ukázka - dtp hitbox
Transkript
ukázka - dtp hitbox
NA SL OVÍČK O S P ANEM SST TAR OS TOU ANEM MÍS TOS TAR OS TOU SLO VÍČKO PANEM AROS OST OU,, S P PANEM MÍST OST AROS OST A SE ZÁS TUPKYNÍ DO MĚS TSKÉHO ZAS TUPITELS T VA ZÁSTUPKYNÍ MĚST ZASTUPITELS TUPITELST Na kkonci onci rrok ok aždý člo věk tak tr ochu bilancu je své ús pěch pěch ys tili vy ok a také naplněnos okuu kkaždý člověk trochu bilancuje úspěch pěchyy či neús neúspěch pěchyy. Jak bbys ystte hodno hodnotili vy,, uplynulý rrok naplněnostt eds ta áci pr předs edsta tavv v pr práci proo měs městto? vašich př Pan ssttar os aros ostta: Mezi největší úspěchy řadím zprovoznění a dofinancování objektů, jejichž stavba či přeměna započala již v minulém volebním období. Jsem také rád, že se podařilo plynule zajišťovat platební kalendář, a že rozpočet obce je vyrovnaný. K neúspěchům zatím patří zpoždění výstavby silnice I / 54, nedokončení rekonstrukce přednádražního prostoru. Nepodařilo se zatím schválit strategii využití prostor bzeneckého zámku. Pan mís os ovoměs ts ký: Za úspěch bych považoval zahájení prací na projektech a realizaci nových stavebních míst místtos osttar aros ostta M. N No oměsts tský: v části města Novosady a na Klostermannově ulici. Mrzí mě však, že nelze lépe řešit městskou část Baráky - jedná se o problematický výkup starých zchátralých domů. Přál bych si, aby přesný geometrický střed města byl stavebně úhlednější. Zas tupit elk Zastupit tupitelk elkaa E.Sucho E.Suchovvská: Ne vždy se daří naplňovat volební hesla a sliby, a tak bych uvítala ve městě více menších investičních akcí před většími, okázalejšími. Některé investice ( např. městská hrobka ) bych přesunula na pozdější dobu, ale jeden zastupitel má pochopitelně omezené možnosti vlivu. Někdy mi vadí, že se přechází z jedné akce do druhé, neexistují termíny plnění. A jaký je vváš áš záměr v pr osaz žada vků občanů prosaz osazoování po požada žadavků v následu jícím rroce? oce? následujícím Pan mís os ovoměs ts ký: V příštím roce místtos osttar aros ostta M. N No oměsts tský: se budu snažit o to, aby se podařilo sehnat finanční prostředky na rekonstrukci přednádražního prostoru a také aby bez problému proběhla realizace výstavby inženýrských sítí v Novosadech i na Klostermannově ulici. Zas tupit elk Zastupit tupitelk elkaa E. Sucho Suchovvská: Jako učitelka na bzenecké základní škole vidím problémy spojené s provozem školy. Do budoucna bude potřeba řešit dopravní situaci, dále zateplení budov a výměna oken za kvalitní plastová, rekonstrukce zařízení bazénu, nový povrch atletické dráhy. No - to jsme se zase dostali na velkou akci, která asi příští rok ještě nebude. Určitě ale občany trápí stav kanalizací (Pod Kněží horou byla investice přesunuta na příští rok) a komunikací (např. Baráky). Příští rok budeme v rámci tenisového klubu upravovat kurty a posunovat oplocení. Jablk a. Kr esba kř ídou šes tnáctile té Mir ky Hor ké zzee Bz ence. Jablka. Kresba křídou šestnáctile tnáctileté Mirky Horké Bzence. Pan ssttar os aros ostta: Chtěl bych bedlivě dohlížet na realizaci výstavby silnice I/54, je to nejvýznamnější velká investice v roce 2005. Také se pokusím získat problematickou městskou pohledávku od státu ve výši přibližně 6 mil. Kč. (Jedná se o úhradu silnice přes náměstí.) 2 USNESENÍ Z RAD A ZAS TUPITELS TEV ZASTUPITELS TUPITELSTEV Usnesení zzee 114. 4. Zas tupit els tv enec zzee dne 23. 9. 200 Zastupit tupitels elstv tvaa měs městta Bz Bzenec 20044 Zastupit tupitels elstv tvoo ber beree na vědomí: Zas tupit els tv - zprávu o činnosti rady za období od 29. 7. do 23. 9. 2004 - informaci starosty o rozboru plánu investic a jeho plnění, o návrhu úprav sportovního areálu, o strategii využití zámeckého areálu a o přípravě XII. Bzeneckého vinobraní a programu zahraničních delegací z Francie a Německa je: Zas tupit els tv Zastupit tupitels elstv tvoo sch schvvalu aluje: - výsledek hospodaření města za první polovinu letošního roku - úpravu rozpočtu města. Příjmy a vydání dosáhnou částky 113.968,7 tis. Kč. - příspěvek města na činnost příspěvkové organizace VPS města Bzenec pro 4.Q. 2004 - změnu č. 1 územního plánu města podle ustanovení § 84 odstavce 2 písmena B) zákona č. 128/2000 Sb. o obcích - předložený návrh podoby sportovního areálu v zámeckém parku ( fotbalové hřiště, tenisové kurty a dětský koutek) - prodej majetku v areálu kasáren a vypsání veřejného nabídkového řízení na prodej nemovitostí v areálu kasáren Zas tupit els tv je: Zastupit tupitels elstv tvoo nesch neschvvalu aluje: - žádost a.s. Svornost Těmice o odprodej pozemků v areálu vepřína Doubrava Usnesení zzee 39. zasedání Rady měs enec, kkonaného onaného městt a Bz Bzenec, dne 26. 8. 200 20044 města schvvalu aluje: Rada měs ta sch je: - zahájení první etapy rekonstrukce topného systému na DK v ceně cca 240 tis.Kč + DPH - přijetí odborné zahradnice na úpravu zeleně na dohodu o pracovní činnosti - navýšení příspěvku pro ZŠ Bzenec o 50 tis. Kč na zabezpečení rozšíření MŠ o jednu třídu na období 3 měsíců od 1. 4. do 30. 6. 2005. Příspěvek bude sloužit na pokrytí mzdových nákladů Rada měs ta nemá námit ek: města námitek: - ke změně požadovaného využití prodejních prostor na budově č. p. 75. Ze stávající prodejny konfekce bude prodejna pečiva. Podmínkou je, že náklady spojené s podmínkami DOSS při změně uhradí nájemce. Usnesení zzee 40. zasedání Rady měs enec, kkonaného onaného městt a Bz Bzenec, dne 9. 9. 200 20044 Rada měs ta ber města beree na vědomí: - zprávu ředitelů místních škol o připravenosti školských zařízení na školní rok 2004 - 2005 - zprávu o čerpání finančních prostředků příspěvkové organizace VPS Bzenec od 1. 7. do 8. 9. 2004 Rada měs ta sch je: města schvvalu aluje: - zakoupení CD přehrávače na dálkové ovládání a se samostatnými reproboxy do obřadní síně - vnitřní směrnici pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, závaznou pro zaměstnance města Rada měs ta ukládá: města - správě majetku zabezpečit opravu špatně instalovaných oken na budově pošty v obecních bytech Usnesení zzee 4411. zasedání Rady měs enec, kkonaného onaného městt a Bz Bzenec, dne 23. 9. 200 20044 Rada měs ta ber města beree na vědomí: - informaci starosty o organizaci voleb do zastupitelstev krajů a senátu - stížnost občanů z ul. Na Zahradách na hluk, který jde v ranních hodinách z provozovny fy Izolmont - cenovou nabídku na zabezpečení stabilizace propadu hřbitova - zprávu VPS města Bzenec o činnosti k 20. 9. 2004 Rada měs ta sch je: města schvvalu aluje: - provedení opravy bytu správce zámku - dokončení památníku města na místním hřbitově - provedení inventarizace majetku města pro rok 2004 a jednotlivé inventarizační komise Rada měs ta ukládá: města - správě majetku prověřit možnost instalace vánoční výzdoby na sloupy veřejného osvětlení v centru města - investičnímu odboru prověřit stížnost na hučení v bytech nové DPS - projednat a vyzvat k nápravě dodavatele stavby Usnesení zzee 42. zasedání Rady měs enec, kkonaného onaného městt a Bz Bzenec, dne 4. 110. 0. 200 20044 Rada měs ta ber města beree na vědomí: - informaci o celorepublikovém setkání sokolských organizací, které se bude konat ve Bzenci - zprávu stavebního úřadu při MÚ Bzenec - zprávu investičního odboru - investice zrealizované v r. 2004 a návrh investičních akcí v roce 2005 Rada měs ta sch je: města schvvalu aluje: - poskytnutí finančního příspěvku ve výši 10.000 Kč pro ZŠ Bzenec - školský sportovní klub se zaměřením na volejbal chlapců a dívek - poskytnutí finančního příspěvku ve výši 10.000 Kč Českému svazu včelařů, základní organizaci Bzenec na zakoupení motorového kompresoru. Příspěvek pokryje náklady z 50%. - zadání nabídek na zpracování projektu na veřejné WC v našem městě - přijetí finančních darů na opravu zámku, a to z koncertu SPS Jaroslav ve výši 2.500 Kč a ze stánkového prodeje zástupců družebního města Egeln při příležitosti Bzeneckého vinobraní ve výši 7.216,50 Kč Rada měs ta rree vok města okuuje: - usnesení Rady města Bzenec o zvýšení školného v MŠ na 150 Kč/měsíc a 1 dítě. Bude provedeno až po projednání s Krajským úřadem JmK. Rada měs ta ukládá: města - p. tajemníkovi zadat zpracování návrhů vlajky města na základě heraldických požadavků. Návrh bude předložen zastupitelstvu. - investičnímu odboru požádat o cenovou nabídku na zpracování projektu veřejného WC ve Bzenci Usnesení zzee 43. zasedání Rady měs enec, kkonaného onaného městt a Bz Bzenec, dne 118. 8. 110. 0. 200 20044 Rada měs ta ber města beree na vědomí: - informaci starosty o jednání v kyjovské nemocnici, které se týkalo slučování nemocnice Kyjov a Hodonín - zprávu o stavu pojištění majetku města Bzenec, kterou vypracoval finanční odbor Rada měs ta sch je: města schvvalu aluje: - úpravu rozpočtu města - rozpočtové opatření č. 5 - uspořádání adventního koncertu, který bude zabezpečovat kulturní komise Rada měs ta ukládá: města - starostovi, správnímu odboru a správě majetku zabezpečit řešení problému pohledávek , a to včetně exekuce - správě majetku zabezpečit opravu propadu vozovky v ulici Tyršova Usnesení zzee 444. 4. zasedání Rady měs enec, kkonaného onaného městt a Bz Bzenec, dne 11.. 1111. 200 20044 Rada měs ta ber města beree na vědomí: - informaci starosty o instalaci světelných semaforů u ZŠ na přechodu silnice I/54, a to v I. Q. 2005 - informaci tajemníka o porušování zákona v evidenci čísel popisných na nemovitostech v k. ú. Bzenec a o nutnosti řešit havarijní stav nemovitostí č. p. 39 a č. p. 100 (statické narušení) Rada měs ta sch je: města schvvalu aluje: - udělení výpovědí pro neplatiče v obecních bytech - pokácení stromů na obecních pozemcích dle návrhu odboru životního prostředí Rada měs ta ukládá: města - stavebnímu úřadu, aby zabezpečil u vlastníků nemovitostí v k. ú. Bzenec viditelné označení jejich nemovitostí popisnými čísly - správě majetku vydat stanovisko fy k hučení místního rozhlasu v době jeho neprovozování - stížnosti občanů - správci kabelové televize, aby dlouhé textové zprávy a informace ponechal delší dobu na obrazovce a prováděl důslednou aktualizaci všech vysílaných informací a zpráv 3 DR OBNÉ POOHLÉDNUTÍ ZA BZENE CKÝM VINOBRANÍM DROBNÉ BZENECKÝM Dá se říci, že letošní, v pořadí již 12. Bzenecké vinobraní, se ke spokojenosti diváků, pořadatelů a všech zúčastněných aktérů vydařilo. Nepřísluší mně však, abych jeho celkovou úroveň hodnotil či kritizoval.. Rád bych se ale na tomto místě zmínil o našich hostech z Francie a Německa, kteří se této akce zúčastnili, a to nejen jako hosté a tiší pozorovatelé, ale i svým aktivním zapojením se do programu. Rada města Bzence pozvala přátele z družebního města Murs-Erigné ve Francii a Egelnu v Německu, aby se spolu s námi bzeneckých slavností zúčastnili. Od Evropské unie jsme získali na základě předloženého projektu na podporu družební činnosti finanční krytí nákladů, spojených s pobytem obou skupin. Smyslem setkání