ČSR • 1) Ústavní pořádek a volební systém • 2) Území ČSR a

ČSR • 1) Ústavní pořádek a volební systém
moc výkonná
prezident TGM
moc zákonodárná
premiér + ministři
18 koaličních vlád + vlády úřednické
poslanecká sněmovna
Národní shromáždění
senát – pojistka proti extrémismu (neosvědčilo se)
nezávislá moc soudní
• volební systém: poměrný
• volební právo: demokratický stát ⇒ všeobecné, rovné, přímé, tajné; i pro ženy; ne pro četníky a vojáky
• 2) Území ČSR a národnostní složení
• A) německá iredenta = říjen–prosinec 1918:
- pokus zřídit 4 autonomní německá území v pohraničí a přiřadit k Německu nebo Rakousku ⇒
československá vláda obsadila pohraničí vojskem ⇒ čeští Němci znechuceni novým státem
Deutschböhmen
Národnostní složení: 1. 6 850 000 Čechů (51 %) • 2. 3 123 000
Němců (23,4 %) • 3. 1 910 000 Slováků (14,5 %) • 4. 745 000
Maďarů ⇒ čechoslovakismus = 8 760 000 Čechoslováků (65,5
%)
• B) Těšínsko (27 % Češi, 18 % Němci, 55 % Poláci)
• leden 1919 – v tzv. sedmidenní válce československé vojsko
dobylo Těšínsko, Poláci si stěžovali ⇒ sporné území na Pařížské konferenci rozděleno mezi ČSR a Polsko, Těšín rozdělen na
dvě poloviny
Sudetenland
1 Hlučínsko (od Německa)
2 Československé Těšínsko
3 Polské Těšínsko
• C) Podkarpatská Rus
(hl. m. Užhorod)
připojena k ČSR
1919 saintgermainskou mírovou smlouvou
Böhmerwaldgan
Deutschsüdmähren
• D) připojení Slovenska
1. konflikt s Maďarskem • listopad 1918
⇒ na nátlak Francie maďarské vojsko opustilo Slovensko
2. konflikt s Maďarskou republikou rad (= pokus
o levičácký bolševický režim) • 1919 ⇒ pařížská
konference určila hranice mezi Maďarskem a ČSR
a nařídila odchod maďarské Rudé armády ⇒ Slovensko obsadily jednotky ČSR
Katastrofální situace na
Slovensku: žádná vysoká
ani střední škola; z 3500
obecných škol jen 344
slovenských; úřednictvo
maďarizované
Velmi zaostalé území: 600
tisíc obyvatel, 60 % Rusíni,
17 % Maďaři 13,5 % Židé;
nadpoloviční
negramotnost; jen 10 % obyvatel
pracuje v průmyslu
Ústava slibovala Podkarpatské Rusi autonomii, zákonodárný sněm a guvernéra – nerealizováno
• 3) Osobnosti a systém politických stran
• prezident ČSR: Tomáš Garique Masaryk (zvolen 4×, abdikoval v roce 1935, zemřel v roce 1937
v 87 letech
TGM neoficiálně zasahoval do politiky prostřednictvím tzv. skupiny Hradu = osobnosti a insti-
tuce blízké TGM: demokratické strany, legionáři, Sokol, Jaroslav Preis, Karel Čapek, bankéři z Živnobanky, intelektuálové okolo LN…
levý extrém
- prosinec 1920 – sociálně demokratičtí
radikálové obsadili v Praze lidový dům a
tisknou Rudé právo ⇒ zásah policie a
četnictva ⇒ stávka na Kladně a
v Oslavanech + zavírání továren, zemědělkých statků, bytů → výjimečný stav,
zásah policie a armády, zatýkání
⇒ • Komunistická strana Československa
- založena 1920, řízena z Moskvy komunistickou internacionálou (kominternou) = mezinárodní organizace řídící světové komunistické hnutí, negativní postoj k ČSR; osobnosti:
B.Šmeral, A.Zápotocký; 1925 druhá nejsilnější strana
levice
pravý střed
• Československá sociálně
demokratická strana dělnická – nejsilnější strana
levice; osobnosti:
F. Soukup, V. Tusar,
R. Bechyně
• Československá
strana lidová
- předseda J. Šrámek
• Československá strana
socialistická ⇒ Československá strana národně socialistická – E. Beneš
pravice
• Republikánská strana
československého venkova
(= agrárníci) – nejsilnější
strana pravice; A. Švehla –
mnohonásobný premiér
• Národní obec
fašistická
„PĚTKA“
5 demokratických
stran utvářejících
československou
politiku
• Bolševizace KSČ
- 1929 – agresivní mladíci v čele s Klementem Gottwaldem do
vedení KSČ + podpora
Moskvy ⇒ ze 140 tisíc
zůstalo jen 20 tisíc –
tvrdé bolševické jádro
Generál Radola Gajda –
hrdina čs. legií v Rusku
• Národní liga
E. Beneš na pařížské konferenci
„A my, my jsme stranou československého
proletariátu a naším nejvyšším revolučním
štábem je skutečně Moskva. A my se chodíme do Moskvy učit, víte co? My se od ruských bolševiků do Moskvy chodíme učit, jak
vám zakroutit krk. (Výkřiky.) A víte, že ruští
bolševici jsou v tom mistry (Hluk. Výkřiky.).“
pravý extrém
- český fašismus
slabý, nacionalistický ⇒ protiněmecký, vzorem Mussolini
• Československá národní
demokracie – K. Kramář
(první premiér), A. Rašín
(hospodářský reformátor),
Brňák K. Engliš
← politická karikatura
K. Kramáře
← A. Rašín – podlehl atentátu
Jiří Stříbrný – původně socialista
Slováci
Němci
negativistické strany –
naprosto odmítají spolupráci s čs. vládou
• Deutsche Nationalpartei (DNP)
• Deutsche nationalsozialistische Arbeiterpartei (DNSAP)
→ 1933 zakázány
• SdP = Sudetendeutsche
Kopírován systém českých politických stran
(Mnoho politiků na málo křesel: min. obrany Klofáč, min. války Štefánik! Problém vyřešen r. 1919, Maďaři sestřelí Štefánkovo letedlo.)
