Vademecum zdraví Zima 2005
Transkript
vademecum-final.qxd 30.4.1904 4:40 Stránka 1 BOLÍ VÁS HLAVA ? Užitečné rady odborníků vademecum-final.qxd 30.4.1904 4:46 Stránka 2 foto: Dan Îike‰ www.karlovyvary.cz e-mail: [email protected] vademecum-final.qxd 1.5.1904 0:46 Stránka 3 Editorial Vážení čtenáři, dostáváte do rukou první číslo nového zdravotnického časopisu Vademecum zdraví. Možná si mnohý z Vás při jeho prvním letmém prolistování položí otázku, zda takový časopis není vlastně zbytečný, vždyť různých tiskovin zabývajících se zdravotnickou problematikou u nás vychází dost a dost. Věříme však, že při podrobnějším pročtení prvních článků postřehnete jistý rozdíl, který mezi časopisem Vademecum zdraví a ostatními zdravotnickými periodiky existuje. Cílem tohoto nového titulu není totiž přinášet zaručené recepty na to, jak být věčně mladý a krásný, neboť takových časopisů je na trhu skutečně nepřeberné množství, ale seznamovat širokou laickou veřejnost nanejvýš seriózně a přitom čtivě s nejrůznějšími možnými onemocněními, jež mohou kdykoli kohokoli z nás postihnout, a zároveň přinést informace o tom, jak takovým onemocněním předcházet. Časopis Vademecum zdraví chce být tedy především informačním periodikem pro všechny, jimž není jejich zdraví lhostejné. Přední odborníci z různých oborů medicíny v něm budou seznamovat s povahou a léčbou mnoha onemocnění, stejně jako s preventivními opatřeními, jejichž dodržováním lze řadě nemocí úspěšně předejít. Čtenář se na našich stránkách bude dozvídat i o nových metodách a léčebných postupech, které má k dispozici moderní medicína; představí se zde naše přední zdravotnická zařízení, stejně jako významné osobnosti české medicíny a stranou nezůstanou ani právní aspekty poskytování zdravotní péče. Byli bychom rádi, kdyby Vám toto vademecum bylo skutečným průvodcem problematikou Vašeho zdraví a přineslo Vám mnoho užitku a zajímavého čtení. redakce 3 vademecum-final.qxd 1.5.1904 0:54 Stránka 4 56 Artróza je degenerativní postiÏení kloubÛ, které mÛÏeme nazvat téÏ pfiedãasn˘m stárnutím nebo pfiedãasn˘m opotfiebením kloubÛ. Jak k tomuto bolestivému onemocnûní dochází a jak mu lze pfiedejít? 38 Onemocnûním prostaty trpí aÏ ãtvrtina muÏÛ star‰ích 40 let. Ve vy‰‰ím vûku se jejich poãet dále zvy‰uje. NepodceÀujte svÛj problém! 4 V prÛbûhu let si Nemocnice Na Homolce vydobyla povûst renomovaného celostátního pracovi‰tû v oboru léãby onemocnûní srdce a cév a vysoké uznání získala rovnûÏ v léãbû nemocí a poranûní nervového aparátu, pfiedev‰ím mozku a míchy. 66 vademecum-final.qxd 1.5.1904 0:54 Stránka 5 Obsah 22 Onemocnûní srdce a cév pfiedstavují hlavní pfiíãinu nemocnosti a úmrtnosti v âR i ve v‰ech dal‰ích ekonomicky vyspûl˘ch zemích. V na‰í zemi na nû kaÏdoroãnû umírá pfiibliÏnû 60 tisíc osob. 40 Stra‰ák zvan˘ rakovina prsu: toto onemocnûní u nás roãnû postihne více neÏ pût tisíc Ïen, ãasto v produktivním vûku, a pfiedstavuje v˘znamn˘ celospoleãensk˘ problém. 6 8 14 19 20 22 25 26 27 28 31 32 34 36 38 40 43 44 46 48 50 52 53 54 56 58 62 64 66 70 72 73 Unikátní robot v Nemocnici Na Homolce Bolí vás hlava? Jak na chřipku Bez černý Neumíte přestat s kouřením? Ateroskleróza a choroby srdce a cév Věda dává větší naději Zubní prevence začíná už s prvními krůčky Co si hradíme u zubaře? Žít naplno Práva pacientů Podzim života v Čechách Včelí dary Nenechme se ovládnout depresí Stop problémům s prostatou Strašák zvaný rakovina prsu Jak Češi hodnotí své zdraví? Je třeba obávat se šedého zákalu? Nemoc, která nebolí Vyhněme se klíšťové encefalitidě Kouzlo českých lázní působí již po staletí Domácí lékárnička Operace hemoroidů nemusí bolet Na horách číhá nebezpečí Aby klouby nebolely... Bezbolestná vrtačka neexistuje Léčba neplodnosti je stále úspěšnější Pro radost, pro zdraví Na Homolce: nemocnice evropského střihu Když operuje robot Hudba jako lék Pojištění při cestě do zahraničí 5 1-37OPR.QXD 1.5.1904 0:57 Stránka 2 Unikátní robot v Nemocnici Na Homolce V tuzemsku ojedinělý přístroj umožní lékařům provádět takové typy operací, které nejsou proveditelné s použitím dosud existujících technologií. Více informací se dovíte na straně 70. Foto ãísla 1-37OPR.QXD 1.5.1904 0:58 Stránka 3 1.5.1904 0:27 BOLÍ VÁS HLAVA? vademecum-final.qxd 8 Stránka 6 Pfiíznak, nebo nemoc sama? B olest hlavy je potíž, nutkáním ke zvracení či kterou na vlastní kůži zvracením, důvodem k vyhledání zažil každý z nás. lékaře. Jedině on kvalifikovaně Na následujících posoudí všechna možná rizika stránkách se budeme zabývat a doporučí případná další především bolestí chronickou, vyšetření a vhodný postup. Pokud tedy takovou, která se dostavuje se podaří zjistit prvotní příčinu opakovaně. Na bolest hlavy bolesti hlavy, měla by být léčba bychom přitom vždy měli nahlížet soustředěná především na ni. Pro především jako na příznak jiné bolest hlavy platí, že ji poruchy. Největší pozornost považujeme za příznak závažné zaslouží přetrvávající bolesti hlavy, nemoci do té doby, dokud se které se objevily bez zjevné příčiny. nepodaří prokázat opak. Teprve Mohou totiž být příznakem potom můžeme léčit bolest hlavy závažného onemocnění, zejména samotnou. Opačný postup by cévního nebo mozkového. Bolest mohl vést k nedozírným hlavy může být jedním z prvních následkům. Následující příspěvky příznaků arteriální hypertenze, si kladou za cíl seznámit Vás onemocnění oka, zánětu vedlejších s nejčastějšími příčinami bolestí nosních dutin, ale i cévní mozkové hlavy, způsoby, jak je z pohledu příhody, závažného nitrolebního laika rozpoznat a poskytnout poranění nebo zánětu, případně Vám základní informace i mozkového nádoru. Proto je o možnostech léčby. neustupující bolest hlavy, která má velkou intenzitu nebo je provázena MUDr. Boris Živný NeuroCentrum Praha Téma ãísla vademecum-final.qxd 1.5.1904 0:27 Stránka 7 Migréna Migréna je jedním z mnoha typÛ bolestí hlavy. Záchvat migrény kdykoli bûhem Ïivota zaÏije 15-20 % Ïen a 6-7 % muÏÛ. Pfies 90 % populace mûlo nûkdy v Ïivotû období s v˘znamn˘mi bolestmi hlavy. âastûj‰í neÏ migréna jsou tak zvané tenzní bolesti hlavy (65-85 %). Co je to migréna? Migréna je záchvatovitá bolest hlavy, která se vyvine během minut až desítek minut buďto bez jakýchkoli dalších příznaků – to je migréna bez aury neboli běžná migréna (80 % migrén) –, nebo s úvodními příznaky, které vznikají v mozkové kůře. Tato varianta se nazývá migréna s aurou neboli klasická migréna (20 % migrén). Během aury není ještě bolest hlavy a nemocný má často poruchu vidění na pravé nebo levé polovině zorného pole nebo brnění, necitlivost či poruchu hybnosti na polovině těla. Mohou být i jiné příznaky: u tzv. bazilární migrény jde vedle poruch zraku také o poruchy rovnováhy, zhoršení výslovnosti, špatnou koordinaci pohybů, dvojité vidění a poruchy sluchu jak ve smyslu zhoršení, tak ve smyslu vnímání neexistujících jednoduchých zvuků, jako hučení, zvonění a podobně. Bolest hlavy bývá nejčastěji omezena na pravou nebo levou polovinu hlavy, oboustranná bolest s maximem za očima nebo v zátylku nebo celková tlaková silná bolest hlavy nejsou nijak vzácné. Trvání bolestí je různé, od 1-2 hodin až po několik dnů. Téma ãísla Záchvatu i auře někdy předcházejí nespecifické varovné příznaky, které jsou sice obecně velmi měnlivé, u téhož nemocného se ale obvykle pravidelně opakují. Popisovány jsou stavy psychického napětí, bolesti za krkem, změna chuti k jídlu atd. Proã vzniká migréna? Pro migrény je typické, že mezi záchvaty je nemocný zcela bez obtíží. Příčina migrény je málo známá, přestože je předmětem intenzivního výzkumu již desítky let. Jisté je, že jde o poruchu prokrvení mozku. Ve fázi aury jde o nedokrevnost, ve fázi plně vyvinuté bolesti hlavy o překrvení, které je zodpovědné za obvykle pulzující charakter bolesti. Nepochybná je genetická podmíněnost u značné části nemocných. V mnohých rodinách je migréna zastoupena ve všech generacích. Migréna se objevuje již v dětském věku, největší výskyt je ale v dospělosti, kdy se také uplatní nejvíce provokujících momentů, ke kterým patří stres, velký hluk, velké světelné kontrasty, změny počasí, alkohol, některé potraviny, dietní chyby, jako hladovění nebo naopak přejídání, nadměrné kouření, 9 vademecum-final.qxd 1.5.1904 0:27 menstruace či ovulace u žen, nevyspalost, některé pachy. Příčinou záchvatovitých bolestí hlavy i příznaků podobných auře mohou být i závažná onemocnění mozku, jako zúžení přívodných mozkových tepen, nezhoubný mozkový nádor, cévní anomálie – například zkrat mezi tepenným a žilním řečištěm, nebo tepenná výduť, porucha odtoku mozkomíšního moku a další stavy. Proto by každý nemocný s migrénou měl být jednou v životě důkladně neurologicky vyšetřen, dle možnosti včetně computerové tomografie (CT) mozku a elektroencefalografie (EEG). Záchvaty migrény v plně vyvinuté formě znemožňují normální činnost. Nemocnému vadí i minimální hluk, ostřejší světlo, pohyb, polovina nemocných má žaludeční nevolnost, která někdy přechází ve zvracení. Vyžaduje klid, ticho, tlumené světlo. Pro nemocné s velkým počtem těchto záchvatů jsou tyto stavy zničující, mají pracovní problémy pro časté absence a často i problémy v mezilidských vztazích. Léãba migrény Preventivní léčba se podává při více než třech plně vyvinutých migrenózních záchvatech za měsíc a k dispozici je řada léků, o jejichž použití rozhodne ošetřující lékař. V některých případech jsou velmi efektivní moderní léky proti epilepsii, jindy pomohou moderní antidepresiva ze skupiny SSRI. Často je 10 Stránka 8 nutno v preventivní léčbě vyzkoušet několik léků, než se najde ten pravý. Mnohdy lze záchvatům zcela zabránit. Druhým typem je tzv. záchranná léčba, tedy léčba již vyvinutého záchvatu. Obvykle je léčba tím účinnější, čím časněji po vzniku prvních příznaků je použita. V časné fázi mohou pomoci běžná analgetika, na rozvinutý záchvat však nepůsobí a do začátku 90. let 20. století neexistovalo nic účinného. Situace se změnila s objevením léků ze skupiny triptanů, které dokážou zastavit i plně vyvinutý záchvat. Moderní léčba migrény je sice dosti nákladná, ale studie zřetelně ukazují, že u ekonomicky aktivních, u nichž je také nejčastější, se náklady na preventivní i záchrannou léčbu bohatě vrátí díky nerušené pracovní schopnosti. Nemocní jsou někdy okolím vnímáni nepříznivě, protože udávají velké subjektivní obtíže znemožňující normální aktivitu, ale není na nich nic vidět. Vymknutý kotník je pro okolí jistě pochopitelnější. V ordinacích neurologů se bohužel stále znovu a znovu objevují nemocní, kteří trpí migrénou i desítky let, aniž by kdy byli adekvátně léčeni. V současnosti lze u drtivé většiny nemocných moderní léčbou výrazně zlepšit kvalitu života. MUDr. Miroslav Kalina primář Neurologického oddělení Nemocnice Na Homolce Bolesti hlavy H ovoříme-li o bolestech v oblasti hlavy a krku, většina populace ji vnímá podstatně silněji, než v jiných částech těla, a i proto ORL obor soutěží v „oblibě“ u pacientů se stomatology. Vzhledem ke koncentraci anatomických struktur v oblasti hlavy a krku jsou příčiny bolesti velmi rozmanité. Bolesti ucha U dospělých vzniká bolest ucha nejčastěji při zánětu zevního zvukovodu, případně až boltce. Velmi intenzivní bolest se objevuje dle známých zákonitostí obvykle na dovolené, což bývá v souvislosti s koupáním se v různých, ne vždy zcela čistých, vodách. Tato voda zůstane v „jeskyňce“ zvukovodu, nezřídka podpořená i usazeným ušním mazem, čímž vzniká ideální prostředí k množení bakterií obsažených ve vodě. I proto je doporučována preventivní návštěva ORL lékaře zvláště u pacientů náchylných k usazování ušního mazu. Častým zdrojem obtíží je zánět středního ucha, hlavně v dětském věku. Vzhledem k podobnosti tkání i původu onemocnění, který je nejčastěji virový, lze tento zánět zjednodušeně, avšak velmi výstižně, přirovnat k „rýmě v uchu“. Tvo- řící se sekret však nemůže z ucha ven, proto vyklenuje a napíná bubínek, což způsobuje značné bolesti. Názor na léčbu tohoto zánětu se během let a hlavně v důsledku forenzních komplikací (tj. žalobou řešených stížností na lékaře) mění. V mnoha zemích se bohužel již od paracentesy bubínku (provedení drobného otvůrku za účelem vypuštění zánětlivé tekutiny ze středouší) prakticky upustilo, i když tento způsob léčby je základní, jednoduchý, efektivní i efektní a při správném znecitlivění bubínku nemusí být ani zvlášť nepříjemný. Po odeznění výtoku sekretu ze středouší se pak bubínek zcela spontánně zhojí. Konzervativní přístup, tedy pouze za pomoci léků, může mít také řadu komplikací, ale tyto nevznikají na základě invazivního přístupu, tudíž jsou velmi špatně žalovatelné. Navíc zde není téměř okamžitá úleva od bolesti jako při vypuštění sekretu ze středouší při paracentéze. Pro bolest hlavy v oblasti ORL existuje také jedna velmi záludná příčina, na kterou se málokdy myslí, a tudíž se na ni nepřijde. Bolestí do oblasti ucha a středouší se propaguje onemocnění čelistního kloubu, který těsně naléhá na přední stěnu zevního zvukovodu ucha. Téma ãísla vademecum-final.qxd 1.5.1904 0:27 Stránka 9 v oblasti ucha, krku a nosu Jde o velmi jemný kloub složité struktury, ve kterém mohou vzniknout změny stejné jako v kterémkoli jiném kloubu v těle, a to na podkladě jak degenerativním, tak traumatickém, dále pak v důsledku přetěžování, například při žvýkání, při špatné zubní protéze či bolesti zubů na jedné straně, takže pacient pak rozmělňuje potravu na straně druhé, klouby nesymetricky zatěžuje, což je velmi často zdrojem obtíží. Do ucha se mohou propagovat i další bolesti, nejčastěji z oblasti nitra krku, což je pravidlem například při onemocnění krčních mandlí nebo bezprostředně po jejich operačním odstranění. Bolesti v krku Nejčastěji bývá laiky označována bolest v krku jako angína. Skutečně nejčastější příčinou bolestí v krku je však faryngitida, tedy zánět sliznic hltanu, kterou je nutno odlišit právě od angíny neboli zánětu krčních mandlí. Při opakovaných záně- tech krčních mandlí je indikováno jejich odstranění, avšak pokud se odstraní u pacientů s opakovanými faryngitidami, pacientovi to nejenže nepomůže, ale obtíže se obvykle ještě zhorší. Obzvláště bolestivou komplikací zánětu mandlí je stav, kdy zánět přechází z krční mandle do okolní tkáně. Tento znemožňuje pacientovi mimo bolesti i jakékoli polykání a svými komplikacemi, otokem v oblasti dýchacích cest nebo možností sestoupení zánětu až do hrudníku, ohrožuje pacienta i na životě. Bolesti nosu Pomineme-li časté úrazy nosu, který je díky svému umístění „nárazníkem“ obličeje často vystaven náhodným i nenáhodným útokům, a pomineme-li zánětlivé procesy, které jsou podobné jako na zevním uchu, bývá příčina bolestí v této oblasti hlavně v souvislosti s vedlejšími dutinami nosními. To jsou menší či větší vzdušné prostůrky v hlavě kolem nosních průchodů, s kterými souvisejí úzkými kanálky. Při rýmě je postižena sliznice nosních průchodů, tato otéká a tvoří sekret. Někdy je však zasažena sliznice i vedlejších dutin nosních nebo jejich ústí a vznikají velmi nepříjemné stavy, projevující se bolestmi Téma ãísla i nepříjemnými tlakovými vjemy, kdy nelze subjektivně odlišit bolesti z podtlaku (postižení pouze výše zmíněných kanálků) od zánětu již přímo vedlejších dutin nosních. Bolesti dal‰ího pÛvodu Při jakémkoli zánětu či jiném onemocnění na hlavě a krku se organismus brání a mohou se zvětšovat příslušné lymfatické uzliny, které si pacient může dobře vyhmatat právě na krku jako menší oválné útvary, často též bolestivé. Nelze opomenout bolesti v oblasti hlavy a krku, které mohou vznikat při různých úrazech, při onemocnění zubů či z příčin onemocnění centrální nebo periferní nervové soustavy. Dále jsou bolestivými stavy doprovázeny také maligní procesy, bohužel většinou až v pozdním, neléčitelném stadiu onemocnění. Proto je třeba na ně v ORL oblasti vždy myslet i při drobných symptomech. Jako ORL specialista si pro bolestivé stavy dovolím udělit na závěr jednu radu – léčba patří vždy do rukou odborníka. MUDr. Jan Paska primář ORL oddělení Nemocnice Na Homolce 11 vademecum-final.qxd 1.5.1904 0:27 Stránka 10 Víte, že... Léky proti bolesti mohou ‰kodit srdci Budete-li dlouhodobě užívat prostředky proti bolesti, hrozí vám větší riziko infarktu. Tvrdí to alespoň britští vědci. Vědci z univerzity v Nottingamu prozkoumali chorobopisy více než 9 tisíc pacientů, kteří v uplynulých čtyřech letech prodělali svůj první infarkt, a zjistili, že riziko vzniku infarktu výrazně vzrůstá u lidí, kteří tři měsíce před jeho vypuknutím brali léky na tišení bolesti, tedy látky patřící do skupiny nesteroidních antirevmatik. Pravděpodobnost vzniku infarktu stoupla o 24 % až 55 %, a to v porov- Bolesti hlavy z pohledu rehabilitačního lékaře B olesti hlavy trápí lidstvo od nepaměti a není snad častější bolesti, než je tato. Ačkoliv jsou bolesti hlavy časté, není vždy snadné ihned určit jejich pravou příčinu. Nejednou za vznikem obtíží stojí i několik faktorů současně. Je úkolem lékaře určit jaké onemocnění, porucha funkce či tvarová odlišnost obtíže podmiňuje. Bolesti hlavy vycházející z krãní pátefie nání s lidmi, kteří během uplynulých tří let tyto léky neužívali. Ještě výraznější nárůst vědci zaznamenali, pokud pacienti tyto preparáty brali déle než tři měsíce. Přesto bychom měli podle vědců vyhodnocovat tyto poznatky velmi opatrně. Při výzkumu totiž mohlo dojít k určitému zkreslení, protože část sledovaných osob zřejmě užívala léky jinak, než jim předepsal lékař. (red) 12 V ordinaci rehabilitačního lékaře se nejčastěji léčí bolesti hlavy, jejichž původem je porušená funkce pohybového systému, tedy kloubní dysfunkce, změny v měkkých tkáních, poruchy držení těla, pohybových stereotypů apod. Ale snad nejčastější formou bolestí hlavy jsou bolesti bezprostředně pramenící z oblasti krční páteře. Dojde-li ke kloubní dysfunkci či blokádě v pohybovém segmentu krční páteře, objeví se i reakce svalového systému. Mohou se vytvořit tzv. „spoušťové body“, které spoluvytvářejí množ- ství obtíží. Intenzita bolestí v průběhu doby kolísá, závisí na poloze hlavy, zatížení horních končetin apod. Bolesti bývají často horší v noci, eventuálně po ránu. Obvykle je vnímáme v oblasti šíje, cítíme jejich vyzařování do spánků, za oči, ale i k rameni, v některých případech dále až do horní končetiny. Jindy může být přítomna jen bolest hlavy bez bolesti krční páteře. Bolestem může předcházet delší setrvání v poloze na břiše nebo nepřirozená poloha hlavy a krční páteře při učení, práci nebo během spánku. Dalším možným řetězcem souvislostí vedoucím k bolestem hlavy je spojení poruch kloubu čelistního, kloubů mezi hlavou a 1. krčním obratlem a „spoušťovými body“ ve žvýkacích svalech. S ohledem na blokády v hlavových kloubech se mohou objevit i závratě. Spouštěcím mechanismem uvedeného řetězce může být vytržení zubů, špatně zhotovená zubní protéza a podobně. Bolesti v záhlaví, ve spáncích a očích mají sice často příčinu v blokádách krční páteře, ze- jména prvních dvou krčních obratlů, ale příčinou může být i opakující se zánět mandlí nebo středního ucha. Jak se léãí bolest hlavy? Po rozpoznání příčiny bývá léčba zaměřena na bezprostřední zdroje obtíží, které jsou v popředí. Mimo možné užití farmakoterapie začínáme s uvolňováním svalových spasmů, ošetřujeme spoušťové body, mobilizujeme či manipulujeme blokády. Podle zřetězení poruch postupujeme i ke vzdáleným příčinám. Nejednou je velmi vděčné užití masáží, aplikace polarizovaného světla či dalších prostředků fyzikální terapie. Cvičení zařazujeme až po zmírnění akutních obtíží. V rámci fyzioterapeutické péče vedeme pacienta k úpravě svalové nerovnováhy, zlepšení držení těla a pohybových stereotypů. Součástí konzultací bývá doporučení i ke vhodným sportům. MUDr. Ivan Hadraba primář Oddělení rehabilitace Nemocnice Na Homolce Téma ãísla vademecum-final.qxd 1.5.1904 0:06 Stránka 11 že být jen krátkodobé, velmi často se však jedná o poruchu chronickou, jejíž prvotní příčina zůstává často neodhalena. Bývá to například pád dítěte z výšky nebo náraz na hlavu a to v době více či méně vzdálené (někdy i před několika roky). Mnohdy je na počátku úraz hlavy, který byl zdánlivě zcela banální a velmi brzy upadl v zapomnění. Jinou častou a přitom podceňovanou příčinou je celkově vadné držení těla, které začíná plochýma nohama, přes vadné postavení pánve, hrudníku a ramen, až po vadné držení krku a hlavy. Bolesti hlavy u dětí a dospívajících K dyž se mluví o bolestech hlavy, myslí se většinou na dospělé, bolesti hlavy nejrůznějšího charakteru a původu jsou však poměrně časté i u dětí, rozhodně častější, než si většina dospělých myslí. Proto také rodiče často stížnostem svých dětí na bolesti hlavy nevěnují pozornost. To je však chyba, která může mít pro dítě vážné následky. Migréna u dûtí Typické migrény, podobné těm, kterými trpí i někteří rodiče, se vyskytují již u dětí předškolního věku a ztrpčují život dětem i ve všech ostatních věkových kategoriích. Vyskytují se u dívek i u chlapců. Diagnózu migrény lze vyslovit teprve po vyloučení ostatních možných příčin bolestí hlavy v širokém spektru možností od zánětlivých onemocnění mozkových obalů nebo vedlejších nosních dutin, přes poruchy zraku, stavy po úrazech hlavy a páteře, poruchy tvorby, proudění a vstřebávání mozkomíšního moku, až třeba po nitro- Téma ãísla lební krvácení z cévní malformace nebo mozkový nádor. S ohledem na uvedené riziko přehlédnutí závažné choroby lze jen znovu zdůraznit, že bolest hlavy, shodně se situací u dospělých, je třeba v prvé řadě považovat za příznak nemoci, nikoliv za nemoc samotnou. Pokud lékař po zevrubném vyšetření nemocného dítěte dospěje k diagnóze migrenózní bolesti hlavy, existuje dnes již celá řada účinných způsobů léčby jak pro akutní fázi, tak i pro prevenci vzniku migrenózních záchvatů. Vedení této léčby patří do kompetence odborného lékaře. Rozhodně je třeba varovat před samoléčitelstvím (rozuměj léčením rodiči), které je v dospělé populaci tak časté. Spíše než běžná analgetika je vhodné užití specifických léků v dávkování přizpůsobeném dětskému organismu. Bolesti od krãní pátefie Vůbec nejčastější příčinou bolestí hlavy u dětí jsou však bolesti hlavy tenzního charakteru, jejichž původ je povětšinou pá- teřní (od krční páteře). Vídáme je až u 80 % dětí. V některých případech se tenzní bolesti hlavy projeví podobně jako migréna, jindy však děti o bolestech hlavy vůbec nemluví. Jsou ale neklidné, někdy hyperaktivní, nesoustředěné, mrzuté, protivné, nedůtklivé, jindy naopak nápadně zvadlé. Někdy mají nucení na zvracení nebo i zvrací. Typickým příznakem takové bolesti hlavy je zvýšená citlivost až bolestivá reakce těchto dětí na stisknutí svalů v oblasti krku a ramen – často teprve tehdy dítě připustí bolest. Zvláště chronické problémy tohoto druhu mohou být někdy, nejen laiky, ale i některými lékaři, mylně hodnoceny jako lehká mozková dysfunkce, resp. tzv. ADHD (porucha s nedostatkem pozornosti a hyperaktivitou) či jako poruchy chování. Při chronickém průběhu bývají součástí celého problému i poruchy spánku. Příčinou těchto bolestí hlavy u dětí je vadné postavení krční páteře a hlavy. To může vzniknout akutně (po drobném úrazu, po prochladnutí či během infekčního onemocnění) a mů- Léãba bolestí od krãní pátefie Varování lékařů před manipulací s krční páteří u dospělých platí dvojnásobně pro dětskou populaci. Na místě je velmi šetrný přístup vedoucí k uvolnění svalových kontraktur v oblasti šíje a ramen, umožňující následnou samovolnou nápravu postavení krční páteře a jejího spojení s lebkou. Má-li být tato léčba účinná a současně bezpečná, patří do rukou odborníka. Je-li příčinou potíží vadné držení těla, je třeba nejprve uvolnit blokovanou krční páteř a hned návazně začít systematicky pracovat na nápravě celkového držení těla od plosek nohou až po hlavu. Tato léčba, zejména rehabilitační, musí být „šita na míru“ každého dítěte se zohledněním jeho individuálních specifik, včetně věku či tělesných dispozic. V léčbě těchto bolestí hlavy u dětí jen zcela výjimečně užíváme léky, rehabilitační postupy jsou zpravidla dostatečné. MUDr. Boris Živný NeuroCentrum Praha 13 1-37OPR.QXD 1.5.1904 1:17 Stránka 4 Jak na chfiipku V‰ichni to známe. Bolesti v krku, ucpan˘ nos, únava. Podzim a zima jsou obdobími, v nichÏ je nበorganismus nejnáchylnûj‰í k rÛzn˘m chfiipkov˘m onemocnûním. AlespoÀ o tûch nejãastûj‰ích zimních onemocnûních bychom ale mûli také nûco vûdût – mÛÏe nám to pomoci se jim vyhnout. 