zákupské rozhledy
Transkript
ZÁKUPSKÉ ROZHLEDY NEZÁVISLÝ OBČASNÍK Číslo 3/2016 5,– Kč Březen 2016 Vydává: KULTURA ZÁKUPY z.s., Kamenická 324, 471 23 Zákupy, IČ 22888942 ve spolupráci s muzeem EDUARDA HELDA při PVO s r.o. a místními občany jako občasník v Zákupech Evidenční číslo ministerstva kultury: E21869 www.kulturazakupy.estranky.cz • www.karnevalove-zbozi-masky.cz • www.vf-studio.cz Po přečtení nevyhazujte. Dejte přečíst sousedům. U NÁS V ZÁKUPECH VLASTENECKO-DOBROČINNÁ OBEC BARÁČNÍKŮ V ZÁKUPECH V letošním roce oslavíme 18. září kulaté 70. výročí od vzniku naší zákupské organizace Vlastenecko-dobročinné obce baráčníků. Ve druhé polovině 19. století za rakouského mocnářství po pádu absolutistického ministra vnitra Alexandra Bacha roku 1859 a následně po vydání Únorové ústavy v roce 1861 nazrála doba, kdy bylo možno zakládat nejrůznější spolky, buď vzdělávací, podpůrné, vlastenecké, turistické a jiné. Tehdy v roce 1873 vznikl v Kolíně spolek, který podporoval vdovy, sirotky a chudinu, přičemž si zakládal na udržování staročeských zvyků. A protože se scházeli v kolínském hostinci U Šrejtrů, přezdívaném Baráček, začalo se jim říkat Baráčníci (Svobodná obec baráčníků). V roce 1891 se uskutečnila s mimořádným úspěchem Jubilejní zemská výstava v Praze, kterou následovala Národopisná výstava českoslovanská v roce 1895. Příznivé ohlasy na národní tradice podnítily zakládání dalších baráčnických obcí, takže již roku 1896 vznikla Veleobec českého baráčnictva v království Českém. Do roku 1905 se vytvořily jako mezičlánek mezi ústředím a jednotlivými obcemi župy. Jako první z nich vznikla I. župa Polabská v Brandýse nad Labem, dnes je přejmenována na I. župu Pavla Stránského ze Zapské Stránky. V roce 1907 se konal I. župní sjezd v Českých Budějovicích, který rozhodl o vydávání svého svazového časopisu „Český baráčník“. V následujících letech zakládali emigranti baráčnické obce například ve Vídni a ve Spojených státech amerických. V současnosti je v Čechách 19 žup, které pokrývají téměř celé území. Zákupy patří do V. župy Václava Budovce z Budova, která spravuje mimo Zákup obce baráčnické v Bakově nad Jizerou, v Bělé pod Bezdězem, dále organizace v sídlech Březno, Bukovno-Líny, Čejetice, Dobrovice, Doksy, Dolní Bousov, Frýdlant, Hrdlořezy, Klášter Hradiště nad Jizerou, Kosmonosy, Malá Bělá, Mnichovo Hradiště, Mšeno u Jablonce nad Nisou, Mšeno u Mělníka, Nepřevázka, Rumburk, Řepov, Sobotka, Staroměstsko, Strenice, Sukorady a Trenčín. Veleobec vlastní i baráčnickou zotavovnu v Černovicích u Tábora. V. župa Václava Budovce z Budova sídlí v Mladé Boleslavi a byla založena 5. června 1905 v Mnichově Hradišti. První baráčnická obec v Mladé Boleslavi byla povolena c. a k. místodržitelstvím již 17. září 1894 a nesla název „Rybojed“ a později byla přejmenována na „Vlastenecko-dobročinnou obec baráčníků Mladá Boleslav“. Tato první obec měla v době založení 194 členů, a to pouze mužů, ženy v té době ve spolku nebyly. Druhou baráčnickou obcí v Pojizeří bylo Mnichovo Hradiště, založené roku 1896 jako „Vlastenecko-dobročinná sdružená obec baráčníků Mnichovo Hradiště a Veselá“. Tato obec měla velký vliv na založení naší V. župy a stále bez přerušení funguje. 2 Výbor místní obce baráčníků se označuje jako konšelstvo a v jeho čele stojí rychtář. Naší zákupskou rychtářkou je Marie Živnůstková. Tradiční a zajímavé je pojmenování členů a činovníků organizace - konšelstva. Členy po rychtáři jsou místorychtář, syndik, berní, slídilové účtů, dále obvykle švandymistr, vzdělávatel, dráb, ponocný, šafář, gratulanti. Rychtář je nejvyšším představitelem obce, který zastupuje obec na veřejnosti, řídí zasedání a hlasování konšelstva a členů. Místorychtář je nejvyšším po rychtáři a zastupuje jej v jeho nepřítomnosti. Má k ruce pantatínka, který je jeho poradcem a hlídá dodržování správného postupu při zasedáních. Panímaminka dbá o čistotu krojů, stará se o prapor a májku a podává staročeskou poctu, vždy zásadně