Několik dat Vnitřní struktura Výboru regionů Práce

Několik
dat
1992: Maastrichtská smlouva
Vedoucí představitelé EU se rozhodují vytvořit
Výbor regionů (VR) jako poradní shromáždění,
které regionům a městům poskytne hlas v rozhodovacím procesu EU a bude sloužit jako přímé
spojení mezi Bruselem a občany. Maastrichtská
smlouva Evropské komisi a Radě ministrů stanoví povinnost
konzultovat Výbor regionů v klíčových oblastech regionálního zájmu. Členové VR mají být nominováni vládami členských států na čtyřleté funkční období. V březnu 1994 se v
Bruselu koná první plenární zasedání Výboru.
oprávnění posiluje politickou úlohu VR tím, že mu umožňuje jednat v rámci EU efektivněji ve prospěch místních
a regionálních orgánů. Lisabonská smlouva dále ukládá
Evropskému parlamentu povinnost konzultovat Výbor a prodlužuje funkční období členů VR ze čtyř na pět let. Lisabonská smlouva také rozšiřuje pravomoci VR – na seznam oblastí
politik, v jejichž rámci musí být VR konzultován, dodává například civilní ochranu a změnu klimatu.
Vnitřní
struktura
Výboru regionů
Předseda
Předseda řídí práci Výboru, předsedá
plenárním zasedáním a je oficiálním
představitelem VR. Jeho funkční
období trvá 30 měsíců.
1995: rozšíření EU
Paní Mercedes Bresso, členka regionální rady Piemontu, byla zvolena do
funkce předsedkyně v únoru 2010.
Po přistoupení Rakouska, Finska a Švédska se počet členů VR
zvyšuje ze 189 na 222.
První místopředseda
1997: Amsterodamská smlouva
Rozšiřuje rozsah pravomoci VR, takže nyní pokrývá přibližně
dvě třetiny legislativních návrhů EU. Smlouva také umožňuje,
aby byl Výbor konzultován Evropským parlamentem.
2001: Niceská smlouva
Zdůrazňuje demokratickou legitimitu VR tím, že vyžaduje, aby
jeho členové byli voleni nebo byli politicky odpovědní volenému regionálnímu nebo místnímu shromáždění. Stanoví
také maximální počet jeho členů, a to na 350.
2002 – 2003: Konvent o budoucnosti EU
Členové VR se účastní Konventu, který zodpovídá za návrh
ústavy EU. Text výslovně uznává roli a pravomoci místních
a regionálních samospráv. Také dává Výboru regionů právo
vznést u Soudního dvora Evropských společenství námitky
proti právním předpisům EU, které nejsou v souladu se
zásadou subsidiarity.
Květen 2004: rozšíření EU
Po přistoupení deseti nových členských států se počet členů
VR zvyšuje z 222 na 317.
Leden 2007: rozšíření EU
Po přistoupení Bulharska a Rumunska stoupá počet členů VR
z 317 na 344.
Prosinec 2009: Lisabonská smlouva
Lisabonská smlouva potvrzuje právo Výboru regionů podat
žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie za účelem zachování jeho výsadních práv a zásady subsidiarity. Toto nové
První místopředseda je plenárním zasedáním volen také
na 30 měsíců a jeho úkolem je zastupovat předsedu v jeho
nepřítomnosti.
Pan Ramón Luis Valcárcel Siso, předseda vlády autonomní
oblasti Murcie, byl zvolen do funkce prvního místopředsedy
v únoru 2010.
Předsednictvo
Předsednictvo je řídícím orgánem VR. Skládá se z 60 členů: předsedy, prvního místopředsedy, 27 místopředsedů (po jednom z
každého členského státu), čtyř předsedů politických skupin VR
a 27 ostatních členů, což mu umožňuje odrážet národní a politickou vyváženost. Předsednictvo se zpravidla schází sedmkrát
ročně, formuluje politický program VR a uděluje pokyny administrativě Výboru k uplatňování svých rozhodnutí.
Plenární shromáždění
344 členů VR se schází na plenárním zasedání v Bruselu pětkrát
ročně, aby diskutovali o stanoviscích, zprávách a usneseních a
přijímali je. Evropští komisaři a představitelé předsednictví EU
jsou často zváni na plenární zasedání, aby diskutovali o otázkách, na kterých mají regiony a města zvláštní zájem.
Komise VR
Strukturu činnosti VR představuje šest komisí, které se specializují na následující oblasti: politiku územní soudržnosti; hospodářskou a sociální politiku; přírodní zdroje; životní prostředí,
změnu klimatu a energetiku; kulturu, vzdělávání a výzkum;
občanství, správu, institucionální a vnější záležitosti. Členové
připravují návrhy stanovisek a pořádají konference a semináře,
které se zaměřují na oblasti jejich kompetencí. Každá komise má
přibližně 100 členů a je jí nápomocen sekretariát.
Komise pro finanční a administrativní záležitosti
(CAFA)
Tato komise, jež má osm členů, radí předsednictvu v administrativních a finančních otázkách.
Politické skupiny
Ve Výboru regionů jsou čtyři politické skupiny: Evropská lidová
strana (ELS), Strana evropských socialistů (SES), Aliance liberálů
a demokratů pro Evropu (ALDE) a Evropská aliance (EA). Někteří
členové působí jako nezávislí. Členové každé politické skupiny
se scházejí před významnými zasedáními, aby zaujali společný
postoj. Předseda VR, první místopředseda a předsedové politických skupin se také scházejí před každým plenárním zasedáním
a jinými důležitými schůzemi, aby dosáhli politické shody v klíčových otázkách.
Národní delegace
Ve VR také působí 27 národních delegací. Členové se před plenárními zasedáními a jinými událostmi scházejí ve svých národních delegacích, aby diskutovali o společném postoji.
Generální tajemník
Generální tajemník je jmenován předsednictvem na dobu pěti
let. Pan Gerhard Stahl, který je německé národnosti, byl do této
funkce zvolen v dubnu 2004 a jeho mandát byl v dubnu 2009
obnoven. Generální tajemník nesmí jako vedoucí administrativy
VR zastávat politický mandát. Odpovídá za provádění rozhodnutí předsednictva a plynulý chod administrativy VR.
Generální sekretariát
Generální sekretariát sestává ze čtyř ředitelství: ředitelství pro
administrativu; pro poradní práce; pro registraci, právní služby
a pomoc členům a pro komunikaci, tisk a protokol. Rozpočtové
oddělení, osobní oddělení, oddělení pro práci komisí a oddělení pro interinstitucionální vztahy jsou součástí této struktury.
Generální sekretariát také zahrnuje sekretariáty politických
skupin, oddělení interního auditu a oddělení pro prognózy ke
sledování meziodvětvových priorit.
Práce Výboru
regionů
Stanoviska
Evropská komise, Rada ministrů a Evropský parlament konzultují Výbor regionů
při vypracovávání legislativních textů
(směrnic, nařízení atd.), které se týkají
oblastí majících vliv na místní a regionální orgány. Návrhy textů jsou zasílány příslušné komisi VR.
Poté je jmenován zpravodaj, aby vypracoval stanovisko Výboru.
Tento návrh stanoviska musí přijmout odpovědná komise VR,
než se může projednávat na plenárním zasedání. Po přijetí
stanoviska na plenárním zasedání je toto oficiální stanovisko
zasláno všem evropským institucím a zveřejněno v Úředním
věstníku Evropské unie.
Usnesení
Usnesení umožňují Výboru, aby se vyjádřil k důležitým a aktuálním otázkám. Rovněž politické skupiny VR občas vypracovávají
usnesení.
Předběžná stanoviska a zprávy o dopadu
Práce VR nespočívá pouze v tom, že reaguje na legislativní
návrhy, ale na základě zkušeností členů poskytuje také informace pro budoucí rozvoj politiky EU. Předběžná stanoviska
umožňují VR, aby se účastnil rozvoje politiky v rané fázi, a měl
tak na ni větší vliv. Stejně tak může Evropská komise požádat
VR, aby vypracoval zprávu o dopadu. Jak již název napovídá,
tyto zprávy slouží ke zhodnocení dopadu politiky na místní a
regionální úrovni.
Studie a další publikace
VR vydává studie k různým aspektům místního a regionálního
rozměru EU (vzdělávání, doprava, sociální otázky, rozšíření atd.).
Tyto dokumenty jsou vypracovány za pomoci externích odborníků. VR také vydává publikace určené široké veřejnosti i subjektům na místní a regionální úrovni, jejichž cílem je vysvětlit jeho
činnost a nastínit současný politický vývoj.
Akce
VR jako „místo setkávání regionů a měst“ pořádá ve spolupráci s
místními a regionálními partnery a dalšími institucemi EU konference, semináře a výstavy. Během OPEN DAYS – Evropského
týdne regionů a měst přivítá VR každý rok ve svém sídle tisíce
návštěvníků, kteří se účastní živých diskusí nebo hledají partnery pro spolupráci na společných projektech.
