Informační bulletin SMO - Svaz marginálních oblastí

Informační bulletin SMO - Svaz marginálních oblastí

SVAZ MARGINÁLNÍCH OBLASTÍ SDRUŽUJE FARMÁŘE Z HORSKÝCH, PODHORSKÝCH A PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTÍ ČR, ZABÝVAJÍCÍ SE PŘEVÁŽNĚ
ŽIVOČIŠNOU VÝROBOU. ČLENY SMO ČI JEHO ČLENSKÝCH ORGANIZACÍ JE VÍCE NEŽ 950 ZEMĚDĚLSKÝCH FAREM.
Březen 2009 / č.24
Měl by SAPS zohledňovat chov
zvířat?
Jedině udržení živočišné výroby zajistí dostatečný odbyt pro českou
rostlinnou produkci. To je pravda, které jsou si vědomy pravděpodobně všechny nevládní zemědělské organizace. Toto by bylo dlouhodobým
řešením současných problémů v chovu skotu, na rozdíl od návrhů na
účelové zneužití pojmu welfare.
Diskuse o dalším směřování přímých plateb po roce 2013 jsou v rámci EU v plném
proudu. Základní shoda o potřebnosti odpojit platby od produkce trvá, protože přímé platby na vyprodukovanou jednotku
vedly k obrovské nadvýrobě v rámci EU
a k oslabení vlivu poptávky na nabídku
zemědělských produktů.
Jinou otázkou je však diskuse nad podmínkami pro poskytnutí plné výše přímé
platby na plochu nebo farmu. V následujících letech se bude postupně snižovat
dorovnání přímých plateb Top-Up a zvyšovat platba SAPS, až se v roce 2013 TopUp zcela rozpustí do SAPS.
Skutečné dopady těchto přesunů do ekonomiky a hlavně následného rozhodování
českých zemědělců lze pouze odhadovat.
Bohužel jsme od žádného ze státem financovaných ekonomických ústavů takovouto prognózu neslyšeli. Obavy z nepřesnosti takovýchto případných odhadů
vedou odborníky pouze k analýzám toho,
co se již stalo a nelze vrátit. Dovolíme si
tedy nastínit jednu z pravděpodobných
variant chování zemědělců, protože far-
Oficiální logo Cross Compliance zveřejněné
Ministerstvem zemědělství
ú v o d e m
Informační bulletin Svazu marginálních oblastí (SMO)
máři musí investovat a již dnes hledět
více než pět let dopředu.
Postupný nárůst sazby SAPS až na téměř dvojnásobek sazby LFA výrazně oslabí současný vliv platby LFA, který spočívá
v povinnosti chovat alespoň minimální počet VDJ a naopak posílí vliv platby
SAPS na chování zemědělců. Výše sazby
SAPS chovatele doposud nijak nezvýhodňuje, právě naopak porušení Cross Compliance (C-C) související s chovem zvířat
vede k snižování platby SAPS v živočišné výrobě. V závislosti na míře porušení a opakování porušení lze platbu i zcela zamítnout. Tím dochází ke zvýšeným
požadavkům na investice do nakládání
s objemnými krmivy, hnojem, atd. V roce
2013 nastoupí plnění dalších požadavků
C-C na welfare zvířat. Z výše uvedeného považujeme dosavadní nastavení podmínek SAPS v celkovém kontextu za motivující spíše k ukončování živočišné výroby. V lepším případě lze očekávat, že se
bude živočišná výroba přesunovat na firmy, které nečerpají podpory podmíněné
kontrolou C-C. V horším případě skončí
s chovem skotu, koní, ovcí a koz úplně.
Každý zemědělec ví, že bez skotu nelze dlouhodobě udržet rovnováhu a výnosy v zemědělské soustavě (snad kromě nejúrodnějších oblastí) a že směrem
ke zhoršujícím se půdním a klimatickým
Vážení přátelé,
není to poprvé ani naposledy, kdy se od
nás v bulletinu dočtete, že skot je prakticky nezastupitelný pro dobré fungování klasického zemědělského podniku ve
střední Evropě, zvláště pokud jde o farmy
v horších půdních a klimatických podmínkách. Čtete správně „skot“, nikoliv pouze „dojený skot“. V poslední době se však
zdá, že některé nevládní organizace na
komoditu „skot“ již rezignovaly a nahradily ji novým pojmem – „skot dojený“. Alespoň o tom v poslední době svědčí řada
návrhů a požadavků na podporu, každý s dovětkem: “pouze pro dojený skot“.
