Numerické výpočty proudění v kanále stálého průřezu při ucpání
Transkript
Konference ANSYS 2009 Numerické výpočty proudění v kanále stálého průřezu při ucpání kanálu válcovou sondou L. Tajč, B. Rudas, a M. Hoznedl ŠKODA POWER a.s., Tylova 1/57, Plzeň, 301 28 [email protected] Abstract: This work deals with CFD research of flow in a general aerodynamic wind tunnel of uniform cross section with presence of pneumatic probe. Any probe in any wind tunnel can change the flow behavior and its parameters. The influence of pneumatic probe presence and size on flow parameters and fields for subsonic wind tunnel (Ma, Re number, pressure, velocity) was tested by using of commercial CFD code Fluent 6. The empty channel is used as a reference alternative. Keywords: aerodynamic wind tunnel, pneumatic probe, flow parameters Abstrakt: Práce se zabývá CFD výzkumem proudění v obecném aerodynamickém tunelu stálého průřezu při přítomnosti pneumatické sondy. Pneumatická sonda může svojí přítomností porušit proudové pole a změnit vlastní měřené parametry. Pomocí programu FLUENT 6 byl tedy testován vliv přítomnosti sondy a její velikosti na proudové parametry (Ma, Re číslo, rychlost, tlak) pro případ podzvukového aerodynamického tunelu. Jako referenční byla použita varianta s prázdným tunelem bez sondy. Klíčová slova: aerodynamický vzduchový tunel, pneumatická sonda, proudové parametry 1. Úvod Měření aerodynamických parametrů proudu je v mnoha případech spojeno s přítomností pneumatických či jiných typů sond. Obtékání sond však způsobuje změnu rychlostního a tlakového pole a tím i odchylky od měřených údajů od skutečnosti. Při cejchování sond v aerodynamickém tunelu je ucpání průtočné plochy zpravidla velmi malé a zkreslení údajů zanedbatelné. Jinak je tomu při použití sond v praktických aplikacích. Sondy a nosiče sond nelze vyrobit nekonečně malé. V řadě aplikací je třeba zabránit ucpání vstupních otvorů sond od nečistot nebo, jak je tomu v případě proudění vlhké vodní páry, od kapek vody. Při měření v prostředí přehřáté vodní páry se může objevit i kondenzace páry v impulsním potrubí s následným výskytem vodních sloupců. Čím více údajů je potřeba sledovat, tím větší rozměry sond nebo jejich nosičů se při experimentech použijí. Dochází tak k ucpávání průtočné plochy a ke zkreslení měřených údajů. Předložená práce si klade za cíl stanovit k jak významnému ovlivnění tlakových údajů dochází a jaké korekce je nutné v případě potřeby uplatnit. K řešení úlohy byla použita numerická simulace proudění pomocí komerčního programu FLUENT. Pozornost byla soustředěna na subsonické proudění v kanále stálého průřezu. V dalších simulacích mimo rozsah příspěvku dále na modelování měření proudění v úplavu a na testování aerodynamických parametrů na výstupu z lopatkové mříže. TechSoft Engineering & SVS FEM Ve všech případech je uvažováno plné 3D proudění. Je zjišťován vliv Machova a Reynoldsova čísla na zkreslení měřených údajů. Ve výpočtech jsou modelovány poměry na experimentální turbíně, kde je pracovním médiem vodní pára a poměry na vzduchovém aerodynamickém tunelu. 