14 Diagnóza 1-37OPR.QXD 1.5.1904 1:17 Stránka 5 Co je to nachlazení? Pod pojem nachlazení zařazujeme nejběžnější zdravotní problémy, se kterými se potýkáme. Prochladnutí nás oslabí a usnadní virům útok na náš organismus. Nejčastěji k němu dochází v mlhavém sychravém počasí, ale není vzácností ani v parném létě. Velkou roli hraje naše chování a přirozená nebo vypěstovaná odolnost. Vstupní branou pro respirační viry je sliznice dýchacích cest. Nachlazení začíná pocitem únavy, pálením, škrábáním v krku, pálením očí, ucpaným nosem a často dráždivým kašlem. Někdy se objevuje zvýšená teplota i horečka. Pacienti často přicházejí do ordinace s přesvědčením, že se jedná o chřipku. na vlivy vnějšího prostředí. Vzniká drážděním nosní sliznice prachem, kouřem, chemickými látkami, pyly, ale také chladem a mlhou. V podzimních měsících jsou obtíže velmi časté. Ucpaný nos, zastřený hlas, pobolívání hlavy, kýchání, vodnatá nebo hlenovitá sekrece z nosu patří k příznakům dráždění a otoku nosní sliznice ze všech možných příčin. Proti kašli přijde vhod, král sirupů Sinecod® Jak na r˘mu? Základem správného dýchání a prevence komplikací je zachování volné průchodnosti nosu. Proto je tak důležité již malé děti učit smrkat. Správné smrkání začíná Co je to chfiipka? Často si pleteme běžné nachlazení s chřipkou. Chřipka má původ ve známých virech typu A, B a C. „C“ není tak nebezpečné, má mírnější průběh, nevyvolává epidemie. „B“ nás může potrápit více a nejtěžší epidemie a pandemie vyvolává „Áčko“. A i B mají řadu podtypů a každoročně se objevují v jiné variantě. Proto světové referenční laboratoře shromažďují informace o nových kmenech chřipkového viru a podle výsledků se každoročně vyvíjejí co nejúčinnější vakciny. Chřipka má na rozdíl od nachlazení okamžitý prudký nástup s vysokou horečkou, silnými bolestmi svalů a kloubů, je vyčerpávající, únava je okamžitá a velká a má častější komplikace. Chřipka může skolit nemocného až na 3 týdny. Nejohroženější jsou děti v předškolních a školních zařízeních, staří lidé a osoby s chronickým onemocněním. Onemocnění může být u oslabených jedinců i smrtelné. Co je to r˘ma? Rýma je nejběžnější projev nachlazení, ale může mít i jiné příčiny, například přecitlivělost Diagnóza Nejen utiší kašel, ale ulehčí i dýchání. vyprázdněním lehkým proudem vzduchu oběma dírkami současně, pokračuje usilovným vyprázdněním každé nosní dírky zvlášť. Při trpělivém a laskavém přístupu je schopno se dítě již v roce a půl vysmrkat. Menším dětem je třeba uvolnit nosní průduchy odsáváním kojeneckou účinnou odsávačkou – od zdravotnických pracovníků včetně lékárníků se očekává, že použití mamince názorně vysvětlí. I dospělým je třeba připomenout, že při rýmě po použití kapesníkem nemáváme, ale opatrně jej uložíme. Vhodnější z hlediska nešíření virové infekce je používání papírových kapesníků na jedno použití. Po vysmrkání je vhodné si umýt ruce. Virové nákazy se přenáší často i doteky rukou. Běžně známý je přenos kapénkovou cestou – při kašlání, kýchání mezi osobami v blízkém Sinecod® tiší suchý dráždivý kašel a navíc usnadňuje dýchání - snižuje odpor, který kladou dýchací cesty vzduchu proudícímu jimi při dýchání. Koupíte jej jako sirup, kapky nebo v praktické formě tablet. Sinecod® sirup a kapky mají příjemnou vanilkovou chuť, neobsahují cukr a ani procento alkoholu. Sinecod® je velmi dobře snášen - užívat jej mohou dospělí i děti. Sinecod® - sirup, Sinecod® - kapky, Sinecod® 50 mg - tablety s prodlouženým uvolňováním. Léky k vnitřnímu užití. Obsahují butamirát. Před použitím si pozorně přečtěte příbalový leták. 1-37OPR.QXD 1.5.1904 1:17 Stránka 6 okolí a v uzavřených prosto- rách. Ke zmírnění otoku nosní sliznice a uvolnění hlenu při rýmě jsou vhodné nosní kapky. Kapky by měly být nedráždivé a měly by mít zvlhčující složku. Účinné látky v kapkách jsou v různých koncentracích a v případě dětí je potřeba se s lékařem nebo v lékárně poradit o vhodné koncentraci. Nejúčinnější formou podání léku je nosní sprej. Kapky se podávají při mírném záklonu hlavy do vyprázdněné nosní dutiny, po vysmrkání nebo odsátí u dětí, které nesmrkají. Za mírného popotahování hned hlavu předkloníme ke kolenům, aby kapky mohly vtéci do čelních vedlejších nosních dutin. Kapky není dobře aplikovat příliš často, stačí čtyřikrát denně. Vždy upřednostňujeme mechanické uvolňování nosu a zvlhčování. Spreje aplikujeme ve vzpřímené poloze, jinak platí stejná pravidla. citlivá a snadno dojde k bolesti. U citlivých osob může otok nosohltanu vyvolat zvracení, zvláště u dětí. Postižené přivádí k lékaři zejména obava ze zánětu kr- čních mandlí – angíny. Někdy je těžké i pro lékaře odlišit bakteriální streptokokové onemocnění, angínu, od virového zánětu nosohltanu, ale obvykle pomáhá celková epidemiolo- gická situace a charakter celkových příznaků. Ani v případě bakteriální angíny však nehrozí nebezpečí z prodlení při pozdějším zahájení léčby antibiotiky. Co kdyÏ pálí v krku? Pálení v krku provází zánět nosohltanu, způsobený napadením sliznic infekcí v této oblasti. Zanícená sliznice zduří a později začne produkovat hlen. Otok může postupovat i níže do oblasti hlasivek, což se projeví chrapotem a pokašláváním. Celá tato oblast je velmi 16 Diagnóza 1-37OPR.QXD 1.5.1904 1:17 Stránka 7 Jedinečná zbraň proti bolesti v krku. Ničí infekci, tiší bolest! Léãba nachlazení a chfiipky Zázračné rychloléky na nachlazení a chřipku neexistují. Nejhorším možným řešením ale je pokusit se onemocnění takzvaně přechodit. Léčbu je vhodné zahájit klidem co nejdříve, dostatečným příjmem tekutin ve formě ulevujících teplých až horkých nápojů, zapařujícími zábaly na krk (tzv. prieznitzké obklady). Případně pro zmírnění příznaků při akutních onemocněních užít volně prodejné léky, které obsahují paracetamol. Pokud dopřejeme tělu klid, s běžnou virózou si poradí během tří dnů samo. Nejsou-li projevy dramatické, je lépe zahájit samoléčbu doma, vyhnout se zbytečným návštěvám u lékaře, při kterých vystavíme tělo stresu, prochlazení a ještě nakazíme ostatní. Při nejistotě můžete svého lékaře konzultovat telefonicky. Omluvenky do práce se dají vystavit i 3 dny zpětně. Jak na dráÏdiv˘ ka‰el? Pokud dopfiejeme tûlu klid, s bûÏnou virózou si poradí bûhem tfií dnÛ samo. Diagnóza Dráždivý kašel přichází v průběhu většiny případů nachlazení a podráždění vnějším prostředím, dříve, než bývá na sliznicích přítomen hlen. Sliznice dýchacích cest je podrážděná, prosáklá až oteklá. Dráždivý kašel většinou neznamená celkové vážné onemocnění, ale je velmi obtěžující. Dospělé přepadá v záchvatech přes den, někdy i v noci a i přes celkově dobrý stav ovlivňuje sociální aktivity nemocného. Malé děti při dráždivém kašli často zvrací a pobolívá je bříško od námahy břišních svalů. Rodiče se často v noci nevyspí. Se samoléčbou můžeme začít s podáváním léčebných přípravků doma bez porady s lékařem. U dětí je důvodem k časné návštěvě lékaře vyšší teplota, zchvácenost a změna chování, vyjádřená například neochotou si hrát. U dospělých jsou tyto příznaky důvodem ke konzultaci v případě, že trpí nějakou jinou závažnou chorobou, jako například u kardiaků nebo pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí. Pro samoléčbu je vhodná tabletová, kapková nebo sirupová forma přípravků proti kašli. Pro děti bývá chuťově přizpůsobená a léky je nutno podávat v množství dle věku a váhy dítěte, jak je uvedeno v příbalovém letáku. V počátečním stadiu katarů dýchacích cest je kašel většinou dráždivý a je vhodné ho tlumit. Tlumící léky nazýváme antitusika a pomohou zmírnit nucení ke kašli a zklidnit podrážděné sliznice. Orofar díky jedinečné kombinaci dezinfekční a znecitlivující látky ničí infekci a zároveň tiší bolest. Dezinfekční látka ničí nejen bakterie a kvasinky, ale také viry, které jsou nejčastějšími původci infekce v krku. Orofar je tudíž jedním z mála přípravků, které působí vůči bakteriím, kvasinkám, virům a bolesti zároveň - mnoho přípravků na našem trhu buď nepůsobí proti virům anebo netlumí bolest v krku. Vhodná opatfiení pfii chfiipce a nachlazení Nesmíme zapomínat na běžná opatření, jako je dostatek čerstvého vzduchu, nepřetopená místnost, ne příliš suchý vzduch a dostatek tekutin. Ideální tep- Sprej se sklopnou tryskou. Pastilky s pomerančovou příchutí. Lék k vnitřnímu užití. Před použitím si pečlivě přečtěte příbalový leták. 1-37OPR.QXD 1.5.1904 1:17 Stránka 8 lota v místnosti je v našich pod- mínkách kolem 22 °C ve dne a 17 °-18 °C v noci. U dětí, tam kde předpokládáme alergickou složku, doporučujeme též antihistaminika. U malých dětí platí, že trvá-li kašel a rýma 3-4 dny a stále se horší nebo jeví-li dítě další známky onemocnění, jako je velká únava, zchvácenost, stoupající teplota, nechutenství a celková nevůle, měli by se rodiče poradit s lékařem, který léčí jejich dítě. Postupné zvlhčování kašle a odkašlávání patří do běžného průběhu onemocnění. V tomto případě není nezbytné kašel tlumit. Mohou nastat komplikace? Nachlazení a rýma jen vzácně vedou ke komplikacím u jinak zdravých osob. V úvahu připadá zánět vedlejších nosních dutin a přechod zánětu dále do dýchacích cest. Zánět dutin se projeví bolestmi hlavy, které se zvýrazní v předklonu, pocitem zaujetí a neschopností se soustředit. Léčbu řídí lékař. Zánět průdušek se projeví teplotami nebo horečkami, někdy bolestmi, pískáním na hrudi, dýchacími obtížemi a kašlem se zvýšeným odkašláváním. Tyto příznaky vyžadují konzultaci lékaře. Zápal plic se projeví horečkou, zchváceností, nechutenstvím, dráždivým kašlem, 18 někdy u dětí zvracením a bolestí bříška. Vzácně se vyskytnou i jiné komplikace, většina se projeví střídavými déletrvajícími teplotami a velkou únavou. Děti, starší a chronicky nemocní lidé by měli kontaktovat lékaře, neustupují-li příznaky během 2-3 dnů obvyklé samoléčby nebo dříve, pokud mají vysokou horečku nebo známky svědčící pro možné komplikace (skvrnky na kůži, bolesti, kašel s vykašláváním hnisu, dušnost). Prevence Existují možnosti prevence nachlazení. Nejlépe je začínat s otužováním již od útlého dětství, zvláště v teplejších měsících. Malé děti neoblékáme nadměrně, volíme více prodyšných vrstev, které při pohybu a zahřátí dítěte můžeme snadno ubrat a zase přidat. Vystavujeme je adekvátně věku běžným povětrnostním vlivům, aby se otužovaly přirozenou cestou. Otužování můžeme podporovat každodenním krátkým zakončením koupele studenou sprchou. Rázné otužování zahajujeme v teplých měsících. Nezapomínejme na denní větrání místností, v nichž pobýváme. Nekuřme a nepobývejme v zakouřených místnostech. Cigaretový kouř poškozuje sliznice dýchacích cest, a tak usnadňuje průnik škodlivým látkám a virům. A to i u osob, které sami nekouří. Důležitý je pravidelný pohyb, cvičení v uzavřených místnostech i pohyb na čerstvém vzdu- chu. Pohyb nás má trochu unavit a volíme ho podle věku a svých schopností. Nesmí být pro nás stresem, ale radostí. Pro toho, kdo právě začíná, je důležitá zvolna se zvyšující zátěž. Nesmíme zapomínat na běžné hygienické zásady. Mytí rukou může předejít i přenosu běžných virových onemocnění. V době většího výskytu nachlazení se vyvarujeme zbytečného pobytu v uzavřených prostorách, obchodech, hromadných dopravních prostředcích, kinech, restauracích apod. Snažíme se jíst větší množství potravin s vitamínem C, vhodnější je přirozená forma. V této době nevystavujeme náš organismus nadměrné zátěži a stresu, dbáme na dostatek spánku a dobrou náladu. Oãkování Virus chfiipky Je také možné se proti chřipce očkovat. Očkování samozřejmě nechrání proti onemocnění způsobenému jinými respiračními viry. Je třeba ho každoročně opakovat. Očkování dokáže ochránit před chřipkou ze 70 až 90 %. Abychom si však stihli vytvořit dostatečnou hladinu protilátek, je nutné očkovat se včas, tedy přibližně od poloviny září do konce listopadu. Očkování není hrazeno ze zdravotního pojištění, (jen chronicky nemocní mají očkování hrazeno). MUDr. Jarmila Seifertová Diagnóza 1.5.1904 1:17 Stránka 9 Sambucus nigra 1-37OPR.QXD BEZ ãern˘ PÛvod a v˘skyt Keř nebo strom rostoucí v Evropě a v Přední Asii. U nás je velmi hojný u zdí, plotů a stavení, na skládkách a rumištích, věrný průvodce lidských sídlišť. Sbíraná droga květ – Flos sambuci plod – Fructus sambuci âas a zpÛsob sbûru Celá květenství (vrcholíky) se odstřihávají před plným rozkvětem od května do června i s hlavní stopkou do 1 cm. Snadno se zapařují, a proto se nesmějí stlačovat. Suší se zavěšená na šňůrách nebo na lískách v tenké vrstvě. Správně usušená droga má bleděžlutou barvu a hlavní stopka se lehce láme. Příměs ztmavlých květů je nepřípustná. Uchovávají se v papírových pytlích. Sesychací poměr je 6 : 1. Plody se sbírají v celých plodenstvích v září a v říjnu, kdy jsou modročerně vybarvené. Suší se na provazech ve stínu. Jelikož špatně schnou, je lepší je sušit v sušárně při teplotě do 40° C. Když jsou plody dobře usušené, sdrhnou se ze stopek a dočistí na sítech. Dobře usušené se balí do jutových pytlů. Sesychací poměr je 8 : 1. Pozor! Snadno plesnivějí. NejdÛleÏitûj‰í obsahové sloÏky Květ obsahuje silici, glykosidy rutin a sambunigrin, cukry, slizy, třísloviny a další. Plody obsahují cukry, organické kyseliny, barviva antokyaniny a antokyanidiny, fytoncidy, vitaminy A, B a C. Praktické vyuÏití Květy působí jako diaforetikum, plody jako analgetikum, antiflogistikum a mírné laxativum. Zelená lékárna Čeleď: Zimolezovité – Loniceraceae Lidové názvy: bezinky, kobzinky, kozičky, smradinky, bzina Nálev z květů se užívá při angíně, nachlazení, chřipce, kašli, chrapotu a jako potopudný prostředek. Dobře rozpouští hleny a ulevuje při zanícené sliznici. Má výrazně protikřečový účinek při nemocech střev a močového měchýře. Šťáva z plodů (bezinek) pomáhá při neuralgiích, bolestech kloubů a páteře. Podává se tepelně zpracovaná, neboť čerstvá vyvolává nevolnost. Chceme-li zdůraznit analgetické působení, přidáváme ke šťávě alkohol. Nálev z bezinek se předepisuje při léčení chronických zánětů horních cest dýchacích. z knihy Příroda léčí vydané nakladatelstvím Granit 19 1.5.1904 1:17 Stránka 10 Koufiíte? Máte pocit, Ïe byste toho mûli nechat? Zatím se vám to nepovedlo? Máte z toho v˘ãitky svûdomí a sniÏuje to va‰e sebevûdomí? Nejste neschopní: jste závislí a mûli byste se léãit. Nejste ani sami: je vás v âR víc neÏ dva miliony. V České republice dnes kouří kolem 30 % lidí nad 15 let, to je 2 600 000 osob. Podle průzkumu Klubu sociologů a psychologů z května 2005 je 81 % našich kuřáků se svým kouřením nespokojeno (uvažují o tom, že by někdy přestali kouřit): to je 2 100 000 pacientů, kteří prožívají výše zmíněné pocity. Důvod, proč přestat, není tak podstatný: nemusí to být jen zdraví, ale i finance nebo společenský tlak – dcera mi nechce půjčovat vnučku, v práci se nedá kouřit, zakouřená pracovna je pro mé klienty neúnosná atd. Každý důvod je stejně dobrý, když vede k jednomu: pevnému rozhodnutí přestat kouřit. Přitom každý kuřák ví, že to není nic jednoduchého. Kouření je totiž naučené chování, ke kterému se u většiny kuřáků po čase přidá drogová závislost na nikotinu. Je tomu tak proto, že nikotin je návykovější než řada klasických drog, např. heroin. Také úspěšnost léčby závislosti na tabáku a heroinu je podobná. Mozek se pod vlivem nikotinu změní: zmnoží se (navždy) nikotinové receptory v určitých částech mozku. Ty potom vyvolávají zvýšenou potřebu dodávat mozku nikotin. Abstinenční Ujasnûte si, jestli opravdu chcete pfiestat; jestli vám to není úplnû jasné, poãkejte – sebelítost a nostalgické vzpomínky na cigaretu prodluÏují a zhor‰ují obtíÏné období, nakonec vás stejnû vrátí ke koufiení. Stanovte si den D, kdy se probudíte jako nekufiák a navíc z toho budete mít radost (je to pfiece to, co jste si pfiáli, koneãnû jste se toho zbavili). Zmûna chování: nauãte se Ïít nekufiáck˘ Ïivot, dopfiedu si pfiipravte náhradní fie‰ení sv˘ch typicky kufiáck˘ch situací (vynecháte na 3 mûsíce to, co mÛÏete, tfieba pose- 20 Neumíte přestat s kouřením? 1-37OPR.QXD zení v zakoufiené hospodû, na ostatní situace si nachystáte náhradní fie‰ení: po jídle si vyãistit zuby, zapálit si svíãku, namoãit ruce, vypít sklenici vody. DÛleÏité také je nûjak zamûstnat ruce, napfiíklad hrát si s kamínkem. Nauãte se odmítat cigarety od kamarádÛ (vût‰inou by asi taky rad‰i pfiestali a závidí vám). Cviãte, sportujte. Pijte hodnû tekutin (ne alkohol a kávu). Jezte hodnû zeleniny a ovoce. Jestli jste závislí na nikotinu, kupte si v lékárnû náplasti, Poradna 1-37OPR.QXD 1.5.1904 1:18 Stránka 11 příznaky z nedostatku nikotinu se objevují už po hodinách abstinence. Každý kuřák je zná. Je to především nutkavá potřeba si zapálit, špatná nálada, deprese, úzkost, podrážděnost, často i zlost. Abstinenční příznaky se projevují i nesoustředěností, a v některých případech dokonce i poruchami spánku. Se změnou chování se musí každý vypořádat sám – musí se naučit řešit typicky kuřácké situace jinak, bez cigaret. Závislost na nikotinu lze také utlumit nikotinem z léků (žádný lék ale nezabrání v kouření – zabrání jen abstinenčním příznakům). Jak se pozná závislost? Řada kuřáků si také dlouho myslí, že vůbec závislá není. Jak se taková závislost vlastně pozná? Na nikotinu je závislá většina dospělých kuřáků. Protože abstinenční příznaky se objevují už po hodinách abstinence, závislý je ten, kdo kouří denně, většinou 10 a více cigaret, a přede- vším ten, kdo si potřebuje po probuzení do hodiny zapálit. Kde hledat pomoc? Jednak by vám měl poradit jakýkoli lékař, včetně vašeho praktického lékaře. Kromě toho existují specializovaná pracoviště, Centra léčby závislosti na tabáku, která zatím vznikají při fakultních nemocnicích v rámci projektu MZ ČR a dalších. Podrobnosti o projektu i aktuální adresy center jsou na www.clzt.cz. Na webové stránce České koalice proti tabáku najdete kromě těchto Center i seznam poraden pro odvykání kouření, stejně tak i rady, jak přestat. Je tu i on-line možnost zapojit se do diskuse (Klub správné volby). Další internetovou možností je online poradna www.prestantekourit.cz nebo možnost telefonické Linky pro odvykání kouření 844 600 500, která je v provozu v pracovní dny 12-20 h za místní volání z celé ČR. MUDr. Eva Králíková,CSc. 1. LF UK a VFN, Praha Kufiáci jsou náchylnûj‰í k onemocnûní revmatem Britský vědec Alan Silman dospěl k závěru, že kouření cigaret představuje u lidí inklinujících k revmatické artritidě jeden z nejrizikovějších faktorů. Každý, kdo po dobu čtyřiceti let vykouří denně jednu krabičku cigaret, podstupuje podle epidemiologa Alana Silmana desetkrát vyšší nebezpečí vzniku revmatu než nekuřáci. Dokonce i lidé, kteří se své neřesti už vzdali a po dobu zhruba deseti let abstinují, jsou dvakrát ohroženější než celoživotní nekuřáci. Jak dále na evropském revmatologickém kongresu ve Vídni doktor Silman prohlásil, revmatická artritida méně postihuje ty jedince, kteří dbají o přísun vitaminu C a také se vyhýbají nadměrné konzumaci červeného masa. Rozhodující roli však vědec připisuje dědičným dispozicím, které se na propuknutí revmatické artritidy podepisují až 55 procenty. (red) Ïv˘kaãky, inhalátory nebo podjazykové tablety s nikotinem a uÏívejte je v plné dávce tfii mûsíce – zabrání abstinenãním pfiíznakÛm. Pokud se nûkter˘ abstinenãní pfiíznak objeví, asi neuÏíváte dostateãné mnoÏství nikotinu. I kdyÏ tento nikotin není urãen pro dûti nebo tûhotné, nemusíte se bát: vÏdycky je lep‰í samotn˘ nikotin neÏ cigareta. Nelitujte se, Ïe nemÛÏete koufiit – naopak, vychutnávejte si, Ïe uÏ nemusíte vdechovat ten smrdut˘ koufi. UÏ nikdy si nezapalte cigaretu – stalo by se totiÏ tak na 99 % jediné: vrátili byste se ke koufiení. Poradna 21 1.5.1904 1:18 Stránka 12 Hlavním rizikov˘m faktorem aterosklerózy je zv˘‰ení cholesterolu v krvi. ATEROSKLERÓZA a choroby srdce a cév O nemocnění srdce a cév (tzv. kardiovaskulární choroby) představují hlavní příčinu nemocnosti a úmrtnosti v ČR i ve všech dalších ekonomicky vyspělých zemích. V naší zemi na ně každoročně umírá přibližně 60 tisíc osob. I přes významný pokles jejich výskytu v posledním desetiletí (přibližně o 30 %) jsou u nás kardiovaskulární choroby stále výrazně častější než ve většině západoevropských zemí. Onemocnění srdce a cév je velké množství; nejčastěji se však vyskytuje jen několik málo z nich – ischemická choroba srdeční (ICHS), mozková mrtvice a srdeční selhávání. ICHS je porucha prokrvení srdce v důsledku zužování srdečních tepen; nejnebezpečnější podobou ICHS je srdeční infarkt – odúmrtí části srdce při úplném uzávěru některé srdeční tepny. Příčinou srdečního selhávání je 22 především ICHS spolu s vysokým krevním tlakem – hypertenzí. Mozková mrtvice je pak odúmrtí části mozkové tkáně při uzávěru některé z mozkových tepen. Hlavní příčinou většiny těchto kardiovaskulárních onemocnění u nás je ateroskleróza (neboli kornatění) tepen. Ateroskleróza je chronické onemocnění cév, při kterém se v porušené cévní stěně ukládají tukové látky, především cholesterol. Přitom dochází k postupnému zužování, nebo dokonce uzávěru postižených cév. Pokročilé stupně aterosklerózy se srdečními infarkty a mozkovými mrtvicemi postihují většinou osoby vyššího věku (nad 50 let). Rozvoj aterosklerózy však probíhá již od mládí a počáteční stadia lze prokázat dokonce již u dětí. Ateroskleróza se s postupujícím věkem v určité míře rozvíjí u každého člověka, u některých lidí je však tento proces výrazně urychlen; její rozvoj závisí na přítomnosti tzv. rizikových faktorů. Hlavním rizikovým faktorem aterosklerózy je zvýšení cholesterolu v krvi, který se přímo ukládá do cévní stěny a vede k jejímu zužování. Riziko aterosklerózy však zvyšují i další faktory, které vedou k poškození cévy, a usnadňují tak průnik cholesterolu do cévní stěny. Jsou to především vysoký krevní tlak (hypertenze), cukrovka (diabetes mellitus), kouření a nadváha (obezita) – tedy známé a také velmi rozšířené civilizační choroby a poruchy. MUDr. Tomáš Štulc 1. LF UK a VFN Praha Cholesterol 1-37OPR.QXD Diagnóza 1-37OPR.QXD 1.5.1904 1:18 Stránka 13 O cholesterolu jsme jistě všichni slyšeli již mnohokrát. Víme, že nadbytek cholesterolu je škodlivý a vede k rozvoji aterosklerózy – tedy nebezpečných onemocnění srdce a cév. A víme většinou i to, že koncentraci cholesterolu v krvi můžeme ovlivnit správnou dietou a v případě potřeby také podáváním léků. Mnoho otázek však často zůstává nejasných: týká se cholesterol také mě osobně – mám jej normální, nebo zvýšený? Je nebezpečný již v mládí, když onemocnění srdce nejsou v tomto věku častá? A co konkrétně mohu se svým cholesterolem dělat? kteří již mají závažné srdeční onemocnění, jsou žádoucí hodnoty podstatně nižší. Hodnoty 5-6 mmol/l jsou mírně zvýšené a