sylabus - Inteftek
Transkript
sylabus - Inteftek
Internacionalizace Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci CZ.1.07/2.2.00/28.0028 SYLABUS KURZŮ ANGLIČTINY PRO NEAKADEMICKÉ PRACOVNÍKY UP 1. KURZY PRO ZAČÁTEČNÍKY a FALEŠNÉ ZAČÁTEČNÍKY 1.1. Očekávaný rozsah všeobecných znalostí Student získá základní jazykový repertoár, který mu umožňuje, aby se vyjadřoval v rámci každodenních předvídatelných situací, i když bude muset ve většině případů zjednodušit obsah sdělení a hledat slova. Ovládá užívání krátkých každodenních výrazů, pomocí nichž vyjadřuje jednoduché potřeby konkrétní povahy: osobní data, denní režim, potřeby a požadavky, požádání o informace. Umí používat základní typy vět a komunikovat o sobě a svých kolezích, o tom, co dělají, o místech, o vlastnictví atd. pomocí pamětně osvojených frází, skupin několika slov a formulací. Má základní repertoár krátkých pamětně osvojených frází, které se týkají předvídatelných pracovních jazykových situací; v neobvyklých situacích je schopen základní komunikace. 1.2. Gramatika Student se naučí používat správně jednoduché struktury, aby bylo víceméně jasné, co se pokouší vyjádřit. Student si procvičí tvary slovesa „být“ a osobních i přivlastňovacích zájmen, věty i otázky v přítomném čase prostém, používání modálního slovesa „moci“ i sloves jako „mít rád“ a ve větší míře se zaměří na minulý čas pravidelných i nepravidelných sloves. Student se setká s přítomným časem průběhovým, výrazy označujícími množství, vazbou k vyjádření blízké budoucnosti, stupňováním přídavných jmen, s příslovci a s předpřítomným časem. Student si prohloubí své znalosti přítomných (prostý a průběhový), minulých (prostý a průběhový) a budoucích časů (vazba „going to“ a „will“) a předpřítomného času. Procvičí si užívání frází pro srovnávání (druhý a třetí stupeň přídavných jmen). Seznámí se se slovesy, po nichž následuje infinitiv, a se slovesy, po nichž následuje tvar „-ing“. Naučí se používat základní modální slovesa. Studentovy znalosti gramatiky se rozšiřují o další výrazové prostředky: jednoduchá podmínková souvětí, modální slovesa k vyjádření pravděpodobnosti a rady, další možnosti použití předpřítomného času, vazba vyjadřující opakované děje v minulosti „used to“, základy trpného rodu, předminulého času a nepřímé řeči. 1.3. Slovní zásoba Student získá dostačující slovní zásobu k tomu, aby fungoval v běžném denním styku v rámci známých situací a témat, aby vyjadřoval základní komunikativní potřeby a aby se vypořádal s nejzákladnějšími pracovními situacemi. Ovládá omezený repertoár slovní zásoby, která se vztahuje ke konkrétním každodenním činnostem. Student si zopakuje a rozšíří slovní zásobu týkající se rodinného života, zaměstnání, běžného dne, volného času, jídla, nakupování a cestování. Student se seznámí se slovní zásobou vztahující se k bydlení, jídlu a pití, dovolené, počasí, charakterovým vlastnostem. Základní slovní zásoba je obohacena o výrazy potřebné k detailnějšímu popisu lidí (vlastnosti, části těla, oblečení), k popisu událostí, které se staly nebo nastanou (dovolená, cestování, sport, plány do budoucna, problémy každodenního života, věci, které nás těší). K základní slovní zásobě se přidávají nová témata (zdraví, osobní život, univerzita, technologie) a nové fráze a obraty (frázová slovesa, vazby se slovesem „get“, přídavná jména vyjadřující pocity). 