18. Brožura - Město Vejprty

Vlajky ESF
Znak města
Komunitní plán sociálních služeb města Vejprty
Tento dokument byl vytvořen s finanční podporou Evropské unie a České
republiky. Obsah tohoto dokumentu je plně v odpovědnosti příjemce grantu a
nelze jej v žádném případě považovat za oficiální stanovisko Evropské unie a
České republiky.
1
Úvodní slovo zástupce města
2
Obsah
Úvod – východiska plánování sociálních služeb v ČR
Principy komunitního plánování sociálních služeb
Organizační struktura komunitního plánování ve Vejprtech
Demografická analýza města Vejprty
Pohyb obyvatelstva ve Vejprtech
Věková struktura obyvatel Vejprt a její vývoj
Socioekonomická charakteristika města Vejprty
Závěr
Místní sociologické šetření
SWOT analýza sociálních služeb
Komunitní plánování sociálních služeb města Vejprty
Metodika plánování
Komunitní plán
4
5
6
7
7
8
9
12
12
13
15
15
16
3
Úvod – východiska plánování sociálních služeb v ČR
Komunitní plánování je jedním ze způsobů, jak efektivně naplňovat hlavní
cíle sociální politiky EU a ČR. Vymezení základního prostoru, ve kterém se
nachází komunitní plánování ve vztahu k politikám EU a ČR, je dáno
sociální politikou.
Sociální politika
Sociální služby jsou jedním z nejdůležitějších nástrojů sociální politiky EU,
jejíž hlavním cílem je boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení (článek 136
Amsterodamské smlouvy). Mezi hlavní cíle politiky sociální inkluze, které
umožňují komunitní plánování naplňovat, patří:
• usnadnit lidem ohroženým vyloučením přístup k zaměstnání a ke
službám, zboží, právům a zdrojům
• pomoci těm nejzranitelnějším, zajistit jim důstojný život a začlenit je
do života společnosti
• mobilizovat všechny důležité subjekty - od lidí, kteří zažívají sociální
vyloučení nebo jsou jím ohroženi, přes orgány veřejné správy až po
nevládní organizace, veřejnosti a komerční sféru, zde se klade důraz na
dialog, vyjednávání a partnerský přístup mezi všemi zúčastněnými,
zejména pak na posílení uživatelů služeb a jejich zapojení do tvorby,
provádění i hodnocení politiky sociálního začleňování.
Evropská unie hovoří o službách v obecném zájmu, mezi něž patří i sociální
služby. Klade na regulaci těchto služeb tři klíčové požadavky:
• kvalita – souhrn vlastností a charakteristik služeb, které souvisejí s jejich
schopností uspokojit známé či předpokládané potřeby uživatele
• dostupnost – fyzická, ekonomická, sociální, informační, psychologická.
• ochrana uživatele – bezpečnost, transparentnost, aktivní účast uživatelů
při plánování i poskytování služby
Komunitní plánování sociálních služeb vede k naplnění těchto požadavků.
Národní akční plán sociálního začleňování na léta 2006 – 2008 vymezuje jako
jeden z prioritních cílů podporovat rozhodovací procesy na lokální a
regionální úrovni tak, aby sociální služby na této úrovni poskytované
odpovídaly potřebám z hlediska dostupnosti a kvality pro uživatele služeb
včetně rozvoje partnerství v poskytování sociálních služeb a podpory
součinnosti jejich poskytovatelů.
4
Principy komunitního plánování sociálních služeb
Komunitní plánování ve Vejprtech se opírá o tyto principy:
1.
2.
3.
4.
5.
Posílení principů otevřené občanské společnosti
Komunitní plánování propojuje aktivitu a potřeby občanů
s rozhodováním samosprávy. Cílem komunikace s veřejností je zajistit
průhlednost, zřetelnost, efektivitu aktivit a získání důvěry. Nikdo nesmí
být vylučován a diskriminován.
Bez dohody není KPSS
Svobodný a informovaný souhlas je výsledkem svobodné rozpravy mezi
partnery KPSS. Organizace a procesy komunitního plánovaní zajišťují
všem účastníkům rovnost postavení a hlasu v průběhu všech jednání.