početných skupin občanů obou měst s našimi občany bylo navázat postupné družební vztahy, jak tomu bylo kdysi ze strany základní školy se školou v německém městě Oschatz, na což si mnozí z nás jistě ještě dobře vzpomínají. Snahou našeho města je proto využít zkušeností z patnáctileté družební činnosti minulých let, navázat na ně a prostřednictvím našich občanů a zvláště pak našich dětí zabydlet se společně ve sjednocené Evropě. K tomuto cíli směřovaly i odborné diskuse na úrovni zástupců všech tří družebních měst, které jsme v průběhu těchto dvou dnů vedli na půdě radnice. První vlaštovkou, která se u nás již v srpnu tohoto roku objevila, byla týdenní návštěva studentů z Francie v rodinách našich dětí. Ve spolupráci se Soukromou základní uměleckou školou ve Bzenci a Kiwanis klubem Slovácko z Veselí nad Mor. jsme pro studenty připravili bohatý poznávací a zábavný program. Tentokrát jsme se zaměřili na studenty, kteří se učí francouzský jazyk. Studenti samozřejmě využívali i angličtinu a němčinu. Loučení se s přáteli bylo skutečně vřelé. V příštím roce pojedou naši studenti opět na návštěvu ke svým přátelům do Francie. Vyvrcholením letošních aktivit byla již zmíněná návštěva přátel z Francie a Německa. I oni se na cestu do Bzence důkladně připravili. Francouzi s sebou přivezli národopisný soubor, který nám předvedl své pásmo. Ve srovnání s naším folklórem se jednalo o zcela jiné pojetí lidového tance, písní i hudby. Byl to jistě zajímavý pohled do kulturního dědictví našich přátel z daleké slunné Francie. Mohli jsme obdivovat nadšení tanečníků i muzikantů, se kterým prezentovali lidové umění své země. Dle slov vedoucího folklórního souboru se na své vystoupení u nás pečlivě připravovali. Ani zástupcové družebního města Egelnu se nenechali zahanbit. Členové sdružení „Wasserburg“ svou účastí podpořili krojovaný průvod. Myslím si, že se dobře včlenili do družiny, doprovázející naše bzenecké panstvo. V dopoledním programu se krátkou ukázkou snažili přiblížit našim divákům folklór svého kraje. Mezi nejatraktivnější stánky patřil bezpochyby i stánek s občerstvením, který byl plně v režii našich přátel z Egelnu. Zde jsme měli možnost za vskutku lidové a bezkonkurenční ceny ochutnat německé pivo, německé likéry a uzeniny. Všechny produkty si přátelé přivezli s sebou z Egelnu - ne s cílem na nich vydělat, ale prostřednictvím nich seznámit milovníky jídla a pití s produkty svého kraje. Celkový výtěžek této akce ve výši 7.216,50 Kč pak němečtí přátelé slavnostně předali zástupcům radnice s tím, že obnos má být určen pro částečné krytí výdajů, spojených s opravou bzeneckého zámku. Oběma souborům pošleme poděkování a videokazetu s nahrávkami Bzeneckého vinobraní, které jsme měli možnost shlédnout v naší kabelové televizi. Tím samozřejmě naše snažení neskončí. Již dnes připravujeme výměnný pobyt našich studentů v příštím roce ve Francii. Dále zkoumáme možnosti obdobného setkání i s mládeží z německého Egelnu. Obě akce by přispěly k poznání země našich přátel, jejich kultury, života v rodinách a především by prohloubily vztahy mezi lidmi ve sjednocené Evropě. Mgr tar os ta Mgr.. Plšek Jenda, mís místtos ostar taros osta PODĚK OVÁNÍ PODĚKO Organizátoři XII. Bzeneckého krojovaného vinobraní děkují všem sponzorům: Decro Bzenec s.r.o., Igristoe s.r.o., R I Okna s.r.o., Paradiso Czech s.r.o., Pika s.r.o. Bzenec, Penzion Balášova pálenice, Elcomt Systém's, PC-Mobil shop, Syscom, drogerie Čmelík, Pneuservis Polášek, Trevo, Interier Šmach, Autogass Desta Servis, restaurace Sokolovna, Český rozhlas Brno, Město Bzenec, VOŠ, SOUŠ, SOU a OU Bzenec. G ALERIE R ÝNSKÝCH R YZLINKŮ RÝNSKÝCH RYZLINKŮ Z MIKR OREGIONU BZENE CK O MIKROREGIONU BZENECK CKO Již potřetí se uskutečnila v rámci Bzenecké pouti specializovaná výstava rýnských ryzlinků. Jedná se o největší specializovanou výstavu vín v České republice. Proč byla zvolena tato odrůda je nasnadě Bzenec v minulosti a doufáme, že i v budoucnosti bude vždy spojen s odrůdou rýnský ryzlink. Všichni známe pojem Bzenecká lipka. Bohužel již málo z nás mělo možnost poznat krásnou lipovou vůni a charakteristickou kyselinku typického bzeneckého „rýňáku“. Proto, abychom měli možnost srovnání různých variací rýnského ryzlinku, soustřeďuje občanské sdružení „Klub přátel rýnského ryzlinku“ tuto odrůdu ze všech oblastí České republiky. Letos se podařilo shromáždit 231 vín. Pro srovnání bylo v roce 2003 vystavováno 169 vzorků. Z našeho města se zúčastnilo 57 vín, zahraničí bylo zastoupeno dvaceti pěti víny. Zejména rakouské ryzlinky naznačily směr dalšího vývoje rýnského ryzlinku. Tento směr je představován výraznou charakteristickou vůní a příjemně sladěnou kyselinou, která podporuje plné tělo. Bodové hodnocení nezávislých hodnotitelů jenom potvrdilo tento trend, kdy mezi dvaceti nejlepšími víny obsadili rakouští vinaři jednu pětinu. Je potěšitelné, že ve velké konkurenci se neztratila ani naše bzenecká vína a zejména jejich pěstitelé - na druhém místě se umístil pan ing. Josef Kolář a mezi oceněnými vzorky byla vína pěstitelů pana ing. Jana Bezchleba, pana Oldřicha Kuchaře a pana Petra Ingra. Pro rok 2005 připravujeme významné rozšíření „Galerie“ o rýnské ryzlinky z Německa, z oblasti Mosel a zejména Rheingau, kde údajně v okolí zámku Johannisberg jsou nejlepší „rýňáky“ na světě. Při náležité podpoře města může vzniknout tradice, která umožní dostat pojem Bzenec, pojem bzenecký vinař a hlavně bzenecká bílá vína znovu tam, kde patří a našemu městu přinese ekonomickou prosperitu, založenou na tradici, znalostech a lásce k vínu. Za „Klub přátel rýnského ryzlinku“ Ing. Mir osla unc Mirosla oslavv K Kunc Milí spoluobčané! Chtěl bych Vás seznámit s další činností občanského sdružení Kyjovské Slovácko v pohybu.V měsíci srpnu získalo toto občanské sdružení dotaci 400 tisíc Kč, díky níž si mohla pilotně vyzkoušet tzv. Místní akční skupina pro program Leader+ svoji roli grantové agentury. Peníze byly určeny na podporu projektů v oblasti kulturního dědictví, sportu, turistiky, tradic a ochrany přírody. Výběr projektů byl proveden pomocí hodnotící mřížky, která zohledňovala jednak kritéria přijatelnosti programu Leader+ , jednak pravidla stanovená pro výběr projektů v rámci opatření z naší strategie. Celkově se nakonec rozdělovalo 364 tisíc Kč mezi 18 projektů. Výběrová komise nakonec musela vyřadit projekty „Trh místních produktů Mikroregionu Nový dvůr“ a „Dětský ráj města Bzence“, neboť při vyhlášení programu bylo stanoveno, že každý subjekt obdrží dotaci pouze na jeden projekt. Výběrová komise navrhla rozdělení dotace v plné požadované výši pro prvních třináct projektů. Zbytek prostředků byl rozdělen mezi zbývající projekty, které dostaly nejméně bodů a nejméně odpovídaly programu. Mezi projekty, které dostaly dotaci, se podařilo prosadit také projekt města Bzence na úpravu prostor zámeckého sklepa za účelem zřízení vinotéky pro prezentaci vín místních vinařů. Dotace činí 50 tisíc Kč. Druhý projekt „Dětský ráj města Bzence“ sice splňoval všechna kritéria, ale dotaci bohužel nemohl dostat, protože ho opět podalo město Bzenec. Škoda. Dále Vás chci seznámit s projektem, který byl také vybrán a který si myslím může zaujmout hlavně rodiny s dětmi, ale snad i ostatní. Jde o projekt označený zkratkou KKK. Co se skrývá pod uvedenou zkratkou Vás možná překvapí. KKK znamená - Kolem po Kolejích ke Kanálu. Je to unikátní turistický produkt, který vznikl v letošním 4 PR OJEK T LE ON ARDO PRO JEKT LEON ONARDO roce. Jde o využití neprovozované železniční vlečky mezi Ratíškovicemi a přístavem v Rohatci pro cyklisty jedoucí po trasách Moravských vinných stezek. Z přístavu v Rohatci se vozilo uhlí z dolu Tomáš po Baťově kanálu do Zlína. Pro zpestření jízdy budou moci návštěvníci využívat šlapací drezíny přibližně na trase tři kilometry, které umožní zavítat i do jinak nepřístupných lokalit. Tato trasa propojí dvě vinařské stezky a několik dalších turistických cílů: Vinné sklepy „Žlébky“ s rekreačním areálem Rudník a vinařskou uličku Slavín. Cyklisté mohou dále pokračovat po cyklostezce k Baťovu kanálu. Všem bych chtěl tuto turistickou zajímavost v letních měsících doporučit. Závěrem chci konstatovat, že 400 tisíc není sice moc peněz, ale pokud se podaří Kyjovskému Slovácku prosadit se v konkurenci občanských sdružení celé České republiky, získá dotaci z programu Leader+ ve výši 6,3 mil. Kč. Peníze by se v rámci obnovy vinařských tradic mohly použít například na rekonstrukci všech sklepních prostor pod bzeneckým zámkem, aby se zde v budoucnu mohly konat prvomájové výstavy vín i ostatní vinařské akce. Za výkonnou radu občanského sdružení Kyjovské Slovácko Ve dnech 18. až 27. července probíhalo v Dierhagenu setkání několika národností z různých zemí Evropy za účelem odstranění jazykových bariér a vzájemného porozumění. Za naši republiku se tohoto setkání zúčastnilo sedm studentů Středního odborného učiliště lesnického Bzenec s doprovodem učitele. Setkání probíhalo v přátelské atmosféře Účas tníci se tkání. FFooto: Z ar chí vu šškkoly Účastníci setkání. archí chívu oly.. Z MIKR OREGIONU BZENE CK O MIKROREGIONU BZENECK CKO Mgr lický Mgr.. P Peetr Or Orlický u Baltského moře v rekreačním zařízení německého partnera Start G.m.b.H. za účasti studentů z Finska, Maďarska, Polska, Německa a České republiky. Hlavním programem bylo poznávání rozdílnosti kultur jednotlivých regionů daných států. Naši chlapci prezentovali region jižní Moravy se zaměřením na mikroregiony Bzenec, Strážnice a na oblast Bílých Karpat. Každá ze zúčastněných delegací jeden večer představovala ostatním svou zemi. Při podávání tradičního vepřo-knedlo-zelo a za zpěvu slováckých písniček, které se velmi líbily, byly promítány videoukázky přírodních kulturních památek a života našich lidí. Při tom vše chlapci vysvětlovali v němčině nebo angličtině. Organizátoři pojali toto setkání také ve sportovním duchu, a proto proběhla spousta sportovních turnajů. Naši hoši vybojovali medaile za 3. místo v plážovém volejbalu a vítězství v kopané. Největším vítězstvím ale bylo prolomení jazykových bariér a navazování nových přátelství mezi mladými lidmi ze všech států. Výměny adres, telefonů a e-mailů bylo samozřejmostí. Tuto skutečnost ocenili především zástupci jednotlivých velvyslanectví, které navštívili během účastnického zájezdu do Berlína. Dalším nevšedním zážitkem byla pro naše „suchozemce“ návštěva oceánografického muzea a akvárií mořských ryb ve Stralsundu. Pevně věříme, že toto zdařilé setkání nebylo poslední, a proto v rámci programu Socrates již nyní připravujeme další výměnná setkání a stáže mladých lidí. Ladisla Ladislavv Lžičař učit el SOUL Bz enec učitel Bzenec Každý podzim slavíme ve Bzenci „Vinobraní“. Naše Základní umělecká škola Lubomíra Ligase pozvala při této příležitosti Taneční Z vys vysttoupení. FFooto: L. Ligas Mat eriál k pr ení K o. Materiál proojektu