nad 6 mmol/l se jedná o významné zvýšení. Je smutnou skutečností, že průměrné hodnoty cholesterolu u dospělých osob v naší republice jsou přibližně 5,8 mmol/l, a normální koncentraci cholesterolu má tedy u nás pouze menšina dospělých osob. Normální koncentrace triglyceridů v krvi jsou nižší než 2 mmol/l. Na ãem hladiny tukÛ závisejí? Hladiny tuků v krvi jsou u každého z nás určeny souhrou vro- středním a vyšším věku, ale ateroskleróza, která je způsobuje, se rozvíjí již od mládí. Pravděpodobnost rozvoje těchto onemocnění v pozdějším věku je tedy úměrná koncentraci lipidů a rychlosti rozvoje aterosklerózy v předcházejících obdobích života. Znáte svÛj cholesterol? Zvýšení cholesterolu (ani triglyceridů) sami na sobě přímo zjistit nemůžeme. Hyperlipidémie jsou totiž velmi nebezpečné i tím, že se obvykle projeví až vznikem některého srdečního nebo cévního onemocnění – a to je již projev vel- V˘voj aterosklerózy. Pokroãilé aterosklerotické pláty, které vedou k uzávûru cév, se obvykle vyskytují ve vy‰‰ím vûku; v˘voj aterosklerózy je v‰ak postupn˘ a její první stadia nacházíme dokonce jiÏ v dûtství. Které tuky máme v krvi? Krev člověka obsahuje množství různých tukových látek; těsný vztah k ateroskleróze mají především cholesterol a triglyceridy (neutrální tuky). Obě tyto látky jsou v přiměřené míře důležité pro normální funkci organismu, ve zvýšeném množství však urychlují rozvoj závažných chorob. Cholesterol je důležitý pro výstavbu a funkci každé buňky v těle, pro tvorbu mnoha hormonů a pro správné trávení (tvorba žlučových kyselin). Ve vyšším množství se však ukládá do cévní stěny a vede k jejímu zužování. Triglyceridy představují v organismu především zdroj a zásobní formu energie. Jejich zvýšené koncentrace jsou škodlivé především nepřímým způsobem. zjištění těžší hyperlipidémie nebo při předčasném výskytu aterosklerózy by měli být vyšetřeni i rodinní příslušníci pacienta. K zvyšování hladiny cholesterolu i triglyceridů v krvi však hodně přispíváme sami – především nevhodnou dietou, nedostatkem pohybu a dalšími škodlivými návyky, jako jsou kouření nebo nadměrné pití alkoholu. Z dietních vlivů vede ke zvýšení cholesterolu nadměrná spotřeba tuků, především živočišných. Triglyceridy zvyšuje nadměrný příjem tuků, ale také sladkých jídel a alkoholu. zených (genetických) vlivů a faktorů životního stylu. Zvýšená koncentrace tuků v krvi (hyperlipidémie) je obvykle alespoň do určité míry podmíněna geneticky, a tento vliv dědičnosti je v některých případech velmi silný. Na tento fakt bychom neměli nikdy zapomínat a při Je cholesterol nebezpeãn˘ i v mlad‰ím vûku? Odpověď je v tomto případě jednoznačná a velmi jednoduchá: ano. Je sice pravda, že srdeční a cévní onemocnění, která jsou důsledkem hyperlipidémií, se objevují obvykle až ve mi závažný a velmi pozdní. Jediným způsobem, jak zjistit hladiny lipidů, je proto laboratorní vyšetření (odběr krve). Cholesterol by měl mít vyšetřen každý dospělý ve věku 18 let a i při normálním nálezu pak ve 40, 50, a 60 letech. Vyšetření mají také být příbuzní pacientů Nadmûrná konzumace masa a vajec v˘raznû zvy‰uje cholesterol v krvi. Jaké jsou normální hladiny tukÛ v krvi? Odpověď na tuto zdánlivě jednoduchou otázku může být překvapivě obtížná. S určitým zjednodušením lze říci, že normální koncentrace cholesterolu v krvi jsou nižší než 5 mmol/l. Tato hodnota je však skutečně horní hranicí normálního rozmezí a ne hodnotou optimální. Zvláště u pacientů, Diagnóza 23 1-37OPR.QXD 1.5.1904 1:18 Stránka 14 Ryby, ovoce a zelenina – nejvhodnûjûí potraviny. s hyperlipidémií nebo předčasným výskytem kardiovaskulárních onemocnění. Co dûlat s vysok˘m cholesterolem? Jak již bylo uvedeno, vysoký cholesterol je spojen s rizikem srdečních a cévních onemocnění. Zvýšené koncentrace cholesterolu však lze účinně snížit – a naštěstí také platí, že snížení cholesterolu vede k snížení výskytu infarktu i dalších komplikací aterosklerózy. Léčba zvýšeného cholesterolu je dokonce téměř nejúčinnějším prostředkem k snížení výskytu těchto chorob. Možností, jak snížit cholesterol (a triglyceridy), je několik. Základem léčby jsou vždy zdravá dieta a zdravý životní styl, a když tyto prostředky nestačí, jsou k dispozici i účinné léky. Co tedy můžeme udělat sami? Především méně a zdravěji jíst. Je třeba omezit celkovou spotřebu tuků, a to zvláště tuků živočišných (tedy tučné masné 24 a mléčné výrobky; mimořádně nevhodné jsou především vaječné žloutky a vnitřnosti). Velké množství tuku obsahuje většina uzenin, množství cukrářských výrobků a různé pochutiny (oříšky, brambůrky, sušenky). Z tuků dáváme přednost rostlinným olejům a margarínům. Omezujeme také sladká jídla a bílé pečivo, vybíráme především pečivo celozrnné. Velmi vhodné je také zvýšit příjem vlákniny a jídel z mořských ryb. V praxi to znamená zvýšit příjem ovoce, zeleniny, celozrn- ných výrobků, ryb a netučných mléčných výrobků; v omezené míře konzumovat libová masa, polotučné mléčné výrobky a bílé pečivo a výrazně omezit jakákoliv tučná a sladká jídla. Nezáleží však pouze na tom, co jíme, ale také kolik toho sníme. Při nadváze je třeba omezit celkový příjem energie („kalorií“) tak, aby se žádoucím způsobem snížila tělesná hmotnost; obvykle je vhodný váhový pokles alespoň o 4-8 kg. Dalším důležitým prostředkem ke snížení hmotnosti je do- Uzenin bychom se mûli v jídelníãku vyvarovat. statek pohybu; tělesná aktivita vede však i bez váhového poklesu ke snížení tukových látek v krvi a navíc zlepšuje trénovanost srdečního a cévního systému. Je vhodné cvičit alespoň 4x týdně po dobu 30 minut nebo 2x týdně 45-60 minut. Vhodným cvičením jsou například běh, jízda na kole, plavání a rychlé procházky. KdyÏ dieta nestaãí Pro případy, kdy dodržování přiměřené diety a životosprávy nevedou k dostatečnému poklesu cholesterolu (popřípadě triglyceridů), má moderní medicína k dispozici účinné léky ke snížení koncentrace tukových látek v krvi. V poměrně bohaté paletě těchto léků má lékař dostatek možností najít ten nejvhodnější pro většinu nemocných. Vždy však platí, že tato léčba může mít úspěch pouze pokud je pacient ochoten spolupracovat a dodržovat dietní a režimová doporučení. MUDr. Tomáš Štulc 1. LF UK a VFN Praha Diagnóza 1-37OPR.QXD 1.5.1904 1:18 Stránka 15 Vûda Nové pfiístroje dává vût‰í prodluÏují Ïivot nadûji Z houbných nádorů jater, ať už vznikají přímo v játrech (tzv. primární nádory jater), nebo se do jater šíří (tzv. metastázy, sekundární nádory jater) celosvětově bohužel přibývá. Jestliže země východní Asie a Středomoří jsou postiženy hlavně primárními nádory, pak střední Evropa a USA bojují především se sekundárními nádory jater, které se šíří do jater především z oblasti tlustého střeva. Je známo, že Česká republika zaujímá bohužel první místo na světě ve výskytu rakoviny tlustého střeva. Můžeme tedy předpokládat, že i výskyt jaterních metastáz rakoviny tlustého střeva bude u nás nejvyšší. Moderní technika zvy‰uje moÏnosti jaterní chirurgie Jen 15-20 % nádorů jater je v době jejich diagnózy operovatelných. Přitom chirurgický výkon s kompletním odstraněním jaterního nádoru je jedinou radikální léčbou, která významnou měrou prodlužuje kvalitní život nemocného. Snaha o zvýšení operability nádorů jater je problémem, kterým se zabývá pacientÛm s rakovinou jater. celá řada světových center jaterní chirurgie, kam beze sporu patří i pracoviště v České republice. Kromě časných diagnostických vyšetření, která odhalují rozvoj jaterního nádoru v jeho počátečních stadiích, přispívá ke zvýšení operability i vyspělá chirurgická technika. Jaterní chirurgie zaznamenala v posledních letech obrovský pokrok v technických možnostech. Vývoj nových špičkových přístrojů pracujících na podkladě ultrazvuku a termických metod umožňuje dále posunout zmiňovanou operabilitu jaterních nádorů a významnou měrou prodloužit život nemocného. Dokladem toho je dlouhodobé přežívání nemocných s jaterními nádory, které se vyjadřuje přežitím nemocného po dobu pěti let. Jestliže nemocní s nádorem jater, u kterých není možná operace, se ve většině případů nedožijí jednoho roku po stanovení diagnózy, pak 40-50 % nemocných, u nichž je nádor kompletně odstraněn, se dožívají 5 let po operaci. Citlivûj‰í k organismu Výhodou nových přístrojových technik je rovněž ta skuVyspûlá technika je k organismu velmi ‰etrná - pfii v˘konu zachovává maximální mnoÏství zdravé tkánû. V˘zkum tečnost, že zachovávají maximální množství zdravé jaterní tkáně po odstranění nádoru, což je důležité hlavně u nemocných s postižením jaterních funkcí například cirhózou, kde pro pokrytí metabolických potřeb je nutné zachovat co možná nejvíce jaterní tkáně během operace. Použití nových přístrojů významně snižuje množství krevních převodů během operace a celá řada velkých jaterních operací je dnes proveditelná již bez nutnosti krevních transfuzí. Jedinou, nikoliv nezanedbatelnou nevýhodou je vysoká pořizovací cena přístrojů. Jak pracují moderní technologie? K výše uvedeným moderním přístrojovým technikám patří radiofrekvenční ablace, harmonický skalpel, a tissue link. Obecně přístroje pracující na podkladě termického účinku na jaterní tkáň. Radiofrekvenční ablace způsobuje pomocí speciálních sond zavedených do ložiska nádoru jeho nekrózu (odumření). Harmonický skalpel a tissue link umožňují rozrušení a přerušení jaterní tkáně, cév a žlučovodů s minimalizací krevních ztrát. K dalším přístrojům pak patří ultrazvukový disektor. Jak název napovídá, jedná se o přístroj, který pomocí ultrazvukových vln rozbíjí v linii řezu jaterní tkáň, kterou zároveň odsává a ponechává cévy a žlučovody v játrech k cílenému ošetření podvazem nebo klipováním kovovými svorkami. Na obdobném principu pracuje i tzv. water jet disektor, který jaterní tkáň rozbíjí pomocí proudu vody. Nezbytným pomocníkem při jaterních operacích je i argonová koagulace, kdy paprsek argonu zastavuje plošné krvácení v místě řezu jaterní tkáně. Závěrem můžeme konstatovat, že v současnosti díky technickým vymoženostem v oblasti jaterní chirurgie lze odstranit nádory, které byly ještě v nedávné době neodstranitelné. Nepochybně se v brzké budoucnosti díky vyspělé přístrojové technice a novým operačním postupům podaří zvýšit operabilitu jaterních nádorů minimálně o dalších 20 %. Prof. MUDr. Vladislav Třeška, DrSc., přednosta Chirurgické kliniky FN a LFUK v Plzni Díky moderním pfiístrojÛm lze odstranit i nádory, které byly je‰tû nedávno neodstranitelné. 25 1-37OPR.QXD 1.5.1904 1:18 Stránka 16 Zubní prevence zaãíná uÏ s prvními krÛãky Návštěva zubního lékaře patří pravděpodobně k těm nejméně příjemným zážitkům každého z nás. Přitom všichni dobře víme, že správnou prevencí si lze mnohé nepříjemnosti ušetřit. Pravidla správné ústní hygieny je si však nutné osvojit už v nejútlejším dětství. Podle jakých pravidel ale mají rodiče při vedení svých dětí ke správné péči o chrup postupovat? Vhodné je řídit se podle následujícího desatera. Péče o zuby dítěte musí začít už v těhotenství. Nezbytnou podmínkou je, aby nastávající maminka navštívila praktického zubního lékaře, který se nejprve postará o její zuby a dásně. Kromě ošetření chrupu také poradí, jak zuby čistit, vysvětlí, proč mohou při čištění krvácet dásně, ukáže vhodné zubní kartáčky i další pomůcky pro ústní hygienu. Zubní kaz je ve skutečnosti infekčním onemocněním a je to právě maminka, která nejčastěji přenese do dutiny ústní své- 26 ho dítěte zárodky mikrobů. Mikrobi se živí vším sladkým, co s potravou do úst vkládáme, a tak způsobují zubní kaz. Čistá ústní dutina maminky i ostatních členů rodiny, kteří s malým dítětem přicházejí do styku, je proto velice důležitá. S péčí o zuby dítěte začneme záhy po jejich prořezání do úst, čistíme buď velmi měkkým kartáčkem, nebo navlhčeným čtverečkem gázy, povrchy zubů pečlivě otíráme. Dbáme na to, aby po kojení, které je nesmírně žádoucím způsobem výživy, nezůstávalo dítě dlouho u prsu (např. nespalo tak celou noc). Mateřské mléko rovněž obsahuje cukry, které mohou zubům uškodit. Pokud krmíme dále dítě lžičkou, nikdy nepoužíváme stejnou lžičku k ochutnávání, abychom dítěti mikroorganismy do úst nezanesli. Do kojenecké láhve nedáváme sladké nápoje, obzvláště ne na noc. Pokud dáváme dítěti dumlík, nikdy jej nenamáčíme do cukru nebo do medu. Do ordinace praktického zubního lékaře se s dítětem dostavíme záhy po dovršení prvního roku věku. Zubní lékař nám poradí, jaké pomůcky pro ústní hygienu dítěte vybrat, jakou zubní pastu zakoupit. Poté chodíme pravidelně každého půl roku. Návštěva zubního lékaře je důležitá nejen kvůli prohlídce zubů, ale je i příležitostí k tomu, abychom se mohli zeptat na vše, co nás ohledně ústní dutiny našeho dítěte zajímá (počty prořezaných zubů, nepravidelnosti v jejich postavení, užívání dumlíku, atd.). Se zubním lékařem také probereme otázku užití fluoridů, které jsou pro zdraví zubů velmi Prevence 1-37OPR.QXD 1.5.1904 1:18 Stránka 17 prospěšné a které může dítě dostat buď ve formě zubní pasty, nebo tablet či zvláštních přípravků – koncentrovaných gelů, užívaných v delších intervalech. Jakmile dítě samo projeví zájem o čištění zubů, snažíme se jej v této snaze podpořit, avšak vždy musíme zuby sami dočistit (naprosto nutné v předškolním věku) a stále na čištění dohlížet. Použití kartáčku a fluoridované zubní pasty dvakrát denně (ráno po snídani a večer před spaním) je pro udržení zdravého chrupu zcela nezbytné. Jablko čištění chrupu nenahrazuje, naopak může na noc škodit. Máme stále na paměti, že velmi mnoho zmůže ve výchově dítěte k zubnímu zdraví osobní příklad, tj. naše stálá vlastní péče o hygienu dutiny ústní a pravidelná návštěva zubního lékaře. Pokud se objeví zubní kaz přes veškeré naše snažení, pravidelné návštěvy v půlročním intervalu jej odhalí ve velmi časném stadiu, kdy někdy není potřebí obávanou vrtačkou vůbec zasahovat. Pokud to nutné je, dovoluje časné stadium zubního kazu zkrátit dobu ošetření, a tím i méně příjemné zážitky dítěte na minimum. Dnes je možné, aby se vaše dítě dožilo dospělého věku bez jediného zubního kazu a návštěvy zubního lékaře prožívalo jako příjemnou záležitost. Záleží však na vás, jaké prostředí a možnosti mu vytvoříte. Zubní lékaři v tom zcela jistě pomohou. Doc. MUDr. Věra Hubková přednostka stomatologické kliniky UK – LF v Hradci Králové Co si hradíme u zubafie? P ři ošetření u zubního lékaře se můžete setkat s nutností zaplatit za vykonanou péči častěji než u jiných lékařů. Platba za mnoho výkonů a protetických náhrad je naprosto legální. Každý pacient by si však měl zjistit podrobnější informace o rozsahu přímo hrazené péče a o svých právech ještě dříve, než usedne do zubařského křesla. Máme právo znát cenu za o‰etfiení V prvé řadě je třeba si ověřit, zda má zvolený zubní lékař smlouvu se zdravotní pojišťovnou, u které je pojištěnec zaregistrován. Pokud ne, má lékař nárok vyžadovat přímou úhradu za veškeré výkony s výjimkou akutní péče, kterou vždy platí zdravotní pojišťovna. Každý pacient má naopak nárok na to, aby byl předem seznámen s výhodami a riziky plánovaného ošetření a také, a to je podstatné, s jeho cenou. Není od věci být informován i o tom, v jaké výši se pohybují ceny za konkrétní ošetření, například implantáty a porcelánové korunky, jinde. Mnohá zdravotnická zařízení, s jejichž častými reklamami se můžeme setkat v různých lifestylových časopisech, nabízejí své služby za přemrštěnou cenu. Po ukončení práce je lékař povinen vystavit účet, který slouží i jako doklad pro případnou reklamaci. Nadstandardní péãi si hradíme sami ·patnému stavu chrupu sv˘ch dûtí mohou rodiãe pfiedejít správnou prevencí. Prevence Poněkud složitější situace nastává ve chvíli, kdy má ošetřující zubní lékař smlouvu s příslušnou zdravotní pojišťovnou. Takových lékařů je v České republice naprostá většina. V tomto případě má pacient u celé řady zákroků právo volby mezi standardní péčí hrazenou pojišťovnou a nadstandardní péči hrazenou buď zcela, nebo částečně z vlastních zdrojů. Rozlišení mezi oběma typy péče je dáno zcela jednoznačně přílohami zákona o veřejném zdravotním pojištění. Odborná terminologie tohoto zákona jistě nemusí být všem občanům zcela srozumitelná, a proto by měli před každým ošetřením vyžadovat podrobnější informace od zubního lékaře. Tím, kdo s konečnou platností rozhoduje o způsobu ošetření, je podle současných zákonů vždy pacient, který musí dát lékaři takzvaný informovaný souhlas. Zubní lékař poskytuje dvě základní kategorie péče. První jsou stomatologické výkony, například extrakce zubu, plomba, odstranění zubního kamene atd., prováděné výhradně v ordinaci. U těchto výkonů zubní lékař zpravidla nabízí buď standardní materiál a technologii plně hrazenou pojišťovnou, nebo péči, která kromě kvality přináší i něco navíc – krásný, esteticky vyhlížející chrup, zvýrazňující úsměv a posilující sebevědomí. Tuto kategorii péče hradí pacient v plném rozsahu. Pokud ji ošetřující lékař nenabídne, má pacient plné právo o ni požádat. Jak se hradí zubní náhrady? Druhou kategorií péče jsou stomatologické výrobky. Pro jejich zhotovení je nutná spolupráce se zubní laboratoří a společným výsledkem jsou korunky, můstky a další zubní náhrady. Způsob úhrady zubních náhrad je poněkud komplikovanější. Základní protézy, pryskyřičnou korunku, jednoduchou snímatelnou náhradu a celkovou zubní náhradu hradí v plném rozsahu pojišťovna, a pacient tedy nic nedoplácí. U naprosté většiny výrobků však pojišťovna hradí poměrně nízké částky stanovené zákonem v roce 1997 a pacient doplácí rozdíl do výše ceny kalkulované zdravotnickým zařízením. Některé výrobky, např. inlaye – výplně zhotovené v laboratoři, platí pacient v plném rozsahu. Pro určení ceny jsou stanovena přesná kriteria, ale ceny výrobků i výkonů se u jednotlivých zubních lékařů mohou lišit, stejně jako je tomu i u jakékoliv jiné služby. Zvláště u rozsáhlejších protetických rekonstrukcí nebo zhotovení implantátů je vhodné, aby si pacient vyžádal od lékaře podrobný rozpočet i s harmonogramem prací. Je výhodnější promyslet si celou investici v klidu doma, zubařské křeslo není pro takovéto rozhodnutí tím nejvhodnějším místem. Lékafi radí: radûji si pfiiplaÈte V současné době platí zdravotní pojišťovny za stomatologickou péči často částky, které nestačí pokrýt náklady. Za těchto podmínek nelze vždy zajistit takovou kvalitu ošetření, která by odpovídala současným vysokým nárokům zejména na estetický výsledek, a proto doporučuji pacientům, aby se orientovali ve větší míře na nadstandardní způsoby ošetření. MUDr. Jiří Pekárek prezident České stomatologické komory 27 vademecum-final.qxd 1.5.1904 0:07 Stránka 12 Lze slouãit pfiedstavu o spokojeném, bohatû naplnûném Ïivotû s tûÏk˘m a trval˘m zdravotním postiÏením? Pro vût‰inu populace je takové spojení asi nemyslitelné: bez pevného zdraví si kvalitnû proÏit˘ Ïivot pfiedstavit asi moc neumíme. A coÏ teprve, kdyby na‰e tûlo bylo od ramen dolÛ ochrnuté, kdybychom se uÏ nikdy nemûli postavit Îít naplno Nehoda, která obrátila Ïivot vzhÛru nohama Kardinální zlom do jejího života přinesl jeden letní večer roku 1982. Odvážela tehdy autem kamsi svou přítelkyni, když v tom se proti nim vyřítilo v protisměru auto. Pokusila se strhnout řízení více ke straně, ale na rozblácené silnici dostala smyk, auto se převrátilo, o krajnici se utrhla střecha a obě ženy, protože nebyly připoutány, z auta vyletěly. Zatímco spolujezdkyně Jany Hrdé vyvázla s lehkým otřesem mozku, na ni samu auto dopadlo a následkem bylo poranění míchy v oblasti krční páteře. V době, kdy se tragédie odehrála, bylo jejím dětem tři a půl a čtyři a půl roku. A právě děti byly rozhodujícím důvodem pro pod- 28 stoupení všech zápasů, které musela v dalších fázích života vybojovat. A nebylo jich zrovna málo. Zakladatelkou osobní asistence S tak těžkým postižením, které vyžaduje čtyřiadvacetihodinovou péči, musela předně prosadit svůj úmysl zůstat doma s dětmi, a vyhnout se tak doživotnímu pobytu v ústavu. „Ihned jsem se rozhodla, že nebudu žít někde v ústavu, protože jsem měla dvě malé děti. Nejdříve mi pomáhala maminka, manžel a široká rodina. Manžel to však neunesl a po čase odešel, maminka zemřela, a tak jsem nakonec zůstala úplně sama,“ vzpomíná dnes Jana Hrdá na těžké začátky v nové ži- votní situaci. Přesto se právě tyto těžké okamžiky nakonec ukázaly jako velice užitečné. Díky nim se totiž stala zakladatelkou institutu osobní asistence u nás, a výrazně tak přispěla ke zkvalitnění života osob vyžadujících pomoc svých bližních. „Objevila jsem to, co už sice v zahraničí fungovalo, ale já jsem o tom nevěděla – totiž osobní asistenci. V tu dobu nebyl, kdo by to u nás dělal, a tak jsem navrhla, že si někoho seženu a stát mu práci proplatí. Sehnala jsem jednu kamarádku, která opustila práci a nastoupila u pečovatelské služby. Ve spojení s dalšími lidmi pak byla péče o mou osobu uskutečnitelná a já nemusela do žádného ústavu. A tak byl vlastně rok 1985 počátkem osobní asistence u nás,“ říká Jana Hrdá, podle níž máme dnes Pfiíbûh vademecum-final.qxd 1.5.1904 0:07 Stránka 13 na nohy a uÏ nikdy se nemohli vlastníma rukama ani najíst, protoÏe v nich neudrÏíme pfiíbor? Îe by byla lep‰í smrt neÏ takov˘ Ïivot? Takové je zfiejmû pfievaÏující mínûní vût‰iny tak zvanû zdrav˘ch lidí a takové bylo kdysi i sm˘‰lení mladé zemûdûlské inÏen˘rky Jany Hrdé z Chrá‰Èan u Prahy – alespoÀ do okamÏiku, neÏ byla sama pfied takovou situaci postavena. dokonce pokrokovější model osobní asistence než v nejvyspělejších zemích západní Evropy. O práci ošetřovatelek hovoří vůbec s velikým uznáním. A není se co divit, uvážíme-li, co taková práce obnáší. Kvadruplegik vyÏaduje celodenní péãi V případě kvadruplegiků plní vlastně osobní asistent roli všech čtyř končetin, jež má takto postižený člověk ochrnuté. To znamená, že dotyčného musí krmit, oblékat, mýt, polohovat, ale také – v dobách, kdy měla Jana Hrdá malé děti – zastat některé rodičovské povinnosti. A jak se vůbec dá péče o malé děti při takto těžkém postižení zvládnout? „Hned na začátku jsme si vyjasnili pravidla, že totiž máma jsem tady já a osobní asistenti jsou moje ruce a nohy. Děti ty role dokázaly velmi rychle pochopit. V praxi to pak vypadalo tak, že jsem například řekla dětem, aby si uklidily hračky, a protože jsem to nemohla zkontrolovat, poprosila jsem asistentku, aby se šla podívat, zda je všechno v pořádku. A děti věděly, že když mi řekne pravdu, že to není žádné žalování.“ Pfiíbûh Práce osobních asistentů je tedy všestranná a celodenní. I v noci je třeba kvadruplegika pravidelně polohovat (v případě Jany Hrdé každé dvě hodiny), a tak se ošetřovatelky musí u postiženého střídat ve směnách. I přesto, že se za 23 let, kdy je paní Hrdá upoutána na vozík, vystřídalo u jejího lůžka bezpočet osobních asistentů (sama je nazývá chůvičky a chůváci), nejsou jejich vzájemné vztahy neosobní, ale naopak velmi přátelské a mnohá tato přátelství přetrvávají na celý život. Je to dáno i tím, že jak Jana Hrdá, tak i mnohé její ošetřovatelky pojí stejný pohled na život. Tím pojítkem je křesťanská víra. „Jsem baptistka a lidé z církve mi vždy velmi pomáhali. Skládali se a vždy čas od času mi přinesli tašku ovoce a zeleniny. Nebo mi z Německa katolíci posílali kufr plný oblečení a z toho jsem pak oblékala i asistentky,“ vypráví Jana Hrdá, která o svých zkušenostech s postižením napsala i knihu. „Napsala jsem celkem dvě knihy a jedna z nich – kniha „Hospodin je náš pastýř“ – je taková životopisná. Je to svědectví o tom, že i s takhle těžkým postižením lze žít, a to plnohodnotně.