Informační bulletin pro veřejnost
Transkript
Čistá Svratka tka tk ka Vyberte si správný prací prášek Doporučené prací prášky s nulovým nebo minimálním obsahem fosfátů Výrobek Výrobce (dovozce) Dávka fosforu na jedno praní (g) Zdroj Výrobek Výrobce (dovozce) Dávka fosforu na jedno praní (g) Zdroj Ariel futur Procter & Gamble 0,1 1) Palmex modrá síla Henkel 0,0 2,3) Ariel liquid activ Procter & Gamble 0,0 1) Permon Missiva 0,0 1) Azur nový Henkel 0,0 1) Persan JAKO 0,0 2) 1) Persam Chemiko 0,0 2) Balsam laser plus Fresh cosmetics 0,0 Blancomatic* QALT Rakovník 0,0 5) Persil color gel Henkel 0,0 1) Bonanza Cemotex 0,0 1) Persil color power Henkel 0,0 2) Clarax Setuza 0,0 5) Persil green power Henkel 0,0 2) Denkmit Denkmit 0,0 1,2) Persil green power Henkel 0,2 1) Don gemini Dongemini 0,0 6) Persil kraft gel Henkel 0,0 1) Don industry Dongemini 0,0 6) Persil ocean fresh Henkel 0,0 3) Ecover Ecover 0,0 1) Persil ocean fresh Henkel 0,3 1) Epex color EPK Trade 0,0 2) Perwol balzam magic Henkel 0,0 4) Henkel 0,0 2) Epex total EPK Trade 0,0 2) Perwol color magic Eva DODO 0,4 1) Perwool balsam Henkel 0,0 1) Evička DODO 0,4 1) Pierre Zinest 0,0 2) Flora Chemiko 0,0 2) Pural * QALT Rakovník 0,0 5) Flora Laurin 0,1 1) Qatro ZZN 0,2 1) Forsil efekt Efekt 0,0 2) Rex automat Henkel 0,0 3) Forsil ultra Efekt 0,0 2) Rex blue power Henkel 0,0 2) Fresh powder ? 0,0 6) Rex color Henkel 0,0 2) Frosch Kromus 0,1 1) Robeta Valtech Tors 0,0 2) 1) Grand maximo Kronstar 0,0 1) SA8 Premium Amway 0,0 Kapsík Kap`s CZ 0,2 1) SA8 Premium color Amway 0,0 1) Kuko Tatrachema 0,0 2) Sen Valtech Tors 0,0 2) Lanza tabs Benckiser 0,1 1) Senza black magic Dedra 0,0 4) Lanza tekutá Benckiser 0,0 1) Senza klubíčko Dedra 0,0 1) Lanza gel Benckiser 0,0 4) Senza klubíčko Dedra 0,1 4) Levně Valtech Tors 0,0 1) Senza pro děti - Aloe vera Dedra 0,0 4) Max 2000 Valtech Tors 0,0 2) Sprax Bostim 0,0 1) Max-enzymatic Valtech Tors 0,0 4) TESCO - bio gel ? 0,1 4) Milis Valtech Tors 0,0 2) TESCO - color gel ? 0,1 4) Mince QALT Rakovník 0,0 5) TESCO - univerzální ? 0,5 4) Mimino color * Dúbrava 0,0 5) Texy * QALT Rakovník 0,0 5) Norit bílý tekutý Marca 0,0 4) Tide aqua 2 in 1 Procter & Gamble 0,0 5) Palmex 2 fáze Henkel 0,5 1) Tornádo aktiv * QALT Rakovník 0,0 5) Palmex citrus síla Henkel 0,1 1) Torsan Valtech Tors 0,0 2) Palmex color Henkel 0,0 2) Vanish-stain removal-gel ? 0,0 4) Palmex color - síla perly Henkel 0,0 5) 1 - Univerzální prací prášek ? 0,1 6) Údaje v tabulce pochází z těchto zdrojů: 1) Agentura ROSA, srpen 2000, uvedeno na Ekospotřebitel.cz | 2) Agentura ROSA, 2002 | 3) Test - časopis pro spotřebitele, 11-12/2001 | 4) Sdružení Flos Aquae + Agentura ROSA, prosinec 2003 | 5) Ekospotřebitel.cz, 2004 | 6) BÚ AV ČR, duben 2005 | 7) Časopis D-test 8/02 | *- údaje od výrobce jsou neověřené subjekty uvedenými jako zdroje Zdroje k článkům: EKOLISTy JMK | www.sinice.cz | Centrum pro cyanobakterie a jejich toxiny | Aquatis | Flos Aquae Pro Jihomoravský kraj, Žerotínovo nám. 3/5, 601 82 Brno vyrobil MAP Česká republika, s.r.o., Porážka 2, 602 00 Brno Kontakt: Tel.: 541 651 111, Fax: 541 651 209, e-mail: [email protected], www.kr-jihomoravsky.cz, www.jizni-morava.cz Více informací najdete na: www.cistasvratka.cz © květen 2005 ost kou veřejn o r i š o r p n i Informační bullet Svratka bude čistší Projekt sloužící k vyřešení dlouhotrvající špatné kvality vody v přehradních nádržích Brno a Vír vlivem přemnožených sinic – cyanobakterií má své počátky již v roce 2002, kdy byl v Praze pořádán Evropskou komisí seminář zaměřený na vztah mezi Rámcovou směrnicí o vodní politice EU a programy ISPA v tzv. Dunajském regionu. Na území ČR