1.4. Mluvení Student si dokáže vyžádat pozornost, zahájit, udržet a uzavřít jednoduchý osobní rozhovor „z očí do očí“, užít jednoduchých způsobů, jak začít, udržet a ukončit krátký pracovní rozhovor. Student zvládne krátkou konverzaci o známých a běžných skutečnostech: seznámení se, rozhovory na pracovišti, v knihovně, v menze. Student umí jednoduchým způsobem popsat místo, kde bydlí, své město, své plány na víkend. Student dokáže hovořit nejen o sobě, o své rodině a svých přátelích, ale taktéž se dokáže jednoduše vyjádřit k problémům, které se ho bezprostředně netýkají. Student dokáže využít široký rejstřík jednoduchého jazyka, aby popsal život svůj i jiných lidí a vyjádřil se jednoduchým způsobem k životnímu stylu a problémům dnešní doby a dokáže se bez větších problémů zapojit do hovoru o pracovních tématech, které jsou mu blízká. Dokáže se jednoduchým způsobem vyjadřovat pomocí základních jazykových funkcí, jako jsou výměna informací, žádosti, vyjádření vlastních názorů a postojů, a v jejich rámci reagovat. Dokáže jednoduše, ale efektivně udržovat společenskou komunikaci prostřednictvím nejjednodušších běžných výrazů a fungováním v rámci základních zvyklostí. Dokáže se slovně vypořádat s krátkými společenskými výměnami a pracovními rozhovory a využívá k tomu každodenních zdvořilých způsobů pozdravů a oslovení. Dokáže někoho pozvat, někomu se omluvit, reagovat na pozvání a omluvu. Dokáže rozšířit naučené fráze vytvářením nových spojení z jejich jednotek. Výslovnost je celkově dostatečně jasná natolik, aby byla srozumitelná, v případě potřeby umí student požádat, aby bylo zopakováno, co již bylo řečeno. Dokáže vyprávět jednoduchý příběh nebo něco popsat prostým výčtem myšlenek. Dokáže propojit skupiny slov pomoci jednoduchých spojovacích výrazů, jako jsou „a“ („and“), „ale“ („but“) a „protože“ („because“). Dokáže se dorozumívat pomoci krátkých příspěvků. Dokáže vyjádřit, co chce říct, za pomoci jednoduché a přímé výměny omezených informací týkajících se známých a běžných věcí, i když v ostatních situacích je nucen obsah sdělení značně zjednodušit. 1.5. Čtení Student zvládne přečíst a pochopit kratší, jednodušší texty a nalézt v nich potřebné informace či odpovědět na otázky, které se těchto textů týkají. Student je schopen číst nekomplikované texty týkající se okruhu pracovních témat a obsahující širší spektrum slovní zásoby i gramatických jevů. Student se bez větších problémů orientuje v nedlouhých, nekomplikovaných textech souvisejících s jeho pracovní oblastí. 1.6. Poslech Student je schopen porozumět jednoduchým monologům i dialogům a z poslechu zachytit potřebné informace. Student chápe i delší promluvy, pokud jde o známá témata. Student si zvyká na delší mluvené projevy, které neobsahují výhradně nejzákladnější obraty a fráze a které nevycházejí pouze z komunikace v každodenních situacích, ale za pomocí širší slovní zásoby a různých gramatických prostředků se vyjadřují k určitým tématům. 1.7. Psaní Student dokáže použít krátké věty, které se týkají každodenních pracovních situací – např. orientační pokyny, jak se někam dostat. Umí poměrně přesně foneticky napsat krátká slova, která jsou součástí jeho slovní zásoby. Dokáže stručně opovědět na neformální email či dopis, popsat svůj pracovní den, svého kolegu nebo své zážitky z dovolené. Student umí uplatnit naučenou slovní zásobu a gramatiku v jednodušších souvislých textech souvisejících s různými pracovními situacemi – instrukce, popisy místa, neformální i jednoduché formální dopisy a emaily, krátké popisy a příběhy. 