Hlavní téma - Houmrovo GVN

Úvodník
Ahoj,
nové číslo Tabu! konečně obsahuje tématiku
hodnou jeho jménu. Sex. Je to každodenní
součást našeho života. Někdy nudná, jindy
vášnivá. Někdy z lásky, jindy kvůli uspokojení.
Někdy jako souznění dvou těl, jindy jako
manipulace. Někdy je to radost, jindy přináší
trápení. Každý z nás sex jinak vnímá, jinak ho
chápe. Ale každého z nás sex láká, protože
nám něco nabízí a učí nás.
Téma sex s sebou nese nespočet otázek. A
jelikož je člověk tvor zvídavý a přitahuje ho
zákaz a neznámo, necháme vás nahlédnout do
pokladnice tajuplné teorie tohoto krásného
sportu.
S únorem také přichází Valentýn (14.2.).
„Svátek lásky a náklonnosti mezi intimními
partnery.“ A i když o tom může spoustu lidí
pochybovat, láska je ta nejkrásnější věc na
světě a sex je tu jen třešničkou na dortu!
Barbora Ulrychová
Obsah:
Stalo se & Bude...
SEX
Historie sexu
Pornografie
Napříč světem
Abeceda
Byl pozdní večer...
Kultura
PPP- Pod Pokličkou Profesorů
Studenti sobě
Jazykulum
Háj-Tek
Sport
Plesk
Výkřiky do tmy
2
3
4
5
6
8
9
11
14
16
18
20
22
24
25
REDAKCE:
Barbora Ulrychová, šéfredaktorka, Babůů
„Sex a láska jsou dvě naprosto odlišné věci.
Láska totiž člověka obalí. Projde každou žilou
jeho těla a zaplní celý mozek jednou bytostí.
Sex je pouze vášeň a hra a uspokojení
základních „zvířecích“ pudů.“
Naďa Haslacherová, redaktorka, Ovečka
„Za mnoho věcí se v dnešním světě platí - už
ani sex není výjimkou. Ale některé zážitky,
vzpomínky, pocity a životní krásy jsou prostě k
nezaplacení.“
Veronika Gryčová, redaktorka, vag
„Sex je jako puzzle. Sejdou-li se dva nehodící se
kousky, zkusíme to a zjistíme, že nám to
nevyšlo. Naopak ty, které k sobě patří,
skládačku doplní. Stejné je to se vztahy, dokud
nenajdeme ten, který padne, nikdy to nebude
úplné.“
Nikola Šarlingrová, redaktorka, Flo
„Je vědecky dokázané, že při sexu se hubne.
Milování tedy může být považováno za sport.
Při čtvrt hodině sexu se průměrně spálí stejný
počet kalorií, jako při půlhodině běhu.“
Patrik Šimr, redaktor, -pšt„Posláním umění bylo odjakživa klást otázky,
provokovat a šokovat. Nějakým způsobem
něco v lidech probouzet, klidně i negativní
emoce. Sex byl, je a vždy bude jedním z
nejlepších zdrojů pro tvorbu umění, která
zvedne lidi ze židle.“
Binh Le Thanh, redaktor, Pin
„"Nikdy neměj sex s holkou, kterou nemáš
rád"
Jakub Písař, grafik
„Ve škole miluj studování, za školou studuj
milování.“
Stalo se
Projektový den
Maturitní ples 8.A
21. prosince jsme měli možnost na pár hodin
vklouznout do kůže vysokoškoláků a zůčastnit
se přednášek, které vedli bývalí studenti GVN.
Z nejrůznějších odvětví, které nám
vysokoškolské studium nabízí, jsme se
dověděli mnoho nového. Za toto skvělé
oživení posledních dnů před vánočními
prázdninami velmi děkujeme vysokoškolákům
a samozřejmě také paní prof. Bartošové, která
nám vše umožnila.
Tradiční ples oslavující blížící se ukončení
osmiletého studia proběhl 21. ledna na Jitce.
V duchu doslova ďábelském (v některých
případech i andělském) se s námi rozloučili
studenti oktávy v čele s jejich třídním
profesorem p. Pokovbou. Jindřichohradecké
KC skoro praskalo ve švech a jistě to nebylo
pouze díky bohaté tombole a povedenému
půlnočnímu překvapení.
Lyžarské kurzy
Jakmile odzvonilo Vánocům a z roku 2010 se
stal rok 2011, bylo na čase se zase spořádaně
usadit do školních lavic a nastartovat mozky.
Některé ročníky však měly to štěstí, že si
mohly ještě užít týden volna - a to na
lyžasrkých kurzech. Započala 1.B, následovala
2.A, poté 5.A a minulý týden celý cyklus lyžáků
okončila 1.C. Sedmého dne jistě každý z chaty
odcházel s vlastními vzpomínkami, pevně
doufáme, že sádry či jiné pohmožděniny mezi
ně nepatřily.
Pololetní vysvědčení
Ať už jako výpis či originál nám byly 31.ledna
slavnostně předány konečné známky za první
pololetí tohoto školního roku. Také se Vám
zdá, že to uběhlo hrozně rychle? U některých
to vypadá opravdu tak, jako by se teprve nyní
probrali. Jiní zase po vyčerpávajícím lednu
plném zkoušení a písemek mrtvě klopýtají po
chodbách. Všechny nás však za pár dní čeká
osvobození v podobě pololetních a ně
navazujících jarních prázdnin.
Bude
4.2.
5.-13.2.
25.2.
28.2.
Pololetní prázdniny
Jarní prázdniny
Maturitní ples 4.B – KC Jitka
Zpívání na schodech – koncert ve škole
Ovečka
Hlavní téma
Zdála se Vám první dva čísla našeho časopisu taková nemastná? Taková trochu o ničem? Taková protiřečící si
s těmi čtyřmi písmeny na hlavní stránce? Chybělo Vám to pravé ‚Tabu‘?
Tak zbystřete, polkněte cokoli, co pijete či papáte, protože hrozí nebezpečí, že Vám zaskočí. Pustili jsme se
poprvé a hned pěkně zhurta do jednoho z největších tabu, které existuje.
V drtivé většině případů se o něm nemluví.
A když už, tak pouze formou nejapných vtipů a
stejně nevhodných poznámek (o nichž se tvrdí, že
jsou výsadou puberťáků, ale buďme upřímní,
dospělým jdou stejně dobře a možná ještě líp!).
Nepsané pravidlo mezilidských konverzací určuje
tři témata, o nichž se nemáme s jinými bavit.
Peníze, politika a sex. A nejošemetnější je věru to
téma poslední.
Ale pročpak se lidé nechtějí bavit o sexu?
Rádi se ohání (s krvavě rudými tvářičkami a
lesklýma očima) větou, že je to přeci intimní
záležitost, tzn. patří do oblasti, která se
nerozebírá. Ale proč si něco nalhávat - sex je
záležitost, o které minimálně jednou uvažoval
každý z nás. A kdo říká, že ne, ten je pěkný lhář!
Každý o něm přemýšlí. Každý si ho představuje.
Každý ho zkoumá. Ale říct o něm něco? Ani ťuk.
S těmi magickými třemi písmeny je totiž
spjato příliš mnoho. Ať už osobní postoj
jednotlivce (orientace, frigidita, úchylky,...) nebo
samotný průběh aktu. Znáte někoho, kdo by Vám
řekl, zda-li preferuje předehru nebo jde raději
‚rovnou na věc‘? Byli byste Vy schopni něco
takového jinému člověku sdělit? Horko-těžko. A
někdy i vůbec.
Sex se zhlečuje – stejně jako všechna
ostatní témata, o kterých se lidé neradi baví. O
sexu se ledatak společně smějí, ale mluvit o něm
neumějí.
My se tomu tedy smějeme, ale fakt je, že
sex je nedílnou součástí života každého z nás. Co
tedy budeme řešit dál?
My se na sex podíváme trochu
s odstupem. Ozkoumáme ho. Rozebereme. Jak?
Vezmeme to pěkně od Adama a
zatouláme se v čase až do let dávných, kdy se sex
bral pouze jako prostředek k zachování rodu.
Nebo ne? Znamenal pro lidi i něco víc?
Uspokojení, jako je tomu dnes?