2. Popis geometrie a média K posouzení vlivu ucpání průřezu na parametry proudu byl zvolen jednoduchý útvar – kanál stálého průřezu a délky. Jeho provedení je znázorněno na Obr. 1. Obr. 1 Geometrie kanálu Ve vzdálenosti xs od vstupu se nachází válcová sonda, která prochází celou výškou kanálu. Testovány byly čtyři průměry sondy, tj. čtyři poměrná ucpání kanálu a referenční kanál bez sondy. Zvolené rozměry válcové sondy a poměrné ucpání kanálu se nachází v Tab. 1. Ucpání se měnilo v rozsahu 0 až 19 %. Průměr sondy [mm] Ucpání kanálu ∆S [mm2] Poměrné ucpání kanálu ∆S/S [-] 0 0 0 3 90 0,0375 6 180 0,075 10 300 0,125 15 450 0,1875 Tab. 1 Geometrie sondy Ke 3D simulacím byl použit program FLUENT. Kartézský souřadný systém je zvolen tak, aby osa x sledovala pohyb proudícího media kanálem, osa y procházela osou válcové sondy a osa z se týkala údajů přes šířku kanálu. Počátek souřadného systému se nachází ve středu průřezu kanálu v místě válcové sondy, viz Obr. 2. Obr. 2 Souřadný systém pro řešený problém Geometrický model a numerická síť šestistěnná síť byly vytvořeny pomocí preprocesoru Gambit. Velikost elementů byla zahuštěna směrem ke stěnám a k sondě. Celkový počet buněk byl ~ 1 040 000. Výpočet byl realizován s pressure based implicitním řešičem. Proudění bylo vazké a turbulentní s RNG modelem turbulence a nerovnovážnou stěnovou funkcí. Jako pracovní médium byl v prvním případě vzduch o barometrickém tlaku a teplotě 20 °C na vstupu do kanálu. V druhém případě se jednalo o přehřátou vodní páru o vstupní teplotě 110 °C a Konference ANSYS 2009 tlaku 101 325 Pa. Záměrem bylo modelovat rozdílné hodnoty Reynoldsova čísla proudícího media i případné rozdíly stavů při experimentech na modelové turbíně a v aerodynamickém vzduchovém tunelu. Tlak na výstupu z kanálu byl takový, aby vznikla požadovaná Machova čísla Mais = 0,5 a Mais = 0,8. Reynoldsovo číslo kanálu Rek je uvažováno s charakteristickým rozměrem, který je dán hydraulickým průměrem kanálu De. De = 4⋅S ; o Re k = w ⋅ De ν Takto definované Re číslo je nezávislé na průměru sondy. Proudění v kanále však na průměru sondy závislé je, proto je nutné definovat tzv. Re číslo sondy: Re s = w ⋅ Ds ν Základní parametry proudu pro vzduch se nacházejí v Tab. 2 a pro páru v Tab. 3. Pracovní médium vzduch vzduch Mais [-] 0,5 0,8 101325/20 101325/20 85420 66470 Vstupní tlak [Pa]/Teplota [°°C] Výstupní tlak [Pa] Průměr sondy [mm] 0 3 6 10 15 0 3 6 10 15 Rek [-] 423151 394115 387922 377161 358785 546706 511274 496451 472492 440004 Res [-] 0 27118 53384 86505 123435 0 35179 68319 108370 151378 Hmotnostní tok [kg/s] 0,4168 0,3882 0,3821 0,3715 0,3534 0,5385 0,5036 0,4890 0,4654 0,4334 Tab. 2 Parametry proudu pro vzduch Pracovní médium pára pára Mais [-] 0,5 0,8 101325/20 101325/20 84700 63000 Vstupní tlak [Pa]/Teplota [°°C] Výstupní tlak [Pa] Průměr sondy [mm] 0 3 6 10 15 0 3 6 10 15 Rek [-] 409895 381746 375713 365086 347133 523643 490036 475818 451833 420523 Res [-] 0 26267 51704 83735 119426 0 33718 65479 103631 144675 Hmotnostní tok [kg/s] 0,2854 0,2658 0,2616 0,2542 0,2417 0,3646 0,3412 0,3313 0,3146 0,2928 Tab. 3 Parametry