V komunitním plánování má přednost konsensus.
Vše je veřejné
KPSS se zabývá věcmi veřejnými. Informace o průběhu a výstupech
komunitního plánování jsou veřejnosti aktivně předávány v průběhu
celého procesu. Veřejnost má právo předkládané výstupy připomínkovat,
účastníci KPSS mají povinnost tyto připomínky akceptovat.
Bez uživatelů není KPSS
Uživatelé představují nejdůležitější součást KPSS. Bez nich by
poskytovatelé neměli své služby komu nabízet, nebylo by možné
hodnotit jejich efektivitu a kvalitu. Princip pozitivní diskriminace je při
zapojení uživatelů užitečný. Uživatelům musí být vytvořeny takové
podmínky, aby byli při plánování sociálních služeb rovnocennými
partnery poskytovatelů a zadavatelů, aby mohli vyslovovat svá přání a
potřeby a tam, kde to jde, i sami hledat řešení.
KPSS je cyklický proces
Komunitní plánování představuje proces kontinuální, cyklický. Kvalitně
probíhající proces KPSS je pro komunitu stejně přínosný jako vlastní
plán. Kvalita výstupů KPSS je přímo úměrná kvalitě jeho průběhu.
Vymezení principů a pravidel, kterými se KPSS ve Vejprtech řídí, jsou
zpracovány ve veřejném dokumentu – základní listině, která byla schválena
usnesením xx10. 12. 2007
5
Organizační struktura komunitního plánování ve Vejprtech
Organizační struktura je nástrojem pro efektivní zapojení všech účastníků
komunitního plánování. Jedná se o víceúrovňový proces, který je účelně
propojen vnitřními vazbami horizontálními i vertikálními.
Horizontální spolupráce
V horizontální rovině probíhá komunikace, aktivity a zajišťování vazeb mezi
nimi na stejné úrovni – jedná se zejména o spolupráci pracovních skupin.
Vertikální spolupráce
Práci pracovních skupin je potřeba jednotně naplánovat a zajistit, aby dílčí
výstupy byly zpracovány a aby po projednání v příslušných orgánech
samosprávy získaly politickou legitimitu. Vertikální vazby ve struktuře
zajišťují řízení procesu komunitního plánování, přenos informací
z pracovních skupin do rady města a zajištění rozhodovacího procesu.
Řídící orgány procesů komunitního plánování
Řídící orgány procesů KPSS jsou: řídící tým (vedoucí pracovních skupin
a odborníci na KP), pracovní skupina pro plánování (zástupci zadavatele,
poskytovatelů, specialisté), pracovní skupina pro řízení informací KP
(specialisté, zástupci zadavatele), pracovní skupina pro hodnocení (tým pro
hodnocení realizace KP a tým pro hodnocení efektivity KP) a další pracovní
skupiny realizující konkrétní odborné úkoly KP
Odborná rovina procesů komunitního plánování – pracovní skupiny
Pracovní skupiny KPSS jsou složeny ze zástupců poskytovatelů, zadavatelů a
uživatelů sociálních služeb. Jsou zapojováni do tvorby komunitního plánu,
tvoří skupiny podle cílových skupin klientů poskytovaných služeb:
 Děti, mládež a rodina
 Osoby v krizi
 Národnostní a etnické menšiny
 Osoby se zdravotním postižením
 Senioři
Schvalovací orgány procesů KPSS
Schvalovacími orgány procesů KPSS jsou: Rada města Vejprty a
Zastupitelstvo města Vejprty
6
Demografická analýza města Vejprty
V tomto dokumentu je uveden výtah z demografické analýzy města Vejprty
(celé znění je zveřejněno ve zprávě „Výstupy analýz zpracovaných v rámci
projektu CZ.04.1.05/3.2.25.1“ na internetových stránkách města). Demografie
je v tomto případě nahlížena z pohledu systému sociálních služeb, zahrnuty
jsou v ní sociálně demografické údaje a jejich trendy, které mají bezprostřední
vliv na sociální služby, jejich vývoj a plánování.