A to i takových, které se logicky týkají
skotu jako celku. Typickým příkladem je
připravované opatření pro podporu welfare – pouze dojeného skotu. S čím však již
vůbec nesouhlasíme, je tlumení cenového
výkyvu a financování jakékoliv komodity
z koncepčních programů, které mají stabilizační funkci a dlouhodobé cíle - jako je
např. Program rozvoje venkova. Protože
v posledních dvou letech klesly ceny zástavových telat, hlavní komodity farmářů
chovajících masný skot, o 30 %, přemýšlíme hlavně o tom, jak udržet skot v ČR
i po roce 2013, kdy platby Top-Up přestanou existovat a přetaví se do jednotné
platby na plochu-SAPS. Více již uvnitř našeho bulletinu.
Ing. Milan Boleslav,
předseda Svazu marginálních oblastí
tel.: 737 284 225
podmínkám význam býložravců z tohoto
pohledu roste. Pokud budoucí sazba SAPS
po zániku Top-Up nebude podmíněna chovem alespoň minimálního počtu býložravců, hrozí reálné nebezpečí, že se farmáři
raději vzdají dotace za LFA a s ní i jinak
ztrátového chovu skotu. Málo úrodné pozemky pak budou s dotací SAPS pouze
jaksi minimálně „udržovat“, úrodnější pak
rozorávat ve snaze zajistit si dodatečný
profit z rostlinné výroby.
To může mít za následek pokles podílu
TTP (stálých pastvin), které již nebudou
potřeba k uživení skotu i dalších býložravců, ovšem se všemi negativními dopady
na environment, o kterých jsme už mnohokrát psali.
Z toho důvodu je nutné, aby součástí podmínek pro výplatu platby SAPS bylo i zajištění podmínek pro čerpání prostředků
z EU. Řeč je právě o podílu stálých pastvin,
o chovu skotu, koní, ovcí a koz na těchto
pastvinách. Pokud se chov těchto zvířat
nestane podmínkou pro výplatu plné sazby SAPS, nelze uvažovat o tom, že by ČR
tuto podmínku byla schopná dlouhodoběji
plnit. Nelze uvažovat o ochotě zemědělců
k protieroznímu zatravňování svažitých
pozemků a nelze uvažovat o ochotě zemědělců účastnit se a schvalovat protierozní opatření v rámci pozemkových
úprav. Lze pouze očekávat ukončování
chovů zvířat a rozorávání trvalých travních porostů. K ukončování chovů bude
zemědělce motivovat nárůst byrokracie
a investiční náročnost plnění požadavků
C-C v dalších letech. K rozorávání bude
zemědělce motivovat právě ukončování
chovů a jednodušší plnění podmínek hospodaření na orné půdě než na TTP.
dukcí (tzv. coupling), naopak jde nám
o platbu na plochu s nastavením podmínek, které budou více motivovat farmáře k plnění závazků, které má Česká republika, resp. její zemědělství jako celek
vůči Evropské unii. Zároveň je nutno říci,
že by se samozřejmě podmínka zatížení
neměla vztahovat na plochy trvalých kultur a zeleniny.
Závěrem tedy opakujeme, že nám nejde
o znovuspojování přímých plateb s pro-
Mléčné otazníky
Jsou navrhovaná opatření na záchranu dojeného skotu východiskem z mléčné krize, nebo některá z nich mají za cíl
trvalé zvýhodnění mléčného resortu? Když zmačkáte únorové noviny, tak z nich teče mléko. Je sice pravda, že v březnu
už téma z větší části odeznělo, ale racionální řešení od hybatelů tohoto tématu jsme bohužel nezaznamenali. Zato nerealizovatelných návrhů zazněla spousta.