2. KURZY PRO MÍRNĚ POKROČILÉ 2.1. Očekávaný rozsah všeobecných znalostí Student získá dostačující vyjadřovací prostředky k tomu, aby popsal nepředvídatelné situace, aby v rozumné míře dostatečně přesně postihl podstatu myšlenky nebo problému, nebo aby se vyjadřoval o abstraktních či kulturních tématech, jako jsou hudba a film. Má dostačující vyjadřovací prostředky k tomu, aby se domluvil a aby se vyjadřoval pomocí své slovní zásoby jen s určitou mírou zaváhání a opisných jazykových prostředků v rámci tematických okruhů jako jsou práce, rodina, koníčky a zájmy, cestování a aktuální události, i když mu omezená slovní zásoba občas způsobuje formulační obtíže. 2.2. Gramatika Student komunikuje přiměřeně správně ve známých kontextech; ovládá základní gramatiku tak, že je jasné, co chce vyjádřit. Přiměřeně správně používá repertoár běžných gramatických prostředků a vzorců v rámci snadno předvídatelných situací. Gramatické časy jsou prezentovány nikoli izolovaně, nýbrž komplexněji, aby se zdůraznily rozdílné oblasti jejich použití - přítomný a minulý čas prostý v kontrastu k přítomnému a minulému času průběhovému, různé způsoby vyjádření budoucnosti, předpřítomný čas prostý ve srovnání s minulým časem prostým a předpřítomným časem průběhovým. Student se znovu a podrobněji vrací ke stupňování přídavných jmen a příslovcí a získává nové poznatky o modálních slovesech užitých ve svém základním významu i pro spekulace, časových větách, prvním a druhém kondicionálu. Student si utřídí, prohloubí a upevní své znalosti výrazů množství, členu určitého a neurčitého, vazeb s infinitivem a gerundiem, nepřímé řeči, trpného rodu, vztažných vět, kondicionálů a frázových sloves. 2.3. Slovní zásoba Student má dostačující slovní zásobu k tomu, aby se vyjadřoval, do určité míry i s pomocí opisných prostředků, v rámci témat týkajících se každodenního života, jako jsou práce, rodina, koníčky a zájmy, cestování a aktuální události. Prokazuje dobré ovládání základní slovní zásoby, slovní zásoba se dále prohlubuje jak v tématech již probíraných – práce, jídlo, sport, rodina, charakterové vlastnosti, cestování a dopravní prostředky, bydlení - tak i v tématech nových - peníze, chování, popis lidí, vzdělání, přátelství. Student získá novou slovní zásobu potřebnou ke komunikaci o pracovních činnostech, životě ve městech, životním stylu mužů a žen, problémech spojených s hledáním zaměstnání a s nakupováním, o filmech, o knihách, o životě významných lidí. 2.4. Mluvení Student se bez větších potíží dokáže vyjádřit k mnoha tématům na úrovni čistě osobní i obecnější a reagovat v mnoha situacích. Student se učí komunikovat stále více o abstraktních a kulturních tématech. Dokáže k vyjádření používat širokou škálu jazykových funkcí a v jejich rámci reagovat, a k tomu využívá nejběžnějších vyjadřovacích prostředků neutrálního funkčního stylu. Je si vědom zásadních zdvořilostních norem a podle toho se chová. Uvědomuje si nejdůležitější rozdíly ve zvycích, v obvyklé jazykové praxi, postojích, hodnotách a víře, které jsou dominantní v daném společenství a které jsou typické pro jeho jazykové zázemí, a vědomě je vyhledává. Dokáže upravit svůj způsob vyjádření tak, aby byl schopen se vypořádat s méně obvyklými, nebo dokonce obtížnými situacemi. Dokáže flexibilně využívat širokého repertoáru jednoduchého jazyka tak, aby vyjádřil většinu toho, co chce sdělit. Dokáže zasáhnout do diskuse na známé téma, přičemž užije vhodné fráze, aby se ujal slova. Dokáže si připravit dostatečně plynulé jednoduché vypravování nebo popis jako lineární sled kompozičních složek. Dokáže spojit sérii kratších, jednotlivých bodů v propojený a lineární sled určitých myšlenek a je schopen účelně pokračovat v komunikaci bez cizí pomoci. Dokáže vyjádřit hlavní body myšlenky nebo problému s dostatečnou přesností. Dokáže vyjádřit jednoduchou a naprosto jasnou informaci, která má bezprostřední závažnost, a přitom vyjádřit, co je dle jeho mínění nejdůležitější. Dokáže srozumitelně vyjádřit podstatu myšlenky. Výslovnost je z hlediska artikulace jasná, i když se občas objevují chyby ve výslovnosti. 