Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství luskovin Ing
Transkript
Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství luskovin Ing. Miroslav Hýbl, PhD. Množství bioprodukce luskovin v ČR (rok 2011) Bioprodukt Produkce (t) Výnos (t/ha) Hrách setý - polní 734 2.26 Peluška setá 149 1.24 Bob obecný 544 2.33 Lupina ssp. 220 1.62 Sója luštinatá 828 1.94 Zdroj: SVZ 2012 Hrách setý - polní Rod Pisum L. Hrách setý – krmný, peluška Hrách setý - dřeňový Hrách setý – polní Pisum sativum subsp. hortense žlutá zelená s redukovanou listovou plochou s konvenční listovou plochou Hrách setý - polní Rod Pisum L. Hrách setý – krmný, peluška Hrách setý - dřeňový Hrách setý – krmný, peluška - Pisum sativum subsp. arvense tmavohnědá světlehnědá Hrách setý - polní Rod Pisum L. Hrách setý – krmný, peluška Hrách setý - dřeňový Hrách setý – dřeňový Pisum sativum subsp. hortense var. medullare žlutá zelená s redukovanou listovou plochou s konvenční listovou plochou Rod Lupinus L. Lupina, syn. = vlčí bob Lupinus albus L. Lupina bílá Lupinus angustifolius L. Lupina úzkolistá Lupinus luteus L. Lupina žlutá Rod Vicia L. Bob obecný – Vicia faba L. krmný zahradní Význam luskovin potravina krmivo agrotechnika • • • • • • zlepšují půdní úrodnost přerušovač osevních sledů s vysokým zastoupením obilovin příznivé fytosanitární účinky poutání vzdušného dusíku pro svoji plnou potřebu i pro následné plodiny rozšiřují koloběh živin, kořenový systém zlepšuje fyzikální stav půdy % zastoupení luskovin na orné půdě: USA 32 %; Kanada 12,5 % ; EU 3,3 %; ČR <1 % Zdroj: M.Houba a kol., 2009 Obsahy N-látek u luskovin Hrách Bob Lupina Sója 22-25% 30-34 % 34-40 % 36-42 % Nutriční charakteristiky Fazol Čočka Cizrna Vigna 26-29 % 22-26% 28-30 % 22-28% Zdroj: M.Houba, 2011 Obsah inhibitorů trypsinu u různých plodin TIA (TIU / mg suš.) Průměr Variabilita Druh zrno 50 40 – 70 extrudovaná 8 4 – 14 mouka 5 3–8 Bob 4 3–5 Hrách 3 2 – 12 Lupina <1 <1 Sója Inaktivace tepelným zpracováním materiálů. Snížení aktivity inh. závisí na teplotě, době zahřívání, velikosti částic materiálu a obs. vody. Zdroj: INRA – UCAAB, 1995 Nejvýznamnější druhy luskovin Hrách setý Bob obecný Lupina ssp. (bílá, úzkolistá, žlutá)) Produkce (1000 t) HRÁCH - produkce v 10 státech s největší produkcí 4 000 Kanada 3 500 Francie 3 000 Ruská federace 2 500 2 000 1 500 Čína Indie Ukrajina USA 1 000 Australie 500 Německo 0 Spojené království Zdroj: Eurostat, 2012 Předplodinová hodnota hrachu • zlepšující vliv jen částečně kompenzovat zvýšeným hnojením • středně - hlubokokořenící (30-150 cm), • provzdušnění, vsakování vody, biologické zpracování půdy (proti zhutňování) • specifita výživy – z hlubších vrstev „vytáhnou“až 15,5 kg P(36 kg/ha P2O5) – exkrece N , 20-40 kg N + 5 kg z posklizňových zbytků – přibližně stejné množství K – zvýšení výnosu obilovin o 0,3 - 1 t/ha Zdroj: M.Hýbl. 2002 Výhody Fytosanitární účinky snížení výskytu černání pat stébel redukuje výskyt háďátka ovesného X Rizika reziduální dusík může zvýšit výskyt listových chorob (padlí, braničnatka, rzivost) nízký odplevelující účinek - pozor malá konkurenční schopnost hrachu Zdroj: M.Hýbl. 2002 Volba vhodné odrůdy Věstník ÚKZÚZ SEZNAM ODRŮD zapsaných ve Státní odrůdové knize k 15. 6. 2012 zahrnuje 39 odrůd. 23 DOMÁCÍCH + 16 ZAHRANIČNÍCH Pro lepší orientaci! Seznam doporučených odrůd pro rok 2013 10 ODRŮD www.ukzuz.cz Zdroj: M.Hýbl, 2008 Ekologické osivo – pouze hrách setý - zahradní odrůda OSKAR Trendy ve šlechtění hrachu 1993 1997 Volba vhodné odrůdy FRANCIE Listový typ NĚMECKO Afila typ Afila typ odolný k poléhání DÁNSKO Zdroj: Grain Legumes Základní principy zkoušení pro Seznam doporučených odrůd (SDO) Zkoušení registrovaných odrůd podle § 38 zákona č. 219/2003 Sb., o oběhu osiva a sadby Cíl: poskytnutí nezávislých informací o vlastnostech jednotlivých odrůd v půdně-klimatických podmínkách ČR Plodiny (19): – pšenice ozimá, pšenice jarní, ječmen ozimý, ječmen jarní, oves, žito ozimé, tritikale ozimé, hrách polní, řepka ozimá, řepka jarní, brambor pro výrobu škrobu, brambor, cukrovka, len přadný, jetel luční, jetel plazivý, vojtěška, jílek vytrvalý, sója Pokusná místa - ZS ÚKZÚZ - privátní zkušební stanice, šlechtitelské stanice, university výzkumná pracoviště atd. Ustanoveny odborné komise SDO pro jednotlivé plodiny nebo skupiny plodin - vydávají doporučení k zařazení odrůd, metodikám, výsledkům, publikaci výsledků SDO. Zdroj: T. Mezlík, 2008 Hrách polní Metodika Pokusy založeny v neúplných znáhodněných blocích typu α-design ve třech opakováních Výsev 1 mil. klíčivých semen, mořené osivo, meziřádková vzdálenost 12,5 cm, sklizňová plocha parcely 10 m2 Užití herbicidů a insekticidů dle potřeby, fungicidy se nepoužívají Hodnocení - stupnice 1-9 