Postoj racionálně uvažujícího farmáře je
jiný. Neočekává, že se svět bude točit podle jeho nákladů a ekonomiky jeho farmy
a že někdo zajistí, aby nemusel měnit nic
ze svého způsobu hospodaření a měl se
pořád lépe. Naopak očekává od Mze podporu takového druhu, aby se mohl včas
připravit na zrušení ochranářských opatření a nejostřejší celosvětovou konkurenci
s cenami, které jsou ještě nižší než nejnižší ceny u nás. Jinou cestou se vývoj totiž těžko bude ubírat.
Kupodivu určitá část chovatelů a nevládních organizací se rozhodla vidět pouze
mléčný skot a rezignovali na podporu skotu jako celku. Lobby mléka evidentně pustilo zcela ze zřetele ostatní živočišnou výrobu. Pouze SMO se plnou vahou zastal
obou částí odvětví skotu – jak mléčného
tak masného. Tento postoj ostře kontrastoval s parciálními zájmy některých organizací.
Veřejná ostuda
U mléka je důležité, to, že jeho ceny byly
vysoké v době vysokých cen krmiv. Poté,
co se ceny krmiv snížily, tak došlo i k poklesu cen mléka. Z toho plyne, že rentabilita mléka se určitě vyvíjela odlišně
než jeho cena. Takováto analýza však nezazněla, i když by si ji celá živočišná výroba zasloužila. Spíše se používaly falešné informace o podporách dojnic v Polsku, pod které se dost neinformovaně podepsalo i pár šéfů nevládních organizací.
Veřejnou ostudou tak skončil dopis, který
se snažil nebývale ostře vytvořit dojem, že
v České republice je situace horší než kdekoli jinde bez toho, že by zmínil největšího
viníka problému, a to zpracovatelský průmysl. Jen neefektivní zpracovatelské podniky mohou být příčinou problému, pokud
připustíme, že situace v Česku je při volném trhu horší než za našimi hranicemi.
Liché argumenty
Zarážející byla i neznalost pisatelů, kteří
hrozili problémy:
• s údržbou kulturní zelené krajiny,
• s masovým přechodem na masný skot
a následným zhroucením cen tohoto
segmentu.
Dopis už pochopitelně nevysvětlil, kolik
dojnic se dnes zabývá pastevní údržbou
kulturní zelené krajiny a jaký je tedy jejich skutečný vliv na environment. Nikdo
z podepsaných pochopitelně ani nevysvětlil, proč by se měl zhroutit segment masa,
resp. masného skotu. Mléčný resort totiž
již dnes produkuje nezanedbatelné množství masa, což je dáno mimo jiné větším
počtem telat na 100 krav a rok, rychlejší
brakací krav či větší intenzitou tohoto chovu. Přechod k masnému skotu je už jen
vzhledem k jeho nerentabilitě tou poslední
možností pro producenty mléka.
Zneužitý welfare
Neznalost principů osy II Programu rozvoje venkova (PRV) vede k návrhům na
rozdávání peněz i z této osy. Princip dotací, tedy peněz inkasovaných bez vazby
na konkrétní odvedenou práci je principem
přímých dotací (SAPS). V ose II PRV však
funguje princip kompenzací a princip dotací, resp. rozdávání peněz zde nejde uplatnit. Každá koruna je vázána na práci odvedenou navíc – zvýšené náklady či ušlé
příjmy, a to jasně zdokladované a před
Evropskou komisí obhájené. Kompenzace
jsou v ČR vždy maximálně do této výše,
takže na nich nelze nic vydělat, resp. jejich prostřednictvím k někomu nějaké prostředky transferovat.
