Vznik Aktivních záloh

Vznik Aktivních záloh
Pro On War | On Peace napsal Martin říjen 2010
1. tanková rota Aktivních záloh během výcviku na Libavé (2010); Foto podpraporčice Helena Suralová, army.cz
M
yšlenka
takzvaných
dobrovolných
vojenských
cvičení vznikla díky zájmu
některých
občanských
sdružení či dalších skupin jednotlivců s určitým
vojenským zaměřením (zejména kluby
vojenské historie, kluby vojáků v záloze,
branné kluby, veteránské organizace atd.).
Bylo to v době, kdy již na běžná vojenská
cvičení nebyli vojáci v záloze povoláváni z důvodu odporu velké části veřejnosti a tenčících
se finančních prostředků ministerstva obrany.
Tehdejší územní (dříve okresní) vojenské
správy neměly s povoláváním vojáků v záloze v
90. letech 20. století příliš dobrou zkušenost velké množství „záložáků“ povolaných (povinně) na cvičení, se mu snažilo vyhnout, ať již
On War | On Peace, říjen 2010 s pomocí zaměstnavatele, „náhlých nemocí“,
či kvůli „krizové finanční situaci“ v rodině atd.
Myšlenka dobrovolných cvičení spočívala v
tom, že by byli povoláváni na cvičení pouze ti
vojáci v záloze (vojáci, kteří absolvovali základní vojenskou službu, případně bývalí vojáci
z povolání), kteří by chtěli cvičit dobrovolně a
se zájmem. Jednalo se o zlom v chápání oblasti
vojenských cvičení pro vojáky v záloze. Tito
lidé se hlásili na vojenské cvičení dobrovolně a
dožadovali se výcviku, což byla pro vojenské
správy tehdy víceméně nevídaná věc. Po několika jednáních, která proběhla mezi zástupci
Armády České republiky (AČR) a zástupci občanských organizací, vydal v roce 1999 tehdejší Náčelník Generálního štábu generál Jiří
1 Šedivý rozkaz k povolání těchto dobrovolníků
na první dobrovolná vojenská cvičení. Dobrovolníci byli povoláváni ve skupinách podle
příslušných vojenských odborností – buď do
těch, které získali během své základní vojenské služby (ZVS), nebo v rámci přecvičení na
vojenskou odbornost, o kterou měli zájem.
Jednalo se o desítky aktivně cvičících dobrovolníků, kteří však ještě netvořili ucelené jednotky a vždy na každém cvičení (u různých
útvarů, podle jejich zájmu či možností AČR)
byli určováni na potřebné funkce po dobu
cvičení.
Historicky první dobrovolné cvičení tak absolvovali dobrovolníci (sdružení většinou kolem
Vojenského muzea na demarkační linii Rokycany a dalších organizací) u vojenského útvaru
ve Strašicích v září 1999. I přes počáteční pochybnosti a nedůvěru vojenských orgánů ve
funkčnost tohoto systému povolávání, výsledky nakonec předčily očekávání. Dobrovolníci nastupovali na cvičení řádně a v určené
termíny a k obsahu cvičení přistupovali velmi
aktivně a iniciativně. Tito dobrovolníci tak dali
i základ k pozdějšímu vzniku přímo stálých a
ucelených jednotek Aktivních záloh.
Jedním z útvarů, cvičících tyto dobrovolníky
byla tehdy také 1. výcviková a mobilizační
základna územní obrany v Litoměřicích. Ta
cvičila všechny odbornosti strážních jednotek
až do jejího pozdějšího zrušení v prosinci 2003.
Během podzimu 2000 se zde ze cvičících dobrovolníků začala formovat 1. pěší rota dobrovolníků, jejíž jádro tvořilo 34 příslušníků 1. pěší
čety a průzkumného družstva. Následně ale
byla bohužel zrušena.
***
P
o těchto prvních zkušenostech se na
přelomu tisíciletí při jednáních generála Šedivého se zástupci dobrovolníků, především Jiřím Kuncem,
Františkem Kochem a Václavem Marhoulem,
Vznik Aktivních záloh zrodila myšlenka vytvořit z dobrovolníků ucelené jednotky v záloze s tím, že v rámci těchto
jednotek budou mít jejich příslušníci již stálé
tabulkové zařazení. Tyto jednotky pak měly
být cvičeny pro plnění úkolů ve spolupráci s
ostatními jednotkami AČR a svou připravenost
si zvyšovat formou pravidelných cvičení. Stavělo se na příkladu z minulosti a tradic naší
armády a v tomto duchu byl následně přijat i
název jednotek: „Aktivní zálohy dobrovolné“
(AZD).
Nakonec byla experimentálně u 22. mechanizovaného praporu ve Strašicích zformována 1. mechanizovaná rota. Velením byl oficiálně pověřen tehdy nadporučík Marhoul, nicméně rotu fakticky řídilo velení útvaru. Nebylo lehké toto rozhodnutí prosadit, protože existovala jak různá legislativní omezení
(jaký bude status těchto vojáků, apod.), tak i
stále přetrvávající nedůvěra některých vysokých vojenských představitelů ve funkčnost
modelu záloh armády. Nakonec byla experimentálně u 22. mechanizovaného praporu ve
Strašicích zformována 1. mechanizovaná rota.
Velením byl oficiálně pověřen tehdy nadporučík Marhoul, nicméně rotu fakticky řídilo velení útvaru. Jednalo se o jednotku složenou
plně z dobrovolníků, spolupracujících s Vojenským muzeem na demarkační linii Rokycany, z
klubu CI-5 a Klubu vojenské techniky Brdy.