KKK. Zapůjčilo sdruž sdružení Kyyjo jovvské Slo Slovváck ácko. VINOBRANÍ 5 VINOBRANÍ VÁNOCE konzervatoř z Bratislavy. Po přivítání žáci konzervatoře vystoupili na podiu na náměstí s goralskými lidovými tanci. My jsme vystupovali s naší cimbálovou muzikou pod vedením Martina Tesaříka a s vystoupením tanečního oddělení, se stepem pod vedením Ivety Bednaříkové a Michaely Chmelařové. Vystoupení se žákům vydařilo a stepařky byly rády, že mohly předvést, co se naučily. VÁNOCE VE 23 JJAZY AZY CÍCH AZYCÍCH Taneční konzervatoř z Bratislavy je jedna ze škol, která je součástí mezinárodního projektu SOCRATES. Tato návštěva byla zároveň přípravnou schůzkou pro další akci tohoto projektu, která má proběhnout v měsíci listopadu v Bratislavě. Čtyři studenti, p. ředitelka Katarina Zacharová, profesoři tance Juraj a Jana se zúčastnili slavnostního krojovaného průvodu. Poté jsme jim představili Bzenec z výšky, a to výhledem ze Starého hradu. Počasí nám přálo, „Vinobraní“ se mimořádně vydařilo. Všichni odjížděli domů spokojeni. Za ZUŠ Ive ta Bednař ík Iveta Bednařík íkoová BZENE CKÁ ŠK OLA BZENECKÁ ŠKOLA Do základní školy ve Bzenci nastoupilo začátkem září 490 žáků. Byli rozděleni do 21 tříd. Průměr 23,3 žáků na třídu odpovídá současným trendům ve školství s návazností na celostátní či krajský normativ financování. MŠ jsou v současné době plně obsazeny. Do těchto předškolních zařízení je přihlášeno a také je navštěvuje 125 dětí (MŠ I. - 75, MŠ II. Kolonie - 25, MŠ III. ul. B. Němcové - 25). Na škole a v MŠ působí: 39 pedagogických pracovníků 14 pracovnic školních jídelen 18 provozních zaměstnanců celkem 71 osob na různě dlouhé úvazky Dnes již můžeme říci, že vyučování v nových prostorách bývalého zdravotního střediska v kasárnách bude zahájeno v 2. pololetí školního roku, tedy počátkem února. Kromě dvou kmenových tříd přesunutých z MŠ I. zde bude školní dílna a prostory pro zájmovou činnost - např. keramická dílna. Žáci se postupně zapojují do vědomostních soutěží, ve sportovních soutěžích se žáci a žačky, jako členové ŠSK (školní sportovní klub) přihlásili do regionální soutěže žaček Zlínského kraje, do okresní soutěže žáků v okrese Uherské Hradiště, dlouhodobé soutěže žaček v okrese Hodonín. Co máme bezprostředně před námi? Kromě již tradičního „zpívání u stromečku“ na náměstí připravujeme Vánoční akademii dne 7. prosince. Zápis dětí do 1. tříd proběhne na ZŠ ve dnech 18. a 19. 1. 2005. V mateřských školách proběhne rovněž ve 2. polovině ledna. O přesném datu budete včas informováni. V příštím čísle bychom Vás rádi seznámili se změnami ve školství, které přinesl nový školský zákon č. 561/2004 Sb., vstupující v platnost 1.1. 2005. Nepovinné předměty a zájmové útvary ve školním roce 2004/2005 Nepovinné předměty zájmové útvary Němčina Angličtina Náboženství Logopedie I Sborový zpěv Logopedie II Logopedie III Sportovní hry dívky Sportovní hry chlapci Cvičení z ČJ Výtvarný kroužek I Plavání II Marijánek III Dyslektický kroužek I Dyslektický kroužek II Cvičení z ČJ Cvičení z matematiky Informatika I Informatika III Němčina Plavání I Marijánek I-II Mažoretky Míčové hry Dyslektický kroužek Kroužek dov. rukou Zdravot. kroužek Informatika II Angličtina I-II Volejbal I-IV Mgr Mgr.. Milosla Miloslavv Janík Ředit el ZŠ Ředitel Anglicky: Arabsky: Dánsky: Esperanto: Finsky: Francouzsky: Hebrejsky: Holandsky: Chorvatsky: Indonésky: Italsky: Japonsky: Maďarsky: Německy: Norsky: Polsky: Portugalsky: Rumunsky: Rusky: Řecky: Španělsky: Švédsky: Turecky: Christmas id al-milad jul Kristnasko joulu Noel chagamolad hanotsri Kerstmis Bozic Hari Natal Natale kurisumasu [krismas] karácsony Weihnachten jul Boze Narodzenie natal Graciun raždestvó Christouyenna Navidad jul Noel ST AR OČESKÉ V ÁNOCE STAR AROČESKÉ VÁNOCE Češi se v 19. století těšili na příchod Vánoc dlouhé týdny a vůbec jim nevadilo, že peněz je poskrovnu a vánoční dárky, které nadělí Ježíšek, budou nejspíše velmi potřebné věci, které by se tak jako tak musely koupit. Dříve nebyly Vánoce ani tak o dárcích, jako spíše o vzájemné lásce a přátelství, radosti a pocitu sounáležitosti v rodině, která se sešla ke společným oslavám pod rodným krovem. Několik dnů před Vánocemi napekly hospodyně chléb a uložily ho do ošatek. V bohatších domácnostech daly k bochníkům péct také pečlivě upletené, žloutkem potřené a máslem pomaštěné vánočky z bílé mouky, hrozinek a mandlí. O Štědrém dnu od časného rána praskal v peci a kamnech oheň. Připravovala se štědrovečerní večeře. Vařil se hrách, čočka, několik druhů polévek, mezi nimiž nechyběla bramboračka a rybí polévka, pekl se kuba z krup a česneku. Mezitím, co se hospodyně snažila v kuchyni zabavit děti, přinesl v některých krajích hospodář tajně stromeček a ustrojil ho do slavnostního hávu. Jinde se stavěly betlémy. Lidé se od rána postili, aby večer uviděli „zlaté prasátko“. S přicházejícím soumrakem děti stále častěji vybíhaly ven, pozorovaly nebe a hlídaly, kdy se objeví první hvězdička. S první hvězdou si rodina sedla k slavnostnímu stolu prostřenému bílým ubrusem. Večeři zahajovala společná modlitba, vzpomínka na uplynulý rok a poděkování Bohu za vše dobré, co přinesl, i za to, co vzal. Nejdříve hospodyně postavila na stůl mísu s hrachem. Klíček hrachu má podobu kalichu a podle tradice spojoval všechny stolovníky v dobrém i zlém. Potom paní domu odebrala z mísy po lžíci pro každé z domácích zvířat. Teprve pak si podle vážnosti a stáří nabírali ostatní. Po hrachu se podávaly polévky pro sílu, čočka, aby byly peníze, kuba, masitý pokrm nebo ryba pro radost. Kosti se dávaly na jeden talíř a po večeři je hospodář odnesl ve lněném ubrousku pod jabloň. Naposledy se na stole objevila vánočka a cukroví. Pila se bílá káva, čaj, nechybělo ani trochu piva, vína nebo hlt pálenky pro dobré zažití. Když zazvonil zvoneček, přinesl hospodář do místnosti stromeček ověšený jablíčky, sušeným ovocem, cukrovím, kostkami cukru zabalenými do barevných papírků, ořechy a řetězy. Na stromečku se zapálily svíčky a všichni zpívali koledy. Ty se pak u stromečku zpívaly každý večer, dokud se neodstrojil a Vánoce neskončily. Někde však stromeček neznali nebo ho považovali za německý zvyk a po starodávném způsobu strojili jesle. O svátku Narození Páně do nich kladli figurku novorozeňátka a přidávali postavičky anděla, pastýřů a darovníků. Postavičky třech králů a jejich průvodu se stávaly součástí betlémského výjevu až 6. ledna. O Štědrém večeru se po večeři věštilo. Na stůl se postavilo umývadlo a pouštěly se v něm lodičky ze skořápek vlašských ořechů. Lilo se 6 VÁNOCE olovo. Přes rameno se směrem ke dveřím házela bota. Na venkově děvčata třásla bezem. Vdala se tam, odkud se ozval štěkot psa. Vyvrcholením štědrovečerních oslav byla půlnoční mše. Lidé se scházeli v kostele, kde vedle oltáře stály jesličky. Venku byla zima, sníh a tma. Uvnitř kostela, ohřátého dechem věřících, zářily svíce. Varhany doprovázely hlasy zpěváků, ke kterým se postupně všichni přidávali. Tak se o půlnoci Štědrého večera narodil v srdcích lidí Kristus. Všichni věřili, že je přítomen na bohoslužbě právě v tom jejich kostele. Cítili přítomnost lásky malého dítěte a s nadějí hleděli do nového roku. zdr ánoc, V ino zdrooj: Malá encyklopedie V Vánoc, V.. V Vaavř vřino inovvá VÁNOCE VE SSVĚTĚ VĚTĚ - JINÝ KRA J, KRAJ, JINÝ MRA V MRAV Aus tr álie, Br azílie, Bulhar ustr trálie, Brazílie, Bulharssko, Dáns Dánskko, Fins Finskko, FFrrancie, Gr óns eňa, Maď ar xik o, Německ o, N or Gróns ónskko, Itálie, K Keňa, Maďar arssko, Me Mexik xiko, Německo, Nor orssko, Pols ous umuns us jené sstát tát umunskko, R Rus uskko, Spo Spojené tátyy, olskko, Rak Rakous ouskko, R Rumuns Španěls éds elká Británie Španělskko, Šv Švéds édskko, Švýcar Švýcarssko, V Velká AUS TRÁLIE AUSTRÁLIE V zemi klokanů slaví Vánoce stejně jako ve Velké Británii - jen s tím rozdílem, že místo lyžování a koulování vrcholí v Austrálii léto a děti si užívají letních prázdnin, které s oblibou tráví na pobřeží oceánu s celou rodinou. Vánoční stromečky mají buď umělé nebo zasazené v květináči. Vánoční hostina má většinou formu pikniku pod otevřeným nebem s nezbytnými barevnými balónky. Pijí se ovocné šťávy, australské pivo a australské víno. K jídlu se podávají studené obložené mísy, chlazené ovocné a zeleninové saláty a přeslazené dorty a zákusky. Nesmí chybět meloun. A kdo si chce jídelníčkem připomenout historii své země jako jedné z bývalých britských kolonií, dá si o štědrovečerní večeři jako dezert teplý švestkový nákyp s hrozinkami a ořechy polévaný vaječným koňakem. O vánočních svátcích s oblibou navštěvují své příbuzné, přátele a známé a vůbec jim nevadí, když musejí jet na návštěvu několik set mil. Australané milují vánoční gratulace a pohlednice snad nejvíce za všech národů a posílají jich neuvěřitelné množství. Dokonce mezi sebou soutěží, kdo se může pochlubit větším počtem obdržených vánočních blahopřání! Aby si je každý mohl dobře prohlédnout a případně i přepočítat, připínají je umělohmotnými kolíčky na pestrobarevné šňůry, zavěšené nedaleko jídelního stolu, nebo vkusně naaranžované v oknech. BRAZÍLIE Vánoční oslavy jsou pro ně velmi důležitými svátky. Nádherné pláže neznají zimu ani sníh. V páté nejlidnatější zemi světa žijí vedle sebe potomci Portugalců, Italů, Němců a Španělů, mulati, mestici, černoši, Japonci a Indiáni. Ve vánočních oslavách se zrcadlí nebývalá národnostní různorodost. Protože se ale všichni považují především za Brazilce, mají Vánoce i spoustu společných rysů. Všichni se radují, přejí si vše nejlepší k Narození Páně a zdobí stromečky spoustou nejbarevnějších vánočních ozdob. Téměř všechny vánoční stromky jsou umělé, skutečné jehličnany si mohou dovolit jen ti nejbohatší. Brazilci jsou proslulí nejen početnými rodinami, ale i velkorysostí a chutí utrácet. Většina obyvatel Brazílie navštěvuje o vánočních svátcích mše v kostelech nebo přímo pod otevřeným nebem. O štědrovečerní večeři si Brazilci pochutnávají na pečeném krocanu, ovoci, mořských rybách a sladkých zákuscích. Zpestření do tradičního pojetí Vánoc vnáší vyznavači candomblé, náboženství, které kdysi do Brazílie přivezli otroci z Nigérie a Beninu. Víra černých otroků prorostla katolickým náboženstvím, a tak se v daleké jihoamerické zemi radují nejen z bílého Ježíška, ale i z boha plodnosti a sklizně Oxalá s černou tváří, kterého doprovází Lemanjá, bohyně moře. BULHARSK O BULHARSKO V pravoslavném Bulharsku se vánoční svátky slaví až 6. ledna, a tak si milovníci Vánoc mohou nadělovat dárky hned dvakrát 24. prosince a 6. ledna. V žádné bulharské domácnosti nechybí o Vánocích ozdobený stromeček. Dárky pod něj dává děda Koleda. Tradičním vánočním jídlem je v Bulharsku vepřové maso, čočka, fazole, rýže a zelí. Místo vánoček, na které jsme zvyklí u nás, připravují Bulhaři ze sladkého kynutého těsta pečivo ve formě kroužků. Na venkově se ještě občas dodržuje starý bulharský