Je to velké tabu ve všech chvílích a
odvětvích života. Existuje však jedna oblast, je to
dokonce i průmysl (!), při kterém je sex velmi
drahou a prosperující záležistostí. Tento průmysl
všichni známe. Nekteří ho cíleně vyhledáváme. (A
koho zastaví dotaz, zda-li je nám 18+?) O čem je
řeč? O pornografii.
Následně si otevřeme okénko do světa a
z českých ložnic (které jsou nám důvěrně známé)
se podíváme, jak se k sexu staví jiné kultury.
Jakožto pro některé ještě stále tajuplná a
neozkoumaná oblast lidského života by se měl sex
rozebrat také postupně. V dalším článku se na sex
podíváme hezky popořádku a dáme si ho s
abecedou.
A čím toto bádání ukončíme? Vezmeme si
na mušku známou a váženou osobnost české
historie a pěkně bez okolků odhalíme, že ani
suchá, nudná a uspávající náplň hodin literatury
nebyla tak svatá, jak se zdá. „Byl pozdní večer,
první máj...“
Za redakci Tabu!, která se odvážila psát o sexu,
Ovečka
Hlavní téma
Pojďme se podívat, jaké „vychytávky“ lidé v dávných dobách používali a jak jsem je zdokonalili my...
Historie sexu
KONDOMY:
1220 př.n.l., Egypt- kondom chránil muže
před infekcemi a nemocemi
100,
Franciena
nástěnné
malbě
v Combarelles najdeme nejstarší zmínku o
použití kondomu
1500- Gabrielle Fallopius
prosazovala při sexu
používání
prostěradel
jako
ochranu
před
syfilisem
(dalšími
materiály byl papír, kůže
nebo střeva)
1640nejstarší
dochovaný
kondom
nalezneme v Rakousku (u
něj i latinsky psaný
návod k použití)
1844- díky vynálezu
vulkaniza-ce
kaučuku
(přeměna
kaučuku
z pevného na elastický
mate-riál) se mohli začít
kondomy
masově vyrábět
1930- tekutý latex nahradil pryž
VIBRÁTORY:
1900- vyrobeny první vibrátory (od roku 1868
byl vibrátor používaný v lékařské praxi jako
prostředek pro léčení hysterie- projevy
nemoci se tlumily masáží pochvy)
1920- vibrátory byly staženy z°kamenných
obchodů, protože pohoršovali společnost (v
katalozích se ale daly stále objednat)
LUBRIKANTY:
800 př.n.l., Řecko- olivový olej byl používán
jako lubrikant a sexuální pomůcka
1900- moderní lubrikanty byly používány
v lékařství, kvůli nepřijemným pocitům během
procedur
To málo, co o historii sexu víme je, že lidé
v antice, i ve středověku, brali sex jako
každodenní věc, která neměla znamenat
nějaký závazek. Staří Slované souložili často a
rádi. Pokud shledali svou ženu při svatební
noci pannou, zapudili ji se slovy: “Kdybys byla
stála za něco, byli by tě muži
milovali a ty bys byla jistě si
vybrala někoho, kdo by tě
zbavil
panenství.” Píše ve své kronice
al-Mas’údí (arabský kupec,
díky kterému máme o
sexuálním životě Slovanů
hodně informací). Při sexu
dokonce Slované používali
drogy a pořádaly se sexuální
rituály. Utrum těmto hrátkách
udělala až církev. Pokud
pomineme tyto extrémy, ženy
Slovanů byly naprosto věrné a
v okolním světě měly velice
dobrou pověst.
V některých
společnostech
dokonce muži své ženy nabízeli svým hostům.
Nepřijetí bylo bráno jako urážka. Tento jev
můžeme nazvat pohostinnou prostitucí.
Prostituce, nejstarší řemeslo světa, bylo
nejdříve
velice
považované
řemeslo.
Existovala dokonce i výcviková centra pro
budoucí prostitutky. Nedělaly se rozdíly,
společnice byly totiž ze všech vrstev, od
bohatých až po spodinu. Postupem času,
konečným faktorem bylo křesťanství, se
prostituce začala propadat. Až toto řemeslo
spadlo na dno společnosti.
Co myslíte vy? Jak je v dnešním světě chápána
prostitutka,
společnice,
kurtizána?
Je
zavrhována nebo je naše společnost už tak
zvrhlá, že je mezi sebe přijímá?
Babůů
Hlavní téma
Když dnes použiji tento pojem, většině z nás se vybaví spíše zneužívání v souvislosti s pornografií. Ať
už je praktikována na internetu, nebo jsou kvůli ní unášeny děti. Hned potom by nás napadl nějaký
„zoufalec“, co sedí doma na gauči s rukou v klíně a sleduje porno. Málokdo z nás ale ví, jak to vlastně
všechno začalo.
Pornografie
Pojem pornografie, jak ho známe dnes
byl poprvé použit v 19.století. Objevuje se
v roce 1857 v anglickém Zákoně o obscénních
publikacích. Ovšem ještě starší je dochované
užití tohoto slova z antické doby - v textu
Hostující mudrci (Depnosofistai) od Athenáia,
kde slovo pornographoi označovalo muže
píšícího o prostitutkách. Jedná se tedy o nové
slovo "oděné do starobylého hávu". Důvod
proč se objevil tento pojem byl velice
jednoduchý, byla to reakce na jakýsi kulturní
šok, který zažila Evropa, potom co se při
vykopávkách v Pompejích našlo nepřeberné
množství erotických památek. Potom už to šlo
ráz na ráz. Byl vynalezen fotoaparát, rotačka
(tisk ve velkém množství, zejména noviny a
časopisy), později kamera a už se tento boom
rozjížděl ve velkém.
Věděli jste, že...?
... mezi erotikou a samotnou pornografií jsou
hranice do značné míry subjektivní?
... v minulosti byla jako "pornografická"
pronásledována celá řada dnes klasických
uměleckých děl: Odysseus Jamese Joyce,
Lolita Vladimira Nabobova
... na ročním obratu světové pornografie 4,9
až 60 miliard amerických dolarů, mají zhruba
55% podíl Spojené státy americké?
... za nekorunovaného krále české pornografie
je považován Robert Rosenberg a královnu
Silvia Saint?
S právními postoji k pornografii je to
složitější. Většina z jejích forem je legalizovaná
a tedy dostupná v novinových stáncích, na
televizních kanálech, obchodech a hlavně
internetu, kde je velice složité hlídat přístup
mladistvých. Ovšem ty radikálnější formy
(obsahující násilí nebo zoofilii) jsou nelegální.
Dětská
pornografie
je
samozřejmě
protizákonná.
Něco málo ze slangu užívaného v pornografii:
BBW - big beautiful woman, silnější ženy
BIB(cam) - boys in bedroom, nelegální dětská
pornografie, nebo její legální napodobenina.
BJ - blow job, felace (stimulace mužského údu
ústy či jazykem)
Gangbang - více mužů souloží hromadně s
jednou ženou
zdroj: www.wikipedie.cz
vag
Hlavní téma
V každé zemi je to jinak. Jiné zvyky, jiné věkové hranice… Některé jsou nepochopitelné, až nám z toho
jde hlava kolem, jinde podobné jako u nás. Tento článek není pouze o průběhu samotného aktu
v různých státech, ale upozorňuje i na rituály, které ho provázejí. Vezměme to hned od Íránu, kde, jak
se zdá, je sex největším Tabu!
Napříč světem
Írán
Írán je muslimská země, proto veškeré
informace o sexu jsou nepřípustné. Ženy
mohou být provdány už v devíti letech a do
manželství vstupují naprosto nepřipraveny.
Mladí Íránci přímo lační po jakékoliv zmínce o
sexu, a někteří si myslí, že sex před svatbou
nemusí být vůbec nic špatného a nečistého.
Ale i zázraky se dějí a Íránská vláda musela
udělat ústupek. Začala tolerovat zákon, který
umožňuje
snoubencům
navštěvovat
„Přípravný kurz“, kde získají všechny potřebné
informace o tom, co je čeká.
Brazílie
Na chvíli přeletíme do jiné země a tou je
Brazílie. V této zemi rozhodně sex tabu není!
