. února
1. kolo Zlaté ligy stolního tenisu Velký Týnec
- KŠKS - sportovní hala ZŠ Milady Petřkové - 9:00 hodin
Vodění medvěda v Čechovicích - Týnečáci
Skautský ples - Junák Velký Týnec a Čechovice - společenský dům - 20:00 hod
26. února
34. zasedání mikroregionu Království - Blatec - 9:00 hodin
Na 12. obecní ples zavítala skupina ABBA revival
Další události
Počasí
Dne 20. ledna se starosta obce zúčastnil jednání Výboru pro rozvoj Olomouckého kraje.
Dne 20. ledna proběhl zápis žáků do
1. třídy.
Dne 27. ledna proběhla operativní porada Zastupitelstva obce Velký Týnec.
Nejstudenější měsíc v roce své pověsti
určitě nedostál. Naopak nás ve své
větší části obdařil téměř předjarními
teplotami. Mrzlo až na samotném jeho
konci.
První dekáda. Noc: -3, -1, -2, 0, 0, -1, 2,
1, 3, 1; den: 2, 3, 7, 6, 6, 6, 10, 11, 12, 6.
Druhá dekáda. Noc: 1, -5, -4, -1, -2, 0,
0, 1, 2, 8; den: 6, 4, 4, 1, 4, 5, 4, 4, 8, 7.
Třetí dekáda. Noc: 2, -3, -3, -3, -12, -14,
-7, -5, -5, -3, 3; den: 2, -1,5, -2, -6, -7, -7,
-3, -2, -4, 3, 2.
Další události
Počasí
Kvůli jarnímu počasí byla zrušena plánovaná akce Týneckou Sibiří (1. února), v níž děti a jejich rodiče měli soutěžit v jízdě na bobech a sáních.
Dne 3. února vedení obce jednalo se
zhotovitelem nového Územního plánu
obce Velký Týnec Urbanistickým střediskem Brno. Tématem jednání byla
poslední podoba návrhu.
Dne 19. března jednala v Majetíně Rada mikroregionu Království.
Strach z toho, že co se nestalo v lednu,
přinese únor, byl zbytečný. Cikánská
ani hromničná zima se nedostavila.
Slunečných dnů mnoho nebylo, spíše
zataženo, mlhavo. Pomaličku jsme se
blížili k jaru…
První dekáda. Noc: -2, -2, -2, -6, -2, -1, 1, 1, -1, 0; den: 4, 3, 4, 3, 1, 7, 6, 9, 6, 5.
Druhá dekáda. Noc: 5, 0, -3, 3, 1, 0, 2, 2, 5, 3; den: 6, 4, 4, 7, 8, 7, 8, 5, 5, 9.
Třetí dekáda. Noc: 5, 2, 2, -3, -2, 5, 5, 0;
den: 9, 8, 10, 10, 9, 10, 10, 12.
Masopustní průvod má v Týnci dlouholetou tradici
březen
Kalendárium
Další události
1. března
Vodění medvěda - národopisný soubor Týnečáci - Velký Týnec
Dne 7. března proběhl zápis dětí do
mateřské školy.
Dne 22. proběhlo vítání občánků. Do
svazku obce bylo přijato 8 dětí.
Dne 25. března proběhlo zasedání rady mikroregionu Království.
Dne 29. března se obec připojila k akci
Hodina Země. Od 20:30 do 21:30 hodin bylo zhasnuto osvětlení místních
kostelů.
8. března
Pochovávání basy – národopisný soubor Týnečáci - spol. dům - 20:00 hodin
22. března
Vinný košt - KŠKS - společenský dům - 15:30 hodin
27. března
34. zasedání mikroregionu Království - Čelechovice - 9:00 hodin
Počasí
Krásnější březen jsme si nemohli ani
přát. Byl jeden z nejteplejších od doby, co se oficiálně měří na meteorologických stanicích. Užili jsme si hodně
sluníčka a teplých dnů. Pršelo minimálně. Panovala obava ze sucha. Na
horách totiž nebyl sníh. Napadl až
v závěru měsíce. U nás pršelo krátce
23. a 24. března.
První dekáda: noc - -1, 2, 0, 4, -3, 4, 4,
4, 4 -3; den – 14, 5, 7, 8, 12, 9, 12, 12,
14, 14.
Druhá dekáda: noc - -5, -4, -4, 0, 4, 6, 8,
4, 7, 4; den – 12, 14, 16, 16, 10, 12, 12,
15, 10, 20 (!).
Třetí dekáda: noc – 6, 6, 10, 4, 2, -3, -2,
6, 4, 3, 3; den – 20, 12, 7, 10, 14, 16, 17,
17, 19, 18.
Komentáře
Stojíme na prahu jarních měsíců.
I když pravda - jaro jako by začalo již
někde v průběhu lednových týdnů. Teploty totiž málokdy zakotvily pod bodem mrazu. Listuji kalendářem a zjišťuji, že nejvíce klesla teplota v průběhu posledního lednového víkendu, a to
v noci k -12 a -14 stupňům, přes den
vystoupila na -6 a -7 stupňů. V následujícím měsíci, kdy častokrát nepříjemně dotírá tzv. fabiánská zima, se
teploty v noci otíraly lehce o nulu či
mírně klesly pod bod mrazu, přes den
si však vyšláply až k 5 či 8 stupňům.
Pokud si vzpomenu na zimu před dvěma lety, kdy mrazy trhaly teplotní rekordy na všech místech naší země, je
to pozoruhodná proměna. Část klimatologů tak může konstatovat, že se
naše planeta skutečně otepluje a že
nás čeká epocha teplotních výkyvů.
Skeptikové pak oponují, ať zohledníme tu skutečnost, že zima prostě nepanuje jen v Evropě, ale jinde - například na americkém kontinentu - lidem
nic nedaruje. Chci věřit, že i když staré
pranostiky vzaly pravděpodobně definitivně za své, že si s tím naše matička
Země nějak poradí.
Naopak život v naší obci v uplynulých
dvou měsících nabral své obvyklé tempo. Leden se tradičně odehrává v tanečním rytmu, neboť společenský
dům vítá účastníky plesů. Obecní ples
byl tentokrát zasvěcen kalhotovým
zvonům, tedy módě 70. let, resp. hudební nadvládě švédské skupiny
ABBA. I když původní sestava do
Týnce nezamířila, nahradili ji mladí
revivaloví hudebníci ze Zlína. Na své
si přišli i návštěvníci hasičského,
školního, sportovního a junáckého
plesu. Všem organizátorům patří za
vzornou přípravu a organizaci mé
velké poděkování! Jak jsem výše naznačil, marně jsme letos čekali na
sněhovou pokrývku, abychom mohli
uskutečnit druhý ročník závodu rodičovských bobových či sáňkových
spřežení. Měl se uskutečnit 1. února
a navázat tak na úspěšnou loňskou
premiéru. Snad se nám to podaří za
rok… Třetí únorový víkend tak nabídl
1. kolo Zlaté ligy ve stolním tenise
Velký Týnec 2014. Pro informaci těm,
kteří konání soutěže nezaregistrovali,
prozradím, že jde o klání v mužské,
ženské a dětské kategorii. Muži jsou
navíc rozděleni na amatérskou a profesionální část, takže musím vyvrátit
skeptické hlasy, jež hlásaly, že to nemá
cenu, že to stejně vyhrají ti registrovaní hráči apod. Nikoliv. I ten, kdo
vezme pálku do rukou jen několikrát
za rok, si může zahrát minimálně pět
zápasů v základní skupině a získat tak
alespoň malou turnajovou zkušenost.
Podobné výsledky naleznete na obecní
webbové stránce nebo ve sportovní
rubrice tohoto čísla. Čechovičtí milov-
duben
Kalendárium
12. dubna
Jarní jarmark
- Lucka, Verča a kamarádi - společenský dům - od 9:00 hodin
Království hraje, zpívá a tančí
- mikroregion Království - Grygov, sokolovna - 14.00 hodin
Život je kabaret s Liborem Pantůčkem
- KŠKS ZO Velký Týnec - malý sál společenského domu - 17:00 hodin
14. dubna
19. zasedání Zastupitelstva obce Velký Týnec
- malý sál společenského domu - 17:00 hodin
24. dubna
35. zasedání mikroregionu Království
- Obecní úřad Dub nad Moravou - 9:00 hodin
26. dubna
Zlatá liga stolního tenisu Velký Týnec 2014 – 2. kolo
- KŠKS ZO Velký Týnec - Sportovní hala ZŠ Milady Petřkové – 9:00 hodin
Další události
Počasí
Dne 7. dubna proběhla pravidelná
operativní porada Zastupitelstva obce
Velký Týnec.
Ve dnech 9. a 23. dubna proběhly
orga-nizační schůzky ke Dni Malého
Noe, jenž se uskuteční 24. května na
vrchu Hradisko.
Dne 30. dubna se na Hradisku uskutečnilo tradiční Pálení čarodějnic,
které připravili týnečtí a čechovičtí
junáci.
Měsíc duben byl příjemným jarním časem. Naštěstí začalo i pršet, což prospělo úrodě našich zemědělců. Stromy
i keře rozkvetly o čtrnáct dnů dříve než
obvykle. Hrozilo tak, že prvomájový
polibek nebudeme moci uskutečnit
pod rozkvetlou třešní!
Prvních osm dnů bylo téměř letních,
poslední dva to poněkud zkazily. Jen
v noci bylo poněkud chladněji. Noc: 3,
4, 5, 5, 5, 5, 4, 8, 7, 6. Den: 16, 20, 20,
20, 18, 19, 22, 20, 10, 10.
Druhá dekáda byla poněkud standardnější, resp. odpovídala teplotám typickým pro duben. Noc: 1, 5, 6, 7, 4, 4, 2,
0, 6, 9. Den: 15, 15, 15, 8, 10, 10, 13,
16, 19, 16.
Závěr měsíce byl opět teplý. Ne sice
s tropickými teplotami nad 25 stupňů,
jak se to někdy stává, ale přesto bylo
příjemně teplo. Noc: 10, 12, 12, 11, 12,
12, 12, 9, 11, 9. Den: 20, 20, 22, 21, 20,
22, 19, 14 (pršelo), 20, 21. Letos po
delším čase panovalo klasické jaro.
Nesklouzli jsme se ze zimy do léta…
Vlevo - průtrž mračen zaplavila pole
mezi Čechovicemi a Velkou Bystřicí.
Vpravo - jarní jarmark ozdobila velikonoční výstava.
níci harmoniky pro své občany zorganizovali neformální posezení v nově
opraveném sále hostince manželů
Hrudníkových. A všichni si setkání se
sousedy u muziky a s dobře vychlazeným pivem pochvalovali. Malé i ty
nejmenší děti pak na počátku měsíce
března zamířily na maškarní bál. A jaké bylo letos téma? Tisíc a jedna noc!
Na velkém bylo těsno, neboť si tuto
podívanou samozřejmě nenechají ujít
pěstouni našich maličkých, tedy rodiče i prarodiče.
Nejen zábavou - navíc letos zpestřenou sledováním zimních olympijských
her - však živi jsme. Svůj rytmus také
na naší obci nabírají rekonstrukční
a modernizační práce. Zastupitelé obce totiž na počátku měsíce února
schválili rozpočet na rok 2014, a to
v celkové výši 44,7 mil. Kč (příjmová
i výdajová část). V jeho první podobě
však nenaleznete zařazeny žádné
velké investiční akce. Výjimkou je
předfinancování nákupu čisticího
stroje, na který jsme získali dotaci ve
výši 1,8 mil., jež bude uhrazena po
fyzickém nákupu stroje a schválení
všech doprovodných dokumentů.
Cena stroje je něco málo přes 2 mil.
Kč. V rozpočtu jsou také zařazeny
prostředky na pořízení nového územního plánu (0,4 mil.), dokončení dokumentace pro stavební povolení nadstavby nad zdravotním střediskem
(0,2 mil.), výkup budovy budoucí
cukrárny (0,4 mil.), dokončení 2. etapy chodníků na hřbitově (0,2 mil.).
Vyděleny jsou také finanční prostředky na uhrazení splátek úvěru na
vodovod, které činí zhruba 2,5 mil. Kč,
přičemž Ministerstvo zemědělství nám
vrátí úrokovou část (0.4 mil.). Pro vaši
informaci: vodovod budeme mít
splacen v srpnu roku 2018. Naše
investiční zdrženlivost je dána skutečností, že dolaďujeme tři významné
stavby, na jejichž realizaci budeme
muset přiložit i vlastní prostředky. Jde
o rekonstrukci centra obce, rekonstrukci a modernizaci ČOV, dokončení
kanalizace v Čechovicích. Přesné
částky našeho podílu určí teprve dotační smlouvy, které podepíšeme
v následujících měsících. I přes tyto
objemné náklady bychom chtěli pokračovat v další kultivaci naší obce: zrekonstruujeme komunikaci a chodníky
v ulici Na Zabrání ve Vsisku, postavíme zde přechod pro chodce na křížení
krajské a obecní cesty směřující na
Grygov, vyměníme okna v mateřské
škole či společenském domě, kde chceme natřít i fasádu budovy, zrekonstruujeme chodník na čechovické návsi, vybavíme zdejší dětské hřiště
novými herními prvky, vyměníme okna
a vrata v hasičské zbrojnici, opravíme
antukové hřiště u základní školy. Těch
„drobností“ chceme udělat více. Snad
se nám to podaří, aniž bychom se
chovali jako špatní hospodáři a přivedli obec do finančních nesnází.
květen
Kalendárium
Další události
15. května
Den matek ve Vsisku
- Výbor pro sociální záležitosti ZO Velký Týnec
- Restaurace U Facků - 17.00 hodin
Z důvodu extrémně nepříjemného deštivého, resp. studeného počasí byla
zrušena folklórní akce Sečeni lúke
2014, která se měla uskutečnit ve
dnech 16. a 17. května.
