Cesta kolem světa

Cesta kolem světa
V dlouhých staletích předcházejících vynálezu a rozvoji letecké dopravy bylo jedinou možností
cesty kolem světa využití lodi a Zemi obeplout. První cestu kolem světa podnikl portugalský
mořeplavec ve španělských službách Fernão de Magalhães v 16.století.
Níže máte uvedený text popisující jeho výpravu a také mapu se zakreslenou trasou jeho cesty. Do
připravených políček si s pomocí atlasu světa doplňte hlavní oceány, moře či průlivy, kterým
Magalhães proplouval (pro lepší orientaci jsou uvedeny názvy „pevninských“ zastávek flotily).
Jednotlivé pojmy uvádějte v pořadí, jak šly za sebou.
Následně do mapy navrhněte, kudy je možné obeplout Zemi nejkratší cestou v dnešní době. Díky
kterým stavbám (jmenujte alespoň dvě) došlo k tolik výraznému zkrácení celé cesty? Zjistěte
základní informace o těchto stavbách. Pomocí tužky jiné barvy si do schématu názvů oceánů, moří
a průplavů zaznačte, které části světového oceánu proplujete při Vámi navrhované trase.
První cesta kolem světa
První posádka, která úspěšně obeplula Zemi, byla vedená Portugalcem Fernãem Magalhãesem,
který nabídl své služby španělskému králi, jenž je s povděkem přijal. Magalhães věřil, že je možné
obeplout Jižní Ameriku, a byl odhodlán tuto cestu najít. Tato nová trasa by byla velkým přínosem
pro Španělsko, které dováželo koření ze souostroví Moluky a poté, co Portugalci obsadili mys
Dobré naděje, se Španělům zkomplikovala cesta okolo Afriky.
20. září 1519 byla ze španělského přístavu Sanlúcar de Barrameda vypravena flotila s pěti loděmi a
250 muži na palubě. Lodě se vydaly jižním směrem dosud známými vodami podél Afriky a poté
napříč oceánem k břehům Brazílie v okolí Recife. Poté začal Magalhães plnit svůj hlavní úkol –
prohledávání pobřeží a hledání vhodné úžiny, kterou by lodě dosáhly západního pobřeží.
Nejnadějněji vypadaly průzkumy v okolí La Platy, která pro svou šíři byla považována za průliv,
avšak nakonec skončily neúspěchem. V průběhu těchto průzkumů byla jedna z lodí zničena.
Flotila byla následně nucena přezimovat v nehostinných podmínkách, což vedlo ke vzpourám, jež
však byly potlačeny. Na sklonku zimy se Magalhães vydal znovu na cestu a zanedlouho nalezl tolik
vytouženou úžinu vedoucí k Tichému oceánu. Při prozkoumávání úžiny byl objeven ostrov posetý
ohni, dle kterých byl nazván Tierra del Fuego (Ohňová země). Ačkoli byl nalezením úžiny splněn
jeden z cílů výpravy, tak při vplouvání do úžiny se posádka jedné z lodí vzbouřila a v noci s lodí
tajně odplula zpět do Španělska.
Zbylé tři lodě úspěšně propluly úžinou a vydaly se na plavbu oceánem, který pro své klidné vody
byl nazván Tichým. Magalhães však podcenil rozlohu oceánu, a proto jej jeho výpočty vedly příliš
na sever, čímž lodě minuly ostrovy Tuamotu a Samoa. Nebylo tedy kde získat čerstvou vodu a
potřebné potraviny, posádka proto byla nucena žvýkat kožená lana, aby se zasytila. Po 98 dnech
plavby lodě přistály u ostrova Guam, kde doplnily zásoby (domorodci je však také okradli o část
vybavení) a vydaly se jihozápadním směrem k ostrovům Mindanao a Cebu, kde Magalhães přivedl
místní kmeny ke křesťanství. Avšak v bitvě mezi místními kmeny byl Fernao Magalhães zabit. Po
jeho smrti byla jedna z lodí zanechána na ostrově, protože již nebyl dostatek námořníků k ovládání
tří lodí. Pod velením kapitána del Cano splnila výprava svůj cíl a přistála u břehů Moluk, kde
nabrala náklad hřebíčku. Jedna z lodí se následně pokusila vrátit přes Pacifik, avšak silné větry ji
dovedly zpět a následně byla zajata Portugalci. Poslední loď, Victoria, se vydala již známou cestou
směrem na západ okolo Afriky a do Sanlúcar de Barrameda doplula 6. září 1522, tři roky po
vyplutí. Z původních 250 mužů zůstalo již pouze 18. Náklad hřebíčku byl následně prodán z
vysokým ziskem, díky čemuž, i přes ztrátu čtyř lodí, byla výprava zisková.
Ačkoliv Magalhães výpravu nedokončil, je považován za prvního mořeplavce, který obeplul svět,
neboť ostrov Cebu se nachází nedaleko míst, které Magalhães navštívil při svých dřívějších cestách
na východ.