Každý příslušník jednotky měl již své stálé
funkční zařazení, na kterém se zdokonaloval
během cvičení ve své odbornosti a plnil zadané úkoly v rámci poslání jednotky, která tak
existovala dále, i po cvičení.
První cvičení této mechanizované roty proběhlo 6.–10. listopadu 2000 ve Vojenském
výcvikovém prostoru (VVP) Boletice. Na ná2 sledném slavnostním nástupu ke Dni veteránů
11. listopadu 2000 na Vítkově v Praze, který
byl symbolicky zahájen v 11 hodin a 11 minut
a byl spojen se slavnostní přísahou jednotky,
obdržela tato 1. mechanizovaná rota od Československé obce legionářské čestný název
„Československých legií“. To bylo i oficiálním
potvrzením navázání na vojenské tradice čs.
legií z let 1914-1920, které byly tehdy tvořeny
rovněž dobrovolníky.
V srpnu 2002, zasáhly Českou republiku katastrofální povodně. Do pomoci při likvidaci následků povodní se zapojily nejprve živelně a následně již organizovaně v rámci operace „OBNOVA“ i stovky dobrovolníků AZD ‐ a to jak ti z již vzniklých jednotek, tak i ti, kteří se vojenských cvičení účastnili dosud individuálně. klíčových problémů a byly připraveny podklady k potřebné novelizaci branného zákona.
V návaznosti na toto shromáždění vznikla také
dále z 1. čety už zmíněné 1. mechanizované
roty AZD ke dni 19. července 2002 u 22. mechanizovaného praporu 1. tanková rota AZD a
následně se začala formovat i 2. mechanizovaná rota AZD.
Tehdy, v srpnu 2002, zasáhly Českou republiku
katastrofální povodně. Do pomoci při likvidaci
následků povodní se, mimo útvary AČR, zapojily nejprve živelně a následně již organizovaně
v rámci operace „OBNOVA“ i stovky dobrovolníků AZD - a to jak ti z již vzniklých jednotek,
tak i ti, kteří se vojenských cvičení účastnili
dosud individuálně (dobrovolná vojenská cvičení). Při této příležitosti se prokázalo, že příslušníci AZ jsou schopni často při záchranných
pracích plnit stejné úkoly jako profesionální
jednotky. Mnohdy byli na místě i dříve, přestože byli oficiálně aktivováni s povoláním na
„mimořádné cvičení“ až v průběhu zásahu.
Ve dnech, kdy se necvičilo, probíhala především na úrovni velitelského sboru organizační
příprava. Příslušníci jednotky se v době mimo
vojenská cvičení věnovali (tak jako i dnes v AZ)
běžně svým civilním povoláním. Skupinka příslušníků jednotky se účastnila, nejprve víceméně na „vlastní pěst“, později na vyžádání,
přípravy několika kontingentů AČR do zahraničních misí na Balkáně – při cvičeních působila jako nepřátelské síly. To obohacovalo
přípravu příslušníků AZ a bylo pozitivně hodnoceno vedením daných kontingentů.
Zákon 128/2002 Sb., novelizující zákony týkající se branné povinnosti, částečně podpořil
vznik jednotek AZD. U 22. mechanizovaného
praporu ve Strašicích vznikl 1. mechanizovaný
prapor AZD, složený z 1. a 2. mechanizované a
1. tankové roty AZD. Při jeho prvním slavnostním nástupu 30. listopadu 2002, který byl
spojen s rozloučením s tehdejším Náčelníkem
Generálního štábu AČR arm. gen. Jiřím
Šedivým odcházejícím z činné služby do zálohy, dostala tanková rota od Československé
obce legionářské rovněž čestný název „Československých legií“.
Dalším takovým mezníkem při rozvoji a uzákonění jednotek Aktivních záloh bylo setkání
nejvyšších představitelů Armády České republiky a příslušníků 1. mechanizované roty AZD
se zástupci různých vojensko-historických
klubů, politiků, občanských a zájmových sdružení 6. dubna 2002 ve vojenském zařízení
Měřín. Zde byla společně projednána řada
Již v říjnu 2000 vznikla kromě zmiňovaných
mechanizovaných jednotek na návrh náčelníka
Vojenské zpravodajské služby i tzv. Rota Z. Na
intenzivní dvoutýdenní cvičení bylo tehdy povoláno prvních 44 bývalých příslušníků průzkumných jednotek, kteří dali základ vzniku
této speciální jednotky AZD. Jednotka absolvovala výsadkovou, odbornou a taktickou
On War | On Peace, říjen 2010 3 přípravu ukončenou dvěma seskoky padákem
a třídenním cvičením k ověření získaných znalostí. Její výcvik i nadále probíhal stranou
běžné koncepce výcviku jednotek AZD, v rámci
standardu 6. speciální brigády (následně 601.
skupiny speciálních sil).
Vedle těchto vzniklých jednotek existovali i
jednotlivci v záloze, kteří se účastnili vojenských cvičení u různých jednotek samostatně
(např. zmíněná cvičení v rámci 1. výcvikové a
mobilizační základny v Litoměřicích, která
cvičila „záložáky“ až do prosince 2003). To již
existovala, kromě dalších fyzických či právních
subjektů, i organizace snažící se sdružit vojáky
v aktivní záloze, která vznikla na základě dohody s Ministerstvem obrany. Šlo o Asociace
záložních brigád (AZB), která se snažila prosadit myšlenku vzniku dalších stálých jednotek
Aktivní zálohy po vzoru americké Národní
gardy, britské Home Guard. AZB na základě
doporučení tehdejšího NGŠ generála Šedivého
se stala následně i součástí Svazu vojáků z
povolání AČR.