zvyk, že hlava rodiny rozloží před štědrovečerní večeří po zemi slámu, připomínající chudobu chléva, ve kterém přišel na svět vyvolený syn Boží, malý Ježíšek. Hospodyně rozprostře na slaměnou podestýlku vyšívanou pokrývku a na takto připravený „stůl“ rozloží mísy s jídlem. Nejstarší člen rodiny pokrmy požehná a vánoční hostina může začít. DÁNSK O DÁNSKO Počátkem vánočních svátků se objevují adventní věnce. Čtyři hořící svíčky si vykládají Dánové jako symboly čtyř období lidského života - dětství, mládí, dospělosti a stáří. Vánoce jsou v Dánsku ale spojeny především s dárky a nikdy se na nich nešetřilo. Připravují se s několikaměsíčním předstihem a Dánové dělají s jejich nákupy velké tajnosti. Podle starého obyčeje totiž musí být každý dárek pro obdarovaného velkým překvapením. Lidé v Dánsku věří, že čím větší překvapení, tím šťastnější budoucnost je čeká. Dárky rozdává vánoční posel a balí je alespoň do dvaceti vrstev vánočního papíru a krabic. Dárek musí být vtipný a poukazovat na některou ctnost nebo charakterovou vadu. Drobné dárky a cukroví se věší na větve vánočního stromečku, který nechybí v žádné domácnosti. Nejoblíbenější je smrček. V posledních letech si získal na oblibě také zvyk kupovat malé jehličnánky v květináčích, o Vánocích je ozdobit a na jaře slavnostně zasadit ve volné přírodě, v lese nebo na speciálně vyhrazeném místě v městském parku. Ke štědrovečerní večeři se podává husa, kachna, vepřová pečeně s červeným zelím, teplá šunka, pepřená treska s ředkvičkou a horká rýže politá studeným mlékem, pivní a pšeničný chléb, a jako dezert sladký rýžový nákyp se zapečenou mandlí. Komu se poštěstí ji najít, dostane speciální dárek Julemand. Vánoční specialitou Dánska jsou tzv. vánoční talíře - ručně malované. FINSK O FINSKO Dárky roznáší dárky veliký Ukko, pomáhají mu pidimužíci, kteří prý zlobivé děti odnášejí do svého ledového království. FRANCIE Dárky dětem ukládá na krb nebo ke kamnům dobrý vánoční duch pére Noël. Je ze všech Ježíšků a Santa Clausů nejmladší. Od Santa Clause se liší vlastně jenom jménem. 25.12. ke slavnostnímu stolu, na kterém nechybí ústřice, šneci, žabí stehýnka, krocan plněný kaštanovou nádivkou a drahé ovoce, zvou do svých domácností bezdomovce, chudé, sirotky, vězně, … Tři králové jsou svátkem dětí a maminky jim v tento den upečou dort ozdobený papírovou figurkou, ve které je zapečená malá figurka. Kdo ji najde, je králem hry. GR ÓNSK O GRÓNSK ÓNSKO Tady bydlí Děda Mráz a píší mu sem děti z celého světa. Žije v podzemní jeskyni uprostřed věčného ledu. IT ÁLIE ITÁLIE Štědrý večer se slaví jako předvečer narození Páně jen schůzkou s přáteli. Také italské děti dostávají dárky až na první svátek vánoční ráno. Ve srovnání s našimi, jsou italské Vánoce velmi odbyté: vždyť tu ani nepečou cukroví. Jenom ta půlnoční mše je stejná. Pod vánočním stromkem najdou děti téměř vždy i malé jesličky. KEŇA Vánoce jsou zde svátky hlavně pro turisty - v zemi je pouze 12 % křesťanů. Štědrý den slaví v hotelích po německo-britském způsobu, zatímco místní muslimové přihlížejí. Bouřlivější bývá Silvestr, kdy se i řada „domorodců“ napije něčeho ostřejšího. MAĎARSK O MAĎARSKO Dárečky si rozdávají před Štědrou večeří. MEXIK O MEXIKO Oslavují Vánoce pro ně typicky - hlučně a vesele. Stromeček nemají. Sladkosti dávají do velkého hliněného džbánu na vodu - Pinty, který visí ze stropu a je ozdobený peřím. Děti se po něm natahují a tlučou dřevěnými hůlkami tak dlouho, dokud jim nespadne a sladkosti a dárky se nevysypou. NĚME CK O NĚMECK CKO Ježíšek má rezavé vlasy a vousy a k přemisťování používá osedlaný divoký vítr. Dříve prý odnášel neposlušné děti a trestal nevěrné ženy. 1. 12. děti dostávají sladké adventní kalendáře a až do Vánoc otvírají po jednom okénku se sladkým překvapením. Vánočním stromečkem je jedlička. 7 VÁNOCE NORSK O NORSKO Otec Vánoc schovává dárky do dřeváků a bývá doprovázen vánoční kozou. Pro tu by měly děti připravit do botiček nějakou lahůdku nevymlácenou ovesnou slámu. POLSK O POLSKO Na štědrovečerním stole nesmí chybět polévky jako boršč, zelňačka, houbová nebo rybí a samozřejmě štědrovečerní ryba - sleď nebo jeseter. RAK OUSK O RAKOUSK OUSKO Na Vánoce se připravují několik týdnů dopředu. Tak jako my, tak i Rakušané si vyrábějí adventní věnce, ozdobené svíčkami a stuhami - zelenou, ta je barvou naděje a fialovou - barvou minulosti. Na Štědrý večer přichází Ježíšek přivolaný cinkáním zvonečku. Dárečky nebývají drahé. Spíše nápadité, praktické, vlastnoručně vyrobené. Všechny dárečky balí otec - hlava rodiny. RUMUNSK O RUMUNSKO Svatý muž klade dárky vedle jesliček nebo pod postel. RUSK O RUSKO Štědrý den je v Rusku obyčejným pracovním dnem. Pravoslavné Vánoce totiž připadají až na 6. a 7. ledna. Původně byly spojeny s velkým množstvím lidových zvyků. Po zákazu Vánoc v roce 1918 však zvyky upadly v zapomnění a nyní většina Rusů místo nich slaví Nový rok s jolkou a dárky od dědy Mráze. Děda Mráz používá saně, cestuje až ze vzdálené Čukotky a doprovází ho Sněhurka v bílém kožíšku ušitém z hranostajů. SPO JENÉ SST TÁT Y SPOJENÉ Vánoce tu jsou největším svátkem roku, přestože se slaví pouze jeden den - 25. prosince. Proto tento den musí být opravdu dnem D. Všude miliony světýlek, jak venku, tak doma, velkolepá vánoční výzdoba, oblékají si trička s vánočními motivy, ohromné stromky, mnoho dárků, které nosí Santa Claus, čím více, tím lépe, ohromná hostina s krocanem s kaštanovou nádivkou. ŠP ANĚLSK O ŠPANĚLSK ANĚLSKO Vánoce ve Španělsku jsou svátkem rodiny. Dávají si dárečky, pije se šampaňské, jí se marcipán. Děti se však většinou obdarovávají až na den Tří králů. Mikuláš zde dětem nosí dárečky do dřeváků. ŠVÉDSK O ŠVÉDSKO Ježíšek na sebe bere podobu vánočního kozla, který má rohy zdobené červenou stuhou. ŠVÝC ARSK O ŠVÝCARSK ARSKO Mají tajemného „Monsieura Chalandé.“ Tohoto obrovského panáka plného dárků nacházejí děti za dveřmi pokoje. VELKÁ BRIT ÁNIE BRITÁNIE Vánoční svátky už začínají vlastně na Mikuláše, tedy 6. prosince. Vrcholem je 25. prosinec - den, kdy děti po probuzení nacházejí v červených ponožkách dárky od Santa Clause. Celá rodina se pak sejde nad nadívaným krocanem a švestkovým pudinkem - podivnou směsí oříšků, rumu, vajec, strouhanky, cukru, citrónu... A samozřejmě ještě švestek. Podává se flambovaný koňakem. Vybr áno z int er ne tr ánek ybráno inter erne nettových sstr tránek VÁNOCE JINDE Co ke štědrovečerní hostině, když nechceme jíst kapra? Co vlastně mají na stole národy, které slaví svátky ve stejnou dobu jako my? Na čem si pochutnávají od Štědrého dne do Nového roku? NĚME CK O A RAK OUSK O NĚMECK CKO RAKOUSK OUSKO Většina Němců má na Štědrý večer husu. Namíchají správnou směs z hříbků, rozinek, slaniny, mletých ořechů, pórku, šalotky a bílého vína. Potom se husa touto nádivkou naplní a upeče v troubě. Podává se s dušeným červeným zelím. Zmodernizovaná verze počítá jen s husími prsíčky. Opečená se podávají s bílým zelím, dušeným v sektu. Němečtí kuchaři dusí krůtí maso na libečku nebo kerblíku a podávají je se smetanovou omáčkou. Když už má být na stole ryba, pak je to většinou lososový pstruh pečený v troubě na rajčatech, pórku a bílém víně. V Německu i Rakousku je ovšem velmi oblíbené vánoční cukroví (především z mandlového těsta). Německé vánočce se říká Stolle. IT ÁLIE A ŠP ANĚLSK O ITÁLIE ŠPANĚLSK ANĚLSKO Italové zpravidla jedí na Štědrý večer vařenou rybu, nejčastěji tresku, platýze nebo štiku. Pečou i krocany a krůty a nadívají je buď kaštanovou nebo mandlovou nádivkou. Nejprve ovšem prošpikují stehna i prsa slaninou. Španělé milují „escaldums“, dušené krůtí maso s rajčaty, česnekem, bílým vínem a mandlemi. Oblíbeným italským svátečním jídlem jsou také těstoviny s mořskými plody a různé lehké polévky. V poslední době jsou sváteční polévky velmi populární, například kuřecí vývar s taštičkami plněnými sýrem. V Itálii a Španělsku se dnes už se sladkostmi šetří - jsou podávány v lehčí formě, například jahody se jen lehce pocukrují a servírují se polité sektem nebo šampaňským. Španělé milují sušené švestky, které vypeckují a obalí sušenou šunkou „Serrano“. Potom je spíchnou párátkem a osmaží zprudka na olivovém oleji. MAĎARSK O MAĎARSKO Typickým znakem maďarských Vánoc jsou stromečky ověšené bonbóny, které se balí do barevného staniolu a říká se jim „szaloncukor“. K večeři se obvykle podává polévka z bílého vína „borleves“ a smažený řízek z kapra, podobně jako u nás. V některých rodinách mají však raději krůtí prsa na slanině s jablečnou omáčkou. Zajímavým dezertem jsou makové knedlíčky s medem. FRANCIE Na štědrovečerním stole nesmí chybět „boudin noir“ neboli černé jelítko. Normanďané ho krájejí na kolečka a smaží na sádle nebo po obou stranách spolu s plátky jablek. Jako postní jídlo se uplatňují hlemýždi, ovšem připravovaní tradičně po burgundsku. Ve Francii si během svátků můžete dát také žabí stehýnka. V Provence najdete téměř všude artyčoky upravované na mnoho způsobů. Velkou módou jsou lehké dýňové polévky (někdy obohacené masem z krevet). A nesmíme zapomenout na sýry. Jejich velký výběr má být na míse po celou dobu svátečního hodování. Vyzkoušejte zajímavý recept na dezert : pěkné tvrdé hrušky ponořte do vařícího červeného vína a asi minutu je nechejte. Dostanou vynikající chuť, skvěle se k nim hodí modrý sýr, například rokfór. VELKÁ BRIT ÁNIE BRITÁNIE O Vánocích se Angličané těší na Christmas pudding, což Čechům moc nechutná. Jde totiž o něco jako ledvinkový guláš vařený v obalu z těsta. Pokrm má zvláštní nasládlou chuť (obsahuje také rozinky, někdy i kandované třešně a dokonce i rum nebo brandy) a podává se s tmavým pivem. Jí se rovněž krocan. Angličtí kuchaři ho dusí nejčastěji se slaninou, bílým vínem a kořenovou zeleninou. Dělají se také karbanátky z mletého krůtího masa a slaniny. NIZ OZEMSK O A BEL GIE NIZO ZEMSKO BELGIE Holanďané slaví Štědrý den až 25. prosince a k obědu mají nejčastěji krocana nebo krůtu, což je zřejmě následek amerického vlivu. Jako příloha se podávají zapečené brambory nebo zeleninové saláty, často také brusinková marmeláda. Vánoční specialitou je rovněž štola, podobná té německé. Někdy se (zvláště v Belgii) na stole objevuje také cibulový koláč. Na plech se rozprostře těsto podobné pizzovému. Na ně se položí směs slaniny, cibule, olivového oleje a strouhaného sýra. Vše se zapeče v troubě a podává nakrájené na malé čtverečky. SKANDINÁVIE Tady se vánoční stůl málokdy obejde bez ryb. Obvykle se jí losos, úhoř nebo treska. Ryby se nejčastěji pečou nebo se dusí v páře. V Dánsku mají zajímavou specialitu : večeře končí sladkou rýžovou kaší posypanou skořicí. V kaši jsou madle. Kdo jich najde ve své porci nejvíc, tomu bude přát štěstí po celý rok. V Dánsku se podává také pečená husa nebo kachna, někdy dokonce vepřová pečeně s dušeným červeným zelím. V poslední době je skandinávským hitem obyčejná vařená šunka, ovšem v nejvyšší