proudu pro vodní páru TechSoft Engineering & SVS FEM 3. Výsledky výpočtů Jako referenční varianta byl zvolen kanál bez jakékoliv překážky. Na proudovém poli takového kanálu se nenacházely žádné výraznější zajímavosti. Tlak ani rychlost po délce kanálu se téměř nemění, a to pro obě Mais čísla. Při vložení překážky v podobě sondy začne tlakové i rychlostní pole vykazovat jisté deformace. Na obtékaném prvku jsou místa s nulovou rychlostí a maximálním tlakem, stejně jako místa s tlakem nižším, než je statický tlak volného proudu v daném místě. Pro vzduch i pro páru neexistuje výraznější kvantitativní rozdíl v proudových polích, deformace proudových polí, (úplavů) však nastává při rozdílných Ma číslech, více na Obr. 3. Mais = 0,5 Mais = 0,8 Obr. 3 Kontury Ma čísla pro vzduch, průměr sondy d = 15mm Rozložení tlaku ve směru proudění vzduchu ve středu kanálu se nachází pro obě Mais čísla na Obr. 4. Z výpočtu proudění ve volném kanálu je vidět pokles statického tlaku, který je nutný na kompenzaci třecích ztrát. Při výskytu překážky se rozdíl statických tlaků na vstupu a výstupu z kanálu zvětšuje, přičemž tento rozdíl je úměrný ucpání kanálu. Na povrchu obtékaného válce se prudce mění tlak od přibližně celkového tlaku na místě nulové rychlosti až k podtlaku v místě odtržení proudu od povrchu válce a vzniku úplavu. Rozdíl mezi prouděním vzduchu a páry, tedy vliv Reynoldsova čísla, není výraznější a nemá zásadní vliv na rozložení tlaku. Mais = 0,5 Mais = 0,8 Obr. 4 Rozložení statického tlaku ve směru osy x Konference ANSYS 2009 Úplav za překážkou představuje zónu se sníženou rychlostí. Bezprostředně za překážkou je úsek s výskytem zpětného proudění. Ve zjednodušené podobě můžeme úplav považovat za součást překážky. Tím se zmenšuje průtočná plocha. Jelikož tlakový spád je dán celkovým tlakem na vstupu p0 a statickým tlakem na výstupu ps, je teoretická výstupní rychlost wis dána tlakovým poměrem ps/p0. Protože výstupní plocha je vlivem úplavu menší než vstupní plocha je i vstupní rychlost menší. κ −1 κ 2 ⋅κ p s wis = ⋅ p ⋅v ⋅ 1− κ − 1 0 0 p0 Ucpávání kanálu způsobuje nárůst vstupního statického tlaku a pokles hmotnostního toku kanálem. Při úplném ucpání kanálu je vstupní statický tlak roven celkovému tlaku p0 s nulovým hmotnostním tokem. Změny hmotnostního toku ∆m& m& − m& 0 = m& 0 m& 0 jsou vyneseny pro vzduch i pro páru na Obr. 5. Rozdíl je opět pouze minimální. vzduch pára Obr. 5 Rozložení statického tlaku ve směru osy x Obr. 6 Umístění sledovaných bodů v kanále a na povrchu sondy Výpočtová studie naznačuje jistý paradox – čím menší je průměr sondy, tím větší jsou rozdíly tlaků na vybraných místech ve srovnání se stavy media v kanálu bez ucpání. Mezi vstupním statickým tlakem v ose kanálu px a tlakem v bodě 1 se vyskytuje lokální minimum tlaku pmin. Nárůst tlaku v lokálním minimu vztaženého na dynamický tlak proudu ve volném kanále v místě sondy ∆pmin/pde se nachází pro vzduch pro páru na Obr. 7. Ukazuje se zřetelná závislost na Machově čísle. Vliv Reynoldsova čísla je v daném případě nezřetelný. TechSoft Engineering & SVS FEM vzduch pára Obr. 7 Nárůst