zemědělské aktuality ze světa

2002
Z OB SAHU
Krátké zprávy
Zemìdìlství ve svìtì
Poznatky ze svìta
Životní prostøedí
Lidská výživa
Zahradnictví
Pøíloha
1
9
18
30
30
31
33
V Itálii podepsána
dohoda o bezpeèných
potravinách
Krátké
zprávy
Giganti polí z USA
Možnosti
inzerce
hledejte na
posledních
stranách pøed
pøílohou
zemìdìlské
aktuality
ze svìta
Vydává Ústav zemìdìlských a potravináøských informací,
Slezská 7, 120 56 Praha 2, [email protected],
v elektronické podobì pouze jako soubor PDF.
Vychází mìsíènì, cena 30 Kè, celoroèní pøedplatné 330 Kè
ISSN 1213-2896
Italské vládní agentury, pøedstavitelé skupin výrobcù a organizací spotøebitelù podepsali dobrovolný pakt o bezpeènosti a nezávadnosti potravin, který pøedstavuje poèátek vìtší transparentnosti v potravinovém
a zemìdìlském sektoru. Tato dohoda obsahuje ujednání o provádìní
bezpeènostních kontrol vládními agenturami jako je národní zemìdìlské centrum Ismea a zahrnuje také systém kontrol, do nichž se zapojí
asociace výrobcù. Ministr zemìdìlství Giovanni Alemanno pøi podpisu
dohody prohlásil, že sice dává pøednost dobrovolnému pøístupu ke
kontrole kvality a pùvodu potravin, ale podporuje závaznou a povinnou kontrolu zdravotní nezávadnosti potravin. Pøi nedávném prùzkum
veøejného mínìní 46 % Italù uvedlo, že kvalita potravin závisí na typu
surovin.
Agra Europe, 2002, è. 2011, s. N/2
Kdo chce poznat traktory s nejvìtším výkonem svìta pøi použití v praxi,
mùže tak uèinit na videu v obývacím pokoji. Touto cestou se lze seznámit jak s výrobci sériových traktorù jako je Big Bud, Wagner INC
a Steiger, tak s výrobci malých sérií jako jsou Rome a Rite, dále také
s traktory gigantických rozmìrù vyrobených na zakázku. Zábìry
z Montany, Severní Dakoty a z jižních èástí Kanady divákovi umožní
si uvìdomit, proè mají ameriètí farmáøi potøebu si poøizovat tak silné
traktory. Obrovské prérie se obdìlávají stroji pro zpracování pùdy odpovídajících velikostí. Pracovní zábìry až 25 m pøi výkonu motoru traktoru až 900 koní nejsou žádnou zvláštností. Také traktory, které byly
pro tyto úèely vyrobeny pøed 30 lety, slouží dále a uzavírají pøehled
traktorù až po nejmodernìjší pásové traktory. Videozáznam trvá
60 minut a lze jej objednat ve ètyøech jazykových verzích.
DLZ Agrarmagazin, 2002, è. 4, s. 95
Skládkování biologicky
upraveného zbytkového
odpadu
(mi)
V Erbenschwangu v Bavorsku byla v rámci tøíletého výzkumného
projektu, ukonèeného v roce 2001, zkoumána vhodnost skládkování
mechanicko-biologicky zpracovaného odpadu. Byla urèena hmotnost
uloženého materiálu, jeho chemické a fyzikální vlastnosti a vlastnosti
z hlediska pùdní mechaniky pøed uložením na skládku a po uložení.
Sledováno bylo množství a kvalita prùsakové vody, tvorba skládkového
plynu a tìleso skládky. Mechanicko-biologicky zpracovaný odpad bylo
možné uložit na skládku bez problému obvyklým zpùsobem do tenké
vrstvy 0,3 až 0,5 m. Provoz skládky se podle dosavadních zkušeností
témìø neliší od obvyklého provozu skládek s odpadem bez úpravy. Vliv
na minimalizaci organických látek v prùsakové vodì je podle dosavadních výsledkù nedostateèný. Potenciál tvorby skládkového plynu
lze mechanicko-biologickým zpracováním zøetelnì zredukovat.
Umweltpraxis, 1, 2001, è. 4, s. 5
Ruský parlament schválil
zákon o prodeji
zemìdìlské pùdy
(Jav)
(Š)
Rada Ruské federace (horní komora ruského parlamentu) schválila
10. èervence 2002 zákon o možnosti prodeje zemìdìlské pùdy v Rusku
soukromým osobám. Zemìdìlská pùda však nesmí být prodávána ci-
Krátké
zprávy
Nové štìpkovaèe pro
recyklaci organické
hmoty
zincùm. Zákon vstoupí v platnost po podpisu prezidenta Putina. Oèekává se, že prezident nebude mít námitky a tento poslední akt probìhne bez problémù, protože je v souladu s jeho pøedstavami o liberalizaci ekonomického prostøedí v zemi.
Pro zákon se vyslovilo 126 èlenù Rady, proti bylo 46 a 6 se hlasování
nezúèastnilo. Dolní komora parlamentu schválila zákon už 26. èervna
pomìrem hlasù 258 pro a 149 proti.
TA S R – Ro ¾ . N o v. , 2 0 0 2 , è . 1 3 2 , s . 5
(Jav)
Kendall Machinery využívá rapidnì expandujícího zájmu o recyklaci
organické zelené odpadní hmoty a nabízí novou øadu štìpkovaèù. Model KT65E má hydraulicky pohánìné pojezdové pásy,
které umožòují jízdu po nerovném, mìkkém nebo lepkavém terénu. Stroj lze ovládat dálkovì. To umožòuje
operátorovi zdržovat se v dostateènì bezpeèné vzdálenosti od stroje a v pøípadì rozpojení ovládacího kabelu pojezd stroje automaticky zastavit. Rotor stroje je
pohánìn vznìtovým motorem Deutz o výkonu 22 kW
pøes hydromotor. Øezací otoèné nože mají všechny ètyøi strany vybavené ostøím, takže jejich výmìnu lze provádìt až za rok. Cena nože je 40 GBP. Rostlinná hmota
(vìtve, kmínky stromù aj.) se vkládá samoèinnì. Vstupní hrdlo stroje má rozmìry 20 krát 30 cm, což je dostateèná velikost pro vložení dvou vìtví o prùmìru až
15 cm. Poøezaný materiál se odhazuje výfukovou koncovPásový štìpkovaè KT65E firmy Kendall Machinery
kou, která se mùže otáèet v plném úhlu, tj. 360° a podle
potøeby rùznì naklánìt. Ceny zaèínají na 18 500 GBP.
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 6 , 2 0 0 2 , è . 2 1 , s . 8 3
Univerzální nakládaèe
C ASE
Tøebaže mají samojízdné univerzální nakládaèe øízené smykem kol firmy
CASE silné zastoupení v komunálním nebo stavebním sektoru,
v zemìdìlském sektoru nejsou rozšíøeny. Tato spoleènost nyní zvyšuje
svùj podíl zavádìním tøí nových modelù
vyrábìných v Americe.
Nakládaèe 40XT a 60XT nahrazují souèasné modely 1840 a 1845, zatímco model 70XT se stává prùkopníkem nové
øady. Nové modely zvedají materiál do
vìtší výšky díky nové konstrukci ramen
nakládaèe. Modely s motory CASE o výkonech 41, 44 a 61 kW zvedají 680,
820 a 910 kg. Toèivý moment se pøenáší pøes pøevodovku na ètyøi kola pomoUniverzální samojízdný naklácí øetìzového pøevodu, zatímco brzdìní
daè CASE
se provádí pomocí vícekotouèových
mokrých brzd v olejové lázni. Nakládaè se zabrzdí automaticky pøi zvednutí ochranného rámu. Cena dosud nebyla oznámena, ale CASE prohlašuje, že bude konkurenceschopná.
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 6 , 2 0 0 2 , è . 2 1 , s . 8 3
Pásové traktor y
Challenger
(Š)
(Š)
Nová øada traktorù Challenger MT700 od výrobce AGCO je konstruována tak, aby vyhovovala všem požadavkùm uživatele a pomohla zvýšit
jeho produktivitu. Tyto traktory jsou ve výkonové tøídì od 136 do 188 kW. Modely
MT700 kombinují technologii, rychlost
a vysokou spolehlivost s pohodlím pro øidièe, dobrými zábìrovými vlastnostmi a nízkým mìrným tlakem na pùdu. Tato tøetí generace traktorù byla navržena za aktivní
úèasti uživatelù. Má o 25 cm delší stykovou
plochu pásù s pùdou a tím i lepší zábìr
a menší hodnoty utlaèování pùdy. Odpružená opìrná kola uprostøed podvozku rovnìž
zlepšují trakci a øízení na nerovném povrTraktor Challenger se secím strojem
chu pole i na silnici. Zákazník si mùže vybrat ze tøí druhù pásù v šesti šíøkách
Krátké
zprávy
v rozsahu od 35 do 75 cm. Pásy mají prodlouženou životnost. Traktory Challenger jsou vybaveny motory C-9 s elektronicky øízeným vstøikováním paliva podle zmìn zatížení motoru. Výsledkem je úspora paliva. Pøevodovka 16F/4R nabízí osm pøevodových stupòù s rychlostními
rozsahy od 6,4 do 15 km . h –1. Standardnì je traktor vybaven 4 vnìjšími hydraulickými okruhy a volitelnì lze pøidat ještì dva. Satelitní systém øízení Auto-Guide udržuje traktor Challenger v požadovaném smìru
s pøesností 2,5 cm.
A m e r i c a n Ve g e t a b l e G r o w e r, 5 0 , 2 0 0 2 , è . 5 , s . 2 4
Nezamrzající napájeèka pro skot firmy La
Buwette pracuje s velmi malým stavem vody. Tak
se má zaruèit rychlé obnovení zásoby vody. Prùtok až 34 l . min–1 pøitom podle výrobce zaruèuje
možnost souèasného pití dvou krav. Pro usnadnìní èistìní je napájeèka vybavena zaøízením
umožòující její vyklopení. Montហse mùže provádìt podle volby na stìnu nebo na podstavec.
Nezamrzající napájeèka
pro skot
Nápájeèka pro skot
Zásobník na sypká
kr miva fir my Tunetanken
(Š)
To p A g r a r, 2 0 0 2 , è . 5 , s . 1 1 0
(mi)
Zásobník na sypká krmiva typ FC s novì vyvinutým vybíracím zaøízením je pøihlášen k patentování. Uvnitø plynotìsného sklolaminátového zásobníku je umístìn dvoukomorový systém. Za prvé má varovat v pøípadì, že obsah
zásobníku dochází a za druhé má zaruèit, že
se zásobník úplnì vyprázdní. Vybírací zaøízení sestává ze svislé teleskopické trubky ve
støedu dna zásobníku s rozdìlovací deskou
a dvojité klapky. Krmivo obvykle prochází
centrální klapkou nad trubku. Signál ohlašující vyprázdnìní zásobníku zazní tehdy,
když nad trubkou není žádné krmivo. Potom
se otevøe vnìjší klapka. Nyní se mùže vybírat krmivo, které je na dnì zásobníku a pøeklenout tak dobu do jeho nového naplnìní.
Vybírací zaøízení je vyrobeno z pozinkované Zásobník na sypká krmiocele a mohou se jím dodateènì vybavit i stáva firmy Tunetanken
vající zásobníky.
DLZ Agrarmagazin, 2002, è. 5, s. 160
(mi)
Zastøešení silážního
žlabu
Mobilní zastøešení pro horizontální silážní žlaby od šíøky 6 metrù do
9 metrù vyrábí firma Agricultura. Kryt sestává z rámu z ocelových trubek, který je potažen velmi pevnou plachtou.
Plachta z PVC je odolná vùèi pùsobení UV-záøení. Pro posouvání je konstrukce opatøena speciálními sanicemi. Zastøešení silážního žlabu se
mùže také celé pøemístit èelním nakládaèem. Je
k tomu ale potøeba prodlužovací díl k vidlím na
palety. Po posunutí nebo pøemístìní se støecha
zajistí ètyømi rychlozástrèkami proti vztlakové
síle vìtru. Zastøešení silážního žlabu je 7 metrù
dlouhé a 6 až 10 metrù široké. V létì støecha chrání odkrytou plochu odebírané siláže pøed sluneèním záøením a ohøíváním. V zimì chrání pøed
snìhem a deštìm a usnadòuje zakrývání silážního žlabu. Na silážní žlab o šíøce devìt metrù stojí
Zastøešení silážního žlabu
zastøešení 4 250 EUR (bez DPH). Na stejném principu se také dodávají mobilní skladovací haly a mobilní pastevní boudy
podle volby s úkrytem pro telata.
DLZ Agrarmagazin, 2002, è. 5, s. 161
Zaøízení pro spalování
štìpkù
(mi)
Firma HDG Bavaria vyrábí automatické zaøízení s názvem C49 Compact pro spalování štìpkù o výkonech od 15 do 200 kW. Model je cenovì pøíznivìjší variantou pro zemìdìlství a domácnosti. Velký prostor
pro popel (35 l) a jednoduchá obsluha jsou zárukou nízké potøeby èasu
!
Zaøízení pro spalování štìpkù
na údržbu. Sekundární a primární vzduch je možno nastavovat, rovnìž
lze regulovat i dávkování spalovaného materiálu pomocí pøevodovky
s možností zmìny otáèek. Automatické zapalování se provádí tlakovým
horkovzdušným ventilátorem. Sklopný rošt má zajistit konstantní výkon. V nouzovém provozu se mohou spalovat i kusy døeva. Výkony
v rozsahu 100 až 200 kW zajišují modely HDG 100, 150 a 200. Pohyblivý stupòovitý rošt, regulace spalování pomocí èidel, horká spalovací
komora a dohoøívací úsek zde zlepšují výsledky spalování. Odpopelòování je automatické. Ceny za tato zaøízení na spalování štìpkù zaèínají
od 15 000 EUR vèetnì DPH.
DLZ Agrarmagazin, 2002, è. 5, s. 161
Secí stroj Farm Force
Krátké
zprávy
Secí stroj Bootmate firmy Farm Force se dodává o zábìru 3 a 6 m. Jeho
secí botky umožòují pracovat i pøi vyšších rychlostech s velkou pøesností. Další vlastností tìchto botek je, že se nikdy neucpávají. Pracují
dobøe na tìžkých pùdách i na
pùdách pokrytých vrstvou
rostlinných zbytkù. Aby se
omezily náklady na opravy
opotøebených dílù, lze secí
botky otáèet pomocí rychloupínacího mechanismu.
Pøed tøemi øadami botek je
jedna øada pevných radlic
a vzadu pøítlaèný válec a prutové brány. Osivo se ze zásobníku o kapacitì 1000 litPneumatický secí stroj Farm Force
rù dopravuje k secím botkám pneumaticky. Velikost výsevku se reguluje v závislosti na rychlosti stroje pomocí pojezdového kola.
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 6 , 2 0 0 2 , è . 2 1 , s . 7 7
Objeven gen rezistence
proti plísni bramborové
(mi)
Èíselné údaje o zvíøatech zapsaných v plemenných knihách domácích
zvíøat chovaných v Nìmecku jsou zachyceny a zdokumentovány v rámci
projektu „Ústøední dokumentace zvíøecích genetických zdrojù
v Nìmecku“ („Zentralen Dokumentation tiergenetischer Ressourcen in
Deutschland“ – TGRDEU) již od roku 1997. Pro údaje nebo èísla zvíøat
zapsaných v plemenné knize roku 2000 u druhù zvíøat ovce
a kozy byly tyto informace poprvé pøipraveny také v grafické formì. Na
pøehledných kartách je znázornìno rozšíøení každého plemene
a zastoupení v jednotlivých chovatelských sdruženích po celé zemi. Tak
se velmi rychle na první pohled zjistí, kde jsou regionální støediska jednotlivých plemen, pøípadnì jaká plemena jsou v celém Nìmecku významná.
h t t p : / / w w w. g e n r e s . d e / t g r d e u
Far matic ráznì nastupuje
(Š)
Vìdecké pracovnici z Institutu Maxe Plancka pro výzkum šlechtìní
(Max-Planck-Institut für Züchtungsforschung) v Kolínì-Vogelsangu se
poprvé podaøilo z brambor izolovat gen rezistence (R1), který zpùsobuje odolnost rostlin proti jedné urèité variantì pùvodce plísnì bramborové (Phytophthora infestans). Tak by bylo možné porozumìt ve
šlechtìní rostlin vytoužené schopnosti obrany brambor a pøispìt tak
k lepšímu šlechtìní nových odrùd. Plíseò bramborová patøí na celém
svìtì pøi pìstování brambor k nejvíce obávaným chorobám. Roèní ztráty na výnosech èiní 2 až 3 mld. ?.
h t t p : / / w w w. m p g . d e / p r i 0 2 / p r i 0 2 4 2 . h t m
Rozložení plemen ovcí
a koz v Nìmecku
(mi)
(mi)
Firma Farmatic Biotech Energy AG z Nortfortu dosáhla v hospodáøském roce 2001 obratu 35,1 mil. EUR. To odpovídá zvýšení výroby
o 93 % ve srovnání s pøedcházejícím rokem. Kromì segmentu technologií pro odpadní vody o objemu 6,1 mil. EUR pøispìl k obratu objemem 29 mil. EUR segment technologií pro bioenergetické elektrárny.
Firma Farmatic na základì narùstajícího množství zakázek a vzhledem
k optimistickému pozitivnímu vývoji bioplynových technologií plánuje
v obchodním roce 2002 zvýšení obratu na 60 až 80 mil. EUR.
DLZ Agrarmagazin, 2002, è. 5, s. 156
(mi)
"
Jízda po sluneènicích
Krátké
zprávy
Derivát z esterifikace sluneènice by mohl pøedstihnout ropný produkt,
který se zatím používá pøi výrobì asfaltu. Obì látky usnadòují rozprostøení vrstvy povrchu vozovky na podklad. Ovšem produkt ze sluneènice má tu pøednost, že se neodpaøuje a tak se snižuje zatížení škodlivými látkami na staveništích. Toto „pøírodní“ øešení, které pøedstavuje
pøínos pro zdraví a komfort pøi práci, se testuje od roku 1999. Množství derivátu použitého pøi stavbì silnic se v roce 2000 již zdvojnásobilo na 2 000 t. Smlouva uzavøená mezi výrobcem Diester Industrie
a dodavateli silnièních povrchù zajišuje stabilní odbyt. Cílem je do
roku 2006 podíl na trhu 10 000 t a tím dosažení jedné tøetiny odhadované potøeby 33 000 t. Toto množství odpovídá roènímu pìstování na
10 000 ha. V souèasné dobì se sluneènice pìstuje na pùdách ležících
ladem. Její cena je ovšem o 3 ? pod cenou 19,82 ?/metrický cent, která
se v roce 2001 platila za prùmyslovou øepku.
DLG Mitteilungen, 2002, è. 5, s. 9
Kontrolní systém
v chovu prasat
Dánská firma Skov, vyrábìjící stájová zaøízení, nabízí kontrolní systém, pomocí kterého lze usnadnit kontrolu zvíøat. Poèítaèový program
vyhodnocuje pøíjem krmiva, vody a zmìny hmotnosti zvíøat. Pro tento
úèel je krmicí zaøízení opatøeno váhou a pøed oddìlení stáje je namontován vodomìr. Kromì toho jsou ve vybraných kotcích umístìny dobytèí váhy. Cena za jednu kontrolní jednotku je u stáje pro výkrm
s kapacitou 1000 kusù se ètyømi oddìleními vèetnì zaøízení pro vážení, vodomìrù, poèítaèe a programového vybavení kolem 16 000 ?.
To p A g r a r, 2 0 0 2 , è . 3 , p ø í l o h a s . 2 2
Kopøivy souèástí
kr mných smìsí pro
dobytek?
(DK)
V ochranì proti plísni salátové jsou úèinná agrotechnická a pìstitelská opatøení (volba pùdy a lokality pìstování, správná zálivka, rovnomìrná výživa, zejména draslíkem apod.) a je povolena celá øada fungicidù jak k moøení osiva, tak k ošetøení porostù. Pøesto je snahou šlechtitelù získat rezistentní odrùdy salátu. V nedávné dobì uvedla nizozemská firma „Nellen Seeds“ v Dordrechtu na trh odrùdu salátu ’Belcanto’, jejíž zvláštností je cytoplazmatická rezistence vùèi plísni salátové. Tato rezistence je zpùsobena zvláštní bílkovinou. Pokud pùvodce
plísnì salátové, houba Bremia lactucae, pøijde s touto bílkovinou do
kontaktu, je zmatena a domnívá se, že se nenalézá na salátu, nýbrž na
jiné rostlinì. Bylo zjištìno, že v dùsledku toho nedochází v 995 pøípadech z 1000 k infekci. Tato odrùda je vhodná pro pìstování v polních
kulturách po celý rok.
