studijní opora
Transkript
studijní opora
Tchaj-wan – malá Čína Kateřina Szokalová ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Dějiny První lidské osídlení na ostrově se datuje do období před 40 000 lety. Původní obyvatelé pravděpodobně pocházeli z oblasti Filipín, Indonésie a Polynésie. V období mezi 13. a 16. stoletím navštěvovali ostrov čínští rybáři a piráti z jihovýchodní Asie. V roce 1544 pluli kolem ostrova Portugalci a pojmenovali jej Ilha Formosa, což znamená Krásný ostrov. V první polovině 17. století se o Tchaj-wan začali zajímat Španělé a Portugalci, kteří zde chtěli založit vlastní kolonie. Holanďané zbudovali roku 1624 na jihu ostrova, na okraji původního hlavního města, Tchaj-nanu, pevnost Fort Zeelandia. V roce 1662 Čeng Čcheng-kung (Koxinga), původně pirát, který bojoval ve jménu dynastie Ming, porazil Holanďany a donutil je k odchodu z ostrova. Po Koxingově smrti byl ostrov roku 1683 připojen dynastií Čching k území Číny. Tchaj-wan z pohledu čínské vlády je součástí území pevninské Číny, ovšem z pohledu obyvatel Tchaj-wanu se jedná o samostatný ostrovní stát. Geografie Ostrov leží jihovýchodně od pobřeží Číny, přes Tchajwanskou úžinu sousedí s čínskou provincií Fu-ťien. Severně od ostrova se rozprostírá Východočínské moře, které se směrem na jih vlévá do Tichého oceánu. Západní část ostrova je nížinatá a navazuje tak na mělké dno Tchajwanského průlivu. Východní část je hornatá. Pohoří, které se táhne po celé délce ostrova, má více než 200 vrcholků a dosahuje výšky kolem 3 000 m. n. m. Většina těchto vrcholů je celoročně pokryta sněhem, což působí velmi dominantně v kontrastu s vodní hladinou oceánu, která je vzdálena vzdušnou čarou pouze 50 km. Tento kontrast ohromil portugalské mořeplavce – odtud název Ilha Formosa. Nejvyšší horou Tchaj-wanu je Nefritová hora, tyčící se do výšky 3 952 m. Mezi další turisticky atraktivní velikány patří například Sněžné hory nebo Alishan. Centrální horský masiv se dělí na severní a jižní část, které jsou odděleny řekou Hua-lien. Tato řeka protéká soutěskou Taroko, kde hory spadají přímo do oceánu na východním pobřeží. Nejdelší řekou ostrova je Choshui, měřící 186 km. Západní část Tchaj-wanu je nížinatá a úrodná, proto je zde možno nalézt množství zavodňovaných terasovitých polí pro pěstování různých plodin, zejména rýže. Z územního hlediska se Tchaj-wan dělí na regiony. Hlavním městem je Tchaj-pei, ležící na severu ostrova u delty řeky Danshui. K území Tchaj-wanu patří i souostroví Peskadory, Kinmen, Matsu, a Zelený a Orchidejový ostrov. Podnebí Většina ostrova leží v subtropickém pásmu. Díky obrovským výškovým rozdílům můžeme ale na ostrově najít i oblasti s tropickým klimatem nebo klimatem podobným alpskému. Podnebí ostrova je ovlivněno monzuny, které jsou způsobené výměnou vzduchu mezi oceánem a čínskou pevninou. Od října do března vane severovýchodní monzun, který přináší srážky na severní část ostrova. Od května do září vane jihozápadní monzun, který vyvolává deště na jihu ostrova. V období od července do září sužují ostrov tajfuny, které způsobují velké škody v oblasti zemědělství (sesuvy půdy, ničení úrody). Tajfuny se objevují v průměru třikrát až čtyřikrát za sezónu. Mnohdy při nich spadne až 300 mm srážek za den. Léta na Tchaj-wanu jsou dlouhá, dusná a vlhká. Průměrná teplota je 25°C. Zimy jsou krátké a mírné, s teplotami kolem 19°C. Zajímavosti Protože Tchaj-wan, stejně jako Japonsko, leží v seizmicky aktivní oblasti, velké nebezpečí tu představuje zemětřesení. Touto skutečností je ovlivněna architektura měst. Nejznámější budovou ostrova je mrakodrap Taipei 101. Má 101 pater nad povrchem a 5 pater pod zemí; dosahuje výšky 509 m. Tato budova byla otevřena roku 2004 a do roku 2010 byla nejvyšší budovou na světě. Zajímavostí této stavby je tzv. Dumper baby – těžiště, které je zavěšeno uprostřed budovy mezi patry 87–92, a které udržuje stabilitu budovy při zemětřesení. V budově je výtah pohybující se rychlostí 60,6 km/h. Jídlo Hlavním produktem na Tchaj-wanu je vepřové a kuřecí maso. Hovězí není moc rozšířené, neboť část obyvatelstva vyznává buddhismus. S polohou ostrova souvisí i významný podíl mořské stravy, především ryby (tuňák, mořský okoun, sardinky, ančovičky), mušle, sépie, chobotnice a krevety. V zemědělské produkci jsou významnými plodinami rýže, kukuřice, a sója. Sója má velmi širokou škálu využití. Od sójových bobů a sójového masa až po sójové mléko a výrobky z něj (tofu – sójový tvaroh). Další významnou surovinou je čaj. Na Tchaj-wanu je nejvíce rozšířen Oolong, též znám jako Wulong. Obecně se na