Pravděpodobně jen neznalost těchto principů vede k podivným hlasováním na pracovní skupině monitorovacího výboru PRV,
kde jsou téměř výlučně zástupci dojeného
skotu a zástupce masného skotu, resp. zástupci jednotlivých masných plemen zde
chybí. Může být výsledek takovéhoto hlasování jiný než „malá domů“? Situace se
jeví velmi jednoduše při nižších cenách,
ale budou chovatelé dojného skotu po zbývajících 5 let vracet státu peníze od okamžiku, kdy se cena přehoupne zase přes
8 Kč?
Investoval jsem – státe zaplať
Je jen škoda, že ministr nedokáže či nemůže pohotově zareagovat v televizní diskuzi, když mu prezident Agrární komory
vmete do očí, že jeho kolega z představenstva s 920 ha a 600 kusy dobytka, dojící měsíčně 190 tisíc litrů zainvestoval 53
mil. Kč do kravína. Stačí si jednoduše spočítat, kolik z těch 600 ks skotu bude krav/
dojnic a výsledná částka 100-200 tis. Kč
na jednu dojnici nenechá nikoho na pochybách, že jsou lidé, kteří se umějí investičně rozšoupnout. A pokud ten chlév
nebyl pro všechny dojnice, ale jen pro jejich část, pak už to bude několik set tisíc
na jednu dojnici. To jsou investice, o kterých se většině farmářů a zvláště v příhraničí ani nesnilo. Jestli je toto ta správná
cesta k nutnému snižování nákladů, nebo
spíše nezodpovědný přístup, kterému navíc dělá Agrární komora reklamu, ať si zodpoví každý sám.
Exkluzivní klub?
Chtě nechtě, musí každý přiznat, že do klubu producentů mléka je velmi těžké se dostat. EU a náš stát nastavily systém kvót
tak dokonale, že bariéry vstupu do odvětví
lze zdolat jen těžko. Farmáři, kteří mléko
neprodukují a zkusili to s žádostí o mléčnou kvótu, narazili na odmítavé stanovisko jak Státní veterinární správy, tak i Státního zemědělského intervenčního fondu,
který po farmáři uvažujícím o započetí
produkce mléka vyžaduje, aby už předem
měl vybudovanou dojírnu a dojnice a toto
vše doložil k žádosti. Fakticky tak farmáře
láká do 10milionové investice s tím, že mu
pak potenciálně sdělí, že žádná kvóta pro
naivního farmáře nebude. Ten pak pravděpodobně zkrachuje. Nesmyslnost požadavku mít dojnice, které není možné dojit, je zřejmá.
Farmářům svitla naděje na základě jednání Antibyrokratické komise, která na problém upozornila SZIF a dohodla s ním návrh na vypuštění povinnosti dokládat nesmyslné podmínky ještě předtím, než zemědělec začne produkovat mléko či vůbec
získá kvótu. Dobrý úmysl a dohodu mezi
SZIFem a ABK bohužel následně zasabotovalo samo MZe, které původní podmínky
vrátilo do hry.
Nejhorší je, že stejný přístup má stát
i k farmáři, který si chce koupit kvótu od
jiného. Tuto svoji politiku pak úředníci zdůvodňují péčí o farmáře a snahou zabránit
spekulacím. Že by se stejně vehementně
přesvědčovali o vlastnictví kombajnů či sý-
pek u farmářů, kteří chtějí začít s produkcí
obilí, informace nemáme. A je potřeba pochopit, že odlišnost netkví v (ne)existenci
kvót u dané komodity, ale v nadstavbě,
kterou byrokracie přilepila nad systém
kvót.
Posun ze 70 na 85%
SMO se obrátil s žádostí na ministra zemědělství, aby se zasadil o netrestání zemědělců za to, že neplní mléčnou kvótu.
Dle názoru SMO není mléčná kvóta ani tak
oprávněním, jako spíše povinností mléko
produkovat, pokud si chce zemědělec kvó-
Podmínit zemědělské dotace chovem skotu
Tisková zpráva, Svaz marginálních oblastí, dne 10. 3. 2009
Svaz marginálních oblastí (SMO) požaduje, aby byly přímé zemědělské dotace
podmíněny chovem skotu, resp. chovem
přežvýkavců. Pouze tak může být z dlouhodobého hlediska zajištěna podpora chovu skotu, o které se dnes tolik diskutuje.
Přímé zemědělské dotace jsou rozhodujícími platbami, které čeští zemědělci inkasují. Ostatní platby této výše zdaleka
nedosahují – např. LFA, takzvané podpory méně příznivých oblastí budou k roku
2013 činit pouze 7,7 % objemu přímých
dotací.