tlaku v lokálním minimu vztažený na dyn. tlak proudu ve volném kanále Charakteristickým znakem uvedených diagramů je, že extrapolací vypočtených závislostí na míře ucpání kanálu do nulového ucpání dostáváme konkrétní hodnoty rozdílné od nuly. Nulové rozdíly tlakových diferencí však odpovídají proudění kanálem bez přítomnosti překážky. To lze vysvětlit jen náhlou změnou tlaku ve vybraných místech na povrchu válcové sondy, přičemž střední hodnoty tlaků uvažovaných pro celý průřez kanálu se mění jen zvolna. vzduch pára Obr. 8 Rozložení tlaku na povrchu sondy Rozložení tlaku na povrchu válcové sondy je patrné z Obr. 8. Tlak je vynesen pro úhly 0, 30, 60 a 90° (úhel od osy kanálu). ∆p psα − pse = pde pde Na povrchu válcové sondy dochází k prudkým změnám tlaku, který se mění od celkového tlaku ke tlaku výrazně menšímu než jaký odpovídá statickému tlaku volného proudu. Na povrchu válce tedy existuje místo, ve kterém se vyskytuje statický tlak volného proudu. Obr. 9 udává úhel α na válcové sondě s výskytem statického tlaku stejným, jako je tlak okolního proudu pro vzduch, Obr. 10. pro páru. Z uvedených diagramů je vidět, že poloha bodu statického tlaku závisí na ucpání kanálu ∆S/S i na Machově čísle. Konference ANSYS 2009 Mais = 0,5 Mais = 0,8 Obr. 9 Místo na povrchu sondy s tlakem stejným jako tlak proudu - vzduch Mais = 0,5 Mais = 0,8 Obr. 10 Místo na povrchu sondy s tlakem stejným jako tlak proudu - pára Na jednotlivých diagramech se nachází průběh z levé a pravé strany válcové sondy. Ukazuje se, že ucpání kolem 8% vykazuje jisté anomálie od standardního průběhu. Ukazuje se i jistý vliv Reynoldsova čísla (vzduch x pára). Vzniklé rozdíly však nejsou příliš výrazné. Jedná se jen o desetiny stupně. Přímé měření statického tlaku pomocí otvorů na vhodně zvoleném místě není možné. Proudové parametry je nutné stanovit z tlakových údajů získaných ve vybraných místech. Jako referenční poloha se může použít úhel α = 0 a α = 30°. Závislost ∆pα/pde mají pro tyto úhly přibližně lineární závislost na ucpání kanálu, koeficienty a1 a b1 lze odečíst z Obr. 7. ∆pα ∆S = a1 + b1 pde S Vliv Machova čísla je nejvýznamnější. Rozdíly mezi prouděním vzduchu a páry lze zanedbat. Závislost celkového tlaku na Machově čísle je uvedena na diagramu Obr. 11. S růstem Machova čísla dochází v části průtočného průřezu k výskytu nadkritického proudění a lokálnímu aerodynamickému ucpání. Tento stav existuje již při Mais = 0,8. Výraznější rozdíly mezi stavy s Mais = 0,5 a Mais = 0,8 mohou být zapříčiněny tímto jevem. Pro bližší posouzení vlivu Machova čísla na měřené údaje by bylo vhodné uvažovat větší škálu Mais. Pro uvažované případy ucpání vychází parabolická závislost vypočtených údajů, koeficienty c1, d1 a e1 lze získat z grafů na Obr. 11. ∆pα = c1 ⋅ Mais2 + d1 ⋅ Mais + e1 pde TechSoft Engineering & SVS FEM ∆S/S = 0,0375 ∆S/S = 0,076 Obr. 11 Průběh ∆p/pde pro α = 0 a 30° v závislosti na Mais pro vzduch Vlivem ucpání kanálu sondou dochází ke změnám rychlostního i tlakového pole v kanálu. Pneumatické sondy však zaznamenávají stavy, které jsou blízké stavům proudění ve volném kanálu. Otázkou je, do jaké míry volba hustoty výpočtové sítě v okolí překážky i samotný numerický výpočet ovlivňují výsledek a závěry z numerické studie. 