CAS, JAR, CHR, STV, ZAT, UHO, LIB, PJA, VER, CH, LU, SU Zdroj: T. Mezlík, 2008 ATLAS CPG - středně raná zelenosemenná odrůda, semeno válcovitého tvaru. Pěstitelská rizika: Výrazná nemá. Původ: SG-L 905 x Terno Udržovatel: SELGEN, a.s. Registrace: 2010 AUDIT CPG - středně raná žlutosemenná odrůda, semeno vejčitého tvaru. Přednosti: Středně vysoká odolnost proti poléhání před sklizní, středně vysoký až vysoký obsah dusíkatých látek. Pěstitelská rizika: Výrazná nemá. Původ: 93206 x Lumina Udržovatel: Limagrain Nederland B.V., Nizozemsko Zástupce v ČR: Limagrain Central Europe Cereals, s.r.o. Registrace: 2010 PO - udělena ochranná práva k odrůdě podle zákona č. 408/2000 Sb. CPG - udělena odrůdová práva Společenství (nařízení Rady (ES) 2100/94) CPA - podána žádost o udělení odrůdových práv Společenství (nařízení Rady (ES) 2100/94 AVANTGARDE CPG - středně raná žlutosemenná odrůda, semeno kosočtverečného tvaru. Pěstitelská rizika: Výrazná nemá. Původ: 93206 x Arosa Udržovatel: Limagrain Nederland B.V., Nizozemsko Zástupce v ČR: Limagrain Central Europe Cereals, s.r.o. Registrace: 2011 GAMBIT PO - středně raná žlutosemenná odrůda, semeno vejčitého tvaru. Přednosti: Vysoký výnos semene v první zkušební oblasti, středně vysoká odolnost proti napadení plísní šedou, středně vysoký až vysoký obsah dusíkatých látek, velmi nízká aktivita trypsin-inhibitoru. Pěstitelská rizika: Výrazná nemá. Původ: 1943/1289 x Kamelot Udržovatel: SELGEN, a.s. Registrace: 2011 PROPHET CPG - středně raná zelenosemenná odrůda, semeno kulovitého tvaru. Pěstitelská rizika: Výrazná nemá. Původ: Cebeco 1162 x Toskana Udržovatel: Limagrain Nederland B.V., Nizozemsko Zástupce v ČR: Limagrain Central Europe Cereals, s.r.o. Registrace: 2007 SALAMANCA CPG - středně raná žlutosemenná odrůda, semeno vejčitého tvaru. Přednosti: Vysoký výnos semene ve druhé zkušební oblasti, středně vysoká odolnost proti poléhání před sklizní. Pěstitelská rizika: Výrazná nemá. Udržovatel: Norddeutsche Pflanzenzucht Hans-Georg Lembke KG, Německo Původ: (UN.M1057 x (Santana x Laser) Zástupce v ČR: SAATEN - UNION CZ s.r.o. Registrace: 2011 SLOVAN PO - poloraná žlutosemenná odrůda, semeno kosočtverečného tvaru. Pěstitelská rizika: Menší odolnost proti napadení plísní hrachu a plísní šedou, nízký obsah dusíkatých látek. Původ: Classic x 5209/2141 Udržovatel: SELGEN, a.s. Registrace: 2008 STARTER CPG - poloraná žlutosemenná odrůda, semeno vejčitého tvaru. Pěstitelská rizika: Výrazná nemá. Původ: Univert x Hardy Udržovatel: SERASEM, Francie Zástupce v ČR: SAATEN - UNION CZ s.r.o. Registrace: 2009 TERNO CPG - středně raná žlutosemenná odrůda, semeno kosočtverečného tvaru. Přednosti: Středně vysoký až vysoký obsah dusíkatých látek. Pěstitelská rizika: Výrazná nemá. Původ: LU-134 x Rustic Udržovatel: SELGEN, a.s. Registrace: 2004 Odrůda předběžně doporučená ESO CPA - středně raná žlutosemenná odrůda, semeno vejčitého tvaru. Přednosti: Vysoký výnos semene v první a druhé zkušební oblasti, středně vysoká odolnost proti napadení plísní hrachu. Původ: Catania x Stabil Udržovatel: SELGEN, a.s. Registrace: 2012 Hodnocené parametry Odolnost k poléhání před sklizní průměrná hodnota 5 Afila typy odolnější než listové typy a pelušky Padlí Erysiphe polygoni Existují rezistentní odrůdy; v ČR prozatím pouze odrůda TUDOR Zdroj: M.Hýbl, 2008 Hodnocené parametry Komplex antraknóz Mycosphaerella pinodes + Ascochyta pisi Domácí materiály většinou odolné některé zahraniční mohou být problém Zdroj: M.Hýbl, 2008 Hodnocené parametry Komplex kořenových chorob Rhizoctonia solani Fusarium solani f.sp.pisi F. oxysporum f.sp.pisi Testy na F. ox. f.sp.pisi rasa 1 a 2 jsou prováděny Zdroj: M.Hýbl, 2008 … šlechtění hrachu … na odolnost ke kořenovým chorobám je problematické (nicméně možné) proto jsou důležitá preventivní opatření a dostatek informací pro rozhodování … Zdroj: M.Hýbl, 2008 Jak postupovat při rozhodování… Kolikrát byl na daném honu za posledních 11 let vyset hrách Získáte hodnotu mezi 0 – 8 Půdní typ – hloubka ornice a obsah jílových částic Získáte hodnotu mezi 0 – 2 Jaký byl výskyt symptomů kořenových chorob v osevním postupu předchozích letech. Získáte hodnotu mezi 0 - 10 Sečtěte získané koeficienty Hodnota 0 – 4, nízké riziko, pěstovat hrách je možné Hodnota 5 – 9, střední riziko, Rozhodněte se zda necháte provést test na kořenové choroby v autorizované laboratoři Hodnota 10 – 20, vysoké riziko, pěstování hrachu se nedoporučuje Hodnocené parametry Komplex viróz Žlutá fazolová mozaika Výrůstková mozaika hrachu Rezistentní odrůdy nejsou - nutnost zásahu proti vektorům (mšice, třásněnky, molice) S výjimkou odrůdy zahradního hrachu Twinset – rezist. PSbMV, citl. PEMV Kyjatka hrachová Zdroj: M.Hýbl, 2008 Kvalitativní parametry U luskovin/hrachu není