Gemüse, 38, 2002, è. 5, s. 13
Sirup z rýžových otrub
ke snižování cholesterolu
(mi)
Žádný zemìdìlec není rád, když se na jeho poli objeví kopøivy. Výjimkou
je jeden švýcarský zemìdìlec, který již nìkolik let vìdomì tento „plevel“ pìstuje v èisté kultuøe, suší ho a prodává výrobci krmiv, jenž ho
pøidává do krmných smìsí. Kopøivy jsou bohaté na minerály a éterické
oleje a pùsobí pozitivnì na zdraví zvíøat. Zejména u dojnic a kojících
prasnic bylo zkrmováním smìsí s obsahem kopøiv dosaženo dobrých
výsledkù. Tyto zkušenosti však dosud ještì nebyly vìdecky ovìøeny. Proto
se v nejbližší dobì pracovníci Vysoké školy zemìdìlské ve švýcarském
Zollikofenu chtìjí zamìøit na studium úèinnosti kopøivy v chovu prasat.
Gemüse, 38, 2002, è. 5, s. 39
Nová rezistence proti
plísni salátové
(mi)
(DK)
Španìlská spoleènost Pevesa, expert na enzymové hydrolyzáty, pøedstavila na evropské nutraceutické výstavì Vitafoods svùj nejnovìjší
nutrièní pøípravek – sirup z rýžových otrub (RBS), který má údajnì
schopnost snižovat hladinu krevního cholesterolu. Nový výrobek
s možností širokého spektra aplikací, je výsledkem vývoje další využitelné formy rýžových otrub, a to, na rozdíl od bìžného práškového produktu, v podobì tekutiny. O pøípravek RBS se již zajímá øada spoleèností zabývajících se výživou sportovcù. Hydrolyzát s vysokou nutrièní
hodnotou byl získán biologickou modifikací rýžových otrub s cílem
pøipravit výrobek vykazující silné antioxidaèní schopnosti. V souèasné
dobì probíhá klinické ovìøování pøípravku a jeho schopností snižovat
cholesterol.
h t t p : / / w w w. p e v e s a . c o m /
(kop)
#
Rezistentní
kampylobakter
Krátké
zprávy
Výzkumníci z univerzity v Harvardu, zabývající se kampylobakteriovými infekcemi, které patøí mezi onemocnìní z potravin, uvedli, že
mezinárodní cestovní ruch, nìkteré zdroje vody, pøíjem potravin pøipravených venku (mimo domácnosti) a málo nebo špatnì vaøené potraviny jsou rizikem pro vznik tìchto onemocnìní v USA. Otázky ohlednì aplikace antibiotik (fluoroquinolù) drùbeži, vzniku rezistence kampylobakterií vùèi antibiotikùm a potenciálního rizika pro lidské zdraví
byly diskutovány na symposiu v Massachusetts Academy of Arts and
Science Center v kvìtnu 2002.
Feedstuffs, 74, 2002, è. 18, s. 9
Bioetanol fir my Shell
Nadnárodní koncern Shell zamìøil svou pozornost na trh s biopalivy
investováním 20 mil. GBP do projektu získávání paliva ze slámy. Zdá
se, že bude nabízet první komerèní závod na výrobu etanolu z rostlinné
biomasy. Bioetanol je náhražka benzínu vyrobená fermentací cukru
z rostlinných vláken z obnovitelných zdrojù jako je sláma nebo døevo. Je jedním z øady zelených paliv Shell, protože má potenciál omezit
emise skleníkových plynù ve smìsi s benzínem. Tøebaže je vývoj
v pokroèilém stadiu, má být technologie pøemìny biomasy na bioetanol ještì komerènì vyzkoušena. Shell tvrdí, že bioetanol poskytuje pøíležitost nákladovì efektního a pro uživatele pøátelského zpùsobu omezení emisí v podobì skleníkových plynù. Spoleènost vìøí, že závod na
výrobu etanolu by mohl vytvoøit stovky pracovních míst a podpoøit
lokální ekonomiku venkova.
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 6 , 2 0 0 2 , è . 1 9 , s . 8 4
Rozhodnutí Austrálie
o klonování
( Vo )
Panuje názor, že AIDS viry HIV-1 a HIV-2 pocházejí ze zvíøat. Nejbližší
opièí pøíbuzní HIV-1 a HIV-2 – viry opièí imunodeficience (SIVcpz
a SIVsm) byly pøeneseny na lidi nejménì v osmi pøípadech. Martine
Peeters a kolegové hodnotili vystavení lidí SIV ve støedozápadní Africe
hledáním infekce SIV u 788 opic, které byly loveny v deštných pralesích Kamerunu pro potravu nebo pro chov jako domácí mazlíèci. Sérologická reaktivita ukázala infekci SIV ve 13 z 16 druhù primátù. Molekulární analýza zjistila pìt nových fylogenetických linií SIV. Tyto údaje
poprvé dokumentují, že podstatný podíl divokých opic v Kamerunu je
infikován SIV a že lidé, kteøí loví opice a jedí jejich maso, jsou vystaveni nadbytku geneticky vysoce divergentních virù.
Tr e n d s i n B i o t e c h n o l o g y, 2 0 , 2 0 0 2 , è . 6 , s . 2 3 5
Velkokapacitní
postøikovaè Danfoil
(Š)
Australský ministerský pøedseda John Howard vytvoøil smlouvu s australským státem a pøedstaviteli oblastí o využití kmenových bunìk
a klonování u lidí. Vìdci budou mít právo využívat nadpoèetná embrya
z programù oplození in vitro pro výzkum, ale technologie nukleárního transferu a terapeutické klonování budou zakázány. Etická komise
bude uvažovat o tom, jak zajistit, aby embrya byla vytváøena jen pro
oplodnìní in vitro a ne pøímo pro výzkum.
Tr e n d s i n B i o t e c h n o l o g y, 2 0 , 2 0 0 2 , è . 6 , s . 2 3 5
Pøenos HIV virù z opic
na lidi
(Sch)
( Vo )
Pøívìsný postøikovaè je nejnovìjším hitem firmy Danfoil. Má kapacitu
4 000 litrù, což je dostaèující pro ošetøení až 140 ha na jednu náplò.
Pod obchodním oznaèením EuroTD využívá aplikaèní systém Eurofoil, který zaruèuje spolehlivé ošetøení mikrodávkami o velikosti 30 až 50 l . ha–1.
Systém Eurofoil využívá k úèinné aplikaci proud vzduchu
a univerzální trysky, které jsou podle výrobce vhodné pro
všechny druhy aplikací.
Volitelný je jednonápravový nebo tandemový podvozek
s odpružením a speciální závìs. Výložník o délce 18 až
32 m, zavìšený na lichobìžníkovém závìsu, je doplnìn rovnìž hydraulicky pohánìným ventilátorem vestavìným do
prostøední sekce.
Postøikovaè na tandemovém podvozku
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 6 , 2 0 0 2 , è . 2 0 , s . 7 8
(Š)
$
Tryptofan pro uklidnìní
prasat
Krátké
zprávy
Podle vìdcù z univerzity v Newcastlu mùže zvýšená hladina tryptofanu
v krmivu zklidnit selata, která napadají své vrstevníky. Podle výzkumu
mùže pøídavek tryptofanu omezit i takové projevy agresivního chování
jako je okusování ocáskù. British Society of Animal Science uvádí výsledky svého pokusu, v nìmž použili rùzné úpravy krmných dávek selat
ve vìku 10 týdnù a testovali jejich zájem o atrapu pøedstavující ocásek
nasáklý krví. Ukázalo se, že selata krmená dávkou s nejnižší koncentrací tryptofanu (0,12 %) mìla nejvìtší zájem o atrapu, trávila významnì
kratší dobu spánkem a více èasu oèicháváním vrstevníkù a podestýlky.
Selata krmená dávkou s vysokou hladinou tryptofanu (0,32 %) byla
nejménì aktivní a trávila vìtšinu èasu spánkem.
Feed Mix, 10, 2002, è. 2, s. 7
Vzestup poètu
registrovaných traktorù
Britská spoleènost zemìdìlských inženýrù oznamuje, že se poèet zaregistrovaných traktorù v dubnu letošního roku ve Velké Británii zvýšil
proti loòsku o 77,2 %. Bylo zaznamenáno celkem 1 928 registrací,
tzn., že se poèet traktorù od zaèátku roku zvýšil o 4 687 jednotek, tj.
o 47,3 % víc než minulý rok. Dùvod pro tak dramatické zvýšení není
zcela jasný, ale Asociace zemìdìlských inženýrù (AEA) se domnívá, že
jde o kulminaci nìkolika pøíèin. Dominujícími na trhu jsou traktory
o výkonu 74 až 89 kW, jejichž poèet se rozšíøil v minulém roce právì
mezi farmáøi s chovem hospodáøských zvíøat. Není ovšem jasné, zda
tento trend trvalého vzestupu bude pokraèovat i ve zbytku roku. Podle
velkých výrobcù zemìdìlských strojù je nepravdìpodobné, že by se èísla
na konci roku výraznì lišila od èísel, vyjadøujících stav v loòském roce.
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 6 , 2 0 0 2 , è . 2 0 , s . 7 5
Snižování obsahu
rozpustného fosforu
v praseèím hnoji
( Vo )
Úèinná kontrolní opatøení pro slintavku a kulhavku jsou závislá na
rychlých a pøesných diagnostických testech, zvláštì u ovcí, které obvykle vykazují jen mírné a pøechodné klinické pøíznaky. V souèasnosti
užívaný test ELISA je relativnì rychlý, ale pro vzorky s nízkou hladinou viru mohou být vyžadovány další potvrzující testy. Britští výzkumníci hodnotili novou techniku týkající se pøenosného pøístroje Cepheid SmartCycler, pracující na základì PCR. Jeho schopnost zjišovat citlivì a pøesnì v reálném èase virus slintavky a kulhavky byla hodnocena porovnáním výsledkù analýz vzorkù z nosních výtìrù a séra ze šesti
experimentálnì infikovaných ovcí se vzorky, které byly souèasnì získány ze zkoušky PCR v laboratoøi. Autoøi konstatovali, že sensitivita
testu a schopnost pøístroje zjistit virovou RNA je vysoce závislá na užitých reagenciích, ale že za vhodných podmínek poskytuje rychlou
a pøesnou metodu pro zjišování viru slintavky a kulhavky, která je dobøe
srovnatelná s tradièními metodami. Tato technika by mohla poskytovat metodu pro testování vzorkù v terénu.
Ve t e r i n a r y R e c o r d , 1 5 0 , 2 0 0 2 , è . 2 0 , s . 6 1 9 , 6 2 5
Kvalita drùbežího masa
(Š)
Studie uskuteènìná vìdci z univerzity v Minnesotì v USA ukazuje, že
provzdušòování tekutého praseèího hnoje mùže snižovat obsah rozpustného fosforu v hnoji. O tomto výzkumu podává zprávu Resource, publikace spoleènosti „The Society for Engineering in Agricultural, Food
and Biological Systems“. Pøi aeraci smìs plynù procházející tekutou
hnojnou kejdou vytìsòuje oxid uhlièitý z roztoku a zpùsobuje, že jeho
pH se zvyšuje. Vyšší pH umožní vápníku a železu v hnoji reagovat
s rozpustným fosforem a tvoøit nerozpustné slouèeniny. Pøi výzkumu
byly použity tøi sestavy – jedna se stálou aerací, jedna s pøerušovanou
aerací a jedna kontrolní sestava.
Biocycle, 43, 2002, è. 5, s. 16
Pøenosný testovací
pøístroj pro diagnózu
slintavky a kulhavky
(Sch)
( Vo )
Nejdùležitìjší vlastnosti charakterizující kvalitu drùbežího masa je jeho
vzhled a struktura, které nejvíce ovlivòují poèáteèní výbìr spotøebitele
a jeho spokojenost s koneèným produktem. Struktura je nejdùležitìjší vlastnost, která ovlivòuje koneèné hodnocení kvality výrobku.
K vlastnostem, které charakterizují kvalitu masa podle vzhledu, patøí
barva kùže, barva masa, zbarvení vaøeného masa, vzhledové nedostatky jako jsou pohmoždìniny a hemoragie.
Wo r l d ’ s Po u l t r y S c i . J . , 5 8 , 2 0 0 2 , è . 2 , s . 1 3 1 – 1 4 5
(Sch)
%
Stimulace elektrickým
proudem post mor tem
Krátké
zprávy
Postmortální stimulace jateèných tìl zvíøat elektrickým proudem se provádí již øadu let, pøedevším v oblasti produkce „èerveného“ masa. Ve výrobì drùbeže se tento postup zaèal rozvíjet bìhem posledních 15 let
a teprve nedávno se ukázala možnost komerèního využití v tomto odvìtví. Bìhem posledních 10 let upouštìjí spotøebitelé od nákupu celého jateèného tìla drùbeže a pøiklánìjí se k nákupu vykostìného masa a dalších
zpracovaných výrobkù za vyšší cenu. Tato tendence je provázená zvýšenými nároky na kvalitu masa a jeho konsistenci. Stimulace jateèných tìl
brojlerù elektrickým proudem je technologie urèená pro urychlení výroby vykostìného masa bez potøeby nákladného procesu zrání.
Wld’s Poult. Sci. J., 58, 2002, è. 2, s. 147–157
Kontrola kontaminace
výrobního øetìzce
drùbeže
Prevence a kontrola výrobního øetìzce jsou klíèovými body HACCP (Hazard analysis critical control point) systému užívaného pro výrobu bezpeèných potravin pro lidskou spotøebu. V souèasném pojetí nepøedstavuje kontrola pouze monitorování, ale také ovlivòování vzniklé situace.
Prevence a likvidace kontaminantù a pesticidù v øetìzci výroby drùbeže vyžaduje:
– znalost zdrojù kontaminace a její následky,
– možnost vylouèit tyto zdroje z výrobního systému nebo redukovat
jejich úèinek.
Zdroje kontaminantù a pesticidù ve výrobì drùbeže jsou krmivo, voda,
vzduch, pùda a prostøedí.
V posledních 30 letech došlo k významnému snížení hladiny organochlorin pesticidù v krmných surovinách a krmivech a jejich reziduí
v potravinách živoèišného pùvodu. Pøetrvávají problémy s likvidací
dioxinù a PCB.
Wld’s Poult. Sci. J., 58, 2002, è. 2, s. 159–168
Podpùr ný program pro
výrobu jehnìèího masa
(Sch)
V Nìmecku na univerzitì v Göttingenu vyvíjejí nový test na identifikaci BSE na živých zvíøatech. Postup mìl být registrován na poèátku
léta 2002 a jeho schválení se oèekává nejdøíve v polovinì roku 2003.
Cena testu je odhadnuta na 23–30 EUR na zvíøe. Test má být použitelný i pro zvíøata mladší než 24 mìsíce.
K r a f t f u t t e r, 2 0 0 2 , è . 5 , s . 1 7 3
Plán pro likvidaci
salmonely
(Sch)
Na veterinární škole v Liverpoolu probíhá výzkum skrytého zdroje
potratù u krav. Zatím se zjistilo, že až 6 000 potratù roènì mùže zpùsobit parazit Neospora caninum, který se vyskytuje v latentní formì
v mozku krav a aktivuje se zaèátkem bøezosti. Krávy nevykazují žádné
vnìjší pøíznaky infekce a ne všechny infikované krávy potratí. Výzkumníci pøedpokládají, že výsledky jejich výzkumu by mohly být pøípadnì
využity k vývoji vakcíny.
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 6 , 2 0 0 2 , è . 1 9 , s . 4 7
Vyvíjí se nový test na BSE
(Sch)
Marketing Service pøi USDA vypracoval nejnovìjší pravidla podpùrného výzkumného a informaèního programu pro prùmyslovou výrobu ovcí.
Program má sloužit ke zvýšení poptávky po jehnìèím mase a výrobcích.
Feedstuffs, 7 4, 2002, è. 18, s. 19
Prùzkum potratù u krav
(Sch)
(Sch)
Nizozemský ministr zemìdìlství podepsal s druhým nejvìtším zpracovatelem drùbeže – Plukon dohodu o vylouèení salmonely z drùbežích
výrobkù. Plukon za pomocí ministerstva zemìdìlství vypracuje opatøení a postup úèinné a ekonomické likvidace salmonel. Na prevenci šíøení salmonel se kromì Plukon budou podílet šlechtitelé a výrobci brojlerù, výrobci krmiv, podniky pro produkci kuøat a prodejci. Program
zahrnuje podniky Plukon v Nizozemí a v Nìmecku.
Ministr zemìdìlství bude odpovìdný za náklady navíc, které pøinesou
pøijatá opatøení. Dohoda se týká i finaèní podpory pro rozvoj garanèního systému a nákladù na vyzkoumání nejoptimálnìjšího kontrolního postupu. První drùbeží výrobky bez salmonely mìly být vyrobeny
na konci dubna.
Po u l t r y Wo r l d , 1 8 , 2 0 0 2 , è . 3 , s . 9
(Sch)
&
Aplikace homeopatik
v Nìmecku
Krátké
zprávy
Užití homeopatických lékù v Nìmecku se v posledních dvou letech
zvýšilo pøedevším v podnicích s konvenèním chovem prasat a dojnic
s rozlohou podniku menší než 100 ha. Podle prùzkumu provedeného
v roce 2000 vìtšina ze 673 dotázaných majitelù konvenèních chovù
slyšela o homeopatii a 29 % z dotázaných pravidelnì užívá homeopatická léèiva. Hlavní dùvody jsou ekonomické a dále ty, že aplikace nevyžaduje urèité èekací období po ukonèení léèby, nezùstávají rezidua,
nevzniká rezistence. Více než polovina majitelù nebo jejich veterináøi
potvrdili léèivý úèinek homeopatik na zvíøata. Prasata byla ošetøena
homeopatiky vìtšinou z dùvodù syndromu MMA (mastitis, metritis,
agalctia), reprodukèních problémù a poruch trávení. U dojnic se jednalo hlavnì o léèbu mastitidy (70 %). Z dotázaných chovatelù, kteøí
neužívají homeopatika uvádìlo 52 %, že o aplikaci homeopatických léèiv existuje jen málo informací a 25 % uvedlo nedostateèné vìdecké
podklady pro užití homeopatik.
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 6 , 2 0 0 2 , è . 1 3 , s . 3 7
Støednìdobé hodnocení
zemìdìlské politiky EU
Evropská komise pøedložila
prùbìžné hodnocení spoleèné zemìdìlské politiky za
støednìdobou periodu, které se odkládalo kvùli rùzným
stanoviskùm èlenských státù a také ujasòování možných vlivù nového zemìdìlského zákona USA na evropské zemìdìlství.
Zemìdìlsví
ve svìtì
Komise se domnívá, že veøejné výdaje na podporu zemìdìlství je tøeba
veøejnosti lépe zdùvodnit. Mají se zvýšit pøímé výdaje na zlepšení zemìdìlských dùchodù, nasmìrovat výdaje na zajištìní jakosti a nezávadnosti potravin, na uchování pøírodního prostøedí, krajiny a kulturního dìdictví venkova, na zlepšení welfare hospodáøských zvíøat a na
zajištìní sociální rovnováhy mezi mìstem a venkovem. Pøipravovaná
reforma spoleèné zemìdìlské politiky by mìla pøispìt k uvolnìní byrokratických pøekážek, které svazují zemìdìlské podnikání. Nástroje
politiky by mìly povzbuzovat zemìdìlce a zpracovatele k výrobì kvalitních produktù za vyšší tržní ceny a nikoliv k výrobì za úèelem dosažení co nejvìtších dotací. Pro evropské spotøebitele a daòové poplatníky by revidovaná politika mìla zajistit pøijatelnìjší ceny kvalitních potravin. K dosažení tìchto cílù Komise navrhuje:
– zrušit vazbu mezi velikostí produkce a výší pøímých plateb,
– podmínit pøímé platby zemìdìlcùm dodržováním norem ochrany životního prostøedí a péèe o zvíøata, nezávadnosti potravin a bezpeènosti práce,
– podstatnì zvýšit podporu EU rozvoji venkova pomocí diferenciace
pøímých plateb, s výjimkou drobných zemìdìlcù,
– zavést nový systém kontrol zemìdìlských podnikù,
– zavést nová opatøení na podporu rozvoje venkova.
V souvislosti s tržní politikou, která zùstává nadále pilíøem spoleèné
zemìdìlské politiky, Komise navrhuje:
– ukonèení procesu reforem obilnáøství, zejména definitivním snížením intervenèních cen o 5 % a nastolením nového systému ochrany
obilnáøského sektoru na hranicích,
– snížení dodateèných plateb za tvrdou pšenici a souèasnì zavedení
nových jakostních prémií,
– kompenzaci snížení intervenèních cen rýže,
– úpravu podpory produkce suchých krmiv, plodin bohatých na bílkoviny a oøechù; návrhy plnì respektují cíle, smìr politiky a finanèní
rámec spoleèné zemìdìlské politiky stanovené v Agendì 2000.