“ 29 vademecum-final.qxd 1.5.1904 0:08 Stránka 14 Moderní technika mi bere ãas O tom, že psaním knih aktivita Jany Hrdé zdaleka nekončí, svědčí i skutečnost, že od roku 1995 pracuje v Pražské organizaci vozíčkářů a v posledním roce je i předsedkyní pražské krajské rady, což je zastřešující organizace pro osoby se zdravotním postižením žijících v našem hlavním městě. Kromě toho působí i jako pedagog na Vysoké škole – o problematice zdravotně postižených přednáší na fakultě humanitních studií. Jak tedy vypadá její běžný den? „Ráno mě asistentka umyje a oblékne – to je hodně velká kláda. Trvá to třeba i dvě hodiny. Pak se pomocí mikrobusu, který patří Pražské organizaci vozíčkářů, někam dopravím. Tento mikrobus má zdvižnou plošinu, na ni najedu vozíkem 30 a přesunu se, kam potřebuji. Po cestě pak nabereme ještě další vozíčkáře. Protože je to technicky náročné (paní Hrdá se z domu dostává pomocí výtahu, který je namontován na stěnu jejího obývacího pokoje. Do tohoto výtahu se pak dostává prostřednictvím zařízení, podobného lanovce, k němuž ji musí připoutat asistentka. Koleje tohoto zařízení jsou připevněny na stropě jejího bytu a vedou i do koupelny) a drahé, snažím se co nejvíce práce udělat doma. Díky internetu a mailu se toho dá strašně moc stihnout,“ říká a hned dodává: „Pamatuji doby, kdy jsem mohla psát jenom na elektrickém psacím stroji, protože jsem nic jiného neumáčkla. Dnes mám takový nástavec, je to taková objímka na ruku, a tím píšu. Tahle moderní technika má tu nevýhodu, že když po mně někdo něco chce, na- příklad nějakou expertízu, tak mi rovnou udá i hodinu, dokdy to potřebuje. Dříve stačilo uvést přibližný den,“ směje se Jana Hrdá. Îít se musí s radostí Optimismus vůbec patří k jejím typickým povahovým rysům. I díky němu dnes na svůj osud zhlíží s nadhledem. „Kdyby se mne kdysi někdo zeptal, zda bych mohla žít na vozíčku, odpověděla bych, že něco takového bych nikdy nedokázala. Tvrdila bych, že je lepší smrt než takový život. Teď už jsem celá dlouhá léta ochrnutá, nevládnu ani rukama ani nohama. Přesto žiji nádherný život, plný dobrodružství, lásky a přátelství. Každý den je bohatý, a když večer usínám, děkuji Bohu, že mi jej přidal ke všem předchozím.“ Jiří Prinz Pfiíbûh vademecum-final.qxd 1.5.1904 0:08 Stránka 15 Práva pacientÛ 1. Pacient má právo na ohleduplnou odbornou zdravotnickou péči prováděnou s porozuměním kvalifikovanými pracovníky. 2. Pacient má právo znát jméno lékaře a dalších zdravotnických pracovníků, kteří ho ošetřují. Má právo žádat soukromí a služby přiměřené možnostem ústavu, jakož i možnost denně se stýkat se členy své rodiny či s přáteli. Omezení takovéhoto způsobu (tzv. kontinuálních) návštěv může být provedeno pouze ze závažných důvodů. 3. Pacient má právo získat od svého lékaře údaje potřebné k tomu, aby mohl před zahájením každého dalšího nového diagnostického a terapeutického postupu zasvěceně rozhodnout, zda s ním souhlasí. Vyjma případů akutního ohrožení má být náležitě informován o případných rizicích, která jsou s uvedeným postupem spojena. Pokud existuje více alternativních postupů nebo pokud pacient vyžaduje informace o léčebných alternativách, má na seznámení s nimi právo. Má rovněž právo znát jména osob, která se na nich účastní. 4. Pacient má v rozsahu, který povoluje zákon, právo odmítnout léčbu a má být současně informován o zdravotních důsledcích svého rozhodnutí. 5. V průběhu ambulantního i nemocničního vyšetření, ošetření a léčby má nemoc- Poradna ný právo na to, aby byly v souvislosti s programem léčby brány maximální ohledy na jeho soukromí a stud. Rozbory jeho případu, konzultace a léčba jsou věcí důvěrnou a musejí být prováděny diskrétně. Přítomnost osob, které nejsou na léčbě přímo zúčastněny, musí odsouhlasit nemocný, a to i ve fakultních zařízeních, pokud si tyto osoby nemocný sám nevybral. 6. Pacient má právo očekávat, že veškeré zprávy a záznamy týkající se jeho léčby jsou považovány za důvěrné. Ochrana informací o nemocném musí být zajištěna i v případech počítačového zpracování. 7. Pacient má právo očekávat, že nemocnice musí podle svých možností přiměřeným způsobem vyhovět pacientovým žádostem o poskytování péče v míře odpovídající povaze onemocnění. Je-li to nutné, může být pacient předán jinému léčebnému ústavu, případně tam převezen poté, když mu bylo poskytnuto úplné zdůvodnění a informace o nezbytnosti tohoto předání a ostatních alternativách, které při tom existují. Instituce, která má nemocného převzít do své péče, musí překlad nejprve schválit. 8. Pacient má právo očekávat, že jeho léčba bude vedena s přiměřenou kontinuitou. Má právo vědět předem, jací lékaři, v jakých or- dinačních hodinách a na jakém místě jsou mu k dispozici. Po propuštění má právo očekávat, že nemocnice určí postup, jímž bude jeho lékař pokračovat v informacích o tom, jaká bude jeho další péče. 9. Pacient má právo na podrobné a jemu srozumitelné vysvětlení v případě, že se lékař rozhodl k nestandardnímu postupu či experimentu. Písemný vědomý souhlas nemocného je podmínkou k zahájení neterapeutického i terapeutického výzkumu. Pacient může kdykoliv, a to bez uvedení důvodu, z experimentu odstoupit, když byl poučen o případných zdravotních následcích takového rozhodnutí. 10. Nemocný v závěru života má právo na citlivou péči všech zdravotníků, kteří musejí respektovat jeho přání, pokud tato nejsou v rozporu s platnými zákony. 11. Pacient má právo a povinnost znát a řídit se platným řádem zdravotnické instituce, kde se léčí (tzv. nemocniční řád). Pacient bude mít právo kontrolovat svůj účet a vyžadovat odůvodnění jeho položek bez ohledu na to, kým je účet placen. etický kodex Práva pacientů navrhla, po připomínkovém řízení definitivně formulovala a schválila Centrální etická komise Ministerstva zdravotnictví České republiky 31 vademecum-final.qxd 1.5.1904 0:07 Stránka 12 Lze slouãit pfiedstavu o spokojeném, bohatû naplnûném Ïivotû s tûÏk˘m a trval˘m zdravotním postiÏením? Pro vût‰inu populace je takové spojení asi nemyslitelné: bez pevného zdraví si kvalitnû proÏit˘ Ïivot pfiedstavit asi moc neumíme. A coÏ teprve, kdyby na‰e tûlo bylo od ramen dolÛ ochrnuté, kdybychom se uÏ nikdy nemûli postavit Îít naplno Nehoda, která obrátila Ïivot vzhÛru nohama Kardinální zlom do jejího života přinesl jeden letní večer roku 1982. Odvážela tehdy autem kamsi svou přítelkyni, když v tom se proti nim vyřítilo v protisměru auto. Pokusila se strhnout řízení více ke straně, ale na rozblácené silnici dostala smyk, auto se převrátilo, o krajnici se utrhla střecha a obě ženy, protože nebyly připoutány, z auta vyletěly. Zatímco spolujezdkyně Jany Hrdé vyvázla s lehkým otřesem mozku, na ni samu auto dopadlo a následkem bylo poranění míchy v oblasti krční páteře. V době, kdy se tragédie odehrála, bylo jejím dětem tři a půl a čtyři a půl roku. A právě děti byly rozhodujícím důvodem pro pod- 28 stoupení všech zápasů, které musela v dalších fázích života vybojovat. A nebylo jich zrovna málo. Zakladatelkou osobní asistence S tak těžkým postižením, které vyžaduje čtyřiadvacetihodinovou péči, musela předně prosadit svůj úmysl zůstat doma s dětmi, a vyhnout se tak doživotnímu pobytu v ústavu. „Ihned jsem se rozhodla, že nebudu žít někde v ústavu, protože jsem měla dvě malé děti. Nejdříve mi pomáhala maminka, manžel a široká rodina. Manžel to však neunesl a po čase odešel, maminka zemřela, a tak jsem nakonec zůstala úplně sama,“ vzpomíná dnes Jana Hrdá na těžké začátky v nové ži- votní situaci. Přesto se právě tyto těžké okamžiky nakonec ukázaly jako velice užitečné. Díky nim se totiž stala zakladatelkou institutu osobní asistence u nás, a výrazně tak přispěla ke zkvalitnění života osob vyžadujících pomoc svých bližních. „Objevila jsem to, co už sice v zahraničí fungovalo, ale já jsem o tom nevěděla – totiž osobní asistenci. V tu dobu nebyl, kdo by to u nás dělal, a tak jsem navrhla, že si někoho seženu a stát mu práci proplatí. Sehnala jsem jednu kamarádku, která opustila práci a nastoupila u pečovatelské služby. Ve spojení s dalšími lidmi pak byla péče o mou osobu uskutečnitelná a já nemusela do žádného ústavu. A tak byl vlastně rok 1985 počátkem osobní asistence u nás,“ říká Jana Hrdá, podle níž máme dnes Pfiíbûh vademecum-final.qxd 1.5.1904 0:07 Stránka 13 na nohy a uÏ nikdy se nemohli vlastníma rukama ani najíst, protoÏe v nich neudrÏíme pfiíbor? Îe by byla lep‰í smrt neÏ takov˘ Ïivot? Takové je zfiejmû pfievaÏující mínûní vût‰iny tak zvanû zdrav˘ch lidí a takové bylo kdysi i sm˘‰lení mladé zemûdûlské inÏen˘rky Jany Hrdé z Chrá‰Èan u Prahy – alespoÀ do okamÏiku, neÏ byla sama pfied takovou situaci postavena. dokonce pokrokovější model osobní asistence než v nejvyspělejších zemích západní Evropy. O práci ošetřovatelek hovoří vůbec s velikým uznáním. A není se co divit, uvážíme-li, co taková práce obnáší. Kvadruplegik vyÏaduje celodenní péãi V případě kvadruplegiků plní vlastně osobní asistent roli všech čtyř končetin, jež má takto postižený člověk ochrnuté. To znamená, že dotyčného musí krmit, oblékat, mýt, polohovat, ale také – v dobách, kdy měla Jana Hrdá malé děti – zastat některé rodičovské povinnosti. A jak se vůbec dá péče o malé děti při takto těžkém postižení zvládnout? „Hned na začátku jsme si vyjasnili pravidla, že totiž máma jsem tady já a osobní asistenti jsou moje ruce a nohy. Děti ty role dokázaly velmi rychle pochopit. V praxi to pak vypadalo tak, že jsem například řekla dětem, aby si uklidily hračky, a protože jsem to nemohla zkontrolovat, poprosila jsem asistentku, aby se šla podívat, zda je všechno v pořádku. A děti věděly, že když mi řekne pravdu, že to není žádné žalování.“ Pfiíbûh Práce osobních asistentů je tedy všestranná a celodenní. I v noci je třeba kvadruplegika pravidelně polohovat (v případě Jany Hrdé každé dvě hodiny), a tak se ošetřovatelky musí u postiženého střídat ve směnách. I přesto, že se za 23 let, kdy je paní Hrdá upoutána na vozík, vystřídalo u jejího lůžka bezpočet osobních asistentů (sama je nazývá chůvičky a chůváci), nejsou jejich vzájemné vztahy neosobní, ale naopak velmi přátelské a mnohá tato přátelství přetrvávají na celý život. Je to dáno i tím, že jak Jana Hrdá, tak i mnohé její ošetřovatelky pojí stejný pohled na život. Tím pojítkem je křesťanská víra. „Jsem baptistka a lidé z církve mi vždy velmi pomáhali. Skládali se a vždy čas od času mi přinesli tašku ovoce a zeleniny. Nebo mi z Německa katolíci posílali kufr plný oblečení a z toho jsem pak oblékala i asistentky,“ vypráví Jana Hrdá, která o svých zkušenostech s postižením napsala i knihu. „Napsala jsem celkem dvě knihy a jedna z nich – kniha „Hospodin je náš pastýř“ – je taková životopisná. Je to svědectví o tom, že i s takhle těžkým postižením lze žít, a to plnohodnotně.“ 29 vademecum-final.qxd 1.5.1904 0:08 Stránka 14 Moderní technika mi bere ãas O tom, že psaním knih aktivita Jany Hrdé zdaleka nekončí, svědčí i skutečnost, že od roku 1995 pracuje v Pražské organizaci vozíčkářů a v posledním roce je i předsedkyní pražské krajské rady, což je zastřešující organizace pro osoby se zdravotním postižením žijících v našem hlavním městě. Kromě toho působí i jako pedagog na Vysoké škole – o problematice zdravotně postižených přednáší na fakultě humanitních studií. Jak tedy vypadá její běžný den? „Ráno mě asistentka umyje a oblékne – to je hodně velká kláda. Trvá to třeba i dvě hodiny. Pak se pomocí mikrobusu, který patří Pražské organizaci vozíčkářů, někam dopravím. Tento mikrobus má zdvižnou plošinu, na ni najedu vozíkem 30 a přesunu se, kam potřebuji. Po cestě pak nabereme ještě další vozíčkáře. Protože je to technicky náročné (paní Hrdá se z domu dostává pomocí výtahu, který je namontován na stěnu jejího obývacího pokoje. Do tohoto výtahu se pak dostává prostřednictvím zařízení, podobného lanovce, k němuž ji musí připoutat asistentka. Koleje tohoto zařízení jsou připevněny na stropě jejího bytu a vedou i do koupelny) a drahé, snažím se co nejvíce práce udělat doma. Díky internetu a mailu se toho dá strašně moc stihnout,“ říká a hned dodává: „Pamatuji doby, kdy jsem mohla psát jenom na elektrickém psacím stroji, protože jsem nic jiného neumáčkla. Dnes mám takový nástavec, je to taková objímka na ruku, a tím píšu. Tahle moderní technika má tu nevýhodu, že když po mně někdo něco chce, na- příklad nějakou expertízu, tak mi rovnou udá i hodinu, dokdy to potřebuje. Dříve stačilo uvést přibližný den,“ směje se Jana Hrdá. Îít se musí s radostí Optimismus vůbec patří k jejím typickým povahovým rysům. I díky němu dnes na svůj osud zhlíží s nadhledem. „Kdyby se mne kdysi někdo zeptal, zda bych mohla žít na vozíčku, odpověděla bych, že něco takového bych nikdy nedokázala. Tvrdila bych, že je lepší smrt než takový život. Teď už jsem celá dlouhá léta ochrnutá, nevládnu ani rukama ani nohama. Přesto žiji nádherný život, plný dobrodružství, lásky a přátelství. Každý den je bohatý, a když večer usínám, děkuji Bohu, že mi jej přidal ke všem předchozím.“ Jiří Prinz Pfiíbûh vademecum-final.qxd 1.5.1904 0:08 Stránka 15 Práva pacientÛ 1. Pacient má právo na ohleduplnou odbornou zdravotnickou péči prováděnou s porozuměním kvalifikovanými pracovníky. 2. Pacient má právo znát jméno lékaře a dalších zdravotnických pracovníků, kteří ho ošetřují. Má právo žádat soukromí a služby přiměřené možnostem ústavu, jakož i možnost denně se stýkat se členy své rodiny či s přáteli. Omezení takovéhoto způsobu (tzv. kontinuálních) návštěv může být provedeno pouze ze závažných důvodů. 3. Pacient má právo získat od svého lékaře údaje potřebné k tomu, aby mohl před zahájením každého dalšího nového diagnostického a terapeutického postupu zasvěceně rozhodnout, zda s ním souhlasí. Vyjma případů akutního ohrožení má být náležitě informován o případných rizicích, která jsou s uvedeným postupem spojena. Pokud existuje více alternativních postupů nebo pokud pacient vyžaduje informace o léčebných alternativách, má na seznámení s nimi právo. Má rovněž právo znát jména osob, která se na nich účastní. 4. Pacient má v rozsahu, který povoluje zákon, právo odmítnout léčbu a má být současně informován o zdravotních důsledcích svého rozhodnutí. 5. V průběhu ambulantního i nemocničního vyšetření, ošetření a léčby má nemoc- Poradna ný právo na to, aby byly v souvislosti s programem léčby brány maximální ohledy na jeho soukromí a stud. Rozbory jeho případu, konzultace a léčba jsou věcí důvěrnou a musejí být prováděny diskrétně. Přítomnost osob, které nejsou na léčbě přímo zúčastněny, musí odsouhlasit nemocný, a to i ve fakultních zařízeních, pokud si tyto osoby nemocný sám nevybral. 6. Pacient má právo očekávat, že veškeré zprávy a záznamy týkající se jeho léčby jsou považovány za důvěrné. Ochrana informací o nemocném musí být zajištěna i v případech počítačového zpracování. 7. Pacient má právo očekávat, že nemocnice musí podle svých možností přiměřeným způsobem vyhovět pacientovým žádostem o poskytování péče v míře odpovídající povaze onemocnění. Je-li to nutné, může být pacient předán jinému léčebnému ústavu, případně tam převezen poté, když mu bylo poskytnuto úplné zdůvodnění a informace o nezbytnosti tohoto předání a ostatních alternativách, které při tom existují. Instituce, která má nemocného převzít do své péče, musí překlad nejprve schválit. 8. Pacient má právo očekávat, že jeho léčba bude vedena s přiměřenou kontinuitou. Má právo vědět předem, jací lékaři, v jakých or- dinačních hodinách a na jakém místě jsou mu k dispozici. Po propuštění má právo očekávat, že nemocnice určí postup, jímž bude jeho lékař pokračovat v informacích o tom, jaká bude jeho další péče. 9. Pacient má právo na podrobné a jemu srozumitelné vysvětlení v případě, že se lékař rozhodl k nestandardnímu postupu či experimentu. Písemný vědomý souhlas nemocného je podmínkou k zahájení neterapeutického i terapeutického výzkumu. Pacient může kdykoliv, a to bez uvedení důvodu, z experimentu odstoupit, když byl poučen o případných zdravotních následcích takového rozhodnutí. 10. Nemocný v závěru života má právo na citlivou péči všech zdravotníků, kteří musejí respektovat jeho přání, pokud tato nejsou v rozporu s platnými zákony. 11. Pacient má právo a povinnost znát a řídit se platným řádem zdravotnické instituce, kde se léčí (tzv. nemocniční řád). Pacient bude mít právo kontrolovat svůj účet a vyžadovat odůvodnění jeho položek bez ohledu na to, kým je účet placen. etický kodex Práva pacientů navrhla, po připomínkovém řízení definitivně formulovala a schválila Centrální etická komise Ministerstva zdravotnictví České republiky 31 1-37OPR.QXD 1.5.1904 1:53 Stránka 18 Medicína posouvá hranici kvality Ïivota seniorÛ Podzim Ïivota v âechách V USA se uskutečnila studie, podle níž lidé geneticky a enviromentálně predisponovaní k určitým onemocněním podléhají jejich zhoubnému vlivu zhruba do šedesátky či sedmdesátky, zatímco ti, kteří tuto hranici přežívají, jsou z velké části v dobrém zdravotním stavu, a umírají tedy „sešlostí stářím“, aniž by předtím spotřebovávali nějaké významnější procento zdravotnických zdrojů. Setkala jste se s něčím podobným i u nás? Křivky spotřeby zdravotní péče a výdajů na jednoho obyvatele se v různých zemích poněkud liší, ale jsou zde i nějaké podobnosti. V ČR je spotřeba zdravotnických služeb vyšší u nejmenších dětí, v mladším a středním věku je velmi nízká. Po 55. roce začínají náklady na 32 Každé období lidského života má své specifické problémy. V důsledku stárnutí populace pak zákonitě vystupují do popředí problémy seniorů. Ti jsou rovněž nejčastějšími konzumenty zdravotní péče. Některých specifických problémů stárnutí se dotýká i rozhovor s Evou Topinkovou, přednostkou Geriatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. zdravotní péči stoupat, až kolem věku 75-85 let dosáhnou maxima. Po dosažení tohoto věku se již objevuje mírný pokles. Znamená to tedy – laicky řečeno – že velmi staří lidé spotřebovávají v průměru méně zdravotní péče nebo že výdaje na jejich léčbu se snižují... Může to znamenat, že přežívají pouze zdravější, ale nelze vyloučit, že velmi starým nemocným již nejsou dražší zdravotnické služby poskytovány, a že tedy jde o jejich diskriminaci. Ale zdá se, že selekce a přežívání „silnějších“ asi opravdu existuje. Je to patrné i z údajů o přežití: čím vyššího věku se člověk dožije, tím více se zvyšuje jeho šance na ještě další roky života. Dožijete-li se například 65 let, máte před sebou statisticky vzato ještě 15 let života, tedy šanci dožít se 80 let. Když se Stáfií 1-37OPR.QXD 1.5.1904 1:53 Stránka 19 Víte, že... V budoucnu moÏná vûda dokáÏe prodlouÏit lidsk˘ Ïivot xperiment amerických vědců ukázal, že se možná v budoucnu budeme dožívat podstatně delšího věku než doposud. Badatelé z lékařského centra Texaské univerzity v Dallasu vedení Makoto Kuro-oem upravili u laboratorních myší gen, který nazvali podle řecké bohyně určující běh lidského času Klotho, a zjistili, že samičky pak žily v průměru o dvacet procent déle. Samci dokonce E ale skutečně dožijete osmdesátky, máte šanci ještě na dalších 4-5 let. Ale pořád tu ještě zůstává zásadní otázka, jaká bude kvalita tohoto života. Cílem geriatrie je posunout hranici, kdy člověk může žít bez léků, hospitalizací a další péče, co nejdále. Považujeme proto za úspěch, že dnešní šedesátníci, sedmdesátníci a osmdesátníci jsou v průměru rozhodně zdravější než šedesátníci, sedmdesátníci a osmdesátníci před deseti či dvaceti lety. Nicméně stále platí, že v onom krátkém, většinou několikaměsíčním období před smrtí jsou zdravotnické výdaje nejvyšší. Jestliže se prodlužuje střední délka života, měla by se prodlužovat i doba pracovní aktivity? Jak by v tomto smyslu znělo doporučení geriatrů a gerontologů politikům? Na tuto otázku může existovat více odpovědí z různých hledisek. Z hlediska medicínského by bylo možno říci „pracujte tak dlouho, jak to jen půjde“ a politikům doporučit, aby žádné limity nestanovovali. Stáfií Druhá věc je, jak je ustanoven a vybalancován důchodový systém a jaké jsou možnosti pracovního uplatnění starších pracovníků. Tady mám na mysli možnosti změny pracovního zařazení v souladu s měnícími se fyzickými schopnostmi seniora, odpovídající jeho možnostem. A konečně je zde otázka, jak je na zestárnutí své populace a svých pracovníků připravena společnost, to znamená, kam až jsou ochotni mladší ustoupit starším a naopak starší mladším atd. Můj osobní názor je, že starší lidé (v rozmezí od šedesáti do osmdesáti let) by měli mít v rozhodování o ukončení pracovní aktivity a odchodu do důchodu daleko větší flexibilitu, neměli by být nuceni odejít do důchodu nebo naopak setrvávat v zaměstnání i v situaci vážnějších zdravotních problémů, například jen kvůli nedostatku finančních prostředků. Pracovní aktivita v důchodovém věku by měla zahrnovat spíše setrvávání v konzultačních než mocenských rolích. z knihy „Křeslo pro Fausta“ vydané nakladatelstvím Galén o třicet procent. Souvislost mezi věkem a genem objevil Makoto Kuro-o už v roce 1997. Zjistil totiž, že myši, které mají gen klotho poškozený mutací, stárnou mnohem rychleji. Během prvních tří až čtyř týdnů života se zvířata jevila jako zcela zdravá. Následně u nich však vědci zjistili obtíže charakteristické pro pozdní věk, například řídnutí kostí, kornatění tepen či rozedmu plic. Proto před třemi lety upravil Makoto Kuro-o gen klotho u myší tak, aby podporoval vytváření většího množství proteinu, který reguluje metabolismus cukrů. A úspěch byl na světě. Věk se zatím podařilo sice prodloužit jen u myší, ale obdobu tohoto genu vědci objevili také u člověka. Možná se tak skutečně podaří lidský život prodloužit. (red) 33 vademecum-final.qxd 1.5.1904 2:50 Stránka 16 Vãelí dary Vãelí med Med byl uÏ ve starovûku povaÏován za v˘born˘ léãiv˘ prostfiedek. I dnes lze jeho konzumací sníÏit riziko v˘skytu mnoh˘ch onemocnûní. Moderní výzkum ukázal, že med obsahuje více než 70 látek, nesmírně důležitých pro zdraví člověka. V medu je především obsaženo 3035 % glukózy a 35-40 % fruktózy. Jsou to jednoduché cukry, které bez jakékoli přeměny přecházejí ze žaludku do tenkého střeva a odtud přímo do krevních vlásečnic a k srdci, které je prostřednictvím tepen rozděluje do svalové tkáně, kterou vyživují. Další důležitou skupinu tvoří minerální látky, které jsou nezbytné pro organismus. Mezi nejvýznamnější patří železo, měď, mangan, hořčík, zinek, křemík, vápník, síra, draslík, sodík a fosfor. Z organických kyselin je přítomna kyselina vinná, jablečná a citronová, způsobující kyselou reakci medu a dodávající mu osobitou chuť a vůni. Významná je i přítomnost enzymů invertázy, diastázy, katalázy, fosfatázy, oxidázy, peroxidázy a reduktázy. Tyto enzymy jsou velice citlivé na teplo a zahřátí medu nad 50 °C je ničí. Z vitaminů lze jmenovat B1, B2, B3, C, biotin a kyselinu pantotenovou. Z aminokyselin má velký význam fenylalanin, prolin, alanin 34 a valin. Dále obsahuje řadu látek hormonální povahy, jako noradrenalin, acetylcholin, adrenalin a dopamin. V přírodním léčitelství nachází med široké použití. Odpradávna se používal při zánětech horních cest dýchacích, onemocněních jater a žlučníku, při nespavosti, jako sedativum, v rekonvalescenci a vyčerpanosti organismu, přispívá k rozšíření srdečních věnčitých tepen, zpomaluje stárnutí, má antisklerotické účinky, aplikován na hnisavé rány pomáhá odlučovat odumřelé tkáně a oživuje rány. I u medu však platí, že nic se nesmí přehánět a doporučená denní terapeutická dávka má být maximálně 3-4x denně 15-20 g medu. V poslední době se léčivé účinky medu zpochybňují, což se zdůvodňuje špatným stavem životního prostředí, ze kterého včely sbírají pyl a nektar. Dalším zdůvodněním je jeho snadno stravitelná energie jednoduchých cukrů a z toho vyplývající podpora obezity. Včelí med je také starým osvědčeným prostředkem v kosmetice. Používá se k péči o vlasy a pleť, kde svým obsahem enzymů a organických kyselin působí konzervačně a antisepticky. Při přípravě medové kosmetiky je nutno dbát, aby teplota nepřekročila 35 °C a nenarušily se jeho účinné látky. Vãelí matefií ka‰iãka O včelí mateří kašičce toho bylo napsáno již mnoho. Zpočátku kolovaly zvěsti o jejích přímo fantastických účincích a byla považována za všelék, dokonce za stále hledaný elixír života. Jejím podrobným výzkumem se zabývali především japonští vědci. Rozbor Zdravá v˘Ïiva vademecum-final.qxd 1.5.1904 2:50 Stránka 17 ukázal, že obsahuje 60,05 % vody, 12,34 % bílkovin, 5,46 % tuků, 12,49 % glycidů a zbytek tvoří ne zcela probádané látky. Patří mezi ně vitamin A, komplex vitaminů B, C, D, E, hormony, z prvků hlavně měď, vápník a železo. V podstatě jde o látku o vysoké biologické aktivitě, kterou neumíme uměle vyrobit. Za všelék ji ovšem považovat nelze, i když její využití má velmi široké spektrum. Mateří kašička se osvědčila při astmatu, má antisklerotické účinky, užívá se jako prevence infarktu myokardu a léčí jej, zlepšuje stavy po mozkové mrtvici, napomáhá při léčbě žaludečních a duodenálních vředů, má příznivý účinek na psychiku člověka, léčí některé druhy mužské impotence, podporuje trávení, zlepšuje činnost jater a střev, působí příznivě u některých kožních ekzémů a lupenky, pomáhá při degenerativních onemocněních kloubů. Při migréně a trombózách, v klimakteriu atd. Neprokázalo se však její kancerostatické působení, a naopak bylo zjištěno, že růst nádorů podporuje, takže u těchto chorob je její podávání kontraindikováno. Mateří kašička se získává z mateřích buněk. Je smetanově žluté barvy, nakyslé a štiplavé chuti a mdlé vůně. Nesnáší styk s kovy, kromě zlata a platiny. Škodí jí nečistoty jakéhokoli druhu, světlo, teplo a okysličování. Lze ji konzumovat buď samotnou ráno na lačno v dávce 0,5 až 1,0 g přímo pod jazyk, kde ji necháme asi 3 minuty rozplynout a po- tom ji spolkneme. Po užití by se nemělo po dobu 30 minut nic jíst. Užívá se denně po dobu 20 dní, pak následuje 30 dní přestávka a potom ji opět podáváme po dobu 20 dní. Většinou se tato kúra opakuje 3-5x do roka. Mateří kašičku nutno skladovat v ledničce pod výparníkem. Jiný způsob užití mateří kašičky je v kombinaci s medem. 