4. Závěry ● Přítomnost sondy v kanále stálého průřezů způsobuje snížení hmotnostního toku. ● Snížení hmotnostního toku vede k nárůstu statického tlaku na vstupu do kanálu. ● Statický tlak před sondou postupně klesá až na lokální minimální hodnotu a pak prudce stoupá v bodě nulové rychlosti na povrchu sondy na hodnotu blízkou vstupnímu celkovému tlaku. ● Poloha lokálního minima statického tlaku před sondou závisí na průměru sondy. ● Rozsah ucpání kanálu stálého průřezu nemá vliv na hodnotu celkového a statického tlaku na válcové sondě. ● Reynoldsovo číslo má minimální vliv na měřené parametry proudu. ● Machovo číslo ovlivňuje hodnoty součinitelů celkového a dynamického tlaku sondy. 5. Reference 1. Tajč L., Holubová G., Rudas B., Jůza Z., Bednář L., „Proudové poměry v lopatkových mřížích koncového stupně, aerodynamické zatížení profilů určených k experimentálnímu měření“, Výzkumná zpráva ŠKODA VZTP 0979, 2006. 2. Valenta R., Benetka J., „Měření na přímé lopatkové mříži NT24“, Výzkumná zpráva VZLÚ Praha V 1870/4100/05, 2005.
Podobné dokumenty
Vliv uplavu na proudove parametry media
nebo jak je tomu v případě proudění vlhké vodní páry od kapek vody. Při měření v prostředí
přehřáté vodní páry se může objevit i kondenzace páry v impulsním potrubí s následným
výskytem vodních slo...
technická univerzita v liberci vizualizace a měření proudění přes
kde σmax je maximální napětí (ve vetknutí – tj. v rohu kanálu), t tloušťka stěny, d šířka stěny a p vnitřní
přetlak, zůstáváme na bezpečné straně výpočtu. Uvažujeme-li dokonale lepené spoje, při po...
ENERGETICKÉ STROJE 2005
Ing.Václav Bláha, CSc.: Diagnostika vnitroreaktorových měření teploty
Ing. Václav Cyrus, DrSc., Ing. Jiří Polanský, Ph.D., Ing. Petr Wurst: Návrh a experimentální ověření
osového stupně kompesorové...
zde - Ústav termomechaniky AV ČR, vvi
Colloquium FLUID DYNAMICS 2007
Institute of Thermomechanics AS CR, v. v. i., Prague, October 24 - 26, 2007
Radiální technologie Michelin NZG od A do Z
pneumatiky na A 380 vážící 118 kilogramů, uvezou přibližně 34 tun. Tyto výsledky se mění v
rozmezí mezi 32%-35%, ve srovnání s 18% u automobilové pneumatiky.
Teplota: Během přistání se mění z -50°C...
Počítačová mechanika tekutin - České vysoké učení technické v Praze
Potenciální proudění
Systémy Eulerových resp. Navierových-Stokesových rovnic popisují poměrně
širokou třídu tekutin, jejich řešení však může být komplikované a tím pádem
i časově velmi náročné. Pro...
Revoluční princip měření stavu ložisek…
se využívá jevu, kdy je labilní stav ventilátoru doprovázen fluktuacemi tlaku přenášeného média ležícími v
subsonické části akustického spektra. Tyto tlakové fluktuace s amplitudou 10 až 100 Pa a s...
analýza velmi štíhlé konstrukce lávky pro pěší a cyklisty
určení vlivu změny teploty na konstrukci lávky. Výpočet byl vždy proveden jako geometricky
nelineární, proto pro každou návrhovou situaci byl proveden samostatný výpočet obsahující postup
výstavby ...