SMO s obavou sleduje nejrůznější nesystémové návrhy, které většinou jen vytloukají klín klínem. Za nesystémové a kontraproduktivní považuje SMO současné
návrhy řešit krátkodobé výkyvy ceny mléka v rámci dlouhodobého Programu rozvoje venkova (PRV).
Ceny mléka jsou extrémně volatilní – po
loňských rekordně vysokých cenách došlo
letos k jejich snížení pod předchozí úrovně. Oproti tomu opatření v ose II Programu rozvoje venkova jsou stanovována
a i finančně alokována na období minimálně pěti let. Jedná se záměrně o dlouhodobá opatření, protože jejich cílem nesmí být krátkodobé zásahy do ekonomiky
zemědělců, ale právě naopak dlouhodobé
programy na uchování nebo zlepšování
stavu životního prostředí či welfare zvířat
v rámci zemědělské činnosti. Zemědělec,
který vstoupí do programu, pak musí plnit stanovené závazky vyplývající z podmínek podpory.
Naše organizace právě s ohledem na dlouhodobost opatření prosazuje, aby byly vytvořeny podmínky pro zvyšování welfare
skotu jako celku, nikoli pouze výběrově
pro dojnice. Jsme přesvědčeni, že podpora při ošetření paznehtů či zajištění přístupu k vodě je věcí chovu skotu jako celku.
Dokonce lze předpokládat, že dodatečné
náklady na zajišťování vody pro pasoucí
se skot jsou výrazně vyšší, než je tomu
u skotu chovaného přímo u zdroje vody.
SMO plně podporuje chov skotu. Byli jsme
jedinou zemědělskou organizací hlasující
v monitorovacím výboru PRV proti upřednostňování drůbeže a prasat na úkor chovatelů dojnic, masných krav, ovcí a koz.
Již tehdy jsme upozorňovali na riziko, že
se skot může dostat do problémů, ale byli
jsme, bohužel, přehlasováni.
Pokud už akceptujeme, že by měl stát řešit výkyvy cen, pak pokládáme za mnohem systémovější a účinnější, reagovat
na kolísání ceny zemědělských komodit
opatřeními s kratším dopadem než je pět
let. Pětiletý program welfare skotu vyžaduje, aby se dodatečně získané prostředky uvolňovaly v prvním roce pouze
z jedné pětiny, což je přesný opak toho,
co je potřeba při krátkodobých výkyvech
ceny. Nikdo není schopen odhadnout, která zemědělská komodita bude problémová v příštím roce, natož za pět let.
SMO už v únoru požádal otevřeným dopisem ministra zemědělství, aby posuzoval a podporoval skot jako celek. Obdobné
problémy totiž dnes vykazuje chov skotu
na mléko i na maso. Oba systémy chovu
skotu mají společnou velmi silnou vazbu
na půdu, udržitelné hospodaření či tvorbu krajiny. V tomto ohledu se SMO plně
ztotožňuje se závěry z evropského kongresu producentů mléka na veletrhu Grüne Woche v Berlíně, které zní:
tu udržet. Bohužel z EU přišlo zcela opačné opatření, kdy hranice, od níž jsou kvóty kráceny, byla dle sdělení ministerstva
zvednuta na 85 %. Zemědělci jsou tak nuceni k produkci mléka, a to i v době, kdy by
situaci spíše prospělo rozvolnění limitů.
Mail, ve kterém SMO protestoval proti diskriminaci
skotu
Že SMO dělá reálnou a předvídající politiku pro zemědělce dokládá kopie mailu z minulého roku, kdy protestoval proti diskriminaci skotu a zvýhodňování
ostatních druhů zvířat. Bohužel jsme byli
ostatními nevládními organizacemi přehlasováni. A to včetně těch, které se tak
bijí za skot.
From: SMO - LFA [mailto:[email protected]]
Sent: Friday, November 07, 2008 10:08 AM
To: ‚MZe‘
Subject: RE: Hlasování Monitorovacího výboru EAFRD per rollam - správný
termín: 10. 11. 2008
Dobrý den,
v příloze zasílám hlasovací tabulku.