Partei vedená Konrádem
Henleinem
aktivistické strany –
spolupracují
s čs.
vládou – křesťanští
socialisté, agrárníci a
sociální demokraté;
dokonce se účastní
čs. vlád a mají své
ministry
v důsledku
hospodářské
krize
• Hlinkova slovenská ľudová strana („ľuďáci“)
- Andrej Hlinka – katolický kněz
- silný vliv katolického duchovenstva + nacionalismus
⇒ • Zákon na ochranu republiky (1923)
- v důsledku anarcho-komunistického atentátu na A. Rašína
- omezení demokracie kvůli boji proti extremismu: cenzura,
hanobení státu a prezidenta a útok na veřej. činitele trest. činem, pronásledování extremistů
(obecně zvýšení trestní sazby, omezení podmínečných trestů,
finanční postihy, zastavení vydávání periodických tiskovin …)
↑ „Pryč s českou tyranií“
1
4
3
2
„pátečníci“: 1 T.G.Masaryk, 2 Karel Čapek, 3 E.Beneš, 4 Josef Čapek
• 4) Sociální reformy
↑ stojící Josef Goebbels s něm. studenty
pražské univerzity
- uzákoněna osmihodinová pracovní doba, podpora v nezaměstnanosti (vázána na účast v odborech), nemocenské a zdravotní pojištění
- závodní rady – volené orgány, podíl na řízení podniku ⇒ stát s vyspělým sociálním zákonodárstvím
• 5) Ekonomika – a) poválečná situace
Pozitiva:
Negativa:
- 60 – 70% průmyslové výroby Rakouska-Uherska
- 420 tisíc padlých, 246 tisíc invalidů + vdovy a sirotci
- rozpad jednotného trhu v rámci Rakouska-Uherska, ome- - centra: Ostrava, Kladno (uhlí, hutnictví), Liberec, Brno (textil), sklářství, cukrovarnictví, pivovarnictví,
zeno cly
pěstování brambor
- Slovensko a Zakarpatská Rus zaostalé agrární země
- potíže se zásobováním → spekulace, černý trh, lichva,
×
inflace, přídělový systém, radikalizace, pronikání bolše- - nedostatek surovin, závislost na jejich dovozu
vické propagandy
- závislost na vývozu zboží
b) hospodářské reformy
- autor A. Rašín
1. celní a měnová odluka a vytvoření československé měny → přechodně zastavena inflace, měna zpevnila
2. nostrifikace akcií – zahraniční společnosti podnikající v ČSR musely mít sídlo a vedení na území ČSR
3. agrární reforma – velkostatkářům z německé a maďarské šlechty a církvi (celkem ± 1/3 půdy) vyvlastněna půda za malou náhradu a přidělována drobným rolníkům, půdu přerozděloval státní pozemkový úřad
= agrárníci ⇒ obrovská korupce, nárůst vlivu agrárníků
- výsledky: nejúspěšnější pozemková reforma po 1. světové válce, posílení drobných rolníků, lesy do majetku státu a
obcí
c) výkonnost ekonomiky
1. USA
2.–10. VB, Něm., Franc., Benelux, Švýc., Skandinávie
11.–20. ČSR ± 15. místo, podobně Itálie a Rakousko
- průmyslově zemědělská země, středně vyspělá ekonomika, dravá konkurence v podobě Německa → nutnost objevovat nové trhy, konkurujeme
150 %
vysokou kvalitou za nižší cenu
141%
slabiny:
140 %
135 %
- regionální nevyváženost – Slovensko a Podkarpatská Rus agrární krajiny,
130 %
Česko:Slovensko = 9:1
126
%
extrémní závislost na exportu zboží a importu surovin
120 %
- předimenzovanost textilnictví, sklářství, cukrovarnictví
110 %
108 %
úspěchy:
- elektrifikace – do začátku 30. let elektrifikován průmysl a
100 % = rok 1913
100 %
80% domácností
1924 1925 1926 1927 1928 1929
- nové technologie – Baťa, Škoda
- pokles nezaměstnanosti (v konjunktuře 3%)
- export zbraní – Škoda, lehký kulomet BREN – licence BrnoEnfield
tahouni:
- Baťa, Škoda, Vítkovické hutě a Třinecké železárny, ČKD,
Poldi Kladno – ocel, 1. Brněnská, Zbrojovka Brno
automobilový průmysl:
- 5. v Evropě, ale zaostáváme za nejvyspělejšími
- světový trend: mechanizovaná velkovýroba, u nás ruční maTatra T 77 z r. 1934, vzadu umístěný motor a aerodylovýroba ⇒ malá konkurenceschopnost ⇒ stát nucen chránamická karoserie
nit až 60% clem
Vývoj průmyslové výroby ve střední Evropě
- u nás vlastní vyšší střední třída
130 %
Německo 127 %
USA: 2049/10 000 obyv.