Další informace o prùbìžném hodnocení (úplný návrh Komise, prezentace komisaøe Fischlera, podkladové materiály) na adrese:
http://europa.eu.int/comm/agriculture/mtr/index_en.htm (podkladový
text IP/02/1026)
M i d -Te r m R e v i e w o f t h e C o m m o n A g r i c u l t u r a l Po l i c y
Odvìtví drùbeže
v zemích støední
a východní Evropy
Vývoj odvìtví drùbeže ve
vìtšinì státù støední a východní Evropy odpovídá rostoucímu významu drùbežího
masa v jídelníèku vyspìlých
zemí.
(Sch)
(Jav)
Podle analytikù ZMP se tento trend projevuje také ve zvyšování produkce, i když v regionu existují velké rozdíly mezi jednotlivými státy
a to jak v produkci, tak v úrovni spotøeby na obyvatele.
V zemích støední a východní Evropy kandidujících na èlenství v EU
vìtšina vyrábìla v roce 2001 více drùbežího masa a vajec než pøed
rokem. V posledním období získávalo bílé maso popularitu, protože se
všeobecnì tvrdilo, že je zdravìjší než èervené maso. V minulém roce
se zájem o drùbeží maso ještì zvýšil hlavnì kvùli obavám z nemoci
BSE, která se vyskytla také ve støední Evropì a pronikla sem propaganda a panika ze západní Evropy živící nedùvìru spotøebitelù vùèi
hovìzímu masu.
'
Zemìdìlsví
ve svìtì
Možnosti
inzerce
hledejte na
posledních
stranách pøed
pøílohou
Podle údajù FAO v regionu støední a východní Evropy je produkce
a souèasná poptávka po drùbežím mase v rovnováze. Ve sledovaných
kandidátských zemích pouze dvì (Maïarsko a Polsko) z osmi jsou èistými exportéry, ale mají rozhodující podíl na celkové produkci i exportu této skupiny zemí. V roce 2001 se tyto dvì zemì podílely na celkové
produkci uvedené skupiny kandidátských zemí asi 72 % a na celkovém
exportu 87 %. V úrovni spotøeby na obyvatele jsou mezi osmi zemìmi
velké diference (od 7,7 kg do 25,5 kg), ale ve všech srovnávaných zemích se rok od roku spotøeba i produkce zvyšují.
V zemích s neúplnou sobìstaèností se však bìhem posledních tøí rokù
zvyšovalo také množství importu a deficity se v podstatì nesnižovaly.
Za rok 2001 se produkce v celém regionu zvýšila o 3 % a tvoøí dnes
29 % produkce všeho masa.
Nejvýznamnìjším a nejdynamiètìjším výrobcem drùbežího masa
v regionu je Maïarsko. Roèní produkce dosáhla v roce 2001 celkem
600 000 t (v mrtvé hmotnosti). Prùmìrná domácí spotøeba 25 kg na
obyvatele je podle evropských mìøítek velmi vysoká. Znaèná èást produkce jde na vývoz. V roce 2001 se množství exportovaného drùbežího masa (v mrtvé hmotnosti) zvýšilo o 4,9 % na témìø 110 000 t pøi
mnohem pøíznivìjších exportních cenách než v pøedchozím roce
(+ 9,6 % ceny brojlerù a + 25 % ceny kachního a husího masa).
Druhým významným výrobcem v regionu je Polsko, kde produkce
stoupla v roce 2001 o 1,4 % na 581 000 t. Polsko je také èistým exportérem – v roce 2001 bylo vyvezeno 46 000 t, dovezeno 17 000 t. Spotøeba na obyvatele se proti pøedchozím roku zvýšila jen nepatrnì na
14,3 kg a je ve srovnání s Maïarskem a Èeskou republikou podstatnì
nižší.
Èeská republika vyrábí roènì více než 200 000 t drùbežího masa, ale
pro uspokojení relativnì vysoké spotøeby (22,8 kg na obyvatele v roce
2001) dováží více drùbežího masa než vyváží. V roce 2000 dosáhl dovoz 16 300 t, vývoz 7 500 t (v pøepoètu na živou hmotnost). Údaje za
rok 2001 pramen ZMP neobsahuje.
Slovensko uvádí za rok 2001 roèní produkci 91 600 t (v živé hmotnosti), což je proti pøedchozímu roku zvýšení o 8 %. Prùmìrná spotøeba 18,4 kg na obyvatele je zèásti hrazena dovozem. V posledních tøech
letech bylo Slovensko èistým importérem drùbežího masa – v roce 2001
dovezlo ze zahranièí 11 800 t, vyvezlo 4 500 t.
Bulharsko rovnìž zaznamenalo v roce 2001 pøírùstek produkce, a to
o 7,8 % na 110 000 t. Výroba nestaèí k uspokojení domácí poptávky
a deficity jsou pokryty relativnì vysokými dovozy. V roce 2001 bylo
dovezeno celkem 21 000 t, na export šlo 5 500 t a prùmìrná spotøeba
na obyvatele èinila 14,5 kg.
V Estonsku se v roce 2001 zvýšila produkce o 52 % na 10 000 t,
avšak toto množství stále ještì nestaèí plnì uspokojit zvýšenou domácí
spotøebu (18,6 kg na obyvatele), která musela být z vìtší èásti uhrazena z dovozu. Ve stejném roce pøevýšilo množství dovezeného masa
(22 500 t) dvojnásobnì domácí výrobu.
Litva zvýšila produkci o 24 % na 31 000 t. Export sice rostl dynamiètìji než import, ale zemì zùstává nadále èistým dovozcem (8 600 t).
Spotøeba na obyvatele se v roce 2001 zvýšila na asi 10,7 kg proti
9,2 kg v pøedchozím roce.
Lotyšsko je rovnìž èistým dovozcem drùbežího masa (18 200 t v roce
2001), údaje o produkci za rok 2001 nejsou k dispozici. V roce 2000
dovoz pøesahoval více než dvojnásobnì úroveò produkce, která èinila
pouze 7 000 t. Spotøeba na obyvatele byla v porovnání s ostatními
zemìmi v regionu velmi slabá (7,7 kg).
A g F d E . E u r. , 2 0 0 2 , è . 2 3 6 , s . 7 – 8
Expanze poètu
hospodáøských zvíøat
v rozšíøené EU
V rozšíøené EU se bude nejrychleji rozvíjet chov prasat.
(Jav)
Podle nových údajù Evropské komise se bude v rozšíøené EU zahrnující
všechny souèasné kandidátské zemì (14 zemí kromì Turecka) v rámci
všech odvìtví živoèišné výroby nejrychleji rozvíjet chov prasat.
Po pøijetí nových èlenských státù by se mohly stavy prasat zvýšit
o 35,8 mil. kusù z nynìjších 123,2 mil. na 159 mil. (+ 30 %). Stavy
skotu by se pravdìpodobnì zvýšily o asi 20 % na celkem 94,2 mil. kusù.
Pokud se tyto pøedpoklady splní, bylo by v rozšíøené Evropské unii
soustøedìno asi 7 % celosvìtového poètu skotu a prasat. Poèet ovcí by
Zemìdìlsví
ve svìtì
se za stejných okolností zvýšil o 13 % z 90 mil. na 101,5 mil. a stavy
koz by se mohly zvýšit z 11,6 mil. na 13,6 mil.
Nejvìtší podíl na pøedpokládaném zvìtšení poètu prasat a skotu by
mìlo Polsko, odkud bude pocházet zvláštì velký pøírùstek poètu prasat. Polsko by se mohlo stát tøetím nejvìtším výrobcem vepøového masa
v EU po Nìmecku a Španìlsku. Poètem skotu se tato zemì pravdìpodobnì zaøadí až na sedmé místo v budoucí rozšíøené EU. Francie zùstane v produkci hovìzího masa na prvním místì (nyní zde chovatelé
skotu drží 20,3 mil. kusù skotu), následovat budou Nìmecko (14,1 mil.
kusù) a Velká Británie (10,2 mil. kusù). Ze všech souèasných a nyní
oèekávaných budoucích èlenù EU se chová nejvìtší poèet ovcí
v Rumunsku (7,7 mil.) a nejvìtší poèet koz v Bulharsku (675 tis.).
Aèkoli rozšíøení EU o nové èlenské státy ze støední a východní Evropy
bude znamenat podstatné zvýšení poètu hospodáøských zvíøat, dochází
ve vìtšinì kandidátských zemí bìhem pøedvstupního období
k nìkolikaletému postupnému úbytku poètu prasat a skotu. Výjimku
tvoøí Kypr, Estonsko, Lotyšsko a Litva, které sice na konci roku 2001
vykázaly urèitý rùst poètu prasat, ale žádná z tìchto zemí není velkým
výrobcem vepøového masa a má relativnì malý význam pro celkový
rozsah tohoto odvìtví. Na konci roku 2001 se zvýšil poèet prasat také
v Bulharsku (o 21,6 %) a v Polsku (o 3 %), kde došlo k pøerušení
dlouhodobého klesajícího trendu. Kypr, Estonsko, Lotyšsko a Litva
ohlásily na konci roku 2001 rovnìž rùst stavù skotu a pøipojilo se k nim
Bulharsko, kde poèet skotu se proti pøedchozímu roku zvýšil o 23,2 %
na 634 500 kusù. Ve všech ostatních kandidátských zemích byly stavy
skotu a kromì Polska také stavy prasat na konci roku 2001 nižší než
v prosinci 2000.
Eurostat, Thema 5–13/2002
Mezinárodní komparace
podpor y zemìdìlství
Organizace pro hospodáøskou
spolupráci a rozvoj (OECD)
v poslední zprávì o zemìdìlské politice v èlenských zemích (Agricultural Policy in
OECD Countries: Monitoring
and Evaluation 2002, Paris)
zaznamenává a srovnává úroveò finanèní podpory zemìdìlství za rok 2001.
(Jav)
Jedním ze srovnávaných ukazatelù je tzv. odhad podpory výrobcù (Producer Support Estimate – PSE), který obnáší souhrn všech subvencí,
dotací a dalších pøímých (rozpoètových) i nepøímých podpor vynaložených z veøejných fondù ve prospìch zemìdìlského sektoru za daný
rok. Vyjadøuje se v sumì penìz (v národních mìnách, v pøepoètu na
USD a EUR) a v procentu z hodnoty hrubé zemìdìlské produkce.
V Evropské unii získalo zemìdìlství z veøejných fondù r. 2001 podporu (PSE) v celkové sumì 104 mld. EUR, to je o 7 mld. EUR (+ 6,9 %) více
než v roce 2000. V pøepoètu na USD byl rùst mírnìjší, a to o 3,9 %
z 89,6 mld. na 93,1 mld. Míra podpory vyjádøená procentem PSE
z hodnoty hrubé zemìdìlské produkce se v EU rovnìž zvýšila, a to
z 34 % v roce 2000 na 35 % v roce 2001.
Na rozdíl od EU se suma PSE v souhrnu zbývajících 15 èlenských zemí
OECD snížila, a to asi o 6,8 % (kalkulace z údajù v EUR). Protože
však suma PSE v Evropské unii tvoøí více než tøetinu celkové podpory
zemìdìlství všech èlenských zemí OECD dohromady, došlo v OECD
jako celku za rok 2001 k poklesu PSE pouze asi o 1,2 % (výpoèet
z EUR, kalkulace z údajù v USD ukazuje na pokles o 4,5 %) a míra
subvencování se snížila za stejné období z 32 % na 31 %. Kromì EU
bylo pouze v Èeské republice, Polsku a Norsku zaznamenáno v roce
2001 zvýšení PSE jak pokud jde o absolutní èástku vydanou na podporu zemìdìlství, tak v procentu PSE.
Pøedstavitelé EU vzápìtí po uveøejnìní mezinárodního srovnání subvencí citovali krizi vyvolanou nemocí zvíøat (BSE a SLAK) v minulém
roce jako pøíèinu mimoøádných vydání na pomoc zemìdìlcùm, ale urèitý dùvod vyššího subvencování lze shledat také v tom, že pøi jednáních v rámci Svìtové obchodní organizace se nevìnovalo dostateèné
úsilí redukování podpory zemìdìlství. Pøedstavitelé EU mohou pouze
poukazovat na nedávné zvýšení zemìdìlského rozpoètu v USA (to však
ještì není zakalkulováno do hodnocení roku 2001) jako dùkaz, že Evropa už není nadále tím jediným „škùdcem“ procesu liberalizace zemìdìlského obchodu. Ve struktuøe celého balíku podpory EU pocházelo
35 % prostøedkù od daòových poplatníkù, to je pouze o nìco víc než
v prùmìru OECD, kde z tohoto zdroje bylo èerpáno 31 % celkové
podpory. Pøíznivým úkazem souèasné podpory zemìdìlství v EU je
pokraèování nastoupeného trendu omezování tìch forem subvencí,
které narušují obchod. Studie OECD udává, že napøíklad 58 % výdajù
Odhad podpory zemìdìlských výrobcù (PSE) v zemích OECD 1999–2001
1999–2001
2000
2001
1 135 6
878 4
827 4
3 709 18
4 153 19
3 928 17
849 24
532 16
585 17
115 330 39
89 617 34
93 083 35
1 151 23
912 20
580 12
161 67
139 62
108 59
Japonsko PSE, mil. USD PSE, %
53 809 61
54 888 61
47 242 59
Korea PSE, mil. USD PSE, %
18 335 66
19 337 67
16 838 64
4 515 15
6 032 19
6 537 19
77 1
71 1
52 1
Norsko PSE, mil. USD PSE, %
2 511 67
2 138 64
2 173 67
Polsko PSE, mil. USD PSE, %
2 584 19
997 7
1 447 10
Slovensko PSE, mil. USD PSE, %
389 25
335 23
151 11
Švýcarsko PSE, mil. USD PSE, %
4 869 72
4 356 70
4 214 69
Austrálie PSE, mil. USD
PSE,%
Kanada PSE, mil. USD PSE, %
Èeská republika PSE, mil. USD PSE, %
Evropská unie (15) PSE, mil. USD PSE, %
Maïarsko PSE, mil. USD PSE, %
Island PSE, mil USD PSE, %
Mexiko PSE, mil. USD PSE, %
Nový Zéland PSE, mil. USD PSE, %
Turecko PSE, mil. USD PSE, %
USA PSE, mil. USD PSE,%
OECD celkem PSE, mil. USD PSE, %
7 707 23
7 882 24
3 978 15
55 433 25
49 333 22
49 001 21
272 563 35
241 599 32
230 744 31
Pramen: Agricultural Policies in OECD Countries. Monitoringand Evaluation, Paris 2002
Zemìdìlsví
ve svìtì
EU na zemìdìlství mìlo v roce 2001 formu podpory tržních cen, kdežto v roce 1999 to bylo 69 %. Naproti tomu v Japonsku a Koreji podpora trhu dosud odèerpává 90 % zemìdìlského rozpoètu tìchto zemí.
Ze srovnání 16 zemí OECD (EU je považována za jeden celek) vyplývá,
že míra subvencování zemìdìlství jako procento PSE z hrubé zemìdìlské produkce pøevyšovala prùmìrnou úroveò EU ve Švýcarsku (69 %),
Norsku (67 %), Koreji (64 %), Japonsku (69 %) a Islandu (59 %).
V tìchto zemích kromì Norska však byl proti roku 2000 zaznamenán
mírný pokles sumy i procenta PSE. V nìkolika èlenských zemích OECD
je míra subvencí podobnì jako v pøedchozím období zvláštì nízká (na
Novém Zélandu 1 %, v Austrálii 4 %) nebo podstatnì nižší než prùmìr
OECD. V Kanadì èinila 17 %, v Èeské republice rovnìž 17 %,
v Maïarsku 12 %, v Mexiku 19 %, v Polsku 10 %, ve Slovensku 11 %,
v Turecku 15 % a v USA 21 %.
Plný text zprávy je na adrese: http://oecd/pdf/M00030000/M00030609.pdf
Agra Europe, 2002, è. 2006, s. EP/2–3
Ruská vláda má v úmyslu
zavést západní systém
podpor y zemìdìlství
Podle ruského ministra zemìdìlství Alexeje Gordìjeva
by Rusko mìlo nastolit systém ochrany zemìdìlských
výrobcù, který by byl obdobný jako systémy v Evropské
unii, USA a Kanadì.
Pøedstavitelé zemìdìlského sektoru budou požadovat na prezidentovi
Ruské federace, aby zvážil možnost vytvoøení takového systému
v ruských podmínkách. Gordìjev v referátu na shromáždìní Unie agrobyznysu o problémech spojených s pøistoupením Ruska ke Svìtové
obchodní organizaci (WTO) uvedl, že když se Rusko stane èlenem této
organizace, nemìly by existovat žádné potíže a problémy pro zemìdìlský sektor vèetnì navazujících odvìtví, protože v souèasné dobì nedostává dostateènou státní podporu a tudíž nemusí v tomto ohledu
provádìt žádná omezení.
Rusko by mìlo mít také v budoucnu právo na ochranu vlastních zemìdìlských výrobcù, pokud vláda bude mít realistickou pøíležitost takovou podporu zemìdìlcùm poskytovat.
A g F d E . E u r. , 2 0 0 2 , è . 2 3 7 , s . 8
Odhad skliznì olejnatých
semen v EU
Asociace EU pro obchod
s obilovinami a olejninami
(COCERAL) odhaduje, že letošní produkce olejnatých
semen v EU dosáhne celkem
13,7 mil. t, což je o 4 % více
než v roce 2001 a o 200 tis.
t více než v roce 2000.
(Jav)
(Jav)
Na rùstu letošní produkce se témìø výhradnì podílí øepka, jejíž sklizeò se odhaduje na 9,9 mil. t ve srovnání s 8,9 mil. t (+ 11 %) v roce
2001. Oèekává se, že v hlavních pìstitelských zemích Nìmecku, Francii a Velké Británii bude letošní sklizeò øepky o nìkolik tisíc t vìtší než
loni. Produkce tìchto tøí státù pøedstavuje asi 92,6 % z celkové produkce øepky v EU (odhad pro rok 2002: Nìmecko 4 473 tis. t, Francie
3 289 tis. t, Velká Británie 1 410 tis. t). Vyšší úroda ve Francii se pøièítá
zlepšení hektarového výnosu (o 16 % na 3,1 t . ha –1), protože osevní
plochy byly mírnì omezeny. Naproti tomu v Nìmecku a Velké Británii
jsou osevní øepky podstatnì vìtší než loni. Sklizeò sluneènicového
Zemìdìlsví
ve svìtì
semene bude letos výraznì nižší než v roce 2001 pøedevším proto, že
ve Francii, která je hlavní produkèní zemí EU (57 % celkové produkce
EU) byly podstatnì omezeny osevní plochy (o 9 % na 645 tis. ha)
a hektarový výnos bude jen nepatrnì vyšší. Také ve Španìlsku letos pìstují sluneènici na menších plochách než loni (o 4,3 % na 900 tis. ha).
Protože prùmìrný hektarový výnos je ve srovnání s Francií sotva polovièní (odhad pro 2002 jen 0,99 t . ha–1), odhaduje se sklizeò na asi
837 tis. t. Mezi významnìjší výrobce patøí také Itálie, jejíž letošní produkce mùže dosáhnout asi 240 tis. t (– 33 %). Zmìny a úroveò produkce
sluneènicového semene v ostatních státech EU celkovou produkci
v podstatì neovlivní. COCERAL odhaduje produkci sluneènicového semene v celé Unii na 2 787 tis. t, to je o 353 tis. t (o 11 %) ménì než
v roce 2001. Tøetí hlavní olejnatou plodinou je sója, která byla pro
letošní sklizeò zaseta na 328 tis. ha (proti roku 2001 o 16 % ménì),
výnos bobù se odhaduje na 3,18 t . ha –1 (+ 3,9 %) a produkce na
1 044 tis. ha (– 12,5 %). Na letošní produkci sójových bobù se rozhodující mìrou podílejí Itálie (73,8 %) a Francie (22,9 %).