Vyjadřujeme záporné stanovisko u podopatření I.1.1.1.
Svaz marginálních oblastí zastupuje zemědělce hospodařící v zemědělsky méně
příznivých oblastech ČR.
- Německo očekává již ve střednědobém
horizontu přesun produkce mléka z orné půdy na TTP (trvalé travní porosty)
a bude to podporovat.
S vážnými obavami o dopady na chov skotu, ovcí a koz sledujeme přidávání bodů na
všechny ostatní druhy hospodářských zvířat a spatřujeme tento postup za nesystémový.
- Pro období po roce 2013 chce Německo
prosadit platbu na plochu, která by ale
i po roce 2013 byla podmíněna chovem
skotu.
Za citlivou komoditu považujeme chov
skotu a proto bychom měli spíše uvažovat
o zvýhodnění tímto směrem.
Svaz marginálních oblastí sdružuje farmáře z horských, podhorských a příhraničních oblastí ČR, zabývající se převážně
živočišnou výrobou. Členy SMO či jeho
členských organizací je více než 950 zemědělských farem.
Ing. Milan Boleslav
předseda SMO
Kontakt:
Svaz marginálních oblastí
Horní Police čp. 1, 471 06 Česká Lípa,
te./fax: 487 861 368
předseda:
Ing. Milan Boleslav, tel: 737 284 225,
www.lfa.cz, email: [email protected]
V souladu s naším hlasováním v rámci
pracovní skupiny jsme proti návrhu Preferenčního kritéria ve výši 20 bodů - Předmětem projektu je budova/stavba/technologie pouze pro odchov a chov nosnic.
Navrhujeme max.10 bodů pro klecové
chovy nosnic a 15 bodů pro nosnice na podestýlce tak, jak byl i předložen požadavek ze strany ČMDU, o.s. na jednání PS
modernizace MV ze dne 30. 9. 2008.
Dále navrhujeme časovou omezenost
tohoto zvýhodnění na lhůtu jednoho roku.
Omlouvám se za případné komplikace.
Pěkný den
Ing. Kamil Toman
Svaz marginálních oblastí
Tel: 737 284 212
Skot BTPM – cesta k trvale udržitelnému využívání
TTP v ČR
Kohoutek A., Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha 6 – Ruzyně, VS Jevíčko
tu, týkající se péče o trvalé travní porosty,
spočívající alespoň ve dvojím přesečení
ročně. Tím se výrazně snižuje riziko sukcese dřevního náletu a šíření ruderálních
plevelů. K tomu významně přispívá zejména chov skotu BTPM
Definice termínu kráva BTPM a skot BTPM
Pod termínem kráva bez tržní produkce
mléka (KBTPM) se rozumí kráva určená
k chovu a produkci masa a patří ke stádu vybranému pro chov telat na produkci
masa. Za krávy, které nepatří do kategorie KBTPM, se považují krávy plemen s podílem nad 50 % součtu krve následujících
plemen uvedených v příloze č. 1 k Nařízení
Komise č. 2342/1999 [jedná se o plemena s mléčnou užitkovostí – Angler Rotvieh
(Angeln)-Rød dansk mælkerace (RMD);
Ayshire; Armoricaine; Bretonne Pie-noire;
Fries-Holland (FH), Française frisonne pie
noire (FFPN), Friesian-Holstein, Holstein,
Black and White Friesian, Red and White Friesian, Frisona española, Frisona Italiana, Zwartbonten van België/Pie-noire
de Belgique, Sortbroget dansk mælkerace
Ministr Gandalovič se svojí dánskou kolegyní na veletrhu Biofach u lednice s českým
(SDM), Deutsche Schwarzbunte, Schwarzbiomlékem a biomasem (Norimberk, únor 2009)
bunte Milchrasse (SMR); Groninger Blaarkop; Guernsey; Jersey; Malkeborthorn; ReÚvod
ggiana; Valdostana Nera; Itäsuomenkarja;
Evropské zemědělství bylo po druhé světové válce orientováno
Länsisuomenkarja; Pohjoissuomenkarja].