2.5. Čtení Student si dokáže přečíst i delší, složitěji koncipované texty popisující různé aspekty běžného života. Student čte s porozuměním články a zprávy, které se zabývají jeho pracovními problémy a které disponují celou řadou výrazových prostředků. 2.6. Poslech Student porozumí i delším a z hlediska slovní zásoby a gramatiky rozmanitějším dialogům a monologům, pokud se zakládají na probraných tématech nebo pracovních zkušenostech. Student chápe smysl rozmanitých a přirozených rozhovorů a vyprávění týkajících se života současné společnosti. 2.7. Psaní Student dokáže produkovat texty (maily, dopisy, popisy, příběhy) které se už výhradně neopírají o konkrétní vzory, ale které jsou vytvořeny samostatněji a ukazují studentovu schopnost využít nabytých znalostí k vyjádření vlastních názorů a zážitků. Student je schopen vytvořit i náročnější a formálnější texty, v nichž je třeba uplatnit specifičtější slovní zásobu a složitější gramatické prostředky, jako je životopis a žádost o práci, filmová recenze nebo novinový článek. Student dokáže vytvořit souvislý text, který je celkem srozumitelný ve všech částech. Pravopis, interpunkce a úprava textu jsou natolik přesné, že ve většině případů je možné text sledovat. 3. KURZY PRO STŘEDNĚ POKROČILÉ 3.1. Očekávaný rozsah všeobecných znalostí Student se naučí jasně se vyjadřovat, aniž by bylo znát, že by musel jazykově redukovat to, co chce vyjádřit. Má dostačující vyjadřovací prostředky k tomu, aby byl schopen podat jasný popis, vyjadřovat své názory, rozvinout argumentaci bez většího hledání slov, a umí k tomuto účelu používat některé druhy podřadných souvětí. 3.2. Gramatika Ovládá dobře gramatiku: jen občas se dopouští malých nebo nesystematických chyb a mohou se objevit menší nedostatky ve větné stavbě, ale nejsou časté a mohou být zpětně opraveny. Ovládá gramatiku v relativně vysoké míře. Nedopouští se chyb, které by mohly způsobit nedorozumění. Student již zvládl všechny podstatné gramatické jevy (časy, otázky, trpný rod, podmínky, způsobová slovesa) a může se zaměřit na jejich opakování a doplňování o další podrobnosti. U studenta se předpokládá znalost všech podstatných gramatických prostředků a gramatické učivo je dále rozvíjeno směrem k podrobnějšímu výkladu jejich uplatnění, ať už se jedná o slovesa následovaná infinitivem a gerundiem, pravidla pro užívání členů u obecných i zeměpisných jmen, počitatelná a nepočitatelná podstatná jména nebo přací či vztažné věty a spojovací výrazy k vyjádření kontrastu a účelu. 3.3. Slovní zásoba Student má dobrý rozsah slovní zásoby, která se vztahuje k jeho práci a nejobecnějším tématům. Umí pozměňovat formulace, aby se vyhnul častým opakováním, i když nedostatky ve slovní zásobě mohou způsobit zaváhání či používání opisných prostředků. Přesnost slovní zásoby je všeobecně vysoká, přestože v malé míře může docházet k záměnám a nesprávnému výběru slov, které však nezpůsobují problémy v komunikaci. Studentova slovní zásoba se rozrůstá o celou řadu specifických výrazů, které mu umožňují o daném tématu (charakterové vlastnosti, nemoci a léčba, různé styly oblékání, cestování, svět zločinu, klimatické jevy a přírodní katastrofy, chování lidí v krizových situacích) diskutovat hlouběji a podrobněji. Student ovládne značně široký repertoár slovní zásoby k více abstraktním a odborným tématům jako jsou svět hudby, spánek, média, důležité historické události, problémy spojené s životem ve velkých městech, věda a technika, reklama a podnikání, vývoj jazyka. 