Vývoj ploch, výnosù a produkce olejnatých semen a luštìnin v EU 15
2002
2001
2000
5 259
5 393
5 291
Olejnatá semena celkem
Plocha, 1000 ha
Prùmìrný výnos, t . ha –1
Produkce, 1000 t
2,61
2,45
2,54
13 733
13 204
13 461
3 139
2 982
3 031
Øepka olejná
Plocha, 1000 ha
Prùmìrný výnos, t . ha –1
Produkce, 1000 t
Sluneènicové
3,15
2,97
2,99
9 902
8 871
9 048
1 792
2 022
1 923
semeno
Plocha, 1000 ha
Prùmìrný výnos, t . ha –1
Produkce, 1000 t
1,56
1,55
1,74
2 787
3 140
3 345
328
390
337
Sójové boby
Plocha, 1000 ha
Prùmìrný výnos, t . ha –1
Produkce, 1000 t
Krmný
3,18
3,06
3,17
1 044
1 193
1 068
794
837
827
hrách
Plocha, 1000 ha
Prùmìrný výnos, t . ha
Produkce, 1000 t
3,96
3,63
3,72
3 140
3 041
3 078
297
306
237
Krmné boby
Plocha, 1000 ha
Prùmìrný výnos, t . ha –1
Produkce, 1000 t
2,94
873
2,58
788
2,70
639
Pramen: COCERAL, èervenec 2002
Agra Europe, 2002, è. 2011, s. M/4–5
Prognóza vývoje cen
zemìdìlských komodit
na mezinárodních trzích
do r. 2003
Podle agentury Economist
Intelligence Unit (EIU) by se
ceny obilovin koncem roku
2002 mohly zaèít zotavovat
ještì pøedtím, než dojde
k silnému rùstu v letech
2003 a 2004.
(Jav)
EIU považuje obiloviny za jedno ze slabších odvìtví, pokud jde o tvorbu cen v roce 2002, ale oèekává pomìrnì rychlý meziroèní rùst ceny
o 16,5 % v roce 2003. EIU pøedpovídá, že postupné zlepšování ceny
pšenice bude podnìcováno trváním globálního deficitu a nedostatek
svìtové nabídky bude tlaèit nahoru také ceny kukuøice. Rùst cen rýže
bude mnohem mírnìjší než ostatních obilovin vzhledem k možnému
masivnímu exportu Indie, ale v roce 2004 se tato situace mùže zmìnit,
pokud se zvýší objem mezinárodního obchodu a budou slábnout zásoby exportérù.
Ceny olejnin se v letošním roce vyvíjely pøíznivì a podle studie EIU
bude trend rùstu pokraèovat také v roce 2003. Klíèovými podnìty pro
tento trend by mohly být rozsáhlé nákupy sójových bobù a palmového
oleje ze strany Èíny a Indie, které jsou hlavními spotøebiteli tìchto
komodit. Pokles svìtových zásob by udržel tento cenový pohyb také
!
Zemìdìlsví
ve svìtì
v roce 2004. Prognóza uvádí stoupající tendenci cen také na mezinárodním trhu sluneènicového oleje a øepkového oleje. Tìsné svìtové
zásoby by mohly být podnìtem pro rùst cen na konci letošního roku
a bìhem roku 2003.
EIU má optimistický názor na vyhlídky svìtového trhu s cukrem, aèkoli souèasné ceny cukru vzbuzují znaèné obavy a stres. I když pøipouští,
že trh s cukrem bude množstvím nabídky pøesycen až do roku 2004,
oèekává, že velká produkce Brazílie se mùže pøizpùsobit a poptávka
a nabídka se vrátí do pøíznivìjší situace a pøiblíží se tržní rovnováze.
Vývoj a prognóza cen zemìdìlských komodit na mezinárodních trzích
Prùmìrná cena v USD/t
Meziroèní zmìna v %
2003
2002
2001
2000
2003
2002
2001
Koš komodit1)
93,4
82,7
80,0
80,7
+12,9
+3,4
–0,9
2000
–6,1
Nápoje, pochutiny
61,5
63,1
57,2
70,9
–2,5
+10,3
–19,3
–23,0
Obiloviny
103,3
88,6
90,4
85,0
+16,5
–1,9
+6,3
+1,1
Pšenice
153,0
127,0
130,0
119,0
+20,1
–2,3
+9,0
+3,5
99,0
90,0
91,0
90,0
+9,7
–1,1
+1,4
–3,0
116,0
109,0
107,0
107,0
+6,9
+1,4
+0,7
+18,0
99,0
95,0
101,0
93,0
+3,7
–5,9
+9,2
+3,1
Rýže
208,0
198,0
178,0
207,0
+5,1
+11,3
–14,6
–18,4
Olejniny
104,5
90,8
81,0
83,1
+15,0
+12,2
–2,6
–8,2
Sójové boby
232,0
206,0
193,0
209,0
+12,2
+6,9
–7,7
+5,3
Sójová mouèka
196,0
191,0
198,0
200,0
+2,8
–3,7
–0,8
+21,3
Sójový olej
511,0
416,0
354,0
338,0
+22,9
+17,6
+4,6
–20,9
Øepkový olej
539,0
455,0
402,0
347,0
+18,5
+13,0
+15,9
–18,0
Sluneènicový olej
621,0
586,0
486,0
392,0
+5,9
+21,0
+23,6
–22,7
61,8
57,3
68,8
65,3
+7,8
–16,7
+5,3
+30,8
Kukuøice
Jeèmen
Èirok
Cukr
koš komodit (potraviny, krmiva a nápoje) je cenový index 15 komodit citlivých na výkyvy trhu; podíl nápojù
19,8 %, obilovin 45,8 %, olejnatých semen 29,6 % a cukru 4,9 %
1)
Pramen: EIU
Agra Europe, 2002, è. 2011, s. M/2
Rozvoj organického
zemìdìlství v Nìmecku
Ministrynì zemìdìlství SRN
Renate Künastová trvá na
tom, že „událost s nitrofenem“ neznamená selhání
organického zemìdìlství.
Oznaèování ekologických
potravin v Nìmecku
V souèasné dobì nese více
jak 8 000 výrobkù z 588 podnikù oznaèení Biopeèe (BioSiegel).
(Jav)
V èervnovém projevu uvedla, že nová èísla poøízená Federálním statistickým úøadem vycházející ze situace v kvìtnu 2001 ukazují, že poèet
organických zemìdìlských podnikù v Nìmecku se v roce 2001 zvýšil
ve srovnání s rokem 1999 o 20 % na asi 11 500. V roce 2001 hospodaøilo podle zásad organického zemìdìlství asi 2,6 % farem ve srovnání s 2,0 % v roce 1999. Organické zemìdìlství se zatím více prosazuje
v nových spolkových zemích (bývalé východní Nìmecko), kde v roce
2001 pùsobilo 4,6 % organických farem, zatímco ve starých spolkových zemích èinil podíl takových farem jen 2,6 % z celkového poètu
zemìdìlských podnikù. Organické podniky v celém Nìmecku hospodaøily v roce 2001 na 602 573 ha zemìdìlské pùdy, což pøedstavuje asi
3,5 % celkové výmìry zemìdìlské pùdy SRN, ale podle paní Künastové
zbývá ještì znaèný kus cesty k dosažení stanoveného cíle do roku 2010,
kdy organické zemìdìlství má tvoøit 20 % celkové zemìdìlské produkce. Ponìkud jiné údaje než v èervnovém projevu na toto téma uvedla
ministrynì o mìsíc pozdìji, kdy veøejnosti sdìlila, že na základì hlášení spolkových zemí z prosince 2001 bylo k tomuto datu v Nìmecku
celkem 14 703 organických farem (3,3 % z celkového poètu), které
obhospodaøovaly celkem 632 165 ha zemìdìlské pùdy (3,7 %). Podle
tìchto posledních zjištìní èinila prùmìrná výmìra jedné organické farmy asi 43 ha, tedy ponìkud více než prùmìrná výmìra všech podnikù
(v roce 2000 kolem 40,5 ha).
Agra Focus, 2002, è. 77, s. 36
(Jav)
To má spotøebitelkám a spotøebitelùm poskytnout jednoduchou pomoc
pøi orientaci. Její výzva zní: „Toto je výrobek ekologického zemìdìlství
– splòuje ustanovení ekologických pøedpisù Evropského spoleèenství“.
Pøedpisy výrobcùm a zpracovatelùm pøedepisují jak smí vyrábìt a jaké
látky pøitom smí používat. Co není výslovnì povoleno, nesmí se také
"
Zemìdìlsví
ve svìtì
používat. Totéž platí pro používání pøísad, které ze zemìdìlství nepocházejí. Ekologický pøedpis Evropského spoleèenství – a tím i smìrnice pro udìlování Biopeèetì – kromì jiného pøedepisují:
– zákaz ozaøování ekologických potravin,
– zákaz používání GMO (geneticky manipulovaných objektù),
– pøísné omezení povolených pøísad a pomocných látek pro zpracování, aby byl zaruèen nízký stupeò zpracování a tím také rozsáhlé ponechání výrobkù v pøírodním stavu,
– zásadní zákaz používání chemicko-syntetických pøípravkù na ochranu rostlin,
– upuštìní od používání lehce rozpustných minerálních hnojiv,
– krmení zvíøat bez pøidávání antibiotik a stimulátorù,
– chov hospodáøských zvíøat ve vztahu k výmìøe pùdy a druhu (napø.
volných chov slepic).
Stejnì jako pro potraviny nìmeckých svazù biopìstitelù platí pro státní
Biopeèe: Pouze pokud nejménì 95 % pøísad zemìdìlského pùvodu pochází z ekologického zemìdìlství, smí být oznaèen Biopeèetí (§1 odst.
1 zákona o ekologickém oznaèování). Pøi porušení Ekologických smìrnic Evropského spoleèenství se dotyèné výrobky Biopeèetí nesmí oznaèit. Zneužití se podle pøedpisù zákona o ekologickém oznaèování trestá
trestem odnìtí svobody až na jeden rok. Biopeèe je tak v souèasné dobì
jedinou ekologickou etiketou, která je chránìna trestním právem. Podniky, které chtìjí Biopeèe používat, se pøed prvním použitím musí nejprve pøihlásit na informaèním místì Biopeèetì. Pokud tak neuèiní, hrozí
jim trest penìžité pokuty ve výši až do 30 000 EUR.
h t t p : / / w w w. v e r b r a u c h e r m i n i s t e r i u m . d e / p r e s s e d i e n s t / p d 2 0 0 2 – 2 6 . h t m # 0 7
(mi)
Požadavky stále rostou
Stavby pro intenzivní chov
prasat a drùbeže se musí
v EU povolovat podle smìrnice IVU (Smìrnice 96/61
EG Rady ze dne 24. 9. 1996
o integrovaném zamezování
zneèisování životního prostøedí).
V budoucnosti musí tato zaøízení splòovat požadavky „Nejlepší dostupné techniky“ (NDT). Ty jsou pro celou Evropu jednotnì popsány
v pouèení o NDT. Týká se to napøíklad stájí od 2 000 stájových míst ve
výkrmu prasat a 20 000 míst pro drùbež. Rozsah platnosti zahrnuje
kromì chovu zvíøat ve stájích také skladování, ošetøování a aplikaci
statkových hnojiv. Chovu skotu a menších stavù, a tím i vìtšiny ekologických podnikù, se Smìrnice IVU netýká. Proto se pøi popisu NDT
neberou v úvahu, i když by v Nìmecku tak pøísným požadavkùm jako
pøedstavuje Smìrnice IVU podléhat mohly. Ostatnì èlánkem zákona ze
3. srpna 2001 byla rozšíøena povinnost potøeby povolení, týkající se
práva ochrany pøed imisemi, kromì jiného na stavy od 15 000 ks prasat ve výkrmu nebo 15 000 ks nosnic jakož i na podniky s více než
5 VDJ a zatížením více než 2 VDJ/ha užitkové plochy. Pouèení o NDT
týkající se „Intenzivního chovu zvíøat“ se v souèasné dobì zpracovává
na úrovni Evropské unie a má se každých nìkolik let aktualizovat. Èlenské státy k tomu pøispívají informacemi o souèasném stavu techniky.
KTBL (Kuratorium pro techniku a stavebnictví v zemìdìlství) má
z pøíkazu a s finanèní podporou Spolkového úøadu pro životní prostøedí zpracovat expertízu o NDT v intenzivních chovech zvíøat. V ní
jsou shrnuty a vyhodnoceny metody, které z nìmeckého pohledu pøicházejí jako NDT v úvahu (viz také www.DLG–Mitteilungen.de).
Co znamená NDT? „Nejlepší“ techniky zpùsobují co možná nejnižší
emise ve vzduchu, vodì a pùdì. Kromì toho umožòují efektivnìjší využití energie a surovin. Další požadavky na zaøízení pro chov zvíøat vyplývají napøíklad z pøedpisù na ochranu zvíøat a právních pøedpisù
týkajících se nákazy zvíøat. Pøi posuzování metod chovu a techniky jsou
tedy vedle hodnot plynných emisí (zejména èpavku a zápachù, plynù
s úèinkem na klima a prachu) relevantní také technická potøeba energie a využití krmiv a vody. Technika je „použitelnᓠtehdy, lze-li ji hospodárnì použít v technicky obhajitelných pomìrech. Velkou roli pøitom hraje ekonomika opatøení. Biofiltry a biopraèky se napøíklad
v chovu zvíøat nezahrnují do stavu techniky. Investièní a provozní náklady jsou tak vysoké, že je v souèasné dobì vìtšinou nelze hospodárnì použít. Mimoto musí být u metod NDT k dispozici dostateèné praktické zkušenosti a vliv na zlepšení životního prostøedí musí být prokázán v praktickém provozu. Kromì použitých technologií zahrnuje pojem „techniky“ také druh a zpùsob jak zaøízení pro chov zvíøat projektovat, stavìt, udržovat a provozovat. Tento požadavek lze pøi správì
zaøízení shrnout pod heslem „správná výrobní praxe“.
#
Zemìdìlsví
ve svìtì
Možnosti
inzerce
hledejte na
posledních
stranách pøed
pøílohou
Pro zjištìní stavu techniky v intenzivním chovu a identifikaci pokrokových moudrých metod byl proveden u úøadù vydávajících povolení
prùzkum specifických údajù pro zaøízení vyžadující povolení podle
smìrnice IVU. Spoleènì s 29 experty z oblastí životního prostøedí,
poradenství, veterinární medicíny, ekonomiky a praxe byly tyto údaje
v Nìmecku vybrány a podle jednotného rámce dat kvalitativnì a kvantitativnì popsány.
Kromì stájí pro prasata a drùbež se bralo v úvahu také skladování
a manipulace se statkovými hnojivy a jejich aplikace a množství. Na
závìr byly metody na základì vìdeckých poznatkù praktických zkušeností vyhodnoceny podle kritérií smìrnice IVU. U metod pro skladování a aplikaci statkových hnojiv se vyhodnocování provádìlo podle kritérií, které byly vždy stanoveny pro danou oblast, napøíklad podle kritéria na ochranu vody jako tìsnost a možnosti kontroly pøi skladování
hnoje a vhodnost pro ornou pùdu nebo louky a pastviny jakož i aspekty hnojení u technik aplikace.
Vyhodnocení metod se provádìlo se zøetelem k referenèní metodì, která
byla stanovena na úrovni EU (napøíklad celoroštová podlaha s odklizem
tekutého hnoje u prasat ve výkrmu, klecový chov s trusovými jímkami
v chovech nosnic a širokopásmový aplikátor bez okamžitého zapravení do pùdy pøi aplikaci tekutého hnoje). Pøitom se ovìøovalo, zda je
metoda lepší, horší nebo stejnì dobrá jako stávající metoda referenèní. Nakonec byla metoda experty posouzena podle toho, zda pøichází
nebo nepøichází v úvahu jako metoda NDT.
Jako jeden druh z hlavních složek se pøi vyhodnocování metod brala
výše emisí èpavku. To znamená, že jako metody NDT byly zaøazeny
pouze ty, které pøispìly ke snížení emisí èpavku. V budoucnu se obdobné požadavky budou klást na zaøízení pro chov zvíøat nezávisle na
umístìní, tedy pøinejmenším na krmení pøizpùsobené potøebì živin
a na systémy chovu s nízkým množstvím emisí jakož i na metody skladování a aplikace statkových hnojiv. Tak budou cíle protokolu o tìchto
všech složkách a smìrnice pro nejvyšší povolené národní limity emisí
splnìny.
Od vyhodnocení vhodnosti pro zvíøata se nakonec upustilo, protože
doposud zatím nejsou žádná objektivní mìøítka hodnocení. Pøíslušná
mìøítka se v souèasné dobì zpracovávají.
V Nìmecku byly požadavky smìrnice IVU ve vìci NDT uvedeny do
praxe Spolkovým zákonem o ochranì pøed emisemi. Vše je konkretizováno v technickém návodu k udržení èistoty ovzduší, který se
v souèasné dobì novì formuluje. Úøady se pøi povolování stájí zamìøují na smìrnice Technických požadavkù na ovzduší, které mimo jiné
obsahují stavební a provozní požadavky na zaøízení pro chov zvíøat ke
snížení emisí èpavku, jako napøíklad:
– co možná nejvyšší èistota a sucho ve stáji,
– dostateènì suchá a èistá podestýlka,
– krmení pøizpùsobené potøebì živin zvíøat,
– odvádìní kejdy ze stáje v krátkých èasových intervalech nebo kontinuálnì,
– sušení nebo odvìtrávání dopravníkù na trus v drùbežárnách,
– zakrytí nádrží na tekutý hnùj s 80% snížením emisí (je možné zakrytí
slámou).
Poèítá se s tím, že požadavky smìrnice Technické požadavky na ovzduší
mají platit dále i po zveøejnìní nových nebo pøepracovaných smìrnic
NDT (pøedpokládá se zaèátkem roku 2003). Má se zøídit poradenský
výbor ze zástupcù zúèastnìných stran pøi ministerstvu životního prostøedí. Ten provìøuje, do jaké míry z materiálù NDT vyplynou další
požadavky a jakou mìrou je potøeba Technické požadavky na ovzduší
doplnit. Potøebné zmìny bude ministerstvo životního prostøedí zveøejòovat ve Spolkovém úøedním listu a po zveøejnìní jsou závazné. Požadavky Technických požadavkù na ovzduší pøípadnì NDT platí také pro
zaøízení vyžadující povolení („stará zaøízení“). Tato zaøízení se musí
nejpozdìji do roku 2007 uvést do stavu odpovídajícímu novému stavu
techniky („sanace starých zaøízení“).
Na pøíkladu ustájení prasat ve výkrmu lze znázornit posouzení metod
pokud se týèe NDT. Jako referenèní metoda byla pro hodnocení metod
chovu prasat ve výkrmu definována metoda konvenèního chovu
v malých skupinách po 15 kusech na celoroštové podlaze pøi bezsteli-
$
Zemìdìlsví
ve svìtì
vovém ustájení a jednofázovém krmení, která je standardem v EU. Pøi
hodnocení se pøedpokládá, že užitkovost zvíøat nezávisí na zpùsobu
ustájení ale pøedevším na krmení a managementu. Také potøeba vody
se uvažuje stejná. K tomu se u všech metod, které pøicházejí v úvahu
jako metody NDT a srovnávají se s referenèními metodami, pøedpokládá krmení pøizpùsobené potøebì živin. To má vzhledem ke sníženému vyluèování N za následek snížení emisí amoniaku nejménì o 20 %.
Aby se vedle úèinku krmení zvýraznil vliv ustájení na emise, bylo hodnocení úèinkù emise èpavku snižující metody rozdìleno na krmení
a ustájení. V porovnání s referenèními metodami má napøíklad chov
prasat ve výkrmu ve stáji se šikmými podlahami (stáj s venkovním klimatem s vícefázovým krmením) pøednosti i zápory. Pøedností je to,
protože vlivem krmení se výraznì pøispívá ke snížení emisí èpavku, že
vzhledem k pøirozenému vìtrání jsou pachové emise nízké i ve vzdálenìjších prostorách stáje a lze tak snížit náklady na energii. Nevýhodou
jsou zvýšené emise prachu a vedlejší pracovní náklady (podestýlání
a odkliz hnoje). Zpùsobem ustájení podmínìné emise èpavku, metanu
a oxidu dusného jakož i pøínos ke stájovému klimatu a možnosti èistìní a dezinfekce nelze nyní hodnotit.
