Skripta dějin Franské říše

I. příchod Franků (2. pol. 5. stol.)
V průběhu stěhování národů přišly germánské kmeny Franků na území Gallie, asimilovaly
a plně se usadili na přelomu 5. a 6. stol.
O sjednocení kmenů se zasloužil Chlodvík (jinak ho můžeme znát pod jmény Chlodvig,
Chlodovech, Chlodvich, Childerich apod.) z rodu Meroveovců. Roku 482 zahájil mohutnou
expanzi, díky níž dobyl území Austrasie, Neustrie a Burgundska. Franská společnost byla
jednoduše členěna na dvůr a poddané. Správci královského dvora se nazývali Majordomové.
A právě oni začali postupem času získávat stále větší moc a vliv v zemi.
II. vláda dynastie Meroveovců
Chlodvík I. (482 – 511)
- v letech 457 – 482 působil jako římský federát; s největší pravděpodobností se účastnil
bitvy na Katalaunských polích
- byl náčelníkem Ripuánských (podél Rýna) a Sálských Franků (dolní tok Rýna)
- jeho předkem byl Merowech (zřejmě spojenec Říma) žijící někdy v 5. stol. => dynastie
Meroveovců
- ovládl i oblasti středního Německa a zbylé oblasti dnešní Francie
- po jeho smrti byla říše těžko kontrolovatelná, spravovali ji proto jednotliví Chlodvíkovi
synové = první zárodek roztříštěnosti
V letech 511 – 558 byla říše rozdělena mezi 4 Chlodvíkovy syny na:
-> Soissons
-> Paříž
-> Orléans
-> Remeš
Chlothar I. (558 – 561)
- po smrti svých bratrů přešla moc pouze do jeho rukou a na čas tak sjednotil říši
- po Chlotharově smrti však docházelo k neustálému tříštění a znovusjednocování říše mezi
jednotlivé Meroveovce, až se ji na čas podařilo sjednotit Dagobertovi I.
Dagobert I. (629 – 638)
- za jeho vlády se roku 631 odehrála bitva u Vogastisburgu, v níž se střetl s vojsky Sámova
kmenového svazu
V letech 714 – 741 ovládal říši majordomus Karel Martell. Ten se velmi proslavil válkou
proti Arabům, když je roku 732 porazil v bitvě u Poitiers. Zastavil tak jejich postup
z Pyrenejského poloostrova. Jeho pozice v říši posílila natolik, že jeho syn Pipin Krátký
mohl učinit dynastický převrat a za pomoci papeže Zachariáše se stát králem.
Childerich III. (743 - 751)
- poslední panovník z Meroveovské dynastie
- byl velmi slabý a de facto vůbec nevládl
- roku 751 byl Pipinem Krátkým z dynastie Karlovců svržen a vsazen do kláštera
III. vláda dynastie Karlovců
Pipin I. Krátký (751 – 768)
- první oficiální král pocházející z dynastie Karlovců (odvozeno od jména Karla Martella)
- spojence našel v tehdejším papeži Zachariáši
- na oplátku pomohl papeži Štěpánu II. v bojích na Apeninském poloostrově, které v proběhu
8. stol. sužovaly Apeninský poloostrov
- svým vpádem Frankové vyřešili spory mezi Byzantinci a Langobardi => Pipin dostal
papežské pomazání
- roku 755 tzv. Pipinova donace (= vymezení teritoria, jež spravuje papež; k dosavadnímu
území připojen Exarchát ravennský (na severu Itálie) – tam byli dříve usazeni Byzantinci;
oblasti spravované papežem se nazývají Patrimonium sancti Petri)
Karel I. Veliký (768 – 814)
- v 70. letech 8. stol. zanikla v Itálii Langobardská říše => Karel expandoval na území, která
dosud nespadala pod papežský stát
- podnikal výpravy do Saska a Bavorska (krvavá christianizace), dále pak do oblastí Panonie,
kde se střetl s Avary => odlehlejší hraniční oblasti nazývá markami a spravují je jemu
věrní vojevůdci – markrabata (např. oblast Rakouska = Východní Marka)
- jeho výpravy byly úspěšné, ale v boji proti Arabům utrpěl roku 778 tvrdou porážku
- v té době vznikla Píseň o Rolandovi
- později se soustředí pouze na východ, kde vede tažení do Itálie, odkud vytlačuje Byzantince
- roku 800 byl korunován na římského císaře => vzniká program Renovatio Imperii
Romanorum christianorum = myšlenka obnovení křesťanské Římské říše
- roku 812 přijal císařskou korunu východních císařů (= spojení západu a východu)
- jeho brzká smrt o dva roky později zabránila dalšímu příznivému vývoji sjednocování
křesťanského impéria
- za své vlády se opíral především o svůj karolínský dvůr => karolínská renesance
Ludvík I. Zbožný (814 – 840)
- za jeho vlády odklon od politiky sbližování se s východem
- jeho tři synové Karel, Ludvík a Lothar si roku 843 rozdělili mohutnou říši na tři říše menší
a) Západofranskou říši – zde vládl Karel II. Holý
b) Východofranskou říši – zde vládl Ludvík II. Němec
c) Lotharingii – zde vládl Lothar
- postupem času mezi sebou začali soupeřit a Karel, coby král západofranský se s Ludvíkem,
coby králem východofranským dohodl v postupu proti Lotharovi => vznikl dokument zvaný
Strassbourské dohody (důležité je, že byl psaný ve dvou již částečně rozdílných jazycích francouzštině a němčině)