tak propracován systém kvality jako např. u obilovin Podíl na sítě nad 7 mm Podíl na sítě 6-7 mm Výnos/obsah N-látek Aktivita trypsin inhibitoru Finometrické stanovení vařivosti, zralosti (zahradní h.) Zdroj: M.Hýbl, 2008 Kvalitativní parametry Výnos semene hrachu SDO 2009 – 2012 - 1. oblastV 104 102 100 100 % = 6,49 t/ha 98 96 94 92 90 88 Zdroj: ÚKZÚZ, 2013 Kvalitativní parametry Výnos semene hrachu SDO 2009 – 2012 - 2. oblastV 104 102 100 100 % = 5,75 t/ha 98 96 94 92 90 88 Zdroj: ÚKZÚZ, 2013 Osivo, příprava osiva, setí Pro setí používat vždy uznané osivo u kterého jsou ÚKZÚZ zaručeny osivové hodnoty. Pokud je používáno vlastní osivo nechat přezkoušet. Zkouší se i výskyt chorob a škůdců. Hrách je plastická plodina - nejvhodnější podmínky v mírných polohách s dobře rozdělenými srážkami ŘVT, BVT Pro zajištění dobré polní vzcházivosti je nutné zajistit výsev do hloubky 6 cm. zabezpečení vláhy (105 % hmotnosti semene) menší nebezpečí poškození ptactvem Výsevní množství. 0,9 - 1,1 MKS / ha listového typu 1,0 - 1,2 MKS / ha afila typu Termín výsevu - časný výsev - první dekáda jarních prací. zlepšený vývoj kořenového systému vytvoření 2. někdy 3. větví pevný porost s dostatečnou hustotou a tím i velkým počtem úponků Zdroj: M.Hýbl, 2008 Požadavky na prostředí min. teplota pro klíčení 3°C, po vyklíčení poškozován mrazem až při poklesu na -4 až -6°C půdy středně těžké, neutrální - mírně kyselé. Nesnáší těžké, zamokřené, kyselé půdy při výběru pozemku respektovat požadavky sklizně Zdroj: M.Hýbl. 2002 Možnosti pěstování hrachu • afila typy hrachu mají menší konkurenční schopnost vůči plevelům než listové typy • při pěstování hrachu v monokultuře bez použití pesticidů hrozí nebezpečí nadměrného výskytu plevelů • větší konkurenční schopnost vůči plevelům vykazuje směs: hrách listového typu + oves • výsevní norma pro ŘVT, BVT - 0,5 MKS hrách + 2 MKS oves • do směsí odrůdy hrachu: Adept, Komet • vhodné je použít odrůdu ovsa s kratší délkou stébla: Leo • izolace k zamezení mechanické příměsi (vyhl. 369/2009) – 2 m • izolace různých odrůd hrachu a pelušky – 200 m Zdroj: M.Hýbl. 2002 …pěstování hrachu ve směskách s obilovinou V organických i konvenčních podmínkách ukázaly: • vyšší výnos plodin ve směsce (IC) než v čistosevu • vyšší výnos N-látek u obiloviny nehnojených podmínkách • zrno pšenice z IC dosáhlo vždy pekařských parametrů, ačkoli nebylo použito N hnojení a pesticidy • podobné ekonomické výsledky IC • lepší dopad na životní prostředí (jedná se o ozimý hrách) Zdroj: M.Hýbl, 2008 Zařazení v osevním sledu, zdravotní stav • k závažným chorobám hrachu patří komplex kořenových chorob • oomycety přežívají v půdě až 4 roky, Aphanomyces až 9 let • oomycety hrachu neškodí na jiných druzích luskovin - bob, fazol atd. a opačně • hrách by neměl být řazen po sobě častěji než 1 krát za 7 let • toto omezující kriterium neplatí pokud střídáme různé druhy luskovin (hrách za 4 roky po něm bob) • významně snižuje obsah půdních oomycetů (až o 50 %) zařazení řepky do osev. sledu, zvyšuje se však zamoření fuzárii. Zdroj: M.Hýbl. 2002 Škůdci hrachu • okamžitě po vzejití listopas čárkovaný - okus listů, palistů • v pozdějších fázích mšice - kyjatka hrachová - přenos viróz Zdroj: M.Hýbl. 2002 Škůdci hrachu • ve stejném období jako kyjatka hrachová se vyskytuje mšice maková - přenos viróz Zdroj: M.Hýbl. 2002 Škůdci hrachu • ve fázi začátku kvetení zrnokaz hrachový znehodnocuje osivo částečná ochrana výsev raných odrůd (Menhir) Zdroj: M.Hýbl. 2002 Možnosti biologické ochrany proti škůdcům Predátoři Bejlomorka (Aphidoletes aphidimyza) – larvy - loví různé druhy mšic Klopuška skleníková (Macrolophus caliginosus) – loví molice, mšice, svilušky Hladěnka (Orius laevigatus) – loví třásněnky, drobné housenky motýlů, roztoče Využití: většinou ve sklenících Parazitoidi Mšicomar (Aphidius colemani) colemani) – samičky kladou vajíčka do těla mšic Mšicovník (Encarsia formosa) formosa) – samičky kladou vajíčka do larev molic Drobněnka (Trichogramma brassicae, brassicae, pintoi, pintoi, evanescens ) – parazituje larvy motýlů - (fazol – černopáska bavlníková) Využití: většinou ve sklenících, v kombinaci s dalšími druhy Hrudová, 2013 Možnosti biologické ochrany proti škůdcům Draví roztoči Amblyseius cucumeris – loví přednostně třásněnky, při nedostatku svilušky a pyl Phytoseiulus persimilis – potrava - sviluška chmelová, třásněnky a medovice Hypoaspis aculeifer – živí se larvami smutnic, muchnic a třásněnek Úskalí použití insekticidů Vybudování rezistence trvá ± 5 generací, tzn. poměrně krátce, protože některé druhy mšic mohou mít 17 generací / rok Hrudová, 2013 Přehlídky množitelských porostů • vyhláška č. 369/2009 • nařizuje přehlídku ve fázi kvetení a dozrávání • platí i pro lusko-obilní