Pohyb obyvatelstva ve Vejprtech
V současné době žije ve Vejprtech 3 118 obyvatel. Pohyb počtu obyvatelstva
ve městě Vejprty v uplynulých patnácti letech je znázorněn na následujícím
grafu.
Graf pohybu obyvatelstva v obci Vejprty mezi lety 1991 - 2007
Z grafu je patrné, že vývoj počtu obyvatel ve Vejprtech v posledních několika
letech lze dělit na dvě etapy. Mezníkem je rok 2000. Do konce tisíciletí
statistiky zaznamenávaly mírný nárůst obyvatel (nejvíce v roce 1998 –
celkem 3 412), zatímco po překročení roku 2000 již nedochází k přírůstku
obyvatel a počet lidí žijících ve Vejprtech plynule klesá. Jak bylo uvedeno,
v současné době žije ve Vejprtech 3 118 obyvatel (číslo vychází ze záznamů
městské matriky, sčítání proběhlo v červnu 2007). Počet cizinců, kteří jsou
přihlášení k dlouhodobému pobytu je 205, 2 cizinci jsou přihlášení k trvalému
pobytu.
Ukazatel, který ovlivňuje přirozený pohyb obyvatel ve Vejprtech, je
přirozený přírůstek (jde o poměr narozených a zemřelých obyvatel). Jeho
hodnoty jsou ve Vejprtech opakovaně za poslední desetiletí záporné (více
obyvatel Vejprt za rok zemře než se jich narodí). Nejrizikovější byl v tomto
ohledu rok 2003, kdy byla zjištěná hodnota přirozeného přírůstku -23.
Naopak v posledních letech (2004, 2005) nejsou již zjištěné hodnoty natolik
výrazné (1, resp. -2).
Dalším faktorem, který ovlivňuje pohyb obyvatelstva ve Vejprtech, je
migrace. Nejznatelnější vliv migrace na celkový počet obyvatel ve Vejprtech
bylo možné sledovat v polovině 90. let minulého století (roky 1995 až 1997),
významně se migrace projevuje také v posledních zaznamenaných letech. Z
důvodu nízkých hodnot přirozeného přírůstku především migrace určuje stav
obyvatel ve městě. Migrační saldo (poměr přistěhovalých a vystěhovalých
obyvatel) bylo během prvních sedmi let 21. století střídavě kladné a záporné
(nejvýraznější kladnou hodnotu dosahovalo v roce 2002, kdy se do Vejprt
přistěhovalo 31 lidí, zatímco nejvíce záporné hodnoty byly zjištěny v roce
7
2004, kdy v důsledku migrace ubylo ve Vejprtech 36 obyvatel). Z doložených
hodnot je těžké vysledovat jakékoliv migrační trendy a předpovědět tak vliv
migrace na vývoj počtu obyvatel v následujících letech. Projekce vývoje
obyvatelstva vypracovaná ČSÚ na krajských úrovních vlivy migrace
nezohledňuje.
Věková struktura obyvatel Vejprt a její vývoj
Věková struktura obyvatelstva města Vejprt v základních rysech odpovídá
věkové struktuře obyvatelstva celé České republiky. Proces stárnutí
obyvatelstva (zvyšování poměru nejstarších věkových skupin obyvatel v celé
populaci) se v České republice výrazně urychlilo v 90. letech minulého
století, od kdy klesá porodnost, a tím počet a podíl dětí v populaci. Podíl osob
starších 65 let v populaci České republiky byl v roce 2005 na úrovni 14,2%,
v nejbližší době se však bude zvyšovat, neboť se věku 60 let začínají dožívat
početnější generace narozené koncem čtyřicátých let. Průměrný věk obyvatel
České republiky bude v roce 2030 podle všech variant prognóz ČSÚ přibližně
46 let. Srovnání věkové struktury obyvatelstva podle základních věkových
skupin ve Vejprtech, Ústeckém kraji a České republice je v následujícím
grafu.
Graf věkové struktury obyvatel v roce 2005 - srovnání
Ze srovnání, uvedeném v předcházejícím grafu, vyplývá, že Vejprty mají
relativně příznivý podíl mladšího obyvatelstva a obyvatelstva v produktivním
věku (oproti celorepublikovému průměru, který činí 14,6%, spadalo ve
Vejprtech 15,9% obyvatel do nejmladší věkové skupiny, podíl obyvatel
v produktivním věku přesahoval republikový průměr o 3,2 procentní body).