AZB usilovala při jednáních s AČR o vznik ucelené koncepce existence a výcviku Aktivní zálohy dobrovolné. V rámci jednotlivých krajů
měla i své zmocněnce, kteří začali jednat s
příslušnými Krajskými vojenskými velitelstvími
(KVV). Mimochodem, tato organizace tehdy
nezískala tak masivní podporu z řad příslušníků AZ, jak se původně při jejím vzniku očekávalo. Sehrála však důležitou roli při přípravě,
propagaci, plánování výcviku a především návrhu legislativních změn ve prospěch AZ
(tehdy ještě název AZD). V dalších letech se
AZB organizačně také podílela s Generálním
štábem i na organizaci tiskových konferencí,
Dětských dnů, IDETů a dalších akcí k propagaci
a podpoře náboru do jednotek AZ.
***
Vznik Aktivních záloh V
roce 2003, v rámci reformy AČR (viz
níže - regionální konference o „novém
směřování ADZ“), došlo bohužel také
ke zrušení 2. mechanizované brigády a tím i k
rozpuštění mechanizovaného praporu AZD u
22. mechanizovaného praporu. Způsobilo to
vlnu frustrace, protože rozpuštění jednotky
bez možnosti přemístění k jinému útvaru ve
stejné podobě, mnozí příslušníci chápali jako
křivdu. V roce 2003 se AZB významně podílela
na organizaci regionálních konferencí k problematice AZD. Bylo mnoho těch, kteří následně ukončili své smlouvy o zařazení do AZD
a již se je pro dobrovolnou službu v AČR nepodařilo nikdy dále získat. Zachována zůstala
pouze 1. tanková rota AZD „Československých
legií“, která se stala součástí 73. smíšeného
mechanizovaného praporu (později transformovaného na 73. tankový prapor) v Přáslavicích, kam se také přesunula.
V návaznosti na dřívější zkušenosti s dobrovolnými cvičeními, s poznatky z výcviku mechanizovaných rot AZD a navazováním na tradice dobrovolnosti z historických tradic AČR,
se objevila koncepce vzniku dalších jednotek
Aktivních záloh dobrovolných. Při vzniku
těchto jednotek, organizaci náboru dobrovolníků a vysvětlování koncepce pomáhali v rámci
jednotlivých krajů i zmocněnci AZB. Velení
armády rozhodlo o vzniku nových jednotek
AZD ve formě strážních rot ke dni 1. ledna
2004. Koncem roku 2003, proběhlo v rámci
jednotlivých krajů (pod gescí Krajských vojenských velitelství, KVV) první setkání se zájemci
o budoucí dobrovolnou službu v těchto jednotkách. Probíhalo vytipování vhodných osob
na velitelské funkce, zajišťování organizačních
záležitostí a výstrojních náležitostí pro budoucí
jednotky, které měly být organizačně zařazeny
právě pod Krajská vojenská velitelství. Při jednání s příslušnými KVV spolupracovali i zmínění krajští zmocněnci AZB, kteří v průběhu
procesu - i v kancelářích, které jim byly v budovách daných KVV poskytnuty - absolvovali
4 ve svém volném čase množství pohovorů s
potenciálními zájemci o službu v AZ. Zároveň
se na tomto procesu podílela i mobilizační
oddělení.
majetku občanů a s ochranou životního prostředí. Hlavní část jejich přípravy měla být,
podle záměru z února 2004, zaměřena na taktickou a střeleckou přípravu. Doplňkově ještě
rozšířenou o ženijní přípravu, Ochranu proti
zbraním hromadného ničení (OPZHN), spojovací přípravu, logistickou přípravu, mobilizační
přípravu, zdravotní přípravu a přípravu ke geografickému a hydrometeorologickému zaměření. Ve většině případů se však zamýšlené
procentuální rozdělení příprav nenaplňovalo.
V rámci jednotlivých krajských vojenských
velitelství tak skutečně od 1. ledna 2004
vzniklo nových 14 strážních (později pěších)
rot AZD. Roty byly tvořeny výhradně vojáky v
aktivní záloze dobrovolné (včetně velitelů
těchto rot, kteří byli také vojáky v aktivní záloze). Tito vojáci podepsali s příslušnou
Územní vojenskou správou (ÚVS) dohodu o
Během následujících čtyř měsíců existence rot
zařazení do aktivní zálohy jako dobrovolný
AZD bylo zjištěno, že se do těchto jednotek
závazek o udržování vojenské odbornosti.
přihlásili v několika případech i jedinci s ne
Tento závazek se podepisoval tehdy na dobu
zrovna čistou minulostí. Na základě tohoto
2-5 let. Příslušníkem se mohl stát každý občan
zjištění (po impulzu KVV Hradec Králové) bylo
ČR po základní vojenské službě (či předchozí
zahájeno dodatečné šetření a prověřování
činné službě VZP), který splňoval zdravotní
příslušníků AZD Vojenským obranným zpravokritéria (potvrzeno pídajstvím. Předložení výsemně příslušným obvodpisu z rejstříku trestů se
ním lékařem a vstupní
stalo nadále jednou z dalBěhem následujících čtyř měsíců zdravotní prohlídkou v
ších standardních podmíexistence rot AZD bylo zjištěno, že rámci jednotlivých KVV),
nek pro přijetí do AZD,
se do těchto jednotek přihlásili v ve věku 18-60 let, trestně
později AZ.