směsky (100 a více rostl. na 100 m2) • nejsou limitovány počty rostlin plevelů konkrétních druhů • limitován nejvyšší výskyt semen: • komonice – 0,3 % ve stupni C • šťovík 2 ks ve stupni SE, E 5 ks ve stupni C – kromě přímořského a menšího • Ascochyta ssp. – max. 10 % ve stupni SE, E – max. 15 % ve stupni C • Fusarium ssp. – max. 10 % ve stupni SE, E – max. 15 % ve stupni C Sklizeň a posklizňová úprava • sklizeň v plné zralosti – rostlina je celá suchá až na vrcholové části osivo je odrůdově vybarveno – tvrdé • optimální vlhkost 21 – 16 % vlhkosti semen • pod 16 % narůstá makro i mikro poškození, ztráty výdrolem • při nepříznivém počasí lze sklízet do vlhkosti 25 % • sklízet kombajnem, vybaveným zvedáky (nejlepší palalelogramové) • proti směru polehnutí • otáčky 500-600 ot./min., • mezera mez košem a bubnem 25-34 mm - vstup; 14-18 mm – výstup • síta 10 – 14 mm • nutno dodatečné seřízení • po sklizni nutno provést předčištění Zdroj:Houba, 2007 Dosoušení osiv • u osiv nutno provádět dosoušení • nejefektivnější aktivní větrání vrstvy semen studeným, nebo předehřátým vzduchem (o vlhkosti 60-65%) na vyšší nepohyblivé vrstvě • normovaná hodnota vlhkosti osiva 16 % • sušení při vyšších teplotách může způsobit pukání osemení • k poškození může dojít i pádem z výšky vyšší než 1,5 m Zdroj:Houba, 2007 např. v dopravnících Nejvýznamnější druhy luskovin Hrách setý Bob obecný Lupina ssp. (bílá, úzkolistá, žlutá) Bob obecný • • • • • • • • • • • Tradiční luskovina, vhodná do vlhčích pěstitelských oblastí Plocha 600 ha. Příčiny poklesu zájmu o jeho pěstování: pokles stavů hospodářských zvířat náchylnost k lámavosti lodyh a poléhání rostlin citlivost k nepříznivým půdním a klimatickým podmínkám Od roku 2001 jsou registrovány - odrůdy s nízkým obsahem taninů - Albi, Merlin, Mistral, Gloria nízký obsah taninu zdravotní stav srovnatelný s klasickými odrůdami kratší délka lodyhy – neláme se – menší výnos píce větší odolnost k lámavosti lodyh a poléhání • Současný trend je získat bělokvěté odrůdy s nízkým obsahem vicinu/konvicinu Zdroj: Hýbl, 2012 Důvody pro pěstování bělokvětého bobu Ve střední Evropě se pěstuje hlavně na zelené krmení, pro produkci na proteiny bohatých semen, odrůdy zahradního bobu jsou konzumovány jako zelenina. Zlepšující a přerušující plodina v osevních sledech. Význam pro ekologické zemědělství. Tradiční, barevně kvetoucí odrůdy obsahují tanin hořká chuť může snižovat chuťovou atraktivitu semen. Šlechtěním byly získány tzv. beztaninové, bělokvěté odrůdy, u kterých je tento nedostatek eliminován. V našich podmínkách je bob využíván jako krmná plodina jak na semeno, tak i k produkci píce. Je vhodným bílkovinným komponentem do krmných směsí pro všechny druhy hospodářských zvířat. Semena obsahují 30–34% N-látek, 6–7% vlákniny, 47–51% bezdusíkatých látek výtažkových, 33–40% škrobu, 0,9% tuku a 3,3–3,7% popelovin. Stravitelnost všech organických živin bobu je vysoká. Bob lze zkrmovat jako šrotovaný, nebo tepelně upravený. Tepelná úprava snižuje stupeň degradace proteinu v bachoru. … šlechtění bobu … na kvalitu • nízký obs. taninů • nízký obs. vicinu/konvicinu 2.00 1.80 1.60 1.40 1.20 1.00 0.80 0.60 0.40 0.20 0.00 1.72 odolnost k chorobám 0.48 0.06 0.10 MISTRAL MERLIN MERKUR STABIL 1 2 3 4 Ascochyta fabae, Botrytis fabae, Cercospora zonata Největší plochy bobu UK Šlechtění probíhá: FRA, AUT, GER, neprobíhá v CZE Zdroj: Hýbl, 2008 Obsah taninu (%) • 00 typy - FEVITA® typ Výnos ZUH bobu SDO 2009 – 2012 120 100 % = 5,37 t/ha 100 80 40 20 0 Fuego Albi Borek Merkur Zdroj: ÚKZÚZ, 2013 60 Po Požžadavky na prost prostřředí Nejvhodnější půdní podmínky: těžší, jílovito-hlinité až hlinito-jílovité půdy v řepařské, příp. bramborářské výrobní oblasti Dobré půdní podmínky: půdy hlinité a písčito-hlinité s dobrou vodní jímavostí ve srážkové bohatších oblastech Teplo: Menší nároky než ostatní luskoviny - klíčí již od teploty 1°C a rostliny snášejí pokles teplot až do –4°C. Půdní reakce: Neutrální (optimální podmínky pro činnost hlízkových bakterií). Půdní pH by nemělo poklesnout pod 5,5 • snížení symbiotické fixace dusíku a poruchy ve výživě. Zdroj: I. Huňady, 2008 Zařazení bobu v osevních sledech •Předplodinová hodnota je obdobná jako u běžných odrůd hrachu •Obvyklé je zařazení do 3. tratě, obvykle mezi dvě obiloviny - posiluje antifytopatogenní potenciál půdy •Nejvhodnější následná plodina je ozimá pšenice •Minimální časový odstup v osevním sledu po sobě je 4 roky Příprava půdy a hnojení • • • • • • Po sklizni předplodiny: podmítka a do příchodu prvních mrazů střední až hluboká orba. Jarní předseťová příprava: prokypření půdy kompaktorem do hloubky seťového lůžka (8-10 cm). Hnojení musí být provedeno alespoň týden před setím. Dávky NPK živin podle agrochemického zkoušení půd činí: N - 20–40 kg/ha; P – 16–32 kg (36–72 kg P2O5) a K – 50–100 kg (60–120 kg K2O) na 1 ha. Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů bobu Zdroj: Hýbl, 2008 200 m pro zamezení cizosprášení ÚKZÚZ, 2009 1 m pro zamezení mechanické příměsi Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů bobu • 200 m pro zamezení cizosprášení • 1 m pro zamezení mechanické příměsi Zdroj: ÚKZÚZ, 2009 Termín výsevu • Co nejdříve na jaře, nejlépe v první dekádě jarních prací • Včasný výsev -lepší využití zimní vláhy - zajištění dobrého zdravotního stavu - omezení působení některých škůdců - stimulační vliv na nasazení vyššího počtu plodných lusků. Optimální výsevní množství: kolem 0,5 miliónu klíčivých semen (MKS)/ha. Bělokvětý bob - tradičně 0,7 MKS/ha Barevně kvetoucí bob - 0,5 MKS/ha. Bramborářský výrobní typ 0,42-0,48 MKS. Sušší oblasti řepařského výrobního typu 0,48-0,55 MKS. V Německu, Rakousku, Francii a Dánsku 0,4 MKS/ha. Stanovení výsevní normy: hmotnost 1000 semen (HTS, rozmezí obvykle 450-600 g), užitné hodnoty osiva (klíčivost x čistota) a normovaného počtu semen na ha. Obvyklé jsou výsevky v rozmezí 230-380 kg/ha. Zdroj: I. Huňady, 2008 Výsevní množství Odrůdy bobu obecného Metodika zkoušení Pokusy založeny v úplných znáhodněných blocích ve třech opakováních, podbloky podle výšky Užití herbicidů a insekticidů dle potřeby, fungicidy se nepoužívají Hodnocení - stupnice 1-9 JAR, LED, PJA, VER, STV, SU Zdroj: ÚKZÚZ, 2013 Výsev 0,5; 0,7 mil. klíčivých semen, mořené osivo, meziřádková vzdálenost 12,5 cm, počte řádků 10, sklizňová plocha parcely 10 m2 ALBI – poloraná bělokvětá odrůda. Počáteční růst rychlý. Rostliny nízké. Hmotnost tisíce semen nižší. Středně odolná proti lámání lodyh, středně odolná proti poléhání před sklizní, vhodná pro přímou kombajnovou sklizeň. Středně odolná proti napadení strupovitostí, středně odolná proti napadení kořenovými chorobami, středně odolná proti napadení rzí bobovou, méně odolná proti napadení hnědou skvrnitostí. Výnos semene středně vysoký až vysoký. Obsah N-látek středně vysoký až vysoký, semeno neobsahuje tanin. Udržovatel: ELITA semenářská, a.s. Zdroj: ÚKZÚZ, 2013 FUEGO – je raná barevně kvetoucí odrůda. Počáteční růst rychlý. Rostliny nízké. Hmotnost tisíce semen středně vysoká až vysoká. Středně odolná proti lámání lodyh, středně odolná až odolná proti poléhání před sklizní. Středně odolná proti napadení antraknózou bobu, méně odolná proti napadení rzí bobu, méně odolná proti napadení komplexem listových skvrnitostí. Výnos semene velmi vysoký. Obsah dusíkatých látek nízký. Udržovatel: Norddeutsche Pflanzenzucht Hans-Georg Lembke KGN Zástupce: SAATEN - UNION CZ s.r.o. MERKUR – poloraná barevně kvetoucí odrůda. Počáteční růst středně rychlý. Rostliny středně dlouhé až dlouhé. Hmotnost tisíce semen středně vysoká. Středně až méně odolná proti lámání lodyh, středně odolná proti poléhání před sklizní, vhodná pro přímou kombajnovou sklizeň. Středně odolná proti napadení strupovitostí, středně odolná proti napadení kořenovými chorobami, středně odolná proti napadení rzí bobovou, středně odolná proti napadení hnědou skvrnitostí. Výnos semene středně vysoký. Obsah N-látek středně vysoký až nízký. Udržovatel: Selgen, a.s. Zdroj: ÚKZÚZ, 2013 BOREK – poloraná barevně kvetoucí odrůda. Počáteční růst rychlý. Rostliny středně dlouhé až dlouhé. Hmotnost tisíce semen středně vysoká. Méně odolná proti lámání lodyh, středně odolná proti poléhání před sklizní, vhodná pro přímou kombajnovou sklizeň. Středně odolná proti napadení strupovitostí, středně odolná proti napadení kořenovými chorobami, středně odolná proti napadení rzí bobovou, méně odolná proti napadení hnědou skvrnitostí. Výnos semene středně vysoký. Obsah N-látek středně vysoký až vysoký. Udržovatel: ELITA semenářská, a.s. Nejzávažnější houbová choroba bělokvětých bobů přenosná osivem. Příznaky: světlehnědé skvrny s tmavěhnědým ohraničením (často s hnědočernými plodničkami – pyknidami – uprostřed skvrn) na listech, lodyhách, luscích a semenech. Antraknóza při silném výskytu (v chladnějších, srážkově vydatných letech) významně snižuje výnos (až o 30-50%) a kvalitu sklizených semen. V našich podmínkách byl zjištěn přenos choroby pouze osivem. Ochrana: Nejúčinnější ochranou je výsev zdravého osiva bez napadení. Zdroj: I. Huňady, 2008 Antraknóza bobu, strupovitost bobu (Ascochyta fabae) Příznaky: okrouhlé černohnědé skvrny na listech (často se žlutým, resp. chlorotickým ohraničením). Skvrny jsou často s koncentrickou zonací. Při dozrávání tvoří velké černé skvrny na listech, zčernání listů a jejich opad (defoliační efekt), přechází na lodyhy a lusky, na kterých tvoří podlouhlé černé nekrotické skvrny bez ohraničení. Houba přežívá v půdě ve formě