Vyskytují se tam speciální hotely, ve kterých
se po nocích schází milenci a oddávají se
erotickým hrátkám. Pohlavní styk je tu
povolen od už od 14 let. Brazilci rozhodně
nemají nouzi o pěkné Brazilky. Brazilským
kráskám záleží na tom, aby měly sexy
přitažlivá těla. Udržet krok s módou je pro ně
otázka života a smrti. Každá lpí natolik na své
kráse, že je ochotna podstoupit několik
plastických operací. Podle záznamů je největší
zájem o silikonové implantáty ňader či
modeláž hýždí.
Spojené Státy Americké
Narůstající počet sítí restaurací s rychlým
občerstvením má na některé Američany
neblahý vliv v oblasti obezity. Ten se projevuje
i v posteli při intimních chvilkách s partnerem.
Misionářská poloha jim může činit tak trochu
problémy. Ale i při sexu se hubne! Z
vědeckých výsledků vyplývá, že při průměrné
délce pohlavního styku 12 - 15 minut se spálí
až 400 kalorií, tedy zhruba stejně jako při
půlhodině běhání. Podivuhodný zákon o sexu
má ve své ústavě Minnesota. Muži mají po
požití česneku či cibule zakázáno se milovat se
ženami. Ve Washingtonu by se zase měli lidé
milovat pouze v ložnici a výhradně jenom
v misionářské poloze!
Polynésie
Spojení dvou milenců manželským svazkem
provází velmi zvláštní rituál. To co se považuje
za „svatbu“ je schůzka otců snoubenců, kteří
společně vypijí jakýsi nápoj, vymění si lichotky
a růžové mušle. Po této ceremonii se může
Nevěsta nastěhovat k ženichovi a začít spolu
žít. Typickým symbolem Polynéských ostrovů
jsou květinové věnce, které ženy nosí jako
podprsenku. Fakt, že je na nich vidět úplně
všechno nikoho nepohoršuje. Do problému by
vás však mohla dostat nezahalená kolena. Je
absolutně zakázané je na veřejnosti
vystavovat.
Čína
Jak je známo, čínská populace láme přední
příčky v počtu obyvatel na celé planetě.
Možná
neměli
tu
možnost
využít
antikoncepčních prostředků, možná jsou
Číňané sexuálně nejaktivnější… Čína je natolik
zalidněná, že se porodnost pečlivě kontroluje.
Manželský pár může mít pouze jedno dítě,
když toto pravidlo poruší, mohou být tvrdě
potrestáni. Pokud žena podruhé otěhotní,
může jí být nařízen potrat. Mnoho žen se po
prvním porodu raději nechá sterilizovat, aby
tak zabránily případným problémům. Co je
další pohromou? Postavení žen vůči mužům.
Když už se pár rozhodne pořídit dítě, přejí si
chlapce. Někteří muži pevně trvají na tom, aby
jim žena dala syna, pokračovatele rodu.
Hlavní téma
Některé ženy po zjištění, že děťátko,
které v nich roste, bude holčička, podstoupí
potrat. Zklamání svého muže nemohou za
žádnou cenu dopustit. Jenže si asi
neuvědomují, kam to vede! Za několik let
bude v Číně mnoho svobodných mužů, neboť
počet Číňanek se rapidně zmenšuje. Přesto se
najde i několik rodin, které jsou na rozdíl od
jiných hrdé za to, že mají dceru.
Sex v Evropě
Vítejte doma! Po krátkém výletě světem je na
čase dozvědět se i něco o naší sexuální
kultuře. Jak asi každý ví (a neměl by na to
zapomínat!), pohlavní styk je u nás legálně
povolen u jedinců starších patnácti let.
V těchto letech může mít už žena dítě, ovšem
vdát se může až ve věku 18 let. Ve
výjimečných případech může být soudy
postaršena a vdát se může i dříve. Ovšem
takových případů je docela málo. Ženy jsou
v pořízování dětí docela zdrženlivé, průměr se
pohybuje kolem 25 let. Ale zpět k legálnímu
věku způsobilosti pohlavního styku. Nejnižší
věkovou hranici (13 let) uznávají Španělé,
zlatý střed je 16 let a nejvyšší hranici (18 let)
mají Turci.
Belgie
16
Bulharsko
14
Chorvatsko
14
Francie
16
Lucembursko
16
Německo
14
Řecko
15
Slovensko
15
Itálie
14
Velká Británie
16
Nizozemí
16
Švýcarsko
16
Flo
Hlavní téma
Už v první třídě nás učili, že abeceda začíná písmenkem A. Ani v Tabu! nezačneme jinak.
Ale od dob, kdy jsme jako prvňáčci seděli dychtivě v lavicích, už nějaký ten pátek uběhl, takže naši
abecedu začneme trochu... méně nevinně.
Abeceda sexu
AUTOEROTIKA vlastně to není nic
jiného, než synonymum k slavné masturbaci.
A právě masturbací každý zdravý sexuální
život začíná. Pozvolným poznáváním vlastního
těla a vlastních potřeb. Je prvním schůdkem
na pomyslném schodišti sexu, které míří až do
nejtajnějších zákoutí naší živočišnosti. Slavný a
nepřekonatelný Woody Allen prohlásil:
„Nezavrhuji masturbaci, je to sex s někým,
koho mám opravdu rád,“ a my s ním
nemůžeme jinak než souhlasit, protože pouze,
když se člověk naučí ‚mít rád‘ sám sebe,
dokáže ‚mít rád‘ i někoho jiného.
EROTOGENNÍ ZÓNY se k sexu
neodmyslitelně pojí. Co že tento na první
pohled šílený pojem znaméná? Erotogenní
zóny nejsou nic víc a nic míň než ta místa,
jejichž dráždění v nás vyvolává vzrušení. A kde
všude mohou ty tajuplné zóny být? Na
takovou otázku neexistuje jednoznačná
odpověď. Každý máme své erotogenní zóny
na různých místech, a tak nezbývá, než se
pustit do hledání. Kdopak první objeví
Ameriku?
LEGÁLNÍ VĚK ZPŮSOBILOSTI - My
se spíše ptáme: „Od kolika už konečně můžu?“
V České republice se ‚může‘ po dovršení
patnácti let. Ještě nedávno se mezi politiky
debatovalo o snížení této věkové hranice, ale
zůstali jsme na kulaté patnátce, a je to dobře.
Alespoň v ohledu na pověstnou občanku,
kterou si každý z nás dříve či později vyzvedne
a někteří si přídavné jméno ‚občanský‘ si
s chutí sobě vlastní nahradí slovíčkem
z odvrácené stránky českého jazyka. (Já vím,
že jsme Tabu!, a že bychom se neměli
zaleknout ani takových skvostů, ale pokud
první písmenko nahradím hvězdičkou, tak si
Vy chytří gymnazisté jistojistě mnohé
domyslíte.) V ČR si tedy proslulý *ukací průkaz
vyzvedneme v patnácti. V ostatních státech
jsou věkové hranice odlišné (viz článek Napříč
světem), ale buďme upřímní: I přestože různí
politikové ve světě různě smýšlí, my studenti
jsme všude stejní, a tak velmi rádi polezeme
oknem, když nám káží jít dveřmi.
ORGASMUS, ano, já vím, že jsme
značných pár písmenek přeskočili, ale
vzhledem k tomu, že jsme zakotvili u
převelikého Orgasmu snad takovou škodu
nenapácháme. Co tedy přesně to magické
slovo na O znamená? Je to vrchol pohlavního
styku. Něco jako pomyslná cílová páska, k níž
se ti dva podivně zkroucení, upocení a hekající
maratonští běžci touží dostat. Jakmile se tam
dostanou, je cena za první místo velmi sladká.
STUD. Měli jsme si na závěr vybrat
něco peprnějšího? Možná, ale k čemu by nám
byla samá teorie bez opravdové praxe? Snad
jsme se v tomhle článku něčemu přiučili, ale i
kdybychom toho uměli sebevíc, před realitou
nás to nezachrání. A realita právě o tomhle je.