Od počátku měsíce jsme se společně
s Nadací Malý Noe organizačně chystali na den D, tedy na Den s Malým
Noem na Hradisku. Ten proběhl jen
částečně. Dopolední část narušil,
resp. odpolední koncerty znemožnil
vytrvalý déšť. Starosta obce a ředitel
nadace rozhodli o ukončení akce
v 11.30 hodin mj. na základě výstražné zprávy ČHMÚ, která varovala před
silnými bouřkami s průtržemi mračen.
Náhradní termín bude stanoven na
základě časových možností houslisty
Pavla Šporcla v měsíci září nebo říjnu.
V neděli 18. května proběhla ve Sportovní hale UP v Olomouci pohárová
soutěž ve skupinové estetické gymnastice. O jejím průběhu a výsledcích hovoří na jiném místě červnových
Týneckých listů trenérka Renáta
Vrbová.
Dne 19. května předal ing. Rašner starostovi obce závěrečnou zprávu o provedeném auditu hospodaření Obce
Velký Týnec za rok 2013 s výsledkem:
Bez závad.
Dne 26. května se starosta obce zúčastnil jednání Výboru pro rozvoj Olomouckého kraje.
21. května
20. zasedání Zastupitelstva obce Velký Týnec
- společenský dům - 16.30 hodin
22. května
36. zasedání mikroregionu Království - Brodek u Přerova - 9.00 hodin
23. května
Noc kostelů - kostel Nanebevzetí Panny Marie – 20.00 hodin
23. - 24. května
Volby do Evropského parlamentu
31. května
Kácení máje s dětským dnem - Týnečáci - zámecká zahrada - 16.00 hodin
Komentáře
Uplynulý měsíc květen nebyl, pokud se týká
počasí, příliš stabilní. To se jednak promítlo
do našich venkovních prací, jednak to negativně zasáhlo konání kulturních akcí. Převážně mokré klima alespoň částečně dohnalo prohřešky suché zimy. Pozitivní vliv
to mělo na rostoucí zemědělské plodiny
(tak mohutnou řepku jsem už dlouho neviděl), nakolik to ovlivnilo hladinu spodních
vod, nedokážu posoudit. Tráva se nejen zazelenala, ale rostla do výše jako divá. Sotva
jsme skončili jedno kolo sečení obecních
pozemků, mohli jsme zahájit další. Myslím,
že jarní údržba cest a chodníků proběhla
bez jakýchkoliv problémů. Navíc nám od
poloviny měsíce začal pomáhat i čisticí
stroj, na který obec získala dotaci v rámci
Operačního programu životní prostředí ve
výši 1,8 milionu korun, přičemž 200 tisíc
doplatila ze svého.
Do zdárného finiše doběhlo výběrové řízení
na Rekonstrukci a modernizaci Čistírny
odpadních vod Velký Týnec. Akci provede firma STRABAG, a. s.. Celková hodnota díla dosahuje výše něco přes 22 milionů
korun. Dotace pak z toho činí 16 milionů
korun, zbytek doplácí obec ze svého měšce.
Zjednodušeně řečeno rekonstrukční a modernizační práce zahrnují obnovu stavebních částí naší čistírny (zvláště jednotlivých
nádrží na vodu), výměnu čisticí technologie
a instalaci kalové jednotky.
Složitou cestou výběru firmy prošla také
akce Revitalizace centra obce Velký Týnec, na kterou obec získala dotační prostředky z Regionálního operačního programu Střední Morava. Jejich výše byla stanovena na 3,4 milionu korun, přičemž samotná akce má stát 4 mil. korun. Vítězná
nabídka firmy COMMODUM spol. s r. o. Valašská Bystřice však činí za celou akci 2,8
milionu korun bez DPH. Výše dotace tak bude upravena v poměru 85% ku 15% nákladů
obce. Součástí zakázky je výstavba spojovacího chodníku centrum obce - mateřská
škola, rozšíření chodníku od kina do ulice
Ke Vsisku, výstavbu mostků přes Týnečku
a Beroňku, rozšíření parkoviště za zdravotním střediskem, bezbariérový přístup
do zdravotního střediska, instalaci laviček
a držáků kol, výměnu veřejného osvětlení a
umístění dětských herních prvků. Hotovo
musí být do podzimu letošního roku.
V rámci centra dlouhodobě řešíme problém objektu budoucí cukrárny, která
by měla vzniknout na torzu bývalého rodinného domu č. p. 17. Proč to trvá tak dlouho?
ptají se mě někteří občané. A hlavně to neprodávejte nikomu cizím, ať tam nakonec
nevznikne třeba něco neslušného! Podobný
otázkám čelím dnes a denně. Mohu konečně oznámit, že v měsíci květnu jsme
uhradili Olomouckému kraji 400 tisíc korun
za stavbu a hlavně pozemek. Nyní dochází
k zápisu do katastrální mapy. Jak budeme
postupovat dál, o tom rozhodne zastupitelstvo obce v následujících dnech. Původní
představa spočívala v odprodeji objektu
a ve smluvním zajištění, že zde bude za
soukromé peníze vybudována cukrárna.
Další varianta vychází z představy, že
objekt zůstane v majetku obce a bude rekonstruován, resp. zbořen a na jeho místě
vznikne zcela nová provozovna, kterou by
obec pronajímala. Třetí možnost spočívá
v odstranění stavby a rozšíření veřejného
prostoru bez náhrady. Tomuto řešení nahrávají aktuální iniciativy soukromých subjektů, neboť kupříkladu v areálu fotbalového stadiónu vzniká nová restaurace,
která se chce mj. zaměřit i na cukrárenský
sortiment. Čerstvé zákusky nabízejí jednotlivé prodejny potravin. Zmrzlinu točí v prodejně u Stejskalů atd. Prostě uvidíme…
Během měsíce května jsme také zahájili
výměnu oken, resp. nátěr fasády na
společenském domě. Jde o první etapu
opravy našeho kulturního stánku, která zasáhne jeho čelní, boční a dvorní část. Štít
směrem k Týnečce a navazující budova ve
dvorní části se úprav dočká v následujícím
období. Do budoucna je také potřeba zmodernizovat vnitřní vybavení společenského
domu. Nátěru fasády se zhostí firma pana
Radka Chroboka za cenu 371 tisíc korun,
výměnu oken provede firma RI OKNA a. s.
z Bzence za cenu 345 tisíc korun bez DPH.
V místní části Vsisko se mohou těšit obyvatelé ulice Na Zabrání na nový silniční
povrch a chodníky. V soutěži se o zakázku
utkalo 6 firem. Nejlepší nabídku podala
firma Stavby Žádník za cenu 2,2 milionu
korun vč. DPH. Práce budou zahájeny v měsíci červnu. Rekonstrukce starých a výstavba nových chodníků proběhne i v ulici Masarykova. Tím bude dokončena akce,
kterou v roce 2008 zahájil díky prostředkům
z ROP Střední Morava Olomoucký kraj.
V konkurenci šesti firem podal nejvýhodnější finanční nabídku Libor Venclík, Stavební a zednické práce z Velkého Týnce.
Cena vč. DPH dosahuje výše 412.409,- Kč.
Nový povrch vozovky bude také realizován
v části ulice Zámecká, konkrétně kolem
kostela a budovy 1. stupně Základní školy
Milady Petřkové. Tady byla finančně nejpřijatelnější nabídka firmy SISKO s. r. o.
Přerov, která nabídla provést akci za
221.190,- Kč.
V těchto dnech je prováděn výběr firmy na
akci Dostavba kanalizace v Čechovicích a na
instalaci herních prvků tamtéž.
Zastupitelé obce projednali na svém 21. zasedání mj. tyto další skutečnosti: schválili
žádost TJ Sokol Velký Týnec – oddílu estetické gymnastiky o mimořádnou dotaci ve výši
40.000,- Kč na reprezentaci obce a ČR na
mistrovství světa; schválili výši úplaty v mateřské škole na školní rok 2014-2015 ve výši
220,- Kč na dítě a měsíc; schválili žádost
ředitelky školky o nákup herních prvků
v hodnotě 116 tisíc korun; přijali doplnění
Obecně závazné vyhlášky č. 1/2014 o ochraně nočního klidu a regulaci hlučných činností, které se týká udělení výjimky na porušení klidu v neděli.
Abych se vrátil na počátek, k vlivu počasí na
chod obecních akcí. Jeho nepřízeň zrušila
folklorní akci Sečeni lúke, neboť nejen
pocitová, ale i skutečná teplota signalizovala spíše březnové než květnové počasí.
Složitější to bylo s konáním Dne Malého
Noe. Akci jsme organizačně připravovali
téměř tři týdny. V sobotu ráno 24. května
začalo její poslední dolaďování na místě
samotném. Honicí se mračna však nevěstila
nic dobrého. Po startu závodu horských kol
kolem desáté hodiny se spustil intenzivní
déšť. V 11:24 hodin jsem obdržel na mobil
výstražnou informaci ČHMÚ, v níž byli starostové obcí a měst upozorněni na nebezpečí prudkých bouřek. Následně jsem po
dohodě s ředitelem Nadace Malý Noe panem Strejčkem rozhodl o ukončení akce
a přeložení koncertu houslisty Pavla Šporcla na jiný termín. Úklid prostoru nám trval
více jak tři hodiny. V odpoledních hodinách
se vyjasnilo a začalo svítit sluníčko. Někteří
natěšení potencionální návštěvníci akce byli
zklamaní, ale rozhodnutí bylo neodvolatelné. Věřte, že všem nám to bylo upřímně
líto! Jsem upřímně rád, že v poslední květnový den úspěšně proběhlo Kácení máje
s dětským dnem.
Počasí
Květnové počasí bylo velmi proměnlivé. Chvíli teplo, chvíli chlad. Sluníčko
střídal déšť. Zvláště o víkendech jsme
si rozmarů počasí užili až až!
První dekáda. Noc: 10, 10, 9, 7, 2, 4,
13, 8, 11, 10. Den: 22, 22, 7, 14, 16, 20,
17, 16, 21, 19.
Druhá dekáda. Noc: 13, 8, 6, 8, 9, 9, 7,
10, 12, 13. Den: 10, 16, 17, 15, 13, 10,
9, 17, 22, 24.
Třetí dekáda. Noc: 13, 11, 13, 20, 20,
14, 20, 17, 18, 12, 10, 10. Den: 25, 27,
24, 25, 26, 24, 22, 24, 15, 20, 20.
Tam, kde došlo k radikálnímu poklesu
teploty, většinou pršelo. I když odborníci říkají, že absenci zimní vláhy nelze
dohnat a že se naše země chystá na situaci extrémního sucha, snad měsíc
květen přece jen něco dohnal. Je to
vidět i na bujně rostoucích zemědělských plodinách, na husté temně
zelené trávě, na mokré půdě. V porovnání s březnovým úhorem odpovídá
květen, pokud se týká vlhkosti, pranostice o studeném máji, který přináší
do stodol ráj.
Vpravo - odpolední program Dne Malého Noe na Hradisku zhatilo nepříznivé počasí
červen
Kalendárium
7. června
Dětský den ve Velkém Týnci – SDH Velký Týnec – areál hasičky – 14.00 hod.
14. června
Dětský den ve Vsisku - rodiče a přátelé dětí - náves - 14.00 hodin
II. ročník Tvarůžkových slavností - zámecká zahrada - 14.00 hodin
Dětský den v Čechovicích - KŠKS + přátelé – 14.00 hodin
21. června
Setkání Týnců v Týnci nad Sázavou
Čechovská udice
- p. M. Dvořák a přátelé - požární nádrž Čechovice – 9.00 hod.
IV. ročník VRBA CUP v tenisové čtyřhře
- areál Tenisového klubu Velký Týnec - 9.00 hodin
Vítání dětí
- Výbor pro sociální záležitosti ZO V. Týnec - obřadní síň - 13.00 hod.
23. června
21. zasedání Zastupitelstva obce Velký Týnec - kino - 16.30 hodin
26. června
37. veřejné zasedání mikroregionu Království v Majetíně - 9.00 hodin
Další události
Počasí
Dne 2. června bylo předáno firmě
STRABAG a. s. staveniště ČOV Velký
Týnec. V následujícím půlroce zde bude probíhat rekonstrukce a modernizace areálu a zařízení.
Dne 6. června starosta obce podepsal
smlouvu na realizaci akce Revitalizace
centra obce Velký Týnec, kterou finančně podpořila Regionální rada ROP
Střední Morava.
Dne 23. června proběhla v 13.00 hodin
v Majetíně Rada mikroregionu Království.
Dne 25. června bylo předáno firmě
COMMODUM Valašská Bystřice staveniště, na němž bude prováděna akce
Revitalizace centra obce Velký Týnec.
Dne 25. června proběhlo od 15.15 hodin v obřadní síni obecního úřadu
loučení předškoláků s docházkou do
mateřské školy.
Dne 27. června hostila týnecká obřadní síň setkání osmdesátníků.
I letošní červen k nám byl přívětivý.
Zpočátku sice pohrozil neslanými, nemastnými teplotami, ale pak si to rozmyslel a ukázal svou vlídnější tvář. Dokonce tropickou. Závěr měsíce se opět
trošičku proměnil spíše v jarní chvění,
ale to jen opravdu na chvíli.