chlamydospor. Choroba způsobuje předčasné dozrávání rostlin. Ochrana: zdravé osivo, výsev do houbou nezamořených půd. Zdroj: I. Huňady, 2008 Cercosporióza bobu (Cercospora zonata) Rzivost postihuje listy a lodyhy bobu ve fázi po odkvětu a při dozrávání. Příznaky: Na listech se zpočátku tvoří světle hnědooranžové kupky letních výtrusů (uredospor), později hnědočerných kupek zimních výtrusů (teleutospor). Rzivost se více vyskytuje v letech suchých a teplých. Při silném výskytu listy rychle zasychají a opadávají (defoliační efekt). Ochrana: Rzivost ovlivňuje výnosové parametry minimálně. Zdroj: I. Huňady, 2008 Rzivost bobu (Uromyces fabae) V našich podmínkách se nejčastěji vyskytuje Botrytis cinerea. Botrytis fabae se v posledních letech vyskytuje jen ojediněle. Příznaky: na listech zpočátku drobné rudohnědé skvrny, tmavě ohraničené, později (za podmínek delšího srážkového období) vytváří na listech rychle se zvětšující černé skvrny. Listy zčernají a opadávají (defoliační efekt). Choroba přechází na lodyhy, lusky a dozrávající semena. Houba přežívá v půdě ve formě sklerocií. Zdroj: I. Huňady, 2008 Botrytidy bobu (Botrytis cinerea, Botrytis fabae) Virózy Patří k ekonomicky významným chorobám bobu. Jsou přenášeny hlavně savým hmyzem (mšice, třásněnky) a osivem. Virová výrůstková mozaika hrachu PEMV (pea enation mosaic virus) Příznaky: žlutozelené až bělavé protáhlé skvrny podél žilek listů a palistů, později se mohou vyskytovat výrůstky – enace. Lusky deformují a mají méně semen Přenos: mšice Příznaky: listy jsou žlutozelené, svinují se podle hlavní žilky, jsou tuhé a křehké; rostliny jsou zakrnělé, nasazují málo na květ a výnos semene je nízký Přenos: mšice maková, kyjatka hrachová, mšice broskvoňová Ochrana: spočívá v použití zdravého osiva. Zdroj: I. Huňady, 2008 Virová svinutka bobu BLRV (bean leaf roll virus) Listopasi rodu Sitona spp. Ochrana: Preventivní: včasné setí (březnové termíny). Aphidius ervi + Ervipar – parazitoid kyjatek Zdroj: I. Huňady, 2008 Škodlivost Imaga vykusují na listech krátce po vzejití rostlin polokruhovité výkusy a tím významně snižují asimilační plochu rostlin v raných růstových fázích. Význam škůdce je větší v letech, kdy bob vzchází pomalu v důsledku sucha. Škodí také larvy, které vyžírají rhizobiální hlízky. Rostliny s poškozenými kořeny jsou náchylnější k napadení houbovými chorobami. Mšice maková (Aphis fabae) Včasná a účinná ochrana proti mšicím = snížení rizika výskytu virových chorob. Zdroj: I. Huňady, 2008 Škodlivost: saje na listech, stoncích a generativních orgánech bobu. Dochází k poškození květů a k poruchám v nasazování lusků. Přenáší virové choroby. Zrnokaz (Bruchus rufimanus) Zdroj: I. Huňady, 2008 Ochrana Preventivní: brzká orba sklizeného pole Přehlídky množitelských porostů • vyhláška č. 369/2009 • nařizuje přehlídku ve fázi kvetení a dozrávání • platí i pro lusko-obilní směsky (100 a více rostl. na 100 m2) • nejsou limitovány počty rostlin plevelů konkrétních druhů • limitován nejvyšší výskyt semen: • komonice – 0,3 % ve stupni C • šťovík 2 ks ve stupni SE, E 5 ks ve stupni C – kromě přímořského a menšího • Ascochyta fabae – max. 10 % ve stupni SE, E – max. 15 % ve stupni C Sklizeň Sklize ň a poskliz posklizň ňové ošet ošetřření Termín sklizně Je dán účelem pěstování. -Přímá sklizeň: hlavní technologie sklizně bobu při průměrné vlhkosti semen 15-20%. -Při nízké vlhkosti - ztráty pukáním lusků a ztráty při sklizni. -Při nepříznivých povětrnostních podmínkách lze bob sklízet až do vlhkosti do 30% - zvýšené náklady na dosoušení semen. Dosoušení Optimálním způsobem sušení semen je systém aktivního provětrávání nepohyblivé vrstvy semen na roštových sušárnách. Proces sušení urychluje provětrávání předehřátým vzduchem. Zdroj: I. Huňady, 2008 Nejvýznamnější druhy luskovin Hrách setý Bob obecný Lupina ssp. (bílá, úzkolistá, žlutá) Zdroj: M.Hýbl, 2009 Hospodářsky významné druhy velký počet planých druhů lupiny okolo 500 „hořká“ význam pro zemědělství l. bílá na semeno na zeleno na siláž „sladké“ l. úzkolistá na semeno na zeleno na zelené hnojení (?) ?? l. žlutá [ l. proměnlivá ] pro farmaceut. účely na olej Zdroj: M.Hýbl, 2009 Zdroj: M.Hýbl, 2009 Hospodářské vlastnosti - obsah AMK a N-látek lupiny bílé a sóji Valin Tyrosin Threonin Serin Prolin Lysin Leucin K.glutamová glutamová K.asparagová asparagová Isoleucin Histidin Glicin Fenylalanin Arginin Odrůda / název AMK Alanin význam pro zemědělství Obs. N-látek látek (%) lupina je často srovnávána se sójou Průměr lupina 1.2 4.6 1.1 1.5 0.9 1.4 4.0 10.8 2.8 1.6 1.3 1.5 1.1 1.0 1.3 36 Průměr sója 1.5 2.8 1.6 1.5 0.9 1.5 5.2 9.4 2.9 2.2 1.9 1.8 1.4 0.9 1.5 46.6 + nízký obsah nutričně aktivních faktorů lupiny Zdroj: M.Hýbl, 2009 Zdroj: M.Hýbl, 2009 Botanická charakteristika