zejména na zajištění potravinové bezpečnosti jednotlivých zemí
a na zvyšování zemědělské produkce. Tato orientace byla v zePod termínem skot bez tržní produkce mléka (SBTPM) se rozumí
mích EU patrná až do počátku 80. let minulého století, kdy se
krávy bez tržní produkce mléka včetně stáda mladého skotu
na trhu začaly hromadit zásoby neprodaných agrárních výrobků
(telata, jalovičky a býčci).
a k regulaci nabídky musely být použity nové nástroje. Ve vazbě na vzniklou situaci a s ohledem na ocenění všech rolí zeměVývoj stáda skotu BTPM v ČR
dělství formulují tvůrci zemědělské politiky evropských zemí záStavy dojnic se v důsledku regulace výroby mléka snižují úměrsady Společné zemědělské politiky. V zemích střední a východní
ně zvyšování užitkovosti, jejich úbytek je částečně kompenEvropy s centrálně řízenou ekonomikou přetrvala orientace zezován nárůstem stavů krav BTPM. K prvním importům plemen
mědělské výroby na politiku plné soběstačnosti a zároveň i levmasného skotu (800 jalovic plemene Hereford) z Kanady došlo
ných potravin pro spotřebitele až do období zásadních společenjiž v letech 1974 a 1987. Vývoj stáda krav BTPM je uveden na
ských přeměn po roce 1989.
obr. 1 a je z něj zřejmé, že k rozvoji dochází od roku 1993 až do
současnosti. Vlivem rozsáhlých dovozů masných plemen skotu
V ČR došlo v průběhu transformace k výraznému snížení stavů
od roku 1990 do ČR došlo k uplatnění četných plemen, která se
skotu z 1236 tis. ks krav v roce 1990 na 575 tis. ks v roce 2007,
v současné době chovají prakticky ve všech oblastech ČR. Jedná
snížení výroby a spotřeby mléka a masa (zejména hovězího) při
se o tato plemena: Aberdeen Angus (nebo jen Angus), Blonde
současném nárůstu dovozů agrárních produktů mírného pásma
d´ Aquitaine, Galloway, Hereford, Highland, Charolaise, Limouz okolních států.
sine, Piemontese, Salére, Belgické bílomodré, Gasconne a Simmental. Z uvedeného výčtu plemen vyplývá, že se jedná o plePoklesem stavů skotu došlo ke zhoršení stavu obhospodařování
mena od malých přes střední až po plemena velkého rámce,
a využívání trvalých travních porostů, protože cca polovina skokterá jsou přizpůsobena různým podmínkám prostředí a odlištu se chová v nížinách. Mléčná užitkovost dojených krav dosáhla
ným produkčním systémům. Tato plemena se liší velikostí v dov ČR v roce 2007 dle ČSÚ 6548 kg FCM při spotřebě 0,30 kg konspělosti a růstovou kapacitou, rychlostí dospívání, požadavky na
centrátů na kg FCM mléka, přičemž z chovaných plemen je česúroveň výživy, přizpůsobením srsti a teplotní ochrany k mokké strakaté zastoupeno 190 tis. krav (34 %), holštýnské plerým a chladným stanovištím, zejména v případě celoroční pasmeno + ostatní 224 tis. krav (34 %), stavy krav BTPM v počtu
tvy a uspokojování speciálních požadavků chovu (zejména způ151 tis. krav představují 27% podíl z celkového stavu krav. To je
sobů extenzivních). V roce 2008 dosáhl počet krav BTPM v ČR
méně než ve státech EU-15, kde stavy krav BTPM dosahují cca
163,2 tis., což je naplnění s EU vyjednaného stropu početních
12 mil, tj. 36,7 % z celkových stavů krav (stavy dojených krav
stavů (kvót) krav BTPM (90 300 kusů) na 176 %.
cca 20,5 mil ks).