Stáj s klecovým ustájením a podlahou s otvory v místech pohybu zvíøat naproti tomu obstála dobøe: vzhledem k pøirozenému vìtrání nevykazovala pouze pøednosti pokud se týèe pachových emisí a potøeby
energie, také emise èpavku jsou vzhledem ke složení krmné dávky
a technologii ustájení nižší (asi o 30 %). Ustájením dosažený efekt snížení se opìt neeliminoval napøíklad vlivem podestýlky jako u stájí se
šikmými podlahami nebo ustájením na hluboké podestýlce. Vzhledem
k absenci podestýlky je metoda i s ohledem na emise prachu pøíznivìjší než stáj se šikmými podlahami, to znamená podobnì dobrá jako
celoroštová stáj. Pøínos ke stájovému klimatu se posuzuje jako u stáje
s celoroštovým ustájením, ale pouze tedy pokud je zjištìno, že jsou
klece dobøe provìtrávány. Stájové klima je sice díky velkým objemùm
vymìòovaného vzduchu dobré, to ale platí v létì pouze omezenì. Možnosti èistìní a dezinfekce jsou ve srovnání s referenèní metodou nepøíznivìjší. Ve vícenákladech na zpùsob ustájení stáj obstála, zejména
vzhledem k nízkým provozním nákladùm pøi srovnatelných investièních a o nìco vyšších pracovních nákladech, podobnì jako stáj
s celoroštovým ustájením. Chov prasat na celoroštových podlahách ve
velké skupinì o více než 24 (do 50) prasat a pøizpùsobeném složení
krmné dávky vykazuje ve srovnání s referenèní metodou výraznì nižší
emise èpavku (až o 30 %) a prachu. Nižší investièní náklady jsou dùsledkem nižších vícenákladù vlivem zpùsobu ustájení.
Pomocí NDT jsou v celé EU poprvé dány jednotné požadavky na zaøízení pro chov hospodáøských zvíøat. Popis NDT umožòuje zákonodárci, výkonným úøadùm, provozovatelùm zaøízení, svazùm a veøejnosti
vytvoøit si obrázek o používaných metodách, s tím spojených èinností
s vlivem na životní prostøedí a nákladech. Expertizou ve vìci NDT
v intenzivních chovech zvíøat byl poskytnut dùležitý pøínos
k transparentnosti chovu zvíøat. Koncepce NDT se však musí vyvíjet
dále s cílem vyhodnotit celý øetìz metody, kromì jednotlivých èlánkù
øetìzce metody, které jsou vzhledem ke snížení lokálních zatížení životního prostøedí relevantní. Mimoto by se mìly zahrnout i druhy zaøízení, které podle nìmeckého práva na ochranu ovzduší pøed emisemi
podléhají právnì povinnosti na udìlování výjimek (napø. skot, metody
ekologického chovu zvíøat), ale doposud se nebraly v úvahu. Nakonec
by se mìly brát v úvahu aspekty vhodnosti pro zvíøata na vìdeckém
základì.
DLG Mitteilungen, 2002, è. 5, s. 24
Více místa k ležení
Z dlouhodobých filmových
záznamù ve volných stájích
pro dojnice vyplynulo, že
lehací boxy jsou vìtšinou
pro zvíøata malé.
(mi)
Jsou pøíliš krátké, úzké a i z jiné stránky požadavkùm krav nevyhovují. Pøitom se ukázalo, že dojnice èasto po dlouhou dobu v boxech radìji stojí, než leží. Stává se, že dojnice stojí pøedníma nohama v lehacím
boxu, ale zadníma nohama zùstávají stát na roštové podlaze. To je také
èasto pøíèinou problémù s paznehty ve stádì. Takový je výsledek výzkumu Univerzity Britské Kolumbie (UBC) v rámci programu životní
pohoda zvíøat. Filmové zábìry byly poøízeny v pøibližnì 100 podni-
%
Zemìdìlsví
ve svìtì
cích v USA a Kanadì. V tom byly zahrnuty rùzné formy stájí a roštových podlah.
Výzkumníci se domnívají, že nesprávnì provedené lehací boxy mají za
následek výrazné snížení dobrého životního pocitu dojnic a projevují
se výraznì negativnì na celkové výrobì. Nìkteøí výrobci již na tyto
poznatky reagovali a v podnicích v Kanadì a Nizozemsku již staví lehací boxy výraznì vìtší. Místo maximální délky 2,60 m a šíøky 1,25 m
je nyní v nových stájích délka až 2,70 m a šíøka 1,30 m. Dùraz se kromì toho klade na co možná nejsušší a mìkkou plochu lože, pøednostnì
za použití matrací. Aby dojnice mìly pøi lehání a vstávání více místa,
upouští se od vodorovných èelních zábran. Aby se zabránilo nebezpeèí
poranìní, ponechalo se také pøed stìnou více místa pro hlavy zvíøat.
w w w. a g s c i . u b c . c a
Pozdní N-hnojení
hybridní øepky se vyplatí
Stále èastìji se objevují doporuèení pro hnojení øepky v dobì kvìtu dusíkem
a stopovými prvky. Nìmecký odborník v následujícím
èlánku hodnotí, zda se to vyplatí.
Poznatky
ze svìta
(mi)
Hybridní odrùdy øepky umìjí využít dodaný dusík efektivnìji než odrùdy liniové. Pøi stejné úrovni hnojení minerálním dusíkem proto vykazují vyšší výnosový potenciál. Na základì pokusù bylo zjištìno, že další
výrazné zvyšování dávek dusíku (oproti dávkám obvyklým na daném
stanovišti) sice vedlo ke zvýšení výnosu, avšak nebylo již hospodárné.
Proto se u hybridních odrùd øepky doporuèuje jen mírné zvýšení obvyklé jarní dávky dusíku, a to asi o 20–30 kg . ha –1.
Ztráty dusíku opadem okvìtních lístkù
Hnojení ozimé øepky dusíkem se díky tomu, že zvyšuje její výnosový
potenciál, pohybuje na vysoké úrovni. Pøesto se však nìkdy spolu
s fungicidním postøikem v dobì plného kvìtu aplikuje ještì jedna dávka
dusíku, a to s ohledem na to, že opadem okvìtních lístkù a také pylem
pøichází øepka o znaèné množství dusíku.
Také u hybridních odrùd øepky je otázkou, zda a jak øepka na tuto další
dávku dusíku reaguje. Tato otázka se ovìøovala ve tøíletých pokusech,
které byly ukonèeny sklizní v roce 2001, a to s odrùdami souèasného
sortimentu – ’Panther’, ’Talent’ a ’Maja’. Souèasnì s fungicidním (proti
hlízence obecné) a insekticidním postøikem byla aplikována i moèovina
v dávce 20 kg . ha–1. Souèasnì se u tìchto odrùd ovìøovala i možnost
zlepšit nasazení šešulí a semen v nich aplikací stopových prvkù ve fázi
kvetení. Dávka dusíku na jaøe byla stanovena na 230–240 kg . ha–1.
S ohledem na obsah Nmin v pùdì se pak hnojilo dávkou 210 kg . ha–1 ve
dvou dávkách. Aplikace stopových prvkù se uskuteènila na jaøe souèasnì
s ošetøením porostù proti blýskáèku øepkovému pøed kvìtem. Byl aplikován Nutribor v dávce 3 kg . ha–1 a v roce 2001 ještì 1 kg . ha–1 Soluboru. V další variantì se v dobì plného kvìtu øepky uskuteènil postøik
moèovinou v dávce 20 kg . ha–1, v jiné variantì se ovìøovala aplikace
moèoviny (20 kg . ha–1) v kombinaci s Nutriborem (3 kg . ha–1).
Pozdním hnojením dusíkem se dosáhlo ve všech tøech pokusných letech zvýšení výnosù (v prùmìru 0,14 t . ha–1, popø. 3 %). Aplikace stopových prvkù v dobì kvìtu se nepromítla v dalším zvyšování výnosù.
Podle oèekávání vedla pozdní aplikace dusíku ke snížení obsahu oleje,
zatímco obsah bílkovin se zvýšil. Pokles v obsahu oleje však èinil pouze 0,5 až 0,6 %. Výsledky ukázaly, že pozdní hnojení dusíkem bylo ekonomicky pøíznivé a vedlo ke zvýšení pøíjmu o 15–20 EUR na hektar.
Doplòková aplikace stopových prvkù ve fázi kvetení se naopak ukázala
jako neekonomická.
Závìr
Hnìdá skvr nitost listù –
stále èastìjší problém
pøi pìstování brambor
Bìhem posledních let bylo
ve všech bramboráøských oblastech Nìmecka zaznamenáno stále èastìjší napadení rostlin brambor houbami
r. Alternaria, které zpùsobují hnìdou skvrnitost listù.
I pøi vysoké úrovni hnojení dusíkem se jeho pozdní aplikace v dobì
kvìtu u hybridních odrùd øepky ukazuje hospodárná a vede ke zvýšení
výnosù. Toto opatøení je efektivní a lze ho doporuèit, pokud se uskuteèní zároveò s fungicidním nebo insekticidním postøikem. Zvyšuje
dokonce hospodárnost tìchto opatøení na ochranu rostlin, protože
kompenzuje ztráty zpùsobené pojezdy potøebné mechanizace po poli.
To p A g r a r, 2 0 0 2 , è . 4 , s . 8 0 – 8 1
(DK)
Dosud byla této chorobì, která nejenže nièí listy, ale napadá i hlízy,
pøipisována spíše podøadná role. Nyní však vedle plísnì bramborové
nabývá stále více na významu.
&
Poznatky
ze svìta
Hnìdá skvrnitost bramborových listù je rozšíøena ve všech bramboráøských oblastech po celém svìtì. Chorobu vyvolávají houby Alternaria
solani a Alternaria alternata. Do okruhu jejich hostitelù patøí vedle brambor také rajèata.
Velmi vysokého hospodáøského významu dosahuje tato choroba
v zemích s vyššími letními teplotami a v oblastech, kde se èasto støídá suché a vlhké poèasí. V posledních letech byl zaznamenán epidemický výskyt v Polsku, v zemích jižní Evropy a také v Nìmecku. Dùsledkem napadení je pøedèasné dozrávání porostù a tomu odpovídající
hospodáøské škody.
Dosud mìla v mnoha oblastech Nìmecka dominantní význam plíseò
bramborová, takže výskytu hnìdé skvrnitosti listù byla vìnována nižší
pozornost. Mezitím však houby r. Alternaria zpùsobily znaèné škody
a staly se vážným problémem pøi pìstování brambor. Rostoucí výskyt
hnìdé skvrnitosti listù mùže být zpùsoben nìkolika faktory.
V posledních letech se dávky dusíku k bramborám snížily, hnojí se
podle potøeby. Tím se pro výskyt hub r. Alternaria, na nìž vysoké koncentrace dusíku pùsobí nepøíznivì, vytvoøily vhodné podmínky. Rovnìž zmìny klimatu napø. v Nìmecku pøinesly optimální podmínky pro
rozvoj této choroby, kterou podporují vysoké teploty a vysoká vzdušná
vlhkost.
Ty p i c k é s y m p t o m y n a r o s t l i n á c h
Na poli je možné hnìdou skvrnitost listù od plísnì bramborové snadno rozpoznat. Zatímco po infekci houbou Phytophthora infestans (pùvodce plísnì bramborové) se objevuje na spodní stranì listù bílé mycelium, Alternaria zpùsobuje nejprve malé tmavohnìdé až èerné skvrny
na spodních, starších listech, které jsou ostøe ohranièené od zdravého
pletiva. V poèáteèním stadiu mohou být pøíznaky alternariové skvrnitosti eventuálnì zamìnìny za symptomy nedostatku nìkteré živiny
(manganu, hoøèíku). Bìhem vegetaèního období se šíøí skvrny po celé
rostlinì a zvìtšují se. Vìtšinou jsou ohranièeny listovou žilnatinou. Na
nekrotizujících místech se objevují charakteristické koncentrické prstence. Pøi sklizni mohou být infikovány také hlízy, vzniká suchá hniloba. Na napadených hlízách se vytváøejí vpadlé tvrdé skvrny. Infikované
pletivo je suché a je ostøe ohranièené od zdravého. Houby Alternaria
solani a A. alternata, které vyvolávají hnìdou skvrnitost listù brambor,
lze od sebe odlišit pouze pod mikroskopem na základì rozdílného tvaru konidií.
Biologie patogena
Možnosti
inzerce
hledejte na
posledních
stranách pøed
pøílohou
Houba pøezimuje v podobì mycelia nebo spor v pùdì, na rostlinných
zbytcích nebo v infikovaných hlízách. První infekce se mùže objevit
na rostlinách brambor již od poloviny do konce kvìtna. Vstupní branou infekce jsou poranìní a prùduchy listù. Na nekrotizovaných skvrnách na listech se za pøíznivého poèasí tvoøí nové spory. Krátká období
sucha napomáhají uvolòování spor, které se šíøí vìtrem nebo odstøikujícími dešovými kapkami. Pro vznik nové infekce jsou optimální teploty nad 22 °C a dostateèná vlhkost. K epidemiím dochází pøi vysokých teplotách (>20 °C) a pøi støídání suchých a vlhkých období.
Spory infikují pøedevším listy, které jsou fyziologicky oslabené.
K nejèastìjším stresovým faktorùm patøí nedostateèná výživa, poškození chladem, teplem nebo ozónem, zastínìní a nedostatek vody. Stresový stav rostliny ovlivòuje rychlost šíøení houby. Inkubaèní doba, tzn.
doba od vzniku infekce do vytvoøení zøetelných symptomù, trvá
v polních podmínkách 6 až 8 dnù.
Aèkoliv se nìkdy hnìdá skvrnitost listù vyskytuje relativnì brzy (již
koncem kvìtna), v dalším vývoji stagnuje. Na základì polních pokusù
(stanovištì Mnichov, 2001) bylo zjištìno, že pøi 100% èetnosti napadení v polovinì èervna a intenzitì napadení nižší než 1 % nebylo až do
12. èervence pozorováno další šíøení. Teprve v dobì kvìtu a pøi zaèínající tvorbì hlíz napadení výraznì stouplo. Koncem èervence se intenzita napadení relativnì rychle zvýšila na úroveò 50 %.
K infekci hlíz dochází zejména v dùsledku poranìní pøi sklizni. U odrùd s mìkkou slupkou je riziko poranìní vyšší a proto jsou tyto odrùdy také k infekci hlíz náchylnìjší. Kromì poranìní mùže houba pronikat do hlíz také lenticelami. Ty jsou otevøené pøi vysoké pùdní vlhkosti.
'
Poznatky
ze svìta
Obecnì lze øíci, že starší rostliny nebo také èasnìji dozrávající odrùdy,
které zaèínají døíve „stárnout“, jsou náchylnìjší. Tento fenomén je
možné objasnit na základì skladby živin v listech: na poèátku tvorby
hlíz dochází k odèerpání živin (pøedevším cukrù a dusíku) z listù
a ukládání do hlíz. Tím ztrácejí listy dùležité energetické a stavební
látky potøebné k obranì proti houbové infekci. Tak lze také vysvìtlit
negativní úèinek vysoké koncentrace dusíku na hnìdou skvrnitost listù. Rozdíly v náchylnosti vùèi této chorobì jsou znaèné. Odrùdy ’Karlena’, ’Quarta’, ’Cilena’, ’Solara’ a ’Agria’ jsou hodnoceny jako vysoce
náchylné.
Ochrana
Vzhledem k tomu, že požadavky alternárií na poèasí se znaènì liší od
požadavkù fytoftory, mají ošetøení, co se týèe fytoftory, èasto nedostateènou úèinnost. Vysoké teploty znamenají zpravidla malý až velmi malý
epidemický tlak fytoftory, zatímco pro alternárie pøedstavují vhodné
infekèní podmínky. Proto by se pøi pìstování náchylných odrùd mìla
tato skuteènost brát v úvahu – mìl by se zvolit vhodný fungicid, jehož
aplikace by se mìla uskuteènit již pøi zjištìní prvních symptomù na
spodních listech. Fungicidy na bázi thiokarbamátù (Maneb, Mancoceb
a Metiram) vykazují pøi opakované aplikaci ve správný èas uspokojivé
výsledky. Zejména pøi pìstování odrùd náchylných k alternáriím je
potøeba zabránit stresovým faktorùm jako nedostateèné výživì (pøedevším dusíkem) a nedostatku vody.
Závìr
Hnìdá skvrnitost bramborových listù se v posledních letech stala významným problémem pøi pìstování brambor. Porosty vykazují již velmi brzy
první symptomy a napadení se mùže zvláštì u oslabených rostlin velmi
rychle šíøit. Význam hub Alternaria solani a A. alternata byl podrobnì
zkoumán v rámci výzkumného projektu. Ukázalo se však, že zejména
u náchylných odrùd je nutné zvolit správnou ochrannou strategii.
Kar toffelbau, 53, 2002, è. 6, s. 208–211
Plevelné brambory
zpùsobují problémy
Mírné zimy v posledních nìkolika letech byly velmi pøíznivé pro výskyt plevelných
b r a m b o r.
(DK)
Také letos se podle nìmeckých odborníkù oèekávají znaèné problémy.
Na plochách bez rostlinného pokryvu sice teploty pùdy v zimì poklesly vìtšinou až na – 8 °C, na plochách s pokryvem se však v hloubce
5 cm pohybovaly jen okolo – 2 °C. Za tìchto teplot však nedochází ke
zmrznutí hlíz v pùdì.
Plevelné brambory konkurují hlavní plodinì o svìtlo, vodu a živiny.
Znaèné problémy zpùsobují také viry, háïátka a houby (Phytophthora
infestans aj.). Pøitom poèet hlíz na hektar mùže dosáhnout až 40 000.
Relativnì jednoduché je potlaèování plevelných brambor v kukuøici,
kde se doporuèuje aplikace pøípravkù Callisto nebo Mikado v dávce
1 až 1,5 l . ha –1. Rostliny brambor by však mìly dosáhnout výšky 10 až
15 cm. Je možné použít také pøípravky Starane a Tomigan 180 v dávce
0,75 l . ha –1. V zásadì platí, že úèinek je tím lepší, èím jsou plevelné
brambory vìtší a èím jsou teploty vyšší.
Plevelné brambory v obilovinách je možné potlaèovat pøípravky na
bázi glyfosátu v dávce 5 l . ha–1 (napø. Roundup, Roundup Ultra, Touchdown, Glyfogan, Glyfos, Gallup), aplikace se provádí pøibližnì 14 dnù
pøed sklizní. Nejlepších výsledkù bývá dosaženo pøi èasném termínu
skliznì napø. ozimého jeèmene. Pøi pozdní sklizni a pøedevším za sucha dochází k výraznému zhoršení úèinku. Regulace plevelných brambor v cukrovce je velmi obtížná. V podstatì pøichází v úvahu pouze
mechanická regulace (pleèkování).
Jak tedy zabránit výskytu plevelných brambor? Nìmeètí odborníci
doporuèují mìlké zpracování pùdy po bramborách a jako následnou
plodinu nejlépe obiloviny.
V obilovinách se však musí proti výskytu plevelných brambor postupovat dùslednì. Pokud se toto zanedbá, mohou se problémy objevit
v následujícím roce, a to zejména tehdy, jestli se pìstuje cukrovka nebo
brambory. Ve skuteènosti mùže problémy s plevelnými bramborami
vyøešit jen „správnᓠzima.
To p A g r a r, 2 0 0 2 , è . 5 , s . 6 4 – 6 5
(DK)
Žlutá zakrslost mùže být
zpùsobena rùznými viry
Pøíèinou èastìjšího výskytu
ohnisek žloutnoucích rostlin v porostech jeèmene na
jaøe nemusí být vždy virus
žluté zakrslosti jeèmene.
Na tuto skuteènost upozoròuje odborník na virové choroby dr. Huth
z Biologického spolkového ústavu v Braunschweigu. Stejnì èasto jako
virus žluté zakrslosti jeèmene se podle názoru dr. Hutha vyskytuje podstatnì agresivnìjší virus zpùsobující zakrslost pšenice. Tento virus napadá také jeèmen, není však pøenášen mšicemi, nýbrž nymfami a imágy
køíska polního. Symptomy obou chorob lze od sebe odlišit jen velmi
obtížnì. Virem žluté zakrslosti jeèmene mùže být podle odhadu napadeno až 25 % rostlin, avšak díky èasto dobré regeneraèní schopnosti rostlin nemusí docházet k žádným vìtším ztrátám na výnosech. Pøi výskytu
agresivnìjší virové zakrslosti pšenice oproti tomu odumírají zpravidla
všechny infikované rostliny. Tomu pak také odpovídají vìtší ztráty na
výnosech.
To p A g r a r, 2 0 0 2 , è . 6 , s . 2 1
Ochrana proti
mandelince bramborové
Mandelinka bramborová se
vyskytuje zejména v teplejších bramboráøských oblastech. Škody zpùsobuje brouk
i jeho larvy, které okusují listy a stonky a nìkdy také obnažené hlízy.
Poznatky
ze svìta
Pøi silnìjším výskytu mohou zpùsobit holožíry, v jejichž dùsledku je potøeba poèítat se ztrátami na výnosech, které se pohybují okolo 30 % (pøi
pozdìjším výskytu), popø. mohou dosáhnout 50–60 % (pøi èasném výskytu). Uvádí se, že ke ztrátám na výnosech dochází pøi ztrátì 20–30 %
listù. Nìmeètí odborníci však na základì pokusù zjistili, že znièení již
10 % listové plochy vede k vìtším hospodáøským ztrátám, které nelze
tolerovat. V pokusech byl rovnìž zkoumán vztah mezi poètem larev na
rostlinu a absolutními, popø. relativními výnosovými ztrátami. Bylo zjištìno, že 7 larev na rostlinu zpùsobilo zanedbatelné snížení výnosu, zatímco pøi poètu 21 larev/rostlinu èinila ztráta 4,7 t . ha–1, popø. 10 %. Pøi
výskytu 50 larev/rostlinu se výnos snížil o 6,3 t . ha–1, popø. 14 %.