kvalitě. Podává se s čerstvou zeleninou, například s ředkvičkami. AMERIKA Téměř všichni Američané jedí o svátcích krocana, o kterém se traduje, že má sedm druhů masa. Krocan má přezdívku „dárek nového světa světu starému“. Nejoblíbenější je pečený s nádivkou. V Karibiku pečou krocaní prsa na zelenině a ostrém koření včetně směsi kari. V oblibě je tam i něco jako naše "šunkofleky", jen se místo šunky používá krůtí maso. V Brazílii najdete na svátečním stole pečeného krocana, ovoce a pečené ryby. AUS TRÁLIE AUSTRÁLIE V Austrálii se dodnes těší největší oblibě staré britské recepty. Stejně jako v Británii se tam o Vánocích jí krocan. Nejčastější recept se 8 VÁNOCE neobejde bez nádivky z kaštanů a jablek. Přílohou bývají pečené brambory a kousky dýně. Oblíbená je v Austrálii také polévka z krůtího masa. Protože je o svátcích většinou horko, pojídají Australané rádi chlazené ovoce, ovocné a zeleninové saláty a mísy se studeným masem, obvykle drůbežím. RUSK O A POLSK O RUSKO POLSKO Ruské vánoce jsou poněkud posunuté, ale sváteční hostiny mají tradici a nelze si bez nich představit rodinné oslavy. Jídlo se liší podle krajů. Hodně často se podává vepřová pečeně nebo klobásky. Oblíbenou přílohou je kuťja, směs vařeného obilí, medu a rozinek. Obvykle se k této, na pohled překvapivé, kombinaci podává kysané zelí. Jídlo se zapíjí kvasem. Poláci milují polévky, hlavně ty husté „zimní“, v nichž nesmí chybět houby. Jí se také polská obdoba boršče, tzv. „baršč“. VÁNOČKA Vánočka má dlouhou historii a udržela se v oblibě až do dnešní doby. První zmínka o vánočce je z 16. století a za dlouhá léta prošla drobnými proměnami. V minulosti byla pojmenována jako húska nebo calta a někde se v Čechách dodnes setkáváme s nejrůznějšími pojmenováními - pletenice, pletanka, štědrovice, štědrovečernice, štricka, štrucla, žemle, ceplík. Dříve vánočku mohli péct pouze cechovní řemeslníci - pekaři. Od 18. století si je začali lidé péct doma sami. První z doma upečených vánoček měl dostat hospodář, aby se mu urodilo hojně obilí. Velká vánočka se na závěr štědrovečerní večeře rozkrájela. Někde z ní o Štědrém večeru dávali po krajíčku dobytku, aby byl zdravý a neškodily mu zlé síly. Zhotovit vánočku nebylo a není jednoduché, a proto se při přípravě těsta, pletení a pečení vánočky udržovaly různé zvyky, které měly vánočce zajistit zdar. Hospodyně měla zadělávat v bílé zástěře a šátku, neměla mluvit, při kynutí těsta měla vyskakovat vysoko do výšky. Dávným zvykem také bylo zapékání mince. Kdo ji při krájení našel, měl jistotu, že bude zdráv a bohatý po celý následující rok. Připálená nebo natržená vánočka věštila nezdar. Vánočka je dodnes nezbytnou a nepostradatelnou součástí vánočních svátků, ať pečená doma nebo koupená v obchodě. I dnes jsou zruční jedinci, kteří dovedou spodní pletenec zhotovit ze sedmi pramenů (nejčastěji se plete ze čtyř), anebo upletou celou vánočku najednou ze šesti pramenů. Ingr edience: 3 hrnky polohrubé mouky, 9 lžic cukru, 1/8 másla, Ingredience: 1 polévková lžíce droždí, 1/2 hrnku mléka, 1 žloutek, špetka soli, vanilkový cukr, citrónová kůra,muškátový oříšek, badyán, 3 lžíce rozinek, 3 lžíce mandlí, vajíčko na potření Pos tup: Do vlažného mléka rozdrobíme droždí, přisypeme 1 lžíci ostup: cukru, zaprášíme hladkou moukou a necháme v teple vykynout. Do mísy nasypeme mouku, 8 lžic cukru, vanilkový cukr, špetku soli, citrónovou kůru, nastrouhaný muškátový oříšek, žloutek, nastrouhaný badyán, přilijeme vykynutý kvásek a prohněteme. Nakonec přidáme vychladlé rozehřáté máslo a vše zpracujeme. Když se těsto nelepí ke stěnám mísy, přisypeme omyté rozinky, oloupané krájené mandle a těsto ještě prohněteme. Utvoříme v míse hladký bochánek, poprášíme jej moukou a necháme přikrytý kynout na teplém místě (při větším množství těsta i přes noc). Vykynuté těsto rozdělíme na vále na 9 dílů a upleteme vánočku. První vrstvu pleteme ze čtyř pramenů, druhou ze tří a třetí vrstvu ze dvou pramenů. Pergamenový papír potřený tukem položíme na plech a na něj postupně vrstvíme prameny vánočky. Chvíli necháme na plechu dokynout. Před vložením do trouby ještě potřeme rozšlehaným vajíčkem a posypeme nasekanými mandlemi. Nakonec vánočku propíchneme u obou krajů i uprostřed špejlemi, aby se vrstvy těsta při pečení nezbortily. Pečeme zvolna asi 45 minut. ZVYKY LITÍ OL OVA OLO Nad plamenem se na kovové lopatce rozžhaví kousek olova až k bodu tání. Připraví se nádoba s vodou, kovový lavor a pod. a tekoucí olovo se do ní opatrně, ale naráz vlije. Vznikne tak odlitek velmi abstraktních tvarů. Přítomní se pak snaží rozpoznat, čemu (komu) je odlitek podobný. Podle tvaru se pak usuzuje, co koho čeká. Olovo má nízký bod tání a jde to snadno. KRÁJENÍ JJABLKA ABLKA Po štědrovečerní večeři se nožem přepůlí jablko napříč. Obě poloviny se všem ukáží a záleží na tom, jaký tvar má vnitřní část s jádry. Pokud vypadá jako pěti, nebo vícecípá hvězda, sejdou se všichni za rok ve zdraví. Pokud má tvar kříže, je čtyřcípá, pak někdo z přítomných těžce onemocní, nebo zemře. Tohoto zvyku se není třeba bát. Vybírejte zdravé, velké jablko. A nezapomeňte - od štědrovečerní večeře se nevstává! POUŠTĚNÍ L ODIČEK LODIČEK Připraví se lavor s vodou a staré vánoční svíčky (viz dále). Rozpůlí se několik vlašských ořechů a do prázdných polovin jeho skořápek se nakapaným voskem upevní vždy po jednom úlomku vánoční svíčky. Lodičky se zapálenými svíčkami se nechají plout po vodě. Majitele lodičky, která vydrží nejdéle svítit a nepotopí se, čeká dlouhý a šťastný život. Jiné vysvětlení zaslala paní Hana Bělecká. Každý si udělá svou lodičku a pokud se lodička drží při kraji nádoby, její majitel se bude celý rok držet doma. Jestliže lodička pluje ke středu nádoby, vydá se do světa. Vánoční svíčky jsou občas ještě vidět v drogeriích, nebo ve stáncích. Jsou asi 6 mm tlusté, šroubovicové, různé barvy. Používaly se a místy se ještě používají na vánoční stromeček. Poezie vánoc je s těmito svíčičkami úplně jiná, než s dnes běžnými elektrickými. Pozor, jsou ale nebezpečné. Nebezpečí požáru je poměrně značné, zvláště pohybují-li se v blízkosti stromku děti bez dozoru. Je také třeba svíčky vhodně umístit, aby nemohly zapálit větev nad sebou. Svíčky se na stromek upevňují pérovou svorkou na větve. Na této svorce je malý držák svíčky a pod ním kroužek na odkapávající vosk. PŮS T PŮST Na Štědrý den se zachovává až do večera přísný půst. Dětem, které se nemohou dočkat, se slibuje, že vydrží-li nejíst, uvidí zlaté prasátko. Ke společné večeři se zasedá, když vyjde první hvězda. STÍNY Když se rozsvítí, dívají se všichni po stěnách. Čí stín nemá hlavu, ten do roka zemře. STŘEVÍC Svobodné dívky házejí střevícem přes hlavu. Obrátí-li se patou ke dveřím, zůstanou doma. Obrátí-li se špičkou ke dveřím, provdají se a odejdou. ŠUPINY Pod talíře se štědrovečerní večeří se dává několik kapřích šupin, které mají přinést všem po celý rok dostatek peněz. PE ČENÍ VIZ OVICKÉHO PE ČIV A PEČENÍ VIZO PEČIV ČIVA Vánoční svícny, ozdoby na stromek, drobné dárky pro přátele, různé figurky. U ŠTĚDR OVE ČERNÍ VE ČEŘE ŠTĚDRO VEČERNÍ VEČEŘE - chystá se o jeden talíř navíc, pro náhodného hosta - pod talíř se schová zlatý penízek - šupinky z kapra pro štěstí, aby se nás držely penízky - od slavnostní večeře se nesmí vstát, ani kdyby někdo bušil na dveře, protože ten, kdo vstane, do roka zemře PO VĚR Y POVĚR VĚRY CO PŘINÁŠÍ SMŮL U? SMŮLU? - před půlnoční mší se nesmí šít, plést - protože by pak myši dílo zničily - na Štědrý den se nesmí čistit chlévy a stáje, pak by dobytek kulhal - na Štědrý den se nesmí prát, přináší to smůlu a neštěstí do domu - na Štědrý den nepište své milé - milému zamilované psaní, jinak by to mohlo znamenat rozchod CO PŘINÁŠÍ ŠTĚS TÍ? ŠTĚSTÍ? - když v noci na Boží hod vystřelíte z pušky směrem k Měsíci - čerstvý chléb upečený 25.12. a čerstvá vejce snesená 25.12 - mají kouzelnou moc Štědr Štědrýý den v pondělí Štědr er Štědrýý den v út úter erýý Bo ží hod vvee čtvr Boží čtvrttek Bo ží hod v pát ek Boží pátek dobrá úroda, hodně medu bude hodně vína a obilí podařilo se výhodně prodat dobytek bude horké léto a krásný podzim 9 OCHRAN A PŘED PR OPUŠTĚNÍM ZE ZAMĚS TNÁNÍ OCHRANA PROPUŠTĚNÍM ZAMĚSTNÁNÍ Pokud máte zato, že vás zaměstnavatel poškozuje, šikanuje nebo vám vyhrožuje propuštěním z práce, nebojte se proti tomu bránit. Jako se zaměstnavatel chrání svými právními zástupci, tak i vy máte právo na ochranu a je zcela na vás, jaký druh si vyberete, s jakými službami a výhodami a nikdo nemá právo vám upírat možnost volby. Jedna z možností ochrany je členství v Odborovém svazu ve vztahu k profesi, kterou vykonáváte. Například pracovníci v lesnictví, dřevařském a nábytkářském průmyslu, pracovníci ve vodním hospodářství se sdružují a stávají členy Odborového svazu dřevozpracujících odvětví, lesního a vodního hospodářství v ČR (OS DLV). Pokud nebudeme umět uplatnit svá práva, budeme se bát je využít, je zde předpoklad, že se k nám zaměstnavatelé budou chovat ještě hůř. Odborový svaz vám může pomoci, neboť pomoc svým členům a obhajoba jejich práv je jeho hlavní náplní práce a též vytváření vyvážených vztahů v pracovněprávní oblasti mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem a přispívá tímto k aktivní účasti zaměstnanců na dění ve firmě a zvyšuje prestiž firmy v obecním povědomí, její solidnost v mezinárodním vztahu. Směrnice OECD pro nadnárodní společnosti, pod jejímž vlivem bylo v České republice vytvořeno Národní kontaktní místo při Ministerstvu financí, se zabývá porušováním odborových práv v nadnárodních společnostech, působících v České republice. Zde je možné podat podněty - osobně, nebo přes OS. Je důležité vědět, na koho je možné se spolehnout, na koho se obrátit, kdo je schopný postavit se za jeho práva. Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) prostřednictvím tohoto centra řešila již několik případů, kdy nadnárodní společnosti bránily vzniku odborové organizace a podařilo se jí situaci v těchto firmách zlepšit. Z toho plyne následující zjištění: jedinec není nikdy dost chytrý ani dost silný, aby se obhájil sám a v tomto směru je členství v odborech jakousi obdobou klasického pojištění pokud se to dá takto přirovnat. Domnívám se, že je nutné se zamyslet nad vlastními možnostmi a svou budoucností. O dění v OS a vašich možnostech se více dovíte na webových stránkách osdlv.cmkos.cz Pokud máte nějaký dotaz, bude vám zodpovězen na tel.: čísle 542 211 234, napsat můžete na e-mail [email protected]. ÚS TŘEDNÍ K ONTR OLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚS TAV ZEMĚDĚLSKÝ BRNO ÚSTŘEDNÍ KONTR ONTROLNÍ ÚST Odbor tr ultur trvvalých kkultur 671 81 Znojmo - Oblekovice, tel.: 515 248 909, 515 224 0 23 Povinnosti podle nového zákona o vinohradnictví a vinařství č. 321/2004 Sb. ohlášení o ssklizni klizni k 30. 