Trvalé travní porosty (TTP) zaujímají v České republice (ČR) dle
evidence katastru nemovitostí Českého úřadu zeměměřičského
a katastrálního výměru 974 tis. ha, tj. 22,8 % ze zemědělské
půdy (4280 tis. ha); dle údajů ČSÚ bylo v roce 2007 zemědělsky obhospodařováno 854 tis. ha, což je nejvyšší úroveň za posledních pět let a jde o jednoznačný úspěch agrární politiky stá-
Skot BTPM v ekologickém a konvenčním zemědělství
Přidělené limity práv na prémie pro chovatele krav chovaných
v systému chovu krav bez tržní produkce mléka (KBTPM) na
summitu v Kodani ve výši 90,3 tis. s navazujícím stádem mladého skotu představují, za předpokladu, že píce z travních porostů při průměrném dlouhodobém výnosu bude výhradním ce-
loročním krmivem, obhospodařovatelný ekvivalent TTP při spotřebě 4,5 t výrobní sušiny na 1 DJ cca 300 tis. ha. Pozitivní roli
v tomto směru sehrává ekologické zemědělství. V ČR v ekologickém zemědělství převládají trvalé travní porosty (louky
a pastviny) s výměrou přes 275 tis. ha, což z celkové výměry
zemědělské půdy obhospodařované v EZ (334 tis. ha) činí 82,3
%. Na ekologických farmách se chovalo k 31. 12. 2007 138 tis.
ks skotu, z toho 4484 dojených krav a 63520 KBTPM, což představuje cca 136 tis. DJ. V průměru tedy na 1 DJ při produkčních
schopnostech a praktikované extenzivní pratotechnice připadá
cca 1,5 – 2 ha travních porostů. Z výše uvedeného lze vyvodit,
že celkové stádo SBTPM k roku 2008 v počtu 163 tis. krav +
stádo mladého skotu, fakticky využívá kolem 450 - 500 tis. ha
trvalých travních porostů za předpokladu, že rozhodujícím celoročním zdrojem objemných krmiv je píce z TTP, což v daném případě odpovídá skutečnosti. S ohledem na potenciální produkční
potenciál TTP se jedná o extenzivním využívání trvalých travních
porostů, na druhou stranu chov SBTPM je významným agroenvironmentálním opatřením, které umožňuje zemědělským způsobem využívat a obhospodařovat poloviční výměru TTP a představuje do budoucna nejracionálnější způsob trvale udržitelného
obhospodařování a využívání TTP v ČR.
Závěr
Z dlouhodobých domácích a zahraničních zkušeností je známo, že TTP lze ekologicky a ekonomicky nejlépe využívat chovem přežvýkavců. V podmínkách ČR se jedná především o chov
krav bez tržní produkce mléka (KBTPM). Menší část výměry
TTP je využívána pastvou ovcí, dojnic a jalovic, konzervovaná
krmiva (seno, senáže a siláže) pak v závislosti na jakosti ke
krmení všech druhů a kategorií přežvýkavců. Zlepšení stávajícího stavu vyžaduje další nárůst početních stavů přežvýkavců
a rozšíření pastvy. Tato a další opatření jsou podmíněna příznivými ekonomickými výsledky, které mohou chovatelé v systému dotací a přímých plateb ovlivnit jen zčásti. Proto zlepšení
stávající situace ve využívání TTP alespoň na průměrnou úroveň států EU-15 vyžaduje aktivní podporu a pomoc v rámci zemědělské politiky státu.
Seznam použité literatury je k dispozici u autora článku.
Poděkování:
PŘÍSPĚVEK BYL ZPRACOVÁN ZA FINANČNÍ PODPORY PROJEKTU
QH81280
Kontaktní adresa:
Ing. Alois Kohoutek, CSc.
Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i.
Drnovská 507
Praha 6 – Ruzyně
Pracoviště:
Výzkumná stanice Jevíčko
K. H. Borovského 461
569 43 Jevíčko
Tel.: +420461327814
E-mail: [email protected]
Svaz marginálních oblastí
Horní Police čp. 1, 471 06 Česká Lípa, tel/fax: 487 861 368
předseda Ing. Milan Boleslav
Internet: www.lfa.cz, email: [email protected]