První dekáda. Noc: 10, 11, 10, 12, 12,
10, 20, 20, 20 stupňů. Den: 22, 18, 19,
22, 22, 24, 27, 28, 32, 34 stupňů.
Druhá dekáda. Noc: 19, 19, 16, 15, 10,
8, 10, 14, 14, 14. Den: 34, 34, 34, 32,
27, 20, 22, 25, 25, 25, 14, 17.
Třetí dekáda. Noc: 14, 10, 12, 12, 12,
14, 10,5, 8, 16, 18, 15. Den: 17, 17, 20,
24, 24, 24, 20, 24, 27, 26, 16.
Fotogalerie
TÝNECKÉ LISTY
FOTOGALERIE
á
v
o
s
e
pl
XIII. OBECNÍ PLES
XIII. obecní ples proběhl v duchu
country. Milým hostem byla zpěvačka Věra Martinová. Předtančení obstarali členové národopisného souboru Týnečáci. Dále vystoupily
estetické gymnastky TJ Sokol Velký
Týnec a členky tanečního souboru
Poupata.
Petr Hanuška
Foto: 6x P. Hanuška
ll. ČECHOVICKÝ PLES
V pátek 23. ledna 2015 se v hospodě
Na návsi v Čechovicích konal II. ročník čechovického plesu. Organizační
výbor složený z občanů Čechovic,
členů ČČK Čechovice, SDH Čechovice a osadního výboru se na něj pod
rázným vedením Petra Drápala řádně
připravoval již několik týdnů dopředu. A poctivá příprava se vyplatila.
Téměř 100 hostů se dobře bavilo až
do ranních hodin. K tanci a poslechu
hrála všem hostům kapela Ramahe
Band a průběh večera zpestřili svým
tanečním vystoupením Marek Švarc
a Eliška Spurná z Hostkovic, kteří
předvedli ukázky standardních a la-
HASIČSKÝ PLES
tinskoamerických tanců. Bohatá tombola se 115 cenami pak potěšila nejednoho vítěze. K hladkému průběhu plesu přispěl svým vtipným a svižným moderováním tomboly také pan Stanislav
Denk a příjemná a vstřícná obsluha
z hospody Na Návsi. Pořadatelé by
touto cestou rádi mockrát poděkovali
všem, kdo přispěli do tomboly, a také
všem, kteří se na organizování a bezproblémovém průběhu plesu podíleli.
Již teď se těšíme na další ročník našeho plesu, který proběhne koncem
ledna roku 2016.
Vendula Vránová
Foto: 2x V. Vránová
Foto: 3x archiv SDH
9
10
Výročí
TÝNECKÉ LISTY
ÚNOROVÁ VÝROČÍ STŘEDOMORAVSKÉHO REGIONU
Před 65 lety – dne 4. února 1950 zemřel ve Velkém Týnci
Jaroslav BEČÁK, zasloužilý starosta obce, agrární politik,
poslanec Národního shromáždění a člen odbojové organizace Obrana národa.
Narodil se ve Velkém Týnci č. p. 11 dne 9. 5. 1887. Po studiu na nižším gymnáziu
v Olomouci absolvoval hospodářskou školu ve Vyškově. Od svého otce Rudolfa
převzal rodinný statek, z něhož po krátké době vytvořil příkladné zemědělské
hospodářství. Záhy se aktivně zapojil do činnosti obecního výboru a stal se členem agrární strany. V říjnu 1918 se jako člen Okresního národního výboru v Olomouci podílel na státním převratu. Po r. 1919 byl po dvě volební období starostou
obce Velký Týnec. V r. 1925 byl zvolen do Poslanecké sněmovny, kde působil
10 let. Od r. 1928 vykonával také funkci předsedy Ústředí starostenských sborů
v Brně a byl předním činitelem mnoha okresních i zemských institucí. Za okupace se aktivně zapojil do odboje. V dubnu 1942 byl gestapem zatčen a vězněn do
konce války v Brně, Osvětimi a Buchenwaldu. Zemřel na útrapy věznění v koncentračních táborech.
(Tichák, M.: Paměti obce Velkého Týnce. Olomouc, DANAL 1998, s. 63)
Před 80 lety – dne 5. února 1935 zemřel v Olomouci Msgre
ThDr. Jan HEJČL, vysokoškolský učitel, spisovatel a překladatel.
Narodil se v rodině mlynáře v Žamberku 15. 5. 1868. V devatenácti letech
maturoval na gymnáziu v Hradci Králové, kde rovněž absolvoval bohoslovecká
studia. Vysvěcen byl r. 1891. Poté kaplanoval v Čermné u Lanškrouna. Dále se
vzdělával a záhy složil na olomoucké bohoslovecké fakultě dvě rigorózní zkoušky. R. 1897 byl poslán do Vídně na vyšší ústav k vzdělávání kněží, kde také složil
dvě zkoušky a v březnu 1899 promoval na doktora bohosloví. Téhož roku byl
jmenován vicerektorem biskupského semináře v Hradci Královém a r. 1901
profesorem pedagogiky a poté profesorem biblického studia Starého zákona.
V r. 1904 podnikl studijní cestu biblickým Orientem. Navštívil Palestinu, Předjordánsko, Zajordánsko, Sýrii, Egypt, Neapol, Řím a v r. 1905 studoval v Mnichově.
Po návratu získal další stipendium na cestu do Berlína a v r. 1909 navštívil Paříž.
V říjnu 1909 odešel do Olomouce, kde převzal stolici Starého zákona na teologické fakultě. Teprve zde rozvinul literární činnost, v níž zpracoval poznatky ze
studijních cest. Od r. 1900 průběžně publikoval v Časopisu katolického duchovenstva. Jeho srovnávací studie etiky starého Orientu vyšla v němčině v r. 1907
a vzbudila v odborných kruzích velkou pozornost. Výsledky studijních cest
zpracoval i ve čtivých a populárně naučných cestopisech, které vyšly pod názvem Do města Davidova z města Eliščina (1909) a K svatyni Kananejské (1911).
Největším životním dílem Hejčlovým však je překlad a výklad biblických knih
Starého zákona, jímž byl pověřen v r. 1912 a věnoval se mu až do r. 1925 řada
ukázek pak vycházela v časopisech Našinec, Archa,, Eva aj. Knižně vyšlo dílo ve
třech dílech s názvem Bible česká I. – III. v období 1913 až 1925. Poté byl Hejčl
na návrh Masarykovy univerzity vyznamenán čestnou cenou z Riegrova fondu
při Svatoboru. Podobným způsobem chtěl přeložit i knihy novozákonní, ale do
r. 1935, kdy náhle zemřel, vyšly jen překlady osmi epištol. Značná jest také
Hejčlova publikační činnost v oblasti liturgie, řada jeho prací vycházela v časopisech a od počátku přispíval důkladnými studiemi do Českého slovníku bohovědného. V l. 1917-35 byl také členem Družiny literární a umělecké. Na bohoslovecké fakultě v Olomouci byl děkanem, zasadil se také o to, aby profesoři měli
charakter univerzitních profesorů. Za zásluhy byl v r. 1921 jmenován monsignorem a r. 1925 prelátem.
(Fischer, R.: Olomoucký památník. Olomouc 1938, s. 90-91. * Poselství. Olomouc
1938, s. 250-254.)
Před 160 lety – dne 7. února 1855 se v Blansku narodila
Karla BUFKOVÁ, ovdovělá Absolonová, roz. Wanklová, národopisná sběratelka a vydavatelka pověstí.
Narodila se v rodině hutního lékaře a moravského antropologa Jindřicha Wankla
(1821-97). Základní školu navštěvovala v rodišti, vyšší dívčí školu v Praze.
V r. 1872 se provdala za lékaře a kulturního činitele Vilibalda Absolona a přestěhovala se do Boskovic. Když po deseti letech ovdověla, přestěhovala se se svými
dětmi, dcerou Olgou a synem Karlem (1877-1960), pozdějším archeologem
a objevitelem jeskyň v Moravském krasu, k rodičům do Olomouce. Zde se spolu
se svými sestrami Vlastou, provdanou Havelkovou (1858-1939), Lucií, provdanou Bakešovou (1853-1935) a Madlenkou W. (1865 – 1922) zapojila do činnosti
Vlasteneckého spolku muzejního. R. 1885 se podruhé provdala za Eduarda
Bufku (1854-1921), šéfa Zemské banky. Spolu s ním odešla po dvou letech do
Prahy, kde pokračovala v národopisné práci. Podílela se na přípravě Národopisné výstavy (1895). Podnikla také kratší cestu na Balkán a do Turecka v r. 1902.
Časopisecky publikovala drobné beletristické práce a zejména příspěvky o lidových zvycích a obyčejích. Své práce podepisovala kombinací rodného a manželova příjmení, někdy také K. B. Wanklová-Absolonová, a to ve Vlastivědném
sborníku pro mládež župy olomoucké, kde vyšly pověsti: Bratři na Helfštýně,
Černý kůň na Dolním náměstí v Olomouci, Podkova na Tepenci, Ukrutný rytíř
na Helfštýně, Pověsti o Ječmínkovi. Těžištěm její tvorby zůstaly dva soubory
lidových moravských pohádek a pověstí: Z Ječmínkovy říše (1897), Moravské povídky a pověsti (1898) a Moravské pověsti a pohádky (1920). Je autorkou hanácké veselohry Me sme vehrále! (1925) a dramatu Tulák (1925). Její vzpomínky na
otce, rodiště i národopisnou práci najdeme ve sborníku Zlatá rodina, který uspořádal Berthold Kladivo a vydal v r. 1936 v Blansku. Zemřela 29. 11. 1941 v Praze.
(Lexikon české literatury. 1. Praha 1985, s. 326-327; * Polák, V.: Literární
místopis okresu Blansko. Blansko 1985, s. 15-16; * Ševčíková, H.: Haná v dětské
literatuře. Olomouc 1993, s. 5-6; * Zíbrt, Č.: Pracovnice v moravském národopisu
v době Národopisné výstavy roku 1895. Český lid, 1930)
Před 235 lety – dne 8. února 1780 se v Andělské Hoře na
Bruntálsku narodil Jan Nepomuk STAUDINGER, varhanář.
Vyučil se v dílně svého otce Josefa Šebestiána S. (1729-1809) a poměrně brzy se
osamostatnil. Kolem r. 1820 se udává jeho sídlo dílny v Kroměříži a v únoru 1824
byl přijat za měšťana v Olomouci. V té době byl již ženatý a měl dílnu v domě
čp. 461. R. 1828 opravoval varhany na Svatém Kopečku, r. 1833 ve Velkém
Týnci, o rok později v Náměšti na Hané, r. 1835 stavěl positiv u sv. Michala
v Olomouci, r. 1836 opravoval varhany v Dubu nad Moravou a o tři roky později
stavěl varhany v Křelově. Zemřel 15. 1. 1843 v Olomouci.
(Sehnal, Jiří: Varhaníci na Moravě 1500-1880. 2. část. M-Z. In: Časopis moravského muzea. Brno 1980.)
Před 115 lety – dne 13. února 1900 se narodil ve Velké Bystřici Josef BLAHA, vysokoškolský pedagog a vědec, vinohradník.
Narodil se v rodině stavebního mistra a měl čtyři sourozence. Střední školu
studoval v Olomouci a r. 1919 maturoval na Českém reálném gymnáziu. Poté
pracoval na velkostatku Spolku moravských cukrovarů v rodišti a po založení
Vysoké školy zemědělské v Brně ji absolvoval. Od r. 1925 se stal asistentem
Vinařsko-ovocnické sekce Zemského ústavu v Brně, kde působil do r. 1950 a pak
přešel na Státní výzkumnou stanici vinařskou v Mutěnicích. Tam vedl biologické
oddělení a působil zde až do důchodu. Dlouhá léta byl jednatelem Zemského
vinařského spolku pro Moravu, sekretářem Ústředního svazu čs. vinařů a redaktorem časopisu Vinařský obzor. Za vědeckou a bohatou publikační činnost
i mezinárodní věhlas se stal ve Francii rytířem Čestné legie. Na rodiště Prof. Dr.
Ing. Blaha nikdy nezapomněl. Jezdíval do Olomouce i Velké Bystřice každý rok.
Zemřel v Brně dne 30. 8. 1994.
(Plachá, Z.: Dr.Ing. Josef Blaha. Velkobystřické noviny, 1995, č.1, s.3.; *
Vávra,M.: 90 let vědeckého propagátora vinohradnictví a vinařství Moravín
1989, s. 73-76)
Před 60 lety – dne 14. února
1955 se v Olomouci narodil
Jan SULOVSKÝ, rozhlasový
redaktor a dramatik.