0. pr osince na ÚKZÚZ - Pr Prohlášení 30.111. odeslat do 110. prosince - př íloha č. 20 vyhláš ky č. 323/200 příloha vyhlášky 323/20044 Sb. Je povinen podávat každý, který část nebo celou svoji sklizeň prodává výrobci vína, přitom podá hlášení o celé sklizni, za členy vinařského družstva podává hlášení družstvo. Hlášení o sklizni nepodává ten, kdo zpracovává celou sklizeň na víno. ohlášení o pr oduk ci k 30. 0.pr osince na - Pr Prohlášení produk odukci 30.111. odeslat do 110.pr 0.prosince ÚKZÚZ - př íloha č. 2211 vyhláš ky č. 323/200 příloha vyhlášky 323/20044 Sb. Je povinen podávat každý vinař, který svoje víno uvádí do oběhu nebo vyrobí nad 10 hektolitrů vína za rok pro vlastní potřebu. Hlášení nepodávají výrobci pro vlastní potřebu do 10 hektolitrů za rok. ohlášení o zásobách k 3311.7 0. zář - Pr Prohlášení .7.. odeslat do 110. záříí na ÚKZÚZ - př íloha č. 22 vyhláš ky č. 323/200 příloha vyhlášky 323/20044 Sb. Je povinen podávat každý vinař, který uvádí víno do oběhu. Hlášení nemusí podávat koneční spotřebitelé a maloobchodníci (prodávají přímo spotřebiteli do 1000 hl za rok). ení vinice - př íloha č. 1188 vyhláš ky č. 323/200 - Kluč Klučení příloha vyhlášky 323/20044 Sb. Pokud pěstitel chce klučit, vinici musí mít písemný souhlas vlastníka pozemku s tímto klučením, pokud je pozemek větší a vlastníků je více, pak je nutný souhlas všech vlastníků.Oznámení o klučení se posílá na ÚKZÚZ. Na vyklučení vinice bez souhlasu vlastníka se vztahuje sankce. kání pr áv ovnou výsadbu - Zís Získání práv ávaa na opět opěto Vyklučením vinice nevzniká pěstiteli automaticky právo na opětovnou výsadbu. Pro udělení práva na opětovnou výsadbu je vyžadován písemný souhlas vlastníků pozemků s převodem tohoto práva na výsadbu na pěstitele. Pěstitelé by se měli dohodnout s vlastníky pozemků na klučení a na převodu práva na výsadbu zároveň. Souhlas s vyklučením a souhlas s přidělením práva na opětovnou výsadbu od vlastníků pošle pěstitel zároveň se žádostí o udělení práva na opětovnou výsadbu (příloha č. 3 k vyhlášce 323/2004 Sb.) a oznámením o provedení změny ve vinici - klučení (příloha č. 18 vyhlášky č. 3232004 Sb.). I pěstitelé, kteří mají zaregistrovanou vyklučenou plochu před účinností tohoto zákona, získají právo na opětovnou výsadbu výše popsaným způsobem. Do 90 dnů ÚKZÚZ rozhodne o udělení/neudělení práva na opětovnou výsadbu na požadovanou výměru. áv ovnou výsadbu - př íloha č. 4 vyhláš ky - Př Přeevod pr práv ávaa na opět opěto příloha vyhlášky č. 323/200 323/20044 Sb. Právo na opětovnou výsadbu má platnost 8 let od roku klučení a je převoditelné mezi subjekty v rámci vinařské oblasti (Morava, Čechy). íloha č. 1188 vyhláš ky č. 323/200 - Hlášení změn vvee vinici - př příloha vyhlášky 323/20044 Sb. Pěstitel je povinen oznámit každou změnu ve vinici - klučení, změna odrůd, změna parcelních čísel po pozemkové úpravě aj. na Registr vinic ÚKZÚZ Oblekovice. tit ele - př íloha č. 1199 vyhláš ky č. 323/200 - Oznámení změn změnyy pěs pěstit titele příloha vyhlášky 323/20044 Sb. Oznámení se zasílá na Registr ÚKZÚZ Oblekovice. Při změně pěstitele je vyžadován souhlas vlastníka pozemku i původního pěstitele. edběžná opět ovná výsadba - Př Předběžná opěto Pěstitel může vysázet novou vinici, pokud se zaváže, že do 3 let vyklučí jinou svoji vinici nebo získá právo opětovné výsadby o odpovídající výměře od někoho jiného. Přesné podmínky předběžné opětovné výsadby určí Mze ČR. - Výsadba no novvé vinice Pěstitel může vysázet vinici pro vlastní potřebu, pokud z ní nebude hrozny ani víno prodávat. Tuto vinici nemusí mít registrovanou. Novou vinici pro tržní produkci může vysázet pokud na ni získal právo opětovné výsadby výše popsaným způsobem. Tuto vinici musí zaregistrovat do 30 dnů po výsadbě na Registru vinic ÚKZÚZ Oblekovice (příloha č. 18 vyhlášky č. 323/2004 Sb.). Pěstitel je povinen prokázat vlastnické právo nebo nájemní právo k vinici, která je uvedena v žádosti. er ušení/uk onč ení výr ob oduktů - Oznámení o zahájení/př zahájení/přer erušení/uk ušení/ukonč ončení výrob obyy pr produktů (př íloha č. ky č. 323/200 (příloha č.117 vyhláš vyhlášky 323/20044 Sb.) Oznamuje každý výrobce vína, který svůj produkt uvádí do oběhu. Je zakázáno z neregistrovaných vinic prodávat jak vinné hrozny tak i víno. Z těchto vinic může pěstitel spotřebovat jak hrozny tak i víno pro vlastní spotřebu. Formuláře jsou k dispozici na www.ukzuz.cz (dále na odbor trvalých kultur a vyhlášku č.321/2004 Sb.) Informace k vyhlášce č. 245/2004 Sb. - k restrukturalizaci vinic. Žádosti o finanční podporu podává žadatel na Agentury SZIF v termínu 1.- 30. 11. 2004. Je možné požádat na restrukturalizaci odrůdové skladby, zvýšení počtu keřů, přesun vinice na svah, dále ochranu proti zvěři a proti ptactvu. Minimální výměra - 20 ar. Informace k formulářům na: www.szif.cz ÚKZÚZ Brno Odbor trvalých kultur oddělení evidence 671 81 Znojmo - Oblekovice tel. 515 24 89 09, 515 22 40 23 Fax. 515 26 71 24 Ing. Eva Jetmarová, CSc. ředitelka odboru TK ÚKZÚZ Brno ZPRÁVY Z KNIHO VNY KNIHOVNY Městská knihovna oznamuje svým čtenářům, že posledním půjčovním dnem v tomto kalendářním roce bude úterý 21. prosince. Pravidelné půjčování bude zahájeno v pondělí 3. ledna 2005. Knihovnice městské knihovny přejí všem občanům našeho města spokojené prožití svátků vánočních a všechno dobré v nastávajícím roce 2005. Věr Věraa Šišák Šišákoová vedoucí měs ts ké kniho vn městs tské knihovn vnyy 10 CEL OS TNÍ POHLED N A ČL OVĚKA CELOS OSTNÍ NA ČLO HOME OP ATIE HOMEOP OPA Milí přátelé, známí, spoluobčané! Ráda bych vám touto cestou poodkryla tajemství a kouzlo homeopatie. Úvodem Vám věnuji dárek: Naslouchej Když tě poprosím, abys mi naslouchal a Ty mi začneš dobře radit, pak jsi neudělal to, o co jsem Tě požádal. Když Tě poprosím, abys mi naslouchal a Ty mi začneš vysvětlovat, proč bych se neměl cítit tak, jak se cítím, pak zraňuješ mé city. Když Tě poprosím, abys mi naslouchal a Ty si myslíš, že musíš udělat něco, abys dal do pořádku mé problémy, pak mě zklameš, ať už to zní jakkoli podivně. Snad proto někteří lidé žádají o pomoc modlitbou. Protože Bůh je němý a nedává dobré rady a nesnaží se dávat věci do pořádku. Jen naslouchá a nechává mě, abych se staral sám o sebe. Takže prosím, jen mi naslouchej, jestliže mi chceš něco říci, buď trpělivý. Pak Ti slibuji, že budu naslouchat já Tobě. Podle Světové zdravotnické organizace patří homeopatie k druhému nejrozšířenějšímu oboru léčby na světě. 1. příčku obsazuje nejstarší medicína vůbec - indická a čínská (ajurvéda). Po nich následuje herbalismus (léčba pomocí rostlin) a klasická medicína. Homeopatie má mnoho příznivců, stejně tak jako zarytých odpůrců. Pro materiálně smýšlející lidi, kteří slovo energie vyřazují ze svého slovníku, je to pouhé podávání - placeba - nikoli léku účinkujícímu jen silou vůle člověka. Na jednom se však shodnou všichni: je to léčba, která nemá žádné vedlejší účinky, žádné kontraindikace a omezení. To se o jiných metodách léčby ne vždy dá říci. Homeopatie se liší od postupů klasické medicíny svým pohledem na nemoc a člověka. Člověk není myslící stroj, ve kterém se dají v případě nemoci vyměňovat orgány jako náhradní díly. Má také duševní a duchovní rozměr. Každý z nás má své myšlenky, emoce, pocity, svědomí, vzpomínky - ty si uchováme i na celý život. Kdyby existovalo jen fyzické tělo, zanikly by naše vzpomínky, city (asi za 5 let - to se naše celé materiální tělo obměňuje). Z pohledu homeopatie má člověk vedle fyzického těla i svůj nehmotný, nemateriální rozměr, který je jako nedílnou součástí. Znamená to, že je duchovní bytost. Proč dokáže homeopatie řešit - pro klasickou medicínu - chronické (neřešitelné) diagnózy? Protože klasická medicína využívá ke svému léčebnému efektu pouze „1/3 lidské bytosti“ - fyzickou rovinu. Homeopatie léčí celého člověka. „NELÉČÍM NEMOCI, LÉČÍM ČLOVĚKA.“ Homeopatické léky využívají darů přírody. Jsou původu rostlinného, živočišného, minerálního. Při jejich výrobě je postupováno zvláštním ředícím způsobem, kdy výsledný lék je prostý chemických látek, tudíž nepůsobí na fyzické tělo jako chemické léky klasické medicíny. Působí nehmotnou informací na nehmotnou část člověka. Změna na nehmotné rovině pak vede ke změně na jeho fyzickém těle. Tři dobré skutky denně: 1. Denně udělej něco dobrého pro své tělo. 2. Denně udělej něco dobrého pro svou duši. 3. Denně udělej něco dobrého pro druhého. Závěrem uvádím nejčastější dotazy posluchačů na mých přednáškách: 1) Jaký je ne jvětší rrozdíl ozdíl homeopatie a klasické medicín y? největší medicíny? Neléčím důsledek (ekzém, astma, chronická rýma, výtoky...), ale příčinu nemoci: Každá nemoc nám dává najevo, co ve svém životě opomíjíme, potlačujeme, neřešíme. Signalizuje problém na psychické úrovni. 2) Co tto o vlas tně znamená celos tní př ís tup? vlastně celostní přís ístup? Neléčím podle názvu nemoci, ale podle souhrnu psychických a fyzických charakteristik každého člověka. (Např. - angíně - ne vždy ATB, ale možnost najít lék pro angínu toho konkrétního člověka). Platí: Co člověk - to jiný lék. 3) Jaké jsou mo žnos ti využití homeopatie? možnos žnosti Velké. Pomáhají řešit akutní stavy, potíže chronické - které, ač léčeny, vyléčeny nejsou. Významné místo má homeopatie v období těhotenství, při vedení porodu. Velmi dobře na homeopatický lék reagují lidé v bezvědomí, malé děti a zvířata. Nesmím opomenout i preventivní využití. 