10-20 g se vmíchá do 250 g polotuhého medu. Mateří kašička nachází velké uplatnění i v kosmetice. V prodeji je pleťové mléko s mateří kašičkou, pleťový krém k regeneraci pokožky, mýdlo s mateří kašičkou a řada dalších přípravků. z knihy Zdraví máme na talíři vydané nakladatelstvím Granit 1-37OPR.QXD 1.5.1904 1:56 Stránka 20 Pfieru‰ované moãení, slab˘ proud moãi, pocit nevyprázdnûného mûch˘fie, ãasté moãení v noci... Stop problémÛm s prostatou J e Vám to povědomé? Jsou to jen některé příznaky vyvolané zvětšením prostaty. Obtížemi způsobenými onemocněním prostaty trpí až čtvrtina mužů starších 40 let. Ve vyšším věku se jejich počet dále zvyšuje. Nepodceňujte svůj problém! Muž léčený včas a vyšetřovaný preventivně se dožije nejen vyššího věku, ale žije i kvalitní život. Co je to prostata? Prostata je orgánem pohlavního systému muže. Má tvar kaštanu, jehož širší část je obrácena k močovému měchýři a zúžená ke svalovému dnu pánve. Ne zcela ve středu probíhá část močové trubice, která dále pokračuje přes svaly dna pánevního do penisu. Prostatu tvoří řada typických žlázek (bý- 38 vá jich kolem 50) uvolňujících prostatický sekret. Prostata se vyvíjí již před narozením. Při narození se její hmotnost pohybuje od 3 do 5 gramů. Objem a hmotnost se nemění až do puberty, kdy dochází ke stimulaci a růstu. U dospělého muže ve věku 20 let prostata váží přibližně 20 gramů. Pfiíãiny a projevy nezhoubného zvût‰ování prostaty Na otázku, proč toto onemocnění vzniká, dosud nikdo neodpověděl. Existuje řada teorií, které platí u někoho více, u někoho méně, ale pravděpodobně jde o kombinaci dosud poznaných faktorů (hormonální vlivy, genetické předpoklady, působení růstových faktorů). Ke zvětšování prostaty dochází v průběhu života u každého muže. Výjimkou jsou muži kastrovaní před pubertou (eunuši) a muži s vrozenou poruchou přeměny testosteronu. Oba dva případy jsou v naší populaci extrémně vzácné. První známky zvětšování prostaty jsou patrné v mikroskopu (histologické vyšetření) již u některých 30letých mužů. Dalším stadiem je pak již také makroskopicky patrné zvětšení objemu prostaty. Tento jev může vést k zásadním změnám v plynulém toku moče. Tím, že nezhoubné zvětšení vzniká v místě vmezeřené tkáně (stromatu), která je nejbohatší kolem močové trubice, dochází ke stlačení močové roury. Močový měchýř tak musí vyvinout větší sílu, aby při močení (mikci) moč zcela odtekla. Dalším faktorem je zvětšování prostaty směrem k močovému měchýři. Směrem dolů se prostata opírá o pevné svalové dno, které nedovolí zásadní posun. Nahoře však tlačí na spodinu močového měchýře a zvedá jej. To vede ke změně nervové regulace. Hovoříme tedy o tom, že onemocnění nezhoubným zvětšením prostaty má dvě složky: anatomickou – útlak močové trubice zvětšenou žlázou, a dynamickou – změna v nervové regulaci močového měchýře. Jak probíhá vy‰etfiení? V problematice diagnostiky a léčby obtíží spojených se zvětšením prostaty je nezanedbatelným faktorem nezvyk mužů chodit k lékaři s věcí tak Diagnóza 1-37OPR.QXD 1.5.1904 1:56 Stránka 21 intimní, jako je močení. Představa, že se musí před jiným mužem svléct do naha, nechat si sáhnout na penis, varlata a do konečníku, je velmi traumatizující. Společně s podceněním počátečních příznaků to může vést k zanedbání adekvátní léčby a častějšímu výskytu komplikací. Přitom platí, že muž léčený včas a vyšetřovaný preventivně se dožije nejen vyššího věku, ale žije kvalitní život. Co mi tedy urolog udělá, když přijdu s prostatou? Urologické vyšetření není ani zdaleka tak nepříjemné, jak vyprávějí mýty a anekdoty. Vyšetření zahajuje lékař tím, že se vyptá na průběh obtíží v čase a na jiné choroby, které by s močením mohly souviset. Mnoho příznaků typických pro prostatu není z této oblasti (obdobnými obtížemi trpí i ženy) a urolog musí určit správnou diagnózu. Standardním vyšetřením je vyšetření velikosti a konzistence prostaty přes konečník. I když je toto vyšetření pacientům nepříjemné (společensky netaktní), je pro stanovení diagnózy zcela zásadní – odliší nezhoubné zvětšení od zhoubného nádoru. Vyšetření se provádí ukazovákem ruky opatřené rukavicí. Ukazovák se ta.cz je možnost se otestovat, a tak zjistit, kdy je nutné vyhledat lékaře. MoÏnosti léãby Medikamentózní terapie Inhibitory alfa 1 – adrenergních receptorů (alfa 1 blokátory) – působí na hladkou svalovinu a zvyšují průtok moči. Léky s vlivem na molekulu steroidů – ovlivňují činnost pohlavních hormonů. Rostlinná léčiva – čaje nebo tablety obsahující jednu či více rostlinných látek (např. z Pygeum africanum, Serenoa repens). Chirurgická léãba potře vazelínou či jinou kluzkou hmotou. Navzdory různým zkazkám není toto vyšetření bolestivé. V případě výrazného omezení nebo úplné zástavy odtoku moči je nutné pro zprůchodnění močové trubice zavést cévku. V takových případech se může jednat i o život zachraňující výkon. Po dezinfekci okolí močové trubice (žaludu penisu) se cévka navlhčí lubrikačním gelem s lokálním anestetikem (pro umrtvení) a zavede do močového měchýře. Výkon není příjemný, ale pokud nemocný spolupracuje (hluboce dýchá, netlačí), trvá několik vteřin. Cévka se uzavře kolíčkem a nemocný ji vypouští pokaždé, když se mu chce močit. U této nemoci je klíčová prevence a včasná diagnóza. Na stránkách www.mojeprosta- Nejčastější operací je transuretrální (přes močovou trubici) resekce prostaty (TURP). Nemocní hovoří o tom, že se jim prostata „frézuje“. Urolog pod kontrolou zraku odřezává části prostaty, které brání volné mikci. Elektrickou kličku lze nahradit laserem. Transuretrální incize prostaty (TUIP) znamená, že urolog prostatu pouze nařízne, ale neodstraňuje. U obou technik může docházet k opakovanému výskytu choroby, neboť prostata doroste. zdroj: www.mojeprostata.cz Natrodale® BHP – Prostata BHP – Benigní hyperplazie prostaty je nezhoubné zvětšení prostaty, které svými projevy snižuje kvalitu života mnoha mužů po 40. roce života. Pro předcházení onemocnění, pro mírnění jeho typických příznaků a jako doplněk léčby onemocnění jsou vhodné přípravky, které obsahují více přírodních látek pozitivně ovlivňujících stav prostaty. Novinkou na našem trhu je doplněk stravy Natrodale® BHP – Prostata, který je vyváženou kombinací přírodních látek pozitivně působících na prostatu: olej z dýňových semínek je bohatým zdrojem fytosterolů, které pozitivně působí na prostatu. Saw Palmetto obsahuje látky blokující vliv testosteronu na růst prostaty, má mírný močopudný účinek a působí protizánětlivě. Zinek je důležitý pro správnou činnost imunitního systému a správnou činnost prostaty, v organismu působí jako antioxidant. Vitamin E a beta-karoten jsou antioxidanty (chrání tělo před rozvojem volných radikálů). Selen je jedním z nejvýznamnějších antioxidačních minerálů v těle. Více jak polovina celkového množství selenu je u mužů uložena v prostatě. Selen velice pozitivně ovlivňuje kvalitu spermatu. Vhodné je dlouhodobé a pravidelné užívání. Balení obsahuje 30 tobolek. Užívá se jedna tobolka denně. K dostání ve všech lékárnách. „Pánové, nepodceňujte problém, který Vás ještě netrápí“. Doporučuje David Huf Diagnóza 39 1-37OPR.QXD 1.5.1904 1:56 Stránka 22 R akovina prsu – v médiích snad nejčastější medicínské téma. Toto onemocnění u nás ročně postihne více než pět tisíc žen, často v produktivním věku, a představuje významný celospolečenský problém. I přes zlepšení informovanosti je rakovina prsu opředena mnoha mýty, množí se otázky o podstatě onemocnění, možnostech diagnostiky a léčby. Na část otázek se pokusíme odpovědět. Co je rakovina prsu? Pod pojmem rakovina prsu rozumíme řadu zhoubných nádorů prsu, které se liší svými biologickými vlastnostmi, rychlostí růstu i prognózou. Typická rakovina prsu se zakládá u ženy již v mladém věku, u části žen dále v prsu roste, nádor se zvětšuje a při určité velikosti zakládá další ložiska v lymfatických uzlinách (hlavně v podpažní jamce) a vzdálených orgánech. Bez léčby pak vede postupně ke smrti. Existují však i případy, kdy nádor dále neroste, v růstu se zastaví a ke smrti nevede. Na druhém pólu jsou poměrně zřídka se vyskytující velmi agresivní nádory, které se již při velmi malé velikosti šíří mimo prs, do ostatních částí těla. Prognóza u takového typu nádoru není příliš dobrá. V˘skyt a rizikové faktory Rakovinou prsu může onemocnět každý. U mužů je tento nádor vzácný, ročně u nás zaznamenáme jen něco přes padesát nových případů. U žen je výskyt stonásobně vyšší (přes pět tisíc nových případů ročně). V mladém věku se rakovina prsu vyskytuje, ale jen zřídka – do 29. roku věku se vyskytuje jen asi 0,3 % ze všech případů. U starších žen se výskyt zvyšuje, větší vzestup počtu nových případů rakoviny prsu je především po 40. a 45. roku. Na nepříznivém trendu trvalého vzestupu počtu nových případů ve vyspělých zemích se podílejí především civilizační faktory, „západní“ způsob života, stres, škodliviny v životním prostředí, nezdravé stravovací návyky. Mezi rizikové faktory vzniku rakoviny prsu patří ženské pohlaví, starší věk, časný věk prvních měsíčků a posun přechodu do staršího věku, pozdní věk prvního porodu, některá nezhoubná onemocnění prsu a předchozí karcinom druhého prsu. Podstatně vyšší riziko mají také ženy, u kterých se v blízkém příbuzenstvu (matka, sestra) objevila rakovina prsu nebo vaječníků, zvláště v mladším věku. Nejvyšší riziko mají ženy s prokázanou dědičnou mutací genu BRCA1/2. Ve studiích zabývajících se hormonální substituční léčbou se prokázalo také vyšší riziko při podávání těchto léků po dlouhou dobu (nepřerušovaně 10 let a déle). Ženám s velmi vysokým rizikem, především při výskytu rakoviny u blízkých příbuzných, je možné ve specializované poradně nabídnout přesné zhodnocení rizika a speciální genetické testování. Pokud se podstatně vyšší riziko vzniku karcinomu prsu prokáže, sta- Stra‰ák zvan˘ 40 Prevence 1-37OPR.QXD 1.5.1904 1:56 Stránka 23 noví se individuální plán sledování, případně se zvolí preventivní podávání některých léků. Diagnostika a screening Jak již bylo řečeno, ve většině případů se rakovina prsu vyvíjí postupně řadu let. Mamografie, někdy v kombinaci s dalšími zobrazovacími metodami, umožňuje odhalit nádor o dva až tři roky dříve než vyšetření pohmatem. Při tzv. mamografickém screeningu jsou vyšetřovány ženy bez příznaků onemocnění prsu s cílem zachytit co největší množství ještě skrytých nádorů. Bylo prokázáno, že mamografickým screeningem je možné snížit úmrtnost na rakovinu prsu až o 40 %. V České republice je preventivní mamografie hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění od 45. do 69. roku věku, a to ve dvouletých intervalech. Z vyhlášky ministerstva zdravotnictví je každý praktický lékař a gynekolog povinen poslat ženu na mamografii. Odborné společnosti a ministerstvo zdravotnictví garantují v centrech akreditovaných pro screening velmi vysokou kvalitu všech vyšetření. Centra Mamografické vy‰etfiení jsou pravidelně kontrolována na místě a jejich výsledky jsou analyzovány. Je nutné, aby ženy chodily opakovaně a pravidelně. Může se totiž stát, že se při mamografickém vyšetření nádor sice již vyskytuje, ale je ještě pod prahem zachytitelnosti mamografickým vyšetřením. Pokud by další mamografie v daném intervalu nebyla, nemusel by být nádor v době záchytu již ideálně malý. Dvouletý interval mezi vyšetřeními je kompromisem mezi možnostmi zdravotního pojištění a přínosem – u žen s některými z rizikových faktorů je vhodnější interval každoroční, především do 55. roku věku. Riziko mamografie Mamografie je metoda rychlá, až na výjimky nebolestivá, obavy z toho, že by mamografie mohla přímo vyvolat rakovinu, jsou zcela neopodstatněné. Mamografie sice využívá speciální rentgenové záření, radiační zátěž je však velmi malá, zcela teoretické riziko je vyváženo jednoznačným přínosem. Na velkých studiích bylo prokázáno, že je možné mamografii bez obav provádět opakovaně až do vysokého věku. Podmínkou je však vysoká kvalita center. Mamografie není vhodnou preventivní metodou u žen pod 40 let. U mladých žen, které mají bohatou žlázu, je většinou méně přínosná a prs je navíc na záření vnímavější. Proto se u mladých žen mamografie provádí jen u vybraných případů, ultrazvukové vyšetření zpravidla dostačuje. MoÏnosti léãby Pokud je zjištěn nádor malý, v počátečním stadiu, je téměř stoprocentní pravděpodobnost úplného vyléčení. Nové léky a léčebné postupy jsou však stále úspěšnější i u nádorů větších. Léčbu u karcinomu stanovuje vždy pro každou ženu individuálně onkolog v týmu s chirurgem, gynekologem, patologem a radiologem – mamodiagnostikem. Rakovina prsu hrozí více Ïenám levaãkám Podle britského magazínu Medical Journal, který na svých stránkách zveřejnil výsledky průzkumu nizozemských vědců, jsou k rakovině prsu náchylnější více ženy levačky než pravačky. Na základě zkoumání 12 tisíc žen narozených v letech 1932 až 1941 jsou levačky více než dvakrát náchylnější k rozvoji rakoviny prsu než Kde získat informace Při jakýchkoliv obtížích by měla žena ihned navštívit svého lékaře (praktického lékaře, gynekologa) nebo přímo akreditované mamodiagnostické centrum. Již mnoho let také úspěšně funguje bezplatná AVON Linka proti rakovině prsu 800 180 880, kde na Vaše dotazy odpovídají vedle lékařů a psychologů také ženy, které mají s rakovinou prsu své osobní zkušenosti. Cenné informace včetně seznamu akreditovaných center naleznete na webových stránkách Asociace mamodiagnostiků ČR www.mamo.cz. Doc. MUDr. Jan Daneš, CSc. přednosta Radiodiagnostické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze ostatní ženy. Důvodem je podle odborníků vyšší množství hormonu testosteron v děloze levaček. Právě zvýšeným množstvím toho hormonu je podle vědců leváctví způsobeno. Tento hormon též spouští změny v prsu, které mohou vyústit až v nádorové onemocnění. Oponenti tohoto průzkumu však poukazují na to, že k vyvození tak jednoznačných závěrů by bylo zapotřebí provést výzkum na daleko větším vzorku pacientek. Upozorňují při tom na skutečnost, že zdravým stravováním, omezením pití alkoholu a pravidelným cvičením lze riziko výskytu rakoviny prsu výrazně snížit. A to jak u pravaček, tak u levaček. (red) rakovina prsu Prevence 41 1-37OPR.QXD 1.5.1904 1:56 Stránka 24 První ãástí je vy‰etfiení pohledem. Svléknûte se do pÛl tûla a sednûte si, popfiípadû stoupnûte pfied zrcadlo. Paže nechte volně podél těla. Pátrejte pečlivě po změnách ve velikosti či tvaru prsů. Sledujte pozorně, zda se na kůži prsů neukazují vtažená místa či naopak vyklenutí, případně barevné změny, zarudnutí či zvýšená žilní kresba. Rovněž si všímejte obrysů prsů. Dále dejte obě ruce nad hlavu a prohlížejte si prsa z různých úhlů. Zjistěte, jestli se neukázaly některé změny od posledního vyšetření. Prohlédněte si také dvorec a bradavku a všimněte si, neobjevuje-li se výtok, krvácení či vpáčení bradavky. SAMOVY·ET¤ENÍ Po vy‰etfiení pohledem následuje vy‰etfiení prohmatem. V této fázi nadále stojíte ãi sedíte. Pravou rukou si budete vy‰etfiovat lev˘ prs. Pfiedstavte si, jako by byl prs rozdûlen na ãtyfii ãásti. Vyšetření začněte v horní vnitřní části. Prsty pravé ruky položte naplocho na kůži levého prsu a pomalými krouživými pohyby s mírným tlakem prohmatejte tuto část prsu. Vyšetřete okolí dvorce, dvorec a bradavku. Po stisknutí dvorce pečlivě pozo- rujte, neobjeví-li se výtok či krvácení z bradavky. Stejným způsobem vyšetřete dolní vnitřní část prsu. / Potom věnujte pozornost dolní zevní části a horní zevní části prsu. Na závěr vyšetření vsedě či vestoje lehce zvedněte levou ruku tak, aby se uvolnilo podpaží. To pak pečlivě celé prohmatejte. Obdobným způsobem vyšetřete levou rukou prs pravý a samozřejmě i pravou podpažní jamku. zdroj: 1. díl ediční řady odborných publikací VZP ČR 42 Prevence vademecum-final.qxd 1.5.1904 2:47 Stránka 21 Jak âe‰i hodnotí své zdraví? J edním z ukazatelů, který vypovídá o zdravotním stavu obyvatelstva, je i způsob, jak sami lidé své zdraví hodnotí. Odpověď na otázky týkající se subjektivně vnímaného zdraví občanů České republiky hledal i Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) v publikaci nazvané „Srovnání vybraných zdravotnických ukazatelů v EU a ČR“, která vyšla při příležitosti našeho vstupu do Evropské unie v roce 2004. Ze studie vyplývá, že Češi své zdraví hodnotí ve srovnání se starými členskými zeměmi EU spíše pesimisticky. âe‰i jsou pesimisté pesimisticky, i když v posledních letech se situace výrazně zlepšuje a patrně zde dochází ke změně přístupu v hodnocení vlastního zdraví. Při hodnocení tohoto ukazatele je si však třeba uvědomit jeho subjektivní povahu. To souvisí s individuálním pojetím zdraví a nemoci, kdy stav chápaný jedním jedincem jako zdraví, může jiný označovat jako nemoc. Vnímání vlastní zdravotní situace je tedy závislé nejen na aktuálním zdravotním stavu, ale také na řadě dalších individuálních či sociokulturních faktorů. âím vy‰‰í vûk, tím hor‰í hodnocení svého zdraví Respondenti jsou při příležitosti zjišťování Nijak překvapujícím zjištěním není skutečsvého subjektivně vnímaného zdraví vyzváni, nost, že s rostoucím věkem se subjektivní hodaby ohodnotili svůj zdravotní stav na pětibo- nocení zdraví zhoršuje. Tato skutečnost je platdové škále: velmi dobrý, dobrý, uspokojivý, ná pro všechny sledované země s výjimkou špatný, velmi špatný. Z národních šetření nejvyšší věkové kategorie, kde v některých příprovedených v zemích EU vyplývá, že nejhů- padech procento osob hodnotících svůj zdraře hodnotí své zdraví Portugalci, Italové, ale votní stav jako dobrý či velmi dobrý mírně rostaké Francouzi či Španělé. Uvedené země se te. To lze vysvětlit několika faktory. Jednak se vyznačují nejnižším podílem osob s dobrým s rostoucím věkem zvyšuje tendence srovnávat či velmi dobrým subjektivním zdravím. Nao- svůj vlastní zdravotní stav s vrstevníky a uvěpak nejvyšší podíl osob hodnotících své zdra- domovat si své vlastní přežívání v dané geneví jako dobré či velmi dobré je Subjektivní zdraví respondentÛ (v %) mezi Dány, Iry a Řeky. Česká muÏi republiky se svým subjektivvelmi dobré 22,3 ním hodnocením zdraví pododobré 42,6 uspokojivé 27,4 bá nižšímu evropskému prů‰patné 6,5 měru. Češi tedy, jak se zdá, přivelmi ‰patné 1,1 stupují ke svému zdraví spíše Statistika raci. Dále jsou na tom osoby v pokročilém věku relativně zdravotně lépe ve srovnání s nižšími věkovými skupinami, neboť se jedná o jedince, kteří přežili, osoby se špatným zdravotním stavem již byly eliminovány v předchozích věkových skupinách. Studie také ukazuje, že v rámci stejného reálného zdravotního stavu je úmrtnost vyšší u těch osob, které hodnotí své zdraví hůře, a přežívají tak více optimističtí jedinci. Starší osoby jsou také častěji institucionalizovány ve srovnání s mladšími, a proto jsou z řady šetření, které nezahrnují institucionalizované osoby, vyloučeny. Mladí âe‰i se cítí lépe neÏ jejich vrstevníci v EU Z výsledků šetření také vyplývá, že osoby v České republice hodnotí svůj zdravotní stav lépe v nižších věkových skupinách ve srovnání s průměrem EU. Naopak ve vyšším věku je jejich hodnocení více pesimistické. Například mladí lidé ve věku od 16 do 24 let hodnotí své zdraví jako dobré či velmi dobré v 91 %, zatímco průměr v EU činí 85,3 %. V kategorii 25 až 34 let hodnotí kladně své zdraví skoro 85 % Čechů, Evropský průměr při tom je 78,6 %. V kategorii 65 Ïeny až 74 let však za dobré považu18,8 je svoje zdraví už jen necelých 41,8 30,7 32 % obyvatel ČR, zatímco Ev7,8 ropský průměr činí 35,1 %. 