Dokreslením tohoto stavu jsou také dosažené hodnoty průměrného věku
obyvatel. Aktuální údaje ČSÚ uvádějí, že v roce 2007 byl průměrný věk ve
Vejprtech 38,7 let, zatímco průměr Ústeckého kraje činí 39,7 let a hodnota
pro Českou republiku činila 40,4 let.
Demografické projekce, zohledňující vývoj věkové struktury obyvatelstva až
do roku 2050, jsou zpracovány pouze na úroveň krajů. Podle předpokladů
projekce pro Ústecký kraj je zřejmý trend snižování počtu obyvatel ve věkové
kategorii 0-14 let (podle závěrů této projekce bude v roce 2050 pouze 13,2 %
obyvatel mladších 14-ti let) a početní nárůst v kategorii 65 a více let (v roce
2050 by podle projekce mělo v Ústeckém kraji být 30,3% obyvatel starších
8
65-ti let). Počet obyvatel starších 65 let se v Ústeckém kraji vyrovná počtu
dětí ve věku 0-14 let již v roce 2011.
Jak bylo uvedeno, Vejprty mají oproti průměru Ústeckého kraje příznivější
věkové složení obyvatelstva, a tak lze trendy vývoje věkové struktury
obyvatelstva předložené projekcí ČSÚ očekávat ve Vejprtech s několikaletým
zpožděním (ve Vejprtech bude přelomovým rokem, kdy počet obyvatel
v nejstarší věkové kategorii převýší počet osob v nejmladší věkové skupině,
pravděpodobně rok 2012 nebo 2013). Výrazný nárůst obyvatel nad 65 let se
samozřejmě také promítne do zvýšené poptávky po sociálních službách
(cílová skupina senioři, zdravotně postižení). Populační stárnutí se stane
závažným sociálním a ekonomickým problémem, jehož řešení bude
vyžadovat opatření na místní i celorepublikové úrovni.
Nutno připomenout, že uvedená projekce je statisticko-matematickým
modelem, který nezahrnuje (pro svou nepředpověditelnost) vlivy migrace na
celkový počet a věkovou strukturu obyvatelstva.
Socioekonomická charakteristika města Vejprty
Od roku 1990 patří Ústecký kraj mezi oblasti nejvíce postižené
nezaměstnaností. Dramatický je dopad útlumu těžebního a těžkého průmyslu
a nedokončená restrukturalizace hospodářství. Významnou úlohu hraje také
nepříznivá demografická skladba obyvatelstva, jeho nižší úroveň vzdělání a
nevyhovující kvalifikace.
Mezi hlavní problémy trhu práce ve Vejprtech spadá výrazně nízká nabídka
pracovních míst, omezená dopravní spojení do průmyslových oblastí regionu
a všeobecně nízký zájem zaměstnavatelů rozvíjet podnikatelské aktivity
v horské části regionu (spojené s vysokými provozními náklady a nejistou
dopravní dostupností v zimních měsících pro větší vozidla).
V roce 2006 činila registrovaná míra nezaměstnanosti v mikroregionu Vejprty
18,2% (mimo Vejprt spadají do mikroregionu také obce Loučná pod
Klínovcem, Kovářská, Kryštofovy Hamry a Měděnec), což byla nejvyšší
hodnota v celém chomutovském regionu. Pro samotnou obec Vejprty činila
hodnota tohoto ukazatele 19,6%. Každý pátý obyvatel Vejprt v ekonomicky
aktivním věku je nezaměstnaný.
Mezi hospodářskými procesy na národní, regionální a místní úrovni lze
zaznamenat souvislost. Vývoj registrované míry nezaměstnanosti ve
Vejprtech mezi lety 2000-2006 prakticky kopíruje trend v celé České
9
republice, s tím, že dosažené hodnoty sledovaných měr jsou ve Vejprtech
vždy v průměru o 10 procentních bodů vyšší (zatímco například v roce 2006
byla míra registrované nezaměstnanosti pro celou Českou republiku 7,8%, ve
Vejprtech činila hodnota ukazatele 19,6%).