Nejvýznamnìjší ochranou proti mandelince bramborové je používání
insekticidních pøípravkù. Pokusy potvrdily, že práh ochranného zásahu
je 15 larev na rostlinu. Nejlepšího úèinku je dosaženo, pokud postøik
zasáhne co nejvìtší poèet larev 1. a 2. stadia. Jen tak je totiž možné
pøedejít škodám zpùsobeným larvami 3. a 4. stadia. To dokládají i další
výsledky pokusù. Pøi zpoždìní termínu aplikace o týden (14. 6. místo
7. 6.) klesl výnos o 7 t . ha–1. V té dobì se totiž v dùsledku vysokého
„výkonu“ larev 3. a 4. stadia zvýšil podíl znièené listové plochy o 1 % na
10 %. Po dalších pìti dnech již bylo znièeno 22 % listové plochy.
Nìmeètí odborníci však upozoròují na skuteènost, že mandelinka
bramborová je schopna vytvoøit si v krátké dobì rezistenci vùèi všem
insekticidním úèinným látkám. V Nìmecku je známa rezistence vùèi
karbamátùm a esterùm kyseliny fosforeèné, v Rakousku a Polsku vùèi
pyrethroidùm. Nabízí se také možnost biologické ochrany využitím pøípravkù napø. na bázi bakterie Bacillus thuringiensis nebo houby Beauveria bassiana. Zde je však potøeba vzhledem k slabšímu úèinku pøistoupit
k aplikaci døíve než u syntetických pøípravkù. Optimální doba je krátce
po prvním výskytu larev 1. a 2. stadia. Pøípadné další ošetøení je nutné
uskuteènit v dobì masového výskytu larev 1. a 2. stadia.
Kar toffelbau, 53, 2002, è. 5, s. 170–173
Silné poškození øepky
kr ytonosci
V Bavorsku byly v letošním
roce zaznamenány rozsáhlé
škody zpùsobené krytonoscem øepkovým.
(DK)
(DK)
Podle sdìlení dr. Zellnera z Bavorského zemského ústavu ve Freisingu
jsou poškozeny pøedevším porosty, které sice byly ošetøeny insekticidy,
avšak aplikace neprobìhla ve správném termínu.
V porostech øepky se v polovinì kvìtna pomìrnì èasto objevují spirálovitì stoèené výhony s rozpraskanými stonky. Podobné škody mohou být
zpùsobeny také pozdními mrazy. V tom pøípadì však ve stoncích nejsou
vyžrané chodbièky a larvy. U rostlin napadených krytonosci praskají stonky v dùsledku mrazù a vydatných srážek obzvláštì èasto.
Také výskyt jiného, ménì èastého syndromu poškození øepky krytonosci
je ovlivnìn prùbìhem poèasí na zaèátku roku. Jde o tvorbu cibulovitých
ztlustlin na bázi stonkù. Poškozená místa jsou zèásti pokryta trhlinami
a uvnitø jsou dutá. Aby mohly tyto symptomy vzniknout, musí podle pozorování dr. Zellnera naklást samièky krytonosce vajíèka velmi brzy. Po nakladení vajíèek musí nastat vlhké chladné poèasí, které nedovolí øepce po
dobu nìkolika týdnù výraznìjší rùst. Pokud potom ještì v dubnu nastanou pozdní mrazíky, objeví se popsané symptomy poškození. Mylnì se
tyto pøíznaky pøisuzují krytonosci ètyøzubému. Jeho larvy však poškozují
báze výhonù mnohem døíve a zpùsobují zbrždìní rùstu a nadmìrnou tvorbu výhonù. V dùsledku mrazù v zimì rostliny èasto zcela odumírají.
To p A g r a r, 2 0 0 2 , è . 6 , s . 2 0
(DK)
Pøihnojení obilovin
dusíkem
Jak vysoké by mìly být druhé a tøetí dávky dusíku a jaké
termíny jsou vhodné pro jejich aplikaci?
Poznatky
ze svìta
Nìmecký odborník doporuèuje pro jejich stanovení urèité zásady.
Pøi stanovení dávek dusíku je nutné brát zøetel na možný dodateèný
pøísun N z pùdy. Proto je dùležité jeho správné vyhodnocení. Podle
toho, kolik srážek spadlo v období od srpna a kolik dusíku se mohlo
uvolnit na podzim a od ledna, kolísají hodnoty Nmin v pùdì. V letošním
roce lze podle nìmeckého odborníka oèekávat vìtšinou nižší dodateèný pøísun dusíku z pùdy než v pøedchozím roce, ovšem i nižší výnosy.
Pokud jaro zaèíná vlhkým a chladným poèasím, mùže být druhá dávka
dusíku o 20 až 25 % vyšší. Tøetí dávku je pak tøeba odpovídajícím zpùsobem redukovat. Pøi vlhkém a chladném poèasí dochází ke zpomalení
rùstu obilovin, proto se rozhodnì nedoporuèuje dávku dusíku dále zvyšovat. V této situaci je omezená i asimilace a také potøeba N je pak
nižší. Pøíliš vysoká dávka dusíku pùsobí pøi poèasí s malým sluneèním
svitem na snížení výnosu a naopak zvyšuje náchylnost k chorobám
(fuzariózy). Pozdní dávka dusíku k pšenici by se mìla uskuteènit nejpozdìji do rùstové fáze DC 39/49.
Po oschnutí pùdy je potøeba zvolit vhodnou formu použitého dusíkatého hnojiva. Hnojiva s nitrátovým dusíkem (NO3-N) jsou pak vhodnìjší
než moèovina. Pokud se však na suché pùdì ve fázi sloupkování použije vyšší dávka roztoku ledku amonného s moèovinou, doporuèuje se
rozdìlit ji po 35–40 kg N . ha –1 a neaplikovat 70 nebo dokonce 90 kg N
. ha –1 v jedné dávce.
Úèinek aplikovaného dusíku závisí rovnìž na tom, jestli je v pùdì dostatek síry ve formì pøístupné rostlinám. Obiloviny potøebují 20–30 kg
S . ha –1, aby dávka 180–200 kg N . ha–1 mohla být rostlinami optimálnì
využita. Za vlhkého a chladného poèasí se síra v pùdì neuvolòuje. Pokud porosty nereagují na dávku 70–100 kg N . ha –1 a zùstávají chloroticky zbarvené, mìla by se zkusit aplikace hoøké soli ve formì postøiku,
a to v dávce 5–10 kg . ha–1. Pokud ani potom porost své zbarvení nezmìní, je pøíèinou deficit síry. Dusík nemùže nahradit teplé poèasí. Pokud obiloviny nerostou, protože je chladno, je chybné hnojit ještì další dávkou dusíku.
To p A g r a r, 2 0 0 2 , è . 4 , s . 7 4 – 7 9
Výživa dojnic a poruchy
plodnosti
Snížená plodnost dojnic,
která v praktických podmínkách znamená neschopnost krávy zabøeznout, je
hlavním problémem v mnoha stádech.
(DK)
V podnicích pro produkci mléka je nízká míra zabøezávání jednou
z hlavních pøíèin brakace krav. Výrobci v nìkterých významných mlékaøících zemích dosahují po prvním pøipuštìní (inseminaci) 40% zabøeznutí. Výzkumníci z univerzity v Nottinghamu uvedli, že 55% zabøeznutí po prvním pøipuštìní dosahované ve Velké Británii v letech
1975–1982 se v letech 1995–1998 snížilo na 39,7 %. Podobný vývoj
dokazují údaje z Kentucky, kde došlo v letech 1972–1996 k prodloužení intervalu od porodu do zabøeznutí o 27 %.
Vzhledem k tomu, že plodnost je ovlivnìna nutrièním stavem zvíøat,
vzniká otázka jak mùže výživa ovlivnit tento problém. Výzkumem byla
zjištìna souvislost mezi urèitými krmivy nebo živinami a plodností krav.
Bylo napø. dokázáno, že rybí mouèka zlepšuje míru zabøeznutí dojnic,
pravdìpodobnì vlivem polynenasycených mastných kyselin (PUFA)
obsažených v rybí mouèce. Na téma vlivu výživy na plodnost dojnic
bylo provedeno nìkolik studií s tìmito výsledky:
– dojnice krmené dávkou s podílem rybí mouèky vykazovaly asi o 40 %
lepší plodnost než krávy kontrolní skupiny krmené dávkou na bázi
sóji,
– rybí mouèka je dobrým dietetickým zdrojem mastných kyselin s velmi
dlouhým øetìzcem omega-3 PUFA (kyseliny eicosapentaenoic – EPA
a kyseliny docosahexaenoic – DHA),
– rostlinné krmivo – pøedevším tráva na pastvì – je zdrojem mastné
kyseliny s kratším øetìzcem omega-3 PUFA alfa linolenové (ALA),
– PUFA mají rùznou rezistenci vùèi hydrogenaci bachorovými bakteriemi; kyseliny EPA a DHA jsou rezistentnìjší než ostatní kyseliny,
– v souèasnosti jsou dostupné alternativní zdroje EPA a DHA, chránìné pøed bachorovou fermentací; mohou se užívat místo rybí mouèky,
která v souèasnosti nesmí být v Evropì užívaná jako komponent
krmných dávek pro pøežvýkavce,
– EPA a DHA se úèastní na snížení hladiny prostaglandinù F 2alfa
u dojnic; potlaèení tvorby prostaglandinu F 2alfa zvyšuje možnost
Poznatky
ze svìta
pøežití embryí; antiluteolytický úèinek na poèátku bøezosti se zesiluje aplikací v bachoru nerozložitelných tukù,
– pro zabøezávání je dùležitý i typ dietetického proteinu; vysoká hladina dusíku moèoviny byla spojovaná s nízkou mírou zabøezávání;
v dobì vzniku bøezosti je potøeba zamìøit pozornost i na obsah
v bachoru rozložitelného proteinu v dávce; podle odborníkù je
v období pøipouštìní vysoce užitkových krav vylouèit zmìny
v množství a typu krmné dávky.
Teprve nedávno se výzkumníci zamìøili na výživu dojnic v kritickém
období pozdní bøezosti a v prvních dvou týdnech laktace.
Feed Intern., 23, 2002, è. 5, s. 16
Nekvalitní voda ohrožuje
zdraví dojnic
Dojnice v prùmìru spotøebují okolo 94,6 litrù vody
dennì, ale v pøípadì nekvalitní vody se jejich pøíjem
snižuje, je ohrožena jejich
mléèná produkce a zdraví.
Odborníci z univerzity v Minnesotì doporuèují provádìt analýzu napájecí vody a stanovit její mikrobiální kvalitu (podle koncentrace koli
bakterií a dalších mikroorganismù). Vysoce kontaminovaná voda ohrožuje zvíøata pùsobením patogenních organismù. Vlastnímu ošetøení
vody za úèelem odstranìní nebo snížení kontaminantù, které mùže
být nákladné, má pøedcházet laboratorní vyšetøení vody. Použitý postup ošetøení vody má být nákladovì úèinný a pøinést zlepšení zdraví
nebo i užitkovosti zvíøat. K vylouèení choroboplodných mikroorganismù se užívá dezinfekce vody, vìtšinou chlorem, která není drahá a je
úèinná pøi nízké koncentraci chloru. K dezinfekci vody se užívá i ultrafialové svìtlo, jehož úèinnost závisí na schopnosti paprskù procházet vodou a pøijít do styku s mikroorganismy. Aplikace UV svìtla je
neúèinná u zakalené nebo zabarvené vody. Pro snížení obsahu dusíku,
síry a jiných minerálních látek se užívá destilace, zmìna osmosy a výmìna iontù. Jedná se o nákladné postupy.
Feedstuffs, 7 4, 2002, è. 19, s. 17
Vliv øíje na poèet
somatických bunìk
Poèet somatických bunìk
v mléce dojnic a koz mléèných plemen se zvyšuje pøi
infekci mléèné žlázy.
V souèasné dobì, kdy se vyskytla epidemie BSE, SLAK
a moru prasat, kladou spotøebitelé vìtší dùraz na kvalitu
výrobku a zvyšuje se i jejich
zájem o zpùsob výroby, bezpeènost potravin a také welfare chovaných zvíøat.
(Sch)
Poèet somatických bunìk v mléce skotu se považuje za ukazatel bakteriální infekce a kvality mléka. Infekce mléèné žlázy a poèet somatických bunìk u koz jsou ovlivnìny vìkem, stadiem laktace, plemenem,
úrovní mléèné produkce a rovnìž souvisejí s artritidou a virem encephalitidy. U koz s produkcí mléka se uvádìlo zvýšení poètu somatických bunìk také pøi zaèátku sezonního pøipouštìcího období a v souvislosti s indukcí øíje. Údaje o vlivu øíje na poèet somatických bunìk
v mléce dojnic jsou rozporné. Zatímco nìkteré studie uvádìjí zvýšení
poètu somatických bunìk pøi øíji, jiné studie nezjistily žádný vliv pøirozené ani indukované øíje na tento ukazatel. Cílem studie provedené na
N. Zélandu bylo stanovit vliv indukované øíje na poèet somatických
bunìk v mléce koz. U koz v sezonním anestru se po indukci øíje zvýšil
absolutní i relativní poèet somatických bunìk v mléce. Toto zvýšení
nesouviselo se zmìnou objemu vyprodukovaného mléka. Bylo zjištìno, že zvýšení poètu somatických bunìk v souvislosti s øíjí nezávisí
na jakékoliv zmìnì v infekèním stavu mléèné žlázy koz.
J. Dairy Sci., 85, 2002, è. 2, s. 378–383
Hodnocení rùzných
výrobních systémù
prasat
(Sch)
(Sch)
Z hlediska zvíøat jsou významné podmínky ustájení, v rámci EU øízené legislativou a vydanými smìrnicemi. Na univerzitì v Kielu provedli
zhodnocení rùzných výrobních systémù prasat z hlediska ekonomiky,
welfare a ovlivnìní životního prostøedí pomocí poèítaèového modelu,
který se týká celého vertikálnì integrovaného øetìzce výroby vepøového masa od narození selat, odstavu, výkrmu až po porážku vèetnì pøevozu prasat mezi jednotlivými stadii. Bylo hodnoceno individuální nebo
skupinové ustájení s èásteènì nebo zcela zaroštovanou podlahou nebo
slamnatou podestýlkou. Podmínky ustájení byly posuzovány podle welfare prasat a zatížení prostøedí podle množství vyluèovaného dusíku
a fosforu. Závìr studie uvádí:
– ve standardních výrobních podmínkách (pøi aplikaci roštových podlah, individuálním ustájení prasnic, malých skupinách vykrmovaných
prasat) dosahovaly náklady na vykrmované prase 131,72 EUR; množství vyluèovaného dusíku bylo 7,1 kg a fosforu 1,2 kg na kus,
– pøi skupinovém ustájení bøezích prasnic (roštová podlaha) a vyšším
poètu vykrmovaných prasat ve skupinì se zvýšilo hodnocení welfare
!
o 25 %; výrobní náklady, produkce dusíku a fosforu se snížily o 3,5; 5,1
a 5,2 %,
– pøi skupinovém ustájení prasnic bìhem laktace, pøipouštìní a bøezosti
(s prodlouženou laktací na 5 týdnù a hodnocením welfare 100 %), kdy
se v každém stadiu aplikovala sláma, se zvýšily výrobní náklady
o 24,6 % (32,31 EUR), vyluèování N se zvýšilo na 8 kg (12,7 %)
a fosforu na 1,3 kg (10,5 %) na kus.
Arch. Tierz., 45, 2002, è. 3, s. 223–235
Trávení neškrobnatých
polysacharidù u prasat
Neškrobnaté polysacharidy
(NSPs) jsou prasaty obtížnì
tráveny a svými antinutrièními vlastnostmi nepøíznivì
ovlivòují užitkovost zvíøat.
Poznatky
ze svìta
V roce 1999 bylo zjištìno, že množství pøijatého krmiva prasaty závisí
na obsahu neškrobnatých polysacharidù v dávce. K nejvýznamnìjším
NSP patøí ß-glukany, pentosany, arabinogalaktany, galaktomannany,
xylany a pektiny. Ke snadnìjšímu trávení NSP se užívají enzymy, pøedevším xylanáza a ß-glukanáza, hlavnì do krmných dávek založených
na pšenici a jeèmeni. Tyto enzymy stimulují pøíjem krmiva nebo snižují promìnlivost v pøíjmu krmiva speciálnì u selat.
Vzhledem k vysokému obsahu NSP, metabolizují prasata ze sójového
šrotu jen asi 68 % energie. NSP – ß-mannan v sójovém šrotu snižuje
užitkovost prasat tím, že nepøíznivì ovlivòuje sekreci insulinu a absorpci glukózy.
V nìkolika studiích bylo dokázáno, že pøídavek enzymu ß-mannanázy
pøíznivì ovlivòuje užitkovost drùbeže a prasat. Pokus s odstavenými
prasaty ukazuje, že ß-mannanáza pùsobí podobnì jako zvýšení úrovnì
energie v kukuøiènì sójové dávce o 100 Kcal . kg –1.
V Severní Karolínì provedli pokus s prasaty ve výkrmu za úèelem ovìøení vlivu ß-mannanázy na celkovou užitkovost, kvalitu jateèného tìla
a ekonomiku výkrmu. Aplikace enzymu zvýšila prùmìrný denní pøírùstek o 3,2 % a výraznì ovlivnila mortalitu a brakaci prasat. Vykrmená
prasata vykazovala vyšší jateènou výtìžnost a vìtší výšku høbetního
špeku. Podle ekonomické analýzy stojí aplikace enzymu 14,43 USD na
tunu krmné smìsi a mùže být jednou z možností zlepšování užitkovosti
prasat krmených dávkou založenou na kukuøici a sójovém šrotu
Feed Mgmt, 53, 2002, è. 5, s. 15–18
Vliv antioxidantù na
kvalitu býèího spermatu
Spermie, které mají v membránách vysoký obsah nenasycených mastných kyselin
a nedostatek významných cytoplazmatických složek obsahujících antioxidanty, jsou
citlivé vùèi oxidaci lipidù.
Bunìèný prionový protein
( P r P C ) se vyskytuje hlavnì
na povrchu bunìk nervové
tkánì.
(Sch)
Býèí spermie, vystavené pøi manipulaci pøed zmrazením spermatu vlivu aerobních podmínek, mají málo vlastních antioxidantù k ochranì
proti reaktivním kyslíkatým látkám. Na Cornell University v Ithace
provedli 17 laboratorních a dva polní pokusy se 174 dávkami spermatu
holštýnských býkù z Genex Cooperative Inc. K ošetøení spermatu
použili rùzné kombinace a koncentrace antioxidantù, které pøidávali
do èerstvého spermatu a do extenderu na bázi plnotuèného mléka
a glycerolu. Aplikace antioxidantù obecnì nepøinesla žádné zlepšení
v pohyblivosti nebo oplozovací schopnosti spermií. Pouze procento
pohyblivých spermií se zlepšilo u spermatu skladovaného v nezmrazeném stavu nebo po zmrazení a roztavení pøi užití glutationu s nebo
bez superoxid dismutázy. Neúèinnost pøídavku antioxidantù je zpùsobena tím, že plnotuèné mléko má dostateèný obsah antioxidantu kaseinu. Bylo však zjištìno, že optimální kombinace zkoušených antioxidantù mùže mít podstatnì pøíznivìjší vliv pøi užití extenderu na bázi
vajeèného žloutku.
Anim. Reprod. Sci., 71, 2002, è. 1 a 2, s. 13–23
Kovy a prionové nemoci
(Sch)
(Sch)
Jeho pøesná funkce není známá, ale jedna z možností je úèast
na metabolismu mìdi. Modifikovaný prionový protein (PrPSc) se považuje za pøíèinu prionových nemocí (smrtelné neurodegenerativní onemocnìní). Pøítomnost PrPC je nezbytná pro manifestaci prionové nemoci. Pøesný proces modifikace PrP C na PrPSc není znám.