O studu. Na samém začátku jsme při
autoerotice zjistili, co se nám líbí, ale teď, když
jde o to hlavní, nějak nejsme schopni to
ukázat (či říct) jeden druhému. Prostě se
stydíme. Stydíme se, že bychom nebyli
pochopeni, že by nás odsoudili, že by se nám
dokonce i vysmáli. Stud je vůbec ten největší
problém, o kterém sex je. Kdybychom k sobě
byli upřímní – a nejen k sobě navzájem, ale i
k nám samým – souložilo by se nám jistě
mnohem snadněji a pohodlněji.
A co tedy říct na samý konec? Chtělo
by to nějaký výrok, veleslavnou poučku... Ale
tím by se ten náš sex jen ještě více
zkomplikoval. A to je zbytečné. V sexu totiž
nejde o tolik. Sex není teorie relativity. Sex je
často mezi lidmi zbytečně nafukován. Dělá se
z něj zbytečně velké tabu. Mělo by se k němu
přistupovat přirozeně. Protože takový sex
prostě – ať chceme nebo ne – je. Naprosto
přirozený.
Ovečka
Hlavní téma
Loňský listopad byl měsícem, kdy proběhlo dvousté výročí narození Karla Hynka Máchy. Těžko bychom našli
člověka, který o něm nikdy neslyšel. Vždyť je považován za největšího básníka, jakého nám kdy naše matička
země vyplodila. Setkáváme se s ním již od základní školy, kdy jsme všichni v pozoru před tabulí recitovali
nejznámější verše básně Máj. Nalézt ho můžeme snad v každé učebnici českého jazyka a snad v žádné se
nešetří přídomky jako básník národa, otec moderní české poezie, kníže básníků apod. Byl ale skutečně tento
věčný romantik a milovník přírody takový puritán, vzrušovala Máchu jenom vůně rozkvetlého šeříků, jak ho
ostatně máme zvěčněného díky Myslbekově známé soše na Petříně? Více než šokující informace přinesl jeho
intimní osobní deník, který se podařilo po mnoha letech dešifrovat. A že zatočil se světem pod nohama
nejednoho kantora českého jazyka… Ukázalo se totiž, že Mácha byl vlastně člověk jako my.
„Byl pozdní večer...“
Máchův osobní deník je jakýmsi
klíčem. Jen díky němu můžeme lépe pochopit
osobnost tohoto největšího básníka českého
romantismu, kolem kterého je velmi
pozoruhodné rouško tajemství, které se mi
čtenáři můžeme snažit odkrýt, utvořit si o
Máchovi jakousi svou představu, dovtípit se,
jaký asi byl jako člověk. A v poslední době se
nám naskytla skvělá možnost, jak si pomoci.
Podařilo se dešifrovat jeho deník plný zápisků,
poznámek, dopisů rodičům, bratrovi či své
životní
lásce
Lori.
Zajímavé je, že existují dvě podoby
deníku, s tím, že tu druhou Mácha přepsal do
poněkud spisovnější podoby a hlavně
vynechal některé nemravné pasáže. A právě
na ty se teď podíváme – vždyť to je to
nejzajímavější, co nám právě deník přinesl.
Lori Šomková
Začneme pěkně zhurta. Přiznejte se,
kdo z nás by čekal, že v zápiscích autora
něčeho tak poetického a romantického, jako
je Máj, najdeme například větu:
Karel Hynek Mácha
„Chtěl jsem na zemi, ona nechtěla...
Potom se přece svlíkla a lehli jsme si u kamen,
aby na nás žádný nepřišel."
Hlavní téma
Žádná sterilní a vykostěné popisy
z učebnice, ukažme si upřímného Máchu, pro
kterého ani lezení přes plot za holkami nebylo
žádným problémem.
„Ráno (onanie). Odpoledne jsme byli s
Trojanem v Nereuttrovské zahradě a lezli
jsme za holkami.“
– v závorce měl Mácha ve svém deníku
zašifrované poněkud zajímavé informace,
které se již podařilo rozluštit.
„Odpoledne próba na divadle, viděl
jsem poprvé p. prof. Klicperu. Trvala ode 2
hodin až do 5 1/2. Potom jsem chodil po
mostě, až byl čas jíti dolů. (Pozadu.) Potom
jsme dováděli na dvoře.“
Mácha dokázal obdivovat nejen krásy
přírody, ale i žen…
„Na Ovocném trhu koupil jsem švestky
a šli jsme domu. (Ona zandala okna, já šel na
stranu, a když jsem se vrátil, položil jsem ji u
kamen na stolice, díval se na ni, měla pěkně
bílá stehna…)“
Deník nám přináší ještě daleko silnější
kulturní zážitky, které člověka skutečně
obohatí, ale někdy si tak při pročítání říkám,
že na to je i Tabu! málo. Takže všichni zájemci,
kteří chcete vědět, jak takový obyčejný den
našeho největšího romantika vypadal, určitě si
deník vyhledejte, to není až takový problém :).
Možná se vám potom po květnových večerech
bude o našem největším básníkovi učit přeci
jen lépe. Ale ne že na vrcholu té haldy knih
nastole budete mít jeho deník! Máj je stále
Máj!
Ukázka z Máchova deníku
Máchova šifra
Intimní pasáže si Mácha zapisoval do deníku
zvláštní šifrou, kterou rozluštil v říjnu 1884 Jakub
Arbes. Šifra byla soubor zvláštních písmen a znaků,
jež nahrazovaly skutečné litery. Aby učinil své
texty nerozluštitelnými, Mácha vždy každou
druhou řádku psal naopak, tedy zprava doleva.
Arbes šifru rozbil tehdy, když si uvědomil, že jeden
znak stojí často osaměle. Mohla by to být
samohláska "a" nebo "i". Pak si všiml, že týž znak
je často na konci slov, což napovědělo, že je to "i",
protože infinitivy tehdy končily slabikou "ti" (dělati
apod.). Jenže něco nehrálo: spousta slov najednou
rovněž začínala písmenem "i", což bylo divné,
protože takových v češtině moc není. Tím Arbes
odhalil, že Mácha zapisoval každou druhou řádku
opačným směrem.
První větou, kterou rozluštil, byl tento záznam:
Koupil jsem dole pro Lori Nähpolster (jehelníček)
za půl zla(tky).
idnes.cz
Aktuálním číslem Tabu! se snažíme
ukázat, že sex je věc zcela normální, o které se
dá na úrovni samozřejmě mluvit. Jsem proto
docela rád, že se ukázalo, že i takový člověk,
jako je Karel Hynek Mácha, bral sex jako
součást života.
Studenti (potažmo veřejnost celá) by neměli
mít na KHM pohled jako na ctnostného poetu,
ale spíše jako na člověka jim rovného.
Možná by se nám potom i lépe učil a
hlavně bychom ho lépe chápali.
–pšt-
Kultura
Svět není jenom o těch velikých tabu, jako je sex, drogy, sekty, etc.
Obzvlášť svět mladých je o spoustě jiných pro ně zakázaných věcech. O těch, o kterých se nemluví,
nedělají se, nesmí vás nikdo vidět, že je děláte, nesmíte je mít rádi, nesmíte… prostě nesmíte!
!
Opera? Nikdy!
Někdo moudrý kdysi řekl, že vše je
relativní. Platí to samozřejmě i zde – nelze
všechny házet do jednoho pytle, mluvit za
všechny. Ale určitě mi dáte za pravdu, že
opera jedním z takových „minitabu“ pro
mladistvé zkrátka je.
Není ani tak těžké vypátrat proč to tak
je. Výjimečně to není tím známým „Cherchez
la femme“ (za vším hledej ženu), ale je to
něčím daleko obyčejnějším – předsudky. Tak
jako jistojistě víme, že Američani jsou tlustí,
člověk s dredy musí být hned poživatelem
marihuany, člověk celý v černém oblečení je
hned emo, tak jistojistě víme, že opera je
nuda a není pro mladé.
Dost dlouho jsem si to myslel také.
Respektive nic zlého jsem proti ní neměl,
ostatně jsem na žádné nikdy nebyl
(donedávna). O to více nechápu, jak jsem si o
ní mohl něco myslet, jen na základě nějakých
zkušeností někoho jiného. To je něco, co
děláme často a je to dost smutné, protože
potom přicházíme o to, najít si vlastní názor
na věci, sám si to vyzkoušet, zažít.