před zasedáním. Syndik je dle nynější terminologie vlastně jednatelem obce a je spojovacím článkem mezi ostatními župami a státní správou. Připravuje program všech zasedání, vyřizuje veškerou korespondenci, má k dispozici razítko obce a nedostaví-li se rychtář a místorychtář, je oprávněn řídit zasedání. Berní je účetním a pokladníkem obce, je odpovědný za vedení účtu a účetnictví. Slídilem účtu je kontrola berního a je v nynějším slova smyslu předsedou revizní komise. Šafář se stará o veškerý majetek obce a spolu s panímaminkou podává staročeskou poctu. Švandymistr má na starosti přípravu a organizaci všech výchovných, kulturních, zábavních a propagačních akcí v obci. Vzdělávatel dbá na dodržování spolkových regulí, baráčnických zvyklostí a na důstojné a správné zacházení s rychtářským právem. Dráb dbá na důstojný průběh jednání, dohlíží na pořádek nejen při zasedáních, ale i na všech baráčnických akcích. Drába musí každý poslechnout, má právo pokutovat a vybranou částku dávat do „domečku“. Ve slavnostním průvodu jde dráb stranou po státní vlajce a praporu. Ponocný zapálením svíce a troubením na roh zahajuje slavnostní zasedání, stejně jako dráb jde po straně za státní vlajkou a praporem. Gratulanti mají v evidenci veškeré jmeniny, narozeniny a hlavně významná životní jubilea. Gratulují písemně nebo ústně a osobně navštěvují dotyčné sousedy nebo tetičky. Pokud vlastní obec prapor, má praporečníka. Musí to být zdatný soused, neboť nosit prapor vyžaduje fyzickou sílu. Prapor se nosí kolmo a praporečník je povinen udržovat jej v čistotě. Důležitou osobou je i kronikář, jenž vede kroniku a zapisuje do ní veškeré dění v obci. Členové obce se nazývají sousedé a tetičky. Za řádné členy mohou být přijímáni chlapci a děvčata od 14 do 18 let, kteří se nazývají „mladá chasa“. Jednací řečí je čeština. V dnešní době se baráčníci účastní mnoha společenských událostí, spolupracují s ostatními spolky a sdruženími v rámci svých měst a obcí při pořádání kulturních a společenských akcí, jako například Staročeské máje, masopusty, dny dětí, dětské karnevaly, plesy a zábavy, poutě, folklorní festivaly, Tříkrálové sbírky, vítání nových občánků a jiné. A někdy příště si povíme více již o na- ší, zákupské obci. Mgr. Květa Kňobortová, syndik OHLÉDNUTÍ ZA VIII. ZÁKUPSKÝM MASOPUSTEM V sobotu 13. února proběhl v Zákupech již VIII. ZÁKUPSKÝ MASOPUST. Za účasti 20 stánkařů se začali na náměs- tí scházet lidé a někteří si vyzvedávali v Eduard Held muzeu jednoduché, ale pestré převleky, které pro poslední ročníky masopustu ušila Ivana Urbanová. Ta držela v rukou i režii průvodu a scének. Role „Masopusta“ se ujal p. Miloš Pacholík a zdatně mu sekundovali místní občané v převlecích za fantraskní a pohádkové postavy a postavičky. Nezklamal ani starosta p. Ing. Radek Lípa, který se podílel na vydávání a zapojení aparatury, stolů, zajištění WC Toi a nakonec i jako účinkující v masopustní taškařici. Kde jinde než v Zákupech můžete vidět starostu v pyžamu a v posteli? Díky zapůjčce od p. Pavla Pelána nebyli diváci ochuzeni o bubeníka, maškaru s koněm a doktora s ambulantním kufříkem. Musíme zde také ocenit Zákupáky, kteří věnovali čas a péči výrobě převleků a masek pro sebe a své děti. Co může být lepšího, než den masopustu prožít na vlastní kůži, v převleku, zařádit si, pobavit se a ještě pobavit jiné lidi! Ško- 3 da jen, že takových lidí u nás není víc. Navíc nám přálo počasí, hudba p. Pavla Kouby hrála jako o život, takže si myslím, že se nám letošní masopust vydařil. Do Eduard Held muzea přijel na masopust dokonce zájezd seniorů až z Hradce Králové, z nichž ti zdatnější si nakonec prošli i cestu s průvodem. Závěrem nutno pochválit i technické služby, protože v pondělí ráno již bylo celé náměstí uklizeno. Mgr. Květa Kňobortová, KULTURA ZÁKUPY z.s. CO MOŽNÁ NEVÍTE O ZÁKUPECH ZAKLÁDÁ SE NOVÁ SKLÁDKA ? Když jsme vyrazili na procházku do Podlesí, upoutala nás nově vznikající skládka za zámeckým parkem. Je to