několika případech i jedinci s ne a morálně bezúhonný
zrovna čistou minulostí. Velitelé rot podléhali
(musel doložit výpisem z
přímo velitelům (později
rejstříku trestů), se kterým
ředitelům) krajských vopříslušné KVV podepsalo
jenských velitelství, od kterých přijímali i úkoly
prostřednictvím ÚVS zmiňovaný závazek.
výcviku. Tyto jednotky AZ měly charakter
Uchazeči mohli být KVV i bez udání důvodu
strážních rot a jejich tabulkový stav byl stanoodmítnuti, například kvůli morálnímu pokřiven na 150 osob (všech odborností v rotě). I
vení žadatele.
přes počáteční snahu o rychlé zvyšování počtu
dobrovolníků se nepodařilo za celou dobu
Tyto strážní roty byly od počátku předurčeny
existence rot jejich stav zcela naplnit. Naplnězejména ke střežení objektů důležitých pro
nost se lišila kraj od kraje - od cca 90 procent
obranu státu v krizových situacích a k teritoriaž po 20 procent. Do jednotek se hlásili dobální pomoci při krizových situacích nevojenrovolníci zejména z různých klubů vojenské
ského ohrožení (povodně, rozsáhlé lesní pohistorie, branně-sportovních klubů, členů AZB
žáry, průmyslové havárie s rozsáhlým chemica různých spolků vojáků v záloze atd. Ne
kým, biologickým a radiačním ohrožením,
všichni splňovali potřebná kritéria pro přijetí,
řešení rozsáhlé migrace cizího obyvatelstva na
proto také ne se všemi mohla být dohoda o
území ČR a podobně). Dále také například pro
službě v AZ podepsána. V roce 2005 také z
úkoly související se zajištěním státních hranic,
označení „Aktivní zálohy dobrovolné“ zmizelo
plnění části úkolů Policie ČR, pro úkoly související se zajištěním bezpečí, zdraví, života a
On War | On Peace, říjen 2010 5 slovo „dobrovolné“ a název se ustálil pouze na
„Aktivní zálohy“ – viz zákon 585/2004 Sb.
se v mnohém odlišovala od toho, co prosazoval plk. Mana.
Každá rota byla číselně označena podle příslušného KVV. Například 13. krajské vojenské
velitelství Hradec Králové tak mělo 131. strážní
rotu Aktivních záloh. Později došlo ke změně,
kdy v rámci příslušných KVV vznikly tabulkově
strážní prapory, do nichž byla vždy daná rota
začleněna jako 1. pěší rota strážního praporu.
Každý takovýto strážní prapor existuje jen v
mobilizačních plánech. Jeho první rotu tedy
vždy tvoří rota AZ, druhá a třetí rota existují
jen na papíře a personálně by byly naplněné
pouze při mobilizaci či branné pohotovosti
státu, to znamená včetně tzv. povinných záloh
(všech vojáků v záloze, kteří podléhají branné
povinnosti - 18-60 let), kromě příslušníků Integrovaného záchranného systému (IZS) a dalších ozbrojených sborů ČR. Každá krajská rota
AZ se tak stala 1. pěší rotou XX1. strážního
praporu, např. 1. pěší rota 131. strážního praporu Hradec Králové. Jak bylo řečeno, tyto
krajské pěší roty AZ spadaly pod velení KVV ve
struktuře Velitelství sil podpory a výcviku,
dislokované ve Staré Boleslavi.
Plk. Slovák se dlouhá léta podílel na výcviku
jednotek AČR, naposledy ve strukturách Ředitelství výcviku a doktrín ve Vyškově. V průběhu roku 2008 také byla funkce koordinátora
jednotek AZ z kanceláře NGŠ přesunuta na jiné
podřízené oddělení GŠ. Od počátku roku 2008
také v této funkci plk. Slováka vystřídal plk. v
zál. Valentín Mišaga.
Ve druhé polovině roku 2004 vznikla v rámci
Kanceláře Náčelníka Generálního štábu pozice
„odborný referent specialista - koordinátor
jednotek AZ“, jehož pracovní náplní se stalo
mimo jiné také koordinování činnosti jednotek
AZ, komunikace s představiteli těchto jednotek, spolupráce s nimi a vytvoření plánů systému přípravy a výcviku. Jako první tuto funkci
zastával plk. v zál. Miroslav Mana. Zasadil se
zahájení práce AČR s jednotkami AZ, položil
základy spolupráce mezi jednotkami AZ a
profesionálními jednotkami a udržoval komunikaci s příslušníky AZ. Tuto funkci koordinátora AZ v Kanceláři Náčelníka GŠ vykonával
plk. Mana, "i přes určitý osobní svéráz", až do
dubna 2007, kdy jeho funkci převzal plk. v zál.
Zdeněk Slovák, který přinesl do rozjetého procesu výcviku jednotek AZ vlastní koncepci. Ta
Vznik Aktivních záloh ***
S
ouběžně s rozbíhajícím se výcvikem a
činností krajských rot AZ vznikly i tradice
těchto jednotek, kdy kromě znaků, jež si
jednotlivé roty samy zvolily (a byly následně ve
spolupráci s KVV schváleny - někdy po změnách, či schvalovacích problémech - i Vojenským historickým ústavem AČR) byly některým
rotám uděleny osobnostmi společenského
života (často hejtmany jednotlivých krajů) i
prapory. Historickým patronem jednotek Aktivních záloh byla zvolena osobnost hrdiny
československého domácího odboje v době 2.
světové války štábního kapitána Václava
Morávka, člena známé odbojové skupiny Tří
králů (Balabán, Mašín, Morávek). Dne 10.
srpna 2004 zřídil rozkazem Náčelník GŠ AČR i
nový rezortní řád – Čestný odznak štábního
kapitána Václava Morávka, který je od té doby
udělován nejen příslušníkům AZ, ale i vojákům
z povolání (VZP) za podíl na výstavbě, organizaci a přípravě jednotek AZ, či výborné plnění
úkolů při výcviku AZ.