Aktivity podporující restrukturalizaci průmyslu, příchod potenciálních
investorů a vznik nových pracovních míst jsou výrazně ovlivněny
vzdělanostní a kvalifikační strukturou obyvatelstva. Srovnání vzdělanostní
struktury Vejprt, Ústeckého kraje a celé České republiky je znázorněno
v následujícím grafu.
Graf vzdělanostní struktury obyvatelstva dle údajů ze SLBD 2001
Z porovnání ukazatelů dosaženého vzdělání uvedených v předešlém grafu
vyplývá, že jak proti průměru Ústeckého kraje, tak proti průměru celé České
republiku jsou Vejprty městem méně vzdělaných lidí. Například zastoupení
osob s nejvyššími stupni ukončeného vzdělání (vyšší odborné a
vysokoškolské) je v průměru v České republice oproti Vejprtům více než
trojnásobné (v roce 2001 tato skupina dosahovala v České republice 12,4%,
zatímco ve Vejprtech činil součtový index 4,5%).
Největší problémy s pracovním umístěním mají podle analýz pracovních
úřadů dlouhodobě osoby s nižším stupněm vzdělání, než je střední
s maturitou. Podíl takových činí ve Vejprtech přes 40%. K výrazným počtům
na straně nabídky výkonu pomocné a nekvalifikované práce nejsou na straně
poptávky prakticky žádná volná pracovní místa.
Dalším nepříznivě působícím faktorem je velká vzdálenost Vejprt od
okolních průmyslových zón a větších měst, což znesnadňuje možnost získat
zaměstnání mimo město.
V situaci, kdy se nepodaří vhodnou prorozvojovou hospodářskou politikou
region ekonomicky revitalizovat, dojde ve struktuře populace města Vejprt
ke koncentraci sociálně slabých skupin, což bude provázeno zvýšeným
výskytem sociálně patologického chování.
Lidé se zdravotním postižením ve Vejprtech
Osob se zdravotním postižením, kteří v současné době žijí na území města
Vejprty, je podle odhadů odborných pracovníků přibližně 292. Z toho
10
evidovaných držitelů průkazek mimořádných výhod II. stupně, ZTP, je 240
osob. Dalších 52 osob je držitelem průkazek III. stupně, ZTP/P.
Jedná se o potencionální uživatele sociálních služeb bez rozdílu, zda žijí
v domácím přirozeném prostředí, nebo zda jsou umístěni v některém
z místních domovů ústavní péče. Kapacita ústavních služeb je v současné
době na počty klientů postačující, ale zcela naplněna. S výhledem do
budoucna a v souvislosti s naznačeným demografickým vývojem populace
Vejprt, který je spojený se stárnutím obyvatelstva, bude zřejmě nepostačující.
Etnické menšiny ve Vejprtech
Příslušnost jedince k některé z národnostních skupin je v České republice
opakovaně zjišťována při SLDB tzv.deklaratorní metodou. Každý občan má
právo svobodně, na základě vlastního rozhodnutí prohlásit, které národnostní
skupiny se cítí být příslušníkem. Jsou s tím spojena některá zkreslení - např.
během posledních dvou cenzů došlo k úbytku deklarovaných příslušníků
romské národnosti. Zatímco v roce 1991 se k této národnosti přihlásilo 32 903
obyvatel, při posledním sčítání tak učinilo již jen 11 746. K romské
národnosti se hlásí jen menší část jejích příslušníků a v praxi nejsou tyto
údaje využitelné.
Podle údajů z posledního sčítání (2001) žije na území města Vejprt celkem
376 příslušníků německé národnosti, 162 příslušníků slovenské národnosti,
60 příslušníků vietnamské národnosti, 57 příslušníků romské národnosti, 12
příslušníků polské národnosti a 5 příslušníků ukrajinské národnosti. Relativní
vyjádření národnostního složení obyvatel Vejprt je uvedeno v následujícím
grafu.
