Cernohorska_Dynamika růstu českého teplokrevníka v testačních

Cernohorska_Dynamika růstu českého teplokrevníka v testačních

Dynamika růstu českého teplokrevníka v testačních odchovnách
The growth rate Czech warmblood in the Testimonials rearing
Hana Černohorská, Iva Jiskrová, Eva Sobotková, Tereza Petlachová
Ústav chovu a šlechtění zvířat, Agronomická fakulta, Mendelova univerzita v Brně,
Zemědělská 1, Brno 613 00, Česká republika
E-mail: [email protected]
Abstrakt
Cílem práce je zhodnocení dynamiky růstu hřebečků českého teplokrevníka v testačních
odchovnách. Podkladová databáze obsahovala údaje od roku 2001 do roku 2011 z celkem
sedmi testačních odchoven. Do podkladové databáze byli zařazeni pouze hřebečci
s kompletními daty – se změřenými mírami kohoutkové výšky hůlkové (KVH), kohoutkové
výšky páskové (KVP), obvodu holeně (OHOL), obdvodu hrudníku (OHR) a s hodnocením
růstového pásma, hodnocením exterieru a hodnocením mechaniky pohybu. Statistickým
zpracováním databáze metodou GLM byl zjištěn statisticky průkazný vliv odchovny na
kohoutkovou výšku páskovou, obvod hrudníku a obvod holeně. Mnohonásobným
porovnáváním jednotlivých efektů metodou Tukey-B byly zjišťovány statisticky průkazné
rozdíly v hodnotách tělesných měr hřebečků z jednotlivých testačních odchoven. V testační
odchovně Horní Město jsou hřebečci s průkazně nižšími naměřenými mírami kohoutkové
výšky páskové. V testačních odchovnách Kubišta a Luka Týn jsou hřebečci s průkazně
menším obvodem holeně a v testačních odchovnách Albertovec, Kubišta a Suchá jsou
hřebečci s průkazně menším obvodem hrudníku.
Klíčová slova: koně, český teplokrevník, testační odchovny hřebečků, dynamika růstu, tělesné
míry
Abstract
The aim is to evaluate the growth rate of the Czech warmblood colts in Testimonials rearing.
The underlying database contains data from 2001 to 2011 from seven Testimonials rearing.
The underlying database included only colts with complete data - measured in degrees of
withers height cane, withers height tape, shin circumference, chest circumference and the
evaluation of the growth zone, assessment and evaluation of the exterior and movement
mechanics. Statistical processing of the database by method GLM was detected a statistically
significant effect rearing on withers height tape, chest circumference and shin circumference.
Comparing multiple individual effects using Tukey-B were determined statistically significant
differences in body measurements colts from individual Testimonials rearing. The
Testimonials rearing Horní Město are colts with significantly lower value measured at the
withers height tape. In Testimonials rearing Kubišta, Luka Týn are colts with significantly
lower shin circumference and in Testimonials rearing Albertovec, Kubišta and Suchá are colts
with significantly smaller chest circumference.
Key words: horses, czech warmblood, Testimonials rearing stallions, growth rate, body
measurements
Úvod a literární přehled
Nejrozšířenějším plemenem v České republice je český teplokrevník. Tvoří 28 %
z celkového počtu koní chovaných v České republice (MISAŘ, 2011). Současný trend využití
koní českého teplokrevníka v jezdeckém sportu přináší zvýšené nároky na kvalitu
produkovaných koní. Svaz chovatelů českého teplokrevníka vede plemenitbu tak, aby
produkoval vynikající jedince se skokovým, případně drezurními předpoklady. Na základě
selekce je dosahováno genetického pokroku, důsledkem kterého se plemeno vyvíjí a zvyšuje
se jeho průměrná genetická úroveň. Plemenná hodnota jedince a genetická úroveň populace v
závislosti na čase představuje genetický pokrok populace (PŘIBYL, 2008).
Plemenná hodnota (PH) je relativní číslo, které se vztahuje k populaci, ve které byla
odhadnutá. Odhad PH vychází z testování a kontroly výkonnosti (JISKROVÁ, 2009).
Nosným pilířem genetického pokroku ve výkonnosti českého teplokrevníka jsou genetické
informace a fenotypové projevy výkonnosti potomstva hříbat po hřebcích, kteří jsou zařazeni
v chovu českého teplokrevníka (ZURAVCOVÁ, 2009).
Zákon č. 154/2000 Sb. O šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat
(plemenářský zákon) ve znění pozdějších předpisů a jeho změny, vyplývající ze zákona č.
130/2006 Sb. je právním základem pro plemenitbu koní v České republice. Selekce se provádí
na základě informací a výsledků hodnocení (ŠAROVSKÁ, 2010). Hřebečci a hřebci jsou
selektování: při registraci hříbat, při výběru do testační odchovny, při bonitacích v testačních
odchovnách, při základních zkouškách výkonnosti, při 100 denním testu, při udělování výběru
do plemenitby, na základě informací o potomstvu.
Hřebečci českého teplokrevníka jsou testováni od odstavu do absolvování základních
zkoušek výkonnosti hřebců v testačních odchovnách. Provoz v testačních odchovnách se řídí
provozním řádem schváleným svazem chovatelů českého teplokrevníka. Testační odchovny
slouží k několika účelům. Jedním z nejdůležitějších účelů je poskytnout kompletní data
hodnocených hřebečků a na základě výsledků hodnocení hřebečků kontrolu dědičnosti jejich
rodičů. Dalším účelem je výběr talentovaných jedinců s předpoklady pro využití v jezdeckém
sportu (Ročenka SCHČT, 2010).
Pro správnou selekci je důležité mimo jiného i znalost koeficientu dědivosti
(heritability) vlastností (exteriér, skokové schopnosti), které determinují hodnotu zvířat
(ZURAVCOVÁ, 2009). Dle Duška (1981) lze pro kohoutkovou výšku hůlkovou a páskovou
počítat s hodnotami dědivosti h2 v rozsahu 0,60 až 0,70, obvod hrudi se pohybuje v rozmezí
hodnot h2 = 0,20 až 0,30, koeficient dědivosti obvodu holeně se pohybuje kolem hodnoty
0,35.
Tělesné míry kohoutková výška hůlková (hřebci 162 až 170 cm , klisny 161 až 167cm) a
obvod holeně (hřebci 21 až 22,5 cm, klisny 19,5 až 22 cm) jsou součástí chovného cíle
plemene český teplokrevník (Ročenka SCHČT, 2010).
Tělesná stavba hříběte se s věkem mění. Počáteční tělesný rámec postaveného
obdélníka, kdy je výška v kohoutku větší než délka těla, se postupně ve věku 12 až 18 měsíců
mění a přechází do formátu čtvercového a v průběhu dalšího vývoje se nepatrně zvyšuje délka
těla, takže tělesný rámec má tvar ležícího obdelníka. V návaznosti na tělesný rámec je
důležitý poměr mezi kohoutkovou výškou hůlkovou a výškou v kříži. Ten se brzy po narození
velmi rychle mění převýšením zádě, hříbě je přestavěné. Oba rozměry se vyrovnávají ve věku
30 až 36 měsíců a pak narůstá nepatrně kohoutková výška, která je v dospělosti o 1 až 3 cm
větší (DUŠEK, 2007).
Cílem práce bylo zhodnotit dynamiku růstu hřebečků v jednotlivých testačních
odchovnách. Dále statistickou metodou vyhodnotit, zda má testační odchovna vliv na růst
tělesných měr hřebečků.
Metodika:
Podkladová databáze byla vytvořena na základě výsledků testace hřebečků v testačních
odchovnách ve spolupráci s Ústřední evidencí koní ve Slatiňanech. Do databáze byly zahrnuty
data z těchto testačních odchoven: Horní Město, Luka – Týn, ZH Tlumačov, ŠCHK Měník
Kubišta, ZH Písek, Hřebčín Suchá, Železnice. Vlastní hodnocení hřebečků provádí tříčlenná
hodnotitelská komise složená ze zástupce chovatelské sekce předsednictva Svazu chovatelů
českého teplokrevníka, konzulenta příslušné oblasti a jednoho člena Rady plemenné knihy.
Podkladová data zahrnují výsledky z pravidelných jarních a podzimních třídění
hřebečků v testačních odchovnách v letech 2001 až 2011. Zpracovány a hodnoceny byly
pouze výsledky koní, kteří absolvovali celou testaci. Z databáze byla vyřazena data hřebečků,
která nebyla kompletní (z důvodu úhynu hřebečka v průběhu testace nebo vyřazení hřebečka
z testace rozhodnutím hodnotitelské komise).
U každého z testovaných hřebečků je v databázi uvedeno jméno, rok narození,
identifikační číslo, životní číslo, jméno otce, jméno matky, jméno otce matky, majitel
hřebečka, testační odchovna a tělesné míry (obvod holeně, obvod hrudníku, kohoutková
výška hůlková, kohoutková výška pásková) a známky za exteriér, mechaniku pohybu a
růstový standard. Exteriér a mechanika pohybu se hodnotí známkami 1-5, růstový standard
známkou -2 až +2. Tělesné míry jsou uváděny v centimetrech. Jednotlivá měření hřebečků
probíhala ve věku 6, 12, 18, 24, 30, 36 měsíců a dále jsou rozlišena indexy 1 až 6.
Bylo provedeno základní statistické zpracování souboru, byla stanovena směrodatná
odchylka a průměrné hodnoty sledovaných charakteristik růstového standartu a tělesných měr
(obvod holeně, obvod hrudníku, kohoutková výška hůlková, kohoutková výška pásková).
Byla provedena analýza rozptylu metodou GLM a následné testování pro faktory
testační odchovna, rok konání třídění hřebečků v testační odchovně a otec podle modelové
rovnice:
yijkl = µ + pi + sj + yk + eijkl , kde:
µ= obecná střední hodnota
si = efekt i-té odchovny (i = 1,…7)
yj = efekt k-tého roku konání (j = 1, ...11)
pk = efekt j-tého otce (k = 1, …37)
eijkl = reziduum
U statisticky průkazných výsledků bylo provedeno mnohonásobné porovnání
jednotlivých efektů metodou Tukey – B, přičemž jsme se zaměřili na porovnání testačních
odchoven hřebečků. Efekt otce a roku konání jsme do modelové rovnice zařadili, aby byl
vyloučen jejich vliv.
Pro zpracování databáze a statistické vyhodnocení byly použity programy Excel a
Unistat, verze 5,1.
Výsledky
Podkladová databáze obsahovala údaje od roku 2001 do roku 2011 z celkem sedmi
testačních odchoven: TO Albertovec, TO Železnice, TO Tlumačov, TO Kubišta, TO Horní
město, TO Luka – Týn, TO Suchá. Do podkladové databáze byli zařazeni pouze hřebečci
s kompletními daty. Podkladová databáze obsahovala údaje z jednotlivých třídění 215
hřebečků po 37 různých hřebcích, celkem tedy 9 030 údajů. Na základě podkladové databáze
byli vyhodnoceni hřebci, kteří měli v podkladové databázi 3 a více hřebečků s kompletními
údaji. V tabulce č. 1 jsou uvedeny počty hřebečků v jednotlivých testačních odchovnách.
Nejvyšší počet hřebečků s kompletními údaji je z testačních odchoven Horní Město, Suchá a
Albertovec.
Tab č.1 Početní zastoupení hřebečků zařazených do databáze v testačních odchovnách
TO Albertovec
32
TO Horní Město
67
TO Kubišta
28
TO Luka-Týn
11
TO Suchá
38
TO Tlumačov
25
TO Železnice
13
Graf č.1 zachycuje hodnocení růstových pásem hřebečků podle testačních odchoven.
Statistickým zpracováním metodou GLM nebyly zjištěny průkazné rozdíly mezi jednotlivými
testačními odchovnami, přesto křivky jednotlivých testačních odchoven vykazují různou
tendenci. Křivku bez výrazných výkyvů vykazuje testační odchovna Železnice, která má při
naskladnění hřebečky hodnocené mírně nad průměrem růstového pásma a s věkem se plynule
růstové pásmo hřebečků dostává na průměr růstového standartu. Velké výkyvy jsou
v testačních odchovně Luka-Týn, kde po naskladnění hřebečků dochází přes první zimní
období k velkému navýšení hodnot růstového pásma a přes následující letní období
k prudkému poklesu hodnot růstového pásma. Další měření jsou vyrovnané, ale přes poslední
zimní období testace dochází k velkému poklesu hodnot růstového standardu. Obdobný
průběh křivky růstového pásma mají testační odchovny Suchá a Kubišta, kde dochází
v prvním zimním období po naskladnění hřebečků k výraznému poklesu hodnot růstového
standardu, křivka růstového standardu se pak vyrovnává.
Graf č. 1 – Růstová pásma hřebečků
1,50
Albertovec
1,00
Horní město
Kubišta
ST 0,50
Luka-Týn
Suchá
0,00
1
2
3
4
5
6
Tlumačov
Železnice
-0,50
jednotlivá měření
Výrazně vyšší hodnoty růstového pásma na konci testace vykazují hřebečci z testační
odchovny Suchá, nižší hodnoty růstového pásma na konci testace vykazují hřebečci
z testačních odchoven Albertovec a Kubišta. Graf č. 2 zachycuje nárůst kohoutkové výšky
hůlkové u hřebečků, rozdělených podle jednotlivých testačních odchoven. Nárůst kohoutkové
výšky hůlkové není u hřebečků z jednotlivých testačních odchoven příliš odlišný, pouze
hřebečci v testační odchovně Suchá mají po celou druhou část testace vyšší kohoutkovou
výšku hůlkovou. Naproti tomu hřebečci z testační odchovny Albertovec mají po celou druhou
část testace nejnižší kohoutkovou výšku hůlkovou. I přesto dosahují vyšších průměrných
hodnot, než uvádí jiní autoři. Dušek (2007) uvádí průměrné míry kohoutkové výšky hůlkové u
hřebečků českého teplokrevníka o něco nižší – v 6 měsících 127,8 cm, ve 12 měsících 146,2
cm, ve 24 měsících 156,7 cm a ve 36 měsících 161,4 cm.
Graf č.2 Průměrné hodnoty kohoutkové výšky hůlkové u hřebečků v testačních odchovnách
170,0
165,0
160,0
Albertovec
Horní město
155,0
Kubišta
cm
Luka-Týn
150,0
Suchá
Tlumačov
Železnice
145,0
140,0
135,0
KVH1
KVH2
KVH3
KVH4
KVH5
KVH6
jednotlivá měření
Graf č. 3 znázorňuje nárůst kohoutkové výšky páskové u hřebečků, rozdělených podle
jednotlivých testačních odchoven. V grafu jsou zachyceny výkyvy v nárůstu kohoutkové
výšky páskové u testační odchovny Luka-Týn, zejména prudší nárůst kohoutkové výšky
páskové v období první zimy po naskladnění hřebečků. Toto koresponduje s grafem 1, kdy u
testační odchovny Luka-Týn hřebečci v období po první zimě dosahují vyšších růstových
standardů a s grafem 2, kdy hřebečci po prvním zimním období dosahují vyšších
kohoutkových mír hůlkových. U testační odchovny Albertovec dochází ve věku 24 – 36
měsíců k menšímu nárůstu kohoutkové výšky páskové než u hřebečků v ostatních testačních
odchovnách. Dušek (2007) uvádí průměrné míry kohoutkové výšky páskové u hřebečků
českého teplorevníka opět o něco nižší – v 6 měsících 134,4 cm, ve 12 měsících 154,8 cm, ve
24 měsících 165,6 cm a ve 36 měsících 170,3 cm.
Graf č.3 Průměrné hodnoty kohoutkové výšky páskové u hřebečků v testačních odchovnách
180,00
175,00
Albertovec
170,00
Horní město
165,00
Kubišta
cm
Luka-Týn
160,00
Suchá
155,00
Tlumačov
Železnice
150,00
145,00
KVP1
KVP2
KVP3
KVP4
KVP5
KVP6
jednotlivá měření
Graf č. 4 zachycuje růst míry obvodu holeně, rozdělených podle jednotlivých testačních
odchoven. Výkyvy křivky růstu obvodu holeně jsou zaznamenány u hřebečků v testačních
odchovnách Železnice a Albertovec, u obou odchovnách dochází k výraznějšímu poklesu
nárůstu obvodu holeně po prvním letním období. Menší růst holeně není doprovázen výrazně
menším růstem výšky hodnocených hřebečků. Křivku bez výrazných výkyvů růstu obvodu
holeně vykazují testační odchovny Kubišta a Horní Město. Dušek (2007) uvádí průměrné
míry obvodu holeně u hřebečků českého teplokrevníka obdobné – v 6 měsících 16,3 cm, ve
12 měsících 19,7 cm, ve 24 měsících 21,1 cm a ve 36 měsících 21,6 cm. Ve 36 měsících mají
menší obvod holeně, než uvádí Dušek (2007), hřebečci z testačních odchoven Kubišta a LukaTýn. Hřebečci z těchto testačních odchoven mají i nižší kohoutkovou výšku hůlkovou, ale
vyšší kohoutkovou výšku páskovou, než hřebečci z ostatních testačních odchoven.
Graf č.4 Průměrné hodnoty obvodu holeně u hřebečků v testačních odchovnách
23,00
22,00
Albertovec
21,00
Horní město
Kubišta
cm 20,00
Luka-Týn
19,00
Suchá
Tlumačov
18,00
Železnice
17,00
OHOL1
OHOL2
OHOL3
OHOL4
jednotlivá měření
OHOL5
OHOL6
V grafu č. 5 je zobrazen růst obvodu hrudníku, rozdělený podle jednotlivých testačních
odchoven. Výrazné výkyvy nárůstu obvodu hrudníku jsou u hřebečků z testačních odchoven
Železnice, Luka-Týn a Suchá a to po druhém zimním období. Křivku bez výrazných výkyvů
růstu obvodu hrudníku vykazuje testační odchovna Kubišta. Dušek (2007) uvádí průměrné
míry obvodu hrudníku u hřebečků českého teplokrevníka obdobné – v 6 měsících 130,0 cm,
ve 12 měsících 162,8 cm, ve 24 měsících 180,2 cm a ve 36 měsících 189,2 cm. Ve 36
měsících mají menší obvod hrudníku, než uvádí Dušek (2007), hřebečci z testačních
odchoven Kubišta a Albertovec.
Graf č.5 Průměrné hodnoty obvodu holeně u hřebečků v testačních odchovnách
OHR
195,00
190,00
185,00
180,00
175,00
cm 170,00
165,00
160,00
155,00
150,00
145,00
Albertovec
Horní město
Kubišta
Luka-Týn
Suchá
Tlumačov
Železnice
OHR1
OHR2
OHR3
OHR4
OHR5
OHR6
jednotlivá měření
V tabulce č.2 jsou uvedeny výsledky analýzy metodou GLM, kde byl zjišťován
statisticky průkazný vliv efektu odchovny na tělesné míry hřebečků.
Mnohonásobným porovnáváním jednotlivých efektů metodou Tukey-B byly
zjišťovány statisticky průkazné rozdíly v hodnotách tělesných měr hřebečků z jednotlivých
testačních odchoven.
Tab č.2 Vliv efektu odchovny na tělesné míry ve sledovaných obdobích
Zdroj variability
odchovna
odchovna
odchovna
odchovna
odchovna
odchovna
odchovna
odchovna
odchovna
odchovna
odchovna
odchovna
odchovna
odchovna
odchovna
Závisle proměnná
KVH 1
KVH 2
KVH 3
KVH 4
KVH 5
KVH 6
KVP 1
KVP 2
KVP 3
KVP 4
KVP 5
KVP 6
OHOL 1
OHOL 2
OHOL 3
Významnost
**
**
*
*
odchovna
odchovna
odchovna
odchovna
odchovna
odchovna
odchovna
odchovna
odchovna
OHOL 4
OHOL 5
OHOL 6
OHR 1
OHR 2
OHR 3
OHR 4
OHR 5
OHR 6
**
**
**
**
*
**
**
Jak uvádí tabulka č.3, v testačních odchovnách Horní město a Albertovec jsou hřebečci
s průkazně menší kohoutkovou výškou páskovou. V testačních odchovnách Tlumačov, Suchá,
Luka-Týn a Kubišta jsou hřebečci s prokazatelně vyšší kohoutkovou výškou páskovou.
Tab č.3 Statisticky významně odlišné páry – kohoutková výška pásková
testační odchovna
průměr
testační
odchovna
průměr
KVP1
Suchá
Tlumačov
Kubišta
148,84
148,88
148,89
Horní Město
Horní Město
Horní Město
145,49
145,49
145,49
KVP2
Suchá
Kubišta
Tlumačov
Tlumačov
Luka-Týn
Luka-Týn
158,42
158,61
159,80
159,80
161,54
161,54
Horní Město
Horní Město
Horní Město
Albertovec
Horní Město
Albertovec
145,49
145,49
145,49
155,93
145,49
155,93
KVP3
Suchá
165,63
Horní Město
162,91
Jak uvádí tabulka č.4, hřebečci v testačních odchovnách Kubišta a Luka-Týn mají
prokazatelně menší obvod holeně než hřebečci v testačních odchovnách Tlumačov, Suchá,
Albertovec, Horní město, Železnice. Z výsledků lze vyvodit, že hřebečci z testační odchovny
Horní město a Albertovec mají prokazatelně menší kohoutkovou výšku páskovou, ale zároveň
mají prokazatelně větší obvod holeně než hřebečci z testační odchovny Kubišta.
Tab č.4 Statisticky významně odlišné páry – obvod holeně
testační odchovna
průměr
testační odchovna
průměr
OHOL3
Albertovec
Tlumačov
Suchá
Horní Město
Železnice
21,25
21,42
21,52
21,60
21,61
Kubišta
Kubišta
Kubišta
Kubišta
Kubišta
20,61
20,61
20,61
20,61
20,61
OHOL5
Tlumačov
Albertov
Horní Město
Suchá
21,84
21,90
22,01
22,09
Kubišta
Kubišta
Kubišta
Kubišta
20,91
20,91
20,91
20,91
OHOL6
Tlumačov
21,81
Kubišta
21,07
Horní Město
Horní Město
Albertovec
Suchá
Suchá
22,07
22,07
22,09
22,10
22,10
Kubišta
Luka-Týn
Kubišta
Kubišta
Luka-Týn
21,07
21,27
21,07
21,07
21,27
Tabulka č. 5 uvádí statisticky významné páry, kdy proměnou byl obvod hrudníku a efekt
odchovna. Z tabulky vyplývá, že hřebečci z testačních odchoven Tlumačov, Železnice, LukaTýn a Horní Město mají prokazatelně větší obvod hrudníku než hřebečci z testačních
odchoven Albertovec, Kubišta a Suchá.
Z výsledků vyplývá, že hřebečci z testačních odchovny Albertovec mají prokazatelně
menší obvod hrudníku, menší kohoutkovou výšku páskovou, ale větší obvod holeně. Hřebečci
z testační odchovny Tlumačov mají prokazatelně větší obvod hrudníku, větší obvod holeně a
větší kohoutkovou výšku páskovou. Hřebečci z testační odchovny Luka-Týn mají
prokazatelně větší obvod hrudníku, menší obvod holeně a větší kohoutkovou výšku páskovou.
Hřebečci z testační odchovny Železnice mají prokazatelně větší obvod hrudníku. Hřebečci
z testační odchovny Horní Město mají prokazatelně větší obvod hrudníku, větší obvod holeně
a menší kohoutkovou výšku páskovou. Hřebečci z testační odchovny Suchá mají prokazatelně
menší obvod hrudníku než hřebečci z odchoven Luka-Týn, Železnice, Tlumačov a Horní
Město, ale větší obvod hrudníku než hřebečci z testačních odchoven Kubišta a Albertovec.
Zároveň tito hřebečci mají větší obvod holeně a vyšší kohoutkovou výšku páskovou. Hřebečci
z testační odchovny Kubišta mají prokazatelně menší obvod hrudníku, menší obvod holeně a
větší kohoutkovou výšku páskovou.
Tab č. 5 Statisticky významně odlišné páry – obvod hrudníku
testační odchovna
průměr
testační odchovna
průměr
OHR2
Tlumačov
Tlumačov
Luka-Týn
Luka-Týn
Luka-Týn
Luka-Týn
Železnice
Železnice
Železnice
Železnice
165,16
165,16
168,45
168,45
168,45
168,45
169,69
169,69
169,69
169,69
Albertovec
Horní Město
Albertovec
Horní Město
Kubišta
Suchá
Albertovec
Horní Město
Kubišta
Suchá
158,75
160,55
158,75
160,55
160,64
160,84
158,75
160,55
160,64
160,84
OHR4
Horní Město
183,34
Kubišta
175,78
Horní Město
Tlumačov
Tlumačov
183,34
184,12
184,12
Albertovec
Kubišta
Albertovec
177,12
175,78
177,12
Suchá
Suchá
Horní Město
Horní Město
189,57
189,57
192,01
192,01
Kubišta
Albertovec
Kubišta
Albertovec
183,39
183,96
183,39
183,96
OHR5
OHR6
Tlumačov
Tlumačov
Železnice
Železnice
192,28
192,28
192,92
192,92
Kubišta
Albertovec
Kubišta
Albertovec
183,39
183,96
183,39
183,96
Suchá
Horní Město
Horní Město
Horní Město
Tlumačov
Tlumačov
Tlumačov
Železnice
Železnice
188,26
192,82
192,82
192,82
192,84
192,84
192,84
193,07
193,07
Albertovec
Albertovec
Kubišta
Suchá
Albertovec
Kubišta
Suchá
Albertovec
Kubišta
184,31
184,31
185,39
188,26
184,31
185,39
188,26
184,31
185,39
Křivka růstového pásma odráží kvalitu krmení s ohledem na měnící se potřeby hřebečků
v době jejich růstu. Základem správné výživy koní v období růstu je kvalitní pastevní porost
s optimálním druhovým složením (DUŠEK, 2007). Kvalitu a druhové složení pastevního
porostu mimo jiné ovlivňují i podloží a půdy, na kterých se pastviny vyskytují. Nežádoucí je
jak nedostatek, tak nadbytek kvalitního krmiva, který se projeví v křivce růstu buď
výraznějším poklesem, nebo nárůstem výšky hřebečků. U hřebečků lze očekávat přes zimní
období pokles dynamiky růstu s ohledem na absenci pastvy. Výsledky práce nepotvrdily, že
by hřebečci přes zimní období rostli pomaleji než přes období letní, kdy jsou na kvalitní
pastvě. Příkladem jsou hřebečci z testační odchovny Luka-Týn, kdy v prvním zimním období
dochází k výraznému navýšení růstu a přes nadcházející letní období dochází k výraznému
poklesu růstu hřebečků. S navýšením dynamiky růstu přes zimní období dochází u těchto
hřebečků k navýšení mohutnosti, ale už nedochází k navýšení kostnatosti. Toto lze vysvětlit
nutričně příliš bohatým krmením v zimním období a naopak nedostatečným příkrmem
v letním pastevním období. Dalším příkladem mohou být hřebečci z testačních odchoven
Kubišta a Suchá, u kterých v prvním zimním období dochází k výraznému poklesu růstu. I
přes to jsou tito hřebečci po prvním zimním období testace prokazatelně mohutnější. Toto
ukazuje na krmení s vyváženým poměrem živin a menší nutriční hodnotou. U hřebečků
z testační odchovny Suchá dochází k výraznějšímu nárůstu průměrné výšky hřebečků po
pastevním období a zároveň jsou tito hřebečci kostnatější – toto ukazuje na velmi dobrou
kvalitu pastevního porostu na vápenatých půdách s optimálním poměrem fosforu a vápníku. U
hřebečků z testačních odchoven Železnice, Luka- Týn a Albertovec dochází k výraznějšímu
poklesu křivky růstu obvodu holeně po druhém zimním období – odráží to hůře vyvážený
poměr živin v krmné dávce v zimním období, který neodráží zvýšené požadavky rostoucích
hřebečků na příjem živin.
Závěr
Podkladová databáze obsahovala údaje od roku 2001 do roku 2011 z celkem sedmi
testačních odchoven: TO Albertovec, TO Železnice, TO Tlumačov, TO Kubišta, TO Horní
město, TO Luka – Týn, TO Suchá. Analýzou metodou GLM byl zjištěn statisticky průkazný
vliv odchovny na hodnocení tělesných měr hřebečků – a to kohoutkové výšky páskové,
obvodu holeně a obvodu hrudníku. Vliv testační odchovny na kohoutkovou výšku hůlkovou
vyšel neprůkazně. Mnohonásobným porovnáním jednotlivých efektů metodou Tukey-B byly
zjištěny statisticky průkazné rozdíly v hodnotách tělesných měr hřebečků z jednotlivých
testačních odchoven.
Nejvyšší hřebečci jsou z testačních odchoven Suchá, Horní Město a Luka Týn, kteří jsou
na konci testačního období hodnocení nad průměrem růstového standardu. Nejnižší hřebečci
jsou z testačních odchoven Kubišta a Albertovec, kteří jsou na konci testace hodnoceni pod
průměrem růstového standardu. Nejmohutnější hřebečci jsou průkazně v testačních
odchovnách Suchá, Tlumačov, Luka-Týn, průkazně nejméně mohutní jsou hřebečci z testační
odchovny Albertovec. Prokazatelně nejkostnatější hřebečci jsou z testačních odchoven Suchá,
Albertovec a Horní město, jejich průměrný obvod holeně je na konci testace 22,1 cm.