neuvěřitelné, že se najdou lidé, kteří zde zastaví auto a vyhodí odpadky a nepotřebné věci a prostě odjedou. Přitom město rozmístilo na veřejných místech kontejnery na tříděný odpad a navíc kdokoliv z našich občanů může každé pondělí a středu v 13 až 17 hodin a každou poslední sobotu v měsíci od 8 do 12 hodin odevzdat ve sběrném dvoře velkobjemový odpad jako staré sedačky a nábytek, textil a i nebezpečný odpad jako jsou ledničky, televize, zářivky, barvy, akumulátorové baterie a znečistěné obaly od olejů. Bohužel je pro některé občany z nepochopitelných důvodů pohodlnější vyvážet své odpadky jinam a dokonce třeba do přírody (již zmíněné Podlesí nebo cesta za koupalištěm), i když mají kratší cestu do sběrného dvora! PLATBY ZA PRÁVNÍ SLUŽBY Jednou z položek městského rozpočtu jsou i výdaje za právní služby, na které vydává ročně město více něž stotisíc korun. K výdajům za právníka dochází čas- to vinou špatně sepsaných smluv, vinou nedostatečných podkladů pro vypracování projektů a někdy i vinou dlouholetých sporů, vlekoucích se částo i po dobu několika volebních období. Kdo na tom vydělá a kdo nese odpovědnost? Odpověď na tuto otázku ponechám čtenářům. Je s podivem, že některé kauzy se vyřešily relativně rychle. Mám na mysli kauzu „Horolezecká stěna“ a „Zhotovení projektu na rekonstrukci multifunkčního objektu čp. 521 v Nových Zákupech“, kdy město přišlo o statisíce korun vinou nezodpovědných osob. Jiné kauzy se pravděpodobně povlečou další roky. Je to spor o vypovězení smlouvy o pořádání burzy v roce 2015 a ušlý zisk, který si nárokuje zakladatel burzy Veteran Car Club v České Lípě. Ráda bych se zmínila též o kauze, která se vleče od roku 2007, tedy již devátý rok. Jedná se o spor města s rodinou Špindlerových, kteří provozovali do té doby jedinou restauraci, kde se výborně vařilo a vždy byla plná spokojených lidí. Leč „úspěch se neodpouští“. V roce 2007 rozhodla rada města dům s restaurací prodat, což následně schválilo zastupitelstvo. Dnes je zde pusto a prázdno. Bývalí nájemníci požadují od města náhradů výdajů za tehdy nutné stavební úpravy k provozování pohostinské činnosti a následně došlo k soudnímu sporu. V minulém roce soud rozhodl o náhradě škody rodině Špindlerových, město se však odvolalo. Spor pokračuje dál, ale kdo nakonec zvítězí? Podle mého úsudku to jsou právníci. Do dnešní doby zaplatilo město za právní a konzultační služby v této kauze již více než 170 000 Kč. Pokud odvolací soud město prohraje, zaplatíme z našich daní další náklady na advokáta vítězné strany. Nebylo by lépe nedělat chyby, zlepšit přípravu a kontrolu projektů a peníze tak investovat účelněji? Ve prospěch nás všech? A pokud chyby vzniknou, tak za ně nést odpovědnost. Ing. Helena Rydygrová 4 OPATOVICKÝ POKLAD NALEZEN Zdeněk Miřejovský: podoba opatovického kláštera z roku 1380 Při čtení Starých pověstí českých od Aloise Jiráska vždy podněcovala mou obrazotvornost pověst o pokladu opatovického kláštera. Nejen proto, že jsem po celé mládí bydlel poblíž a přes Opatovice nad Labem jsem často jezdil za kamarády, ale hlavně představa, že tu stával velký klášter s tajemným osudem, po kterém prakticky nezůstala ani stopa. O vánočních svátcích se mi dostala do rukou bohužel neprodejná útlá brožurka, kterou napsal Vlastislav Kracík a vydal v létě 2012 KPHOP (Klub přátel historie Opatovic a Pohřebačky). V této práci formátu A5 je na 80 stránkách vcelku vyčerpávajícím způsobem popsána historie zdejšího kláštera včetně informace o „opatovickém pokladu“. O založení kláštera mužského řádu sv. Benedikta v Opatovicích nad Labem hovoří originál zakládající listiny rozměru 36 x 24cm, jenž je uložen v Hornorakouském zemském archivu v Linci pod číslem 1. Podle ní byl klášter založen v roce 1073, což je ale nepravděpodobné, protože listina je bohužel pozdější falzum z poloviny dvanáctého století. Z jiných listin je nejpravděpodobnější doba prvotního založení kláštera (se slovanskou liturgií?) okolo roku 1086 a opětovně