4) Co nám homeopatie můž inés t? můžee př přinés inést? Harmonii těla a duše. Pohodu, vnitřní vyrovnanost, nadhled a postupné odstraňování „masek“, které člověka nutí dělat to, co nechce, tvářit se tak, jak to necítí, mluvit jinak - než s čím je uvnitř v souladu. Cíl je tedy prostý: Být sám sebou = být zdráv psychicky, aktivovat obranné a hojivé síly v organismu = uzdravit se fyzicky. Mějte se hezky. Mgr áňa Malár Mgr.. T Táňa Malároová Mob. 73 7377 068 280 TŘÍKRÁL OVÁ SBÍRKA TŘÍKRÁLO Po pěti letech pořádání tříkrálové sbírky můžeme říci, že se stala již tradicí. Než přijde čas dalšího koledování, chceme Vás seznámit s využitím letošního výnosu. Při sbírce bylo vybráno v Kyjovském děkanátu, který zahrnuje 23 obcí, celkem 689 906,60 Kč. Podle předem daného klíče měla Charita Kyjov v našem regionu k dispozici 400 145,83 Kč. Na využití těchto finančních prostředků byly vypracovány a předloženy projekty na Arcidiecézní charitu v Olomouci. Z toho bylo schváleno 250 000 Kč pro potřeby rekonstrukce Charitního domu pokojného stáří v Čeložnicích. Charitní ošetřovatelská a pečovatelská služba v Kyjově byla podpořena částkou 110 000 Kč a na přímou pomoc vydáváme 40 145,83 Kč. V rámci celé naší republiky byla z Tříkrálové sbírky realizována humanitární pomoc v celkové částce 4 498 727,03 Kč. Z toho např. v Čečensku 1 100 000 Kč, v Ugandě 695 000 Kč, na Ukrajině 680 000 Kč, v Indii 210 000 Kč a dále v Arménii, Bolívii, Bělorusku, na Slovensku, v Srbsku a Černé Hoře. Toto společné dílo můžeme realizovat pouze za účasti obecních a městských úřadů, s pomocí stovek dobrovolníků a všech ochotných dárců. Vám všem děkujeme a prosíme o pomoc a přízeň i v dalším roce. PR OČ MÁME SSTR TR OMY REPUBLIKY PROČ TROMY Spisovatel Rudolf Těsnohlídek žil v Brně. Miloval lesy okolo města a i v zimě chodíval s přáteli na daleké procházky. Jednou - bylo to roku 1919, den před Štědrým večerem - vyšli z Bílovic a stoupali do příkrého svahu. Najednou uslyšeli nějaké naříkání, jako by plakalo zvířecí mládě. Hledali je. Ale jak byli překvapení, když uviděli pod keřem v hlubokém sněhu dítě, nemluvně, zabalené do plenek. Bylo promodralé zimou. Ještě chvíli - a byl by konec. Honem je zabalili do kabátu a zanesli na četnickou stanici. Byl to chlapec nebo holčička? Holka. Zavezli ji do dětské nemocnice a tam ji zachránili. Kdo to mohl udělat - nechat vlastní dítě zmrznout? Byla to děvečka, která sloužila u jednoho sedláka. Když se jí narodilo dítě, vyhnal ji. V ústavu ji odmítli. Věděla, že s dítětem ji nikde do služby nepřijmou a že zemře hladem i s ním. Tak se v zoufalství rozhodla, že dítě odloží. … Jenže dítě mělo štěstí. Vzala si ji za vlastní nějaká rodina. Když Liduška vyrostla, provdala se. Rudolf Těsnohlídek jistě na ten Štědrý den často vzpomínal. Celé Brno vzpomínalo. Každé vánoce stál na náměstí vysoký smrk - a na něm „teploměr lásky“ ukazoval, kolik tisíc snesli lidé pro opuštěné děti. Z těch sbírek postavili dětský domov Dagmar. Čerpáno z knihy Františka Kožíka „Svátky krásné hvězdy“ 11 SPOLE ČENSKÁ KR ONIKA SPOLEČENSKÁ KRONIKA KE KULA TÉMU ŽIV OTNÍMU JUBILEU KULATÉMU ŽIVO GRA TUL UJEME TĚMT O OBČANŮM: GRATUL TULUJEME TĚMTO Daňkovi Karlovi Hobzovi Karlovi Janovské Kristíně Jelínkovi Karlovi Kotkové Běle Křivánkové Ludmile Leznovi Arnoldovi Leznové Olze Neničkové Emílii Orlickému Zdeňkovi Snášelové Ludmile Staškové Štěpánce Štefánkové Miloslavě Taťákové Marii Ventrčové Zinajdě VÍT ÁME T Y TO MALÉ BZENE CKÉ OBČÁNKY VÍTÁME TY BZENECKÉ OBČÁNKY:: Calcagnovou Leonu Čejkovou Adélu Dobeškovou Kláru Dvořana Františka Hlavinku Jaroslava Juráskovou Kristýnu Kocha Martina Lundovou Lenku Patákovou Karolínu Snášelovou Báru Valíka Filipa Vrážela Davida Zálešáka Tomáše LOUČÍME SE S OBČANY OBČANY,, K TEŘÍ OPUS AŠE ŘAD Y: OPUSTILI NAŠE ŘADY TILI N Čer ne jem Joz ef em Černe nejem Jozef efem 68 le lett Čer ným R udolf em Černým Rudolf udolfem 90 le lett Gr ocháľ em Št ef anem Grocháľ ocháľem Štef efanem 81 le lett Luňák em Josef em uňákem Josefem 68 le lett Maděr ovou Dr ahomír ou Maděro Drahomír ahomírou 82 le lett Nevř iv ou Marií vřiv ivou 90 le lett Nevř ivým Ant onínem vřivým Antonínem 78 le lett Sigmundo žk ou Sigmundovvou Ane Anežk žkou 62 le lett So onínem Sovvou Ant Antonínem 64 le lett Suttner ovou Marií Suttnero 80 le lett SPOR T SPORT HODNOCENÍ BZENE CKÉ K OP ANÉ - T OVAN BZENE C SLO BZENEC BZENECKÉ KOP OPANÉ TJJ SL Podzimní část se hodnotí lépe a radostněji. Po skončení minulé sezóny zanechalo v našem prvním mužstvu aktivní činnosti 7 hráčů. Jednalo se o Z. Kocha, J. Šóna, Zb. Jemelíka, V. Martináka, R. Valentu, R.Janáse, M. Popelku. Výbor TJ Slovan by jim chtěl tímto poděkovat za odvedené výkony a za to, co pro oddíl udělali. Vám všem vřelé díky. Na základě výše uvedených skutečností se muselo naše I. mužstvo pro nový ročník 2004/2005 vhodně doplnit. Jelikož z vlastních řad nebylo kým, výbor se musel poohlédnout po okolí. Podařilo se získat na nejbolavější místo v mužstvu, a to na místo brankáře Jendu Ševelu a dále obránce Laďu Ivičiče, oba z Dubňan. Dále se vrátili do našeho klubu Lukáš Mička, Adam Paták a Karel Ebringer. Přišli ještě další hráči, a to Mirek Herman ze Strážnice, Pavel Pyclík z Moravského Písku a Lukáš Machala ze Zlechova. Přípravné zápasy I. mužstva a dorostu sehráli se střídavými výsledky. Samotná mistrovská soutěž začala pro bzenecká družstva výborně. První mužstvo pod vedením trenéra Jiřího Vítka a asistenta Tomáše Mičky a Romana Valenty a vedoucího mužstva Zdeňka Lejsala dlouho drželo první příčku tabulky a až na konci podzimu přenechalo vedoucí místo Tvrdonicím a Hroznové Lhotě. Po podzimní části skončilo tedy naše mužstvo na 3. místě, o bod za svými soupeři.V tabulce střelců této soutěže je na prvním místě náš hráč Adam Paták s 8 brankami a Lukáš Mička se 7 brankami na druhém místě. Jen tak dál - a ať jim to tak střílí i na jaře. Dorost pod vedením Jaroslava Sklenky z Ořechova a Igora Dobrovského si uvědomil, že to, co předváděl na jaře, k ničemu nevede. Dal se dohromady a výsledky se také dostavily. Do začátku jara vedou tabulku soutěže s náskokem jednoho bodu. Našimi nejlepšími střelci v této soutěži jsou Jirka Sommer a David Poula, oba se 13-ti brankami se dělí o třetí místo v tabulce střelců. Starší žáci pod vedením Pavla Andrýska a Milana Poláška jsou největším překvapením. Skončili na velmi pěkném 3.místě. Ještě však stále doplácí na to, že je jich málo. Proto se musí neustále doplňovat z mladších žáků. A ti, když mají hrát dva zápasy za sebou, jsou pak unaveni a nepodávají stoprocentní výkony. Nejlepším střelcem mužstva je s 9-ti brankami Roman Kratina. V tabulce střelců se pohybuje na 9. místě a je těsně následován Jakubem Juříkem, který nastřílel 8 branek. Mladší žáci pod vedením Roberta Zemana a Milana Poláška, který má na starosti brankáře, podávají výborné výkony. Je to kolektiv, se kterým se dá pracovat. Skončili na velmi pěkném 4. místě. Nejlepším střelcem mužstva je Roman Andrýsek s 15-ti brankami a v celkové tabulce střelců figuruje na velmi pěkném druhém místě. Následují jej Lukáš Tuhý s 8 a Tomáš Valštýn se 7 brankami. Přípravka pod vedením Igora Dobrovského a Ing. Marka Novoměstského je kolektiv, který nám dělá velkou radost. Dříve tito chlapci od 6-ti do 10-ti let vysedávali jenom na lavičkách náhradníků, nebo na ně nezůstával ani dres. Nyní hrají soutěž, a to okresní přebor přípravek, skupinu „B“. Na tréninky se schází až 24 chlapců - a to už je něco je uhlídat. Toto družstvo skončilo na velmi pěkném druhém místě, a to za Veselím nad Moravou. Nejlepším střelcem mužstva je s 20-ti brankami Roman Andrýsek. Je následován Milanem Hrobařem, který dal 13 branek. Prvně jmenovaný se dělí v tabulce střelců o druhé místě. V měsíci září se na našem stadionu uskutečnil zápas kvalifikace na ME „Sedmnáctiletých“ Dánsko - Slovinsko. Přispěl k propagaci bzenecké kopané a taktéž města Bzence. Na výsledcích našich mužstev se podílejí nemalou měrou také sponzoři oddílu kopané. Jsou to město Bzenec, fa. Decro - plastová okna, fa. RI-Okna - plastová okna, fa. Slovácká Gumárna, fa. MWG, fa. Paradiso, fa. Trexima Zlín a fa. IMI-Print ze Bzence. Za jakoukoliv pomoc jim výbor a hráči TJ Slovan vyslovují vřelé díky a doufají, že spolupráce bude i nadále pokračovat i v roce 2005. 12 SPOR T SPORT U všech mužstev jsou v současné době výsledky, ale přesto se potýkáme s malými návštěvami na utkání na našem stadionu. Především u bzenecké mládeže jsou návštěvy na mistrovská utkání jen velmi malá, a to i z řad rodičů těchto dětí. Je to velká škoda, chlapci si za předváděné výkony takové návštěvy nezaslouží. Jestli jste si dobře přečetli, bzeneckou mládež v tak velkém počtu vede jen 5 dospělých, a to ještě ve svém volném čase a zdarma. Proto se obracím na vlivná místa, aby se zamyslela nad tímto stavem. Jestli to bude tak i nadále pokračovat, tak se bzenecké mládeži za chvíli nebude mít kdo věnovat. Dále se rovněž opět obracím na dospělé z řad bývalých hráčů, aby nám pomohli v této situaci. V závěru bych chtěl poděkovat jménem výboru TJ Slovan starým pánům, kteří vykonávali během mistrovských zápasů pořadatelskou službu a dále taktéž rodině Marie Sigmundové za občerstvení diváků během zápasů. An yní mi do e, ab ál všem hr áčům, členům T enec, div ákům, př ízniv cům a ffandům andům do no nyní dovvolt olte, abyych na závěr popř popřál hráčům, TJJ Slo Slovvan Bz Bzenec, divákům, přízniv íznivcům novvého rok u 2005 hodně zdr těs tí, sspor por otních ús pěchů. oku zdraaví, šštěs těstí, porttovních a živ živo úspěchů. př edseda T enec předseda TJJ Slo Slovvan Bz Bzenec TABULKA PO 113 3 K OLE CH ODDÍL V OLEJBAL U VE BZENCI KOLE OLECH VOLEJBAL OLEJBALU PR OGRAM 114 4 K OLA KOLA PROGRAM SO 26.3. 15.00 Sok ol T vr donice - Slo enec Sokol Tvr vrdonice Slovvan Bz Bzenec Celý svět a Bz enčané b yli př om, Bzenčané byli přii ttom, když se v německém Erfurtu na olympiádě kuchařů a cukrářů rozdělovaly olympijské medaile. Ve dnech 17. - 20. října 2004 se v Erfurtu sešli špičkoví odborníci kulinářského umění, aby společně posoudili mistrovské umění svých kolegů, kteří se rozhodli změřit své dovednosti v oboru kuchař - cukrář. Olympiáda kuchařů, známá ve světě pod zkratkou IKA, spatřila světlo světa poprvé v roce 1900 ve Frankfurtu nad Mohanem. Tato dnes největší kuchařská show se koná pravidelně každé čtyři roky. Stala se Mekkou pro kuchaře a cukráře z celého světa. V letošním roce se jí zúčastnilo přes 28 národů z celého světa. Stejně jako ve sportu přijeli do německého Erfurtu opravdu ti nejlepší z celého světa, aby zde změřili své síly a hlavně své umění. Soutěžilo se v několika kategoriích. Naši zástupci se přihlásili do kategorie D 1 - kuchařské umění, předvádějící zpracování zeleniny a dekorativní práce, a do kategorie D 2 - patisserie, v níž se prezentovala i volná témata. Pro odborníky to byl svátek, který stejně jako ve sportu je jen jednou za čtyři roky, pro laiky z řad široké veřejnosti, kteří jsou milovníky gurmánských specialit, to byla doslova pastva pro oči. Tomu, co zde bylo možné shlédnout, člověk často ani nechtěl věřit, že se to dá uvařit, upéci, vymodelovat, naservírovat a vhodně pojmenovat. Cukráři se zaměřili na zpracování klasických surovin v uměleckém podání, na modelování z tuku, čokolády, marcipánu, karamelu. Kuchaři předvedli své fantazie jak ve studené, tak i teplé kuchyni. Zvláštní kapitolou snad bylo zpracování ledu, těstovin a pak překrásné řezbářské práce ze zeleniny. Zda tuto kapitolu naplnili cukráři, kuchaři či milovníci tohoto umění, bylo těžké určit. Nádherný pohled byl do kuchyní jednotlivých národních týmů, které měly za úkol uvařit kompletní menu a toto rozprodat hostům. Bylo zajímavé pozorovat jednotlivé členy týmů, jak ve svých bělobou zářících stejnokrojích s maximální zručností a přesností připravovali lahodné pokrmy. Zda to byla první nebo poslední porce, to se nedalo určit. Vše bylo ukládáno na talířích se stoprocentní přesností, jakoby se jednalo o kopii téhož produktu. V této kategorii soutěžily týmy jak civilní, tak i vojenské, jak evropské, tak vlastně ze všech koutů světa, kde se tomuto umění věnují. Pro návštěvníky bylo zážitkem pozorovat týmy z exotických zemí, jak připravovaly speciality národní nebo světové kuchyně. Vše lahodilo oku a člověk měl touhu shlédnuté ochutnat a zhodnotit. To však za nás provedli členové odborných porot, kteří skutečně se stejnou pečlivostí jako soutěžící své kreace