PrPC je protein vážící mìï a proto vìdci pøi zkoumání prionových nemocí zkoumali i zmìny v množství stopových prvkù obsažených
v mozku a ostatních orgánech myší infikovaných myší skrapií. Zjistili,
že v mozku infikovaných myší dochází pøed zaèátkem klinických pøíznakù onemocnìní ke zmìnám v hladinì mìdi a manganu. U mìdi
pozorovali snížení hladiny v mozku a významné zvýšení hladiny
v játrech a v krvi (dochází k pøemístìní mìdi z mozku do jiných tkání). U manganu byla konstatovaná zvýšená hladina v krvi, mozku a ve
svalech. Zmìny dosáhly maxima na poèátku klinických pøíznakù. Jed-
"
Poznatky
ze svìta
ná se o první zprávu o systémové zmìnì manganu a možném využití pro
selektivní diagnózu prionových nemocí.
Odborník zabývající se metabolismem kovù v souvislosti se zmìnou prionového proteinu sledoval, zda pøi vývoji prionových nemocí dochází
i ke zmìnì u antioxidaèních proteinù, ke kterým priony patøí. Studie
u myší dokazuje, že zmìny v mozku a nevyrovnanost v obsahu kovù
indukované skrapií (prionové onemocnìní) by mohly vyvolat konverzi
PrPC na PrPSc. Autor pøedpokládá, že zmìny v metabolismu stopových
prvkù, vznikající pøi zmìnì v prionech vážících kovy, jsou jádrem patologických modifikací charakteristických pro prionové nemoci.
Tr e n d s i n B i o t e c h n o l o g y, 2 0 , 2 0 0 2 , è . 6 , s . 2 3 5
Vynechání krmiva pøed
porážkou
Odborná literatura doporuèuje pøerušení dodávky krmiva drùbeži pøed porážkou
z dùvodu snížení možnosti
kontaminace jateèného tìla
nestráveným krmivem nebo
výkaly.
Znaèná èást výzkumu se zamìøila na optimální dobu pøerušení krmiva
a na podmínky pro zachování úèinné porážky a zpracování drùbeže.
Programy pro vynechání krmiva v praktických podmínkách mohou být
v jednotlivých zemích odlišné a jsou ovlivnìny výrobní kapacitou, použitými postupy a smìrnicemi pro kontrolu pøi porážce. Musí zohlednit možnost kontaminace jateèného tìla, ztráty živé hmotnosti a jateèné výtìžnosti. Pøedporážkové hladovìní jateèné drùbeže minimalizuje
množství nestráveného krmiva obsaženého v trávicím traktu brojlerù
a krùt a snižuje pravdìpodobnost kontaminace jateèných tìl nestráveným krmivem nebo výkaly. Velikost a konzistence obsahu trávicího
ústrojí pøed porážkou je v pøímém vztahu k pøíjmu vody a krmiva pøed
jejich pøerušenou dodávkou a k rychlosti vyprázdnìní trávicího traktu
bìhem hladovìní. Rychlost prùchodu krmiva trávicím traktem v tržním
vìku brojlerù je pomìrnì velká, ale mùže být zpomalena stresem
z hladovìní, ze sníženého pøíjmu vody, teplotou prostøedí, ustájením
v omezeném prostoru a transportem
Wld’s Poult. Sci. J., 58, 2002, è. 2, s. 123–130
Bifidobakterie pomáhají
snižovat výskyt celulitidy
u drùbeže
Výskyt zmìn kùže (cellulitis
nebo infekèní procesy) se
bìhem posledního desetiletí stále zvyšuje, což má za
následek také zvyšující se
podíl vyøazovaných jateèných tìl.
Omezování pachu
drùbežího hnoje
Ovìøuje se nová metoda
k omezování zápachu z drùbežího hnoje.
(Sch)
(Sch)
Pøíèinou je Escherichia coli, bìžná bakterie nacházející se ve vysokém
množství v podestýlce, která se èasto dostává do podkožních tkání
prostøednictvím ran na kùži. Hlavním zdrojem E. coli jsou výkaly, proto jakýkoliv pokus omezovat výskyt bakterie v prostøedí musí nejdøíve
snížit její populaci ve støevním traktu drùbeže. Bifidobakterie, skupina
užiteèných bakterií, které bìžnì osidlují støevní trakt lidí a zvíøat, jsou
využívány jako živý mikrobiální potravní doplnìk (tj. probiotika)
k obnovení normální støevní mikroflóry (zvláštì po terapii antibiotiky), stimulaci imunitních reakcí, konkurenènímu vylouèení patogenních bakterií a produkci tìkavých mastných kyselin jako metabolické
energie. Ve výzkumu byla bakterie Bifidobacterium bifidum použita ke
snížení poètu patogenních bakterií ve støevì a prostøedí u brojlerových kuøat v komerèních chovných podmínkách. Kuøata byla krmena
komerèním probiotikem (B. bifidum) a další skupina ptákù sloužila jako
kontrolní skupina bez doplòku. Standardní krmné dávky obsahovaly
antibiotikum podporující rùst a kokcidiostatikum. V týdenních intervalech bylo náhodnì vybíráno deset ptákù z ošetøované a kontrolní
skupiny pro výpoèet celkového množství aerobních a anaerobních bakterií, aerobních koliformních bakterií, anaerobních klostridií a bifidobakterií v slepém støevì. Ve zpracovatelském provozu bylo kromì mortality urèováno také vyøazování jateèných tìl kvùli cellulitis a jiným
pøíèinám. Zkrmování probiotika s Bifidobacterium bifidum významnì
zvýšilo populace bifidobakterií ve støevì. Cellulitis byla nejvýznamnìjší pøíèinou vyøazování jateèných tìl u obou skupin, ale vyøazování kvùli ní se významnì snížilo u ptákù krmených probiotikem
(77 z 8 537 zpracovávaných) ve srovnání s kontrolními ptáky
(205 z 8 470 zpracovávaných). Prospìšný úèinek bifidobakterií na výskyt cellulitis nastal pravdìpodobnì díky jemným, ale pøíznivým zmìnám støevní mikroflóry a/nebo prostøedí a z toho vyplývajícím zmìnám mikrobiálních populací v podestýlce.
Wa t t Po u l t r y U S A , 3 , 2 0 0 2 , è . 5 , s . 6 2
( Vo )
Vìdci ze státní univerzity v Mississippi testují metodu omezování zápachu z drùbežího hnoje s použitím dietních doplòkù jako napø. aktivní uhlí a jiné absorbenty.
#
Poznatky
ze svìta
Pøi spolupráci se Zemìdìlskou a lesnickou pokusnou stanicí v Mississippi
zkoumali chitosan, slouèeninu mìdi a chlorofylinu – CCC a aktivní uhlí.
Chitosan je vytváøen z chitinu, který tvoøí vnìjší tvrdý skelet hmyzu
nebo krunýøe krabù a langust. CCC pocházející z chlorofylu, nacházejícího se v zelených rostlinách, se mùže vázat na látky obsahující dusík,
napø. amoniak. Aktivní uhlí je vysoce porézní materiál, který mùže vázat
a absorbovat rùzné látky. K zápachu drùbežího hnoje pøispívá více než
70 látek. Konceptem výzkumníkù je zachycovat složky pachu pøed tím,
než opustí zvíøe. Výzkumný tým odchovával kuøata na standardních krmných dávkách, pak je testoval pøi použití rùzných absorbentù. Hnùj byl
sbírán každý týden a intenzita a nepøíjemnost zápachu byly hodnoceny
„lidským èichovým panelem“ a také chromatograficko-olfaktorickými
technikami. Uvedené doplòky mìly kumulativní úèinek. Èím déle byli
ptáci krmeni doplòovanými krmnými dávkami, tím více se zápach zmíròoval. Vìdci také zkoumali tvorbu pachu poté, co byl hnùj aplikován na
pole jako hnojivo a speciálnì se zabývali vlivem pH. Zajímali se o to, zda
kyselé pùdy mìly vliv na zápach hnoje. Pøirozené pH vzorkù hnoje od
kuøat krmených standardní krmnou dávkou (6,98) bylo upraveno na
pH, které napodobilo podmínky kyselých pùd (5,58). Výsledky této studie ukázaly, že zápach hnoje je intenzivnìjší a nepøíjemnìjší, když hodnoty pH jsou nízké. Tedy stupeò intenzity a nepøíjemnosti zápachu mùže
být ovlivnìn úpravou hodnoty pH.
Biocycle, 43, 2002, è. 5, s. 6
Astaxanthin – pøírodní
bar vivo s výhodami pro
zdraví
Spotøebitelé dávají pøednost
dobøe pigmentovaným vajeèným žloutkùm.
Možnosti
inzerce
hledejte na
posledních
stranách pøed
pøílohou
( Vo )
Vyšší intenzity pigmentace mùže být dosaženo jen èervenými pigmenty. Jednou z možností je astaxanthin – pigment pocházející
z pøirozeného zdroje, který má také zdravotní výhody.
Když spotøebitelé vybírají drùbeží a vajeèné produkty, je pro nì dùležitá také jejich barva, a ta je proto i pøedmìtem zájmu zpracovatelù
a prodejcù tìchto artiklù. Spotøebitelé dávají pøednost dobøe pigmentovaným vajeèným žloutkùm a stále více inklinují k vysoké hodnotì
zbarvení vajeèného žloutku (nìkde 10 až 14 nebo 15 bodù na škále
barev žloutku podle Roche). Typické žluté pigmenty jako ß-karoten
nebo lutein nejsou schopny takových hodnot dosáhnout. Ke zvýšení
pigmentace vajeèných žloutkù a dosažení tìchto bodových hodnot jsou
potøeba èervené pigmenty jako napø. canthaxanthin nebo astaxanthin.
Spotøebitelé také vítají nové pozitivní nutrièní vlastnosti vajec, napø.
možné antioxidaèní a antikancerogenní vlastnosti vajec bohatých na
astaxanthin. Astaxanthin je na karotenoidy bohatý pigment, který zpùsobuje rùžovou nebo èervenou barvu mnoha moøských organismù vèetnì korýšù, ryb a ptákù. V prùmyslu akvakultury musí být krmivo pro
pstruhy a lososy doplòováno astaxanthinem, aby se dosáhlo vhodného
stupnì pigmentace.
Vedle syntetické produkce mùže být astaxanthin produkován øasami,
kvasinkami, bakteriemi (Agrobacterium aurantiacum), vyššími rostlinami (Adonis aestivalis nebo Adonis vernalis). Ukazuje se, že øasami
produkovaný astaxanthin (pocházející z øasy Haematococcus pluvialis) je významnì stabilnìjší (jak surová složka, tak zaèlenìný do krmných látek) než syntetický produkt. Jeví se, že je to díky kombinaci
esterifikované formy astaxanthinu nacházejícího se v øasách (což mùže
úèinnì blokovat preferovaná místa pro oxidaci v molekule karotenoidu) kombinované s pøítomností silné stìny bunìk.
Øasová mouèka jako zdroj
Øasová mouèka obsahující astaxanthin je pøipravována z øasy Haematococcus pluvialis. Ta se vyskytuje po celém svìtì v nádržích se sladkou
nebo brakickou vodou. Když se podmínky prostøedí stávají pro øasu
nepøíznivými (vysoušení nádrží atd.), Haematococcus zaène kumulovat
lipidy a astaxanthin pro ochranu proti fotooxidaèním a jiným oxidaèním mechanismùm pøi vstupování do klidové fáze a pøitom èervená.
Astaxanthin z øas je získáván drcením bunìk øasy Haematococcus
a jemným sušením pøi nízkých teplotách, aby se zajistila minimální degradace a maximální biologická dostupnost astaxanthinu a jiných mikroživin. Vìtšina astaxanthinu v øasové mouèce je esterifikována, tato
jeho forma je stabilnìjší než volný astaxanthin. Aby se stabilizoval, je
$
èasto pøidáván antioxidant ethoxyquin, který zajišuje dostateènou stabilitu pøi skladování pøi 20 °C a nižší.
Kromì požadovaných barviv je tato øasová mouèka vynikajícím zdrojem pøirozených mikroživin z øas, vèetnì esenciálních aminokyselin
a polynenasycených mastných kyselin, které zvyšují nutrièní hodnotu
krmiv pro drùbež.
Poznatky
ze svìta
Kvasinka zdrojem astaxanthinu
Kvasinka Xanthophyllomyces dendrorhous (døíve Phaffia rhodozyma)
je známa tím, že produkuje astaxanthin jako svùj primární pigment,
a proto je považována za dobrý biologický zdroj tohoto karotenoidu.
Výzkumníci z oddìlení pro potravináøské vìdy univerzity v Georgii
v USA zkoumali úèinky astaxanthinu pocházejícího z tìchto kvasinek.
Jejich studie zkoumala rùstové podmínky a živiny nejpøíznivìjší pro
tvorbu pigmentù v Xanthophyllomyces dendrorhous s výhledem na
možnost zvýšení obsahu barviv v krmivech pro kuøata prostøednictvím
fermentace touto kvasinkou. Byly prozkoumávány také metody pro
úèinnou extrakci pigmentù. Byla urèována stabilita extrahovaných pigmentù oproti intaktním sušeným kvasinkovým buòkám.
Velmi úèinným extraktantem pigmentù byl etanol. Antioxidanty zvýšily stabilitu extrahovaných pigmentù. Pigmenty, které zùstávaly
v sušených kvasinkových buòkách, se jevily stabilnìjší.
Výzkumníci uèinili závìr, že pigmenty vyprodukované kvasinkou Xanthophyllomyces dendrorhous nabízejí potenciál pro dodávání pigmentù do krmiv pro kuøata, což má za výsledek zvýšení zbarvení vajec nebo
kùže. Protože pøírodní izoláty Xanthophyllomyces dendrorhous produkují relativnì nízká množství astaxanthinu, musí být aplikovány strategie zlepšující tento druh, aby mohl konkurovat chemické syntéze.
Užitkovost ptákù
Studie ukázaly, že doplòování krmných dávek øasovou mouèkou bohatou na astaxanthin z øasy Haematococcus algae mìlo za výsledek zlepšenou pigmentaci vajeèného žloutku nosnic. Astaxanthin byl èásteènì
pøemìnìn na zeaxanthin, lutein a canthaxanthin s vypoèítanou mírou ukládání krmných karotenoidù 16 %. U brojlerù pigment zlepšil
pøírùstky živé hmotnosti, výtìžek prsního svalstva, pigmentaci nohou
a ukládání karotenoidù v prsním svalstvu, játrech a tukové tkáni.
Výhody
Možnosti
inzerce
hledejte na
posledních
stranách pøed
pøílohou
astaxanthinu
Astaxanthin nemùže být syntetizován živoèichy, a proto musí být dodáván v krmivu, jako je tomu v pøípadì karotenoidù. Studie ukázaly, že
astaxanthin je jeden z nejsilnìjších pøirozených antioxidantù v pøírodì
se schopností potlaèit jednoatomový kyslík, likvidovat volné radikály
a chránit lipidové membrány. Mohl by mít více než 10krát silnìjší antioxidaèní schopnost než jiné karotenoidy a 100krát vyšší než vitamin E.
Astaxanthin chrání proti fotooxidaèním a jiným oxidaèním mechanismùm u kuøat, ryb a korýšù. Má také vlastnosti, které zlepšují imunitu
u savcù, ryb a moøských krabù. Podobný úèinek je pøedpokládán
u ptákù, protože se ukazuje, že canthaxanthin, velmi podobný polární
karotenoidový pigment, má vlastnosti zvyšující imunitu u kuøat.
Když je astaxanthin pøidáván do krmných dávek slepic, embryonální
vývoj a líhnivost slepièích vajec se zlepšuje. Malá kuøata prospívají lépe,
když jsou krmena krmnými dávkami s doplòkem astaxanthinu, podobnì jako to bylo pozorováno u juvenilních/larválních ryb a moøských krabù, kde krmení krmnými dávkami astaxanthinem zvýšilo rùst a další
pøežívání. Kromì toho se zlepšila produkce vajec a jejich kvalita, když
slepice byly krmeny krmnými dávkami s astaxanthinem.
Když je drùbeži zkrmován astaxanthin, má podobnou míru ukládání pigmentu jako zeaxanthin a dvojnásobnì vyšší než canthaxanthin. Ukázalo
se, že vejce bohatá na astaxanthin mají antikarcinogenní aktivitu u savcù, zøejmì pøecházející na antikancerogenní vlastnosti astaxanthinu.
Dopor uèení
pro používání
Typická dávka astaxanthinu, pocházejícího z øas, zaèleòovaná do krmných dávek pro drùbež je 0,1–0,2 kg øasové mouèky/tunu krmiva, což
záleží na množství pigmentu v øasové mouèce a požadovaném pøínosu: zvýšená pigmentace nebo zlepšená celková úèinnost krmiva. Dáv-
%
Poznatky
ze svìta
ka 0,1–0,2 kg øasové mouèky (s garantovaným celkovým množstvím
astaxanthinu 1,5 %) do základní krmené dávky pro nosnice se základním obsahem 2 mg . kg–1 žlutých pigmentù z pøírodních zdrojù pigmentù jako je kukuøice, vojtìška nebo mìsíèek lékaøský staèí k tomu,
aby zvýšila èervenooranžovou barvu pigmentace vajeèného žloutku.
Jestliže je hlavním zdrojem pigmentù øasová mouèka nebo má být touto mouèkou zlepšena nutrièní úèinnost krmné dávky, mìlo by být užito vyššího množství. Množství astaxanthinu v krmivu bude záviset na
živoèišném druhu, žádoucím pigmentaèním efektu a v nìkterých pøípadech na sezonì.
Pøídavek astaxanthinu do krmiva pro drùbež má za výsledek vejce
s výraznì sytìjší barvou žloutku, charakteristikou preferovanou evropskými spotøebiteli. Ale nejsilnìjším podnìtem k zaèleòování astaxanthinu do krmiv pro drùbež mùže být zlepšení nutrièní hodnoty vajec.
Fe e d Te c h , 6 , 2 0 0 2 , è . 2 , s . 2 0 – 2 1
MB -Trac pro 21. století
Pro 21. století pøipravil výrobce svùj MB-Trac s nìkolika zmìnami. Trac 200, který èasopis Farmers Weekly
posuzoval s pìtiradlièným
pluhem a na silnici, má motor o výkonu 148 kW a hmotnost 12 tun.
Traktor MB-Trac
( Vo )
Pøední díl kapoty motoru se svažuje smìrem dolù o nìco víc než u pøedchozího modelu a tak poskytuje lepší výhled z kabiny. Kabina je modernì vybavena vèetnì joysticku, palubní desky a opìrky. Vìtrání v kabinì
lze posílit otevøením pøedního a zadního
okna, støešním oknem a klimatizaèním
zaøízením, které se dodává jako standard.
Pøes toto vybavení kabina nese stopy
80. let vèetnì sloupkù a vnìjšího provedení. Sklápí se smìrem dopøedu a usnadòuje
tak pøístup k pøevo-dovce. Staèí pouze vyjmout dva šrouby a pomocí hydrauliky kabinu zvednout. Pøevodové
stupnì se všechny øadí pod
zatížením. Pøevodovka nabízí šest hlavních rychlostí
a ètyøi rozsahy. Již není tøeba šlapat na spojkový pedál,
sahat na øadící páky a ztráPružina a tlumiè na pøední
cet rychlost. Joystick umožnápravì
òuje øazení nahoru i dolù
a volit jednotlivé stupnì bez spojky. Pod volantem je páka
Power Shuttle (reverzaèního mechanismu), kterou se bez
spojky mùže mìnit smìr jízdy dopøedu nebo dozadu. Rychlost a pøevodové rozsahy se nyní mìní pouze pohybem
joysticku dopøedu, dozadu nebo do stran. Pøi pøevodovém stupni 6 a rozsahu 4 traktor velice rychle dosahuje
rychlosti 50 km . h–1, zatímco pružinami odpružená pøední náprava
a odpružené sedadlo zajišují klidnou jízdu.
Traktor má velmi úèinné brzdy. Pøi prudkém sešlápnutí pedálu pøi tìchto
rychlostech mùže dojít k vymrštìní nepøipoutaného spolujezdce ze sedaèky. Jak se dalo èekat, pøipevnìní pìtiradlièného pluhu vyžaduje trpìlivost, protože zadní plošina brání øidièi ve výhledu. Zatížení na pøední
i zadní nápravì je stejné – 6,7 t. Pøi pøevodovém stupni 4 a rozsahu
2 traktor bez vynaložení nadmìrného úsilí dosahuje rychlosti 14 km . h–1.
Parametry traktoru Trac 200
Znaèka motoru
Mercedes
Výkon motoru, kW
148
Pøevodovka
Power Shif t
Øazení pøevodových stupòù
pod zatížením
Poèet pøevodových stupòù
Sklopení kapoty z jednoho dílu
Výkon èerpadla hydraulické soustavy, l . min
Zatížení pøední nápravy, t
Zatížení zadní nápravy, t
Cena, GBP
40x40
–1
100
6,7
6,7
75 000
Zvedání a spouštìní pluhu a jeho obracení se ovládá joystickem umístìném hned vedle joysticku ovládajícího pøevodovku.