bylo určeno povodí Svratky jako pilotní povodí s cílem připravit projekty, které odzkouší na menším území zpracování plánů, jež v souladu s cíli Rámcové směrnice navrhnou potřebná investiční opatření, která by mohla být následně financována z evropských fondů. Projekt zahájil Jihomoravský kraj a město Brno již v roce 2003. Dalšími spoluřešiteli jsou kraje Vysočina, Pardubický a Povodí Moravy s.p. V témže roce byly zahájeny práce na přípravné dokumentaci s názvem „Návrhy opatření k realizaci projektu Čisté povodí Svratky“. Základem celého řešení je omezení přísunu živin z povodí, omezení či zastavení výroby pracích prášků s obsahem fosforu a následně odstranění infikovaných sedimentů z nádrží. Ing. Milan Venclík, 1. náměstek hejtmana Jihomoravského kraje, byl jedním z iniciátorů projektu „Čisté povodí Svratky“. Fakta o projektu Cíl projektu: Navrhnout a realizovat opatření směřujících k zlepšení kvality vody v povodí řeky Svratky nad Brnem a ve vodních nádržích Brno a Vír a tím omezení masového rozvoje cyanobakterií – sinic, jež produkují toxické látky a tím ohrožují užívání vody nádrže Brno a upravitelnost vody na pitnou z nádrže Vír. Rámcový postup řešení projektu: Omezit přísun živin (zejména fosforu a dusíku) z plochy povodí vodních nádrží Brno a Vír z plošných a bodových zdrojů znečištění. Typy opatření: revitalizace krajiny – protierozní opatření, zatravnění a zalesnění, vsakovací pásy a průlehy, systémy menších záchytných nádrží mokřadního typu a vše další k omezení povrchového odtoku, dále výstavba nebo rekonstrukce čistíren odpadních vod komunálních a průmyslových, omezení používání fosfátových pracích a mycích prostředků, zavedení používání zemědělských hnojiv biologických, nikoliv minerálních – jejich zbytky jsou vodou transportovány do vodotečí a nádrží. Teprve po prokazatelném snížení přísunu živin do nádrží lze zahájit čištění v nádržích, zejména asanaci infikovaných sedimentů v nádržích Brno a Vír. 2005 „Voda nad zlato“ Milí přátelé, známá česká pohádka nám připomíná velkou pravdu, že „sůl je nad zlato“. Myslím, že tato moudrost neplatí jen v případě soli. Stejně tak dobře se dá vztáhnout na vodu. Ano, „voda je nad zlato“ a nezbývá než doufat, že na to my lidé přijdeme ještě včas. Od nepaměti víme, že bez vody není života. Přesto se podle toho většinou nechováme a tuto nenahraditelnou životadárnou tekutinu důsledně nechráníme. I když každý z nás může udělat mnoho – nástroje a možnosti máme. K těmto nástrojům však musíme přidat hodně dobré vůle a také vědomostí. Klíč k zásadnímu zlepšení je totiž jen v nás v lidech, v každém z nás, ať jsme představiteli průmyslové výroby, politiky, nebo řadovými spotřebiteli, či v domácnosti. Prezident společnosti vyrábějící prostředky na praní a mytí může např. rozhodnout, že bude vyrábět jen bezfosfátové prostředky, politik může vydat zákon zakazující výrobu fosfátových prostředků a každý kdo se stará o domácnost může kupovat jen bezfosfátové prostředky.Všichni však musí být především dobře a důkladně informováni, aby věděli jaká zásadní zlepšení přinese změna jejich chování. A o tom právě výše uvedené projekty jsou. Víme, že z České republiky voda jen odtéká a žádná nepřitéká, že vodnost našich řek je poměrně malá a pro Jihomoravský kraj to platí dvojnásobně. O to větší pozornost musíme věnovat ochraně jakosti vody v našem kraji. Jihomoravský kraj si je této skutečnosti vědom od prvopočátku svého působení a věnuje velkou pozornost opatření „Odstranění eutrofizace povrchových vod“, které je obsaženo v Programu rozvoje Jihomoravského kraje. Jako pilotní území bylo vybráno povodí řeky Svratky nad Brnem a to pro dlouhodobé zhoršování