A to se mi právě podařilo díky
předplatnému
do
českobudějovického
divadla. Určitě jste o tom slyšeli, že na naší
škole funguje jakási výprava, která jednou za
čas vyjede za kulturou právě do jihočeské
metropole. Kdo o tom neslyšel, určitě může
skočit za Kytkou Pilnou, která mu celý
sympatický „projekt“ představí.
Možná tomu chtěla náhoda, možná
jakási vůdčí moc, princip vyššího dobra, co já
vím. Každopádně jsem se takhle jednoho
tmavého večera ocitl v jedné řadě sedadel
budějovického divadla s paní profesorkou
Machovou (a samozřejmě dalšími lidmi, ale
pro utvoření lepší představy jsem si vybral
jmenovat jí :D).
Naprosto jsem nevěděl, co čekat.
Opona, nažehlení spíše postarší lidé okolo,
první tóny monstrózní opery Don Giovanni od
Mozarta, která je mimochodem brána jako
jedna z nejlepších oper (nemohl jsem si tedy
pro svůj křest ohněm vybrat lepší). Vše okolo
pro mě bylo jako jeden velký neznámý svět.
A pak to přišlo. Něco přes dvě hodiny
hudby, která mě vtáhla, děje, který mě oslovil,
atmosféry, která na mě dýchala všude kolem
(no, víc na mě dýchal a prskal spíše ten starší
pán za mnou, který neustále smrkal, ale i s tím
jsem se nějak popasoval).
Ale co mě překvapilo nejvíce? Že
námět, obsah opery, to vše je naprosto
aktuální. Že i po těch 224 letech, co uběhly od
premiéry v Nosticově divadle, má opera co
stále říct. A to právě mladým lidem. Příběh o
životě a smrti svůdníka, známého také jako
Don Juan. Vždyť obdobné věci vídáme
v nemálu dnešních romantických filmečcích.
Ten Mozart zkrátka věděl, co píše a psal to
ďábelsky dobře!
Tímto článkem chci říct jen jedno.
Konečně věřím tomu, že předsudky jsou
překážkami dnešní doby. Člověk by si měl
zkrátka všechno vyzkoušet, než to odsoudí jen
proto, že to odsoudil někdo jiný… Zkuste začít
právě u opery :).
-pšt-
Kultura
Dochází vám nápady, kam se vydat? Co si přečíst, co poslechnout? Jaký film zhlédnout? Nechte se
inspirovat nebo inspirujte ostatní kolem sebe…
Malíř, který zobrazil duši
Björk z Islandu
Amedeo Clemente Modigliani (1884-1920) byl
italský malíř a sochař. Jeho obrazy každého
uchvátí na první pohled. Vypadají sice
jednoduše, ale je v nich nějaké kouzlo, které
vás pohltí.
Modigliani měl specifický styl kresby. Věnoval
se hlavně portrétům. Typický je pro něj
protáhlý obličej a mandlové oči. Na jeho
kresbách má model často jedno oko jakoby
slepé, černé. Znamená to, že oko sice
používáme, abychom sledovali okolí, ale je to i
přímá cesta k naší duši.
Celý život měl problémy se zdravím, také kvůli
konzumaci hašiše a alkoholu a promiskuitě.
Zemřel ve věku pouhých 35 let na
tuberkulózu. Jeho žena, která byla v osmém
měsíci těhotenství, spáchala kvůli jeho smrti
sebevraždu.
Nedávno jsme my, gymnazisté, absolvovali
přednášku o cestách po Islandu. Jestli jste ji
zrovna nesabotovali, nespali nebo nebyli
duchem mimo, mohli jste zaslechnout zmínku
o Björk Guðmundsdóttirové a její kapele.
Björk je považována za nejznámější Islandskou
zpěvačku, která snad vyzkoušela všechny
hudební žánry. Každý má příležitost se najít
v její hudbě. Pár tipů z její diskografie:
Homogenic (1997), Vespertine (2001),
Medúlla (2004), Volta (2007).
(www.obecnidum.cz)
Babůů
Flo
Malý princ
Vím, že se opakuji, ale opět vás nabádám,
abyste si zaskočili do žákovské knihovny pro
nějakou tu knížku.
Kromě povinné četby
tu najdete i novodobé
skvosty. Stačí jenom
hledat. Co takhle se
vrátit do dětství a
nakouknout
do
Malého prince? Ten,
kdo ji četl, moc dobře
ví, že tato kniha
v sobě nese víc, než se
na první pohled může zdát. Poselství knihy si
můžete ujasnit další knihou – Malý princ v nás.
Flo
Kultura
Dívka, která kopla do vosího hnízda
Charleston
V únoru nás čeká pěkná nadílka filmů, které
vstoupí do Jindřichohradeckého kina Střelnice.
Kromě opakující se první části posledního dílu
Harryho Pottera (10. - 11. ledna) či Médi Bédi
(5. – 6. ledna), se konečně dostane na plátno
film Dívka, která kopla do vosího hnízda.
Jedná se o závěrečný film natočený podle
knižní trilogie „Millenium“, kterou napsal
švédský novinář a spisovatel Stieg Larsson. Jen
pro zajímavost – Jeho sága se stala světovým
bestsellerem. Všechno začalo knihou Muži,
kteří nenávidí ženy, která byla zfilmována a
uvedena do kin minulé léto. Druhý díl – Dívku,
která si hrála s ohněm, jste mohli zhlédnout
v prosinci. A tak po dvouměsíční pauze je tu
závěrečný díl. Ten slibuje konečná odhalení
tajemství a rozuzlení zápletky. Nic nezůstane
našim očím skryté…
Pátého února 2011 můžete v KD Střelnice
zažít taneční večer ve stylu 20. a 30. let
s názvem Charleston. A proto nemeškejte,
začněte shánět vhodný kostým z dob první
republiky a přeneste se do minulosti.
Účinkovat budou Sestry Havelkovy a Old
Steamboat Jazz Band. Předprodej vstupenek
probíhá již od 22.1.2011 na pokladně KD
Střelnice, cena lístků činí 150 či 200 Kč. Akce
započne ve 20 hodin. A nezapomeňte:
„Pro dámy a pány jest předepsán společenský
oděv.“
Hlavní hrdinka Lisbeth, zasažená kulkou do
hlavy, leží v nemocnici na jednotce intenzivní
péče a plánuje pomstu. Pomstu pro všechny
lidi, kteří se ji pokusili zabít a zničili jí život. Po
dětství strávené v ústavech a dalších
nepříjemných událostech v dospělosti ji čekají
další překážky. Jednoduché to mít rozhodně
nebude. V nemocnici je pod přísným
dohledem, a pokud se uzdraví, čeká ji
obvinění z trojnásobné vraždy a pokusu o ni.
Její přítel novinář a „detektiv“ Mikael
Blomkvist se ji rozhodne hájit a snaží se ze
všech sil vyrvat Lisbeth zpod drápů soudů. A
ještě jedna perlička – V nemocnici se léčí i
Lisbethin nevlastní bratr, který také usiloval o
její smrt. Jak to všechno dopadne? Povede se
Lisbeth dokázat její nevinnu a konečně
předvést před spravedlnost zkorumpované
politiky, a tak zabránit zneužívání a páchání
násilí na bezbranných lidech?
Uvidíme v kině KD Střelnice 17. února 2011 od
17 či 20 hodin.
Radůza
Teď možná potěším všechny milovníky
akordeonové hudby. Pro mnohé to asi nebude
novinkou, ale někdo třeba ještě netuší…
Zkrátka a dobře, do Jindřichova Hradce
přijede proslulá zpěvačka s harmonikou –
Radůza. Vystoupí spolu se svou kapelou 15.
2.2011 v 19 hodin v sále KD Střelnice. Vstupné
je v předprodeji od 1. 2. 2011 a pohybuje se
v rozmezí od 240 do 260 Kč.
Flo
Pod pokličkou profesorů
Nová rubrika, ve které Vám každý měsíc přineseme pár informací, které jste možná o svých profesorech ani
netušili. Potvrdíme to, co jste si dlouho mysleli, nebo jen ukážeme, jak vypadají mimo katedru. Jsou to lidé
stejně jako my, i oni mají své koníčky a tzv. vedlejší životy. Tak pojďme odhalit jejich tajemství. Jako první se
osmělil pan profesor Slanina. Možná jste už zažili některé z jeho vyprávění, a kdyby náhodou ne, tak se
nebojte ho poprosit, vypráví rád. Položili jsme mu pár otázek, a tak se dozvíte, jak to vše začalo, jak to jeho
na cestách probíhá, kam se všude podíval a jak se mu tam líbilo.