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 6 , 2 0 0 2 , è . 1 9 , s . 8 2
(Š)
&
Stejná základna, jiný
vzhled
Firmy CASE a New Holland
postavily traktory na stejné
platformì – to je cesta, jak
snížit náklady. Diferenciace
se u firem SAME a Lamborghini praktikuje mnoho let.
AGCO to již rovnìž dìlá.
A nyní je øada na CNH.
Poznatky
ze svìta
Pro nezasvìcené – diferenciace je umìní používat stejné komponenty
a postavit dva rùznì vypadající traktory a souèasnì snížit výrobní náklady. CNH se svou divizí New Holland a CASE nastupuje tuto cestu u nové
øady traktorù, sklízecích mlátièek, sklízecích øezaèek a lisù,
avšak respektuje pùvodní oznaèení. Podle prezidenta spoleènosti CNH Paola Monferina pøineslo vytvoøení spoleènosti CNH
úsporu 430 mil. USD v roce
2001 a projekt poèítá s jeho zvýšením na 850 mil. USD do roku
2005. Racionalizuje se výrobní
proces, snižují se administrativní náklady. Ohromnou úsporu
pøinesla strategie stejné platformy u výše zmínìných strojù (280
mil. USD).
Uvolnìné zdroje umožnily vkládat vìtší investice do nového vývoje. Spoleèná základna znamená, že hlavní komponenty jako
motor, pøevodovka a nápravy
jsouidentické. U nových traktoU obou traktorù je patrný rozdíl
rù je 65 % dílù spoleèných u obou v designu, ale základna zùstává stejná
znaèek, u sklízecích øezaèek a lisù
by toto procento mohlo být ještì vyšší. U traktorù CASE bude pøedstavena øada šesti modelù MXM Maxxum o výkonech od 91 do 143 kW,
která nahradí døívìjší øadu MX Maxxum. Tyto traktory budou mít odpruženou kabinu s regulací, šestistupòovou pøevodovku s èásteènì øazenými pøevody pod zatížením nebo volitelnì s plným øazením pod zatížením. Motory jsou pøeplòované o objemu 7,5 litru s vnitøním chlazením pøivádìného vzduchu..Traktory New Holland TL mají výkonový rozsah od 44 do 74 kW, traktory New Holland øady TDD mají výkon 40 až
74 kW. Na vrcholu výkonové øady u obou znaèek jsou traktory o výkonu
až 221 kW. U sklízecích mlátièek zùstává dosud odlišnosv konstrukci.
CASE má axiální øadu Axial flow s rotorem nové konstrukce v øadì
„Exclusive“, zatímco New Holland pøedstavuje øadu CR se dvìma rotory. CR 960 má motor o výkonu 245 kW, CR 980 motor o výkonu 315 kW.
Øada CR má dva podélnì uložené rotory, které nahradily konvenèní
mláticí mechanismus.
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 7 , 2 0 0 2 , è . 1 , s . 7 2
(Š)
Den postøikovaèù Sprays
and Sprayers
Má elektronicky øízené ventily, které zjednodušují jejich instalaci
a ovládání. Hlavní funkce stroje jsou øízeny stiskem tlaèítek z kabiny
traktoru nebo nad indukèním zásobníkem. Hnací síla se odebírá
Mezi novými samojízdnými
z motoru o výkonu 110 nebo 125 kW.
postøikovaèi na výstavì byl
Postøikovaè lze vybavit dvou nebo ètyøkolovým øízením nebo øízením
model 1530 firmy Knight
všech kol natáèejících se stejným smìrem. Na stánku Chafer byl nový
Farm Machinery.
samojízdný postøikovaè Mirage II, který vyrobila spoleènost AgChem
se zesílenými nápravami a šestiválcovým motorem
Caterpillar o výkonu 111 kW. Na postøikovaè lze nasazovat kultivaèní kola o prùmìru až 116 cm a automaticky vyrovnávaný závìsný hydraulický systém
s polohovými senzory.
Bateman využil tuto výstavu k pøedvedení nového
typu výložníku o délce 36 m pro své modely samojízdných postøikovaèù RB25.
Model RB25 je postaven na stejném podvozku jako
RB16, ale má motor John Deere o výkonu 125 kW
a nový ocelový výložník o délce 36 m. Cena nového
modelu Chafer Mirage s výložníkem o délce 24 m
a nádrží na 3 000 litrù je 60 000 GBP, zatímco nový
Knight 1530 stojí 65 000 GBP.
Samojízdný postøikovaè Knight 1530
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 7 , 2 0 0 2 , è . 1 , s . 7 4
(Š)
'
Minimální zneèištìní vody
zemìdìlskou èinností
Zemìdìlskou èinností se mohou vodní zdroje zneèišovat rùznými zpùsoby.
Životní
prostøedí
Je to napø. vyplavováním živin, hnojem, kejdou a dalšími odpady.
Ve Velké Británii byly ministerstvem životního prostøedí stanoveny zákonné podmínky pro øešení této problematiky, byla stanovena pravidla prevence zneèištìní prùmyslovými hnojivy a doporuèení pro správné hnojení. Vyplavování živin se týká zejména ztrát dusíku a fosforu.
Aby k tomu nedocházelo nebo aby se tyto ztráty omezily na nejmenší
míru, byla zavedena nìkterá opatøení a kontroly. Hnùj a kejda od hospodáøských zvíøat jsou nejagresivnìjšími potenciálními zdroji zneèištìní vodních zdrojù. Vìtšina nehod byla zpùsobena nesprávným používáním hnoje a kejdy.
Vláda Velké Británie prostøednictvím ministerstva ŽP vyhlásila programy vzdìlávání farmáøù, aby se omezila rizika zneèištìní a informovala
je o výživové hodnotì hnoje. Zákon o ochranì vody, vzduchu a pùdy
poskytuje farmáøùm praktickou pomùcku jak se vyhnout riziku zneèištìní. Popisuje hlavní rizika, kdy mùže dojít k zneèištìní z rùzných zdrojù vyskytujících se v zemìdìlství. Zákon pøitom umožòuje pokraèování hospodáøského rùstu farmy se souèasnou ochranou pøírodních zdrojù. Byla vydána doporuèení (RB209) jako pomùcka pro poradce, farmáøe a jejich agenty a všechny další organizace jejichž èinnost se týká
vývoje a udržování trvalého zemìdìlství.
Primárním cílem tìchto doporuèení je maximalizovat ekonomický zisk
z používání hnojiv (vèetnì organických a vápna), ovšem bez rizika
zneèištìní životního prostøedí.
h t t p : / / w w w. d e f r a . g o v. u k / e n v i r o n / p o l l u t e / e n v p o l l . h t m
Biodegradovatelný
mazací tuk
Nový biologicky odbouratelný mazací tuk od holandské
firmy
SKF
Maintenance
Products, Mijdrecht, the
Netherlands mùže nahradit
tradièní mazadla ložisek
a dalších tøecích ploch.
Vyhovuje nároènìjším požadavkùm ochrany životního prostøedí ve strojírenském prùmyslu. Zdá se, že je to mazadlo první svého druhu na
trhu. Tento „zelený“ produkt, obchodnì znaèený LGGB 2, je univerzálním mazacím tukem. Je vhodný pro mnoho rùzných druhù použití. To
kontrastuje s dalšími biodegradovatelnými i klasickými mazadly, která jsou èasto používána pro jeden zpùsob aplikace. Používá se u stavebních a zemních strojù, v lesnictví a zemìdìlství a všude tam, kde mùže
dojít ke kontaminaci prostøedí.
Až donedávna se vìøilo, že souèasná generace biodegradovatelných
a nízko toxických lubrikantù nemùže úspìšnì vyhovìt požadavkùm na
mazadla pro ložiska. SKF pøekonal nevýhodu biodegrovatelných maziv, jejichž použití vedlo k pøedèasnému stárnutí ložisek. LGGB 2 byl
testován a upraven pro kluzná, kulièková i váleèková ložiska. Mazací
tuk je na bázi syntetického esterového oleje, litium kalciového zahušovaèe a dalších odbouratelných pøísad s nízkou toxicitou. Podle provedených zkoušek bylo zjištìno, že LGGB 2 nabízí vynikající vlastnosti
v øadì provozních podmínek a typù ložisek.
B i o G r e a s e , M M F V r.
Pijáci vína jsou odolnìjší
vùèi nachlazení
Výsledky nejnovìjší studie,
provádìné ve Španìlsku, naznaèují, že pijáci vína jsou
ménì náchylní k nachlazení než ti, kteøí víno nepijí.
Lidská
výživa
(Š)
(Š)
Autoøi analyzovali údaje získané z rozsáhlého šetøení 4 272 studentù
a èlenù profesorských sborù pìti španìlských univerzit v letech 1998–
1999. Zjišovali, zda konzumace vína, piva, lihovin a celkového alkoholu má spojitost s rizikem onemocnìní bìžnou rýmou (nachlazením).
Konzumace alkoholu byla zjišována pomocí standardizovaných dotazníkù. Bylo detektováno 1 353 pøípadù bìžného nachlazení, u kterých
bylo dále zjištìno, že zatímco celkové množství alkoholu, konzumace
piva a lihovin nemìly s výskytem nachlazení žádnou spojitost, konzumace vína vykazovala zøetelnì inverzní souvislost s rizikem onemocnìní. Pøi porovnání pijákù více než 14 sklenièek vína týdnì s abstinenty bylo zaznamenáno relativní riziko 0,6, resp. 40% snížení nachlazení oproti tìm, kteøí nepili žádný alkohol. Souvislost byla výraznì
silnìjší u èerveného vína. Výsledky se nezmìnily ani po úpravì celkového množství pøijatého alkoholu, ani dalších potenciálních rizikových
faktorù pro bìžné nachlazení jako kouøení, pobyt v pøelidnìných místnostech, alergie a další onemocnìní.
Autoøi dospìli k závìrùm, že konzumace vína, a to zejména èerveného,
mùže mít ochranný úèinek proti bìžnému nachlazení. Pivo, lihoviny
ani celkové množství alkoholu nemají na výskyt nachlazení v podstatì
žádný vliv.
American Journal of Epidemiology, 155, 2002, s. 853–858
(kop)
!
Je používání aspar tamu
bezpeèné?
Informaèní služba pro aspartam (AIS) uvádí na svých
internetových stránkách na
pravou míru nepodložené
informace
o
škodlivosti
aspartamu, kolující na internetu a prezentované v médiích.
V hroznovém vínu byla
identifikována nová antikancerogenní slouèenina
Výzkumníci z USDA identifikovali v hroznovém vínu
novou antioxidaèní slouèeninu, tzv. pterostilben, o kterém tvrdí, že vykazuje antidiabetické,
protiplísòové
a antikancerogenní vlastnosti.
Lidská
výživa
Nutnost infor movat
veøejnost o genovém
výzkumu
Ukázalo se, že oblast biotechnologie má obrovský
vìdecký i sociálnì ekonomický dopad.
Zahradnictví
S odvoláním na francouzský Úøad pro bezpeènost potravin (AFSSA)
a výsledky jeho vìdeckého posouzení prohlašuje, že rozšiøované povìsti nemají žádné reálné opodstatnìní. Detailní výzkum byl zamìøen pøedevším na údajné neurologické úèinky tohoto sladidla. Situací se rovnìž zabýval britský Úøad pro potravinové standardy (FSA). AFSSA konstatoval, že látky, vznikající pøi trávení aspartamu, jsou produkovány
i pøi trávení jiných potravin, které jsou souèástí denní stravy a vzhledem k tomu, že aspartam je v porovnání s ostatními potravinami minoritním zdrojem tìchto látek, nelze aspartamu pøipisovat žádné negativní úèinky.
h t t p : / / w w w. a s p a r t a m - i n f o . c o m / m e d i a / d e f a u l t . a s p
(kop)
Uvedená slouèenina se strukturálnì velmi podobá resveratrolu.
V testech na zvíøatech se prokázalo, že pterostilben zamezuje, po aplikaci èinidla indukujícího rakovinu prsu, poškození bunìk. Uvedená
slouèenina má také antidiabetické vlastnosti. Existuje studie, podle které
snižuje vysoké hladiny cukru v krvi, a to až o 42 %, což je úèinek
srovnatelný s antidiabetickým lékem metforminem.
O pterostilbenu se rovnìž zjistilo, že má podstatnì silnìjší protiplísòový úèinek než resveratrol. Uvádí se, že je 60–100krát úèinnìjší. Obsah
pterostilbenu ve vínu je však asi 5krát nižší než resveratrolu. Je pravdìpodobné, že budou vyvinuty rostliny, které budou produkovat hrozny obsahující vyšší hladiny pterostilbenu.
Na rozdíl od resveratrolu byl pterostilben dosud identifikován pouze
v hroznovém vínu a v jedné relativnì neznámé léèivé bylinì. Není
pravdìpodobné, že by se tato slouèenina vyskytovala v èerveném vínu,
nebo je na svìtle a vzduchu nestabilní. Další výzkum se zamìøí na
zjišování, zda je pterostilben obsažen i v jiných bìžnì konzumovaných druzích ovoce a zeleniny.
w w w. e u r e k a l e r t . o r g
(kv)
Studium rostlinného genomu umožnilo pochopit základní funkce rostlinných genù a jejich podíl na biochemických procesech v rostlinách.
Moderní šlechtìní, genové manipulace a studium genomu však doposud umožnilo zlepšení rostlinných vlastností a získání zdravìjších rostlin jen v omezené míøe. Zatím existují transgenní rostliny jen u nìkolika druhù, které získaly komerèní rozšíøení. V posledních letech se
však pìstitelské plochy transgenních rostlin rychle zvìtšují. Jejich šíøení dále pokraèuje – od témìø nuly v r. 1995 na témìø 44 mil. ha
v r. 2000 a 50 mil. v r. 2001. U hlavních trasgenních plodin – kukuøice,
øepky, sóji a bavlníku, které byly v r. 2001 pìstovány hlavnì ve ètyøech
zemích – USA Kanadì, Argentinì a Èínì – obohatila biotechnologie
odrùdy pøedevším o rezistenci k herbicidùm a o rezistenci k BT hmyzím škùdcùm. Šlo tedy hlavnì o vlastnosti výhodné pro pìstitele a výrobce, které nemají pøímý význam pro spotøebitele. Spotøebitelé v industriálních zemích mají ovšem zájem pøedevším o vlastnosti, které
slouží jejich zdraví a které zabraòují negativním projevùm stáøí, tedy
o vlastností, které vedou k zdravìjším a kvalitnìjším potravinám a ke
stravì, která zabraòuje nadváze.
Genový výzkum poskytuje v tomto smìru významné možnosti. Tím, že
se vìda seznamuje s øetìzci výmìny látkové, umožòuje i tvorbu žádoucích látek. Pøíkladem mohou být rajèata se zvýšeným obsahem flavonoidù, které pùsobí jako antioxidanty a tím preventivnì ovlivòují onemocnìní srdce a urèitého typu rakoviny støev. Pøedpokládá se, že
v zemích tøetího svìta se do r. 2030 musí zdroje potravy zdvojnásobit.
Požadavky na kvalitnìjší odrùdy, které by uživily rostoucí poèet obyvatelstva, se tedy budou zvyšovat. Bude dále tøeba, aby nové odrùdy byly
zároveò nositeli levnìjších léèiv – ve formì rostlinných protilátek nebo
pøírodních úèinných látek. Pøíkladem je rýže se zabudovaným provitaminem A dùležitá pro dìti. Šlechtìní odrùd odolných k zasolení
a k suchu zase umožní pìstování v oblastech svìta, kde dnes nejsou
podmínky pro jejich úspìšné pìstování.
Nedávná minulost ukázala, co se mùže s novou technologií stát, když
vázne komunikace mezi veøejností, vládními orgány a potenciálními
uživateli. Nᚠbudoucí život se vlivem genetické revoluce nespornì od
základu zmìní. Aby pokrok v této oblasti byl zajištìn, je nutné, aby
!
Zahradnictví
sociálnì ekonomický význam a právní stránka genového výzkumu byly
od poèátku pøedmìtem diskuse.
Vìdci musí být schopni vysvìtlit potenciální nebezpeèí a diskutovat
o obavách a námitkách spotøebitelù i veøejnosti, která je koneèným
jejich uživatelem. Pak bude spoleènost schopná definovat žádoucí využití genových technologií a zároveò urèité využití z etických, bezpeènostních nebo hospodáøských dùvodù všeobecnì nebo individuálnì odmítnout.
TA S P O, 2 0 0 2 , è . 7 , s . 4
Vosièka Aphelinus
rozezná napadení
Vosièka Aphelinus abdominalis se úspìšnì používá
v biologickém boji proti
skleníkovým mšicím.
V pokusech na ovsu, paprice a lilku se ukázalo, že tato vosièka rozezná
podle vùnì mšicemi napadené listy od nenapadených. Spektrum vonných látek napadených listù se totiž zmìní. Prokázalo se také, že vosièka se rozeznávání podle vùnì nauèí.
Jestliže mají vosièky již s vùní urèité hostitelské rostliny zkušenost,
šíøí se v napadených rostlinách rychleji. „Nezkušené“ vosièky mají naproti tomu urèité obtíže s orientací. Získané poznatky je možné využít
pøi vysazování vosièek v praxi.
Gar tenbau, 2002, è. 17, s. 4
Jahodník s rùžovými
kvìty
Novou odrùdou jahodníku
je ’Fragoo’ s velkým rùžovými kvìty.
(EP)
(EP)
Je podobná úspìšné odrùdì ’Franny Karan’, která však kvete bíle. ’Fragoo’ má tmavé listy a velké záøivì èervené chutné plody. Sklízí se od
èervence až do pozdního podzimu.
Pøi pìstování ve skleníku plodí od poloviny dubna do poloviny kvìtna.
Hodí se k pìstování v závìsných nádobách nebo v truhlících na terasách. Vytváøí šlahouny. Rozmnožuje se generativnì a prodává se v sazenicích získaných ze semen.
Gar tenbau, 2002, è. 12, s. 25
(EP)
zemìdìlské aktuality
ze svìta
Øídí redakèní rada:
PhDr. J. Rydlo – øeditel
Ing. V. Pokorný, CSc.
Redaktoøi:
Dr. J. Javùrková, CSc.
Prof. Ing. P. Kic, DrSc.
Mgr. D. Koubová
PhDr. A. Kubaèák, CSc.
Ing. S. Mihulka, CSc.
Ing. P. Michal
Ing. P. Schneiderová
Ing. M. Šastný
Ing. Š. Vondrášková
Podmínky inzerce
Ceny celobarevné inzerce, v závorce jednobarevné.
A4 vèetnì fotografií
10 000 Kè (6 000 Kè)
A4
9 000 Kè (6 000 Kè)
A5 na šíøku vèetnì fotografií 7 000 Kè (3 000 Kè)
A5 na šíøku
6 000 Kè (3 000 Kè)
A6 na výšku vèetnì fotografií 4 500 Kè (2 250 Kè)
A6 na výšku
3 500 Kè (2 250 Kè)
Ing. I. Fantyšová (tech.
redakce)
tel.: 02/27 01 03 15
!
Pøíloha
Nìkteøí škùdci, choroby, užiteèný a zákonem chránìný hmyz
T Ø Á S N Ì N K Y
Q
R
1. Tøásnìnka meèíková (Taeniothrips simplex)
– pøíznaky napadení na kvìtech meèíku. Vlivem sání
dospìlcù i larev se objevují na listech a pozdìji i na
kvìtech zahradních meèíkù typické bìlavé skvrny
a pruhy, Tím jsou kvìty èasto znehodnoceny ještì pøed
rozkvetením. V zimních mìsících pøetimují na meèíkových hlízách a žírem poškozují povrch hlízek, které
pak špatnì vzcházejí nebo nevzejdou vùbec.
2. Tøásnìnka tmavokøídlá (Thrips fuscipennis)
– pøíznaky napadení kvìtu rùže. Tato drobná tøásnìnka je èastá na nejrùznìjších okrasných rostlinách. Èasto
napadá rùže, žírem (sáním) vyvolává bìlavou skvrnitost kvìtních plátkù, krnìní poupat a pøedèasné zasychání a opadávání kvìtù.
S
3. Tøásnìnka západní (Frankliniella occidentalis) – pøíznaky napadení na poupìti rùže ve skleníku.
Žije v poupatech, kvìtech, ve svinutých listech a pod
pochvami nejrùznìjších plodin. Poškozuje okurky, papriky, melouny, salát, meruòky, broskvonì i slivonì. Ve
sklenících napadá a sáním poškozuje vedle zelenin
i okrasné rostliny, hlavnì z rodù Chrysanthemum, Dianthus, Gerbera, Hibiscuc, Rosa, Saintpaulia a jiné.
!!