3.4. Mluvení Student dokáže podat jasný a systematický rozvinutý popis určité problematiky nebo určitého postoje. Dokáže komunikovat poměrně spontánně, plynule a gramaticky správně, aniž by musel příliš omezovat rozsah toho, co chce říci. Dokáže se vyjadřovat sebevědomě, srozumitelně a zdvořile v rámci formálních a neformálních funkčních stylů, které odpovídají dané situaci a osobám, kterých se to týká. Dokáže se vyjadřovat vhodně s ohledem na danou situaci a vyhnout se závažným chybám ve formulacích. Dokáže uzpůsobit to, co říká, i vyjadřovací prostředky situaci a příjemci sdělení a dokáže si zvolit vhodnou úroveň formálnosti, která odpovídá daným okolnostem. Dokáže se adaptovat na změny v průběhu konverzace, v jejím stylu a důraznosti tak, jak je to u konverzace běžné. Dokáže přeformulovat to, co chce říct. Dokáže užít patřičných jazykových prostředků ke vhodnému zásahu do diskuse. Dokáže promluvu zahájit, vhodně se do ní zapojit a ukončit rozhovor, když potřebuje. Dokáže užívat běžné ustálené fráze, aby získal čas a neztratil slovo, zatímco formuluje, co chce říct. Dokáže užít patřičných jazykových prostředků ke vhodnému zásahu do diskuse. Dokáže rozvinout srozumitelný popis a vypravování, přitom umí rozvinout hlavní kompoziční složky a doložit je relevantními podrobnostmi a příklady. Dokáže efektivně používat rozmanité spojovací výrazy tak, aby výstižně postihl vztahy mezi myšlenkami. Dokáže docela plynule a spontánně komunikovat s rodilými mluvčími do té míry, že komunikace není obtížná pro žádnou z obou stran. Spolehlivě dokáže předat detailní informace. Osvojil si jasnou, přirozenou výslovnost a intonaci. 3.5. Čtení Student zvládá číst poměrně náročné texty blížící se autentickým a je schopen z kontextu odhadnout význam pro něho neznámých výrazů. Snadno se zorientuje i v celkem složitě formulovaných odborných textech a to i tehdy, když obsahují pro něho neznámé výrazy a obraty. 3.6. Poslech Student je do velké míry schopen porozumět i spontánním, nepřipraveným, hovorovým projevům. Nabyté znalosti studentovi dovolují porozumět i v případě, že se mluvčí vyjadřuje o složitých, abstraktních tématech a jeho projev obsahuje nové a neobvyklé formulace. 3.7. Psaní Student dokáže nabyté vědomosti a dovednosti uplatnit při psaní dopisů, příběhů, úvah a článků, které využívají poměrně široký rozsah jazyka. Naučí se, jak texty, které píše (dopisy, pojednání, eseje), lépe formulovat a uspořádat. Dokáže se vhodnou písemnou formou a za použití vhodných výrazových prostředků vyjádřit k danému zadání. Dokáže vytvořit jasně srozumitelný souvislý písemný text, který odpovídá pravidlům týkajícím se úpravy textu a výstavby odstavců. Pravopis a interpunkce jsou poměrně přesné, ale mohou nést stopy vlivu mateřského jazyka. 4. KURZY PRO VELMI POKROČILÉ 4.1. Rozsah všeobecných znalostí jazyka Student se naučí vybrat vhodnou formulaci z širokého rozsahu jazyka tak, aby se vyjadřoval jasně, aniž by musel jazykově redukovat to, co chce vyjádřit. Je schopen vyčerpávajícím způsobem a spolehlivě ovládat velmi široký rozsah jazyka tak, aby přesně formuloval myšlenky, kladl důraz, rozlišoval a eliminoval mnohoznačnost. Nic nenasvědčuje tomu, že by musel jazykově redukovat to, co chce vyjádřit. 