lupina ssp. význam pro zemědělství Foto: M.Vrabec kůlový kořen, vzpřímená, nepoléhavá lodyha, dlouze řapíkaté, dlanitě dělené listy květy jsou bílé, žluté, modré, fialové barvykvetení trvá 19 – 22 dní HTS 100 – 400 g, barva osemení bílá, žlutá až hnědá s hnědými, nebo černými skvrnami vzchází epigeicky Zdroj: M.Hýbl, 2009 Zdroj: M.Hýbl, 2009 Zdroj: M.Hýbl, 2009 Limitující faktor pěstování délka vegetační doby význam pro zemědělství bezpečná délka vegetační doby: l. bílá 132 – 136 dní l. úzkolistá 103 – 106 dní neměla by přesáhnout 140 dní Zdroj: M.Hýbl, 2009 Zdroj: M.Hýbl, 2009 Zdroj: M.Hýbl, 2009 Volba vhodného stanoviště lupinavýznam bílá pro zemědělství Porost l. bílé, Szelejewo, Polsko vhodné půdy: písčito-hlinité, hlinité, hlinito-jílovité s přiměřeným obsahem humusu a vápna doporučovaná hodnota pH 6 – 7, tzn. slabě kyselá až neutrální nevhodné jsou půdy těžké, kamenité s nadbytkem vláhy, příp. nedostatkem základních živin v rámci stanoviště je důležitá volba vhodného pozemku Zdroj: M.Hýbl, 2009 Zdroj: M.Hýbl, 2009 Volba vhodného stanoviště Foto: L.Odstrčilová lupina bílá význam pro zemědělství vhodné oblasti: řepařská a obilnářská výrobní oblast Antraknóza na l. bílé výše položené oblasti bramborářské jsou pro pěstování velmi rizikové, zejména z důvodu zhoršeného zdravotního stavu (antraknóza) a kratšího vegetačního období ve vhodných podmínkách je schopna dát až o 50 % vyšší výnos než na půdách písčitých, které jsou pro tento druh vysloveně nevhodné Zdroj: M.Hýbl, 2009 Zdroj: M.Hýbl, 2009 Zdroj: M.Hýbl, 2009 Volba vhodného stanoviště lupina úzkolistá význam pro zemědělství vhodné půdy: vlhčí, středně těžké, hlinito-písčité až hlinité půdy l. úzkolistá (modrý květ) doporučovaná hodnota pH 5 – 6, tzn. slabě kyselá nevhodné jsou půdy zamokřené, těžké, jílovito-hlinité, nebo naopak písčité vhodná oblast: obilnářská a bramborářská výrobní oblast riziko výskytu kořenových chorob Zdroj: M.Hýbl, 2009 Zdroj: M.Hýbl, 2009 Zdroj: M.Hýbl, 2009 Volba vhodného stanoviště lupina žlutá význam pro zemědělství vhodné půdy: písčité, hlinito-písčité, propustné – VÝHRADNĚ – velmi lehké půdy l. žlutá doporučovaná hodnota pH 4,5 – 6, tzn. kyselá až slabě kyselá velmi citlivá na vyšší obsah vápna v půdě, což se projevuje listovými chlorózami a růstovými depresemi vhodná oblast: kukuřičná a bramborářská výrobní oblast Zdroj: M.Hýbl, 2009 Zdroj: M.Hýbl, 2009 Zdroj: M.Hýbl, 2009 Zařazení v osevním sledu lupina bílá, úzkolistá, žlutá Zlepšující plodina význam pro zemědělství obvykle do 3-4 tratě, mezi 2 obiloviny na čistý vytrvalými plevely nezaplevelený pozemek POZOR na předplodiny: cukrovka a kukuřice antraknóza lupiny Rizika: komplex chorob kořenové spály po sobě nejdříve po 4 letech, na lehkých půdách po 6 na zeleno i po sobě; na zelené hnojení po čemkoliv … Zdroj: M.Hýbl, 2009 Zdroj: M.Hýbl, 2009 Zdroj: M.Hýbl, 2009 Osivo minimálně 80% a 75 % klíčivost Vyhl.384/2006 Sb. neexistuje komerční odrůda rezistentní k antraknóze 15 rostl. u kat. C 5 rostl. u kat. SE+E antraknóza je přenosná osivem max. 2 % u kat. C 0 % u kat. SE +E antraknóza v porostu l. úzkolisté používat výhradně certifikované osivo Zdroj: ÚKZÚZ, 2006 Požadavky na množitel. porosty, osivo lusk… lupina bílá, úzkolistá, žlutá význam pro zemědělství Zdroj: M.Hýbl, 2009 Zdroj: M.Hýbl, 2009 Osivo lupina bílá, úzkolistá, žlutá izolační vzdálenost porostů kat. SE, E, C = 1 m význam pro zemědělství požadavky na vlastnosti osiv: Registrace SOK • vlhkost 16% • tvrdá semena max. 20 • čistota 98 % počet hořkých semen ve vzorku jiné než hořké odrůdy u kat. C = 2,5 % u kat. SE+E = 1 % ! l.bílá: Amiga Amiga,, Zulika l. úzkolistá: Boregine Boregine,, Probor,, Galant Probor Zdroj: ÚKZÚZ, 2006, 2012 Zdroj: M.Hýbl, 2009 Zdroj: Zdroj:M.Hýbl, M.Hýbl, 2009 2009 Inokulace osiva lupina bílá, úzkolistá, žlutá významinokulace pro zemědělství porovnání významu u l. bílé a žluté Odrůda Hmotnost Hmotnost nadzemní kořenů hmoty (g) (g) Počet lusků Počet semen Hmotnost semen (g) Počet hlízek Hmotnost hlízek (g) L.bílá -inokulováno 60 11 18 68 45 3 8 L.bílá -neinokulováno 45 10 10 33 21 2 1 L.žlutá - inokulováno 85 11 11 37 5 5 2 L.