Kde jste byl naposledy a na jak dlouho?
„Naposledy jsem byl na 14 dní v Maroku,
ovšem už bych tam nejel, oproti tomu Vysoké
Tatry na Slovensku - rozhodně lepší.“
Jakou cestu či dobrodružství nikdy
nezapomenete?
„Bylo to na Kavkaze. Přecházeli jsme přes
sedlo z doliny do doliny, od 8 hodin od rána až
do 7 hodin večer, museli jsme lézt po ledovci.
Museli jsme být velmi opatrní na praskliny a
tak vůbec. S těžkými batohy, mačkami a
cepíny jsme se do toho pustili. Vycházeli jsme
z vesnice Elbrus, to byl třetí den pochodu,
sedlo mělo 4000 metrů, bylo to náročné.“
Jak se na Vaše putování tváří rodina a
okolí?
„Už si zvykli, ale poprvé v devadesátém
třetím, když jsme se vydali do Rumunska, měli
samozřejmě velký strach, který mají i teď, ale
už si opravdu zvykli. Rádi poslouchají naše
vyprávění.“
A domorodci? Jak se k Vám chovají?
„To záleží kde, v horách jsou hodní, tam by se
s tebou rozdělili i o poslední kůrku chleba. Ve
městě jsou podvodníci, v Rumunsku ti taxikáři
to bylo hrozné, jsou to padouši.“
Co by měl cestovatel jako vy nezbytně
vlastnit, kromě smyslu pro humor, pro
život a mapy?
„Chuť to dělat. Měl by mít odvahu. Musí ho to
bavit, to člověk musí mít v sobě, všechny tohle
nebaví. Jinak vybavení se samozřejmě liší
podle toho kam vyrážíme. Do hor dnes již
celokožená obuv, samonafukovací karimatka,
pohodlí především, nohy v suchu jsou základ.
Nejvíce se zápasí s lehkostí a skladností
v batohu. Termoprádlo je také důležité,
bavlněné je dost nevhodné, schne velice
pomalu.“
Člověk
z ciziny,
nezapomenete?
na
kterého
„Majitel campu ve vesničce Elbrus Osman, co
nám zařídil propustku u vojáků. Také
v Rumunsku ve vesnici Ordel - taxikář, co nám
nechtěl vyndat kufry, že si peníze z peněženky
vezme sám, kolik potřebuje, to byl zmetek.“
Pod pokličkou profesorů
Co Vám to dalo? Použijete to někdy
ve výuce?
„Použiji, že jo. Takhle cestovat, to se hodí.
A co mi to dalo? Zážitky samozřejmě, mám
na co vzpomínat.“
S kým jezdíte?
„Jezdím s kamarády, spolužáky z gymplu
nebo vysoké, maximálně tří, to jsme jeli
dvakrát, jinak ve dvou. Řeknu ti to od
začátku. Jezdíme každý rok už od roku
1993. Po gymplu jsme jeli do Holandska na
mezinárodní tábor, o rok později do
Francie. Potom jsme začali jezdit na vlastní
pěst. Poprvé to bylo na tři neděle do
Rumunska, ještě tytéž prázdniny do
Švédska. Pak Ukrajina – Podkarpatská Rus,
Východní Turecko (na měsíc), do Istanbulu
jsme se dopravili busem a jinak stopem.
Samozřejmě dříve, teď si dovolíme ten
luxus v motýlku a samozřejmě letadlo. Pak
také Bulharsko, tam spíše hory, já mám
rád hory. Měsíc v Peru. Také jsem byl rok
v Anglii, v Londýně. Tam jsem si zaplatil
školu, bydlel jsem v pronájmu a pracoval
tam, jako tady v agentuře práce, tak po
barech, v kuchyních..“
Co nejcennějšího jste si přivezl?
„Určitě ty zážitky. Na druhou stranu jsem
vždycky nejraději, když se vracím, ta touha
po domově, když se blížím a u sloupu
zahnu..“
Všude dobře, doma nejlíp, že?
Každopádně děkujeme za rozhovor.
vag
Studenti sobě
Zbrusu nová rubrika, ve které Vám přineseme co nejvíce, pokud možno, užitečných a
důležitých informací ze života. Kupříkladu sháníte lyže na půjčení. Která půjčovna bude ta
nejlepší? Budeme se ptát, zjišťovat podrobnosti a na Vás zbude už se jen ukázat.
Jak získat řidičské oprávnění skupiny B (osobní automobil)?
Už máš těch 18 za pár, či ses do této doby ještě nedostal k tomu, abys udělal autoškolu, a
nevíš, která je nejlepší? Máme tu přesně pro tebe něco, co by se ti mohlo hodit. Zeptali jsme
se pár lidí, kteří touto zkouškou už prošli a jejich názory, postřehy a důležité informace tu
máme pro Tebe.
Autoškola – František Šetka
Tato autoškola má sídlo v Panské ulici, č.p.:
135.
Webové stránky, kde naleznete další
potřebné informace jsou www.autoskolasetka.cz.
Cena kurzu k získání řidičského oprávnění
skupiny B (osobní automobil) je 7700,- Kč.
Jaká auta mají?
„Škoda Fabia. - červené“
Výhody, či co se ti velmi líbilo?
Odpovídal Tomáš Vobořil, 3.B:
„Instruktor a také to, že si mohu říci a rádi
mi vyhoví – takto by to mělo být ovšem
všude. A myslím si, že pokud se mě někdo
ptá na to co se mi líbilo, neměl bych se
ohánět tím, že někde jinde je to takto a
takto špatné, protože jsem to sám
nezažil.“
Co nebo kdo tě přivedl právě k této
autoškole?
Co jako správný řidič musíš znát
podle pana Šetky?
„Přivedl mě k ní můj děda, protože
s panem Šetkou dříve spolupracoval a tak
mi ho doporučil.“
Máš nějakou vtipnou historku?
„Těch je opravdu dost, ale teď jsem si
vzpomněl na jednu. Jeli jsme Nádražní ulicí
a u přechodu, tam před JH marketem,
stála žena. Stála asi metr od toho
přechodu a instruktor Cejtan povídá: „Paní
by chtěla tu zebru nakreslit o metr dál“.
„Často mi instruktor musel připomínat
zapnutí pásu nebo jsem se také hrozně
divil, že mi to nejede, když jsem zapomněl
dát dolů ruční brzdu.“
Kdo ji vede/vlastní a kdo s tebou
jezdil?
„Oficiální majitelka je Daniela Šetková
(dcera pana Františka Šetky), dříve to byl
samozřejmě pan Šetka, ale je v důchodu.
Jezdil se mnou instruktor Cejtan. Přidělili
mi ho, pokud bych chtěl, mohl bych
zažádat o změnu.“
Jak dlouho to přibližně potrvá?
„Jezdíme dvě vyučovací hodiny, čili 90
minut – jízdy, skupina se domluví na dni,
kdy budou docházet na teorii, která je také
po 90 minutách. Jízd je celkem 14. Zkouška
se potom skládá z přibližně půl hodinové
jízdy, techniky (2 otázky) a teoretického
testu.“
Tvůj úplně první dojem?
„Zpočátku nudné teorie a žádné jízdy, ale
potom když jsem začal jízdy, tak se mi
hned zalíbily a samozřejmě instruktor byl
vážně skvělý vtipálek.“
Studenti sobě
Autoškola - Jakub Adam
Tato autoškola má sídlo ve Václavské ulici
č.p.: 495. Webové stránky, kde naleznete
další,
potřebné
informace
jsou
www.autoskolaadam.cz. Cena kurzu k
získání řidičského oprávnění skupiny B
(osobní automobil) je pro studenty 6950,-.
Odpovídala Kristýna Šalková, 3.B:
Co nebo kdo tě přivedl právě k této
autoškole?
Výhody, či co se ti velmi líbilo?
„Velmi jsem si cenila individuálního
přístupu a dobré komunikace se všemi
členy
Autoškoly.
