Vintage V100TSB

Vintage V100TSB - cenově dostupnější
alternativa les paula
14.5.2010 | Autor: Štefan Kostelný | sekce: pro muzikanty - testy
Vintage V100TSB - cenově dostupnější alternativa les paula
Kytary Vintage jsou poměrně známými a populárními kopiemi klasických designů firem Fender a Gibson.
Jedna taková se mi zrovna dostala do ruky a vypadá na první pohled jako klasický Gibson Les Paul a chlubí
se navíc hardwarem známé značky Wilkinson...
Design, konstrukce, mechanické provedení
Po stránce designu zůstává téměř vše při starém - klasický tvar korpusu, mahagonové tělo, vrchní javorová deska,
mahagonový krk, palisandrový hmatník, kobylka typu tune-o-matic atd. Povrchová úprava ve stylu sunburst vypadá
opravdu pěkně. Celý nástroj je „nalakován“ polyesterem, jak je u levných kytar zvykem - na rozdíl od originálů Gibson
lakovaných nitrolakem. Pozlacený hardware Wilkinson je vesměs v pořádku, kromě ladicích mechanik, kde u některých
kolíků dochází k mechanickému drnčení vlivem rezonance - důsledek špatného upevnění knoflíků na kovovou osu. Při
hraní nasucho je to dost nepříjemné a je to rozhodně věc, která by se stávat neměla. Profil krku je poměrně příjemný,
ovšem bílé lemování po stranách je na můj vkus poněkud ostré. Největší slabinou nejen tohoto, ale i většiny nástrojů
vyráběných poslední dobou v Číně jsou ale pražce, které jsou příliš nízké, tenké a měkké. Kromě toho jejich instalace u
konkrétního kusu není zrovna stoprocentní a na jedenáctém pražci drnčí všechny struny, protože narážejí o další
pražec. Vzhledem k těmto problémům je tedy patrně nejlepší vzít kytaru rovnou ke kytaráři, aby dodělal to, co výrobce
neudělal... Kromě zmiňovaných detailů je ale jinak vše v pořádku.
Snímače, elektrické zapojení a zvuk
Kytara je osazena dvěma humbuckery Wilkinson, které se, dle mého názoru, kvalitativně o nic moc neliší od standardní
produkce Epiphonu. Jejich zvuk jde ve vintage duchu původních snímačřů PAF, samozřejmě ale rozhodně není tak
příjemný a harmonicky plný. Elektrické zapojení se liší od gibsonů v jedné podstatné skutečnosti - potenciometry
Volume jsou zapojeny obráceně, tj. signál ze snímače jde na běžec a odebírá se z jednoho konce odporové dráhy. To
má za následek dvě věci:.
Při zapojení obou snímačů paralelně při stažení jednoho potenciometru zůstává druhý snímač použitelný (u gibsonů je
kytara v tomto režimu vypnuta). Tato výhoda ale se sebou přináší i dost podstatný problém - při stažení hlasitosti na
nižší hodnotu postupně klesá impedance, kterou je zatěžován snímač, a to má za následek dost výrazné otupení barvy
tónu. Průběh potenciometrů je také poměrně dost nevyrovnaný, takže hlasitost ubývá jenom pozvolna a na konci
dráhy směrem k nule prudce klesá. Jenom těžko lze používat potenciometr hlasitosti pro plynulé ovládání zkreslení. V
porovnání s gibsonem je kytara jednoznačně zvukově tupější a další použití tónové clony je v podstatě skoro až
zbytečné.
Celkový charakter zvuku je poplatný modelům les paul. V porovnání s oblíbeným Epiphonem mi přijde kytara Vintage
V100 o něco málo horší, a to zejména po stránce řemeslného provedení. Za danou cenu je to ale relativně slušný
nástroj a zmiňované nedostatky lze v podstatě odstranit, pokud jí dáte do rukou dobrého kytaráře. Elektrické zapojení
lze samozřejmě také změnit na standardní pouhým přeletováním čtyř drátů. Na druhou stranu je logické položit si
otázku, proč to výrobce neudělal sám. Každopádně lze závěrem říct, že navzdory několika problémům je V100
poměrně dobrým nákupem zejména pro začínající, či méně majetné kytaristy, jako rezervní kytara pro případ nouze, či
nástroj pro situace, ve kterýchm není zcela jisté, zda se mu nic nestane.
Info:
Elektrická kytara Vintage V100TSB je cenově dostupnější alternativou kytary Gibson Les Paul.
Plus:
klasický typ zvuku lLes pPaul
pěkná úprava sunburst
cena
Minus:
zapojení potenciometrů Volume
zarovnání pražců
drnčící kolíky ladiících mechanik
tělo: mahagon
krk: mahagon
hmatník: palisandr
hardware: pozlacený (Wilkinson)
snímače: 2 x humbucker Wilkinson
ovládání: 2 x Volume a 2 x Tone, troj3-cestný přepínač
barva: 3-tone sunburst
Psáno pro: časopis Muzikus 2009/07