Gymnázium studoval v Hejčíně, kde
maturoval v r. 1974. Už za studií psal
poezii, která byla publikována časopisecky a byla zařazena i do sborníku
Zelené světlušky. Jeho básně byly čteny také v pražské poetické vinárně
Viola. Po maturitě se hned na DAMU
nedostal. Pracoval tedy asi tři roky v olomouckém divadle a na studia do Prahy
byl přijat až v r. 1977. DAMU Praha, obor dramaturgie absolvoval v r. 1982. Poté
působil téměř deset let (1982–1991) v olomouckém divadle jako dramaturg a od
dubna 1994 v Českém rozhlase jako redaktor slovesného umění. Jeho hlavním
pořadem v rozhlasu byly Toulky krajem, což je cyklus dokumentů, ve kterých
mapuje zajímavá místa regionu: historii, přírodní památky i významné osobnosti. V r. 2005 získal Cenu Českého rozhlasu za regionální slovesnou tvorbu
a dvakrát čestné uznání v soutěži o Prix Non Pereant na téma Média na pomoc
památkám. Kromě rozhlasové práce se věnuje i tvorbě pro divadlo. Je autorem
a zároveň režisérem několika divadelních her vztahující se k historii Olomouce
a k význačným postavám města a Moravy. V r. 2009 získal Cenu kraje za výjimečný počin roku v oblasti profesionálního umění - oblast divadla. Na svém
kontě má zatím tyto hry: Generál Lafayette (1997), Václav III (2006), O životě
a vládě Franze Josefa I. (2008), Muzikant z Janského vrchu (2009), Causa Karel
Sabina (2011) a Jiřík versus Matyáš aneb olomoucké boje o český trůn (2014).
Poslední jmenovaná divadelní hra se hraje v repríze dne 13. 2. 2015 v Muzeu
umění Olomouc.
Jubilantovi srdečně gratulujeme
a přejeme mu zdraví a trvalý tvůrčí elán do dalších let!
Před 50 lety – dne 14. února 1965 zemřel v Olomouci prof.
František DOUCHA, vlastivědný pracovník, redaktor a autor pověstí.
Narodil se v Topoli u Chrudimě dne 17. 9. 1881. Po studiích na Karlově univerzitě
v Praze působil jako středoškolský učitel na středních školách v Kyjově a ve
Strážnici. V r. 1912 byl jmenován profesorem Slovanského gymnázia v Olomouci, kde učil zeměpis a dějepis až do r. 1935. Poté byl povolán do Vsetína, kde se
stal ředitelem gymnázia a tuto funkci vykonával do r. 1939. Po penzionování se
opět vrátil do Olomouce. V r. 1919 byl aktivně činný ve Vlastivědné společnosti
musejní v Olomouci, byl členem výboru a též spoluredaktorem Časopisu VSMO.
Společně s Richardem Fischerem a Mořicem Remešem se pilně věnoval literární
činnosti. V r. 1923 mu vyšla kniha Den v Olomouci. Přispíval do různých monografií, pověsti publikoval ve Vlastivědném sborníku pro mládež župy olomoucké.
Vyšly zde mj. pověsti Cikánský výpad v Olomouci, O původu jména Olomouc a Tataři u Olomouce.
(Fischer, R.: Olomoucký památník 1848-1918 Olomouc 1938, s. 52.; * Vybíral,
B.: Profesor František Doucha padesátníkem. In: ČVSMO, 45, 1932, s. 280.)
Před 15 lety – dne 15. února 2000 zemřel v Mikulově Jindřich SKOPALÍK, středoškolský pedagog a publicista.
Rodák ze Vsiska u Velkého Týnce, na jehož 95. výročí narození jsme si vzpomněli
v lednu t. r.
Před 150 lety – dne 17. února 1865 zemřel v Brně František Jaroslav KUBÍČEK, první český novinář na Moravě,
básník, fejetonista a prozaik.
Pocházel ze selského rodu. Narodil se 14. 9. 1838 ve Smržicích na Prostějovsku.
Pokřtěn byl František Serafínský. Maturoval v r. 1857 na olomouckém německém gymnáziu. Pak chtěl vyhovět přání maminky a vstoupil do kněžského
semináře, z něhož po roce odešel a studoval ve Vídni slovanskou filologii, zeměpis a dějepis. Měl nadání na řeči, kromě řečtiny, latiny a slovanských jazyků
ovládal i francouzštinu, angličtinu a italštinu. Působila zde řada českých učitelů.
... pokračování na straně 11
Výročí 11
TÝNECKÉ LISTY
Největší vliv na něj měl prof. Alois Vojtěch Šembera (1807-82), jehož syn
Vratislav s Františkem kamarádil. R. 1860 vypravil prof. Šembera oba chlapce
do Prahy, aby poznali velebná místa českých dějin. Po návratu do Vídně v říjnu
1861 František onemocněl a na radu lékaře odjel na valašský venkov do Rožnova
pod R., kde se léčil v létě r. 1862. Pro nemoc nemohl zakončit studia státními
zkouškami. Na podzim téhož roku odešel do Prahy, aby se tam uplatnil jako
novinář. Stal se členem spolku Svatobor a získal od něj podporu na cestu do
Itálie, aby se tam mohl doléčit. Zůstal ale na Moravě a v prosinci 1862 převzal
v Olomouci redakci Moravana, prvního nezávislého politického listu. Kvůli neshodám s jeho majitelem a tiskařem Františkem Slavíkem odešel v polovině
r. 1863 do Brna, kde pracoval v Moravské orlici. Byl prvním pronásledovaným
novinářem na Moravě. Za článek v Moravanu Úpadek našich domácích řemesel
a jeho původ zaměřený proti vídeňskému centralismu a germanizaci byl odsouzen na tři měsíce do vězení. V obou časopisech Morava i Moravská orlice zavedl
lokální fejeton. Kubíčkovo literární dílo nebylo ve své době vydáno knižně a po
jeho smrti upadlo v zapomenutí. Teprve počátkem 20. st. je svými studiemi a výborem připomněl Miloslav Hýsek (1885-1957). Přispíval do různých novin a časopisů, např. Národní listy, Hvězda pod pseudonymem Francek, pod jménem
Jaroslav Lipovec vydal r. 1861 almanach Dunaj.
(Lexikon české literatury.2/II. Praha 1993, s.1030-1031.; * Peterka, M.: Smržice.
Smržice 1994, s. 311-318.* Janoušek,V.: Vynikající rodáci smržičtí. In: Vlastivědný sborník pro mládež župy olomoucké, 6, 1927-1928.).
Před 80 lety – dne 19. února 1935 se v Charvátech narodil
univerzitní prof. RNDr., Ing. Mgr. Jaroslav POSPÍŠIL,
DrSc., fyzik, optik a elektronik.
Vystudoval matematiku a fyziku na Přírodovědecké fakultě UP v Olomouci, kde
promoval v r. 1957, a poté elektrotechnickou fakultu VUT v Brně, kterou absol-
voval v r. 1964. Poté v l. 1965-67 studoval optiku na univerzitě v Tokiu. Mezitím
v l. 1957-1960 působil jako středoškolský profesor v Praze a v Prostějově
a v l. 1960-1990 jako odborný asistent a docent na olomoucké univerzitě, kde od
r. 1990 jako profesor PřF UP vedl katedru experimentální fyziky. Zemřel 24.
dubna 2011 v Olomouci.
(Pokroky matematiky, fyziky, astronomie. 2012, r. 57, č. 3, s. 255-257.)
S lítostí oznamuji, že 15. prosince
2014 zemřela po těžké nemoci v Domově pokojného stáří U svaté Anny ve
Velké Bystřici Zdenka PLACHÁ, někdejší knihovnice a publicistka. Za
jejího patnáctiletého působení (19641979) získala knihovna řadu uznání.
Založila taky kroniku knihovny, jejíž
titulní list nakreslil Karel Svolinský
a paní Plachá zde zpracovala historii
knihovny zpětně od r. 1879. Pocházela
z Olomouce, kde se narodila v r. 1923.
Její celoživotní zájmy o literaturu,
malířství, kulturu a korespondence
s umělci jí přinášely nejen radost, ale
také přiváděly na zajímavá setkání
s občany. Od r. 1990 publikovala články o rodácích a osobnostech regionu na
stránkách Velkobystřických novin a také několik článků vyšlo v Týneckých
listech. V červenci 2011 převzala ocenění za velký přínos v oblasti kultury a Cenu města Velká Bystřice. Čest její památce!
Rubriku sestavila Hana Ševčíková, foto - archiv autorky
TÝNECKÝ MÍSTOPIS
podruhé
Od sokolovny a kina vede obecní cesta
do polí na Čtvrtích a okolo Prachovny
a dále až do Holice. Cestě se říká
Městská. Jezdili po ní hlavně formani,
kolaři (cyklisti) a chodili pěšáci. Navazovala na okraji Holice na okresní silnici Olomouc-Přerov u hřbitova. Týnečtí formani po ní vozili řepu do cukrovaru, dále se jezdilo do Olomouce
do obchodů, do tržnice s ovocem, máslem, tvarohem a dalším zbožím. Kolaři z Olomouce ji hodně využívali ve
válku k nákupu živobytí pro rodiny,
protože lístkový systém byl v té době
přehnaně úsporný. Kolaři, většinou otcové rodin, vyhnuli se tak policejním
kontrolám na silnici. Jeden strýc tak
jezdil i k nám pro mléko, tvaroh a máslo. Od dědiny po Prachovnu byli kolem cesty jabloně, dál k Holici rostly
trnky. Cesta na Holicku šla vedle
Přáslavické svodnice - „Důlkový vode“. Polím u svodnice - proti proudu,
říkalo se „Na důlkách.“ Tam asi na
čtyřech místech byly odvodněny mokřiny. Voda z drenážních výustí brala
se k pití, když se pracovalo na polích.
Další polní cesta stejného směru od
posledních domů k Velké Bystřici,
Krýnica, šla předními a zadními Díly
ke katastru holickému. Třetí, směrově
shodná cesta, šla Díly ke katastru
Bystrovan. Tou se také někdy šlo na
pouť na Svatý Kopeček dál přes Bystrovany, Droždín a dále z okraje Samotišek přímo ke kostelu. Druhá
poutní cesta byla přes V. Bystřici, Bukovany, Droždín a přímo na Sv. Kopeček ke kostelu.
Já jsem jako malý ministrant byl po
válce na dvou poutích na Sv. Kopeček,
vždy jinou cestou. Bystrovanská přecházela „císařskou silnici“, a bystřická v dědině přecházela koleje. Pokaždé šlo Týnečáků hodně! Na Sv. Kopečku mě ohromily davy lidí, velké
skupiny v krojích, několik dechových
hudeb, kromě Týnecké Tomkovy,
a hlavně nabitý kostel a krásný zpěv.
To znělo!!! Abych nezapomněl, náš
poutní průvod uzavírala vždy skupina
koňských potahů se žebřiňáky, kde se
vezly stařenky a staříčci a drobotina
školní i předškolní. Na krámcích u kostela bylo co obdivovat a vždy někdo
z příbuzenstva koupil nám zmrzlinu,
a ne jenom jednou.
Když jsem po převratu byl na obci,
dostal jsem se k zápisu z obecní
kroniky z 60. let 19. století, přetlumočenému ze švabachu, kde můj pra-
praprapředek Josef - obecní písař popisuje, jak v Týnci řádila cholera (kolera), kdy denně umíralo několik lidí.
Kriticky tam píše, že na poutě k Panně
Marii Svatokopecké každý rok ubývalo poutníků, výmluv bylo hodně. Když
řádila cholera, výmluvy přestaly a celý
Týnec šel pokorně poprosit o pomoc
Pannu Marii. A stal se zázrak. Po návratu poutníků od toho dne už nikdo
v Týnci na choleru nezemřel.
Přepomnělo mě to, že sem o takovym
zázrako slešel vekládať aji našeho staříčka gregovskyho, Frolina Skopalíka,
e deš to belo od tý dobe málem za sto
let. Zoptale sme se ich, co to ta cholera
bela. Odpovoděle nám popěvkem „přende cholera sem, me se potentojem.“ A kdež na to spoměle pozdíš bele sme ož vetši - řekle to natvrdo
„přende cholera sem, me se po….“
Vickráť sme se přesvěčele, že bele
před děckama s vejadřovánim opatrníši taky proto, že zakročele stařenka
pár slovanama, třeba: „Te starý hřicho, co zas to tem děckám vekládáš.“
Vojtěch Hrudník
Foto: E. Peňašková
DUCHOVNÍ SLOVO
Blíží se Popeleční Středa
a s ní postní čas. Čiňte pokání!
Svatý Pavel píše: Kristovým jménem
vyzýváme - Smiřte se s Bohem! S tím,
který byl bez hříchu, jednal kvůli nám
jako s největším hříšníkem, abychom
my skrze něho byli spravedliví u Boha.
(2 Kor 5,20) Popeleční středou začíná
postní doba, která vyzývá k postnímu
jednání.
Jak žít půst?
Půst, který drží člověk v zájmu své
linie, aby dobře vypadal zvenčí, nebo
v zájmu svého zdraví, je sice půst, ale
něco jiného je postní kázeň křesťana.
Tomu jde o posílení vlády ducha nad
tělem. Právě dnes je potřeba postu
velmi aktuální. Hrozí nám spoutanost
hmotou, zotročení konzumním stylem
života. Člověk může zcela ztratit svou
tvář a změnit se ve zmrzačeného tvora,
deformovaného nepravými hodnotami. Půst je mocnou zbraní, jak si zachovat důstojnost obrazu Božího, k němuž jsme stvořeni. Tím, že omezíme
své nižší a sobecké nároky, uvolňují
v nás nové síly duchovní, mravní, charakterové. Především touto cestou roste naše osobnost.
V Izraeli ohlašovali půst jako lék proti
Božím trestům troubou. Dnes by nestačilo troubit, aby se mnozí křesťané
probudili z duchovního spánku, nečinnosti, únavy, které prokazují, když
pokračují v životě v rozporu s vírou.