byl založen před rokem 1107 (už latinská liturgie?). Prvním známým opatem byl Ondřej, který zemřel právě v roce 1107. V roce 1149 posílili komunitu benediktini z Hradiště u Olomouce, odkud je vyhnal olomoucký biskup Jindřich Zdík. Přinesli s sebou knihy („Anály hradišťské“) a i nějaký majetek. V roce 1163 nově zasvětil biskup Daniel románský klášterní kostel sv. Vavřin- ci, přítomen byl král Vladislav II. Předtím zde byla kaple Panny Marie - slavný deskový obraz Křešovské Madony v Polsku by mohl pocházet z Opatovic, stejně jako dřevěná plastika Panny Marie Opatovské, kterou dnes uchovávají v Osicích nad Labem. Klášterní areál se rozkládal v rameni řeky Labe a byl chráněm z pevniny vykopaným příkopem. V gotice měl již obrannou zeď. Vlastní kostel měl délku 45m a šířku přes tři lodi 25m. V průčelí stály dvě věže. Význam kláštera potvrdilo i zdejší uložení ostatků markraběte moravského Vladislava, syna krále Přemysla Otakara I. Klášter platil králi z výnosu svých pozemků a vesnic berni 200 kop pražských grošů, čímž se řadil mezi středně bohaté kláštery. Za pověstí o klášterním pokladu, kterou ještě zveličil Alois Jirásek ve Starých pověstech českých, stojí Václav Hájek z Libočan. Je pravdou, že klidná doba Karla IV. klášterům přála a pozornosti a darů se dočkali benediktini i od královny vdovy Alžběty Rejčky, která žila v nedalekém věnném městě Hradci Králové. Ryksa Elžbieta, jak znělo v polštině její jméno, se narodila 1. září 1288 v Poznani Rykse Švédské a Přemyslu II. Velkopolskému. Měla být ženou Oty Braniborského, ale ten ještě před svatbou zemřel. Ve dvanácti letech ji roku 1300 provdali za Václava II. Ten ale zemřel 21. června 1305, po narození jejich dcery Anežky. Vdovu, překřtěnou na Alžbětu, provdali roku 1306 za Rudolfa Habsburského, který bohužel zemřel 4. července 1307 na úplavici při obléhání Horažďovic. Bohatými věny (městy Hradcem Králové, Chrudimí , Jaroměří, Poličkou a Vysokým Mýtem od Václava II. a 20 tisíci hřivnami stříbra od Rudolfa) obdarovaná dvojnásobná vdova se uchýlila do Hradce Králové, když ji obě Přemyslovny vypudily z Prahy. Vyčítaly jí spojení s Habsburky, vždyť také její města bránili Rakušané. V roce 1310 podpořila 22letá vdova nového krále Jana Lucemburského a blíže se seznámila s pětatřicetiletým Jindřichem z Lipé, který Lucemburkovy zájmy zastupoval. 26. 10. 1315 byl však Jinřich z popudu Elišky Přemyslovny a Viléma Zajíce z Valdeka zajat a půl roku vězněn na Týřově, po protestech šlechty byl ale propuštěn a stal se moravským zem- ským hejtmanem. Alžběta prodala za 10 tisíc hřiven stříbra Janu Lucembur- skému svá věnná města a v roce 1318 se odstěhovala do Brna za svým Jindřichem. Zde za- ložila roku 1323 ženský cisterciácký klášter se špitálem na Starém Brně, ba- Alžběta Rejčka ziliku Nanebevzetí Panny Marie a roku 1324 farní kostel sv. Vavřince v Brně-Komíně (vzpomínka na opatovického patrona?). Před svým odjezdem z Hradce Králové se však nezapomněla důstojně rozloučit s opatovickým klášterem, jak poznáme dále. Klášter v té době úspěšně prosperoval, patřilo mu 74 vesnic (v severních Čechách například Krupá u Bezdězu, Jizerní Vtelno a Černojedy), probošství ve Vrchlabí, Slezské Středě, domy v Praze a pobíral příjmy z provozování trhů a poplatky z cel na mostech přes toky, které benediktini vlastnili. Tehdy platili poplatek papežské kurii ve výši 500 zlatých, což bylo 15x víc než ostatní kláštery. Celkem činily roční příjmy kláštera 1700 kop grošů, se všemi cly a poplatky asi 2000 kop pražských grošů (Břevnovský klášter měl tehdy příjem asi 1500 kop). V roce 1389 se stal opatem Petr Lazur. Byla to neklidná doba, v roce 1380 postihl české království mor, který zahubil 15% obyvatelstva. Vláda Václava IV. byla slabá a moc přebírali v částech země místní loupeživí šlechtici. V roce 1401 král upsal část své berně z opatovického kláštera ve výši 200 kop grošů Jaroslavu z Opočna za jeho pomoc s vyzbrojováním vojska a jako plat za ochranu – Jaroslav měl klášter ochraňovat. Po jeho smrti zdědil práva a povinnosti ke klášteru synovec Jan Měštecký z Opočna. Ten s Otou z Bergova a svý- 5 dů vypálen husity. Z rozsáhlého majetku opatovického kláštera, rozvráceného husitskými bouřemi, zůstalo životaschopné pouze probošství ve Slezské Středě. Sem se přemístili i přeživší mniši z Opatovic a působili zde až do poloviny 16. století. Koruna a klenoty královny Alžběty Rejčky Kostel bývalého probošství ve Slezské Středě dnes mi ozbrojenci 1. listopadu 1415 klášter přepadl a mučením vymáhal na opatu vydání dlužných 200 kop grošů a zřejmě i klášterní poklad. Opat Petr Lazur nic neprozradil a později na následky mučení zemřel. Místo úkrytu cenností tak nestačil sdělit svému nástupci. Volba nového opata byla již v režii Jana Měšteckého, který klášter zcela ovládl. Za svůj čin obdržel od krále Václava IV. dokonce milost a arcibiskup dosadil na místo opata Jana z Komárova, Měšteckému nakloněného člověka. Nový opat proto zvýšil platbu svému chlebodárci o 100 kop na celkových 300 kop grošů. Císař Zikmund pak zapsal klášteru berni 3000 kop, kterou měli splatit jeho věřitelům Aleši ze Šternberka a Půtovi z Častolovic, z čímž souhlasil i opat Jan. V roce 1421 byl klášter do zákla- Půdorys opatovického kláštera na satelitním snímku V letech 1985 a 1988 ve Slezské Středě, dnes ležící v Polsku, probíhala demolice domů poblíž kostela bývalého proboštství. Poprvé zde nalezli 3771 kusů pražských grošů a o tři roky později 3922 kusů pražských grošů a 38 zlatých flo- KAM ZA KULTUROU – TIPY NA MĚSÍC BŘEZEN ZÁKUPY 24.–28. 3. bude mimořádně o Velikonočních svátcích otevřen od 10 do 15 hodin státní zámek. Počátky prohlídek budou každou hodinu. ČESKÁ LÍPA 5. 3. pořádá Vlastivědný spolek Českolipska zimní vycházku po České Lípě spolu s turisty. Sraz je v 10 hodin v parku na Smetanově nábřeží. Vede Ladislav Smejkal. 7. 3. v pondělí je v 16 hodin shromáždění u bysty Tomáše Garyka Masaryka rénů Jana Lucemburského. Nejvzácnějším objevem byly klenoty a šperky spolu s královskou korunou. Historička Národního muzea v Praze PhDr. Dana Stehlíková, CSc., usoudila z podobnosti znaků s pohřební korunou Rudolfa I. Habsburského (druhého manžela Alžběty Rejčky), že šperky a koruna patří královně Alžbětě Rejčce. Ta přesto, že se nechala pohřbít v brněnské bazilice Nanebevzetí Panny Marie, v závěti odkázala nemovitý majetek a to zřejmě včetně osobních šperků opatovickému klášteru. Nalezený „opatovický poklad“ můžete shlédnout v regionálním muzeu ve Slezské Středě. Nemůžeme však přestat s dobrým koncem – při nálezu pokladu v zemině na skládce se tam seběhlo množství lidí, kteří cennosti rozkradli. Je proto možné, že se další části pokladu někde objeví, byť na aukcích v cizině. Zdeněk Rydygr vrací ve vizionářské komedii. Vstupné 350 Kč. 26. 3. uvádí Jiráskovo divadlo od 15 ho9. 3. ve středu začíná v ambitu českolipdin pohádku Sněhurka a sedm trského Vlastivědného muzea a ga- paslíků. Vstupné 80 Kč. lerie výstava kovářských prací studentů Střední uměleckoprůmy- NOVÝ BOR slové školy a vyšší odborné školy Ve čtvrtek 17. 3. od 18 hodin se uskuv Turnově. Výstava potrvá do 15. 5. teční v Navrátilově síni přednáš2016. ka PhDr. Půdorys opatovické2. 3. začíná opět v českolipském muho kláštera na satelitním snímku zeu vernisáží v Galerii Chodba Vladislava Jindry o novoborvýstava prací Johanna Siegerských rodácích v cyklu Trocha historie nikoho nezabije. ta ze sbírek VMG. 23. 3. uvádí Jiráskovo divadlo od 19 21. 3. od 19 hodin má koncert v Navráhodin Žena za pultem II. – Pult tilově síni koncert vokální skupiosobnosti. Legendární vševěna mladých jazzových hudebnídoucí levicová prodavačka se ků SKETY 6 26. 3. se v Navrátilově síni od 19 hodin uskuteční swingový večer Pavla Větrovce & COMPANY. Vstupné 100 Kč. KRAVAŘE 19. 3. pořádá pobočka VMG v České Lípě – Vísecká rychta „Velikonoce na vísecké rychtě“. Prodej rukodělných prací a občerstvení zajištěno. zvesela do jara). Velikonoční jarmark. ÚŠTĚK 26. 