1,0 z údajů ÚZIS vybral p 43 vademecum-final.qxd 1.5.1904 2:59 Stránka 22 Je tfieba obávat se ‰edého zákalu? V e světovém měřítku je šedý zákal jednou z nejčastějších příčin slepoty. Podle údajů Světové zdravotnické organizace se odhaduje, že se podílí na slepotě celkem ve 42 %. Věkem podmíněný zákal čočky se vyskytuje u populace ve věku 6574 let až v 60 %. U populace starší 65 let je operace katarakty nejčastějším operačním výkonem. Co je ‰ed˘ zákal a jak vzniká? Šedý zákal (katarakta) znamená sníženou průhlednost (zkalení) normálně čiré oční čočky. Úkolem čočky je zaostřovat paprsky přicházející do 44 oka tak, aby dopadaly na sítnici. Zkalená čočka brání průchodu paprsků světla na sítnici, takže dochází k poklesu zrakové ostrosti. Katarakta je buď získaná, nebo vrozená. Podle příčiny vzniku katarakty rozlišujeme stařecký (senilní) šedý zákal, dále kataraktu traumatickou, radiační, kataraktu při systémových onemocněních (např. diabetes mellitus), kataraktu při kožních onemocněních (např. atopická dermatitida), při onemocněních centrálního nervového systému (např. neurofibromatóza) a při jiných očních onemocněních (např. zelený zákal, krátkozrakost, odchlípení sítnice). Katarakta může vzniknout i jako důsledek toxického působení léků. Nejčastěji se však setkáváme s věkem podmíněným šedým zákalem. Podstata vzniku šedého zákalu není dosud plně objasněna. Mezi rizikové faktory vzniku katarakty patří především věk, pohlaví (vyšší výskyt u žen), celková onemocnění, obezita, dlouhodobé užívání některých léků, kouření atd. Šedý zákal se může objevit v každém věku. Nacházíme jej u mladých lidí i u lidí středního věku, většinou jako komplikaci jiných očních a celkových onemocnění nebo po úraze. Vrozená katarakta vzniká u dětí většinou jako důsledek virového onemocnění matky v prvním trimestru gravidity (např. zarděnky, toxoplasmóza) nebo v důsledku toxického působení léků, které matka v raných stádiích gravidity užívala. Vrozená katarakta se vyskytuje u 0,4 % novorozenců. Jaké subjektivní potíÏe ‰ed˘ zákal zpÛsobuje? Šedý zákal způsobuje pokles zrakových funkcí, především snížení ostrosti zraku. Stupeň zhoršení vidění je různý (od mírného poklesu až po zachování světlocitu), a to v závislosti na typu a pokročilosti zákalu. Pacienti si stěžují nejčastěji na zamlžené vidění, zhoršené vidění za slunečního svitu a při řízení Diagnóza vademecum-final.qxd 1.5.1904 2:59 Stránka 23 Kdy a jak ‰ed˘ zákal operujeme? Multifokální nitrooční čočka umožňuje velmi kvalitní vidění do dálky i do blízka bez brýlí. U zadní subkapsulární katarakty pacienti udávají nejčastěji pokles vidění při čtení. motorového vozidla. Objevuje se i přechodné dvojité vidění. Nezřídka dochází k poruchám barevného vidění. Rychlost kalení čočky je individuální, většinou se jedná o měsíce až roky. Kdy jít k lékafii? Očního lékaře je třeba vyhledat při každé poruše vidění. Lékař stanoví na základě odborného očního vyšetření příčinu zhoršeného vidění a stanoví léčbu. V současné době neexistují žádné léky, které by mohly vzniklý zákal odstranit a vidění zlepšit. Jedinou možností obnovy vidění je operační zákrok, při kterém se z oka odstraní zkalená čočka a nahradí se čočkou umělou. Diagnóza Operaci šedého zákalu doporučují lékaři tehdy, když katarakta snižuje pacientovi kvalitu vidění natolik, že jej obtěžuje v jeho osobním i pracovním životě. Operace šedého zákalu se provádí jak v místní, tak v určitých případech i v celkové anestézii. Na některých pracovištích se operace šedého zákalu provádí v tzv. topické anestézii. Ta spočívá v kapání anestetických kapek na rohovku a spojivku, čímž dochází ke znecitlivění oka. Tento typ anestézie pacienta celkově nikterak nezatíží a výkon snáší velmi dobře. Operatér je s pacientem po celou dobu operace v úzkém kontaktu, a může tak sledovat jeho pocity a potřeby. Díky topické anestézii lze v naprosté většině případů operaci šedého zákalu provádět ambulantně. Operační řez je veden rohovkou. Rohovka neobsahuje cévy, takže rána nekrvácí. Zkalené jádro čočky odstraňujeme technikou, která se nazývá fakoemulzifikace. Při použití této techniky dochází k rozmělnění jádra čočky ultrazvukem a k odsávání částeček jádra řízeným podtlakem z oka. Do průhledného čočkového pouzdra, které v oku zůstává, se vkládá umělá nitrooční čočka. Tato čočka nahrazuje dioptrickou sílu odstraněné lidské čočky, a umožňuje tak pacientovi ostré vidění i po operaci. Jaké nitrooãní ãoãky se pouÏívají? V současné době existuje celá řada nitroočních čoček, které se vzájemně liší materiálem, tvarem, velikostí i funkcí. Dnes se nejčastěji implantují především tzv. „měkké“ akrylátové, hydrogelové nebo silikonové nitrooční čočky. Hlavní předností těchto čoček je, že je lze složit či srolovat a vložit do oka velmi malým operačním řezem šíře mezi 2,0 až 3,0 mm. Výhodou takto malého řezu je nízké riziko operačních komplikací a rychlá pooperační obnova vidění. Nespornou výhodou malé rány je i její samouzavření bez nutnosti šití. Operace šedého zákalu v současné době ale neznamená pouze odstranění katarakty. Celosvětovým trendem je umožnit pacientovi kvalitní vidění bez brýlí do dálky. Z optického hlediska lze čočky rozdělit na monofokální a multifokální. Monofokální čočky umožňují kvalitní vidění do dálky buď zcela bez brýlí, nebo se slabou korekcí, na čtení je však třeba použít brýle. Multifokální čočky oproti tomu umožňují kvalitní vidění do dálky a blízka bez nutnosti brýlí a usnadňují vidění na střední vzdálenost. Mohou pfii operaci a po ní vzniknout komplikace? U každého chirurgického zákroku na lidském organismu cím viděním, otokem víček a překrvením spojivek. Základním předpokladem pro zvládnutí této komplikace je včasné rozpoznání onemocnění a její okamžitá léčba. Mírné a postupné zhoršování vidění lze pozorovat i s odstupem několika měsíců až let. Toto zhoršování kvality vidění vede ke vzniku tzv. sekundární katarakty. Vidění lze obnovit laserovým zákrokem, který se provádí ambulantně, je nebolestivý a trvá několik minut. Jak rychlá je obnova vidûní po operaci? Obnova vidění po operaci je velmi rychlá. Dobré vidění má pacient zpravidla již druhý den po operaci. V některých případech může být vidění přechodně mlhavé. Vidění se vyjasní zpravidla během několika málo Při pokročilejším stadiu šedého zákalu (tzv. maturní katarakta) se čočka stává zcela neprůhlednou a vidění poklesne na pouhý světlocit. existuje určité riziko různě závažných komplikací. Vlivem operačních a pooperačních komplikací může dojít k přechodnému, v ojedinělých případech i k trvalému poklesu vidění. Mezi možné operační komplikace patří např. porušení pouzdra či závěsného aparátu čočky a vzestup nitroočního tlaku. Zkušený chirurg je schopen většinu těchto komplikací vyřešit tak, že výsledná zraková ostrost se neliší od zrakové ostrosti při normálním průběhu operace. V pooperačním období je nejzávažnější komplikací infekční nitrooční zánět. Dominantním příznakem je bolest oka spojená s náhle se zhoršují- dní. Ke stabilizaci vidění dochází většinou za 2 až 4 týdny po operaci. Po této době lze již předepsat nové brýle. Co se délky pracovní neschopnosti týká, závisí na druhu vykonávané práce a stavu vidění druhého oka. Řádově se jedná o dny, výjimečně týdny. Je operace hrazena zdravotní poji‰Èovnou? Operace šedého zákalu (fakoemulzifikace s implantací monofokální nitrooční čočky) je plně hrazena všemi zdravotními pojišťovnami ČR. Doc. MUDr. Drahomíra Baráková, CSc. 45 1-37OPR.QXD 1.5.1904 2:04 Stránka 26 Nemoc, R která nebolí oztroušenou sklerózou u nás trpí na 13 tisíc osob. Přesto má široká veřejnost o tomto onemocnění jen mlhavé představy. V čem vlastně toto onemocnění spočívá? Je léčitelné, nebo je nevyhnutelným údělem nemocného vozík? Kde se ta nemoc vůbec bere? Následující článek přináší odpovědi alespoň na ty nejčastější otázky spojené s touto nemocí. Roztrou‰ená skleróza Co je to roztrou‰ená skleróza? Roztroušená skleróza je onemocnění imunitního systému, při němž tento systém rozpoznává části centrálního nervového systému (mozku a míchy) jako tělu cizí a napadá je. Vytváří tak v nervovém systému zánětlivá ložiska, a podle toho, na jakém místě nervového systému je ložisko umístěno, vznikají neurologické příznaky – poruchy hybnosti, zraku, rovnováhy, koordinace apod. K onemocnění je nejvnímavější indoevropská rasa, v naší zeměpisné šířce je velmi časté, v ČR je kolem 13 000 lidí s roztroušenou sklerózou. Ke vzniku nemoci přispívá genetická vnímavost (soubor genů, které zřejmě mají na starost regulace v imunitním systému) spolu s dalšími faktory (infekce, především přechozené, hormonální vlivy – prodělaný porod, stres, nedostatek vitaminu D). Řada z těchto faktorů je ještě neznámých. Onemocnění začíná u většiny lidí mezi 20. až 40. rokem věku. Dá se roztrou‰ená skleróza léãit? Především existuje možnost zkrátit akutní příznaky – tedy ataku neboli relaps nemoci, a to vysokými dávkami kortikosteroidů. Ty by měly být podány co nejdříve po vzniku akutních obtíží. Pro dlouhodobou léčbu počátečních stadií jsou v současné době k dispozici léky, které mo- 46 Diagnóza 1-37OPR.QXD 1.5.1904 2:04 Stránka 27 hou u řady lidí zpomalit průběh nemoci – interferon beta, glatiramer acetát, intravenózní imunoglobuliny. Tyto léky jsou vzhledem k jejich nákladnosti u nás dostupné pouze při splnění určitých kriterií aktivity nemoci. Jako první jsou použity léky, které léčí i jiné tzv. autoimunitní nemoci, například azathioprin. Teprve pokud selžou tyto léky a aktivita onemocnění není pod kontrolou, hradí zdravotní pojišťovny i nákladnou léčbu. Pokud tato léčba selže, jsou možnosti léčby cytostatiky. Jaké jsou pro pacienta vyhlídky? Odhadnout průběh choroby u jednotlivého pacienta není na jejím počátku možné, záleží na tom, jaké části nervového systému zánět poškodil a jak včas je léčba zahájena. Obecně je prognóza dnes diagnostikovaných pacientů daleko lepší, než tomu bylo třeba před 20 lety. Vývoj nových léků pokračuje, nikdo již nečeká se zahájením účinné léčby 10-15 let (tedy do vývoje určité invalidity). Zkouší se řada nových léků a účast v klinických studiích přináší prospěch z nových objevů řadě pacientů dříve, než je lék uveden na trh. Kde hledat informace o chorobû? V˘Ïiva Diagnóza Kde se lze léãit? V ČR existuje nyní 13 center pro roztroušenou sklerózu při neurologických klinikách či neurologických odděleních (Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, Hradec Králové, Olomouc, Zlín, Pardubice, České Budějovice, Teplice). Lze se obrátit na neurologa v místě bydliště, který diagnózu většinou stanovil, a prodiskutovat s ním, je-li pro Vás péče v takovém centru vhodná. Centra mají návaznost na další odborníky, kteří se v problematice roztroušené sklerózy vyznají (urolog, psycholog, rehabilitace apod.) Přitom je nutné si uvědomit, že spolupráce pacienta je při léčbě zásadní. Pacient především musí ke svému onemocnění zaujmout aktivní postoj – chci s nemocí něco dělat. Pozitivní myšlení a fyzická aktivita (anaerobní i aerobní), která vede k otužilosti a trénovanosti organismu, je nejlepší cestou, jak se s chorobou dlouhodobě vyrovnávat. Problém je ovšem v tom, že pacient poté, co zjistí svou diagnózu, má mnohem blíže k depresi než k pozitivnímu myšlení a chuti hýbat se. Proto je především nutné smířit se s faktem chronické nemoci, často je také zapotřebí změnit hodnotový žebříček, zkouškou přitom procházejí i partnerské a rodinné vztahy, někdy je rovněž třeba změnit pracovní kariéru. Pacient sledovaný v Centru pro roztroušenou sklerózu má výhodu přístupu k pomoci i po této stránce. Poradit může i v problematice orientovaný neurolog. Zkušený psycholog poskytující psychoterapeutickou podporu a antidepresivní léčba mohou zázračně změnit kvalitu života pacienta, který se s problémem svěří. Alternativní medicína je o‰idná Zoufalý pacient často hledá pomoc i u alternativní medicíny. K tomu je ale nutno poznamenat, že některé metody alternativní medicíny sice mohou být užitečné, především vedou-li ke zvládání stresu a fyzické kondici, ale jinak je zkoušení různých metod na vlastní riziko pacienta s možností i nevratného poškození, zvláště je-li vysazena zavedená léčba. Je nutno varovat před imunostimulačními látkami, protože jde o chorobu způsobenou nadměrnou stimulací imunitního systému proti vlastnímu tělu. Doc. MUDr. Eva Havrdová Neurologická klinika 1. LF UK a VFN, Praha Občanské sdružení Unie ROSKA ČR, která sdružuje pacienty a jejich přátele, vydala několik publikací s informacemi o chorobě: Roztroušená skleróza – první setkání, Je roztroušená skleróza Váš problém?, Roztroušená skleróza – strategie přístupu k chronické nemoci. Zdrojem informací může být i internet, ne všechny stránky jsou však věrohodné. Vždy jsou spolehlivé oficiální stránky, například: www.multiplesclerosis.cz, www.aktivnizivot.cz, www.roska-czmss.cz, www.msif.org, www.nmss.org. Víte, že... Jsme mlad‰í, neÏ si myslíme Všechny buňky v lidském těle nejsou stejně staré. Mnohé vznikly teprve před rokem, jiné před týdnem, či dokonce před hodinou. Vědci už dlouho marně toužili zjistit stáří buněk v jednotlivých částech lidského těla. Nyní se to podařilo švédsko-americkému týmu vědců vedenému Jonasem Frisenem ze stockholmské Karolinska Institutet. Využili k tomu testů atomových bomb z počátku šedesátých let. V těchto letech se v atmosféře prudce zvýšil výskyt mnoha radioaktivních izotopů. Platilo to i o uhlíku 14C, jehož koncentrace v následujících desetiletích po zákazu testů opět prudce poklesla. Vědci se proto podívali na obsah uhlíku 14C ve vzorcích tkání odebraných posmrtně z těl Švédů, kteří se narodili před a po zahájení nadzemních atomových výbuchů. Vycházeli z předpokladu, že člověk narozený na vrcholu tak zvaných atomových let má nejvíce izotopu 14C v nejstarších buňkách. Čím jsou jeho buňky mladší, tím méně izotopu při vzniku nabraly. Na základě této analýzy zjistili, že nejstarší buňky v těle jsou neurony mozkové kůry. Buňky v jiných částech mozku, například v centru paměti, se poměrně rychle obnovují. Frisenův tým přesto prokázal, že nám většina mozku slouží v prakticky nezměněné podobě po celý život. Podstatně mladší jsou však buňky v jiných částech těla. Například střevo třicátníka je tvořeno buňkami starými v průměru deset let. Čtyřicet procent střeva však tvoří buňky sliznice, jež nežijí déle než pět dnů. Krvinky obvykle nejsou starší než pár týdnů. Svalové buňky se dožívají v průměru patnácti let. (red) 47 27 1-37OPR.QXD 1.5.1904 2:04 Stránka 28 Vyhnûme se klí‰Èové K líšťová encefalitida neboli klíšťový zánět mozku je infekční onemocnění způsobené virem Flavivirus. Tento virus je přenášen prostřednictvím klíšťat převážně na lesní a polní hlodavce, divoce žijící zvířata, domácí zvířata pasoucí se ve volné přírodě a na člověka. Přenos infekce na člověka je možný nejen po přisátí infikovaného klíštěte, ale výjimečně i požitím tepelně nezpracovaného mléka infikovaného zvířete. V České republice podobně jako v zemích střední Evropy existují oblasti s vysokým výskytem infikovaných klíšťat. Nejvyšší počet onemocnění byl v minulém roce hlášen z okolí Českého Krumlova, Českých Budějovic, Strakonic, Jindřichova Hradce, Tábora, Písku, Klatov, Plzně, Prahy a okolí, Příbramska, Benešovska, Královéhradecka, Ústí nad Labem, Děčína, Opavy, Šumperka, Jeseníku, Prostějova, Ostravy, Olomouce, Brna, Žďárska, Blanska, Znojemska, Třebíčska a Jihlavska. Období výskytu klíšťové encefalitidy je hlášeno od začátku léta do pozdního podzimu. 48 Jak probíhá onemocnûní? Onemocnění má obvykle dvoufázový průběh. Po uplynutí inkubační doby, která je obvykle 3-30 dní, dojde k rozvoji první fáze onemocnění. Virus se nejprve množí v mízních uzlinách a dále se šíří do krve, kde se jeho přítomnost ohlašuje chřipkovými příznaky, nemocný se cítí unaven, bolí ho hlava, svaly, v krku, má zvýšenou teplotu. U řady osob může nemoc touto fází skončit a dojít k úplnému uzdravení. Zhruba u jedné třetiny infikovaných pacientů první fáze chybí a onemocnění se projeví rovnou druhou fází. Pokud onemocnění přejde do druhého stadia, jeho průběh bývá podstatně závažnější. Po masivním pomnožení může virus proniknout do centrální nervové soustavy, kde se dále množí a poškozuje nervové buňky. Tato druhá fáze se již projevuje příznaky typickými pro postižení centrální nervové soustavy. Nemocný si stěžuje na prudké bolesti hlavy, zvrací, objevuje se strnutí šíje, spavost a v těžších případech i poruchy vidění. Akutní fáze onemocnění trvá 1-3 týdny. Kromě subjektivních příznaků se objevují i chabé obrny končetin a hlavových nervů postihující pohyby oka a mimiku obličeje. Obecně Zarudnutí v místû kousnutí je prvním pfiíznakem, Ïe klí‰tû bylo infikováno. u dětí probíhá onemocnění lehčeji než u dospělých osob. Doba léčení trvá nejméně 3 týdny. U menšího počtu pacientů dochází ke vzniku trvalých postižení ve formě obrny hlavně jedné ze dvou horních končetin, chronické bolesti hlavy, poruchy schopnosti soustředění, ke snížené výkonnosti a depresi. Pouze ve výjimečných případech dochází k úmrtí. Jak pfiedejít klí‰Èové encefalitidû? Proti klíšťové encefalitidě se očkuje vakcínou, která obsahuje usmrcené viry navázané na minerální hliníkový nosič. U nás jsou k dispozici dvě komerční vakcíny. Obě vakcíny jsou konstruovány ve dvou variantách – dětské (s poloviční dávkou účinné látky) a dospělé. Úplná a dostatečná imunita se zajistí injekčním podáním tří dávek: druhá dávka se podává po 1 až 3 měsících a třetí dávka po 9 až 12 měsících po podání 2. dávky. Toto schéma očkování je označované jako pomalé. Vzhledem k jeho časové náročnosti a možnému riziku infekce v letních měsících se očkování doporučuje zahájit již v zimních měsících. V letních Poradna 1-37OPR.QXD 1.5.1904 2:04 Stránka 29 encefalitidû měsících, kdy je třeba dosáhnout rychlejší tvorby ochrany vůči tomuto onemocnění, je možné očkovat podle tzv. rychlého schématu. Toto očkování se provádí třemi dávkami v časovém intervalu jednoho týdne mezi prvními dvěma dávkami a čtrnácti dní mezi druhou a třetí dávkou. Podobně lze upravit pomalé schéma, kdy časový interval mezi první a druhou dávkou se zkrátí na čtrnáct dní a třetí dávka se podá po 912 měsících, takové schéma se označuje jako zkrácené. U osob s imunodeficiencí nebo osob starších 60 let se doporučuje rozšířit základní očkování o jednu dávku navíc, pokud nebyla dosažena dostatečná séroprotekce. Kdy oãkovat? Očkování proti klíšťové encefalitidě není vázáno na určité roční období a může být prováděno kdykoli, i v době, kdy existuje možné riziko napadení infikovaným klíštětem. Očkování proti klíšťové encefalitidě je vysoce účinné a poskytuje ochranu prakticky každé očkované osobě. Určité omezení je délka doby získané ochrany. Byla-li osoba očkována podle pomalého schématu, přeočko- Poradna vání se provádí každých 3 až 5 let. Rychlé schéma očkování umožňuje rychlé získání ochrany vůči klíšťové encefalitidě, ale je třeba podat navíc jednu posilující dávku po 12-18 měsících, která zajistí stejně kvalitní a dlouhodobou ochranu jako ochranu získanou očkováním podle pomalého schématu. Očkovat je možné děti ve věku od jednoho roku. Četnost onemocnění, jeho těžký průběh i jeho následky jsou závažnější a častější u dospělých osob než u dětí. Očkování se dále doporučuje osobám žijícím v oblasti zvýšeného výskytu infikovaných klíšťat nebo osobám, které cestují či krát- kodobě přebývají v těchto oblastech, například letní pobyty dětí, dovolená v rekreačních oblastech, sezónní práce v lesích apod. Očkovací látka proti klíšťové encefalitidě je vysoce bezpečná. Jsou známé lokální nežádoucí účinky, které se mohou objevit po podání vakcíny: zarudnutí, otok, mírná bolest v místě vpichu, apod. Po první dávce se může v ojedinělých případech objevit i teplota nad 38 °C, popřípadě s bolestmi hlavy, nevolností a zvracením. Tyto příznaky obvykle velmi rychle odezní. Podávání dalších dávek bývá prakticky bez shora uvedených nežádoucích příznaků. Mapa v˘skytu klí‰Èové encefalitidy v âR v roce 2004 poãet hlá‰en˘ch onemocnûní podle okresÛ DÛvod k oãkování Výskyt tohoto infekčního onemocnění je závislý na řadě faktorů, jako jsou klimatické podmínky, přemnožení klíšťat apod. Očkování proti klíšťové encefalitidě není povinné a není hrazeno státem, přesto roste počet osob, které se dobrovolně nechávají očkovat. Význam tohoto očkování v našich zeměpisných šířkách si uvědomují i zdravotní pojišťovny, které ho podporují alespoň částečnou úhradou. Podle výzkumu GFK z roku 2005 je však ochota k očkování v České republice stále nízká. Tato data korespondují i s malou proočkovaností naší populace. Očkovat se dávají většinou lidé, kteří se ve svém okolí setkali s nemocným po klíšťové encefalitidě. Sami nemocní po prodělání onemocnění vřele doporučují očkování všem bez rozdílu věku. Dlouhodobé sledování ukazuje, že klíšťová encefalitida postihuje zhruba 2x více osoby starší 25 let než děti a dospívající mládež. Navíc ke komplikovanějšímu průběhu tohoto onemocnění dochází u dospělých osob častěji než u dětí. Z těchto důvodů je vhodné očkovat nejen děti, ale především dospělé osoby. Více informací získáte na www.vakciny.net. RNDr. Marek Petráš 49 1-37OPR.QXD 1.5.1904 2:04 Stránka 30 Kouzlo ãesk˘ch lázní pÛsobí jiÏ po staletí LázeÀství je fenomén, kter˘ je souãástí evropské civilizace jiÏ více neÏ dva a pÛl tisíce let. Nedílnou souãástí evropského lázeÀství byly a jsou také ãeské láznû. Jejich blahodárn˘ch úãinkÛ vyuÏívají lidé jiÏ po mnoho staletí. V ãem vlastnû spoãívá kouzelná moc lázní? T radiční lázeňství je založeno především na využití přírodních léčivých zdrojů, kterými jsou minerální, termální a radonové vody, dále peloidy, plyny a vhodné klimatické podmínky. A česká kotlina vždy byla a dodnes je místem, kde se přírodní zdroje vhodné pro rozvoj lázeňství vyskytují v míře více než hojné. K tomu musíme přiřadit neopakovatelné kouzlo jednotlivých lázeňských míst, kde se snoubí krásné přírodní prostředí s jedinečnou a často unikátní architekturou a také vysoce hodnotným estetickým, kulturním a sociálním prostředím. A v neposlední řadě jsou to mnoha staletími prověřené léčebné postupy, doplňované novými lékařskými poznatky a moderními metodami a také kvalifikované týmy lékařů, 50 fyzioterapeutů a zdravotních sester, pečující o návštěvníky lázní. Které ãeské láznû jsou nejstar‰í? Možná vás napadne otázka, kdy a kde se na našem území objevily první lázně. Mnoho z nás považuje za tradiční a historicky nej- starší lázně Karlovy Vary. Již v polovině 14. století zde císař a král Karel IV. nechal postavit královský letohrádek, okolo kterého začalo postupně vzkvétat lázeňské město. V roce 1370 pak tentýž císař uznal Karlovy Vary za město královské. V této souvislosti je známá legenda o objevení zdejších pramenů při lovu jelena, který se zachránil před honicími psy skokem z vysoké skály. Dodnes nám tuto zajímavou, avšak bezpochyby smyšlenou událost připomíná tzv. Jelení skok. Severočeské Teplice jdou ve své historii ještě dál. Již v roce 1158 zde byl v blízkosti místních léčivých vod založen klášter benediktýnek. V té době již lidé bezpochyby věděli o zdejších termálních pramenech, jak to dokládají nálezy keltských a římských mincí v místě zdejšího Pravřídla. Stěží však můžeme věřit pověsti LázeÀství 1-37OPR.QXD 1.5.1904 2:04 Stránka 31 uvedené v Hájkově kronice, která hovoří o tom, že již v roce 762 n. l. byly teplické prameny objeveny díky zatoulanému vepři pastýře Kolostůje. To je tvrzení, které vzhledem k nepodloženosti Hájkových pramenů spadá spíše do říše bájí. které se každoročně tiskly a vydávaly jako ta nejlepší reference a lákadlo pro potenciální návštěvníky. Ani rozsah tohoto článku by nestačil na pouhé vyjmenování těch nejslavnějších spisovatelů, malířů, skladatelů, hudebníků, králů, císařů, carů, knížat, ministerských předsedů apod. A tak za všechny ty slavné snad bude stačit, když zmíníme mnohonásobný pobyt J. W. Goetheho především v Mariánských Lázních (pobýval však také v Karlových Varech, Teplicích, Bílině, Františkových Lázních atd.), který se velmi pochvalně vyjadřoval o rychlém a zdárném rů- 20. století: doba stagnace První světová válka znamenala hluboký zlom ve vývoji evropského a také českého lázeňství. Řada lázní přerušila svou činnost, některé se změnily na vojenské lazarety. Meziválečné období bylo poznamenáno snahou o obnovu a další rozvoj lázeňství. Nastartování úspěšného vývoje bylo zpomaleno svěâeské lázeÀství tovou hospodářskou krizí a posléze přerušemá fiímské kofieny no nástupem druhé světové války. V letech Jsme tedy na konci našeho pátrání? Vů1947-48 bylo české lázeňství znárodněno bec ne. Když na počátku prvního tisíciletí a od té doby procházelo vývojem, který sice našeho letopočtu založili Římané město přinášel některé pozitivní prvky, celkově Carnuntum (jeho zbytky leží na území však znamenal stagnaci dnešního Rakouska mezi českého lázeňství. Jako poBratislavou a Vídní a stojí zitivní můžeme v té době určitě za zhlédnutí), vybahodnotit medicínskou úrovili toto místo i tradičními veň lázní, která zůstala na římskými lázněmi. Bylo