Popeleční středa, počátek postní doby,
podle úmyslů církve by měl být mocným voláním k probuzení. Chce roztržité volat k základním křesťanským povinnostem, chce zvát k uvědomění si
slov P. Ježíše: Co prospěje člověku,
i kdyby celý svět získal, ale ztratil svou
duši? (Mt 16,26) Církev chce všem
připomínat nestálost hodnot, jímž se
zvlášť v naší době přikládá nadměrná
důležitost: tělu, hmotným dobrům,
majetku, zábavě a i přímo zlým věcem.
Církev chce volat k nápravě. Každý rok
čas postu je čas na nutné opravy. Není
to moudré? Církev nás v postě vede
k počátku naší spásy, k tajemství Velikonoc. Postní doba má být dobou
velkých myšlenek a vážné práce na
sobě samých.
Je to půst, který já chci? Půst, který
dnes církev ukládá, je přiměřený dnešním možnostem.
Dnešní požadované postní pokání má
být pro dnešní lidi návratem k moudrosti, objevem toho, co skutečně vede
k seberealizaci uzdravující léčbou
k osvobození od různých závislostí, od
různých nepravých štěstí, která hledáme, aniž bychom si uvědomovali, že
se stáváme obětí záludné vypočítavosti na náš účet.
Dělat pokání by pro nás mohlo záležet
v řadě snah: zastavit se a s pomocí
Božího slova uvažovat o tom, co skutečně přispívá k našemu pokoji. Osvobozovat se od závislostí, od diktátu
módy, ideologií, od lidských ohledů, od
toho železného zákona typu dělají to
všichni. Máme usilovat o chvíle samoty a mluvit sami se sebou ještě dříve
než s Bohem, abychom se viděli jako
v zrcadle, jací jsme, co děláme, o co
usilujeme. Máme se snažit odstraňovat ze svého chování to, co je závadné, především to, co je hříšné,
a jednat ve shodě s vírou, vyprošovat si
dar lásky a Boží pomoc k překonávání
lásky k sobě, sobectví.
Postní doba nás zve do školy lásky Ježíše, nejdokonalejšího vzoru lásky. Pro
křesťana půst pokání nejsou cílem
samy pro sebe, jsou prostředky k budování pravého člověka, přítele Božího, tedy následovníka Krista zemřelého a vzkříšeného z lásky. To je důvodem charitativních snah křesťanů.
Tváří v tvář nedostatku základních
potřeb tolika lidí nám naše pokání má
dávat zakoušet na sobě nedostatky
a potom se proměňovat v ochotu pomáhat dle možností.
Postní doba je tedy náročná! Je dobou
bratrství, lásky, cesty k Bohu. Kéž by
tomu tak i u nás skutečně bylo!
Zpracoval Václav Haltmar,
farář Církve římskokatolické
ve Velkém Týnci
12
Články, dopisy, úvahy, komentáře
TÝNECKÉ LISTY
Archeologa ani zima a mráz nezastaví
Někdy nastanou okolnosti, které si vynutí konání archeologického výzkumu
i v průběhu zimních měsíců, kdy má
většina staveb pauzu. Často jde o souhru okolností, nejčastěji mírnější zimy
a šibeničního termínu stavby, který
vyžaduje pokračování stavebních prácí bez ohledu na mráz či bahno.
V tomto případě archeolog musí obléci zimní bundu, rukavice, kulicha, zateplené gumáky, naplnit termosku
čajem a vyrazit do terénu. Stejně jako
letos hned po Novém roce můj kolega
Marek Kalábek. Těsně před Vánocemi
byl požádán, aby provedl archeologický dohled na stavbě Velkoobchodního a logistického centra EGT ve Velké Bystřici, kde po skrývce ornice
objevil ve světlém podloží se rýsující
tmavší archeologické objekty. Ti, kteří
jezdíte do Olomouce přes Velkou Bystřici, jste si jistě všimli, že na poli
před Makrem jsou vidět hromady
hlíny a těžká technika. Tak právě zde
od začátku ledna probíhá záchranný
archeologický výzkum v trošku obtížnějších podmínkách než je obvyklé.
Ráno je povrch zmrzlý a vyžaduje to
značnou dávku síly prorazit jej rýčem
a naopak kolem oběda, když občas za-
svítí sluníčko, se plocha výzkumu začíná podobat skoro bahenní lázni.
Osobně dávám přednost zmrzlému terénu, protože práce v tom rozbahněném je složitější. Bahno se vám lepí na
nářadí, kolečka nechtějí jezdit, nálezy
nejdou v blátě moc dobře rozeznat
a v neposlední řadě boty obalené blátem váží po několika krocích snad tunu. I přes to, se kolegovi Markovi
a jeho 10 statečným pomocníkům podařilo na stavbě prozkoumat 31 sídlištních objektů - jam různých velikostí, které představují pozůstatek po
osadě z období časného eneolitu
(pozdní doby kamenné), kdy část Moravy obýval lid tzv. kultury jordanovské (4400 – 3800 př. n. l.). V této době
se poprvé začíná více používat měď,
zejména na šperky a některé nástroje sekerky a sekeromlaty. Jámy prozkoumané ve velké Bystřici mohly sloužit
například ke skladování zásob nebo
jako jámy odpadní. V jámách bylo nalezeno množství zlomků keramiky, mazanice (přepálená hlína sloužící
k omazaní stěn dřevěných staveb), pazourky a několik zrnotěrek na mletí
obilí.
Vendula Vránová
OTÁZKA PRO...
... Jakuba VRÁNU, archeologa
z Archeologického centra Olomouc
Jaké je poslání Archeologického
centra Olomouc, p.o. a týká se někdy jeho činnost také naší obce?
Hlavním posláním organizace, ve které pracuji je ochrana a záchrana archeologických památek v Olomouckém kraji. Tato činnost z valné většiny
představuje archeologické dohledy
a záchranné výzkumy na stavbách
velmi různorodého charakteru od domovních přípojek, přes kanalizace po
rozsáhlé výzkumy na trasách dálnic,
velkých obchodních center či v lomech. Tyto dohledy i výzkumy mnohdy probíhají celý rok, tedy i v zimních měsících, i když v tuto dobu jich
není mnoho, a proto v tomto období
máme čas na zpracování našich výzkumů, což představuje očištění nálezů, jejich inventarizace, napsání nálezových zpráv z výzkumů, kde je podrobně popsán každý nalezený arche-
ologický objekt (např. dům či hrob),
zpracována fotografická a kresebná
dokumentace apod. Do pracovní náplně archeologa patří také prezentace
našich výzkumů pořádáním přednášek pro laickou i odbornou veřejnost,
publikováním článků v tisku či spolupořádání výstav.
A na otázku, zda se činnost Archeologického centra týká i Velkého Týnce, musím odpovědět, že ano. V minulosti kolem naší obce proběhlo několik
velkých záchranných výzkumů v souvislosti s výstavbou obchvatu Olomouce nebo obchodního centra Olympie.
A v posledních letech jsem zde provedl
archeologické dohledy například při
výstavbě rodinných domků v Podštampilí nebo během rekonstrukce
centra obce či průtahu komunikace
obcí. Tyto dohledy byly vesměs negativní, co se týče archeologických nálezů. Pouze v úrovni zdravotního střediska se v místech komunikace našla
novověká studna a několik raně středověkých keramických zlomků
z 10. - 11. století.
Tříkrálová sbírka 2015
Letošní Tříkrálová sbírka proběhla
během druhého lednového víkendu.
A jak byli lidé letos štědří?
Grygov:
31.446,- Kč,
2014 - 31.278, Kč (+168,- Kč)
Krčmaň:
10.630,- Kč,
2014 - 9.733, Kč (+897,- Kč)
Velký Týnec:
55.390,- Kč,
2014 - 50.550,- Kč (+4.840,- Kč)
Celkem:
97.466,- Kč,
2014 - 91.561, Kč (+5.905,- Kč)
Pod Velký Týnec jsou zahrnuty i obce
Vsisko, Čechovice a Hostkovice.
Všem dárcům i výběrčím vzdávám
jménem Charity i svým veliký dík.
Václav Haltmar, farář Církve
římskokatolické ve Velkém Týnci
Foto: archiv TL
Ani zima a bláto archeologa nezastaví...
Rady zahrádkářům 13
TÝNECKÉ LISTY
Kompostování z pohledu rostlinolékaře
Kompostování v poslední době prochází zcela oprávněnou renesancí.
Probírá se ze všech stran, ale jen
někdy se autoři dotknou i problému
kompostování nemocných a plevelných rostlin. Někteří „odborníci“ se
pak i dopouští určitých nepřesností a
nepravd. Často se například uvádí, že
se nesmí kompostovat listy hrušní
napadené rzivostí, listy, ale i plody
a větvičky ze stromů napadených šarkou (nyní správně neštovicemi) peckovin apod.
Moniliniozní ovoce by nemělo zůstat
na povrchu kompostu
Kdybych měl vytvořit nějakou obecnou poučku, co je možné kompostovat
a co do kompostu nepatří, pak by se
dalo konstatovat, že do kompostu zásadně nepatří ty choroby, které se
vyskytují a škodí na kořenech a ostatních podzemních částech rostlin (nádorovitost kořenů brukvovitých, fusariové hniloby nejrůznějších rostlin, bílá sklerociová hniloba cibulovin
apod.). Neměly by tam přijít i nadzemní části rostlin postižené bakteriálními chorobami. Ale zde je již problém
- jak běžný zahrádkář pozná, zda se
jedná o chorobu bakteriální nebo houbovou? Naštěstí těch bakteriálních je
jen velmi málo a naprostá většina je
původu houbového. Teoreticky problémem by to mohlo být u ořešáků,
kde onemocnění listů a plodů způsobuje jak houba (antraknóza), tak i bakterie (bakteriální skvrnitost). Ale
v tomto konkrétním případě se napadené listy nemusíme bát kompostovat, protože bakterie nepřezimují
v listech, ale na letorostech. Pokud se
jedná o běžné choroby listů a nadzemních částí houbového původu do
kompostu přijít mohou, ale za předpokladu, že nezůstanou na jeho povrchu, ale jsou včas (většinou do konce února) překryty dostatečnou vrstvou jiného „materiálu“, např. zeminou
nebo posečenou trávou. Infekce v následujícím roce se většinou šíří vzdušnými proudy prostřednictvím výtrusů,
a protože ty „nemají nožičky“, tak
z takového kompostu se nedostanou.
To platí i pro dvě nejobávanější choroby z pohledu kompostování - plody
a listy jabloní a hrušní napadené strupovitostí a plody jádrovin a peckovin
napadené moniliniovou hnilobou. Zůstanou-li však plody a listy na povrchu
kompostu, je to stejné, jako by zůstaly
ležet pod stromy nebo viset na větvích. Zcela bezpečné je kompostování
listů hrušní napadených rzivostí, protože opadané listy hrušní v žádném
případě nemohou být zdrojem šíření
této obávané choroby, a to ať leží pod
stromem nebo jsou v kompostu. V žádném případě se nemusí bát kompostovat rostliny okurek napadené plísní,
protože ta v našich podmínkách nepřezimuje a k nám se každoročně
zdroj infekce dostává vzdušnými cestami až z jižního Balkánu nebo Blízkého východu. Rostliny rajčat napadených plísní však již musí být
v kompostu překryty jiným materiálem, protože choroba v napadených
částech přezimuje speciálními výtrusy. Obdobným způsobem můžeme
kompostovat i větvičky angreštu napadené hnědým padlím.
V případě virových neštovic (šarky)
peckovin je třeba si uvědomit, že tato
viróza se může rozšiřovat jen pomocí
některých druhů mšic nebo vegetativně pomocí podnoží, odkopků, roubů a oček. Jestliže do kompostu dáme
napadené listy, plody nebo i větvičky,
vegetativní šíření nepřichází v úvahu a
taktéž mšice nejsou schopny přenést
infekci z mrtvých listů a to i jen proto,
že na utržených nebo opadlých listech
nebo plodech nesají.
Do kompostu zásadně nesmíme dávat
česnek nebo cibuli napadené háďátkem. Častým dotazem je možnost
kompostování listů jírovců („koňského kaštanu“) napadené klíněnou
jírovcovou. Je sice pravda, že ve spadaném listí přezimují kukly tohoto
škůdce a na jaře z nich vylétají motýlci. Jestliže ale překryjeme kompostované listy od začátku dubna do května
nějakým neprostupným materiálem
(černou mulčovací netkanou textilií,
ale třeba fólií, celtovinou), nemusíme
se bát, že se vylíhlí motýlci dostanou
z kompostu.
Česnek napadený fusariovou
hnilobou do kompostu
zásadně nepatří
Další možný způsob snížení nebezpečí
„infekčnosti“ kompostu je za pomoci
dusíkatého vápna. V žádném případě
nedoporučuji dusíkaté vápno používat
již při zakládání kompostu, protože je
to totální biocid, který by svým účinkem na mikroorganismy zpomalil
kompostovaní. Jestliže ale již hotový
mírně vlhký kompost prosypeme dusíkatým vápnem (cca 1kg/1m3), překryjeme na dobu minimálně 1 až 2 týdnů nějakým neprodyšným materiálem a následně opět přehodíme, zaručeně jsme výskyt patogenních organismů a škodlivého hmyzu v kompostu omezili na minimum a současně
jsme ho obohatily o dusík a vápník.
K dezinfekci již hotových kompostových substrátů je samozřejmě možné
využít i vysoké teploty – propařování
v pařácích, ve speciálních nádobách,
v pečících nebo mikrovlnných troubách apod.