3. se na náměstí pořádají již 16. ročník Úštěckých velikonoc (aneb LINDAVA V pátek 25. 3. (státní svátek!) a v sobotu 26. 3. pořádá Ajeto v Linda- vě po celý den od 9 do 20 hodin Sklářské velikonoce -elk- ROZHOVORY, FOTOGRAFIE A DOPISY ČTENÁŘŮ KOSTEL SV. JANA KŘTITELE V BRENNÉ U ZÁKUP – JAKÁ JE SKUTEČNOST? Pod tímo názvem vyšel v únorových Zákupských rozhledech článek p. Pröllera a Mgr. Panáčka o kostele v Brenné. V první části nás seznámili s historií prací jejich sdružení na kostele, ve druhé vylíčili „zápornou“ činnost P. Wolańského a ve třetí mé „nepravdivé“ informace okolo Brenné. Kromě textu článku s několika si odporujícími a zavádějícími tvrzeními jsem postrádal zmínku o osudu dotací na rok 2015. Jak se píše – cituji z článku:...“ V roce 2014 byla na kostele v Brenné dokončena obnova báně a omítek věže v celkové fakturované výši 667 105 Kč. Kvůli odporu administrátora farnosti k dalšímu pokračování obnovy a záchrany kostela, však nebyla rozšířena obnova kostela v roce 2014 tak, aby bylo možné proinvestovat všechny navržené dotační prostředky. Podle smlouvy o poskytnutí účelové dotace z Dotačního fondu Libereckého kraje (realizace do 31. 7. 2015) jsme předpokládali proinvestování zbývajících prostředků (112 895 Kč) v roce 2015 při obnově okenic zvonového patra v rámci obnovy omítek horní části věže, s tím, že dovyúčtování bude předloženo na krajský úřad ihned po proinvestování zbylé částky na jaře 2015. V závěrečné zprávě a zá- věrečném vyúčtování dotace z Dotačního fondu Libereckého kraje podané dne 26. 11. 2014 však bylo nesprávně uvedeno, že byla proinvestována celá částka 150 000 Kč. Tomu předcházelo jednání na KÚ v přítomnosti administrátora farnosti (že by P. Wolański vedl spolku ruku při sepisování nesprávného vyúčtování??? - pozn. red.). V roce 2014 bylo tedy z dotace poskytnuté Libereckým krajem proinvestováno 37 105 Kč. Zbývající prostředky byly převedeny v účetnictví spolku do roku 2015 jako pasivum, tedy částka k doproinvestování na kostele v Brenné v rámci dotace v roce 2015. Po zjištění, že zbylou částku 112 895 Kč, vzhledem k podání závěrečné zprávy k dotaci za rok 2014, již není možné proinvestovat v roce 2015 (i přesto, že dle dotační smlouvy byl termínem k profinancování finančních prostředků 21. 7. 2015) spolek podal ke dni 20. 5. 2015 krajskému úřadu opravnou závěrečnou zprávu a došlo k navrácení nevyužité části dotace ve výši 112 895 Kč na účet krajského úřadu dne 21. 5. 2015...“, tak autoři článku zapomněli připsat celkem podstatnou věc, a to že na základě jejich opravného vyúčtování, kvalifikovaného Libereckým krajem jako porušení rozpočtové kázně ve smyslu zákona č. 218/2000Sb., kraj pozastavil již přislíbenou dotaci Brenné na rok 2015 a požádal finanční úřad o kontrolu hospodaření sdružení s již udělenými dotacemi. Nastala řetězová reakce - na základě nařízené kontroly kraje pozastavilo přislíbené dotace i ministerstvo a nakonec MěÚ Zákupy (přetiskl jsem doslovné vyjádření Libereckého kraje a ministerstva kultury v ZR č.6/2015 a ZR č.7/2015, aby si čtenáři mohli udělat svůj názor). Kostel v Brenné tak přišel za rok 2015 o až 900 tisíc korun, protože Finanční úřad Libereckého kraje nestihl do konce roku pro zaneprázdnění s kontrolami akcí ROPu severovýchod tuto kontrolu uzavřít. Nad farností, aniž by dotace paradoxně prošly jejím účtem a neviděla z nich ani korunu!, přesto stále visí hrozba vrácení až 750 tisíc korun od MK ČR a Libereckého kraje za rok 2014, a to jen na základě plné moci, kterou P. Wolański udělil spolku. Z těchto dotací spolek Drobné památky severních Čech už ale utratil za práce na Brenné toho roku 667 105 Kč, jak uvádí výše. Doufejme, že kontrolu finanční úřad tento rok zvládne, aby případné letošní dotace mohly být čerpány. Je jen veliká škoda, že vloni nešly čerpat a tudíž firmy, které vzešly z nových výběrových řízení organizovaných P. Wolańským 7 a diecézí nemohly v roce 2015 na opravu fasády kostela