to vysoké úrovni, a v něktejedno z největších římrých oborech patřila doských sídel na sever od Alp konce k evropské špičce. a v době vrcholné slávy zde Svou pozitivní roli zde sežilo na 50 tisíc obyvatel. hrála bezpochyby také exiPři své expanzi za severní stence Výzkumného ústavu hranici Dunaje pronikli balneologického v MariánŘímané z Carnunta také ských Lázních. Na druhé na jižní Moravu. Zde, Na této dvoustranû jsou dobové obrázky typické architektury straně trpěl rozvoj lázní nev místě dnešního Mušova 19. století v Mariánsk˘ch lázních. dostatečnou investiční ak(nedaleko Mikulova), zativitou a špatnou údržbou ložili vojenské tábor, jehož součástí byly také lázně. Tak lze s určitou stu zdejších lázní. V roce 1821 se zde sezná- jednotlivých lázeňských domů a celé lázeňnadsázkou tvrdit, že i české lázeňství má mil se svou poslední velkou láskou Ulrikou ské infrastruktury. Rozsah a kvalita řady sluvon Loewetzov. žeb nedosahovaly evropského standardu římské kořeny. U zrodu českých lázní stály mnohé vý- a lázně trpěly jednostranným využíváním. znamné osobnosti, z nichž věhlas někte19. století: zlat˘ vûk rých překročil hranice země. Patřili k nim âeské lázeÀství ãeského lázeÀství V období středověku a nastupujícího no- v prvé řadě lékaři, jakými byli například a souãasnost vověku již v Čechách existuje několik lázeň- v Karlových Varech J. S. Strobelberger, auZměny nastaly po roce 1989. A dlužno poských míst. Vlastní rozvoj lázeňství v podo- tor tzv. pyramidální pitné kúry, či D. Be- dotknout, že se ve valné většině jednalo bě, jak jej v podstatě známe i dnes, však za- cher, který první analyzoval chemické slo- o změny pozitivní. K těm negativním výjimčíná až ve druhé polovině 18. století. Svého žení karlovarských pramenů. Významný kám patřily některé nepovedené privatizační vrcholu pak české lázeňství dosahuje ve dru- podíl na vzniku Františkových Lázní měl kauzy, které vedly k dočasnému zániku něhé polovině 19. století. Tato doba až do vy- doktor B. V. Adler, u zrodu Mariánských kterých tradičních lázeňských míst (Kyselpuknutí první světové války bývá také někdy Lázní stál věhlasný lékař J. J. Nehr. Velkou ka, Běloves). Jinak však české lázně zkrásnazývána „zlatým věkem“ českého lázeňství. zásluhu na rozvoji lázeňství měli příslušní- něly a otevřely svou náruč hostům z tuZájem o léčení v té době byl obrovský, a tak ci tehdejší šlechty. Stačí připomenout rod zemska i zahraničí. Podstatně se rozšířil například v roce 1911 překročil počet paci- Seréniyů v Luhačovicích, Lobkovice v Bíli- sortiment a kvalita poskytovaných služeb. entů v Karlových Varech hranici 70 tisíc a do- ně nebo hraběnku Annu z Asseburgu, po Změnila se také struktura návštěvníků lázsáhl svého historického maxima. Co vyvola- níž jsou pojmenovány Anenské slatinné ní. Podstatně více je jich ze zahraničí a trvalo tak prudký zájem o lázeňství? V první řadě lázně v Lázních Bělohrad. Celkové kouzlo le přibývá těch, kteří jezdí do lázní na své náto byly nepochybně vynikající léčebné vý- lázeňských míst dotvářeli svými stavbami klady. Není divu. Vždyť péče o vlastní zdraví sledky a s tím související pozitivní zdravotní nejlepší architekti své doby, například J. Zí- se stává stále více záležitostí každého jedinefekt, který lázně svým návštěvníkům přiná- tek (Karlovy Vary), J. Gočár (Lázně Boh- ce a lázně přebírají stále více úlohu místa, šely. Neméně důležitým faktorem úspěšného daneč) nebo D. S. Jurkovič (Luhačovice). které slouží k prevenci všech civilizačních rozvoje však bylo i něco, co dnes můžeme O vznik lázní se však zasloužila i celá řada chorob a neduhů. České lázně k tomu mají označit anglickým výrazem goodwill, česky prostých lidí, kteří pochopili kouzelnou všechny předpoklady. I ve srovnání s renobychom řekli „dobré jméno“ lázní. Být v láz- moc přírody a jejích léčivých zdrojů. Mezi movanými zahraničními lázněmi vyniká jeních a být viděn v lázních patřilo k bontonu ty nejslavnější můžeme zařadit sedláka jich velice dobrá úroveň poskytovaných sluté doby. V lázních se objevovaly slavné osob- V. Priessnitze, zvaného „vodní doktor“, žeb a především skvělé medicínské výsledky, nosti a lázně toho hojně využívaly pro svou který v roce 1822 založil lázně Jeseník (dří- kterými se české lázně již po staletí pyšní. propagaci. Existovaly knihy návštěvníků, ve Gräfenberg). Ing. Pavel Attl prorektor VŠ hotelové v Praze LázeÀství 51 vademecum-final.qxd 1.5.1904 3:10 Stránka 24 Víte, že... Nov˘ program dokáÏe ãíst v na‰ich plicích Mezinárodní tým vědců vytvořil počítačový program, který dokáže odhadnout, kolik nebezpečných látek vdechne člověk během dne. Software zohledňuje míru znečištění ovzduší v jednotlivých částech města, kvalitu vzduchu v bytě či kanceláři. Počítačový program by v budoucnu mohl například pomoci při rozhodování, kde vybudovat továrnu. V rámci projektu, do něhož se zapojili i čeští vědci, se zjistilo, že v pokoji či v kanceláři máme v průměru 60 procent nebezpečných částic v porovnání s venkovním prostředím. Ukázalo se například, že po zapálení cigarety vzroste vnitřní koncentrace aerosolů na několikanásobek té venkovní. Dále se prokázalo, že nejvíce zdraví škodlivých látek uvízne v plicích muže, který jede do práce na kole po hlavní ulici. (red) Domácí lékárniãka Doporuãen˘ obsah: – pinzeta – nůžky – teploměr – líh 76% – benzín – peroxid vodíku 3% – borová voda – desinfekce – přípravek na výplach očí – léky na bolest nebo snížení zvýšené teploty – lék proti střevním potížím – kamenec na stavění krvácení z malých ran – náplast – náplast polštářková – obinadlo elastické – obinadlo hydrofilní sterilní i nesterilní – gáza sterilní (čtverečky 4 x 4 cm) – škrtidlo – Borová mast 3% – Calcium panthotenát mast Pravidla pro domácí lékárniãku – lékárničku umístíme na chladnější místo mimo přímý dosah slunečních paprsků a tepelných zdrojů – lékárničku vždy umísťujeme mimo běžný dosah dětí, případně ji zamykáme – lékárničku kontrolujeme nejméně 2x ročně a přípravky s prošlou dobou použitelnosti vyřadíme – do lékárničky neukládáme neoznačené léky nebo přípravky – nespotřebované nebo prošlé léčivo je možné vrátit do lékárny k odborné likvidaci – lékárnička slouží jen pro případ poskytnutí první pomoci, ve všech vážných případech je nutné vyhledat lékařské ošetření SVAZ LÉâEBN¯CH LÁZNÍ âR SLL je zájmové sdruÏení léãebn˘ch lázní a jin˘ch právnick˘ch osob bez rozdílu typu vlastnictví. Posláním SLL je rozvíjení léãebného lázeÀství a racionální vyuÏití pfiírodních léãiv˘ch zdrojÛ s léãením. Minerální prameny patfií mezi v˘znamné pfiírodní léãivé zdroje. VyuÏívají se napfiíklad k pitné kúfie, inhalacím a koupelím. Láznû neznamenají jen léãení, ale hrají dÛleÏitou roli i pfii prevenci rÛzn˘ch onemocnûní. Láznû jsou také místem, kde mÛÏeme trávit dovolenou, pfiíjemnû si odpoãinout a nabrat nové síly. KONTAKT: www.lazne-kur-spa.cz, e-mail: [email protected] 52 Poradna 1-37OPR.QXD 1.5.1904 2:05 Stránka 33 P otíže s hemoroidy postihují více než polovinu naší populace. Příčin vzniku onemocnění je několik, vrozená chabost pojivové tkáně žilní stěny (bývá kombinováno s varixy dolních končetin a kýlami), sedavý způsob zaměstnání, dlouhodobé nošení těžkých předmětů, sklon k zácpě, dlouho trvající úporný kašel a podobně. Nejčastěji se na vzniku onemocnění podílí několik faktorů najednou. Pokročilost onemocnění hodnotíme čtyřmi stupni a pro každý stupeň onemocnění je potřebný jiný způsob léčby. Před zahájením léčby hemoroidů je nutné vyšetření celého tlustého střeva (kolposkopie) k vyloučení možného nádorového postižení tlustého střeva. První a druhý stupeň onemocnění je možno léčit čípky, mastmi, koupelí a životosprávou. Pokročilejší druhý stupeň a počínající třetí stupeň je vhodné léčit metodou ligatur dle Barrona (pomocí gumiček se podváže hemoroidní uzlík, který pak odpadne) nebo ozářením (infračervenou koagulací). Pokročilejší třetí stupeň a čtvrtý stupeň je potřebné léčit operačně. Klasická operace představuje odstranění hemoroidů z oblasti řitního kanálu. Následuje sedmidenní hospitalizace, potřebné podávání analgetik, V˘Ïiva Diagnóza Operace hemoroidÛ nemusí bolet koupele konečníku, pooperační ošetřování a cca 4-6týdenní vyřazení z pracovního procesu. Operací metodou dle Longa se pomocí přístroje na jedno použití (stapleru) vytne cirkulární pás sliznice navnitř od haemorhoidálních uzlů v šíři cca 2 cm a okraje sliznice stapler svorkami sešije. Dojde k uzávěru všech cév způsobující hemoroidy a k vtažení vyhřezlé sliznice a uzlů zpět do řitního kanálu, čímž se obnoví správné anatomické poměry. Operací není postižena konečná část řitního kanálu, kde je největší množství nervových zakončení, proto operace nebolí a proto není ohrožen správný průběh defekace. Při operacích metodou dle Longa prováděných v režimu jednodenní chirurgie pacient odchází první den po operaci do domácího ošetření a po sedmi dnech se vrací do pracovního procesu. Pooperačně je podáno několik tablet analgetik a dodržována běžná hygiena řitní oblasti. Operace provádějí speciálně proškolená pracoviště. Závěrem je možno říci, že onemocnění hemoroidů je typickým civilizačním onemocněním zhoršujícím kvalitu života u značné části populace, ale při správné léčbě je v současné době možné trvalé vyléčení pacienta. MUDr. Ludvík Winkler 53 33 vademecum-final.qxd 1.5.1904 3:01 Stránka 26 Na horách ãíhá nebezpeãí H ory jsou v zimě nádherné a přitahují stále více návštěvníků, kteří často nemají dostatečné zkušenosti z prostředí s extrémními klimatickými podmínkami. Stoupá tak počet úrazů pro zimní hory charakteristických: omrzlin, podchlazení a zasypání lavinou. Znalosti prevence, první pomoci a respektování zásad bezpečného pohybu v horách mohou riziko poškození minimalizovat. Omrzliny Omrzlina je akutní místní poškození tkáně způsobené chladem při teplotách pod bodem mrazu za současné nízké vlhkosti vzduchu. Poškození vzniká jednak zmrznutím tkání s tvorbou ledových krystalů, jednak během následného rozehřívání. První pomoc na místû nehody 1. Zabránit dalšímu ochlazování 2. Aktivní pohyb končetinami a masírování okolní tkáně bez dotyku vlastní omrzliny. Tření sněhem je zakázáno. 54 3. Horké, oslazené nápoje s přísadou minerálů. 4. Sterilní vatový obvaz, nesmí omrzlinu stlačovat. 5. V rámci laické první pomoci na místě nehody v terénu se nepodává alkohol, léky, neaplikují se masti. Kouření se zakazuje. 6. Transport: při těžkých omrzlinách vleže vrtulníkem. Prevence omrzlin spočívá především v ochraně před chladem a v dostatečném pří- sunu tekutin (zabránění dehydratace a zahuštění krve). Podchlazení (hypotermie) V chladu, zejména za silného větru, se udržuje tělesná teplota (teplota vnitřních orgánů, tělesného jádra) na úkor teploty končetin resp. tělesného povrchu, a dochází k omrzlinám. Po vyčerpání obranných schopností klesá tělesná teplota v jádru pod 35 °C a nastává podchlazení, které může probíhat ve dvou formách. Prudká forma podchlazení Vzniká v chladné vodě při pádu do ledové vody. Chlad vyvolává bolestivý svalový třes k získání potřebného tepla, tím se rychle vyčerpávají zdroje energie (glykogen ve svalech a v játrech). Zrychluje se dechová a tepová frekvence, postižený je zprvu neklidný, úzkostný, později nastupuje únava, apatie a smrt nastává fibrilací komor i dříve než za 15-20 minut či okamžitě v důsledku reflexní poruchy srdečního rytmu. Poradna vademecum-final.qxd 1.5.1904 3:01 Stránka 27 Pozvolná forma podchlazení Je častější a obvyklejší. I když má organismus větší možnost využít svých obranných mechanismů, často předchází vyčerpání, které vznik hypotermie urychluje. Podchlazení se projevuje apatií, ztrátou soudnosti, změnou chování. Postižený většinou žádá odpočinek. Zhoršuje se koordinace pohybů, dochází k pádům. Příčinou svalové slabosti je jejich prochlazení. Klamný pocit tepla může být provázen paradoxním odkládáním oděvu. Při fyzickém selhání se ztrácí mimika, smazává řeč a postupně dochází k bezvědomí. K úmrtí může dojít i za 1-2 hodiny po začátku prvních příznaků. Víte, že... Léčení je nutné zahájit co nejdříve, nejpozději do tří dnů. První pomoc na místû nehody Ochrana před dalším prochladnutím (deky, fólie, oděv a teplo zachránců) 1. Vyvarovat se aktivních nebo pasivních pohybů podchlazené osoby, tzn. že s podchlazeným jednáme jako při poranění páteře, netřeme jej ani nemasírujeme. 2. Nepodáváme léky ani alkohol. 3. Podchlazeného nesmíme ponechat o samotě, pro zmatenost může dojít k pádu. 4. Rychlý transport vrtulníkem. Ameriãtí vûdci se pfiiznali ke klamání Zasypání lavinou Nejčastější příčinou smrti v lavině je udušení (v 80 %), menší část zasypaných umírá na úrazy a podchlazení. Dušení je způsobeno zanesením dýchacích cest sněhem, zvratky nebo zapadlým jazykem a omezením dýchání tlakem sněhu na hrudník a na břicho. Takzvané jisté známky smrti (mrtvolné skvrny a ztuhlost) na laviništi neplatí. Ukázalo se, že prvních 15 minut po zasypání přežívá 92 % osob, pak pravděpodobnost přežití strmě klesá a v 35. minutě dosahuje 30 %. Mezi 35. a 90. minutou je pokles pozvolný, přežívají ti, kteří mají před obličejem vzduchovou kapsu a dochází u nich k podchlazení. Po 90. minutě „křivka přežití“ opět strmě klesá na pouhých 7 % ve 130. minutě. O záchraně a přežití tedy rozhoduje okamžitá vzájemná pomoc účastníky nehody – nalezení a vyhrabání. Ihned po vyproštění hlavy je nutno uvolnit dýchací cesty, uvolnit hrudník a při zástavě dýchání zahájit umělé dýchání, případně srdeční masáž. Trvá-li zasypání delší dobu (přes 1 hodinu), může celkové podchlazení prodloužit přežití v nedostatku kyslíku a dlouhodobé kříšení má naději na úspěch za současného zahřívání. Stav po devíti měsících od zahájení léčby. MUDr. Ivan Rotman Poradna Studie, jejíž výsledky zveřejnil americký vědecký časopis Nature, ukázala, že američtí vědci často falšují některá data, aby vyhověli různým sponzorům. Výsledky nejsou založeny na nějakém vyšetřování, ale na dobrovolném přiznání odborníků, kteří se odhodlali vyplnit požadované dotazníky. Průzkumu se nakonec zúčastnilo 3247 vědců, tedy 40 % všech, kterým byly dotazníky zaslány. Šlo o vědce, kteří přijali osobně nebo jako součást týmu peníze od Národního zdravotního ústavu, který financuje bádání související alespoň vzdáleně s medicínou. Kromě falšování dat, k němuž se přiznali 2 % vědců, se vědci doznali i k vzájemnému vykrádání vědeckých poznatků či opomíjení důležitých pravidel souvisejících s výzkumem lidí. Téměř 13 % expertů přiznalo, že úmyslně přehlédli, jak jejich kolegové používají pochybná data, nebo je neupozornili na to, že špatně interpretují data správná. Asi šestnáct procent amerických vědců připustilo, že pozměnilo konečnou podobu, metodu, nebo dokonce výsledky studie, aby vyhověli tlaku peněžních dárců. (red) 55 1-37OPR.QXD 1.5.1904 2:06 Stránka 34 Aby klouby nebolely... Jak vzniká artróza? Kloub je spojení dvou (někdy i více) kostí, jejichž sousední konce jsou k sobě připevněny kloubním pouzdrem. Kloubní pouzdro je pevná vazivová manžeta, která se upíná na sousední kosti kolem jejich celého obvodu, a vytváří tak uzavřenou kloubní dutinu. Na jeho vnitřní straně je blána, která vylučuje kloubní tekutinu. Tato tekutina zajišťuje výživu, pružnost a kluzkost hladkých a chrupavkou pokrytých konců kostí, které se v kloubu stýkají. Právě kvalita těchto kloubních chrupavek je zárukou dobré funkce kloubu. Porucha jejich pevnosti, pružnosti, hladkosti a kluznosti je počátkem změn, které nazýváme artróza. Kloubní chrupavky jsou průhledné, nejsou v nich ani nervy – proto chrupavky nemohou bolet, nejsou v nich ani cévy – proto je chrupavka výživou pl- 56 Artróza je degenerativní postiÏení kloubÛ, které mÛÏeme nazvat téÏ pfiedãasn˘m stárnutím nebo pfiedãasn˘m opotfiebením kloubÛ. Jak k tomuto bolestivému onemocnûní dochází a jak mu lze pfiedejít? Kolenní kloub v mládí. ně odkázána na kvalitní kloubní maz, který ji musí jednak celou pokrývat a jednak do ní musí být vtírán právě pohybem kloubu. K neznatelným změnám kvality chrupavek, ve smyslu jejich stárnutí, dochází už kolem dvacátého roku. Rychlost stárnutí chrupavek je ovlivněna dědičností, výživou a namáháním kloubu pohybem i statickou zátěží. Zatímco při pohybu je do kloubní chrupavky vtírána proměnlivým tlakem kloubní tekutina, při statické zátěži (tedy když se kloub nepohybuje a navíc jsou chrupavky k sobě přimáčknuty pod stálým tlakem) vrstvička kloubní tekutiny mezi nimi postupně mizí a chrupavka přestává být zásobena jak vodou (její obsah ve chrupavce zajišťuje její pružnost), tak i živinami, nezbytnými pro její obnovu. Chrupavčitá tkáň se neustále obnovuje. Její buňky, které jsou za tuto obnovu zodpovědné, Diagnóza 1-37OPR.QXD 1.5.1904 2:06 Stránka 35 odumírají a vytvářejí se nové. Tím je totiž zajištěna jednak dlouhodobá životnost chrupavek, jednak schopnost obnovy zhoršujících se vlastností, což nazýváme regenerace. Zhoršování vlastností se nazývá degenerace. Živá, byť i stárnoucí, nebo dokonce poraněná, chrupavka má tedy možnost regenerace. Tím se právě liší od látek neživých, z nichž se třeba skládají umělé klouby. Proto mají také umělé klouby omezenou životnost. Pokud jsou v živé tkáni procesy degenerace (stárnutí) vyrovnávány s procesy regenerace (obnovy), jejich vlastnosti se podstatně nezhoršují. kyčelních) nebo po úrazech, jejichž výsledkem je deformace jedné z kloubních ploch. Chrupavka, ale i ostatní kloubní tkáně mohou být poškozeny i jinými faktory, např. reumatickým zánětem či vrozenými nebo získanými (úrazy) poruchami. ZatûÏování kloubÛ Dalším faktorem je namáhání kloubů. Pohyb v kloubech je podmínkou správné výživy ňuje to i stav kloubních vazů a především stav svalů, udržujících kloub nejen v pohybu, ale i ve správném postavení. A tak se s kloubními potížemi setkáváme často u lidí, kteří ukončili nebo přerušili tělesně náročnou sportovní nebo pracovní činnost. Kdo tedy klouby dlouhodobě intenzivně namáhal, musí i nadále udržovat vyšší zátěž pohybového systému. K podobné situaci dochází, je-li člověk donucen k nepohyb- Kvalitu chrupavek ovlivÀuje v˘raznû dûdiãnost Se vší pravděpodobností se dědí nižší kvalita kloubních chrupavek. Může se také dědit menší pevnost vazů, která způsobuje, že klouby jsou abnormálně volné, kloubní plošky si pak občas „nesednou“ tak, jak to odpovídá jejich vzájemně přizpůsobenému tvaru. Lidé s volnými vazy nebo tendencí k jejich uvolňování mají sklon uplatnit se v oblastech, kde je nadměrná kloubní pohyblivost vyžadována, např. v gymnastice, baletu, u artistů (hadí ženy). Tito lidé, v důsledku nadměrného vytažení kloubních vazů, a tím i kloubních potíží, často odcházejí dříve do důchodu nebo si musí najít jiné životní uplatnění. I normální vazy se mohou nadměrně protáhnout nevhodným cvičením. K uvolnění kloubních vazů dochází i následkem úrazů s natažením, natržením či přetržením těchto vazů, obzvláště nejsou-li správně léčeny. Kloub může být také předčasně postižen artrózou, jestliže jeho plošky nemají správný tvar či velikost, a zakřivení jedné části (hlavice kloubu) neodpovídá druhé (jamka kloubu). K této situaci dochází např. při vrozené poruše a špatném vývinu kloubů (nejčastěji Diagnóza kle kloubní potíže nemají. Nechají-li se však strhnout módními vlivy péče o tělo, jako jsou běh (jogging), dálkové nebo horské pochody, intenzivní cvičení (aerobik) nebo cvičení v posilovně, může k těmto kloubním potížím dojít. Pokud je jejich pohybový systém v pořádku, mohou samozřejmě tyto činnosti provozovat, ale musí začínat pozvolna. Nesmí se však zpočátku snažit napodobit ty, kteří tyto činnosti provádějí již delší dobu a jejich tělo je už na ně přizpůsobeno. Klouby jsou také namáhány vahou, která na ně působí. Proto jsou také projevy artrózy velmi často postiženy klouby dolních končetin, zvláště kyčle a kolena. Pohybov˘ reÏim pomÛÏe upravit rehabilitaãní lékafi kloubních chrupavek. Má být častý a přiměřený. Přiměřenost namáhání je však velice individuální. Někomu klouby vydrží velké namáhání prací nebo sportem, aniž by měl kloubní potíže. U těchto lidí může ale dojít k tomu, že klouby si na toto namáhání „zvyknou“, a dojde-li k podstatnému snížení námahy, klouby začínají po určité době „zlobit“. Není to jen zhoršením mazání chrupavek, ovliv- livosti nemocí či úrazem např. dlouhým ležením nebo znehybněním kloubu sádrou. V ordinacích rehabilitace nebo ortopedie se s kloubními potížemi objevují lidé i po týdenním ležení kvůli chřipce či jakémkoliv jiném onemocnění, operaci či úrazu, které zdánlivě nepostihly pohybový systém. (Ale postihly ho jeho nečinností!) Opačným případem jsou lidé, kteří v životě žádnou větší námahu neprováděli. Ti obvy- Ještě častější je ale postižení kloubů páteře, jejichž výživa může být narušena déletrvající nehybností těchto kloubů. Špatně vyživované chrupavky kloubů mezi jednotlivými obratli vedou k poruchám pohyblivosti páteře, které jsou nejčastější příčinou bolestí v zádech. Obnovou pohyblivosti páteře se zabývají speciálně vyškolení rehabilitační lékaři (v některých zemích se tyto metody nazývají chiropraxí) a pacienti s těmito potížemi jsou nejčastějšími návštěvníky jejich ordinací. Úkolem rehabilitačních lékařů a jejich spolupracovníků i přístrojového vybavení pracovišť je nejen obnovit pohyblivost páteře, zmírnit či odstranit bolest a upravit svalové napětí páteřních svalů, ale i poučit pacienta, aby k těmto poruchám nedocházelo. Naučit ho některým speciálním cvikům, upravit jeho pohybový režim, opravit někdy špatný způsob ležení při spánku nebo ho varovat proti prohřeškům vůči tepelnému režimu, nevhodným polohám či špatně prováděným činnostem (např. zvedání břemen). Doc. MUDr. Vladimír Kříž 57 vademecum-final.qxd 1.5.1904 3:03 Stránka 28 Pfies znaãné obavy, které vût‰ina z nás pociÈuje ze zubafiského kfiesla, se profese zubního lékafie tû‰í v‰eobecnému respektu vefiejnosti. Pfiesto se stomatologové u nás pot˘kají s nemal˘mi problémy. Bezbolestná vrtaãka neexistuje 58 Rozhovor vademecum-final.qxd 1.5.1904 3:03 O příčinách těchto problémů, stejně jako jejich možném řešení, ale také o vlastní práci a osobních zálibách jsme si povídali s prezidentem České stomatologické komory Jiřím Pekárkem. V čem spočívá práce prezidenta České stomatologické komory? Být prezidentem stomatologické komory znamená především připravovat strategii tohoto profesního sdružení, jehož účelem je obhajoba zájmů zubních lékařů. To se týká několika oblastí. Předně jde o to vydobýt určitou nezávislost pro zubního lékaře. To znamená vydobýt mu svobodu, která není závislá na nějakém státním rozhodování, která není odvislá od nějakého jednání pojišťoven, ale vždycky slouží ku prospěchu pacienta. Druhou takovou oblastí je prosperita. Kdo z nás by nechtěl mít dobré příjmy? Takže se snažíme hájit zájmy zubních lékařů, a to tak, aby jejich příjmy byly velmi slušné. V neposlední řadě je s tím spojena ochrana dobrého jména tohoto povolání, takže musíme dohlížet na kvalitu výkonu této profese. No a abychom toto všechno dokázali, tak k tomu potřebujeme účinný nástroj, a tím je právě organizace České stomatologické komory. Záběr naší činnosti je obrovský. Od oponování legislativním návrhům, ať už jsou to návrhy zákonů či vyhlášky, až po vzdělávací aktivity České stomatologické komory. A za tím vším stojí sedmnáct zaměstnanců, a to většinou žen. S jakými problémy se dnes musí stomatologové nejvíce potýkat? Těch problémů je několik. Poslední dobou hýbá veřejností problém, který hrozí v blízké budoucnosti, a tím je nedostatek zubních lékařů. Problém vznikl díky tomu, že v sedmdesátých letech chyběli zubní