kvality vod v přehradních nádržích Brno a Vír vlivem přemnožených sinic – cyanobakterií. Ty k životu využívají především fosfor a dusík, látky přitékající ročně do nádrže Brno v obrovských množstvích 35 tun fosforu a 750 tun dusíku; do nádrže Vír 20 tun fosforu a 600 tun dusíku. Náprava je nezbytně nutná, protože Brněnská přehrada je nejvýznamnější víceúčelová nádrž pro Brno a okolí a Vírská přehrada je nejvýznamnějším zdrojem pitné vody pro 480 000 obyvatel Brněnského a Žďárského regionu. Projekt Čisté povodí Svratky, zahájený Jihomoravským krajem a městem Brnem v roce 2003, řeší především omezení přísunu těchto látek do nádrží Brno a Vír z povodí, užívání bezfosfátových prostředků na praní a mytí a následně vyčištění přehradních nádrží od živin již v sedimentech obsažených. Dalšími spoluřešiteli problému jsou kraje Vysočina, Pardubický a Povodí Moravy s.p. Při řešení neradostné situace je třeba ctít zásadu, že nejdříve musí být snížen přísun živin do nádrží (vyčištěno povodí) a pak teprve lze asanovat prostory nádrží (vyčistit nádrže). Známe nechvalné případy, kdy byly opačným postupem způsobeny škody v mnoha desítkách milionů, když byla bez předchozího vyčištění povodí vyčištěna nádrž a rok po napuštění byla opět zamořena sinicemi. V souvislosti s řešením tohoto projektu se Jihomoravský kraj zapojil do projektu Iniciativy Společenství INTERREG IIIC – „Community Rivers“, v jehož rámci budou v letech 2004 – 2006 předávány zkušenosti s řešením podobných problémů, ve Velké Britanii – Walesu, Španělsku – Katalánsku a Holandsku – Hunze en A’as. Velmi mnoho si slibujeme od zapojení se veřejnosti a ekologické výchovy a vzdělávání. V této oblasti je třeba využít velké zkušenosti ze zemí EU. Všem realizátorům projektu přeji pevnou vůli k práci a radost z úspěchů. Nám všem Jihomoravanům pak přeji, aby voda Svratky nebyla díky sinicím zelená, ale „na slunci čirá a ve stínu černá“ – jak praví její prapůvodní název Švarca (Schwarza). Spolu s občany Brna a okolí se velmi těším, že v budoucnu se opět budeme moci s chutí ponořit do chladivé čisté vody Brněnské přehrady a vychutnat si chvíle odpočinku a pohody. Závěrem je třeba také říci, že výsledky uvedených pilotních projektů budou využívány při postupném zlepšování jakosti vod v celém Jihomoravském kraji. Ing. Stanislav Juránek hejtman Jihomoravského kraje Základní informace o sinicích Fakta o projektu Dosud vykonané přípravné práce a doporučení dalšího postupu: JMK spolu s městem Brnem zadal 10/2003 a v 04/2004 převzal přípravnou dokumentaci „Návrhy opatření k realizaci projektu ČPS“s těmito doporučeními pro další práce na projektu: • kvantifikace a analýzy sedimentů v nádrži Vír (Brno hotovo), mapy dnových sedimentů, zhodnocení infekčního potenciálu v různých částech nádrže • doplnění sítě měření jakosti a množství vod o 21 profilů a případně matematické modelování jakosti vody v povodí a nádržích Brno a Vír • záchytné nádrže mokřadního typu nad nádržemi Brno a Vír ( celkem 11 míst), hlavně v konci vzdutí Brněnské nádrže-Bažinky a nad Vírem v profilu Borovnice • omezení plošného znečištění – studie protierozní ochrany s návrhy ekologických opatření nad nádržemi Brno a Vír, zahájení komplexních pozemkových úprav • revitalizace potoků Lubě, Luční a Račický • příprava dokumentací pro 16 čistíren odpadních vod a jejich výstavba • komunikace s veřejností, environmentální vzdělávání, výchova a osvěta • příprava variantních řešení asanace dnových sedimentů v nádržích na příklad částečným vytěžením, překrytím, či při částečném vypuštění vápněním, při úplném vypuštění, deponie atd., sedimentů k asanaci je v nádrži Brno asi 2 mil. m3 (celkem asi 4 mil. m3 ve vrstvách až 3,5 m silných - nejsou nebezpečným odpadem, těžké kovy a radionuklidy jsou v normě) • příprava dokumentů pro žádosti na strukturální české fondy a fondy EU Ing. Ivo Minařík vedoucí regionálního rozvoje JMK Sinice jsou jedny z nejstarších organismů. Sehrály také rozhodující úlohu ve vytváření kyslíkaté atmosféry na Zemi. Díky své jednoduché stavbě mají obrovskou schopnost přežívat nepříznivé podmínky. Vyskytují se jak na pouštích, horských pramenech, ve znečištěných a odpadových vodách, radioaktivních vodách, tak v polárních oblastech. To je velmi nepříznivé, zvláště pokud uvažujeme o jejich potlačení. Sinice produkují celou řadu látek, kterými mohou ovlivňovat své okolí. Patří sem látky neškodné (prospěšné lidskému zdraví), ale také toxiny (jedy). Sinicím se nejvíce daří v mělkých a pomalu tekoucích vodách. Poslední průzkumy jednoznačně dokazují masový výskyt nežádoucích druhů sinic na 83 % vodních nádržích a tocích. Česká republika je v problematice toxických sinic srovnatelná například s Austrálií či Dánskem. Toxičtější populace byly nalezeny pouze v Norsku, Holandsku či Kanadě. Stejně jako přibývá sinic, zvyšuje se riziko negativního ovlivňování zdraví obyvatel. Jak při praní či mytí nádobí zbytečně nezatěžovat životní prostředí V současnosti je na trhu již dostatek pracích prášků, které fosfáty neobsahují. Fosfáty jsou v nich nahrazeny tzv. zeolity, což jsou látky podobné přírodním jílům - pro životní prostředí víceméně neškodné. Na druhou stranu se na českém trhu stále ještě objevuje řada pracích prášků, které fosfáty obsahují v nemalém množství, a proto jsou fosfáty z pracích prášků v České republice stále významným zdrojem fosforu, který uniká do povrchových vod. Ke zlepšení situace může přispět každý tím, že při koupi pracího prášku bude vybírat prací prášky bez fosfátů. Z hlediska životního prostředí se za nejvhodnější považuje výběr tzv. kompaktních pracích prostředků, které jsou nejen bezfosfátové, ale také neobsahují soli, které pro praní nemají žádný význam a zbytečně zasolují povrchové vody - do prášků se přidávají proto, aby zůstaly sypké. Díky výrazně nižšímu dávkování jsou celkové náklady na jedno praní srovnatelné s běžnými pracími prášky. Pro ruční praní se pak doporučují přípravky mýdlové. Mýdlo se ve vodě velmi rychle a úplně rozkládá na látky v přírodě běžné. Kromě fosfátů obsahují prací prášky celou řadu dalších chemických látek, proto životnímu prostředí ulevíme také správným dávkováním. To je uvedeno na každém obalu a závisí na tvrdosti vody - čím tvrdší voda, tím vyšší dávka. V České republice je ve vodovodech obvykle měkká voda, a na dobré vyprání stačí proto nejnižší dávka doporučovaná výrobcem. Tvrdost vody si může každý zjistit telefonicky u správce vodovodu (vodárny) v místě svého bydliště. Je zbytečné přidávat pracího prostředku více. Co obsahují prací prostředky V průběhu let se prací proces stále více stává záležitostí chemickou, mechanická práce rukou je nahrazena chemickým účinkem. Tenzidy: (povrchově aktivní látky) tvoří jednu z nejdůležitějších součástí pracích prostředků. Snižují povrchové napětí vody, a tím zvyšují smáčitelnost textilií. Odstraňují nečistoty a zabraňují jejich opětovnému usazování na textiliích. Všechny tenzidy, které se používají v pracích prostředcích, jsou dle norem EU biologicky rozložitelné. Změkčovací prostředky: slouží pro odstranění tvrdosti vody, neboť měkká voda je důležitým předpokladem pro úspěšné praní. Navíc změkčená voda chrání i pračku samotnou. Podle druhu použitých změkčovadel lze prací prostředky rozdělit na fosfátové (obsahují fosfáty) a bezfosfátové (obsahují zeolity