připravovali hodnotili jejich mistrovské výtvory. No a každý večer pak vyhlásili ty nejlepší, kteří za své výkony obdrželi bronzové, stříbrné nebo zlaté olympijské medaile. A právě v tomto okamžiku bych rád vyzvednul i naše soutěžící Bzenčany, kteří patřili k těm, kteří byli za svou práci ohodnoceni olympijským kovem. Ve velmi silné konkurenci: - v kategorii uměleckého ztvárnění karamelu - téma „Stvoření světa“ - získala paní Marie Kučerová, mistrová odborného výcviku cukrářů ve VOŠ, SOŠ, SOU a OU Bzenec, bronzovou medaili a diplom - v kategorii umělecké ztvárnění zeleniny - téma „Spor o jablko“ - získal pan Josef Kuchař z fy RAPA, k. s. Bzenec, stříbrnou medaili a diplom. Rád bych oběma touto cestou k dosaženému výsledku co nejsrdečněji poblahopřál a za reprezentaci naší vlasti a našeho města na olympiádě jménem Rady města Bzenec poděkoval. Mgr Mgr.. Plšek Jenda mís tar os ta místtos ostar taros osta Spor o jablk jablkoo OL YMPIÁD A KUCHAŘŮ OLYMPIÁD YMPIÁDA 13 Stv oř ení světa tvoř oření Vánoční sv átky plné pohody ados ti a šštěs těs tí, do no ok u svátky pohody,, rrados adosti těstí, novvého rrok oku vné zdr pok ojenos o vše V ám př tupci naší ffir ir my. pevné zdraaví a sspok poko jenostt - tto Vám přeejí zás zástupci irm pe JIHOMORA VSKÁ ENER GETIKA JIHOMORAV ENERGETIKA placená inz er ce inzer erce Zák aznická link el.: 8840 40 11111 333) Zákaznická linkaa JME (t (tel.: Jihomoravská energetika dokončuje změnu způsobu obsluhy zákazníků maloodběratelů. Jihomoravská energetika, a.s., člen skupiny E.ON, vstupuje do poslední fáze projektu změny způsobu obsluhy zákazníků z řad domácností a drobných podnikatelů. Zákaznická linka JME od 1. listopadu 2004 zcela nahradí regionální Obchodní kanceláře. Tento projekt je prozatím jedinečný mezi energetickými společnostmi v ČR i ve světě. Nové Call centrum JME v Brně bylo uvedeno do plného provozu v dubnu loňského roku. Prostřednictvím moderních komunikačních prostředků jako je telefon, internet a e-mail je Jihomoravská energetika schopna jednoduše vyřešit všechny záležitosti svých zákazníků, spojené s dodávkou elektrické energie. placená inz er ce inzer erce placená inz er ce inzer erce Foto vyř ezáv ané zzelenin elenin vyřezáv ezávané eleninyy Foto kkar ar amelu aramelu OL YMPIÁD A KUCHAŘŮ OLYMPIÁD YMPIÁDA 14 JIHOMORA VSKÁ ENER GETIKA JIHOMORAV ENERGETIKA Jak ukazují statistická data, obliba Zákaznické linky jako prostředku komunikace neustále roste. Od dubna 2003 bylo tímto způsobem komunikace vyřešeno na 450 000 požadavků zákazníků, z toho za prvních devět měsíců letošního roku je to již na 250 000 požadavků. Nejčastěji se jedná o změny odběratele, změny jističe, reklamace, poskytování informací spojených s dodávkou energie a další požadavky. Tento způsob komunikace již dnes využívá většina zákazníků JME. Hlavní výhody projektu centralizace obsluhy Zákaznická linka přináší zákazníkům Jihomoravské energetiky jednoduché řešení jejich požadavků, komfort a úsporu peněz spojenou s cestováním do Obchodní kanceláře. Zákazníkům vstříc vychází také rozšířená provozní doba od 7 do 20 hodin každý pracovní den.Centralizováno je i hlášení poruch, Poruchová služba (tel.: 840 111 222) je v provozu nepřetržitě sedm dnů v týdnu. Volání na obě telefonní čísla je z celé České republiky za cenu místního hovoru. Bezproblémové fungování Zákaznické linky jako hlavního komunikačního kanálu znamená výrazné úspory, které umožnily postupné omezování provozu regionálních Obchodních kanceláří JME. S novým způsobem obsluhy zákazníků mají již pozitivní zkušenosti v regionech Vyškov, Břeclav, Uherské Hradiště, Znojmo, Blansko a Kroměříž, ve kterých byla činnost Obchodních kanceláří ukončena k 31. prosinci 2003, respektive k 30. červnu 2004 a veškerá komunikace se zákazníky zde probíhá prostřednictvím Zákaznické linky. V poslední fází projektu budou od 1. listopadu 2004 zrušeny i zbývající Obchodní kanceláře v Hodoníně, Jihlavě, Třebíči, Novém Městě na Moravě, Prostějově, Otrokovicích a v Brně. Jsme členem skupiny E.ON, celosvětově největšího soukromého poskytovatele energetických služeb. Spolupráce a výměna zkušeností v rámci skupiny E.ON nám umožňuje poskytovat konkurenceschopné a inovativní služby. Chceme být spolehlivým a blízkým partnerem, který zaručuje kvalitní dodávky elektřiny a dobře se stará o zákazníky. KUL TURA KULTURA JME - Můžete se spolehnout KLÍČOVÉ ÚDAJE O SPOLEČNOSTI: Poč ných mís .0 očeet odběr odběrných místt : 11.0 .0114.288 Rozloha dis tribučního úz emí: 115.028 5.028 km2 distribučního území: Délk 42 km Délkaa elektrických sítí: 40.2 40.242 Wh Pr odaná elektř ina: 8.8 40 G Prodaná elektřina: 8.840 GWh Tr žb odanou elektř inu: 1155 mld. Kč žbyy za pr prodanou elektřinu: In tiční výdaje: 11,5 ,5 mld. Kč Invves estiční Poč tnanců: 11.7 .7 zaměstnanců: .7115 očeet zaměs PR OGRAM KUL TURNÍHO DOMU PROGRAM KULTURNÍHO Kulturní akce: 23.12. 2004 vánoční zábava se skupinou ARGEMA 22. 1. 2005 ples SRPŠ 29. 1. 2005 ples Města Bzenec 5. 2. 2005 maškarní ples 11. 3. 2005 ples VOŠ, SOŠ, SOU a OU Bzenec (detašované pracoviště ul. Těmická) placená inz er ce inzer erce Poznát e, kde poř ídil ffootogr af Mar tin Čmelík tut ajinu? oznáte, pořídil ograf Martin tutoo kr krajinu? enci za malým rrybníčk ybníčk em vvee sspor por eálu u zámk u.) (Vee Bz Bzenci ybníčkem porttovním ar areálu zámku.) (V 15 BUDE V ÁS ZA JÍMA T...! VÁS ZAJÍMA JÍMAT Př inášíme další pokr ač ování př ehledu významných osobnos tí Slo a. Bude enář i, mít zajíma jednání o Přinášíme pokrač ačo přehledu osobností Slovváck ácka. Budette - li , čt čtenář enáři, zajímavvé články články,, po pojednání těcht o lidech, rrádi ádi vše zv eř tr ánkách zpr ípadní př is pěv ovat elé nos ts ké kniho vn těchto zveř eřeejníme na sstr tránkách zpraavodaje. Př Případní přis ispěv pěvo atelé nostte sv svéé články do měs městs tské knihovn vnyy nebo piš esu uv edenou v tir áži na kkonci onci výtis výtiskk u. pištte na e - mailo mailovvou adr adresu uvedenou tiráži KADLČÍK Josef KADLEC Zdeněk KADLINSKÝ Felix KAPINUS Miroslav sochař sochař; průmyslový designér; pedagog kněz; pedagog; básník učitel; básník; publicista; překladatel; kulturně-osvětový pracovník KAPRÁL Václav hudební skladatel; hudební pedagog KAPSA František malíř KIESEWETTER Josef malíř; grafik KIRSCHNER Ludvík podnikatel KLÍMA Miroslav průmyslový designér; pedagog KLOBOUK Jiří kameraman; prozaik; dramatik KLVAŇA Josef pedagog; národopisný pracovník; vlastivědný pracovník KODOVSKÁ Marie zemědělská dělnice; textilní dělnice; malířka KÖHLER Jan tvůrce grafik, fresek, sgrafity, olejomaleb, byzantských mozaik, kachlíkových mozaik KOHOUTEK Václav keramik KOHOUT František pedagog na střední škole KOCH Jindřich fotograf; architekt; sochař; grafik KOCHOVSKÝ J.B. správce školy; sběratel povídek, pověstí a písní KOLEK Antonín pedagog; prozaik KOLOVRATOVÁ Olga grafička KOMENSKÝ Jan Amos teolog; kněz; biskup Jednoty bratrské; teoretik jazyk.vzdělání; autor pedagog. prací KONEČNÝ Rudolf středoškolský profesor; publicista; básník; dramatik KOŘÍNEK Jaroslav designér KOUNIC Václav politik; mecenáš KOVÁŘÍKOVÁ Ludmila keramička KOVÁŘ Zdeněk sochař; průmyslový výtvarník; pedagog KOŽÍK František rozhlasový dramaturg; autor rozhlasových her; autor libret; prozaik; básník; filmový scénárista,dramaturg KRÁL Alois učitel; konzervátor; sběratel lidových písní KRETZ František pedagog; národopisný pracovník; básník; varhaník; klavírista KRCHA Radek designér KRIST Jan M. účetní; skladník; zásobovač; choreograf folklórních souborů; dramaturg folklórních souborů KROFTA Josef loutkoherec; loutkářský a divadelní režisér KRÓNER Jozef herec KROPÁČ Jan učitel; sběratel lidových pověstí; autor národopis.pásem; konferenciér KRUŤA Tomáš RNDr.,CSc. mineralog KRYSOVÁ Františka pedagog (odborná asistentka DAMU); koncertní zpěvačka KŘIČKA Jaroslav skladatel; sbormistr; hudební pedagog KUBÍČEK Ruda grafik; malíř; autor vitráží; autor fresek; autor sgrafit; výtvarný pedagog KUČERA Jan učitel; komeniolog; archeolog; muzejník KUČÍK Alois KUDELOVÁ Františka KUCHAŘ František KUKULKA Josef účetní; vydavatel; spisovatel malířka učitel; sběratel lid.písní učitel; kronikář; kulturně-osvětový pracovník; publicista; regionální historik KUNCOVÁ Milada herečka KYRMEZER Pavel protestantský duchovní; dramatik KYSELÝ František básník LAKOMÝ Ladislav činoherní herec; filmový herec; televizní herec; recitátor LAKOSIL Jaromír kritik a historik výtvarného umění; restaurátor LAŠTUVKA Tomáš Xaverius kněz; autor kazatelských cyklů LÁZNIČKA Miloslav lékař; zakladatel Slováckého divadla v UH LEBÁNEK Josef lidový vypravěč LEITGEB Ladislav vysokoškolský učitel; malíř LETOCHA Václav kronikář LEVÝ Otakar pedagog; překladatel; básník LOLEK Stanislav malíř; grafik LOYDOLT Bedřich Jan malíř LUKEŠ Oldřich divadelní herec; filmový herec; televizní herec; LUŽA Bohuslav propagátor díla a odkazu J. A. Komenského LUŽA Vojtěch vojenský generál MAHDAL Klement dělník; písmák; lidový vypravěč MALINA Miroslav malíř; grafik; kreslíř; ilustrátor; výtvarný pedagog MAŇAS Jaroslav úředník; vojenský důstojník; činoherní herec; činoherní režisér MÁNES Josef malíř MANN Tomáš řidič; číšník; divadelní a estrádní herec; konferenciér rockové skupiny; asistent režie v televizi; prozaik; lit.publicista MATALOVÁ Eva činoherní herečka MATÍJÍČEK Václav malíř; grafik MECNAROWSKI Roman herec činohry MELICHÁREK Jaroslav malíř; básník; prozaik; filmař-amatér MENŠÍK Richard operní zpěvák MERTA Jan oceánolog MIČÁNEK Ludvík činoherní herec; činoherní režisér MICHALEC Josef kameník; řezbář MIKULÁŠTÍK Stanislav sochař; medailér; pedagog MINAŘÍK František Klemens P. skladatel; varhaník MÍŠŤÁNEK Tomáš malíř MITMÁNEK Václav kněz MOHELSKÁ Arna činoherní herečka MŠLLER František kněz; prozaik 16 PLES Y VE BZENCI - NĚC O Z HIS TORIE PLESY NĚCO HIST Blížící se pleso onu vvám ám chceme př ipomenout zajíma vými dobo vými pozv ánk ami na ples Tělocvičné jedno ol, plesovvou sez sezonu připomenout zajímavými dobovými pozvánk ánkami jednott y Sok Sokol, ples živnos tníků, sspolk polk u vvo ojens kých vy sloužilců a věneč ek sbor u dobr ovolných hasičů - vše př ed téměř sstt y le živnostníků, polku jenských vysloužilců věneček sboru dobro před lett y! Bzenecký zpravodaj. Vydává město Bzenec (nám. Svobody 73, 696 81 Bzenec, tel.: 518 384 811-13, fax: 518 384 817, e-mail: [email protected]), odpovědná redaktorka: PaedDr. M. Jakšová, [email protected], povoleno a registrováno pod číslem MK ČR E 12425, vydáno nákladem 1.600 ks, grafickou úpravu a tisk zajišťuje grafické studio HITBOX, www.hitbox.cz, uzávěrka příštího čísla je 27. února 2005.
Podobné dokumenty
na slovíčko s … panem starostou
- Pronájem pozemku parc.č. 546/227 v lokalitě Horní Písky manž.
Lukšíkovým (Bzenec 1351). Cena pronájmu je stanovena na 900,Kč/rok na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou tři měsíce.
- Smlouvu o budou...