Graf Národnostní struktura obyvatel ve Vejprtech – SLBD 2001
Také ve Vejprtech se při posledním sčítání lidu většina Romů přihlásila k jiné
národnosti, než je národnost romská (podle výsledků šetření šlo zřejmě
zejména o národnost slovenskou a českou). Odhady terénních pracovníků
v současnosti počet příslušníků romského etnika stanovují přibližně na 350.
Terénní sociální pracovník pravidelně navštěvuje uživatele v jejich
přirozeném prostředí a snaží se zlepšit spolupráci a komunikaci mezi
menšinami (především Romy) a institucemi. Dle posledních dat terénního
sociálního pracovníka je počet klientů zhruba 150.
Občanů vietnamské národnosti žije v současnosti na území města Vejprt
podle odhadů přibližně 100 (neexistuje oficiální sčítání, evidence). Většina z
11
nich má trvalý pobyt mimo město. Ve Vejprtech žijí a pracují v drtivé většině
jako obchodníci na tržištích. Vietnamská komunita je uzavřená a nepřístupná,
výrazným faktorem ovlivňujícím komunikaci s příslušníky komunity je také
jazyková bariéra. Je velmi těžké, ne-li zcela nemožné dopátrat se přesných
údajů a počet lze určit jen hrubým odhadem. Podobně jako u Rómů počty
Vietnamců každým rokem narůstají. Všechny uvedené faktory se
pochopitelně již odrážejí nebo se budou zanedlouho odrážet na skladbě a
finanční náročnosti systému sociálních služeb.
Závěr
Demografické ukazatele uvedené v této kapitole nutně zasahují do plánování
budoucí podoby sociálních služeb ve Vejprtech. Vývoj počtu obyvatel, jeho
věkové struktury, jeho migrační tendence, jednoznačně determinují poptávku
po určitých druzích služeb. Jistá výhoda Vejprt spočívá v tom, že oproti
jiným regionům, zde má dynamika demografického vývoje přibližně tříleté
zpoždění.
Místní sociologické šetření
Za účelem zmapování potřeb obyvatel města Vejprty v oblasti sociálních
služeb proběhlo během června 2007 dotazníkové šetření. V tomto dokumentu
je uveden výtah ze závěrečné zprávy šetření, jehož plná verze je součástí
materiálu „Výstupy analýz zpracovaných v rámci projektu
CZ.04.1.05/3.2.25.1“ zveřejněného na internetových stránkách města.
Tazatelé oslovili celkem 197 respondentů. Sledováno bylo několik témat:
•
•
Závažnost vybraných sociálních problémů ve Vejprtech - nejčastěji
volenou variantou byla nezaměstnanost (označilo 65,5% dotázaných),
následovaná lhostejností lidí (31,5%) a malou snahou úřadů řešit
problémy (30,5%). Naopak, jako nejméně problematickou se občanům
města Vejprty jeví oblast péče o seniory a otázka bezdomovectví.
Osobní zkušenost respondentů se sociálními službami - nejčastěji
zmiňovaným byl Sociální odbor MěÚ Vejprty a vstřícnost a ochota jeho
zaměstnanců (podobnou zkušenost uvedlo celkem 27 respondentů).
Ostatní zjištěné zkušenosti respondentů jsou uvedeny v následující
tabulce (zahrnuty jsou pouze služby sociální).
Tab 1
• Potřebnost uvedených druhů sociálních služeb - výrazných hodnot (více
než ¾ dotázaných je vnímá jako potřebné) dosáhly služby stravování pro
12
seniory, domovy pro seniory, domácí ošetřovatelská péče, pečovatelská
služba a služby pro osoby se zdravotním postižením, naopak jako nejméně
potřebné vidí obyvatelé Vejprt služby centra pro práci s romskou
komunitou a centra pro uživatele návykových látek - v obou případech
převažoval počet respondentů s odmítavým názorem nad počtem
respondentů s názorem kladným.
• Spokojenost s nabídkou sociálních služeb ve Vejprtech - nejčastěji
zmiňovaným tématem bylo zdravotnictví (nedostupnost lékařské
pohotovosti, zubařské ordinace). Respondenti dále postrádají
pečovatelskou a asistenční službu (pro seniory a osoby se zdravotním
postižením). Za povšimnutí stojí vyslovená potřeba centrální vývařovny –
stravování, požadavek rozšíření volnočasových aktivit určených dětem a
dospívajícím.