a novovýrobu velkých dřevěných oken ani sáhnout. Kdyby se vloni dotace mohly využít, letos se již mohlo pracovat na vnitřku kostela. Nikdo včetně mne nezpochybňuje úsilí desítek obyčejných lidí zapsaného spolku Drobné památky severních Čech, kteří za dvanáct let své činnosti opravili přes 230 drobných sakrálních památek, vlastní kapli sv. Valentina v Novém Šidlově, kterou zachránili z trosek před úplným zánikem, pomáhali s opravou kostelů v Drchlavě, Bořejově, Stvolínkách, Pavlovicích, Kruhu, Kvítkově, TIP NA VÝLET AJETO NOVÝ BOR – RESTAURACE, SKLÁRNA, GALERIE A MUZEUM Pokud k vám na návštěvu zavítá někdo z vnitrozemí, určitě jej potěšíte pozváním do restaurace Ajeto v Novém Boru, která je spojena s výhledem na sklářskou pec s pracujícími umělci. Nebo se tam dá strávit třeba i oslava narozenin. Příjemná obsluha vám nabídne výběr z menu sestaveného pro všechny návštěvnické kategorie – od dětí po do- SLOVO NAKONEC Strach ze selhání a chudoby, zklamání z polistopadového vývoje, odtrženost politiků od voličů, ideová vyprázdněnost veřejného života a stagnující životní úroveň trápí českou společnost již dlou- Holanech, Konojedech a pomáhají s obnovou gotického kostela ve Volyni u Výsluní v Krušných horách. Sám mám za sebou opravu kapličky sv. Jiří v Zákupech s přispěním dvou místních firem a opravu čelní stěny fasády, výměnu oken, obnovu secesních komínů a výměnu okapů historické budovy čp. 247 na náměstí Svobody v Zákupech, takže je mi známo papírování, povolování a financování okolo památek. Ale jak říká Jan Werich ve své známé filmové písničce – „ Ten dělá to a ten zas tohle a všichni dohromady uděláme moc..“ – když desítky dobrovolníků spolku Drobné památky spělé, od obyčejných strávníků po vegetariány. Při konzumaci můžete sledovat zručnou práci přítomných sklářů, kdy na vás i přes sklo, oddělující návštěvníky od pracovního prostoru, dýchá žár z otevřené pece. Sklárnu s restaurací založil v roce 1991 Petr Novotný s Liborem Fafalou a zahrnuje huť, galerii, sklářskou restauraci s klubem, konferenční místnost a designová studia s ubytováním. Uměleckým ředitelem há léta, s latentní či otevřenou xenofobií zápasíme již od dob Hilsnerovy aféry. Jsou to témata, která byla masmédii i politiky dlouhodobě opomíjena a jen čekala na to, až se jich někdo ujme... Politicky se angažovat, založit spolek, na- severních Čech ve svém volném čase konají brigády, opravují zadarmo památky, dávají dary z vlastní kapsy nebo shánějí peníze od sponzorů, tak zase jiní členové spolku Drobné památky severních Čech zodpovídají za správné vyúčtování získaných dotací ve shodě se zákonem. Není pak v souvislosti s výše uvedeným textem trochu farizejské závěrečné konstatování obou autorů v jejich článku: ...“ Věříme, že kostel sv. Jana Křtitele v Brenné, stavba slavného barokního stavitele Václava Špačka, nezačne opět chátrat a upadat v zapomnění.“...? Zdeněk Rydygr se stal Bořek Šípek, který letos ale bohužel zemřel. V roce 2003 založil Petr Novotný v Novém Boru i soukromou sklářskou školu. Pokud se vám poštěstí stejně jako nám, zastihnete jej u pece s mladými skláři, kterým vlastním příkladem ukazuje taje sklářského řemesla. Během deseti minut před našima očima vznikl cválající koník s rozevlátou hřívou a ocasem. Pak mistr přišel do restaurace a vedle sedícím Libanoncům vysvětloval anglicky své nové návrhy. Restaurace je otevřena denně do 22 hodin. -zr- psat petici, dostat se do médií, najít podobně smýšlející lidi, něco změnit, něco hezkého vybudovat – to je životní zkušenost, která je velké části české populace nadále z řady příčin cizí. Mnozí lidé to neměli kde odkoukat, neznali nikoho, Zdroj: Vladimír Renčín, nakladatelství Eminent 8 kdo by se k jejich úsilí přidal, autority jejich snahy přehlížely. Pak se nelze divit, žeNAKLADATELSTVÍ toto občanským aktivismem nepolíbené pole začnou s úspěchem orat extremisté. Člověk zakládající facebookovou stránku proti uprchlíkům nejspíš U JELENŮ GRAFICKÉ STUDIO U