Dne 11. září 2004 se konal na kolínském náměstí na počest památky štábního kapitána
Václava Morávka slavnostní nástup jednotek
AZD. Při této příležitosti bylo 76 příslušníků
AZD za předchozí zásluhy vyznamenáno jako
prvních novým vyznamenáním. Dále bylo toto
vyznamenání
uděleno
i
26
dalším
osobnostem, které se na vzniku a organizaci
AZD podílely. Od té doby je toto vyznamenání
6 standardně každoročně udíleno NGŠ vybraným příslušníkům jednotek AZ a VZP.
Vedle již zmíněných 14 krajských pěších rot
existují i dvě jednotky AZ přímo u bojových
útvarů armády. Jedná se o 1. tankovou rotu AZ
„Československých legií“ (velitel kpt. Mojžíš),
která byla zařazena k 73. tankovému praporu
„Hanáckému“ v Přáslavicích u 7. mechanizované brigády (původně 74. smmpr. přeměněný na 73. tpr.) a o „Rotu Z“ (velitel kpt.
Cimburek), která vznikla v rámci 601. skupiny
speciálních sil „Generála Moravce“ v Prostějově. Obě tyto zmíněné roty postupně, v rámci
svého výcvikového programu, zahájily výcvik
podle standardů útvarů, v jejichž strukturách
byly zařazeny. Jejich výcvik tak probíhal stranou koncepce výcviku zmíněných pěších rot
AZ.
Cvičení aktivních záloh; Foto Miroslav Šindelář, army.cz
U tankové roty AZ se jednalo především o
běžné zvládnutí vedení bojové činnosti tankovou technikou a všeho ostatního z toho vyplývajícího. U Roty Z o výsadkářský výcvik a další
odborný výcvik k vedení bojové činnosti dle
standardů výcviku 601. skss.
Zmíněná 1. tanková rota AZ prošla v období
2003-2004 přecvičením a výcvikem jednotlivce
ve Vojenské akademii Vyškov. První cvičení
absolvovala ve VA Vyškov na podzim 2003.
Slavnostního ukončení výcviku, které proběhlo
On War | On Peace, říjen 2010 8. října 2004, se zúčastnilo i velení Armády ČR
v čele s tehdejším NGŠ AČR genpor. Pavlem
Štefkou. Při této příležitosti obdržela rota prapor věnovaný Nadací pozemního vojska AČR,
který byl v zápětí dekorován stuhou Československé obce legionářské.
Dále pak začalo připravovat velení 73. tpr.
koncepci výcviku a s pomocí instruktorů z řad
praporu i výcvik metodicky vedlo. Tanková
rota se tak stala standardizovanou součástí 73.
tankového praporu a prochází přípravou a
výcvikem v jeho sestavě. Také Rota Z pokračovala ve výcviku. Ten byl zaměřen hlavně na
speciální průzkum k získávání strategických
informací v týlu nepřítele. V rámci výcviku
probíhaly seskoky na padáku OVP-80 a slaňování z vrtulníku. Dále šlo o nácvik taktiky přesunu malých jednotek v týlu nepřítele na
různé vzdálenosti, pátrací a pozorovací
schopnosti a procvičování taktiky
boje při kontaktu s nepřítelem.
Do roku 2006 byly krajské pěší roty
- tanková rota „Československých
legií“ a Rota Z - jediné jednotky
Aktivních záloh. Vzhledem k přetrvávající nenaplněnosti pěších rot
(tanková rota a Rota Z s
naplněností
problémy
takřka
neměly) nebyla tehdy vůle velení
armády tyto jednotky dále
rozšiřovat. Díky zájmu některých
příslušníků jednotek však nakonec
došlo k realizaci myšlenky o rozšíření a vzniku
dalších jednotek AZ. Došlo tím i k přílivu části
nových dobrovolníků ve specializovaných
odbornostech, kteří do té doby o službu ve
stávajících jednotkách zájem neměli. Již v
červenci 2005 byla organizačně zahájena
výstavba mechanizované roty AZ u 163.
tankového praporu v Přáslavicích (nakonec to
bylo realizováno až v roce 2007 u 72.
Mechanizovaného praporu). Ještě v roce 2005
byla zahájena organizace pontonové roty a
ženijní mostní roty v Bechyni. Dále vzniklo
7 družstvo psovodů u Veterinární základny
Grabštejn.
V rámci Vojenské policie potom vznikly tři
rámcové prapory AZ teritoriálních sil VP (801.,
802. a 803. prapor AZ ts. VP). Vojenská policie
se rozhodla využít přínosu, který jednotky AZ
nabízely, a začala si budovat svou vlastní zálohu pro případ potřeby. V minulosti si své
zálohy pro případ potřeby Vojenská policie již
tvořila. V letech 2000–2002 i zde probíhala
některá dobrovolná vojenská cvičení. Vzhledem k reorganizaci VP však v roce 2002 byla
tato cvičení přerušena a vznik AZ tak skýtal pro
VP novou možnost přípravy vlastních záloh na
bázi AZ.
pory, v nichž se počítá pouze s personálním
obsazením velitelských a některých dalších
funkcí vojáky v aktivní záloze, kteří projdou
standardním i odborným výcvikem Vojenské
policie. Další funkce v rámci družstev, čet a rot
zůstávají kromě velitelských neobsazeny a
počítá se s jejich doplněním až v případě válečného ohrožení vybranými povolanými povinnými zálohami. Zájem Vojenské policie se
tak týkal především důstojníků a praporčíků,
kteří již v minulosti měli zkušenosti s prací v
bezpečnostních a ozbrojených složkách, a
splňují požadovaná kriteria. Vojenská policie si
provedla vlastní výběr uchazečů a nabídla zařazení na místa AZ VP zejména těm, kteří byli v
evidenci VP z minulosti a těm kteří daná kriteria splňovali.
