World Book enclyopedia

Cytologie
RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D.
Čím se zabývá cytologie?
Použitá literatura
Sherwood M. [ed.] (1994): Encyclopedia of Science. World
Book, Inc. A Scott Felzer company, Chicago.
Binney R. [ed.] (1994): The Plant World. World Book, Inc. A
Scott Felzer company, Chicago.
Dixon D. [ed.] (1994): The Planet Earth. World Book, Inc. A
Scott Felzer company, Chicago.
Kerrod R. [ed.] (1994): The Heavens. World Book, Inc. A Scott
Felzer company, Chicago.
Opava Z. (1986): Chemie kolem nás. Albatros, Praha.
Farndon J. (2003): Tajuplný vesmír. Fragment, Havl. Brod.
Buchar J., Drobník J., Hadač E., Janko J. a kol. (1987): Život.
Mladá fronta, Praha.
Buňka
Nejjednodušší, nejmenší známý útvar schopný
všech životních projevů
Znaky života:
- Metabolický
aparát
- Od okolí je buňka oddělena plazmatickou membránou
(uchování vnitřního prostředí buňky, výměna látek s okolím)
-Přenos genetické informace – zajišťuje DNA
a enzymový aparát
Chemické složení buňky
voda
+
organické látky
Biogenní prvky
Makrobiogenní (makroelementy) (H, O, C, N,
P, S)
- tvoří:
cukry
tuky
bílkoviny
nukleové kyseliny
+ Na, K, Cl, Mg a Fe
-
-
Oligobiogenní (mikrobiogenní, mikroelementy)
Zn – vázaný v bílkovinách, často součást
enzymů
Mn – přenos elektonů při fotosyntéze
Co – součást vitaminu B12
Mo, Se, B, …
Sacharidy (cukry, glycidy,
uhlohydráty, uhlovodany, …)
Zdroj chemické energie k zabezpečení
životních pochodů rostlin a živočichů
Jedna z hlavních složek výživy živočichů
Základní stavební látky rostlinných pletiv
Průmyslová surovina (výroba papíru, …)
Monosacharidy
Hexosy a pentozy – energetický metabolismus, součást nukleových kyselin
Disacharidy
Glykosidy
- hojné v rostlinách
- cukr + necukerná složka (aglykon)
- př. antibiotikum - streptomycin
Organické kyseliny
Charakteristické skupinou -COOH
Aminokyseliny
-Stavební kameny bílkovin
-Hormony – adrenalin a tyroxin – odvozené od tyrosinu
Alkaloidy
Dusíkaté sloučeniny toxicky působící
na živočichy
Peptidy
= aminokyseliny spojené peptidovými vazbami
Oligopeptidy
Peptidy složené max z 20 AK
Polypeptidy
Peptidy složené z více než 20 AK
Proteiny
Peptidy složené z více než 100 AK
-Některé peptidy – biologicky účinné látky – hormony (endorfiny),
jedy (amanitin z muchomůrky zelené)
Nukleotidy
-
Nízkomolekulární sloučeniny:
Dusíkatá cyklická báze
Cukr (pentóza- ribóza nebo deoxyribóza)
Kyselina trihydrogenforečná
Tuky (triglyceridy)
Estery vyšších mastných kyselin s glycerolem
Polysacharidy
Škrob – zásobní látka rostlin
Glykogen – zásobní látka živočichů
Celulóza (buničina)
Agar, …
Proteiny (bílkoviny)
Vznikají kondenzací AK spojených
peptidickými vazbami
Základem je polypeptidový řetězec na jednom
konci se skpinou –NH2 a na druhém konci se
skupinou - COOH
Primární struktura proteinů
Posloupnost (pořadí, sekvence) AK
v polypeptidovém řetězci
Sekundární struktura bílkovin
pomocí vodíkových vazeb mezi skupinami
– C=O a –NH- spojení sousedících částí
polypeptidových řetězců
Dva typy:
α-helix –šroubovice
β-struktura, skládaný list
Terciární struktura proteinů
Prostorové spořádání jednotlivých úseků,
pomocí disulfidových můstků
Nukleové kyseliny
Vznikají kondenzací nukleotidů
RNA
DNA