Tolerance
vůči
začátečnickým chybám, ale zároveň určitá
autorita vůči lektorovi. Co se týče
praktičnosti, jsem velmi ráda, že
instruktoři se nebojí svým učňům dovolit
jezdit i v poněkud rychlejším tempu,
samozřejmě dle rychlostních předpisů.
Samozřejmě jsou i více nebezpečné úseky,
na nichž je třeba být opatrný a uzpůsobit
jízdu žákově schopnostem.“
„Vybrala jsem si ji na doporučení svých
starších přátel, kteří své řidičské
dovednosti získávali právě zde.“
Co jako správný řidič musíš znát
podle pana Adama?
Máš nějakou vtipnou historku?
„Jako správný řidič a především také
slušný řidič, určitě musím obratně ovládat
znalosti dopravních předpisů, a to i v praxi.
Samozřejmě je nutností tyto předpisy také
řádné respektovat! To je rozhodně
nezbytnou součástí každého, kdo se po
silnici pohybuje a je v zájmu nás všech
dbát nejen o svou bezpečnost! Tato slova
však nejsou pouze pravidlem této
konkrétní , nýbrž všech autoškol, které nás
připravují.“
„Nevím, jestli zrovna vtipnou, ale největší
zážitek a zároveň velká zkušenost pro mne
bylo, když jsem jednou zastavila chodci s
malým dítětem u přechodu. Za mnou stálo
další auto a z dáli se přiřítilo třetí, které
nabouralo do vozu za mnou a to do mě.
Náraz auto posunul až do půli přechodu,
naštěstí paní s dítětem právě vešli na
chodník. Takže vše dobře dopadlo, nikomu
se nic nestalo. Můj instruktor však s sebou
bohužel neměl brýle, tudíž jsem záznam o
nehodě musela vyplňovat sama a pobíhat
od auta k autu a vyptávat se na potřebné
údaje do dokumentů pro pojišťovnu,“
Jaká auta mají?
„Mají nové typy vozu Škoda Fabia, jsou to
menší, ale lehce ovladatelná a na základní
výcvik budoucího řidiče ideální auta.“
Kdo ji vede/vlastní a kdo s tebou
jezdil?
„Vlastní ji pan Jakub Adam. Mými
instruktory byl pan Veselý a pan Hrneček,
kteří mi vždy vše ochotně vysvětlili a
mnoho mne toho naučili.“
Jak dlouho to přibližně potrvá?
„Záleží na každém, ale minimum je určitě
alespoň měsíc a půl. Záleží, jak rychle si
odjezdíte svůj pevně stanovený počet
hodin.“
Tvůj úplně první dojem?
„Měla jsem z první jízdy obavy, ani ne tak
vůči sobě, jako vůči ostatním na silnici.
Pár rozjezdů a zastavení na školním statku
a pak hurá do provozu směr Kardašova
Řečice. Vše proběhlo v pořádku a já se od
toho dne na další hodiny jízd těšila čím dál
víc. Po úspěšném složení zkoušek mi
dokonce některé chvíle chyběly.“
vag
Jazykulum
In February 2009 she left us, so unexpected. A cute girl from America who´s been walking in
our school´s corridor for almost a year. Then she unfortunately has to leave the Czech
republic. What´s happened to her? That´s one of the stuff you can read out from our brand
new interview. With who? I supposed you know – of course we´re talking about Sara
Pauwels, an exchange American student.
Here comes our facebook chat:
„You never know how long you have...“
had surgery on the 5. And now i have 8
screws and a titanium plate in my arm.
NOW IT SOUND HORRIBLE! Fingers
crossed with healing. Hope you´re ok
yet.
im guessing you guys never heard about
this haha thanks! its back to normal now
with only a little pain when it rains haha
Heh, I know what you´re talking
about. Few years ago I stood on a nail
in forest. Really funny experience
and ouch! that is kinda funny
How are you in America? We all miss
you here.
And what about our school? What are
your memories like?
Your leaving was so unexpected.
What happened?
Your school... first i thought it was HUGE!!
and that nobody wanted to talk to me but
then i started talking to English classes and
then i got to know everyone!
but i loved all of you guys! and especially
our French and English class!
I remember we drew the French teacher
and her cat
well on a rotary trip where we went skiing
and snowboarding i broke my wrist (again
:P) I was racing my friend and had a really
bad fall.
Yeah! That was amazing when Mrs.
Petru was trying to speak with you in
Czech and still couldn´t understand
you´re an American.
Oh, that sounds horrible
hahaha yeahh that was soooo much
fun!!..... not! haha
that class was only fun because of the
class itself
im good im busy with school but
everything is going well! I miss all you guys
too!!
ps. I may be coming in 2 years to visit
and so i was in the hospital in Prague.
They were going to operate on me but
then they figured out it was to bad a
brake. So i flew home on February 3 and
Jazykulum
So you were satisfied with our
English classes? Now I mean with
quality.
yeah they were all pretty good and some
of you know a lot of english like you
We still don´t know what you think
about the Czech republic. What kind
of efect our country took to you?
True :)
which i liked much better!
and you guys can kind of just leave when
your classes are done. My whole school
ends at 2:20 pm eveyday. And we cannot
leave the school until then.
Well, finally, lets talk about you!
What are you reading now?
I loved it! I wish I never had to leave. But
over all it really changed me in a good way
its easier for me to talk to anyone and in
front of groups and its made me more
open minded to everything! I also love
that i now have friends in a different
country! It also made me realize to do and
try everything because you never know
how long you have. I wish i could have said
goodbye to all of you!
Well im not reading anything for fun (i
dont have time) just for school, Im reading
Hamlet and Animal Farm
We wish we could too.
yeah your right i do watch tv right now i
love glee hahaha and CSI and for movies i
like everything
Over all I loved it there! And it helped me
and changed me by trying new things and
trying a new culture and new language
Yes, I remember your first czech
word you said to us. It was "pivo",
really fun
hahah yeahh I still remember!!
So, we are close to the end, so let me
ask you if you can compare some
stuff, for example your school and
our, in what ways its different? What
about rules, some kind of freedom
etc.? (its hard i know :D)
Our schools are very different to start off
my school is only on story tall and yours is
3. But they both are around the same size
in students and teachers. We dont stay
with the same class for four years and you
do. we have a set time for lunch and you
go when ever you can/want
So classical literature, understand
you . Then you must watch some
great serials or movies or whatever
makes you relax and also enjoy all
days, not just reading the duties, am I
right?
And last question is how did you
enjoy X-mas?
And my Christmas was good it was only
my family ( my mom, dad, brother and the
Slovakian exchange student ) it was a lot
of fun
very relaxed and low key then we had
some friends over for dinner! it was a
good day and great holiday! We went
skiing and snowboarding for 4 days over
holiday
So in conclusion - what want you to
say to our journal? Everyone will see
it. You can say whatever
I miss everyone and I hope to see you
soon!
So do we... Thank you a lot, great
interview
-pšt-
HÁJ-TEK
Jste zastánci toho, že reklama je jen nudnou součástí večerního televizního programu, zabírá
místo ve vašem oblíbeném časopise a je všude na internetu? Je fakt, že reklam je čím dál tím
víc, ale někdy mohou být docela vtipné! Například u videí na youtube.com. Reklama je
jednoduše přidána k videu s určitým množstvím stejných klíčových slov. Tento systém
předpokládá, že pokud si například člověk najde video o kytarách, zajímají ho kytary a možná
si i nějakou chce pořídit. Zádrhel je v tom, že je zde reklama přiřazována robotem, který
samozřejmě nemá ponětí o nějakém kontextu nebo významu videa.
YouTube vtipálek
HÁJ-TEK
Babůů
Sport
Zdravím Vás, horlivé mladé mozky budoucnosti a milí čtenáři školního časopisu TABU!.
Dovolte, abych se Vám představil. Jsem nový redaktor časopisu a budu Vás provázet světem
sportu a sportovních událostí, ať už u nás na gymplu, v Jindřichově Hradci nebo ve světě. Ano,
zapomněl jsem - mé jméno je JFN. Taky jsem studentem na GVN, mé zájmy jsou hlavně
sporty. Budu se snažit, aby jste měli VY, naši čtenáři, co největší rozhled o tom, co se děje ve
sportu. Prosím o smilování, jsem tu nový a TABU! už je tu celkem dlouho, jsem ještě žábák.