ČSR:
27/10 000 obyv.
120 %
zemědělství:
110 %
- soběstačnost v potravinách, velmoc v řepném cukru
Československá ekonomika za konjunktury 1926 až 1929
100 %
100 %
Rakousko 106 %
Vel. Brit.
96 %
Francie
90 %
80 %
80 %
70 %
ČSR
Německo
70 %
USA
59 %
60 %
54 %
1929 1930 1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937
d) velká hospodářská krize v ČSR
- přišla později, je hlubší než jinde v Evropě a pomaleji se
vzpamatováváme, pro nás zásadní export se snížil až na 1/3
- krizová odvětví – textil, sklo, bižuterie…
→ drtivý dopad na německé obyvatelstvo v pohraničí, od
1931 krize dorazila i do vnitrozemí s českými obyvateli
- 1,2 mil. nezaměstnaných, 1/3 – 1/4 obyvatel na hranici existence
→ nouzové kolonie (jako Hooverville), fronty na polévku, žebrota, růst kriminality
- krize měla očistný efekt, přežili ti nejsilnější, zavádění nových
technologií, potřeba méně prac. sil ⇒ výroba roste, ale nezaměstnanost klesá pomalu
↓ Henleinova demagogie: Češi řeší problémy na úkor němců
→ řešení: Heim ins Reich
pomaleji v pohraničí
(neperspektivní výroba),
zaměstnáni Němci
nezaměstnanost ČSR
rychleji ve vnitrozemí,
(= perspektivní výroba),
zaměstnáni Češi
protikrizová opatření státu: vláda rozhoduje bez parlamentu o ekonomických opatřeních, např. veřejně
prospěšných pracích, budování pevností (těžká špatně placená práce), zvýšení podpor v nezaměstnanosti,
stravovací poukázkové akce, odklady exekucí u zadlužených podniků → sociální a politická radikalizace –
KSČ a SdP organizují stávky a demonstrace – při zásazích proti demonstrantům užívány střel. zbraně, např.
Duchov, Frývaldov (30 mrtvých, 100 zraněných) = selhání četnictva a ministerstva vnitra ⇒ obrovské protesty např. kulturních osobností, vrcholem mostecká stávka (1932), asi 25 tisíc horníků, Čechů i Němců
Tomáš Baťa (1876-1932) získal za 1.
světové války výhodnou armádní zakázku, díky které se mu podařilo odvrátit krach rodinné firmy. Po válce
dokázal porazit konkurenci 50% slevou
na veškeré výrobky. Investoval, plánoval, obklopoval se odborníky, začal
budovat nový Zlín. Vedle výrobních hal
tu byly i obytné domy, obchody, nemocnice, školy, jesle, kulturní zařízení.
Založil hnutí Mladých mužů a žen, kteří
ve Zlíně pracovali, studovali, sportovali, a z nichž vyrostli vynikající odborníci, obchodníci, ředitelé. V době, kdy
byla firma na vrcholu a Tomáš Baťa
byl mocným průmyslníkem, odjel na
rok do USA a přihlásit se jako řadový
dělník do Fordovy automobilky. Získával nové poznatky, jež uplatnil v proslulé Baťově soustavě řízení. Baťa
dokázal vybudovat obuvnický koncern
s centrem ve Zlíně a s filiálkami v
mnoha zemích světa, s 30 000 zaměstnanci a s roční produkcí až 50
milionů párů bot. Zahynul tragicky při
havárii letadla.