JELENŮ mob.: 724 024 973 e-mail: [email protected] www.vf-studio.cz necítí jen nenávist, ale také hrdost a pocit úspěchu nad tím, že se mu v životě něco pozitivního daří a jeho hlas je slyšen. Montér naslouchající na náměstí projevu českého xenofoba a mladý • nabídka pro firmy – návrhy katalogů, plakátů, letáků, inzerátů, vizitek, popř. jiných reklamních tiskovin • skenování, následné retuše, barevné korekce a fotomontáže • kompletní předtisková příprava veškerých tiskovin muslim na kázání radikálního klerika v belgickém ghettu spolu mají společného víc, než by si byli ochotni připustit. Částečně oprávněnou a upřímně prožívanou frustraci z osobní situace i ze stavu společnosti , omezené možnosti zapojení se do veřejného života, touhu po radikální změně. A především otevřenost naslouchat komukoliv, kdo bude na oplátku naslouchat jim, či to alespoň předstírat. Projevit takové pochopení a zájem je výzvou pro současné politiky, novináře a obecně elity. Jinak se toho ujmou jiní – a s velmi nehezkými výsledky. Matouš Hrdina Celý článek pod názvem Češi, Facebook, nenávist jste si mohli přečíst v Lidových novinách 16. 1. 2016 • • • • originální ilustrace notační sazba příprava jazykových mutací poradenství či pomoc při komunikaci s tiskárnou • archivace všech u nás vytvořených zakázek Omluva: Redakce byla upozorněna na chybu v článku o Lasvicích – učitel se jmenoval Werner a byl otcem obou v článku zmíněných bratrů Wernerů. Omlouváme se Ing. Kňobortovi za chybný přepis jeho podkladů. Archeologickému oddělení českoliského muzea se také omlouvám za chybnou informaci v článku v listopadových ZR – ukončení průzkumu kostela Panny Marie v předzámčí státního zámku přikázalo ve skutečnosti nadřízené oddělení Národního památkového ústavu. Zdeněk Rydygr Vážení občané, obdrželi jste třetí letošní číslo Zákupských rozhledů, nezávislého měsíčníku, který vydáváme v zapsaném spolku Kultura Zákupy ve spolupráci s Eduard Held muzeem a místními i přespolními občany. Těší nás váš zájem a děkujeme za ohlasy, které nás motivují do další práce. Připomínáme, že si náš měsíčník můžete zakoupit v Zákupech v Eduard Held muzeu, prodejně potravin p. Václava na sídlišti a v prodejně Prima v Borské ulici. V Nových Zákupech ve vietnamské prodejně potravin „Saigon“, v Kamenici v místní prodejně potravin, v České Lípě v Reynkově knihkupectví v Moskevské ulici a v Knihkupectví a galerii Šeps v Novém Boru. Vaše redakce Redakce: Ing. Zdeněk Rydygr (-zr-), tel.: 724 265 387, e-mail: [email protected]; Ing. Eliška Kňobortová (-elk-), e-mail: [email protected]; technická grafika Ing. Pavla Rydygrová; jazyková korektura Mgr. Michaela Fridrichová; grafické zpracování a předtisková příprava: VF-STUDIO, Třeboňská 250/1, 140 00 Praha 4 Vytiskla: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA MEDIÁLNÍ GRAFIKY A POLYGRAFIE v Rumburku dne 26. 2. 2016 v nákladu 200 ks
Podobné dokumenty
Článek [Full article]
Spolu s Trixagus elateroides tvoří dvojici nejčetněji zastoupených druhů v zimovištích v kůře u pat
listnatých stromů (Mertlik & Leseigneur 2007: 49). Osidluje území od nejnižších poloh až do zóny
...
stojí za to vidět!
v letech 1873-75 podle projektu Stanisława Hebanowskiego, jako opoziční divadlo k německému divadlu. Odtud nápis „Národ sobě”, který byl umístěn
na fasádě v roce 1929. Nápis byl předtím na zadní
st...
Náhled knihy - Czech Art Of Glass
the infinite possibilities of the play of light, “Brussels 1958” undoubtedly served as a springboard for not only Czech artists but the
Monarchistický zpravodaj
viděl Boží syn. Ale jeho příběh se až nápadně podobá
příběhu Ježíše Krista. Byl odsouzen intrikány a zákoníky sahendrinu – koncilu. Kristus byl ukřižován světskou mocí Říma, Jan byl upálen světskou...
pec pod sněžkou
život ve středních Krkonoších. Příprava expozice
začala již před několika lety, kdy Krkonošské muzeum zadalo restaurování dvou nejstarších obrazů
z morzinské obrazárny. Dosud nikdy nevystavená
plát...