4.2. Gramatika Student dokáže důsledně ovládat gramatiku jazyka v její komplexnosti a dodržuje vysoký stupeň gramatické správnosti. Očekává se schopnost bez potíží užívat širokého repertoáru gramatických prostředků. Gramatické učivo není prezentováno izolovaně, ale je uváděno do souvislostí a zaměřuje se na drobné významové rozdíly. Student si utřídí a obohatí své znalosti spojovacích výrazů, pomocných sloves, gramatických časů a dalších vazeb k popisu událostí v různých časových rovinách v minulosti, výrazových prostředků užívaných ke spekulaci, zvláštních větných struktur, které umožňují zdůraznit jisté informace, přacích vět a kondicionálů, příslovečných frází. Student má možnost nejen znovu se vrátit k různým gramatickým jevům a vidět je v nových souvislostech, doplněné o další významy a varianty použití, ale také se seznámit s novými způsoby vyjádření určitých skutečností, s novými vazbami a větnými strukturami. Jde o různé podoby modálních sloves, specifika sloves smyslového vnímání, užívání gerundií a infinitivů, vazby pro popis budoucích dějů, vynechávání a nahrazování určitých částí věty, zdůrazňování. 4.3. Slovní zásoba Student důsledně používá správnou a vhodnou slovní zásobu, dobře zvládá široký repertoár slovní zásoby, což mu umožňuje pohotově nahrazovat chybějící lexikální jednotky opisnými prostředky; je jen málo zřejmé, že hledá určité výrazy nebo že se jim vyhýbá. Dobře ovládá idiomatické a hovorové výrazy. Dobře zvládá velmi široký repertoár slovní zásoby včetně idiomatických a hovorových výrazů a je si vědom konotativních úrovní významu. Studentova slovní zásoba proniká do oblastí velmi formálních, specifických výrazů, kolokací a idiomů spjatých jak s konkrétními tak s abstraktními tématy a rozšiřuje se o synonymní ekvivalenty ke slovům běžně používaným a o nové výrazové prostředky k známým i méně známým tématům (práce, rodina, historie, vztahy, knihy, moderní technologie, životní styl, zdraví, cestování, příroda, jídlo, sport, humor) tak, aby byl student schopen se vyjadřovat podrobněji a přesněji. 4.4. Mluvení Student má příležitost dále rozvíjet svůj mluvený projev tak, aby dosáhl co největší plynulosti a spontánnosti a uměl vyjádřit a obhájit své názory a stanoviska v diskusi i delším souvislém monologu. Student se dokáže vyjadřovat plynule, podrobně a pohotově k celé škále témat, nemusí se nijak omezovat v tom, co chce vyjádřit, dokáže přesně formulovat své myšlenky a názory a zapojit se do diskuse s rodilými mluvčími. Dobře ovládá idiomatické a hovorové výrazy a uvědomuje si jejich významové konotace. Prokazuje v celé šíři porozumění sociolingvistickým a sociokulturním jazykovým implikacím, které jsou používány rodilými mluvčími, a dokáže na ně vhodně reagovat. Dokáže rozpoznat širokou škálu idiomatických a hovorových výrazů a uvědomuje si možné posuny mezi funkčními styly, dokáže sledovat filmy, které používají slang a idiomy. Dokáže pružně a účelně používat jazyk ke společenským účelům, včetně emotivního vyjádření, narážek a žertování. Je ve velké míře přizpůsobivý, což se projevuje vyjadřováním myšlenek prostřednictvím různých jazykových prostředků tak, aby bral ohled na danou situaci či účastníka promluvy. Dokáže ze svého rejstříku promluvových funkcí pohotově vybrat vhodnou frázi, kterou