Jelikož se jednotky Vojenské policie účastní i
zahraničních vojenských
Tehdejší
situace
v
misí a plní specifické
krajských pěších rotách úkoly, bylo logické, že
Tehdejší situace v některých snaha o změnu výcviku a
například v případě vákrajských pěších rotách ‐ snaha o jeho zatraktivnění - tak
lečného stavu by měly
změnu výcviku a jeho zatraktivnění měla za následek odchod
rovněž ztráty. Bez možněkterých příslušníků z
– tak měla za následek odchod nosti doplňování kvalitní
pěších rot do nově
některých příslušníků z rot do nově zálohou by tak nemohly v
vznikajících jednotek AZ
vznikajících jednotek AZ VP. takovémto případě své
VP.
Ať
již
kvůli
úkoly v plné šíři plnit. Naslibovanému odbornému
víc v rámci tzv. povinných
výcviku, velitelským funkcím a mezilidským
záloh neexistoval systém výcviku v odbornosti
vztahům v rámci některých rot. Tyto nové
Vojenské policie. Jedinou možnou zálohou tak
jednotky AZ VP brzy prošly avizovaným
do té doby byli bývalí příslušníci VP, kteří
výcvikem v rámci standardů Vojenské policie
odešli do zálohy, případně příslušníci jiných
ve Vyškově a od podzimu přímo u jednotlivých
ozbrojených sborů, kteří již ukončili svoji
útvarů VP, kde se zapojily do jejich činnosti a
aktivní službu a byli vzati zpět do vojenské
plánu přípravy. Bohužel u některých pěších rot
evidence a ve většině případů předurčeni pro
měl odchod zájemců do jednotek AZ u VP za
potřeby VP v případě mobilizace či za vynásledek až skoro rozpad velitelského sboru.
hlášení branné pohotovosti státu.
Ten se musel znovu sestavovat, což ovlivnilo
Právě tomuto neutěšenému stavu v oblasti
záloh Vojenské policie měl pomoci vznik zmíněných tří rámcových praporů Aktivní zálohy
Vojenské policie k 1. říjnu 2005 na teritoriálních velitelstvích v Táboře, ve Staré Boleslavi a
v Olomouci. Výcvik zahájili příslušníci těchto
praporů v roce 2006. Jedná se o rámcové praVznik Aktivních záloh plynulost plnění plánu výcviku roty.
První tři běhy výcviku příslušníků AZ VP proběhly na Odborné škole Vojenské policie ve
Vyškově. V rámci těchto cvičení absolvovali
příslušníci AZ VP výcvik dle standardu výcviku
VP. Po následném splnění zkoušek z požadovaných teoretických a praktických zkušeností v
8 květnu 2007 se tito dobrovolníci stali příslušníky VP. Úspěšné zvládnutí zkoušek bylo jednou z podmínek pro další setrvání v jednotkách AZ VP, protože jejich výcvik, vzhledem ke
specifickým úkolům VP, klade na příslušníky
specifické požadavky.
***
N
a základě zpětné vazby příslušníků AZ
a vyhodnocení zkušeností s výcvikem
1. takové roty AZ a Roty Z přímo u
vojenských útvarů, vydal tehdejší NGŠ arm.
gen. Štefka 18. června 2006 směrnici k dalšímu
rozvoji jednotek AZ. Tím byl umožněn rozvoj
vojenských odborností u příslušníků AZ podle
jejich vojenské odbornosti z dřívější služby,
nebo podle jejich zájmu. Objevila se myšlenka
vzniku dalších jednotek AZ přímo u některých
útvarů AČR, která byla poprvé na veřejnosti
prezentována generálem Štefkou v červnu
2006 na tzv. „Hvězdicovém pochodu Tří králů“
ve Vyškově. Předpokládalo se, že tyto jednotky
nebudou mít hned velikost roty, ale pouze
čety, v některých případech jen skupin či družstev. První návrh plánu počítal s vytvořením
jednotek k 1. lednu 2007. Nakonec byl však
pro různé organizační průtahy posunut tento
termín na 1. července 2007.
Mimo již existujících 14 pěších rot AZ u jednotlivých KVV v ČR, tankové roty v Přáslavicích, Roty Z v Prostějově, tří rámcových praporů AZ u Vojenské policie, pontonové roty,
ženijní mostní roty v Bechyni a družstva psovodů v Grabštejně tak měl být organizačně
zahájen vznik těchto jednotek:
•
tří mechanizovaných čet (z toho dvě mechanizované čety v rámci 4. Brigády rychlého nasazení u 41. Mechanizovaného
praporu v Žatci a 42. Mechanizovaného
On War | On Peace, říjen 2010 •
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
praporu v Táboře a jedna mechanizovaná
četa v rámci 7. Mechanizované brigády u
72. Mechanizovaného praporu v Přáslavicích)
jedna výsadková mechanizovaná četa v
rámci 43. Mechanizovaného praporu v
Chrudimi
jedna minometná četa v Hranicích
jedna palebná četa 152 mm ShKH v Jincích
jedna protiletadlová raketová četa ve
Strakonicích
šest záchranných čet (u záchranných praporů v Kutné Hoře, Jindřichově Hradci, Bučovicích, Olomouci, Rakovníku a Hlučíně)
jedna četa zemních strojů v Bechyni
jedna četa chemické ochrany v Liberci
jedna spojovací četa v Lipníku
jedna průzkumná četa u102. průzkumného praporu v Prostějově
jedna četa elektronického boje v Opavě
jedna hydrometeorologická skupina v
Praze
jedna geografická skupina v Olomouci
jedna skupina analýzy terénu v Táboře
jedna četa předsunuté podpory v Pardubicích
jeden tým řízení přesunů ve Staré Boleslavi
jedno družstvo vojenské historie ve VHÚ
Praha a VTM Lešany.