Belgie
3 regiony
3 společenství
10 provincií
589 obcí
Bulharsko
6 plánovacích regionů
28 oblastí (Oblasti)
264 obcí (Obshtini)
3850 obcí a obvodů
Česká republika
14 krajů
6 250 obcí
Dánsko
5 krajů
98 obcí
Estonsko
15 krajů
226 obcí (33 městských a
193 venkovských obcí)
Finsko
18 regionálních rad
1 samosprávná provincie Alandy
(Åland se 16 obcemi)
336 obcí
Francie
26 regionů (22 metropolitních a
4 zámořské regiony)
100 departementů (96
metropolitních a 4 zámořské)
36 781 obcí
Irsko
2 regionální shromáždění
8 krajských samospráv
29 rad hrabství
5 městských rad
80 obcí
Itálie
20 regionů
(15 regionů s normálním
statusem, 5 regionů se zvláštním
statusem)
2 autonomní provincie (Bolzano
a Trento)
104 provincií
14 metropolitních oblastí
8 102 místních samospráv
(comuni)
Kypr
6 administrativních oblastí
33 samosprávných měst
486 obecních rad
Litva
60 obcí
Lotyšsko
5 regionů
9 měst
109 obcí
Lucembursko
3 okresy
12 kantonů
116 obcí
Maďarsko
7 plánovacích statistických
regionů
19 žup
3 152 obcí
(3 128 měst a vesnic, 23 měst se
župními pravomocemi a hlavní
město Budapešť s 23 obvody)
Malta
5 administrativní jednotky
sdružující
místní rady
68 místních rad
16 správní společenství
Německo
16 spolkových zemí
± 12 900 místních samospráv
(301 okresů, měst se statusem
okresu, měst, obcí)
Nizozemsko
12 provincií
430 obcí
Spojené království
4 země (Anglie, Severní Irsko,
Skotsko, Wales)
Polsko
16 vojvodství
314 okresů (powiatů)
± 2 500 městských a venkovských
obcí (gmin)
64 obcí se statusem powiatu
Město Varšava se zvláštním
statusem
Anglie
9 regionů (včetně Velkého
Londýna)
34 hrabství
46 centrálních rad
308 okresních úřadů (239
nemetropolitních okresních rad,
36 metropolitních obvodů,
32 londýnských obvodů a City
of London)
Portugalsko
2 autonomní regiony (Azory a
Madeira)
18 okresů
308 obcí
4 260 farností
2 metropolitní oblasti (Lisabon
a Porto)
Rakousko
9 spolkových zemí
99 okresů (z toho 15 měst)
2357 obcí
Rumunsko
8 rozvojových regionů
41 žup (judete) včetně hlavního
města Bukurešti
103 okresů (municipii),
217 měst (orase)
2 861 venkovských obcí (comune)
Řecko
7 decentralizované správní
orgány
13 samosprávné regiony
325 venkovských obcí
Severní Irsko
26 centrálních rad
Skotsko
32 centrálních rad
Wales
22 centrálních rad
Španělsko
17 autonomních oblastí
2 autonomní města (Ceuta
a Melilla)
50 provincií
8 114 obcí
Švédsko
2 samosprávné regiony (Skåne a
Västra Götaland)
18 regionálních rad
290 obcí
Působnost
Výboru regionů
Evropská komise a Rada ministrů
musí konzultovat Výbor regionů v
klíčových oblastech regionálního
zájmu, kterými jsou hospodářská a
sociální soudržnost, veřejné zdraví,
politika zaměstnanosti, odborná
příprava, životní prostředí, vzdělávání a mládež, transevropské
sítě infrastruktury, doprava a kultura, civilní ochrana, změna
klimatu, energetika a služby obecného zájmu, jako jsou poštovní a telekomunikační služby. Tyto oblasti představují více než
dvě třetiny tvorby právních předpisů EU. VR je konzultován také
Evropským parlamentem a může vydávat stanoviska z vlastní iniciativy, která mu umožňují začlenit do programu EU otázky, které
jsou v zájmu místních a regionálních samospráv.
Rozdělení křesel podle národních delegací
Členské státy Počet členů
Francie, Itálie, Německo a Spojené království 24
Polsko a Španělsko
21
Rumunsko 15
Belgie, Bulharsko, Česká republika, Maďarsko, Nizozemsko,
Portugalsko, Rakousko, Řecko a Švédsko 12
Dánsko, Finsko, Irsko, Litva a Slovensko 9
Estonsko, Lotyšsko a Slovinsko 7
Kypr a Lucembursko 6
Malta 5
Údaje jsou platné k 01.01.2011
Slovensko
8 samosprávných krajů
79 okresních úřadů
2 891 obcí
CDR-660/2011/CS
Struktura místních
a regionálních
správních orgánů v
členských státech
Slovinsko
58 decentralizovaných státních
administrativních celků
193 obcí (občin) z toho
11 městských obcí
Výbor regionů
Jacques Delors Building
Rue Belliard 101
B-1040 Brussels
Tel. (32-2) 282 22 11
Fax (32-2) 282 23 25
www.cor.europa.eu
Výbor regionů
na první pohled