Tchaj-wanu večeří na ulici, přesněji na nočním trhu. Jedná se o místo, na kterém se koncentrují hladoví strávníci a stánkaři se svou pojízdnou či pevnou kuchyní. Mezi nejznámější chody nočního trhu patří hovězí na červeno, taštičky (jiaozi) s výběrem náplní, kuře Kungpao, smradlavé tofu, smažené nudle s masem či plody moře, smažená rýže, dezerty a čerstvé ovoce připravené k okamžité konzumaci. Kromě jídla se na nočním trhu prodává také čaj. Populárním nápojem v Asii je v dnešní době Bubble tea neboli Perlový čaj, který obsahuje černý či zelený čaj, mléko a tapiokové kuličky. Tradičním dezertem jsou Měsíční koláčky, malé dortíky s ananasovou náplní, kterými se obdarovávají obyvatelé Tchaj-wanu během Svátku středu podzimu. Výběr ovoce je velmi pestrý, exotický. Typickým ovocem pro tuto subtropickou oblast je papája, guava, karambola, ananas, různé druhy citrusů (několik druhů mandarinek podle velikosti a barvy slupky i dužiny), melouny. Nejvíce konzumovanou zeleninou jsou sójové lusky, fazolové lusky, výhonky bambusu, kukuřičné klasy, kořen lotosu a nejrůznější houby. Národní parky Na území Tchaj-wanu se nachází osm národních parků, které zabírají 7 151,85 km2, což je 8.6 % území celého ostrova. Národní park Kenting (326,31 km2 z toho 149 km2 vodní plochy), Národní park Kinmen (37,8 km2), Národní park Shei-Pa (768,5 km2), Národní park Taroko (920 km2), Národní park Yangmingshan (114,56 km2), Národní park Yushan (1054,9 km2), Národní park Dongsha Marine (3536,68 km2, z toho pouze 1,74 km2 pevniny) Národní park Taijiang (393,1 km2 z toho 344,05 km2 vody). Kenting Kenting byl založen v roce 1984, a je tak nejstarším parkem na ostrově. Nachází se na nejjižnějším cípu pevniny. Je známý pro své tropické klima, krásné horské scenérie a pláže. Od roku 1995 se tu každý rok v březnu koná mezinárodní rockový festival. Park je od severu k jihu rozdělen dlouhou úzkou nížinou na dvě části. V této nížině se nachází jezero Longyuantan. Na jeho východním břehu můžeme najít tropické korálové útesy, na severu velké množství hor a na jihu kopcovitou krajinu a korálové náhorní plošiny. Na východní straně korálových plošin najdeme unikátní písečné řeky, vodopády a vápencové jeskyně s krápníky. Park je také zimovištěm mnoha druhů ptactva. Taroko Park Taroko byl založen v roce 1986. Nachází se na východním pobřeží Tchaj-wanu a je tvořen 19 km dlouhým kaňonem, kterým protéká řeka Li-Wu a vytváří tak jednu z nejkrásnějších a nejhlubších mramorových soutěsek na světě. Jméno Taroko pochází z jazyka místních domorodců a znamená „velkolepý“. Krajina je různorodá, nalezneme zde jak subtropické, tak i jehličnaté lesy. Údolí jsou velmi strmá a stěny kaňonů jsou od sebe někdy jen několik desítek metrů vzdálené. Nejvyšší vrcholy přesahují 3000 m. n. m. Z fauny, která se na ostrově vyskytuje, můžeme zmínit 144 druhů ptáků (z nichž 10 % se vyskytuje pouze na Tchaj-wanu), 251 druhů motýlů, 32 druhů plazů a 18 druhů ryb. Z větších savců tu žijí například jeleni, kanci a medvědi. Yangmingshan Yangmingshan je nejmenším parkem ostrova, který se nachází nejseverněji, poblíž hlavního města. Jako jediný park zahrnuje oblast s vulkanickou činností. Je velmi významný vzhledem k přítomné fauně a floře. Vyskytuje se zde 1224 druhů rostlin z nichž jsou nejtypičtější slivoně, které na jaře kvetou a vzhledem k jejich hojnému výskytu se staly symbolem parku. V rámci zvířeny se v parku vyskytuje velké množství savců, 110 druhů ptáků a 47 druhů plazů. Mezi endemity (zvířata, která nežijí jinde na světě) patří například tchajwanská skalní opice (makak), tchajwanský kanec, tchajwanský zajíc, červená veverka, tchajwanská cibetka, tchajwanský krtek, bambusová zmije nebo kobra. Yushan Yushan je největším parkem Tchaj-wanu. Obklopuje nejvyšší horu ostrova. Jeho území je rozděleno do dvou zón: rekreační a chráněné. Do rekreační zóny je volný vstup, ale do chráněné zóny je vstup pouze s povolením. Tato oblast je významná pro výskyt endemické fauny a flory, mezi které patří tchajwanský modrý bažant, žlutá kuna, kočka leopardí, různé druhy motýlů, tchajwanský javor a několik druhů orchidejí.
Podobné dokumenty
Obsah - Roc Taiwan
jasný: Tchaj-wan je nezávislým a suverénním státem. Tchaj-wan není součástí
Číny a ani nespadá pod samosprávu ČLR.
85 % obyvatel Tchaj-wanu vztahuje naši
suverenitu pouze na ostrov Tchaj-wan,
Peska...
Měsíčník informací (archiv)
se přitom připravoval už od roku 1995,
k jeho schválení ale došlo až v roce 2000
po vleklém projednávání na půdě parlamentu. Zákon v zásadě určuje, v jakých
případech zasahuje stát – jedná se hlavn...