• Ochota připlácet na poskytování sociálních služeb – největší ochoty
doplácet se dočkaly volnočasové aktivity pro děti a mládež, následovány
službami pro seniory. Naopak, více jak polovina dotázaných respondentů
není ochotna připlácet na pomoc lidem bez domova, péči o etnické
menšiny a pomoc lidem s drogovou závislostí. Detailní přehled zjištěných
výsledků je zpracován v následujícím grafu (jsou v něm odděleny služby
jednoznačně definované jako sociální od služeb širšího záběru):
Graf Ochota připlácet na vybrané druhy služeb
• Doporučení, náměty respondentů pro oblast sociálních služeb – odpovědi
respondentů se nejčastěji týkaly volnočasových aktivit pro děti a mládež
(„více aktivit pro děti, aby nemohly myslet na lumpárny“), kapacit a
kvality služeb v Domově důchodců a aktivit pro seniory. Podrobný výčet
uvedených odpovědí je zpracován v následující tabulce.
Tab 2
SWOT analýza sociálních služeb
Kapitola popisuje situaci v oblasti sociálních služeb ve Vejprtech z pohledu
poskytovatelů. Jsou v ní uvedeny rozvahy (výstupy) pro každou z pracovních
skupin komunitního plánování.
SWOT analýza je efektivní nástroj, který umožňuje zjistit a vyhodnotit
podobu vnitřních i vnějších činitelů ovlivňujících systém sociálních služeb.
13
Popisuje jak skutečný stav, tak potřebné změny nezbytné pro přeměnu
slabých stránek v silné a případnou eliminaci rizik spojených s vývojem.
Jádro SWOT analýzy spočívá v klasifikaci a ohodnocení jednotlivých faktorů
ve čtyřech dimenzích. SWOT je zkratka složená ze začátečních písmen
anglických termínů STRENGHTS – silné stránky, WEAKNESSES – slabé
stránky, OPPORTUNITIES – příležitosti, THREATS – ohrožení.
Výstupy SWOT analýzy jsou vhodné jako podklady pro další strategické
plánování. Kvalitně provedená SWOT analýza umožňuje odhalit podstatu
problému a poukázat na strategické faktory, kterým je nutné věnovat
zvýšenou pozornost. Protože SWOT analýza mapuje současný stav, lze ji také
využít jako dlouhodobé měřítko stavu systému sociálních služeb.
14
SWOT ANALÝZA - Pracovní skupina pro Děti, mládež a rodinu
Tab 3
SWOT ANALÝZA - Pracovní skupina pro Národnostní a etnické menšiny
Tab 4
SWOT ANALÝZA – pracovní skupina pro Seniory
Tab 5
SWOT ANALÝZA - Pracovní skupina pro Osoby v krizi
Tab 6
SWOT ANALÝZA - Pracovní skupina pro Osoby se zdravotním postižením
Tab 7
Komunitní plánování sociálních služeb města Vejprty
Metodika plánování
Plánování sociálních služeb vychází z postupů strategického plánování. Proto
také přejímá pojmy a strukturu strategického plánu. Strategické plánování
umožňuje rozdělit vytváření společného postupu do kroků. Ve svém výsledku
lze touto metodou vybrat aktivity a projekty, které jsou klíčové pro naplnění
společné představy a získat pro ně společnou transparentní podporu.
Obr 1
Předpokladem pro strategické plánování jsou formulované vize a poslání.
• Vize - definuje budoucí stav, jehož chceme v dlouhodobé perspektivě
dosáhnout („Jak by měl systém sociálních služeb města Vejprty a jeho
naplňování vypadat za cca 15 – 20 let?“)
• Poslání – vyjadřuje smysl existence systému či organizace a jeho úlohu
při naplňování potřeb klientů či uživatelů („Proč je systém sociálních
služeb města Vejprty zřízen a kým, komu má sloužit a jakým způsobem?“)
Komunitní plánování obsahuje složku priorit a opatření vedoucích k jejich
naplnění.
• Priority
Základem střednědobého plánu je stanovení jednoznačných cílů.
Priority jsou strategicky důležité procesy, na které se chceme zaměřit,
abychom dosáhli žádaného budoucího stavu definovaného cíli.
Naplnění priorit, tedy dosažení úspěchu, musí být měřitelné, proto pro
každou prioritu stanovujeme měřitelné indikátory dosažení.
• Opatření
15
Faktory, které mají kritický význam pro dosažení priorit, jsou obecně
nazývány jako klíčové faktory úspěchu (popisují konkrétní situaci, nebo
stav, ve kterém musíme být jako realizátoři plánu sociálních služeb určitě
úspěšní a to z hledisek: společenské odpovědnosti, financí, interních
procesů i využití lidských zdrojů).
V případě komunitního plánování je nutné v rámci jednotlivých priorit
definovat konkrétní opatření, jejichž realizace povede k naplňování
klíčových faktorů úspěchu.
Opatření jsou tedy strategií, jak jednotlivé priority uskutečnit.
Délka opatření musí odpovídat reálným možnostem jejích naplnění.
Realizační plán
Každé opatření je následně nutné podrobně rozpracovat do úrovně
(realizačních) aktivit.
Logický systém rozpracování opatření do aktivit vázaných na roční rozpočet
se souhrnně nazývá realizačním plánem. Pro naplnění jednotlivých aktivit
můžeme vypracovat konkrétní realizační projekty.
Komunitní plán
Vize
Kvalitní systém sociálních služeb, reagující na potřeby uživatelů,
zohledňující vývojové sociální trendy regionu. Systém, který je ekonomicky
výhodný a udržitelný, zohledňuje dostupnost a včasnost sociálních služeb a je
zaměřený na rozvoj služeb umožňujících zůstat klientům v přirozeném
sociálním prostředí.
Poslání
Otevřený způsob plánování sociálních služeb s aktivní účastí obyvatel města.
Tedy takové plánování, které umožňuje rovné zapojení zadavatelů,
poskytovatelů, uživatelů těchto služeb i veřejnosti.
Priority
Priorita č. 1 - zdravý rozvoj města nabízející možnosti mladým lidem
a rodinám
Priorita č. 2 - budovat kvalitní sociální systém služeb
Priorita č. 3 vytváření možností pro tvorbu nových pracovních příležitostí
Priorita č. 4 cílené vytváření finančních prostředků pro udržení a rozvoj
sociálních služeb a sociální rozvoj města
Opatření
16
Definice pojmů uváděných v tabulkách opatření:
Opatření - přesně definované měřitelné kroky vedoucí k naplnění priority.
Přínosy – co konkrétního město získá realizací opatření.
Monitorovací ukazatel – jednotka, kterou můžeme změřit naplnění opatření
(např. počet služeb, počet zapojených občanů, počet nových klientů,
schválený postup apod.)
Aktivity – výčet konkrétních aktivit potřebných k realizaci opatření.
Předpokládané zdroje – tam, kde je možné určit, jaké zdroje jsou potřeba a
v jakém množství, případně určení druhu zdroje.
Odpovědní účastníci KPSS – kdo je odpovědný za jakou aktivitu.
Priorita č. 1:
rodinám
Tab 8
Tab 9
Tab 10
Priorita č. 2:
Tab 11
Tab 12
Tab 13
Tab 14
Priorita č. 3:
Tab 15
Tab 16
Priorita č. 4:
Zdravý rozvoj města nabízející možnosti mladým lidem a
Budovat kvalitní sociální systém služeb
Vytváření možností pro tvorbu nových pracovních příležitostí
Cílené vytváření finančních prostředků pro udržení a rozvoj
sociálních služeb a sociální rozvoj města
Tab 17
17
Pro město Vejprty zpracovala v rámci projektu Komunitní plán města Vejprty
financovaného ze Společného regionálního operačního programu S2Splus,
spol. s r.o.
Autoři Mgr. Michal Tomčík, Mgr. Petr Peniška
Grafická úprava Mgr. Petr Havlík
© S2Splus, spol. s r.o. 2007
18