patřičně uvede svůj příspěvek tak, aby se mohl ujmout slova nebo aby během přemýšlení získal čas a ponechal si slovo. Dokáže vypracovat věcnou, plynulou a správně strukturovanou řeč a přitom prokazuje ovládání slohotvorných útvarů, spojovacích a kohezních prostředků. Dokáže přesně a dostatečně jazykově správně vyjádřit i jemné významové odstíny prostřednictvím širokého repertoáru hodnotících výrazových prostředků (např. příslovcí vyjadřujících míru/ stupeň, vedlejších vět vymezujících význam vět řídících). Dokáže správně rozlišit použití intonace a větného přízvuku tak, aby vyjadřoval i nejjemnější významové odstíny. 4.5. Čtení Student rozumí dlouhým složitým textům nejrůznějšího charakteru – odborným i beletristickým, vztahujícím se k nejrůznějším tématům. Snadno čte články a pojednání obsahující náročnou slovní zásobu i komplikované gramatické prostředky a dokáže si poradit i s odbornými texty. Dokáží dopodrobna porozumět širokému okruhu psaných textů různé složitosti a délky, zvláště textů odborných a literárních, jak v knižní tak elektronické podobě, a rozpoznat jemné významové odstíny postojů a názorů. Pokud jde o orientační čtení, dokáží rychle určit obsah a důležitost textů týkajících se širokého okruhu profesních témat a umějí se rozhodnout, zda má smysl je podrobně prostudovat, případně dále zpracovat. 4.6. Poslech Student dovede sledovat dlouhé ústní projevy rozmanitého rázu od odborných po hovorové. Student si poradí téměř s jakýmkoli druhem mluveného projevu: rozhovorem, diskusí, zprávou či přednáškou. 4.7. Psaní Dokáží napsat srozumitelné, podrobné, syntakticky a logicky správně uspořádané texty různého typu a délky v přesvědčivém, osobitém a přirozeném stylu s ohledem na čtenáře, kterému jsou určeny. Dokáží adekvátně užívat kohezní a spojovací prostředky a slovotvorné postupy s ohledem na daný stylistický útvar. Dokáží dostatečně podrobně rozvést své názory a podpořit je dalšími argumenty a vhodnými příklady. Dokáží také srovnávat a syntetizovat kontroverzní názory různých autorů na dané téma, a to zvláště v oblasti odborného stylu. Dle zadání dokáží texty požadovaným způsobem zpracovat (např. anotace). Student se zdokonaluje v psaní rozmanitých typů textů reagujících na širokou škálu aktuálních témat a vyplývajících z různých pracovních situací (článek, recenze, návrh, žádost, popis) tak, aby výsledný text byl nejen zajímavý, ale i správně uspořádaný, napsaný vhodným stylem, formulovaný bez větších potíží, bohatý na slovní zásobu a gramatické prostředky. Studentovi nečiní problémy vytvořit jasně a přirozeně formulované, náležitě uspořádané, podrobné texty na složitá témata, psané odpovídajícím jazykem a stylem, jako je zpráva, úvaha nebo stížnost. Písemný projev je z ortografického hlediska s výjimkou nahodilých chyb takřka bezchybný. Úprava textu, výstavba odstavců a interpunkce jsou důsledné a napomáhají porozumění textu.
Podobné dokumenty
SPASENÍ ZARUČENO! Steven J. Cole
není otázka hození lana tonoucímu, který se toho lana může chytit. Je to otázka vdechnutí nového
života člověku, který se už utopil! Člověk to nedokáže, ale Ježíš ano! Je schopen zachraňovat!
2) „J...
Čas předminulý prostý a průběhový
V prvním případě mě informovali o platbě v hotovosti po mém příjezdu, ve druhém jsem dostal
instrukce předem.
Film ový klub
muž, který vymáhá dluhy. Pokud dlužník není schopen zaplatit je zmrzačen a peníze jsou pak čerpány
z pojistky. Tohoto výjimečně bezohledného a bezcitného muže vyhledá žena, která tvrdí, že je jeho
...