v kombinaci s dalšími látkami) Bělící prostředky: odstraňují barevné nečistoty (např. skvrny od ovoce, zeleniny, vína) oxidací, tj. působením kyslíku. Zásadité látky: řídí hodnotu pH prací lázně, způsobují lehké bobtnání textilních vláken a tím zvyšují účinnost pracího prostředku. Používají se např. soda nebo křemičitany. Ochranné koloidy: zabraňují znovuusazování nečistot na tkaninách. Prostředky na ochranu vlákna: jedná se o stabilizátory, které vážou těžké kovy, udržují je v rozpuštěném stavu a tím brání jejich škodlivému vlivu při pracím procesu. Enzymy: štěpí nečistoty- mastnoty, bílkoviny, škroby. Optické zjasňující prostředky: fluorescentní látky přeměňují UV záření na viditelné světlo a tak prádlo vypadá světleji. Parfémy: dávají prádlu příjemnou vůni. Plnidla: (nejčastěji sole) jsou přidávaná do pracích prášků proto, aby zůstaly sypké. Na výše uvedené další přípravné práce shromažďuje JMK finanční prostředky od třech spolupracujících subjektů: statutární město Brno, kraj Vysočina (spolu s JMK NUTS II), Pardubický kraj. Předběžně jsou slíbeny pro rok 2005 – 2006 v celkové výši 5,5 mil. Kč (minimální k pokračování prací). Státní podnik Povodí Moravy přislíbil spolupráci při monitorování množství a jakosti vod. Celkové náklady jak na přípravné, tak na investiční práce se odhadují na 3,355 mld. Kč. Základní informace o Brněnské přehradě Již koncem 19. století se v Brně plánovalo postavit hráz údolní nádrže hlavně z důvodů negativních zkušeností z povodní. Příprava začala kolem roku 1907, ale až v roce 1927 bylo oficiálně požádáno o povolení ke stavbě. Původně se uvažovalo o hrázi zděné z lomového kamene. Později však byl projekt změněn na betonovou tížní hráz z kamene a betonu se třemi přelivy. Tento předložili a realizovali brněnští inženýři J. Mazl, S. Kratochvíl, A. Homola a K. Lossmann společně s architektem J. Gruntem. Stavba začala v roce 1936, v následujícím roce však přišla dvakrát velká voda, která stavbu značně poškodila. Zajímavostí je, že přestože se jedná o složité inženýrské dílo, ke stavbě byly použity pouze dvě míchačky na beton a jeden kompresor, přesto byla po 50ti letech prokázána nebývale vynikající kvalita betonu. Nezaměstnanost byla v té době vysoká a tak bylo pro stavbu využito velké množství manuální práce dělníků. Stavba byla dokončena v roce 1940 a stala se tak důležitou součástí Dyjsko-svratecké vodohospodářské soustavy. V hrázi je uloženo 21000 m3 betonu a udrží vodu v objemu tisíckrát větším než je objem hráze. Stavba měří 120 m a její výška nad základy je 34,5 metru. K využití vodního zdroje byla u hráze postavena vodní elektrárna s Kaplanovou turbinou. Mezi negativní stránky stavby patřilo vystěhování 107 domů obce Kníničky. Nepříjemné stěhování bylo však vyváženo vznikem nových Kníniček s moderním rázem bez ohrožení jejich obyvatel povodněmi. Každý může pomoci správným výběrem pracího prášku šk ku Brněnská přehrada Hlavní příčinou přemnožení sinic ve vodních nádržích je zvýšený obsah minerálních živin rozpuštěných ve vodě. V případě sinic se jedná především o fosfor ve formě fosfátů. V nemalé míře jsou fosfáty obsaženy v pracích prostředcích, z nichž se při praní fosfát dostává do splaškových odpadních vod. Fosfor lze ze splaškových vod částečně odstranit na čistírně odpadních vod, ovšem to lze pouze v čistírnách s terciálním stupněm čištění. Většina čistíren v České republice tento stupeň čištění nemá a v řadě případů není odpadní voda čištěna vůbec. Fosfor se tak z vašeho pracího prášku většinou dostane až do přírodních vod, kde nemalým dílem přispěje k rozvoji toxických sinic. Takto může na prací prášky připadat až polovina celkového znečištění fosforem! Škodlivost toxických sinic pro lidské zdraví Jedy obsažené v sinicích jsou ve srovnání s některými jedy rostlin a hub ještě toxičtější. Proto uvažujeme-li o dopadu na lidské zdraví a na zdraví zvířat, musíme brát situaci velmi vážně. Toxiny mohou vyvolat tři hlavní skupiny onemocnění, a to poruchy zažívacího traktu, alergické reakce a onemocnění jater. Podle toho kolik a jakých toxinů se do těla dostane, liší se i projevy: od lehké akutní otravy se střevními a žaludečními potížemi, přes bolesti hlavy, snížení imunity, až po vážnější jaterní problémy. U alergiků se mohou vyskytnout alergické reakce ve formě kožních problémů, záněty a reakce očí a spojivek. Dále mohou působit jako aktivátor rakovinných procesů. Pokud by těhotná žena dlouhodobě pila vodu obsahující toxiny ze sinic, mohlo by dojít i k těžkému poškození jejího plodu (např. Dawnův syndrom). Ve světě jsou zdokumentovány také akutní otravy a úhyny hospodářských zvířat, vodního ptactva a vodních živočichů, lesní zvěře i psů. Mezi nejvíce ohroženou skupinu patří především děti, dále pak starší a nemocní lidé. Styk se sinicemi je nebezpečný v jakékoliv formě, tj. požití, styk se sliznicí i pokožkou. Rizikové je tedy nejen koupání, ale i vodní sporty a rybolov. Základní informace o Vírské přehradě Stavba Vírské údolní nádrže byla započata roku 1947 a uvedena do chodu 1958. Vystavěním její 71 metrů vysoké hráze vzniklo jezero o rozloze 223,5 ha. Díky této stavbě je pitnou vodou zásobováno Novoměstsko, Bystřicko, část Žďárska a část Brna. Maximální hloubka je 55 metrů. Na jižním konci byla postavena přehradní nádrž Vír II, která zachycuje kolísání vodní hladiny při plném provozu hlavní hydroelektrárny. Plocha jezera je 12,3 ha. Základní informace o řece Svratce Jak rozpoznat sinice od vodních řas Jestliže se u hladiny vznáší organismy ve tvaru zelené krupice či drobných jehliček, jedná se s největší pravděpodobností o sinice. Pokud je voda rovnoměrně zakalená, jedná se pravděpodobně o řasy. Svratka pramení v oblasti Žďárských vrchů (na západních svazích Křivého javoru v výšce 760m.n.m), má na svém toku 3 přehrady, z nichž na Víru je zakázaná plavba, koupání a rybaření, protože se jedná o nádrž na pitnou vodu. V Brně – Modřicích se do Svratky vlévá Svitava, dalším významným přítokem je řeka Jihlava a Litava. Délka Svratky je 174 km, povodí má rozlohu 7118 km2, průměrný průtok činí 27 m3/s. Svratka je největším levým přítokem Dyje.
Podobné dokumenty
Monitoring obsahu fosforu v pracích a mycích prostředcích v
Fosforečnany jsou v pracích prostředcích výhodné tím, že změkčují vodu a přispívají k účinnosti
procesu praní, ale jsou jednou z příčin eutrofizace- tedy znečišťování vod živinami, především
fosfor...
Číslo 3
Naše matky pro nás dvě dokonce měly i dáreček – jak byly předvídavé!!! Každá jsme dostala
papírovou panenku s papírovými šatičkami, které se mohly dokonce měnit!! Byly to krásné
panenky, protože to...
katalog Efekt pdf
l Ke sjednání objednávky není zapotřebí živnostenského oprávnění, daňový doklad je však přikládán automaticky ke každé zakázce.
l Snažíme se přizpůsobit a šetřit Váš volný čas naším telefonickým av...
Referenční příručka ke zprávám
V následujících oddílech jsou popsány jednotlivé typy zpráv aplikace CareLink®
Pro a jejich součástí. Údaje použité ke generování ukázkových zpráv pocházejí od
fiktivního pacienta.
Tato uživatelská...
Krásne Jarné a Letné Dni 2014 Beautiful Spring and
Do Winnipegu jsem dorazil v tom nejstudenějším čase v
polovině ledna 1971. Teploty kolem -36C a ‘Severákem’
60 km/h nešly jaksi dohromady s moji podzimní evropskou výstrojí. Přesto jsem se vydal v ...