Tak myslím, že dost úvodu a pustíme se do toho!¨
Házená
Basket
Již tradičně se odehrály v tomto
týdnu
zápasy
našich
hradeckých
sportovců. Tak se pojďme podívat na
některé z nich .
Začneme s házenou.
Naše házenkářky odjely na daleké
Slovensko v rámci 15.kola, aby vybojovaly
alespoň
nějaké
body
na
půdě
favorizovaných Michalovců, které jsou
druhé v tabulce. Bohužel prohrály 27:19 a
nadále zůstávají se 4 body na konci
tabulky.
Naše
děvčata
držela
krok
s favoritem asi 20 minut. Ale v závěru
první půle si vybraly svoje chvilky a začaly
kupit technické chyby a toho využil soupeř
a po první půli to bylo 16:10. Ve druhé půli
si Slovenky vytvořily náskok 19:11. Ale
házenkářky z města nad Vajgarem
nesložily zbraně a bojovaly až do samého
konce. Nakonec zvítězily Michalovce a
připsaly si povinnou výhru nad posledním
týmem tabulky.
Házenkářky si ostudu neudělaly ba
naopak zaslouží si respekt, že nesložily
zbraně a vůbec si nevedly špatně .
Basketbalisté
letos
prožívají
opravdu skvělou sezónu a chtěli to i
potvrdit v Chomutově. V sobotu odjeli Lvi
do Chomutova, aby odehráli zápas mezi
domácími Levharty Chomutov. Zápas
nakonec skončil prohrou Lvů 101:86.
Lions začali zápas dobře. První
čtvrtinu vyhráli o 4 body a vypadalo to
nadějně. Ale ve druhé desetiminutovce
zcela ovládli Levharti a položili základ
k pozdějšímu vítězství. Lvi nestačili držet
krok s domácími, jedině náš nejlepší
střelec utkání Tomanec, a dále Sismilich.
Ale to bylo málo.
Chomutov se 5 kol před koncem
základní části odpoutal od Lions už na
rozdíl 3 bodů a asi půjdou do vyřazovací
z prvního místa.
Sport
Futsalová liga
Asi jen málo z nás ví o tom, že se na
Vítězslavovi Novákovi. Tak se osvědčilo
naší škole hraje nějaká futsálová liga.
pravidlo „Nedáš,dostaneš“. Na 0:2
Nikdo vlastně neví, kdy vznikla. To ví
zvyšoval Binh Le Thanh. Skoro celý zápas
jenom pan profesor Voldán, který to
se 2.C bránila, až nakonec povolila na
všechno vede. Každý rok se hraje, každý
konci první půle. Za první 1.B skóroval
rok se zapisují třídy, které by si chtěli
Tony Nguyen. 1:2. Ve druhé půli se strhla
zahrát. V letošním ročníku ligy se přihlásilo
gólová přestřelka. Úvod vyšel 2.C. Na 1:3
celkem 5 týmů. Hraje každý s každým,
dával Petr Švepeš, 1:4 zase Jan Keňo a na
poté se hrají vyřazovací části, play-off. Rád
1:5 završil svůj hattrick Petr Švepeš. Pak
bych vám představil týmy, které se
2.C povolila a nechala soupeře, aby je
přihlásily do letošního ročníku. 3.B , 5.A ,
znovu zatlačil a doslova přikoval na jejich
2.C , 1.B , 4.A. Tabulku zatím vede 3.B bez
polovinu. Pak opět padaly góly. Na 2:5
prohry.
skóroval Jakub Frýbl, na 3:5 Vojtěch
Dne 24.ledna se odehrál již 14.
Bouška, ale pak zaskóroval Binh Le Thanh
zápas základní skupiny ligy mezi 1.B a 2.C
za 2.C, 3:6 , pak už to bylo jenom v režii
ve Sportovní hale v Jindřichově Hradci.
1.B a ze strany 2.C to bylo vše, ti už se
Oba týmy však nastoupily v jiným složení.
jenom bránili. Obraně 2.C docházely síly, a
Z 1.B byl jediný hráč Jakub Valenta.
tak znova udeřili Jakub Frýbl a Tony
Ostatní byli z jiných tříd. Za druhou 2.C
Nguyen . Zápas tedy skončil těsným
nastoupili 2 hráči ze 3.B.
vítězstvím 5:6 pro 2.C
Zápas se odehrál o chvilku později.
Zápas to byl vskutku zajímavý.
Zprvu se zdálo, že se ani neodehraje, ale
Hráči z obou týmů ze sebe vydali opravdu
nakonec to byl zajímavý match. Hned od
hodně. Já to vím, účastnil jsem se toho a
začátku se hrálo ve vysokém tempu. 1.B
můžu potvrdit, že to bylo něco. Rychlé
dost tlačila, ale gólově se v úvodu
akce, rychlé výpady, pěkné góly, krásné
neprosadili. To naopak 2.C získala na své
přihrávky, zápas se vším všudy. I na tvrdé
polovině míč, jmenovitě Binh Le Thanh
střety došlo, ale naštěstí se nikomu nic
zatáhl míč do středu hřiště a vyslal Petra
nestalo a zápas se odehrál v přátelském
duchu. Všem doporučuji, tedy těm co je to
Švepeše a ten skóroval. 0:1 pro 2.C.
zajímá, aby se přišli někdy podívat. Hraje
Hned po rozehrání opět tlačila 1.B, ale
se každé pondělí vždy od půl 2 do půl 3 ;-)
opět se gólově nemohla prosadit, to i díky
skvělému brankáři hájící svatyni 2.C,
Pin
Plesk!
Kdybychom neměli drbárnu, nemohli bychom se ani jmenovat Tabu!, nemyslíte?
Pojďme si s námi potlachat, zasmát se a podivit. Nechceme být zlí a škodolibí ale jistá míra
drbání ještě nikomu neuškodila. A právě proto je tady nová rubrika Plesk!.
Co se kde šustlo?
Nejmenovaný profesor výtvarné
výchovy se drobátko seknul se
zasycháním barvy. Plakátem,
který měl zaschnout za 15 minut,
jsme obarvili: Kytky svetr, Báry kalhoty a
stolek organizátorů „Za školou“. Po
pětihodinovém natáčení nebyla barva
stále suchá. Inu, i mistr tesař se někdy
utne.
Bloumáme chodbou a z učebny
slyšíme: „Ty basketbalisti! Vy
byste měli studovat někde úplně
jinde! Například v Třeboni, tam by
Vás přivítali, tady na to akorát kašlete!“. O
den později nám tatáž profesorka ukazuje
malý útržek: „Tak prosím tohle dokázal
vyrobit maturant místo toho, aby dával
pozor a doplňoval si popisky ke kostře,
vystříhal ji takhle precizně.“ Podotýkáme,
že ta kostra měla nanejvýše 5 centimetrů.
IN & OUT
Módní ikonou GVN je nepochybně
paní profesorka Flídrová. Asi nikdo
jiný nenosí tolik barev. Navíc tak
zajímavě zkombinovaných. Pochvala!
Že se kluk snaží o holku, na tom
není nic špatného, ale psát
anonymy, ve kterých pomlouvá
svého soka? No A.K.,že se nestydíš!
Momentky z 8.12.2010
Obrovský humbuk udělaly záhadné cedule
přilepené všude možně po škole v den stávky.
Celé zástupci zvědavců si je fotografovali, živě
se o nich debatovalo, mnohde vyvolaly i žhavé
diskuze (například kdo stojí za jejich
vytvořením). Určitě Vás nebude mnoho, i
přesto – pro zájemce přinášíme výběr těch
nejlepších:
Máte nějakou žhavou novinku, o kterou se chcete podělit? Nějakou, která by se měla zvěčnit
v dalším čísle? Sem s ní! Můžete ji kdykoli poslat či říct někomu z redaktorského týmu
(samozřejmě anonymně)
Výkřiky do tmy
TOP FACEBOOK STATUS vyhrává Ája Marková z 5.A se svým již dávným prosincovým, ale
bezkonkurenčně nejlepším statusem vztahujícím se ke koncertu Vypsané Fixy: