09.07.2010 Zpravodaj 2010/07

otec biskup s tím, že bych měl sloužit v Kardašově Řečici a okolí, nemohla býti moje
odpověď jiná, než že toto poslání přijímám.
A tož mě tady, moji milí farníci, máte! Protože se dosud neznáme, rád bych se vám všem
alespoň trochu představil jako váš nový duchovní pastýř. Musím se vám přiznat, že
ačkoliv su Moravák, a to dokonce ze sousedního okresu (z Třebíče, jak o tom budu ještě
mluvit později), v Kardašově Řečici jsem nikdy předtím nebyl. Budu mít tedy co
poznávat. Hlavní je, když zde najdu dobré lidi, jako jsem je dosud našel všude tam, kde
jsem působil…
Ale to jsem začal jaksi od konce. Jak praví klasik – počněmež od Adama. Tak tedy
jmenuji se Jan Špaček a světlo světa jsem spatřil 9. července 1963 v Třebíči na jihozápadní
Moravě. Od svých pěti let jsem ministroval v nádherné románsko-gotické bazilice sv.
Prokopa v Třebíči, která je zařazena do fondu evropských kulturních památek UNESCO.
Po vystudování gymnázia v r. 1982 jsem se přihlásil na Vysokou školu chemickotechnologickou do Pardubic, kterou jsem absolvoval v letech 1982 - 1986 a byl jsem
promován inženýrem chemie.
Po promoci začala poněkud „dobrodružnější“ část mého života. Narukoval jsem na vojnu
do Liberce k chemickému vojsku, a zde mi bylo nabídnuto, abych se stal vojákem
z povolání. Přijal jsem tuto nabídku a byl jsem ustanoven jako náčelník chemického
vojska letecké základny v Náměšti nad Oslavou nedaleko mé rodné Třebíče. Zde jsem
sloužil od r. 1987 až do r. 1995. Dnes nelituji těch osmi let strávených na vojně, protože
jsem získal cenné zkušenosti o lidských charakterech. Poznal jsem totiž, jak někteří „zarytí
soudruzi“, kteří se mne zpočátku pokoušeli nalákat za člena komunistické strany (avšak
vždy bez úspěchu), se po listopadu 1989 prudce obrátili, začali odhazovat stranické
legitimace a stali se z nich horliví „rádoby-demokraté“. To už jsem věděl, že na vojně
rozhodně do důchodu nezůstanu.
Rozhodujícím zlomem v mém životě bylo přijetí svátosti biřmování. Stalo se tak na svátek
apoštolů Petra a Pavla – 29. června 1992 v Třebíči. Milostí Ducha svatého jsem začal
rozpoznávat volání ke kněžské službě, což nakonec vyústilo v pevné rozhodnutí stát se
Kristovým knězem. A tak jsem se rozloučil s vojenským životem a přihlásil jsem se na
Cyrilometodějskou teologickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, kde jsem
studoval v letech 1995-2001. V červnu 2001 jsem studia zakončil a byl jsem promován
magistrem teologie.
Po promoci jsem opustil rodnou Moravu a odešel do regionu, který jsem měl rád
odmalička – do jižních Čech, konkrétně do Písku. Na svátek Narození Panny Marie – 8.
září 2001 – mne otec biskup Antonín Liška vysvětil v Českých Budějovicích na jáhna a
11. května 2002 nastal nejdůležitější a nejkrásnější den v mém dosavadním životě:
v kostele Povýšení sv. Kříže v Písku mi otec biskup Liška udělil svátost Kristova kněžství.
Přes dva roky jsem byl kaplanem v Písku a od 1. října 2004 jsem byl ustanoven jako
duchovní správce pro farnosti Mirovice, Čimelice a Pohoří, kde jsem sloužil až do června
letošního roku.
Moji drazí farníci, pevně věřím a doufám, že se mi mezi vámi bude líbit, že i vy mne mezi
sebe dobře přijmete a že budeme všichni navzájem spolu dobře vycházet. Nesu vám své
kněžské srdce na dlani. Každý v něm bude mít místo – předně ti, kdo hodně trpí, kdo
potřebují hodně milosrdenství: chudí, nemocní, hříšní. Nesu vám všechny vlohy a
schopnosti, které mi Pán Bůh dal, abych vám mohl posloužit na cestě k Bohu. Nesu vám
kněžskou moc: moc sloužit mši svatou, udělovat svátosti, žehnat a světit. Je mým úkolem
střežit mravní zákon – Desatero, bránit křehkou hranici mezi dobrem a zlem. Doporučovat
Zpravodaj Deštenska
svornou lásku a odstraňovat nenávist a rozbroje, upevňovat rodiny a varovat před mravní
nevázaností, šířit pravdu a potírat lež, vést k poctivé práci a varovat před krádeží. Přišel
jsem mezi vás ne proto, abych vám vládnul, ale proto, abych vám podle svých sil a
s pomocí Boží sloužil.
Jsem otevřený pro vaše náměty, rady a připomínky. Rád s vámi budu vést dialog o tom,
jak co nejlépe vést pastoraci v našich farnostech a jak co nejvíce zkvalitňovat a
prohlubovat duchovní život. Pokud jde o řízení farností v oblasti logistiky (stavební,
technické, finanční a účetní záležitosti), jsem z titulu své funkce statutárním zástupcem
farnosti s plnou a nedelegovatelnou odpovědností. Církev není řízena na principu
demokratickém, ale hierarchickém. V oblasti logistiky samozřejmě uvítám radu či pomoc
od zkušených a věcí znalých farníků, nemohu však přijmout nějaké formy kontroly či
dokonce přímého zasahování do logistického řízení farností. Z výkonu své funkce jsem
totiž odpovědný pouze svému diecéznímu biskupovi. Toto jsem chtěl zdůraznit hned na
počátku své duchovní služby u vás, aby v budoucnu mezi námi nedocházelo k
nedorozumění a ke zbytečným konfliktním situacím...
Přátelé Boží, všechny schopnosti, které mám, jsou Božím darem a nezaslouženou milostí
Boží. Já sám jsem jen obyčejný člověk – služebník nehodný a neužitečný. Krásně a
výstižně to vyjádřil svatý apoštol Pavel: „Milostí Boží jsem to, co jsem.“ A tak vám všem
ze srdce + žehnám, prosím o vaše modlitby a těším se na dobrou spolupráci s vámi se
všemi.
Váš služebník a duchovní otec P. Jan Špaček
POŘAD BOHOSLUŽEB V DEŠTNÉ
Neděle 4.7.2010
Neděle 11.7.2010
Neděle 18.7.2010
11:00 hod.
11:00 hod.
11:00 hod.
Kostel sv Ottona
Kostel sv Ottona
Kostel sv Ottona
Neděle 18.7.2010
14:00 hod.
Jižná
14. neděle v mezidobí
15. neděle v mezidobí
16. neděle v mezidobí
Poutní mše svatá - Panna Maria
Karmelská
BOHOSLUŽBY NA ČERVENÉ LHOTĚ U NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE
Neděle
4.7.2010
16:00 hod.
14. neděle v mezidobí
Neděle
1.8.2010
16:00 hod.
18. neděle v mezidobí
Neděle
5.9.2010
16:00 hod.
23. neděle v mezidobí
Neděle 3.10.2010
16:00 hod.
27. neděle v mezidobí
Neděle 7.11.2010
16:00 hod.
32. neděle v mezidobí
Neděle 21.11.2010
16:00 hod.
SLAVNOST JEŽÍŠE KRISTA KRÁLE
Bratři a sestry,
-2-
Zpravodaj Deštenska
počínaje 1. 7. 2010 až do odvolání budu ve svých farnostech sloužit pouze nedělní
bohoslužby.
Předem se vám všem omlouvám za toto „nouzové řešení“. Budu mít dost práce se
zabydlením se na faře v Kardašově Řečici po přestěhování z Mirovic, ale především
budu muset ještě odjíždět do Mirovic (zpracování finanční uzávěrky mých bývalých
farností za první pololetí r. 2010 a jiné naléhavé záležitosti, týkající se bezproblémového předání farností mému nástupci). Věřím, že tuto situaci pochopíte a nebudete se proto na mě zlobit. Koneckonců, červenec je stejně měsícem prázdnin, stejně
tak srpen, kdy budu čerpat svou řádnou dovolenou. Takže doopravdy a naplno začneme
s pomocí Boží od září.
Přesto se budu snažit ještě v průběhu července přejít na běžný pořad bohoslužeb.
Zavčas jej ohlásím při nedělních bohoslužbách a také bude vyvěšen na našich
webových stránkách: http://www.farnost-recice.cz .
Samozřejmě výjimku tvoří zajištění pohřbu – v takovém případě mi, prosím,
okamžitě zavolejte na můj mobilní telefon: 604 322 396.
Váš služebník a duchovní otec P. Jan Špaček
KULTURA A VOLNÝ ČAS
V měsíci červenci můžete navštívit tyto akce:
Neděle 4.7.
Music Park Pod lipami - SKA PARADISE 2010 – Tleskač (ska),
Kapišto (ska-punk), Fadžitulikistulán (ska/reggae)
Sobota 10.7.
Music Park Pod lipami - Plexis (punk rock), Apple Juice (punk rock),
Bobr chutná 2x (punk)
Pátek 16.7.
Vernisáž výstavy obrazů Václava Brusa a vyšívaných obrazů Marie
Tůmové od 17:00 hod v obřadní síni městského úřadu
Sobota 24.7.
Music Park Pod lipami - Medvěd 009 (rock), El Gaučo (world
music/ska)
Sobota 31.7.
Vernisáž výstavy „Malíři a fotografové deštenska“ od 17:00 hod
v kulturním domě
Sobota 31.7.
Music Park Pod lipami - Visací zámek (punk rock), The Fialky (punk
rock), Tragedis (punk rock)
-3-
Zpravodaj Deštenska
Tímto se obracíme na Vás čtenáře s prosbou, pokud máte doma obrazy pana Václava
Brusa, prosíme o zapůjčení těchto obrazů na výstavu, která se bude konat v obřadní
síni městského úřadu od pátku 16. července, kdy bude i vernisáž této výstavy od
17:00 hod. Obrazy můžete přinést na městský úřad, nebo se telefonicky domluvit,
abychom je vyzvedli osobně (tel. 384 384 291, 723 734 612).
Děkujeme
Music Park Pod Lipami
Sokol Deštná a Festonda Production se ve spolupráci s městem Deštná snaží již
druhým rokem pozvednout upadající, ale stálé okouzlující areál Music Parku Pod Lipami.
Rozhodli jsme se, že naší společnou snahu doplníme o informační články, kde představíme
bohatou historii tohoto místa a připomeneme důležité a zajímavé události, které se zde
udály. Pokusíme se vyzpovídat pamětníky a v neposlední řadě představíme vizi do
budoucna. Vždyť tomu již zanedlouho bude 50 let, kdy se na populárním „tržáku“, „Pod
Lipama“ či „Music Parku“, poprvé tancovalo.
Historie toho místa je samozřejmě delší, než zmiňovaných 50 let. Již dříve se zde
handlovalo s dobytkem a jiným zbožím, odtud nejspíš převzatý název používaný místními
obyvateli dodnes – „tržák popř. tržiště“.
V roce 1962 pak vzniká přičiněním členů místního fotbalového týmu první taneční
parket. Záměr byl tehdy již jasný. Vytvořit na tomto nádherném místě hezký prostor, který
se bude využívat k pravidelným tanečním zábavám. Místo, kde se lidi budou společně
bavit, tančit a odreagovávat. Místo, kde můžete potkat své známé, nastávající partnery,
kamarády či zajímavé lidi hudební a kulturní branže. A v neposlední řadě místo, které
z Deštné dělalo kulturní a hudební centrum širokého okolí.
Historii a vzpomínkám pamětníků se budeme věnovat v dalších pokračováních
tohoto článku. Aktuálně bychom Vám rádi představili nedávnou minulost a hlavně
přítomnost a plány do dalších let. K blížícímu jubileu (50 let od výstavby prvního parketu)
by se slušelo dovést tento nádherný prostor v novém hávu tj. zrekonstruovaný,
odhlučněný, zastřešený, nabízející kvalitní a zajímavou kulturní produkci pro všechny
generace.
Zastavme se teď krátce v době po sametové revoluci. Areál byl na vrcholu svých sil.
O jeho chod se standardně starali členové místní organizace Sokol Deštná. Co si já osobně
pamatuji, vždy byly rozdělené funkce, když starší členové se starali o vybírání vstupného a
organizování vystoupení. Mladší pak svou energii uplatnili při udržování a přestavbách
areálu. Do Deštné se na zábavy sjížděli lidé z celého okolí a průměrná návštěvnost se
v těchto dobách pohybovala kolem 800 spokojených návštěvníků. Tito návštěvníci
kolikrát ani nechodili na konkrétní hudební skupiny, jako za možností se příjemně pobavit,
zatancovat si či potkat nové zajímavé lidi. V okolí se až na vyjímky podobné akce
nekonaly, a už určitě ne na místě tak zajímavém jako je tato lipová alej. V devadesátých
letech minulého století pak přichází hudební boom, kdy vzniká a i na tržák přijíždí velké
množství nových skupin (Škwor, Kečup, Krucipűsk, Alkohol, Vypsaná Fixa). Mezi
největší akce, které se na tomto místě konaly, byly určitě obě vystoupení tehdy
začínajících rockových hvězd, kapely Divokej Bill. Na jejich druhý koncert se přišlo
podívat přes 2 tisíce návštěvníků. Atmosféra byla úžasná, samotná kapela byla nadšena
-4-
Zpravodaj Deštenska
tímto natěšeným publikem. Na druhou stranu, akce ukázala i stinné stránky areálu –
nedostatečné občerstvení, nekvalitní zázemí pro kapely a malý počet toalet. I proto se
uskutečnili rekonstrukční kroky ke zvelebení tohoto místa. Částečné zastřešení,
vybudování zázemí pro kapely, rekonstrukce posezení a občerstvení, to vše směřovalo ke
zlepšení služeb pro návštěvníky.
Bohužel se návštěvnost začátkem nového století začala prudce snižovat. Podle mého
byla hlavní příčina obrovská nabídka hudebních a kulturních produkcí: stovky nových
festivalů, hudební kluby a další hudební a kulturní produkce v okolí… Hudební kapely
brázdí republiku, hrají 80 koncertů za rok a nabídka je tak různorodá, že si každý ve svém
okolí může najít svůj „šálek čaje“. Musím se přiznat, že jedním z důvodů byla i pravidelná
nepřízeň počasí, která často vede ke zrušení koncertů.
Všechny tyto důsledky si uvědomujeme, proto naší společnou vizí do budoucnosti a
přilákáním většího množství návštěvníků zpět, je hlavně zkvalitnění všech služeb. Už
v minulém roce jsme návštěvníkům nabídli rozšíření hudební nabídky o zastřešenou
druhou „Malou scénu“. Produkce se snaží přivést zajímavé hudební a kulturní skupiny.
Neustále se snažíme o zpětnou vazbu s návštěvníky, chceme znát jejich názor na areál a
přání, co by si zde přáli vidět. Velkou pozornost se snažíme věnovat propagaci a
přilákáním dalších potenciálních návštěvníků. Nabízíme jim nejen kvalitní hudební
nabídku, ale různé doplňkové možnosti: pravidelné soutěže o ceny, propagační akce
partnerů, zajímavou nabídku občerstvení a podobně. V neposlední řadě bychom byli rádi,
aby se nezapomnělo na dlouholetou historii tohoto areálu, která společně s přirozenou
krásou tohoto prostoru a koncepční prací pořadatelů, je příslibem snad lepší budoucnosti.
Doufáme, že se toto místo stane opět kulturním centrem širokého okolí. A rádi bychom
Vás pozvali k navštěvě tohoto prostoru. Přijďte si zavzpomínat, zatančit nebo se jen
pobavit, jste vítáni. Myslím si, že historie, krása areálu a dlouholetá činnost dobrovolníků
si to zaslouží.
www stránky: tjsokoldestna.webnode.cz/ nebo musicpark.kx.cz/?page=2
(RK)
MILÍ ČTENÁŘI,
zážitky z malého divadelního představení a koncertu v kostelíčku sv. Jana Křtitele
v Deštné Vám bude jistě vyprávět někdo z návštěvníků koncertu konaného dne 12.6. t. r.,
ale já bych Vám ráda sdělila něco o autorech divadelní hry a hudby „Sen noci
svatojánské“, který jsme uvedli. Tedy o anglickém dramatikovi Williamu Shakespearovi a
německém romantickém skladateli Felixu Mendelssohnu Bartholdym, který k této hře
složil scénickou hudbu.
William Shakespeare se narodil v roce 1564 a zemřel v roce 1616, tedy ve svých 52
letech. Jeho hry obšťastňují diváky už téměř 450 let a jsou stále aktuální, protože lidské
povahy a dobré i zlé vlastnosti lidí zůstávají po staletí nezměněny.
Shakespeare je považován za jednoho z nejgeniálnějších básníků a dramatiků v Evropě.
Sám byl též hercem a proto dokázal dobře líčit všechny lidské pocity a vášně. V jeho
tragédiích, na příklad „Romeo a Julie“, „Král Lear“, „Hamlet“, „Othelo“ a dalších uvedl
všechno, čím člověk po věky trpěl a zmíral – tedy nenávist, závist, žárlivost a jiné špatné
lidské vlastnosti i různé nemoci a neduhy. Z komedií, ze kterých září úsměv, žert a vtip,
uvedu např. „Zkrocení zlé ženy“ a „Komedie plná omylů“. Z činoher je známý „Kupec
benátský“, „Zimní pohádka“ a zejména úsměvná letní historka „Sen noci svatojánské“,
kterou jsme vybrali pro uvedení v našich bývalých svatojánských lázních. Ve
-5-
Zpravodaj Deštenska
čtyřicetiminutové scénce zvané „V lese u Athén“ nás naši herci zavedli do pohádkové
atmosféry říše lesních skřítků a víl. Všichni hráli báječně a texty ve verších říkali zcela
zpaměti, což bylo dosti obtížné. Hráli s plným nasazením a mohu říci, že je lze srovnat
především jejich hravostí i se souborem, který jsem shlédla v této roli v Praze, kde však
byla uvedená celá hra včetně scének s oklamanými milenci a rozvernými řemeslníky, se
kterými si nadpřirozené lesní bytosti s chutí pohrávají. Naše představení doprovázela živá
hudba na flétny při změně scének a hlavně pak reprodukovaná hudba z díla skladatele
Felixe Mendelssohna Bartholdyho (1809-1847). Na začátku jsme slyšeli veselé scherzo při
dialogu skřítků, dále tiché nocturno, když očarovaná královna usnula s oslíkem a na závěr
to byl známý majestátní svatební pochod, který doprovázel královský průvod.
Skladby Bartholdyho měly vždy tajemné náměty, jako „Walpurgina noc“, „Antigona a
Oidipus“, „Krásná meluzína“ a zvláště scénická hudba k Shakespearově hře „Sen noci
svatojánské“. Tato poslední hra nadchla skladatele už v mládí a tak již v necelých 18-ti
letech skladbu dokončil. Bartholdy byl též výborným a známým varhaníkem.
Dle mého úsudku i některých účastníků se hra vydařila a byla škoda, že ji shlédlo dosti
málo lidí. Konání koncertu s divadelní hrou jsme inzerovali i v Jindřichově Hradci, ale zde
tento den probíhaly oslavy města, takže i odtud byla malá účast.
Počasí bylo tentokrát nádherné, až velké horko na rozdíl od loňského roku, kdy bylo
dosti chladno. Již nyní jsem byla dotazována, zda budeme hru Sen noci svatojánské pro
úspěch ještě opakovat. Toto plánujeme příští rok opět v červnu. Kostelíček znovu
vyzdobíme stromky a větvičkami, které připomínaly scénu v lese.
Dobrovolné vstupné jsme rozdělili na cestovné a pohoštění pěveckého sboru Domino a
na různé dárky pro malé i velké herce. Letos se nám podařilo i upevnit barevné vykládané
kruhové sklo ve vstupní části kostelíka, které bylo již velmi uvolněné a při větru hrozilo
vypadnutí a rozbití. Přátelé z kostela sv. Ottona též perfektně vyčistili kostelíček od
pavučin, což je ve výšce dosti náročné a za to děkujeme.
Pravděpodobně 18. 9. t. r. plánujeme zajímavé vystoupení v prostorách kostelíčka sv.
Jana Křtitele v Deštné. Bude to „410 LET VE SVATOJÁNSKÝCH LÁZNÍCH“. Scénku
zahájí objevení léčivého pramene a uzdravení Kateřiny Urbancové. Mnich, který zde též
žil, bude vyprávět historii kostelíčka i léčivých lázní. V průvodu z lázní do kostelíčka
půjdou osoby, které se zde kdysi léčily (v dobových kostýmech) a též poutníci. Do nové
historie lázní bude zařazen i náš soubor sv. Jana Křtitele, jehož členové i hosté budou pak
v kostelíčku účinkovat. Zájemce o účast v lázeňském průvodu rádi uvítáme, zvláště členy
ochotnického divadelního spolku v Deštné.
Hezké prožití léta přeje za Svatojánský soubor Eva Kadlecová
13. BENEFIČNÍ KONCERT
Soubor sv. Jana Křtitele v Deštné pořádal
v sobotu 12. června 2010 již 13. Benefiční koncert
v kostelíčku v Lázních. Začátek slavnostního
koncertu, konaného k poctě bývalých patronů
poutního kostelíčka a Svatojánských lázní, začínal
v 17 hod. Patronem byl nejen sv. Jan Křtitel, ale
také sv. Antonín Paduánský. První částí programu
byla hra Williama Shakespeara „Sen noci
-6-
Zpravodaj Deštenska
svatojánské“. Pohádkový děj začal předtančením lesních skřítků před kostelíčkem
s pěkným hudebním doprovodem. Pohádkové, svižné hemžení skřítků, spojené s prací pily
i sekerky, nacvičila Lída Říhová. Pestré barevné oblečení, velmi svižné tempo a dětské
kouzlo tančících skřítků, bylo zajímavé a moc se líbilo. Další pokračování hry – pohádky,
už se odehrávalo přímo v kostelíčku.
Děj pohádky vypovídá o tom, jak král Oberon
a královna Titanie se neustále hádali. Král toužil po
bezmezné lásce svojí královny a tak si vzpomněl na
zázračnou šťávu z květin, která má kouzelnou moc.
Nakapaná do spících očí si člověk po procitnutí
zamiluje toho, koho prvého spatří. Od myšlenky
nebylo daleko k činu, ale mělo to jeden háček. Král
si myslel, že prvým člověkem bude on sám.
Královna obklopena vílami procitla brzo, ale prvý
koho spatřila byl tkadlec, kterého král Oberon ze
žárlivosti proměnil na oslíka. Kouzlo přesto pokračovalo a tak král použil další čarovnou
šťávu z květin, která kouzlo ruší. Král a královna se usmířili a jejich vzájemnou pohodu
provázel „Svatební tanec“ Felixe Mendelssohna Bartholdyho. Líbezně znělo i jeho
„Nocturno“.
Dialogy a monology skřítků Elfa (Martin Holec) a Puka (Vítek Zeman), byly
procítěné a profesionální. Oba ukázali, že umí a že jsou dobrými herci. Myslím si, že o
nich ještě uslyšíme, protože jejich projev je bez trémy a má takové zvláštní nadšení
prožitku.
Pohádkovou hru doprovázely na flétnu krátkými hudebními vstupy Míša Menčíková
a Katka Randlová. Víly uspávačky hrály Eliška Nováková a Katka Štiplová. Krále a
královnu manželé Hejdovi z Jindř. Hradce, tkalce – oslíka Ondřej Zeman.
Autora pohádkové hry „Sen noci svatojánské W.Shakespeare“ přiblížila divákům Ing. Jana
Himmlová – coby víla v seniorském věku se závojem a žertovným vstupem. Vyprávění
bylo nádherné a dokonalé, jako všechny její přednášky o českých dějinách.
Druhým umělcem, který byl přiblížen divákům byl hudební skladatel Felix
Mendelssohn Bartholdy. Eva Kadlecová zpívala oslavný hymnus Božího Těla Panis, který
složil César Franck. Píseň „Ave
Maria“, zazněla v kostelíčku již
vícekrát, ale její krása a nádhera
tónů se nese až ke stropní klenbě a
Evě se podařila. Posluchači ji
odměnili
dlouhotrvajícím
potleskem.
V druhé
části
koncertu
zpíval pěvecký soubor „Domino“
z Tábora, pod vedením sbormistra
Jakuba Smrčky. Vystoupení tohoto
souboru byla zlatým hřebem
celého programu. Široký rozsah
hudebního žánru – od písně Leoše
Janáčka, národních písní, písně
-7-
Zpravodaj Deštenska
Osvobozeného divadla, písně Lennona a McCartneyho i píseň šansoniera Gilberta
Becauda „Kam zmizel tvůj dětský úsměv“. Na začátku zazněla moje nejoblíbenější
národní píseň „Chodila Maryška v zeleném háji“. Zpívali ji s tak velkým citem, že se mi
do očí tlačily slzy. Težko napsat, co z jejich repertoáru byla nejpůsobivější. Sledovala jsem
diváky a zjistila, že při písních Voskovce, Wericha a Ježka jim dalo práci zůstat v klidu
sedět. Ty písně a jejich rytmus byly tak sugestivní, že to člověka nutilo ten rytmus
prožívat. Bylo to nádherné a člověk měl pocit, že je té krásy zvuku i pohybu účasten.
Srdečný dík všem, co nám divákům tu krásu připravili. Poděkování patří hlavně Evě
Kadlecové, která pozvala všechny účinkující a zajišťovala vše, co bylo potřeba, abychom
my diváci prožili ty pěkné chvíle v kostelíčku sv. Jana Křtitele v Lázních. Ještě jednou
díky.
Fialová
MÁME ČERVENOU LHOTU?
Opravdu ano. I Bílou, Zelenou, Stříbrnou. A jmenovcem naší Červené Lhoty je
zámek Červená Lhota, 9 km severozápadně od Třebíče. Stojí v obci téhož jména. Další
Červená Lhota je v Úžicích u Mělníka a do třetice Červených Lhot – Červená Lhota pod
Bítovem, okres Olomouc. Jistě je zajímavé, že v Čechách máme 489 Lhot a Lhotek.
Většina z nich byla zakládána na lesní či močálovité půdě, v klimaticky drsnějších
oblastech. Proto jejich osadníkům dávali pánové a lokátoři delší lhůtu (úlevu), než museli
začít platit poddanské poplatky.
Že si obyvatelé Lhot svého pojmenování váží, dokazují sjezdy Lhoťáků, pořádané
od roku 1980. Zapojily se i slovenské Lehoty, kdy v Žilinské Lehotě byl sjezd pořádán
v roce 2008. Loni se lhotečtí sešli v Řešetové Lhotě, letos je hostí Tvarožná Lhota. Naši
červenolhotečtí se zatím těchto sjezdů nezúčastnili. Jistě přejeme těmto dobrým aktivitám
zdar. (Údaje převzaty z knihy Dr. Václava Větvičky „Moje růžová dobrá jitra“.)
P.S. Kdybychom chtěli příkladu lhoteckých následovat, a udělat třeba sjezd obcí majících
ve znaku rožmberskou růži, bylo by jich více jak 40!
Lhoťácká internetová adresa: www.lhoty.cz.
F.K.
SLOUPEK DEŠTENSKÉ KNIHOVNY
Také Vám to, milí čtenáři, tak uteklo? Mně připadá, že byly před chvílí Vánoce a ono už je
dávno po Velikonocích a už i po pouti! Je to neuvěřitelné, ale půl roku už je v nenávratnu
a před námi je další půlka roku, začínající červencem. Tak se podíváme, co nám Karel
Čapek ve své knize Zahradníkův rok poví o červenci.
„Podle kanonického práva zahradníků se v červenci o č k u j í r ů ž e . Dělá se to
obyčejně takto: připraví se šípek, pláně neboli podložka, na kterou se má očkovat; dále
veliké množství lýka a posléze zahradnický nůž neboli žabka. Když je vše pohotově,
vyzkouší zahradník ostří žabky na bříšku palce; je-li žabka dostatečně ostrá, zařízne do
palce a nechá v něm rozchlípenou a krvácející tlamičku. Ta se potom ováže několika
metry fáče, z čehož vznikne na prstě dosti velké a plné poupě. To se jmenuje očkování
-8-
Zpravodaj Deštenska
růží. Není-li po ruce šípek, lze si výše popsaný zářez do palce přivodit při jiné příležitosti,
jako je dělání odprutců, odřezávání vlků nebo odkvetlých stvolů, stříhání keřů a podobně.
Ale hlavní červencová starost je ovšem zalévání a kropení zahrady. Zalévá-li zahradník
konvemi, počítá konve tak jako automobilista kilometry. “Uf“, prohlašuje s pýchou
rekordmana, „dnes jsem vytahal pětačtyřicet konví“. Kdybyste věděli, jaká je to libost,
když chladná voda crčí a šumí na zprahlou půdu; když to v podvečer jiskří na květech a
listech přetížených horkou prškou; když pak celá zahrádka vydechne vlhce a úlevně, tak
jako vydechne žíznivý poutník - „Ahahah,“ praví poutník stíraje si pěnu z vousů, „ to byla
hromská žízeň. Hospodo, ještě jednu!“ A zahradník běží ještě pro jednu konev na tu
červencovou žízeň. S hydrantem a hadicí lze kropit ovšem rychleji a jaksi ve velkém: za
poměrně krátkou dobu postříkáme nejen záhony, ale i pažit, svačící rodinu sousedovu,
chodce na ulici, vnitřek domu, všechny členy rodiny a nejvíce sebe samy. Takový střik z
hydrantu má úžasnou účinnost, skoro jako strojní puška; můžeme jím za okamžik vymlet
do země jámu, pokosit pereny a servat stromům koruny. Znamenité osvěžení vám
poskytne, stříkáte-li z hadice proti větru; to vám je přímo vodoléčba, jak vás to naskrz
pokropí. Hadice má nadto zvláštní zálibu udělat si dírku někde uprostřed, kde se toho
nejmíň nadáte; a stojíte pak jako bůh vod uprostřed tryskajících paprsků vody, s dlouhým
vodním hadem stočeným u vašich nohou; je to překonávající pohled. Když pak jste mokří
až na kůži, prohlásíte uspokojeně, že zahrádka má dost, a jdete se usušit. Zatím vaše
zahrádka řekla „Uf“, vsrkla vaše vodomety ani nemrkajíc a je zase suchá a žíznivá jako
předtím.“
A když už budete mít zahrádku vzorně vypletou, okopanou a zalitou, sednete si někam do
chládku s knihou. Máme u nás v knihovně zase nové knihy, přijďte si je vypůjčit.
Např. pro pohodové čtení, ale i vážnější literatura:
Ďábel z Vinohrad - vzpomínka na Jiřího Šlitra od Jiřího Datla Novotného
Hermína Franková: Hlavně dýchat
K. E. Wooswiss: Milovat cizince
Eva Kačírková: Riziko povolání
Stieg Larsson:
Dívka, která kopla do vosího hnízda
Josef Culek:
Nemocniční pavilon
L. R. Robinson: Nepřirozená smrt
D. A. Pyron:
Dcera Jihu
Pavel Kováč a Jana Kopecká: Miloš Kopecký - důvěrný portrét
Beverly Swerlingová: Město slávy - román o válce a touze na starém Manhattanu
Mari Puzo:
Temná aréna
Stanislav Motl: Kam zmizel zlatý poklad republiky
Richard L. DiNardo: Nerovní spojenci - Německo a jeho evropští spojenci od koalice ke
zhroucení.
A ještě si připomeneme červencová výročí spisovatelů.
2. července 1930 se narodil Ota Pavel, vl. jm. Ota Popper, český spisovatel a sportovní
novinář, v naší knihovně máme tyto jeho knihy: Zlatí úhoři, Fialový poustevník,
Olympijské hry, Výstup na Eiger...
V roce 1877 se narodil Hermann Hesse, německo-švýcarský prozaik, básník a esejista,
nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1946, autor kultovních knih jako např. Stepní
vlk, Siddhártha, Narcis a Goldmund.
-9-
Zpravodaj Deštenska
3. července 1883 spatřil světlo světa Franz Kafka, německy píšící spisovatel, jehož dílo,
např. tři románové fragmenty Proces, Amerika a Zámek patří dnes k nejčastěji
analyzovaným a interpretovaným dílům světové literatury.
4. července 1912 se narodil Kamil Bednář; psal pro děti pohádky a adaptace klasických
literárních památek, např. O Faustovi, Markétce a ďáblovi. Máme Pohádky za druhou
oponou.
5. července 1889 se narodil francouzský spisovatel a dramatik, filmový režisér a výtvarník
Jean Cocteau - jeden z nejuniverzálnějších umělců první poloviny 20. století.
Jaroslav Foglar - 6. července 1907 - nejčtenější český autor klukovských příběhů,
duchovní otec Rychlých šípů, významný organizátor skautské mládeže je v naší knihovně
zastoupen 12 tituly. Jedno z jeho nejproslulejších děl, Rychlé šípy, nám bohužel zničil
jeden mladý čtenář a dosud je, už po několika urgencích, nenahradil (jmenovat ho
tentokráte ještě nebudeme...).
7. července 1884 se narodil německý židovský spisovatel Lion Feuchtwanger - úspěšné
historické romány Bláznova moudrost, Ošklivá vévodkyně, Goya, Židovka z Toleda....
máme 19 titulů.
8. července 1621 spatřil světlo světa Jean de La Fontaine, francouzský spisovatel
proslavený svými Bajkami - samozřejmě v naší knihovně také jsou.
9. července 1834 se narodil jeden z nejvýznamnějších českých spisovatelů 2. poloviny 19.
století Jan Neruda. Kdo by neznal jeho Povídky Malostranské, Obrazy ze života a
básnické sbírky Písně Kosmické, Balady a romance..... jsou i v naší knihovně.
10. července 1928 se narodil český spisovatel a básník, autor originálních pohádek pro děti
Karel Šiktanc - básnické sbírky Patetická, Zaříkávání živých, Český orloj ..., Královské
pohádky, O dobré a zlé moci. Bohužel v naší knihovně zatím zastoupen není.
Marcel Proust, 10.července 1871, francouzský spisovatel - Hledání ztraceného času, také
nám chybí.
John Wyndham 1903 - anglický spisovatel, klasik světové science fiction - Den trifidů,
Kukly - máme Den trifidů.
13. července 1894 Issak Emmanuilovič Babel, ruský spisovatel, mistr krátké novely v
povídkových sbírkách Rudá jízda a Oděské povídky, nemáme z jeho díla nic.
14. července 1904 Isaac Bashevis Singer, americký židovský spisovatel polského
původu, který psal v jidiš - Rodina Moskatova, Kejklíř z Lublinu a český výbor povídek
Stará láska - chybí nám.
16. července 1773 se narodil Josef Jungmann - vůdčí osobnost národního obrození,
jazykovědec, překladatel a spisovatel - pětidílný Slovník česko-německý je vrcholem jeho
práce.
Vladimír Majakovskij 19. července 1893, ruský spisovatel představitel ruského
futurismu. Po Říjnové revoluci vůdčí osobnost sovětské levicové avantgardy. Nemáme.
20. července 1304 Francesco Petrarca, italský spisovatel, zakladatel novodobé básnické
tradice, legendární básník dokonalých milostných veršů shrnutých v rozsáhlé sbírce
Zpěvník - nemáme nic.
1941 Jiří Grossmann, svérázný textař a zpěvák, vytvořil dvojici s Miroslavem Šimkem,
vynikal nápaditým intelektuálním humorem a schopností jedinečné improvizace.
21. 7. 1899 se narodil Ernest Hemingway, americký spisovatel, představitel tzv. ztracené
generace, mistr krátké povídky, autor protiválečných románů - Sbohem armádo, Komu
- 10 -
Zpravodaj Deštenska
zvoní hrana a mistrné novely Stařec a moře. Kromě nich máme ještě Zelené pahorky
africké, Fieasta.
22. 7. 1898 Vincent Benét, americký spisovatel a kritik. Nemáme.
23. 7. 1888 Raymond Chandler, americký spisovatel detektivních románů tzv. drsné
školy. Máme jich několik.
24. 7. 1802 Alexander Dumas starší, francouzský spisovatel, který se proslavil svými
dobrodružnými romány - máme samozřejmě Hrabě Monte Christo a Hraběnka de Charny,
Paměti lékařovy. Chybí nám Tři mušketýři.
25. 7. 1929 Vasilij Makarovič Šukšin, ruský spisovatel, režisér a herec, autor
pozoruhodných příběhů ze sovětského venkova a filmů Třesky plesky, Červená kalina máme Postskriptum, Charaktery a lásky, Milpardon madam.
26. 7. 1856 George Bernard Shaw, anglický dramatik irského původu, zakladatel
moderního dramatu v hrách Pygmalion, Svatá Jana a j. Máme Nebeský fotbal a jiné
povídky.
1894 Aldous Huxley, anglický spisovatel, autor „románu idejí“, v němž se hrdinové
polemicky vyslovují ke své době. Proslul antiutopickým románem Konec civilizace, který
v naší knihovně také máme.
27. 7. 1824 Alexandre Dumas ml., francouzský spisovatel a dramatik, nemanželský syn
Al. Dumase staršího, zakladatel moderního francouzského společensko-kritického
dramatu, např. Dáma s kaméliemi - máme v knihovně.
29. 7. 1793 se narodil Jan Kollár, první významný básník novodobé české poezie ,
nadšený hlasatel slovanské jednoty v básnickém díle Slávy dcera.
30. 7. 1818 Emily Brontëová, anglická spisovatelka autorka jediného románu Na větrné
hůrce - baladická historie osudem stíhané rodiny z pochmurných yorkshirských vřesovišť
se stala klasikou světové literatury. Máme ji v knihovně.
31. července 1965 se narodila Joanne Kathleen Rowlingová, anglická autorka, která
vytvořila světoznámou postavu malého čaroděje HARRYHO POTTERA. Je zastoupena i
v naší knihovně.
ČERVEN V LETECKÉM MUZEU DEŠTNÁ
OČIMA KHL
Měsíc červen jsme si v jeho počátku užívali až do
neděle 6. června na „Expedici Bari 2010“. Během celkem 11
kalendářních dnů (ve skutečnosti 238 hodin a více než 5.700 ujetých km) jsme na jihu
Itálie, východním a jižním pobřeží Sicílie a na ostrově Malta natáčeli podklady pro
budoucí dokumenty Objektivu České televize a zároveň do archivu kina v Leteckém
muzeu v Deštné (dále LMD). Hlavním cílem naší cesty bylo zmapovat bývalé základny
15. USAAF (letecká armáda), odkud v letech 1944 – 1945 startovaly americké letouny k
útokům na Protektorát Čechy a Morava. Dále jsme se zaměřili na spojenecké základny, ze
kterých ke svým operačním úkolům vzlétali čs. piloti dislokovaní u britských perutí.
Přivezli jsme exponáty, které vám časem představíme v muzeu. Pořídili jsme více než
- 11 -
Zpravodaj Deštenska
2000 fotografií, z nichž některé uvidíte
nejen v nejrůznějších periodikách, ale
objeví se také na panelech v expozici
LMD.
V pondělí 7. června se v
jindřichohradecké restauraci Černej
pták uskutečnila slavnostní vernisáž
fotografické výstavy s aviatickou
tématikou, která byla předzvěstí
Mistrovství republiky v letecké
akrobacii s mezinárodní účastí, jenž se
ve městě nad Vajgarem uskutečnilo ve
dnech 17. až 20. června 2010. Tým expedice KHL ve sponzorských tričkách firmy Prášek F.B.T. s.r.o. J.
a dva vedoucí členové klubu v Ta Oali u legendárního amerického
Ředitelkou akce byla Ing. Hana Hradec
letounu Dakota C-47. Malta, 3. června 2010. (Foto: archiv KHL)
Babčanová (rozená Burianová), bývalá
reprezentanta ČSSR v letecké akrobacii (účastnice Mistrovství Evropy v Hosíně u Č.
Budějovic v roce 1985) a spolu se svým manželem Ing. Stanislavem Babraném, nejspíše
jediný současný manželský pár na světě létající na dopravních strojích. Proč o tom píši?
Měli jsme s Klubem štěstí, že jsme s jejich pomocí získali početnou a především
pestrobarevnou kolekci uniforem dopravních pilotů a dalšího leteckého personálu
společnosti ČSA z období za posledních zhruba 10 let, která není běžná ve sbírkách jiných
muzeí. Na mistrovství republiky jsme jako jedni z pomocníků soutěže získali řadu
fotografií od jednotlivých závodníků s podpisy, velice zajímavé snímky zde pořídil
fotograf a redaktor Josef Bőhm z
Deštné. S výsledky závodů i nedělní
originální soutěže Flymaster vás určitě
časem seznámíme v expozici muzea. V
pátek 18. června se piloti a rozhodčí,
účastníci mistrovství, vydali do
Leteckého muzea v Deštné. Skupinu
vedli legendární čs. akrobat Jiří Kobrle
a dopravní pilot ČSA Ing. Stanislav
Babčan. Potěšitelné je, že expozice
mezi aviatiky sklidila velice kladné
ohlasy i příslib návratu těchto mužů a
žen od kniplu zpět do LMD.
S blížícím se začátkem letních
Část skupiny akrobatů, rozhodčích a hostů mistrovství v letecké akrobacii během
návštěvy v LMD. Deštná, 18. června 2010. (Foto: archiv KHL)
prázdnin je naším hlavním cílem
natolik kvalitně propagovat letecké
muzeum nejen na území našeho regionu, abychom do jeho prostor přilákali co nejvíce
návštěvníků. Napomoci by nám měly plakáty a množství reklamních materiálů, které byly
během 24. a 25. června rozvezeny po všech kempech a informačních centrech na
Jindřichohradecku. Na počátek července je připraveno natáčení pozvánky do muzea
prostřednictvím TV Prima a R1 Vysočina. Je nám jasné, že výrazným faktorem
návštěvnosti bude počasí a konkurence dalších muzeí na jihu Čech. S jakým výsledkem se
sejdeme přibližně za dva měsíce, to ukáže až čas.
- 12 -