Nejméně kostnatí hřebečci jsou z testačních odchoven Luka Týn a Kubišta s průměrným
obvodem holeně na konci testace 21,27 cm respektive 21,07 cm. U hřebečků byly na konci
testace zjištěny velké rozdíly v obvodu hrudníku. Hřebečci s prokazatelně největším obvodem
hrudníku jsou z testačních odchoven Železnice, Tlumačov a Horní Město s průměrnou mírou
193 cm. Nejmenší obvod hrudníku mají prokazatelně hřebečci z testačních odchoven Kubišta
a Albertovec a průměrnou mírou 185 respektive 184 cm.
Závěrem lze říci, že hřebečci z testační odchovny Kubišta jsou menší a mají
prokazatelně menší obvod hrudníku a menší obvod holeně. Hřebečci z testační odchovny
Albertovec jsou menší, prokazatelně méně mohutní, ale jsou kostnatější. Hřebečci z testační
odchovny Luka-Týn jsou větší, prokazatelně mohutnější, ale méně kostnatější.
Dynamika růstu hřebečků v jednotlivých testačních odchovnách je velmi rozdílná.
Výsledky práce nepotvrdily obecný postulát, že hřebečci přes zimní období rostou pomaleji
než přes období letní, kdy jsou na kvalitní pastvě. Hřebečci z testační odchovny Železnice
mají nejvyrovnanější růst bez výrazných výkyvů. U hřebečků z ostatních testačních odchoven
jsou v průběhu testace zaznamenány výraznější výkyvy v dynamice růstu, zejména u
hřebečků z testačních odchoven Albertovec, Tlumačov a Luka-Týn je v období druhé
poloviny testace zaznamenán výraznější pokles dynamiky růstu.
Poděkování
Tato práce vznikla za podpory projektu TP 1/2012.
Literatura
Dušek J. (eds.) (2007): Chov koní. Ed. Brázda, Praha, CZ. ISBN 80-209-0352-6
Dušek J. (1981): Koeficienty dědivosti exteriéru a výkonnosti koní. Pages 1-86 in Stud.
inform., Živoč. Výr., No.3. UVTIZ, Praha, CZ.
Jiskrová I. (2009): Možnosti využití odhadu plemenné hodnoty metodou BLUP Animal
model ve šlechtění českého teplokrevníka. Pages 149 – 151 in Acta fytotechnica et
zootechnica. Mimoriadne číslo, No. 12.
Jiskorvá I., Misař D. (1997): Effect of selected factors on sports performance on the
Czech Warm-blood horse. Pages 417 – 425 in Czech J. Animal Scince, Vol. 42, No. 9.
Klement J. (1966): Růst a výkonnost A1/1 koní. Pages 78-91 in Věd. práce VSCHK
Slatiňany, CZ.
Maršálek M. (2000): Hodnocení teplokrevných hřebců podle výkonnosti jejich
potomstva. Pages 91-98 In Colection of Scientific Papers, Series for Animal
Sciences.Agronomická fakulta v Českých Budějovicích, CZ.
Maršálek M., Zedníková J. (2001): Možnosti hodnocení teplokrevných hřebců podle
výkonnosti jejich potomstva. Pages 14 – 14 in Koně. Vol. 5, No. 1. CZ.
Misař D. (2011): Vývoj chovu koní v Čechách, na Moravě a na Slovensku. Ed. Brázda,
s.r.o., 296 p ISBN 978-80-209-0383-9
Přibyl J. (2008): Šlechtění v globalizujícím světě. Pages 12 – 14 in Aktuální problémy
chovu a šlechtění koní v ČR, Brno, CZ. ISBN 978-80-7375-241-5
Řád plemenné knihy českého teplokrevníka, Ročenka SCHČT. Svaz chovatelů českého
teplokrevníka, Písek. CZ.
Šarovská L. (2010): Zhodnocení zkušebního systému u mladých koní sportovních
plemen v ČR. Doktorská disertační práce. Mendelova univerzita v Brně. Brno, CZ.
Zuravcová B. (2009): Odhad plemenných hodnot parkúrových koní metódou Blupanimal model . Doktorská disertační práce. Mendelova univerzita v Brně. Brno, CZ.