Zbývá ještě odpovědět na otázku, zda
je možné kompostovat rostliny ošetřené nějakým přípravkem na ochranu
rostlin. Zaručeně bych se toho nebál,
protože v průběhu kompostování se
z kompostovaných rostlin jakékoliv
rezidua ztratí a to i v případě, že by
v době ukládání do kompostu v nich
nějaké byly. Je tu však jedna výjimka.
Někdy se stává, že v kompostu, do
kterého ve větším množství byly dána
tráva, která byla před posečením
ošetřena přípravky proti trávníkovým
plevelům (Bofix, Cliophar 300 SL,
Lontrel 300, Travin nebo Weedex),
mohou hůře růst některé rostliny
(např. rajčata). Proto, pro jistotu, doporučuji první seč trávy po ošetření těmito herbicidy do kompostu raději
neukládat.
Dalším problémem je kompostování
plevelných rostlin. Pokud se jedná
o běžné plevele množící se semeny,
pak je zcela bezproblémové komposto-
vání těch, které ještě nevytvořily semena. Určitou výjimkou jsou ale pěťoury, u kterých dozrávají semena
i v případě, že byly vytaženy ze země
ještě jen kvetoucí rostliny. U některých plevelů, jako např. ptačince prostředního se semena vytvářejí po celou dobu vegetace a prakticky je nemožné likvidovat je v době kdy netvoří
semena.
S kvetoucím pěťourem se do
kompostu dostane značné
množství jeho semen
Pro takovéto druhy plevelů doporučuji
využít princip solární desinfekce. Plevele, ale např. i nemocný rostlinný
materiál, u něhož se bojíme, že by
nebylo vhodné jej přímo kompostovat, vložíme do co nejvíce průhledných plastových pytlů a po uzavření je uložíme tak, aby co největší
jejich plocha byla vystavena celodennímu oslunění. Po určité době se
rostlinný materiál promění v nevábně
vonící „břečku“, kterou můžeme „vysypat“ na kompost, aniž bychom se
báli, že v ní přežívají semena plevelů
nebo zárody chorob. U plevelů, které
se množí kořeny, kořenovými oddenky
a výběžky a cibulemi (např. pýr, čistec
bahenní, máta rolní, zvonek řepovitý,
bršlice kozí noha, podběl, přesličky,
svlačec rolní), které by v běžném kompostu většinou přežily, je vhodné tyto
plevele (především jejich podzemní
části) nejprve usušit. V nízké vrstvě je
rozprostřeme po nějaké ploše, kde nemůže dojít k jejich zakořenění (na
plastovou fólii, netkanou textilii, betonovou plochu apod.). Jakmile důsledně zaschnou i jejich podzemní rozmnožující orgány, bez obav je můžeme
uložit do kompostu.
Oddenky pyru do kompostu mohou
přijít až po důkladném jejich
vyschnutí
Na závěr bych jen upozornil na to, že
co je uvedeno výše, platí za předpokladu, že v kompostu se nezvyšuje
teplota. Uvnitř řádně založených kompostů však teploty často dosahují teploty i nad 60 °C, jež již samy o sobě
působí dezinfekčně.
Jaroslav Rod
Ani v zimě
zahrádkář nespí
I v průběhu zimy je třeba dbát o dobrý
zdravotní stav některých rostlin nebo
rostlinných výpěstků. Okrasné pokojové rostliny svým původem většinou pocházejí ze subtropických nebo tropických krajů a pěstování v podmínkách
naší zimy (nedostatek světla, suchý
vzduch, krátký den apod.) je pro ně
značně problematické. Proto především v tomto ročním období je třeba
jim věnovat větší péči a zajistit jim
alespoň takové podmínky, aby bez větší újmy přežily do období s podmínkami lepšími. Nejčastější jejich „chorobou“, a to často nejen v tomto období, je „přespřílišná péče“, spočívající
především v nadměrné zálivce, která
má za následek odumírání kořenů
a s tím samozřejmě související postupné odumírání listů od spodu.
Pravidelně kontrolujeme skladované
ovoce a zeleninu (včetně brambor)
a hnilobami napadené výpěstky okamžitě odstraňujeme. Současně kontrolujeme podmínky skladování a snažíme se, aby teplota byla pokud možno
mezi 1 až 5 °C a vlhkost vzduchu 80 až
90%. Pouze cibule a česnek vyžadují
skladování v podstatně nižší vlhkosti –
60 až 70 %.
Ovocné dřeviny chráníme vhodným
způsobem nejen proti okusu zvěří, ale
i proti mrazovému poškození (mrazové praskliny, boule a desky). Nejvhodnější způsob spočívá v zastiňování
kmenů a silnějších větví vhodným materiálem (speciální chrániče, papír,
sláma, chvojí, prkna apod.) z jižní strany. Stálezelené okrasné dřeviny (bobkovišně, rododendrony, tisy, túje aj.)
potřebují i v zimě přísun vody ke kořenům, a proto je nejen vydatně zaléváme (samozřejmě není-li půda zmrzlá),
ale i dostatečně nastýláme (např. listím, rašelinou, kompostem apod.), aby
půda a tím voda v ní nezamrzla.
Zimní období je také ideální pro vysazování (vyvazováním textilních pásů
na větve stromů a keřů) dravého roztoče Typhlodromus pyri na ovocné
dřeviny a révu vinnou. V oblastech
s pravidelným výskytem houbomilky
česnekové je vhodné podzimní výsadby česneku překrýt do konce března
netkanou textilií. Kromě toho je možné použít i přípravky Karate se Zeon
technologií 5 CS a Samuraj a to tak, že
první ošetření se provede po oteplení
nad 10 °C a to se za 14 dnů se opakuje.
Jaroslav Rod
14
Ze života ZŠ Milady Petřkové Velký Týnec
TÝNECKÉ LISTY
LYŽAŘSKÝ VÝCVIK SEDMÝCH TŘÍD
V pondělí 19. 1. 2015 se naše sedmé
třídy vypravily do Beskyd na pětidenní
lyžařský kurz. Plni nedočkavostí jsme
ráno postávali před školou a čekali
jsme, až nám naloží zavazadla do autobusu. Poté jsme nasedli do autobusu
a cesta začala. Řekla bych, že cesta
proběhla v pořádku.
Zhruba po dvou hodinách cesty jsme
konečně dorazili na místo. „Konečně
čerstvý vzduch”, oddechli jsme si. Naši ochotní a svalnatí spolužáci vynesli
zavazadla před naší ubytovnu - horský
hotel „Čarták”.
Tento hotel vypadal jednoduše, ovšem
co bylo uvnitř, se nedalo slovy popsat.
Vešli jsme do hotelu, kde už na nás
čekala paní učitelka a přidělila nám
pokoje. Plni nejistoty jsme hledali
čísla našich pokojů. Teď přišel ten
napínavý okamžik. Otevřeli jsme dveře do pokoje a zůstali stát s otevřenou
pusou. Pokoj byl krásný a útulný. Vybalili jsme si, převlékli jsme se a šli do
jídelny na oběd. Oběd byl výborný. Potom jsme se vrátili na pokoje a chystali
jsme se na lyžování. Všichni jsme se
sešli před hotelem a rozdělili jsme se
do tří skupin. Do první skupiny patřili
zkušení lyžaři, do druhé nejistí lyžaři
a do třetí začátečníci. První a druhá
skupina šla na svah a třetí skupina se
bokem učila základy. Šlo jim to, a tak
za chvíli mohli jít na svah také . Asi po
dvou hodinách lyžování jsme se mohli
vrátit na pokoje. Měli jsme chvíli sami
pro sebe. Poté následovala večeře. Na
to skvělé jídlo jsme si brzy zvykli. Po
večeři jsme se sešli u schodů hotelu
a pan učitel nás zavedl do sklepa. Zde
se měly konat večerní společenské
hry a soutěže. Naše nejoblíbenější hra
se jmenovala „mrkaná” a „kozo mekni!”. Po nekonečném množství zábavy
jsme museli jít spát. Ráno se nikomu
nechtělo vstávat. Ale vůně snídaně
nás nakonec vytáhla z peřiny ven. Po
snídani už první a druhá skupina vyrazila na svah Karolinku. Třetí skupina
ještě trénovala u hotelu. Asi po třech
hodinách lyžování jsme se mohli jít
naobědvat. Pak následoval odpolední
klid. Mohli jsme odpočívat, ale většina
řádila po pokojích. Po odpoledním klidu šla třetí skupina na svah (samozřejmě u hotelu), zatímco první a druhá skupina šly na procházku. Poté
jsme se mohli vrátit na pokoje. Byli
jsme po tak náročném dni hladoví, ale
místo teplé večeře nás čekala teorie.
Byli jsme trochu zklamaní, ale o to více
nám chutnala večeře.
Středa byla pro lyžaře z třetího družstva velkým dnem. Poprvé jsme totiž
všichni jeli na Karolinku. Když jsme
viděli prudký svah, padl na nás strach.
Ale po první jízdě jsme zjistili, že to
vůbec není tak hrozné, jak to zpočátku
vypadalo. Čím déle jsme lyžovali, tím
lépe nám to šlo. Lyžování jsme si
všichni moc užili. Cítili jsme svobodu.
Byl to obrovský zážitek pro nás pro
všechny. Ovšem každá krásná chvíle
musí jednou skončit. Trošku mrzutí
jsme nastupovali do autobusu, ale
těšili jsme se na oběd. Cesta trvala
celou věčnost. Trochu vyčerpaní jsme
dojeli do hotelu a s chutí jsme se pustili
do jídla. Po obědě opět následoval odpolední klid. Po odpoledním klidu jsme
navštívili muzeum poblíž hotelu. Měli
tam moc krásné obrazy. Měli jsme
možnost koupit si tu nějaké suvenýry.
Poté jsme následovali vyučující, kteří
nám ukazovali bývalou sjezdovou dráhu a chaloupky. Na kopci jsme si zahráli hry, které nás hodně bavily
a s radostí jsme se vraceli do hotelu,
kde na nás čekali s večeří. Jak jsme
byli hotovi, čekali jsme u schodů, které
vedly dolů do sklepního sálu. Hráli
jsme společenské hry, které jsme měli
rádi. Večer nám pán učitel vzkázal, ať
jdeme do pokojů spát, ale někteří žáci
neposlechli a usnuli až v jednu hodinu
v noci. Ráno v sedm hodin se nám nechtělo vstávat, poněvadž jsme byli stále unaveni ze včerejšího dne. Sešli
jsme se na výborné snídani a vyjasnili
jsme si plány dne. Po snídani jsme se
oblékli do lyžařského oděvu a šli jsme
do lyžárny pro lyže. Naložili jsme lyže
a jeli jsme na sjezdovku. S paní učitelkou Dagmar Kypusovou jsme velkou
rychlostí sjížděli svah. Po hodině výuky
lyžování nastala přestávka u restaurace, kde jsme měli příležitost si koupit
občerstvení. A tak nám to uteklo
a končil výcvik. Večer jsme jako vždy
měli teorii o lyžích a běžkách. Ve čtvrtek byl také karneval, na který jsme si
všichni vymysleli ve svých pokojích
masky. Ve sklepním sále jsme se všichni večer sešli a představovali jsme
své masky. Nejvíce na učitele zapů-
Veronika Schusterová
a Ema Horáková, žákyně 7. B
OTÁZKA PRO...
...Tomáše JURKU, ředitele Základní školy Milady Petřkové
Před námi, resp. před šestiletými
dětmi a jejich rodiči stojí zápis do
1. třídy. Co všechno musí děti
předvést? Kolik letos očekáváte
prvňáčků? A jak budete řešit situaci, kdy se dostaví velký počet
uchazečů?
Ve dnech 3. a 4. února chystáme pro
předškoláky zápis do 1. třídy. Organizujeme jej v obou dnech ve dvou skupinách. První skupina od 15:00 a druhá skupina v 16:30. Děti v těchto skupinách budou začínat společně, paní
učitelky si je rozdělí a společně absol-
ZZÁPIS
ÁPIS DDOO 11.. TŘ
ÍDY
TŘÍDY
ZŠ Milady Petřkové Velký Týnec
Foto: 5x E. Peňašková
sobil černoch Filip Ryšavý, ale učitelé
dali sladkou odměnu nám všem. Nakonec jsme hráli společenské hry a tančili jsme. Byl to náš poslední společný
večer. Ve 22 hodin jsme se odebrali
do pokojů, abychom se vyspali na páteční soutěžní den v lyžování. Ráno
jsme se po snídani vypravili na sjezdovku. Závodili jsme zhruba dvě hodiny. Výsledky dopadly výborně , nejlepší z nás obdrželi památeční diplomy. Po oběde jsme si sbalili batohy,
uvolnili pokoje a čekali na autobus.
Cesta zpátky domů utekla velmi rychle. U školy nás netrpělivě vyhlíželi
rodiče s velkou radostí. Všichni jsme
se smutně loučili, neboť tento lyžařský
kurz se nám líbil a zanechal v nás
příjemné zážitky.
vují kolečko různých úkolů a aktivit,
při kterých předškoláci hravou a zábavnou formou předvedou, zda jsou
připraveni na školní docházku. Rodiče
mezitím zajistí administrativní záležitosti (zápis do školní matriky, vyplní
žádost o přijetí, popř. odklady školní
docházky, předběžný zájem o družinu…)
Tímto způsobem organizačně řešíme
očekávaný velký počet zapisovaných
dětí (přes 60). Doufáme, že průběh
zápisu bude díky těmto opatřením bezproblémový.
Na závěr bych chtěl rodičům oznámit,
že předpokládáme otevření tří prvních
tříd, nemusejí se tedy obávat počtu třiceti prvňáčků ve třídě.
Rozhovor 15
TÝNECKÉ LISTY
UMÍME VYROBIT I TO,
CO DOKÁZALI KOVÁŘI PŘED ŘADOU STOLETÍ
Před dvaceti třemi lety budova bývalé
Orlovny opět změnila svého majitele.
Do Velkého Týnce přemístil svou firmu umělecký kovář pan Alois
NOVÁČEK. Dosti zanedbaný areál,
v němž za socialistické éry hospodařil
tzv. Komunál, dává pomaličku dohromady. Stojí to nemalé finanční prostředky, přičemž jeho řemeslo nezažívá zrovna růžové časy. Každopádně
produkty vycházející z jeho dílny zdobí nejedno místo v Olomouci, a to ať už
na veřejném, tak v soukromém prostoru. Svou machu ukázali Nováčkovi kováři i při výrobě týneckých kohútů
umístěných na zámecké vyhlídce,
resp. u zdravotního střediska či hada –
chrliče, který odvádí vodu z balkonu
společenského domu.
Kdy a kde vznikla firma LOLA Nováček? Jak se její tvář s přibývajícími lety proměňovala?
Firma působí v oboru od roku 1987
a předmětem podnikání v té době bylo
umělecké kovářství. V roce 1992 jsme
koupili areál ve Velkém Týnci a rozšířili výrobu o zámečnické a pasířské
práce. Během těchto let měla firma
i 24 zaměstnanců a v dnešní době se
počet zaměstnanců ustálil na počtu
10. Od uměleckořemeslných prací ze
začátku jsme přešli víceméně na veškerou výrobu z kovů.
Co všechno zvládnou vaši zaměstnanci - kováři vyrobit?
Kádr zaměstnanců má vysokou odbornost v oblasti uměleckořemeslné, tak
zámečnické i pasířské.
Umíme vyrobit kopie slohových prací
pro památky přes moderní kované
plastiky až po umělecké bytové doplňky či doplňky do zahrad dle našeho
návrhu nebo návrhů architekta.
Kde všude najdeme výsledky vaší
práce?
Firma prováděla například veškeré
uměleckokovářské práce na Klášterním Hradisku nebo Petrášově paláci
na Horním náměstí v Olomouci, kde se
též podílela na novém mobiliáři dle
návrhu pražských architektů (stojany
na kola, odpadkové koše). Ze zámečnických prací je možno zmínit autosalon Mercedes v Olomouci a Ostravě,
interiéry i exteriéry mnoha restaurací
a heren, např. Marco Polo s předzahrádkou v Olomouci nebo RG ve Vysokém Mýtě ve stylu pařížského tenisového turnaje s kopií Eiffelovy věže.
Naší prací je třeba i počítačové centrum na LF UP či interiér přístavby
PDF UP, Konviktu nebo Moravského
divadla. Pokud se vydáte do Uničova,
můžete naši uměleckokovářskou práci
spatřit na zdejší radnici. Jde o renesanční mříže. Vyrábíme i putovní ceny
pro tenisové turnaje, kopii ceny pro
fotbalistu roku, cenu pro MR v kouření
dýmky. Za zmínku též stojí, že v letech
1997, 2003 a 2006 firma získala jednu
z hlavních cen na mezinárodním setkání uměleckých kovářů Hefaiston na
hradě Helfštýně. Pro rok 2001 byla
vyhlášena ŽIVNOSTNÍKEM ROKU
města Olomouce a v roce 2007 ŽIVNOSTNÍKEM ROKU Olomouckého
kraje. A navíc - již 20 let provádíme ve
firmě praktickou výuku pro studenty
oborů zámečník a umělecký kovář.
A pojďme dál. Zapojili jsme se do Projektu UNIV 3 - podpora procesů uznávání, který navazuje na systémový
projekt UNIV a na aktivity individuálního projektu národního UNIV 2 KRAJE. Projekt UNIV 3 byl zahájen v únoru 2012 a jeho předpokládané ukončení je v červenci 2014. Hlavním cílem je
zkvalitnění systému rekvalifikací širokou podporou procesu uznávání výsledků předchozího učení a modernizací procesu akreditací, tzn.: podpořit realizaci procesů uznávání
vytvořením 350 modulových programů dalšího vzdělávání (rekvalifikací),
jejichž realizace zajistí přípravu účastníků na vykonání zkoušky podle hodnotících standardů a v souladu se zákonem č. 179/2006 Sb. rozvíjet praktické postupy a nástroje pro identifikaci a uznávání výsledků neformálního vzdělávání a informálního učení
modernizovat proces akreditací podpořit rozvoj procesu uznávání cílenou
propagací.
Naše firma se v rámci projektu UNIV 3
podílí na tvorbě pilotních programů
dalšího vzdělávání podle standardů
NSK, na vzdělávání podle těchto programů a na ověřování procesu uznávání výsledků předchozího učení.
LOLA není jen kovářská práce, ale
také taneční škola. Jak a kdy tato
„filiálka“ vznikla“? Kolik dětí sem
chodí? Jsou to jen děti? Kdo je
připravuje? Kde všude závodíte,
vystupujete?
Již v roce 2000 jsem ve výběrovém
řízení zakoupil a zrenovoval kulturní
dům v Olomouci pro taneční školu, kde
působila s její kolegyní moje dcera. Po
neshodách mezi nimi se pak dcera osamostatnila, a tak vznikla v roce 2004
taneční škola LOLA´S DANCE, loni
tedy oslavila desetileté výročí. Momentálně vede z důvodu vážné nemoci
mojí dcery školu syn David. Škola má
základnu přes 180 tanečníků ve všech
věkových kategoriích od 3 let až po
kategorii rodičů nad 30 let. O prázdninách dokonce pořádáme bezplatné
kurzy pro seniory. Tanečníky připravuje více trenérů, včetně mojí vnučky,
kteří mají potřebnou odbornost v tomto oboru. Soutěžíme po celé Evropě,
protože kromě mnoha titulů Mistrů ČR
máme i tituly Mistrů Evropy či světa,
když se věnujeme street dance ve
všech podobách. Naše tanečníky je
vidět na mnoha prestižních vystoupeních v rámci Olomouce i jinde, buď
jako samostatná vystoupení či např.
jako doprovod jiných umělců, v minulosti např. Jumping Drums, letos např.
Ilony Csákové.
Ptal se Petr Hanuška
OTÁZKA PRO...
...Jana PEČÍNKU, skautský oddíl
Poutníci Čechovice
Honzo, prosím, můžeš čtenářům
Týneckých listů přiblížit akci Memoriál Vládi Tylšara, proč je v týneckém kalendáři a jak se na ní podílejí skauti z Čechovic?
Memoriál Vládi Tylšara se koná od roku 1947, kdy se uskutečnil poprvé na
počest vedoucího skautského oddílu,
studenta lékařské fakulty, který zahynul nešťastnou náhodou po skončení
války, když pomáhali se sběrem zbraní
v okolí Olomouce. První ročník se běžel na Nepřívazech. Další ročník se
uskutečnil až v roce 1970, potom ale
následovala další nucená přestávka
skautské činnosti. Třetí ročník se uskutečnil až po poslední obnově čes-
Foto: 3x archiv A. Nováčka
kého skautingu a to v roce 1991 na
Pohořanech. Skauti z oddílu Čechovice a Doloplazy se zúčastnili všech
následujících ročníků a ve dvou letech
jsme tento běh na lyžích pořádali přímo v Čechovicích, když byla dobrá
sněhová pokrývka. Od roku 1995 jsme
se zapojili i do přípravy závodu. Protože sněhové podmínky na Hané nejsou v posledních letech dobré, přemístili jsme pořádání závodu do lyžařského areálu v Nové Vsi u Rýmařova.
Zdejší tratě jsou ve výšce 850 m a jsou
upravované sněžným skútrem. V minulých letech startovali na tomto závodě několikrát také skauti z Polska.
Ale jednou běžel také skaut z USA
a student medicíny - skaut z Beninu ze
západní Afriky. Letošní ročník se běžel
v sobotu 31.ledna.
16
Literární koutek
TÝNECKÉ LISTY
Buk
Rychlebské povídky
Buk je strom. To ví přece každý
trouba. Buků roste hodně. Hlavně
v lese. A nejvíc jich roste v bukovém lese.
Buk roste dlouho. Když jej zasadíte, tak z jeho dřeva vám rakev
neudělají. Vámi zasazený buk,
i když poroste jako z vody, tak asi
v té době, kdy přirozeně umřete,
nebude ještě dostatečně vzrostlý,
aby jej dřevorubci káceli. Buky dospělé, vzrostlé, byly a jsou káceny
v ohromných množstvích, protože
buk má výborné dřevo. Na nábytek, na otop, na železniční pražce,
na parkety a z buku se taky vyráběl
dřevný líh a dřevoplyn. Buky mizely z krajiny jako pára nad hrncem. Rozhodně je jich dnes mnohem méně, než kdysi. Prý už se ale
opět blýská na lepší časy.
U nás, v Čechách, na Moravě i ve
Slezsku roste také hodně památných buků. Je div, že se dochovaly
až do dnešních dnů a že je třeba
nezplynovali, tak jako buky jiné.
Památné stromy jsou chráněné zákonem. Ochranáři do nich namlátili tlusté hřebíky s cedulemi o jejich ochraně, turisté zase cedule
tu s červenou, tu se zelenou, nebo
modrou značkou a leckdy dokonce
se všemi. O mnohých z nich se říká, že pamatují Žižku. Mají mnohdy romantické názvy jako třeba
Brčálnický buk, Buk na Číhadle,
Buk nad fořtovnou a tak podobně.
Buk, o kterém chci vyprávět, žádný takový název nemá. Prostě je
to obyčejný buk a místo, kde roste,
se jmenuje U buku. Je to rozcestí
pro turisty a zároveň jeden z nejkouzelnějších koutů naší vlasti
v Rychlebských horách v Račím
údolí. Nad ním se tyčí zřícenina
hradu Rychleby a Čertova kazatelna, kolem které dojdete až k zámeckému parku a k zámku Jánský
vrch v Javorníku. Od buku se svážnicovou lesní cestou dostanete za
necelou hodinku do malebné obce
Nové Vilémovice, nebo jdete-li
opačným směrem kolem samoty
Černý kout, bývalé celnice, dojdete na hranici s Polskem. Jen pár
metrů od buku býval za druhé světové války zajatecký tábor. Nebyl
rozsáhlý, takových bylo na Jesenicku spousta. V tomhle prý byli
internování angličtí vojenští zajatci - letci.
Dnes už je památný buk na pokraji
smrti. Přesto nás kmen a pár jeho
větví s každoročně zeleným listím
možná přežije. Rozhodně už ale
značně zchátral, dnes je z něj jen
torzo někdejšího velikána. Ještě
před čtyřiceti lety býval mohutným stromem s košatou korunou.
Ovšem už tenkrát jeho kůra dávno
nebyla tou hlaďounkou bělošedou
plochou. Už tehdy vykazoval všechny znaky zasloužilého starocha,
který prý toho Žižku skutečně pamatuje.
Chodívali jsme k němu se školou.
S vilémovskou školou. V Nových
Vilémovicích byla jednotřídka pro
žáky první až čtvrté třídy. Dohromady tak nejvíce patnáct děcek.
Ale každý rok jich bylo méně. Školu zavřeli, když v posledním roce
fungování do její jediné třídy chodili celkem čtyři žáci.
Vycházka k buku bývala na celé
dopoledne. Cesta sice nebyla dlouhá, ale často jsme se zastavovali,
hráli nějaké hry, a když bylo pěkně
a bylo vidět do dálky, soutěžili jsme
v tom, kdo napočítá víc plachetnic
na Otmuchovském jezeře v Polsku.
U buku jsme posvačili a potom naprosto pravidelně počítali, kolik je
nás třeba, abychom mohutný
strom obejmuli, a drželi se přitom
za ruce. Čtyři. Ano čtyři páry dětských rukou tenhle úkol zvládly.
Později jsme se odvážili při svých
toulkách dojít k buku sami, bez
doprovodu dospělých. A při jedné
z těchto samostatných výprav se to
stalo. Dodnes mi při vzpomínce na
onu událost běhá mráz po zádech
a nenalézám žádné logické vysvětlení. Všechna dřívější vyprávění
o důvodech památnosti tohoto
stromu jsou nic proti skutečnosti,
pro kterou je buk památný pro mě.
Tož poslyšte příběh, který se kdysi
stal partě vilémovických dětí.
Opustili jsme kamenitou kostrbatou cestu vedoucí na Roveň, zahnuli doprava a podél hranice
převážně smrkového lesa jsme se
při hledání křemenáčů sunuli loukou, až ke vstupu do lesa, svažujícího se do Račáku. Už nám došlo,
že domů asi žádné houby nepřineseme. Bylo sucho. Příroda praskala suchem, všechny kaluže vyschly už před týdnem. Pelášili jsme
k lesu. Snad i proto, že stín lesa
poskytoval jakž takž přijatelnou
teplotu a vidina Račího potoka, na
vodu vydatnějšího než vilémovský
Lánský potok, nás lákala, a tak
jsme se vydali dolů do Račího údolí.
„Aspoň konečně pořádně prozkoumáme ten koncentrák. Tam by mohlo něco být.“ Kája tak dal nový cíl
naší cestě. Za hromového hulákání
a hraní si na vojáky jsme se ocitli
zanedlouho dole. Tak nějak automaticky jsme nejprve sedli na
mohutné kořeny buku a hned potom chtěli zopakovat tradiční
objímací rituál. Obstoupili jsme
strom a chytili se za ruce. Tonda,
Kája a já. Podařilo se. Drželi jsme
se a už to mohlo být odbyté a mohli
jsme vlítnout do potoka a potom jít
zkoumat válečné ruiny.
„Kluci,“ ozval se Kája, jen co jsme
přerušili kruh, „je to nějaký divný.“
„Co je divnýho? Co plašíš?“ zeptal
jsem se.
„No, jsme tři a dycky musíme být
aspoň čtyři, abychom buk obchytili, ne?“ Tohle byla pravda.
„Šak už sme velcí, už sme vyrostli,
tak proto,“ zamyslel se Tonda.
„Prdlajs. Tak moc sme nevyrostli,“
řekl jsem já.
„Tak poďme, zkusíme se chytnout
znova,“ vybídl nás Kája. Obstoupili
jsme strom a snažili se vsunout
dlaně do dlaní.
„Kájo, držíš?“ zeptal jsem se.
„Držím.“
„A koho se držíš?“
„No levou Tondu a pravou tebe.“
„Tondo a ty držíš koho?“ ptal jsem
se dál.
„Pravou Káju a levou tebe.“
„Tak ju stiskni.“
„Kterou, pravou?“
„Ne pravou. Stiskni levou, tu co se
držíme spolu. Tak stiskni!“
„Šak už jsem stiskl. Hned jak si
řikal, abych stiskl, tak sem tě
stiskl.“
„Nekecej, nestiskl. Teď stisknu já
tebe, tak bacha. Teď stiskám.“
„Tak stiskej!“ Vyhrkl Tonda.
„Už jsem stiskal aspoň třikrát,“ odpověděl jsem a dostal trošku
strach. Fakt je, že jsme na sebe
vůbec neviděli. Když se naše těla
přitiskla ke kmeni, mohli jsme se
dívat, jak chtěli a viděli jsme jen
konec svojí ruky, jak drží ruku
další. No jo, ale čí?
„Tady někdo kecá a dělá si z nás
prču,“ prohlásil Kája a dodal, „nejlíp bude, když to nějak přeměříme.“ Chvíli jsme debatovali o nejlepším způsobu, ale pak Tonda
vyndal z kapsy tepláků smotaný
špagát. Čert ví, na co ho měl, ale
teď se báječně hodil. Stoupli jsme
si nejdříve do řady, chytili se za
ruce, všichni rozpažili a první a poslední měl v dlani konec ušmiknutého provazu. Teď jsme věděli,
že je špagát tak dlouhý, jak jsme
roztažení my všichni. Kája uchopil
jeden konec a stoupl si ke stromu
stejně, jak stál předtím. Tonda šel
s druhým koncem kolem buku,
a když došel na konec šňůry, přiložil ji ke kmeni. Zůstal jsem nevěřícně zírat na výsledek. Do spojení obou konců šňůrky chyběl asi
metr a kousek. Délka tak akorát
pro jedny ruce navíc. Ty mezi námi
ovšem prokazatelně nebyly.
„Normálně to není možný. Někdo
z nás cigání. Nedrží se a říká, že se
drží,“ rozohňoval se Tonda.
„Jó?“ obrátil se na něj Kája. „A jak
by to jeden asi dokázal? To by museli cigánit dva. A já to teda nejsu!“
„Já taky ne,“ pospíšil jsem si s odpovědí.
„Řikal Hanzl, myslivec, že prý tady
od války straší. Že je to kvůli těm
letcům, co tu byli někteří zastřelení,“ nechal se slyšet Kája.
„A kdes to slyšel, takovou blbost?“
namítl jsem.
„U obchodu u Malínkové, abys věděl,“ odpověděl uraženě. „Tak na
to deme znovu.“ Kája zavelel a my
ostatní jsme se opět přitiskli na
zvrásnělou kůru velikána.
„Všeci roztahnite ruky. Teď!“ žádal
jsem přiškrceně. Sám jsem rozpažil, co jen to šlo a levačkou i pravačkou uchopil cizí dlaně. Když
jsme si stoupali ke stromu, byl tentokrát po mé pravici Tonda a vlevo
měl být Kája a na jednoho z nich
bych neměl vůbec dosáhnout,
protože jsme dohromady na buk
krátcí. Ale nic naplat, drželi jsme
se všichni. Kruh byl uzavřen.
Opět jsme všichni navzájem vyzkoušeli stisk. Na stranu k Tondovi a od něj dál stisk nefungoval.
„Juro?“ ozval se Tonda, „když už
mě nestiskáš, jak jsme domluvení,
máš ruku teplou, nebo studenou?“
„Proč?“
„Proč, proč?!!! Studenou, nebo
teplou?
„No jasně, že teplou.“
„No a já držím studenou, úplně jak
z potoka.“
„Ty vole, fakt!“ prudce jsem se ze
stisku vysmekl. Dlaň, která měla
být Tondova, byla studená. Vůbec
jsem si to předtím nějak neuvědomil. Od stromu jsem úplně vyděšený odskočil a ocitl se až na
cestě. Tonda udělal to samé, stejně
tak Kája. Chytil jsem Tondu za ruce. Dlaně měl suché a teplé,
protože bylo horko, třicet ve stínu
určitě. Tak co to sakra …
Chvilku jsme byli potichu, kvapně
pak odcházeli od buku směrem
k domovu. Na zbořenisko lágru nebylo ani pomyšlení a lézt do potoka
se nám už vůbec nechtělo. Vždyť
nás všecky strachem málem rozklepala zima. Pak jsme o tom spolu
mluvili, ale nikdo na nic nepřišel,
co se nám to u buku vlastně stalo.
Kdo naši trojici doplnil při jeho
objímání, to jsme nikdy nevypátrali
a nezjistili. Jediné chabé vysvětlení
byli ti angličtí letci. Na posmrtný
život a na duchy nevěřím, ale už
jsem hodně zviklaný. Doma, když
jsem to vyprávěl, mně samozřejmě
nikdo nevěřil. Máma ani otec.
Jenže já si to později přepočítával.
Buk má průměr cca 1,5 metru.
Obvod tedy činí 1,5 krát pí a to je
4,7 metru. Naše rozpětí rukou bylo
přibližně 1,2 metru, a že jsme byli
tři, je to dohromady 3,6 metru. Jasně nám ten metr a kousek chyběl,
to je o jednoho v partě navíc, ale
žádný takový tam s námi tenkrát
nebyl, jen ty studené tajemné ruce.
…A tak, pokud se někdy octnete
u památného buku v Račím údolí,
zkuste jej obejmout. A hlavně
dobře počítejte. Rozpětí paží je
u normálního člověka stejné jako
jeho výška. A když se vás sejde
u buku několik, můžete to zkusit.
A pozor na počet dlaní. Hlavně těch
studených!
Jiří Wilson Němec
Uveřejněno s laskavým svolením
autora z knihy Rychlebské povídky.
Zájemci o přečtení knížky (knížek)
si o ně můžou požádat na emailu:
[email protected]
SLOUPEK POEZIE
VERNISÁŽ JARA
Milan Klimeš
Už
nad bílými pláněmi
doveslovali černí havrani
kolem cest tmavne
poslední závějný sníh
v jeho zbytcích mizejí
řetězy šlépějí
Už
zima marně hledá
svou spásu
v bezmrazné noci
na Božích mukách
v dechu soch
dotesala svou krásu
Už
rozepěly se ranní obzory
první teplé světlo
nového dne nasály
pro vernisáž jara
celou zimu
ta ptačí radost zrála
Ze sbírky Život je vybral Stanislav Denk
Křížovka 17
TÝNECKÉ LISTY
Pomůcka
: Koro,
Oak,
Orály
Jméno
Začátek
Ženské
1. díl
brankáře Osobní
jméno tajenky
tajenky
Viktora zájmeno
Značka
Ovál
magneto3. část Přípravek Značka
fonových (anglicky) tajenky na nádobí chromu
pásků
Tlakový
útvar
Rozkaz
k tavení
Ruské
muž.
jméno
(25. 6.)
Záporně
nab. atom
Bitva
Chorvat.o
strov
Latinský
pozdrav
Berlín
Mravní
čistoty
Soubor
adobe
ilustrátoru
Rus. akadem. věd
Značka
radonu
Diova
dcera
4. část
tajenky
Souprava
Důvěrně
oslovovat
Strnutí
šíje
Souhlas
KŘÍŽOVKA
Nevzdělanec
Směs
Slepičí
slabiky
Bečka
Ceknutí
Slovensky jaký
Hrát
kopanou
Níže
Citát Jean Paula - vlastním jménem Johann Paul
Druhová
Friedrich Richter - německého spisovatele známého
číslovka
Čistidlo
zejména svými humoristickými romány a povídkami.
sebou, jste osobnost nebo idiot.
Úspěšnou řešitelkou a výherkyní knihy se stává
ČinitMarie Škrabalová z Velkého Týnce.
paní
Výherkyni blahopřejeme.
Montovaný
domek
Správné znění tajenky zašlete poštou, e-mailem nebo ho zateObec
SPZ
lefonujte
na Obecní úřad Velký Týnec, Zámecká
35, 783 72,
u
Panděra
Opavy 585 151 111, e-mail [email protected],
telefon:
a to
Komárna
do konce aktuálního měsíce.
Živit
mateřským
mlékem
Česká
státní
norma
Mravokárce
Až sem
džunglí
Nedotkn
utelná
věc
Závěr
modliteb
Náš
klavírista
Zn.
ruských
letadel
Pozdrav
Evr. num.
knihovna
Snížený
tón C
Tmavý
oblak
Angl.
palma
Malý
stůl
Schovati
Špatná
Oři
Cizí žen.
jméno
(obráceně)
Netvořit
pěnu
Cihla
(z latiny)
Zahrada
se zvířaty
St. věd.
knihovna
První
brněnská
spol.
Smeták
Provoz
Mnohé
Tímto
způsobem
Kýchat
Kam
(nářeč.)
Arab.
muž.
jméno
Býv. pol.
strana
Sloven.
polní
míra
Mdlá
Seveřan
(sloven.)
Žabí
citosl.
Něm. led
Potom
Plavat
Čaj
(foneticky)
Knižní
zkratka
Nedostatek
Nástroj
k čištění
pluhu
Dětský
pozdrav
Vlk z Knihy
Kulich
Polní
rostlina
Lihovina
z rýže
Národ
Zástup
Ikonický
znak
Seveřanka
Otloukat
Stará
nakažlivá
na okna
Sušický
nemoc
závod
Tajenka z minulého čísla: ...za všech okolností sám
(obráceně)
Angl.
družstvo
Domácky
Kornelie
Vražedné
šílenství
Domácky 1. část
Alexej
tajenky
Cisterna
Obloha
Slavnostní
hostiny
Evropané
Cizí
ženské
jméno
Červeně
Lesklá
pošívka
Sestra
Marthy
Kolem
Rejstřík
Kovový
prvek
Choť
Slovenský
házenkář
Arabové
Automotoklub
Jméno
zpěvačky
Sumac
Patřící
Irce
To i ono
(zřídka)
Tělocvič.
pohyb
2. část
tajenky
Vzácné
dřevo
Angl.
ona
Krkonošský park
Bylinný
odvar
Římsky 3
Obchod
pro kutily
Linka
Ukazov.
zájmeno
Pomůcka:
Oves
(anglic.)
Něm.
vejce
Dívčí
jméno
Sloven.
strýček
Značka
niklu
Nikolas
(zdrob.)
Basf,
Ave,
Vanad,
Akela,
Later,
Yma,
She,
Alí
18
Sport
TÝNECKÉ LISTY
V Týnci se rodí malý
Covern Club
Malý týnecký Covern Club se rodí v
restauraci Na Hřišti manželů Petra a
Jitky Švédových! Každých čtrnáct dnů
v neděli od čtvrté hodiny odpolední
totiž mohou návštěvníci poslouchat
živou kapelu a skvělou bigbítovou
muziku. Trošku to připomíná
legendární Odpolední čaje, o kterých
nám vyprávějí generace našich rodičů
a prarodičů. Řeknete si, že Pink Floyd,
Beatles, Dire Straits, Janis Joplin ad. si
můžete pustit v klidu svého obývacího
pokoje. To ano, ale živá muzika je
prostě živá muzika. Obecenstvo je
zatím sice poněkud klidnější než to,
které divočilo před několika desítkami
let. Ale co není,to může být. Koncert
No Limit, který proběhl v neděli 25.
ledna, byl výborný. Zpěvačka Dana
Chytilová, kytarista Jaromír Pospíšil,
klávesista Jan Šulista a další se
předvedli ve výborném světle.
Týnečáci, nespěte v papučích před
televizí a vyrazte do terénu! Třeba 8.
února na kapelu Blues Power s Jardou
Pospíšilem.
Petr Hanuška
Tenisté mají nové
webbové stránky
Tenisový klub Velký Týnec má své
webbové stránky!
Hledejte nás na http://tenisovy-klubvelky-tynec.webnode.cz
Valná hromada
TJ Sokol Velký Týnec
Valná hromada TJ Sokol Velký Týnec proběhla v hospůdce na hřišti 21. ledna
TÝNEČTÍ HOKEJISTÉ VÁLÍ
V plném proudu je letošní sezóna Olomoucké amatérské hokejové ligy.
O tom, jak se daří týneckým hokejistům a kdy a kam jim můžete přijet zafandit se můžete přesvědčit na internetových stránkách www.oahl.cz.
Pavel Peňaška