žlutá neinokulováno 75 9 5 12 3 1 0 doporučení - inokulovat! NITRAZON ® HiStick® Zdroj: AGRITEC, 1998 Zdroj: M.Hýbl, 2009 Zdroj: Zdroj:M.Hýbl, M.Hýbl, 2009 2009 Výživa lupina bílá, úzkolistá, žlutá obecně… nároky N-hnojení l. bílé jsou vvěětší, ne nežž nap napřř. nároky hrachu a bobu odpovídají intenzitě intenzitě N hnojení fazolu obecného kromě romě dusíku pot potřřebuje hodn hodněě draslíku, je pova považžována za plodinu draslomilnou přímé organické hnojení není vhodné Zdroj: M.Hýbl, 2009 Zdroj: M.Hýbl, 2009 Zdroj: Zdroj:M.Hýbl, M.Hýbl, 2009 2009 Výživa lupina bílá, úzkolistá, žlutá konkrétně… odbě dběr živin na produkci jedné tuny semen: semen: 7070-80 kg N; N; 9-10 kg P a 3737- 40 kg K přesto, že př přijímá dusík ze vzduchu, reaguje ppřřízniv íznivěě výnosem semen na hnojení dusíkem v dávce 60 60--80 kg / ha hnojení P a K se řídí zásobou živin v půdě pokud nutno vápníme k předplodině Zdroj: M.Hýbl, 2009 Zdroj: M.Hýbl, 2009 Zdroj: Zdroj:M.Hýbl, M.Hýbl, 2009 2009 Předseťová příprava a setí lupina bílá, úzkolistá, žlutá konvenční i minimalizační postupy jsou možné důležité je dokonalé urovnání povrchu půdy dodržení hloubky kypření 66-8 cm setí… při teplotě 3-4°C [klíčí] řádky 125-250 mm; 30-50 mm hluboko 700 – 900 tis. klíčivých semen na hektar Zdroj: M.Hýbl, 2009 Zdroj: M.Hýbl, 2009 Zdroj: Zdroj:M.Hýbl, M.Hýbl, 2009 2009 Škůdci na lupině lupina bílá, úzkolistá listopas,, mšice… podobně jako na hrachu a bobu listopas Foto: M.Vrabec významný „škůdce“ Zdroj: M.Hýbl, 2009 Zdroj: M.Hýbl, 2009 Zdroj: Zdroj:M.Hýbl, M.Hýbl, 2009 2009 Choroby a ochrana proti nim lupina bílá, úzkolistá, žlutá pozor na farmářská osiva zdrojem napadení je osivo není přenosná půdou tvoří okrověokrově-oranž. nekrózy již 0,1 % napadení semen může způsobit silný rozvoj patogena ZDRAVÉ osivo = zásadní opatření díky delší vegetační době je l. bílá napadána více než l. úzkolistá Antraknóza lupiny (Colletotrychum lupini lupini)) Zdroj: M.Hýbl, 2009 Zdroj: Zdroj:M.Hýbl, M.Hýbl, 2009 2009 Choroby a ochrana proti nim lupina bílá, úzkolistá, žlutá zdrojem napadení je půda nerizikovější období od fáze vzcházení do kvetení způsobuje vadnutí, zasychání a odumírání rostlin ztráty mohou dosahovat úrovně 20 – 60 % Foto: R.Dostálová v podstatě se netýká l. bílé napadá více l. úzkolistou Komplex chorob kořenové spály (Rhizoctonia, Rhizoctonia, Fusarium Fusarium,, Thielaviopsis Thielaviopsis)) Zdroj: M.Hýbl, 2009 Zdroj: Zdroj:M.Hýbl, M.Hýbl, 2009 2009 Choroby a ochrana proti nim [KKCH] lupina bílá, úzkolistá, žlutá volba TOLERANTNÍ odrůdy dodržování rotačního cyklu výsev do vhodných půdních podmínek používání konvenční agrotechniky (minimalizace má negat. vliv) informace o odrůdách: www.ukzuz.cz www. ukzuz.cz Zdroj: Ondřej, Odstrčilová, Rostlinolékař, 6/2006 Zdroj: M.Hýbl, 2009 polní dny Zdroj: M.Hýbl, 2009 Zdroj: Zdroj:M.Hýbl, M.Hýbl, 2009 2009 Sklizeň lupina bílá, úzkolistá, žlutá lupina dozrává nerovnoměrně sklízíme přímou sklizní pokud 8585-90% lusků na větvích I. řádu je zralých otáčky mlátícího bubnu: 300-500 ot. / min. mezera mezi košem a mlátícím bubnem: 15 mm otvory žaluziových sít 14 mm průměry otvorů na sítě 11 mm otáčky ventilátoru 800-900 ot. / min. Zdroj: M.Hýbl, 2009 Zdroj: M.Hýbl, 2009 Zdroj: Zdroj:M.Hýbl, M.Hýbl, 2009 2009 Posklizňové zpracování lupina bílá, úzkolistá, žlutá po sklizni okamžité předčištění – zbavení hrubých nečistot po předčištění – okamžité dosoušení na 15 % - bezp bezp.. vlhkost ekonomicky i biologicky nejvhodnější je aktivní studený vzduch na vyšší nepohyblivé vrstvě Zdroj: M.Hýbl, 2009 Zdroj: M.Hýbl, 2009 Zdroj: Zdroj:M.Hýbl, M.Hýbl, 2009 2009 DĚKUJI za pozornost! Materiály pro sepsání této prezentace poskytli: Ing. Miroslav Hochman Ing. Igor Huňady Ing. Tomáš Mezlík Ing. Miroslav Vrabec za což jim patří poděkování. Dedikace: uváděné výsledky a navrhované postupy jsou výstupem řešení výzkumného záměru MŠMT ČR číslo: MSM 267842601, nazvaného: „Studium a využití biotechnologických a molekulárních metod v geneticko-šlechtitelském výzkumu rodu Pisum a Linum“.
Podobné dokumenty
(maloobchod) +48-33-857 98 20, (velkoobchod) +48-33
distribuci krmných doplňku pro koně. Výrobní
podnik se nachází v centru oblasti zaměřené na
chov koní v Irsku, což je Curragh, hrabství Kildare.
Používá tu nejnovější technologií, která zaručuje,
ž...
Zpravodaj č. 63 - Klub skalničkářů Brno
ideálním druhem do chladného skleníku. Jinak je vhodná do
větších nádob s podmínkou přemístění před příchodem podzimních
lijáků a mrazu do sklepa nebo jiné suché ...
EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A GMO
Mezinárodní ekologická organizace Přátelé Země (Friends of the Earth) zdokumentovala studie z USA, Jihoafrické republiky, Brazílie, Číny a dalších zemí, podle kterých pěstování zemědělských GM plod...
Přírodní vlákna rostinného původu
• Suchá vlákna – komfotní (adsorbují vodní páry, výrobky
jsou prodyšné)
• Mokrá vlákna – nekomfortní (jsou těžká, zvětšuje se
kontaktní plocha), sušení vláken probíhá pomalu
(molekuly vody se vazeb...
Bakteriózy okrasných dřevin
• bakterie přenáší část svého genetického materiálu indukujícího tvorbu nádoru
do gen. materiálu hostitele
Jubilejní rok 2015
BIOPLYNKY – energetický pýr BAMAR, přesívkové žito BOJKO, BONFIRE NOVINKA – vysoký výnos až 32 t/ha
VYKUPUJEME – mák I. II.jakost i odpady z čištění, oves nahý, proso, len, hořčici, vikev, slunečni...