Celkově bylo plánováno, že při plné obsazenosti všech jednotek AZ, tj. výše uvedených a
všech již dříve vzniklých, by Aktivní zálohy
měly mít přibližně tři tisíce příslušníků.
Nicméně tento záměr byl ke konci roku 2007
splněn asi z 37 procent. Řada dalších záměrů
zůstávala pouze na papíře jak kvůli malému
zájmu příslušníků AZ o službu u některých
druhů zbraní, tak především kvůli nenaplněnosti stavu sboru Aktivních záloh.
9 Ocenění příslušníků AZ; Foto kpt. Marcela Jandová, army.cz
Kvůli různým problémům (zdravotní prohlídky
ve vojenských nemocnicích, velmi slabá propagace AZ na veřejnosti, vysoké nároky na
počáteční přípravu – nutné absolvování několikatýdenního základního kurzu ve Vyškově
atd.), i přes příliv nových zájemců stav AZ nijak
rapidně nevzrůstal. Kvůli nevyřešení některých
základních otázek kolem problematiky služby v
AZ (zejména ve vztahu k zaměstnavatelům
příslušníků AZ při jejich uvolňování na cvičení)
a přístupu některých složek armády, pokračoval odliv dobrovolníků. Ti ukončovali své závazky s armádou často i před vypršením původně smluveného závazku. Další odliv příslušníků AZ z pěších rot nastal po vzniku nových jednotek AZ přímo u jednotlivých útvarů.
Byla tak sice konečně dána možnost těm příslušníkům AZ, kterým například nestačil výcvik
v rámci pěších rot, se realizovat. Mělo to
ovšem negativní dopad pro krajské pěší roty.
Ke zmíněnému datu 1. července 2007 tak
vznikly jako první z uvedených jednotek hlavně
jednotky AZ u mechanizovaných praporů –
jeden při 4. Brigádě rychlého nasazení, druhý
při 7. Mechanizované brigádě v rámci 72. Mechanizovaného praporu v Přáslavicích a průzkumná četa AZ u 102. Průzkumného praporu
v Prostějově. Bylo to dáno jak velkým zájmem
příslušníků AZ o službu u těchto útvarů, tak i
vstřícností a přístupu velitelů útvarů, kteří
Vznik Aktivních záloh pochopili nejen přístup příslušníků AZ,
charakter jejich služby, ale i přínos,
který vznik těchto jednotek pro ně
znamenal. Šlo jak o získávání zkušeností od některých odborníků a specialistů AZ, tak především o vytvoření
vlastní kvalitní a kompetentní zálohy
pro případ potřeby. V době válečného
ohrožení, nebo účasti většiny útvaru
na zahraniční misi jde o možnost
rychlého posílení zpětného odřadu v
domovské posádce právě o jednotku
AZ. V době míru pak možnost doplnění útvaru.
V druhé polovině roku 2007 zahájily svou činnost a výcvik i tehdy nově vzniklé jednotky AZ
u bojových útvarů. Jednalo se o dvě mechanizované čety (u 41. mpr. Žatec a u 72. mpr.
Přáslavice) a průzkumnou četu (u 102. pzpr.
Prostějov). Všechny tři zmiňované čety měly
od počátku dobrou personální naplněnost, v
případě mechanizované čety u 41. mpr. Žatec
byla od začátku, díky velkému zájmu, naplněnost sto procentní. Jelikož jde o jednotky o síly
čety je většina tabulkových míst nižších. To
znamenalo problém pro některé zájemce,
jejichž dosavadní hodnost a funkční zařazení v
jiných jednotkách AZ bylo vyšší. Mnohdy to
znamenalo, že v hierarchii „klesli“ – z velitelů
čet se často stali zástupci velitelů čet a velitelé
družstev a velitelé družstev se „posunuli“ na
základní bojové funkce. Pozitivním přístupem
a zájmem o službu u bojového útvaru však
byly tyto problémy většinou překonány.
Již na podzim 2007 se cvičení PATHFINDER v
rámci 4. Brigády rychlého nasazení účastnila v
sestavě 41. mpr. i nově vzniklá mechanizovaná
četa AZ (velitel ppor. Šustek), která tak plnila
úkoly jako ostatní čety praporu, v jejichž sestavě absolvovala i bojové střelby. Od té doby
prochází standardním výcvikem a přípravou v
rámci 41. mpr. stejně jako ostatní čety (VZP)
praporu. Zároveň bylo dorovnáno i materiální
zabezpečení na standard 4. brn, takže četa AZ
10 je schopna plnit úkoly jako ostatní jednotky
praporu. Na jaře 2008 splnila četa i své bojové
střelby na úrovni družstev dle standardů 4. brn
se simulátorem MILES. V roce 2009 byl její
dosavadní standardizovaný pravidelný výcvik
rozšířen i o speciální tělesnou přípravu.
Podobně se situace vyvíjela i u mechanizované
čety AZ při 72. mpr. v Přáslavicích. Průzkumná
četa AZ (velitel por. Purm) u 102. pzpr. v Prostějově absolvovala rovněž na podzim 2007
stmelovací cvičení, spolu s praktickým seznámením činnosti, typů používané výzbroje a
typu výcviku těžké průzkumné roty, do jejíž
sestavy byla začleněna. Následně však byl její
výcvik směřován spíše k lehké průzkumné
rotě.
Po analýze stávajícího stavu, zejména z hlediska personální naplněnosti a zabezpečení efektivnosti výcviku, bylo rozhodnuto o snížení celkového počtu jednotek AZ na výsledný počet 25. Další jednotky AZ u bojových útvarů – již existující tanková rota AZ (velitel kpt. Mojžíš) a
Rota Z (velitel kpt. Cimburek) - pokračovaly ve
standardizovaném výcviku u svých mateřských
útvarů. Za dobu existence obou jednotek došlo k částečné obměně jejích příslušníků. Rota
Z se navíc částečně potýkala s problémem
bezpečnostních prověrek na některých tabulkových funkcích. Dále probíhá i příprava jednotek AZ u tří praporů Vojenské policie. Svůj
výcvik také zahájily ve druhé polovině roku
obě záchranné čety AZ.
***
D
ne 9. ledna 2008 proběhlo jednání
NGŠ genpor. Picka s veliteli operačně
taktických velitelství AČR. Jedním z
On War | On Peace, říjen 2010 bodů tohoto jednání byla i otázka budoucnosti
a perspektivnosti jednotek AZ v rámci AČR a
jejich případná optimalizace. Mnoho z jednotek, jejichž organizační výstavba byla zahájena,
mělo i po půl roce příliš nízkou personální naplněnost, přičemž byl pro jejich výcvik a zabezpečení vázán materiál a další prostředky.
Po analýze stávajícího stavu, zejména z hlediska personální naplněnosti a zabezpečení
efektivnosti výcviku, bylo rozhodnuto o snížení
celkového počtu jednotek AZ na výsledný počet 25. Ze 48 plánovaných jednotek (z nichž
většina neměla ani desetiprocentní naplněnost kvůli nezájmu dobrovolníků o službu v
dané jednotce, nezájmu útvaru o výstavbu
jednotky AZ a tím například následné navýšení
přijímacích kritérií na takovou úroveň, že i
přes velký zájem byly pro drtivou většinu dobrovolníků nesplnitelné) jich bylo v průběhu
roku 2008 23 zrušeno, čímž byl částečně uvolněn i materiál a prostředky rezervované pro
tyto jednotky. Těm příslušníkům AZ, kteří patřili ke zrušeným jednotkám, byla v průběhu
prvního čtvrtletí 2008 nabídnuta možnost
služby u jiné jednotky.
Výsledných (zbylých) 25 jednotek AZ má 2 359
systemizovaných míst. Nadále tedy zůstaly
tyto jednotky:
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Průzkumná četa AZ (při 102. pzpr. Prostějov)
Mechanizovaná četa AZ (při 41. mpr. Žatec)
Mechanizovaná četa AZ (při 72. mpr.
Přáslavice)
tanková rota „Čs. legií“ (při 73. tpr. Přáslavice)
Rota Z (při 601. skss. Prostějov)
14 pěších krajských rot (při Krajských
vojenských velitelstvích)
Záchranná četa AZ (při 154. zpr. Rakovník)
Záchranná četa AZ (při 156. zpr. Olomouc)
Jednotka AZ u Velitelství Vojenské policie
Tábor)
11 •
•
•
Jednotka AZ u Velitelství Vojenské policie
Stará Boleslav)
Jednotka AZ u Velitelství Vojenské policie
Olomouc)
Skupina vojenských kaplanů (při Posádkovém velitelství Praha)
K lednu 2008 měly AZ celkem 1 134 členů.
V roce 2008 měly také pěší roty AZ dokončit
původně nastavený tříletý výcvikový plán přípravy. Protože však jednotlivé pěší roty byly
na různém stupni připravenosti a naplněnosti,
měly i některé problém postupný plán výcviku
zvládat a některé jej nakonec ve skutečnosti
nesplnily. Koordinátor jednotky AZ plk. Slovák
se snažil sjednotit výcvik těchto pěších rot.
Proto byly v březnu a v červnu 2008 organizovány kurzy pro velitele rot a čet k přípravě,
organizaci a provádění bojových střeleb. Ty
měly být v rámci tříletého výcvikového cyklu
součástí naplnění základních výcvikových
plánů. Krajské pěší roty měly úspěšně absolvovat bojové střelby jako nedílnou součást
Vznik Aktivních záloh přípravy a měly ukázat stupeň sladěnosti. Bohužel v několika případech zůstalo pouze u
záměru. Probíhající fluktuace v pěších rotách
(často i na místech velitelů) někdy jednotky
nutí opakovat některé části výcviku. Zároveň
byly na základě zkušeností Sil podpory a výcviku, Společných sil, Ředitelství výcviku a doktrín a samozřejmě Generálního štábu z výcviku
jednotek AZ vypracovány plány pro výcvikový
cyklus 2009-2011. Tyto plány kromě upraveného obsahu cvičení prodlužují i délky a jejich
ambicí je zvýšit kvalitu přípravy velitelského
sboru, specialistů i ostatních příslušníků jednotek AZ. Většina těchto záměrů však zůstává
nenaplněna. Situace v mnoha oblastech výcviku několik let stagnuje.
(Příště více o nedostatcích současného stavu) ***
Upraveno a zveřejněno se souhlasem poručíka v záloze Pavla Kuthany, kterému patří velký dík.
12