lékaři a tehdy došlo k rozhodnutí, Stránka 29 že se navýší počty studentů na vysokých školách. V té době vycházelo ze škol 600, 700 zubních lékařů ročně. V pozdějších letech jejich počet klesal a začal se pohybovat někde kolem stovky. Nyní už ti absolventi z šedesátých, sedmdesátých let pomalu začnou odcházet do důchodu a množství těch dalších nestačí tento úbytek doplňovat. Tady do určité míry hájíme také zájmy pacientů, protože už dnes se v některých regionech objevuje problém sehnat zubního lékaře. A podle našeho názoru, pokud se neučiní rázné kroky, tak se to může stát problémem celé České republiky. Máte nějaké konkrétní návrhy, jak tuto situaci řešit? Náš návrh na řešení této krize spočívá ve dvou okruzích. Za prvé jde o to vytvořit takové podmínky na vysokých školách, aby byly schopny vychovat větší počet stomatologů, než je tomu dnes. Tím druhým okruhem je vytvoření jakéhosi národního programu ústního zdraví, který by spočíval v podpoře primární prevence, to jest v šíření takových informací, díky nimž si lidé uvědomí, že zubní kaz či paradentóza jsou taková onemocnění, jimž lze předcházet správnou hygienou. Zaměřovat je se třeba především na děti. Protože těm starším už ztracené zuby nevrátíte. Příkladem může být Švýcarsko, kde takové programy začali dělat už po druhé světové válce. Další problém, který trápí zubní lékaře a nejen je, spočívá ve zpožďování plateb od pojišťoven a nízké ceny za služby, které pacientům poskytují. Co si má laik představit pod pojmem „zpožďování plateb pojišťoven“? Zubní lékař v daném měsíci odvede svou práci a čeká další tři týdny, než mu podle smlouvy mají přijít peníze. Ale právě proto, že se ve zdravotnictví vydává více peněz, než se jich vybere, dochází k problémům Rozhovor 59 vademecum-final.qxd 60 1.5.1904 3:03 v toku financí a pojišťovny odkládají to splácení o měsíc, o dva. Lékaři jsou pak nuceni si brát úvěry a ze svého pak platí úroky za problémy, které má pojišťovna. Dotýká se to nějak pacienta? Zcela určitě. Poslední dobou začínají zubní lékaři nakupovat levnější materiály, a jak známo, co je levnější, je většinou i méně kvalitní. Je tomu tak proto, že nemají dostatečné zdroje na to, aby mohli koupit materiál kvalitnější. Celé se to tak dostává do jakéhosi bludného kruhu, v jehož ohnisku je pacient. Co se týká nedostatku stomatologů, je v dohledné době reálné, že by se to pohnulo vpřed? Ten výhled je poněkud delší. Musíme si uvědomit, že výchova zubního lékaře trvá nějakou dobu. Dříve to bylo šest let, nyní je to pět let a studenti až do roku 2009 už jsou nabraní. Do toho termínu se situace nevyřeší. To ale neznamená, že máme skládat ruce do klína. Musíme se snažit, aby co nejdříve mohly vysoké školy přijmout více studentů. Proč jste se rozhodl pro studium stomatologie vy osobně? Já jsem původně medicínu vůbec nechtěl studovat a sto- Stránka 30 matologii už vůbec ne. Otec byl lékař, maminka zdravotní sestra, takže medicíny v rodině jsme měli až až. Mým snem bylo studovat genetiku, a tak jsem se po maturitě hlásil na přírodovědeckou fakultu v Praze, ale tam jsem se nedostal. Tak jsem vzal za vděk vysokou školou báňskou v Ostravě, kde jsem v té době bydlel. Po prvním roce jsem se znovu snažil dostat na 18 let. Na této klinice jsem prošel všemi možnými pozicemi od sekundárního lékaře přes samostatně pracujícího lékaře až po odborného asistenta, takže jsem učil budoucí pediatry zubnímu lékařství. Další zvrat v mé kariéře pak nastal v prosinci 1989, kdy jsem svolal první shromáždění Občanského fóra pracovníků ve stomatologii, které se během čtyř měsíců pro- „Já jsem pÛvodnû medicínu vÛbec nechtûl studovat a stomatologii uÏ vÛbec ne.“ přírodovědu do Brna, ale ani tam jsem se nedostal. V té době ale vypsala Olomoucká fakulta mimořádné přijímací zkoušky na studium stomatologie. Takže takhle komplikovaně jsem se dostal ke stomatologii. Ale nelitujete… Nelituji. Po škole jsem nastoupil na dětskou stomatologickou kliniku v Motole, která byla v tu dobu velice progresivním a zajímavým pracovištěm, kde se poskytovala komplexní stomatologická péče dětem do měnilo v Lékařskou komoru stomatologů a ta se časem transformovala v Českou stomatologickou komoru. A od té doby jsem opakovaně volen jako prezident České stomatologické komory. Od té doby se už lékařské praxi nevěnujete? V devadesátých letech jsem pracoval jako přednosta Ústavu zubního lékařství ve Vinohradské nemocnici, kde se mi podařilo vytvořit stomatologickou kliniku. Zde jsem setrval do ro- ku 1996. Mezitím byly i soukromé praxe, ale práce v komoře mě natolik zatížila, že jsem zjistil, že to není časově možné stíhat. Takže v současné době působím jako odborný konzultant. Mohl byste se nyní, po několikaleté pauze, vrátit zpátky ke své odbornosti? Samozřejmě, že některé dovednosti bych se musel doučit, ale jinak by to neměl být problém. Zubařské křeslo nahání většině lidí strach. Můžeme se v dohledné době dočkat nějakých bezbolestných metod při ošetřování dutiny ústní? Hovoří se například o léčbě ozónem… Za svůj profesní život už jsem o různých zaručeně bezbolestných metodách slyšel až dost, a tak bych se držel raději při zemi. Na bezbolestnou vrtačku bych zapomněl. Ten očekávaný zázrak bych viděl v rovině prevence. Kdo se o své zuby dobře stará, tak se mu nezkazí. To samé platí i o onemocnění dásně. A tato prevence je naprosto bezbolestná. Půjdou ve vašich stopách i vaši potomci? Mám tři syny, z nichž nejstarší studuje zubní lékařství v Hradci Králové, druhý svého času studuje třetím rokem Rozhovor vademecum-final.qxd 1.5.1904 3:04 Stránka 31 ve Spojených státech, sám ale ještě není rozhodnut, co bude dělat dál. Jeho zájmy jsou spíše matematika a fyzika. A třetí syn, ten se vymyká úplně. Nejvíce ho baví kreslení a malování, takže uvidíme. Vaše funkce je po všech stránkách náročná. Jak relaxujete? Můj život je opravdu hodně spojený s činností komory, ale ta činnost je tak bohatá, že mě celkově naplňuje. I tak se mi ovšem za poslední léta podařilo navštívit řadu zemí světa, a to mi umožňuje na vlastní oči vidět to, o čem jsem do té doby pouze četl. Jedním z mých koníčků je tedy cestování. Mým koníčkem je jinak také dobré jídlo a dobré víno, což s tím cestováním úzce souvisí. Samozřejmě mám také rád dobré knihy, ale dnes se soustřeďuji už jenom na některé autory. Kterého autora máte rád? Poslední dobou čtu jednoho českého autora, který ani není vlastní profesí spisovatel, je to geolog a jmenuje se Václav Cílek. Zabývá se podzemím, skladbou země. Jeho knihy jsou takové eseje a je z nich vidět, že autor je člověk, který přemýšlí, a mě je blízko jak svým věkem, tak svým pohledem na svět kolem nás. Ze světových autorů pak musím zmínit Saint-Exu- Rozhovor péryho. Přečetl jsem všechny jeho knihy, které u nás vyšly, a zejména jeho Citadela je mi nesmírně blízká. Jaké země vás při cestování nejvíce zaujaly? Opravdu krásná byla návštěva Mexika, kde jsem mohl navštívit Aztécké a Mayské památky. Zajímavá byla také návštěva Indie, ale tady bych se zdráhal hovořit o tom, že to bylo povznášející a hezké. Nikdy v životě bych si nedovedl představit, že může existovat tolik bídy, špíny a lhostejnosti, kolik jsem jí viděl právě v Indii. Jsem člověk, který věří tomu, že když se lidé dají do hromady, tak se dá se spoustou věcí pohnout dopředu, ale v Indii jsem tuto víru ztratil. Tady ve mně převládl spíš pocit apatie, i když bych byl rád, kdybych se mýlil. Přijal jste také nabídku stát se členem redakční rady našeho časopisu. Co od takovéhoto časopisu očekáváte? Zpočátku jsem se zdráhal, protože jsem před nedávnem jednu podobnou nabídku odmítl. Ale domnívám se, že šíření informací týkajících se prevence je velice potřebné, takže to byl nakonec důvod, který mě k tomuto kroku přivedl. Jiří Prinz 61 1-37OPR.QXD 1.5.1904 2:10 Stránka 36 âeská republika patfií mezi zemû s dlouhou tradicí a vysokou úrovní péãe o neplodné pacienty. Péãe u nás a v západoevropsk˘ch ãi zámofisk˘ch zemích je objektivnû srovnatelná. Tradice, ‰irok˘ zájem o tuto problematiku, ale i svoboda v rozhodování poskytuje skuteãnû velké moÏnosti v léãbû neplodnosti. Léãba neplodnosti je stále úspû‰nûj‰í J sme jednou z mála zemí, kde je na léčbu přispíváno z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Pojišťovna hradí velkou měrou léky, sledování ženy během hormonální přípravy, odběr vajíček a zavedení embryí. Asistovaná reprodukce však pro dosažení úspěchu musí využívat i jiných metod, které jsou pro některé páry naprosto nezbytné, ale nejsou hrazeny pojišťovnou. Mezi ně patří intracytoplazmatická injekce spermií do vajíčka, prodloužená kultivace embryí, preimplantační genetická diagnostika a široký program darování pohlavních buněk nebo embryí. 62 Díky těmto možnostem je léčba neplodnosti v České republice často efektivnější než v některých zemích s legislativním omezením těchto technik. Pfiíãiny neplodnosti V současnosti je nedobrovolně neplodných asi 20 % párů. Často padá otázka, kdy je nutno se začít obávat diagnózy neplodnosti. Podle celosvětových doporučení je to tehdy, když nedojde k otěhotnění po osmi až dvanácti měsících pravidelného, nechráněného pohlavního styku. Po tomto období by se již měla žena zajímat za pomoci svého gynekologa o hledání možné příčiny neplodnosti, popřípadě se přímo obrátit na specializované pracoviště zabývající se touto problematikou. Příčiny neplodnosti mohou být různé a mýtus o tom, že příčina leží na bedrech ženy, je již dávno vyvrácen. Ve skutečnosti je ve čtyřiceti procentech případů příčinou ženská neplodnost, ve čtyřiceti procentech mužská neplodnost a u dvaceti procent bývá příčina nalezena u obou partnerů. Důvodů ženské sterility může být hodně, často to bývá špatná funkce vaječníků, výskyt endometriózy, popřípadě neprůchodnost vej- covodů. Také mužská sterilita může mít větší množství příčin, z nichž nejvážnější je tzv. azoospermie kdy v ejakulátu nejsou nalezeny žádné spermie nebo je zjištěna změněná kvalita spermií projevující se jejich nedostatečným množstvím, špatnou pohyblivostí či morfologickou abnormalitou. Nové diagnostické postupy poukazují na významný genetický aspekt neplodnosti jak mužské, tak ženské. Ať už je důvod neplodnosti jakýkoliv, je nutno zdůraznit, že moderní přístupy i stále dokonalejší metody v rámci umělého oplodnění přispívají k její úspěšné léčbě. V˘zkum 1-37OPR.QXD 1.5.1904 2:10 Stránka 37 Jaké jsou moÏnosti léãby? Základem kvalitní a efektivní léčby je dobře stanovená diagnóza příčin neplodnosti a optimalizace léčebného postupu. Pokud těhotenství nepřichází po běžných lékařských postupech, je nejefektivnější a nejbezpečnější volbou metoda mimotělního oplození (IVF). Mezi základní chyby, jichž se mnoho párů dopouští, patří neustálé odkládání IVF a zařazení této terapie „až když vše ostatní selže“. Léta strávená čekáním na zázrak pak odsouvají neplodné páry do kategorie s horší prognózou díky V˘zkum narůstajícímu věku. Léčené páry se rovněž často dožadují léčby metodou indukce ovulace a následné inseminace spermií do dělohy, ale u některých diagnóz může být tento postup skutečně nebezpečný, neboť nelze dobře kontrolovat průběh hyperstimulačního syndromu a zabránit mnohočetnému těhotenství. K výraznému zvýšení efektivity léčby přispěly i další metody, které jsou v rámci IVF hojně využívány. Patří k nim intracytoplazmatická injekce spermie do vajíčka (ICSI), kdy embryologové oplodní vajíčko přímým vpichem spermie. Výrazným krokem kupředu bylo také zavedení tzv. prodloužené kultivace. Z oplodněného vajíčka se vyvíjejí embrya, která jsou uchovávána ve speciálních médiích za stálých kultivačních podmínek. S odstupem tří až pěti dní pak může embryolog zjistit, že zatímco některá embrya se ve vývoji zastavila, jiná se naopak vyvíjejí optimálně a jsou vhodná k přenosu do dělohy. Při vyšším počtu kvalitních embryí je také možno některá zmrazit a využít je k případnému dalšímu transferu. V posledních letech jde ruku v ruce s objevováním genetických příčin neplodnosti také metoda genetické diagnostiky embryí, tzv. preimplantační genetická diagnostika (PGD), která patří k největším zlomům v reprodukční medicíně vůbec. Ta je v některých případech jedinou možností, jak zplodit zdravé dítě u páru se zvýše- ným genetickým rizikem, ať již daným výskytem nejrůznějších chromozomálních poruch u partnerů (včetně nesprávného počtu chromozomů v pohlavních buňkách), či nosičstvím vloh pro dědičná onemocnění. S úspěchem je preimplantační genetická diagnostika také uplatňována u párů, u kterých opakovaně došlo ke spontánním potratům nebo neúspěšným IVF cyklům. Indikace pro PGD se stále rozšiřují, a díky tomu reprodukční medicína nyní může pomoci i tam, kde to dříve nebylo možné. Při úplném výčtu možností léčby neplodnosti je nutno se zmínit, že díky legislativě v naší zemi je možno pomoci i párům, kde nedochází k vytváření kvalitních pohlavních buněk – vajíček nebo spermií. Tito pacienti mohou využít programů darování pohlavních buněk nebo celých embryí. Jak již bylo řečeno, neplodnost je nemoc, která se dá léčit. Pro přijetí této léčby je nutné se oprostit od určitých mýtů, které kolem umělého oplodnění panují. Renomované studie prokazují, že psychomotorický vývoj dětí po IVF se statisticky neliší od dětí počatých přirozenou cestou. Jelikož větší počet dětí se zdravotními problémy je zaznamenán u vícečetných těhotenství, kdy se děti rodí předčasně a jsou nezralé, je dnešním trendem snižování počtu zaváděných embryí do dělohy. MUDr. Martina Vondráčková MUDr. Kateřina Veselá Sanatorium REPROMEDA Centrum reprodukãní medicíny a preimplantaãní genetické diagnostiky Viniãní 235, 615 00 Brno, tel. 533 306 350-1 komplexní diagnostika a léãba poruch plodnosti páru mimotûlní oplození (IVF) prevence vzniku vrozen˘ch vad pomocí preimplantaãní genetické diagnostiky (PGD) www.repromeda.cz Víte, že... Dûti pláãí jiÏ v matãinû tûle ědci, kteří měli v úmyslu zkoumat účinky nikotinu a kokainu na lidský plod, překvapivě zjistili, že děti pláčí již v matčině těle. Australsko-americký tým sledoval jedenáct plodů, kterým bylo 28 týdnů, a zjistil, že plody reagovaly na krátké a hluboké tóny těmi samými pohyby, které činí novorozenci při pláči. Badatelé chtěli původně pozorovat odchylky v chování plodů, jejichž matky kouří a konzumují kokain, a to byl také důvod, proč vytvářeli hluboké vibrující zvuky a monitorovali chování dětí ultrazvukovými přístroji. Ty při tom stejně jako novorozenci otevíraly ústa, pohybovaly směrem dolů jazykem, jako by se snažily dlouze vydechnout, a činily pohyby jako při hlubokém výdechu. Posléze se opět uklidnily. Protože nenarozené děti plakaly jen při hlubokých tónech, vyvodili z toho vědci závěr, že tento podnět vnímali jako negativní. Takovéto chování vyžaduje, aby dítě mělo rozvinuty smyslové orgány a ty oblasti mozku, které zpracovávají emoce a spojují je s motorickou odpovědí. (red) V 63 1-37OPR.QXD 1.5.1904 2:10 Stránka 38 Pro radost, KaÏdá nastávající maminka se na své dûÈátko velmi tû‰í a s napûtím oãekává jeho pfiíchod. Cviãení jí v tomto období mÛÏe C vičení posiluje svaly důležité pro bezproblémový porod a připravuje ženu lépe na péči o dítě. Těhotenství trvá 280 dnů a rozdělujeme je na 3 stejné části – trimestry. Se speciálním těhotenským cvičením se obvykle začíná v 16. až 20. týdnu gravidity. Ideální je kombinovat skupinové cvičení s cvičením doma. Proã cviãit v tûhotenství? Cvičení v těhotenství pomáhá zvládat narůstající zátěže: 64 redukuje bolesti v páteři, zlepšuje držení těla, pečuje o klenbu nohy, pohyblivost kyčelního kloubu a přiměřenou pružnost pro porod. Zabraňuje také nadměrnému přírůstku tělesného tuku, po porodu se pak rychleji vrací původní hmotnost i kondice (lépe je pak zvládána péče o dítě po porodu – například při zvedání či nošení). Cvičení v těhotenství je i prevencí před potížemi plynoucími z rostoucího tlaku v pánvi: hemoroidy, zácpou, potížemi s močením, poklesem dělohy, křečemi a otékáním nohou. Dechová cvičení také zlepší dýchání v těhotenství a usnadní porod. Při pravidelném cvičení se také zlepší psychická kondice a upevní se pouto matka-dítě. Jak cviãit? Vyloučeny by měly být cviky s otřesy a rizikem pádu (pozor – u rovnovážných cvičení se mění poloha těžiště!). Lze pokračovat v původní aktivitě, ale šetrněji, ne na výkon. Plavání, chůze, pomalé aerobní a rehabilitační cvičení i klasická jóga jsou těmi nejvhodnějšími metodami. Nezačínejte nové typy aktivit. Rozhodnete-li se pro jakýkoliv druh cvičení, poraďte se vždy nejprve se svým lékařem, zda je aktivita, kterou jste si vybraly, pro vás vhodná. Dle pokročilosti gravidity se omezují cviky, kdy by mohl být stlačován plod (např. předklony se provádí v roznožení, opatrnosti je třeba při otáčení). Vhodné jsou cviky posilující pánevní dno a dechová cvičení. Při cvičení je třeba pít dostatek tekutin. V prvním trimestru se uvolňuje větší množství estro- Poradna 1-37OPR.QXD 1.5.1904 2:10 Stránka 39 pro zdraví pomoci udrÏet se v co nejlep‰í fyzické a psychické kondici a zároveÀ zmírnit zátûÏ, která tûhotenství provází. genu. Následkem toho kolísá krevní tlak. Bývá častější únava a tělesná teplota se zvýší cca o 0,6 °C. Zvyšuje se riziko přehřátí dítěte. Lze cvičit jako dříve, ale ne více než 20 min. v kuse. Tep nemá překročit 150 tepů/min. V druhém trimestru se již podstatněji zvětšuje bříško. Je postupně omezováno až vyloučeno břišní dýchání. Zvyšuje se tlak na močový měchýř – bývá častější močení. Zvyšuje se riziko hemoroidů a prolapsu (výhřezu) dělohy. Pánevní dno Poradna zpevněné cvičením však omezí potíže. Je lépe neležet déle rovně na zádech po 5. měsíci (docházelo by již k významnému útisku cév). Může se objevit pocit překypování energie, pak lze opatrně prodloužit trvání aerobní zátěže. Hormon relaxin uvolňuje klouby – pozor na krajní pozice cviků (např. nízké dřepy). Je to období běžné aktivity. Cvičení 3-6x týdně je ideální také k šetrné kontrole hmotnosti během těhotenství. Ale pozor – není to čas vhodný k redukci hmotnosti. Ve třetím trimestru se dále zvětšuje bříško. Může přijít pocit nedostatku energie (zvláště v létě). Dochází ke zhoršení pohyblivosti, časté jsou bolesti zad, zhoršení krevního oběhu, občas bývají otoky dolních, někdy i horních končetin. Prevencí je cvičení se zkrácenou délkou a sníženou intenzitou zaměřené zejména na dýchání a přiměřenou ohebnost. Zakazuje se protahování vleže na zádech. Prospívají pravidelné procházky, ale jejich délku volte s mírou. Kdy necviãit Zde jsou směrodatná doporučení gynekologa. Ta ovlivní cvičení např. u nízko položené placenty, krvácení, výtoku plodové vody, předčasných kontrakcí, netypických bolestí, bolestí na hrudi. Vždy je nutné omezit či přizpůsobit cvičení při vyčerpání, bolestech v zádech, bolestech břicha, pocitu na zvracení, při riziku přehřátí a jakékoliv pochybnosti konzultovat s lékařem. Jen cvičení dobře zvolené a správně prováděné prospěje mamince i jejímu děťátku. MUDr. Dušan Šponar 65 vademecum-final.qxd 1.5.1904 3:48 V průběhu let si pak vydobylo pověst renomovaného celostátního pracoviště v oboru léčby onemocnění srdce a cév a vysoké uznání získalo rovněž v léčbě nemocí a poranění nervového aparátu, především mozku a míchy a také v léčbě nemocí a poranění páteře. Současně s touto specializovanou péčí však nabízí Nemocnice Na Homolce svým pacientům i široké spektrum dalších interních a chirurgických oborů spolu s rozsáhlou ambulantní péčí zdejší polikliniky. V Evropû oceÀovaná Nemocnice Na Homolce zaměstnává 1611 pracovníků (údaje jsou k 31. 12. 2004), kte- Stránka 32 ří v minulém roce provedli více než 14 tisíc operací. K dispozici má přitom 357 lůžek. O kvalitě nemocnice nejlépe vypovídá narůstající počet hospitalizovaných pacientů. Těch každoročně přibývá a v loňském roce se jejich počet blížil k číslu 20 tisíc. Jen pro zajímavost, ještě v roce 2000 jich bylo 14 tisíc. Nemocnice Na Homolce usiluje o to, aby byla vnímána jako jedno z excelentních evropských zdravotnických center. Tato snaha také vedla nemocnici k úsilí o získání mezinárodně platné akreditace zdravotnických zařízení JCI (Joint Commission International). JCI je mezinárodní organizace, která od roku 1998 akredituje speciálně zdravotnická zařízení mimo USA. V šestnácti zemích na světě je dnes téměř 50 nemoc- nic akreditovaných JCI. Takto akreditovaná nemocnice garantuje pacientovi bezpečnost a kvalitu péče kontinuálním sledováním, analýzou a zlepšováním kvalitativních ukazatelů ze všech oblastí provozu nemocnice. Nejvýznamnější je přitom skutečnost, že nemocnice musí monitorovat několik desítek ukazatelů, které mají přímý vliv na bezpečnost pacienta a bezchybnost léčebných procesů. Akreditace, kterou Nemocnice Na Homolce získala v letošním roce, se uděluje na pouhé tři roky a potom musí nemocnice znovu požádat o její udělení. Péãe o srdce – hlavní chlouba nemocnice Jednou ze stěžejních činností Nemocnice Na Homolce je vše- stranná péče o pacienty s nemocným srdcem. Kardiovaskulární program nabízí pacientům komplexní diagnostiku a konzervativní léčbu onemocnění srdce a cév, dále pak zejména chirurgickou léčbu srdečních a cévních onemocnění – především zúžení či uzávěrů tepen v důsledku aterosklerotických změn – včetně intervenčních radiologických zákroků. Takto bohatý kardiovaskulární program pak nemocnice realizuje na třech svých odděleních: kardiologickém, kardiochirurgickém a na oddělení cévní chirurgie. Kardiologické oddělení disponuje moderním komplexem katetrizačních sálů pro vyšetření koronárních tepen a intervenční léčbu infarktu myokardu, koronární jednotkou, dále centrem pro léčbu srdečních NA HOMOLCE 66 Profil instituce vademecum-final.qxd 1.5.1904 3:48 Stránka 33 Vlastní historie Nemocnice Na Homolce se zaãíná psát v roce 1990, kdy se b˘valé zdravotnické zafiízení urãené prominentÛm komunistického reÏimu SANOPS otevfielo ‰iroké vefiejnosti. arytmií s denním stacionářem a standardním lůžkovým oddělením pro léčbu chronických stavů srdečně cévních onemocnění. Na evropské špici je především pracoviště pro léčbu srdečních arytmií. Plní také funkci výukového centra pro státy Evropské unie a východní Evropy v oblasti implantací přístrojů k úpravě srdečního rytmu a nefarmakologické léčby srdečních arytmií. Kardiochirurgické oddělení se zabývá kompletní dospělou kardiochirurgií s výjimkou transplantací srdce. Kardiochirurgové Nemocnice Na Homolce léčí operativně všechna srdeční onemocnění, mezi něž nejčastěji patří ischemická choroba srdeční, chlopenní vady, onemocnění aorty či poruchy srdečního rytmu. Toto oddělení aktivně využívá telekonferenční systém, jehož prostřednictvím jsou zdejší lékaři propojeni se svými kolegy v některých mimopražských nemocnicích, díky čemuž jsou schopni konzultovat na dálku případy akutních pacientů ze vzdálených kardiologických pracovišť, což výrazně zlepšuje péči o pacienty. Cévní chirurgové provádějí plné spektrum cévněchirurgických léčebných zákroků, které zahrnují jak klasické operace, tak miniinvazivní postupy. Většinu pacientů cévní chirurgie tvoří pacienti, kteří potřebují cévní protézy. „Nemocní, u nichž je třeba použít umělou cévní náhradu, tvoří až 75 % našich pacientů,“ říká primář oddělení cévní chirurgie Nemocnice Na Homolce Pavel Šebesta a dodává: „Ročně na našem oddělení našijeme k tisícovce takových protéz.“ Toto největší pracoviště cévní chirurgie v republice je výukovým pracovištěm pro obor cévní chirurgie v postgraduální výuce českých lékařů. Zároveň slouží jako superkonziliární centrum pro případy závažných a komplikovaných cévněchirurgických stavů. Neurochirurgie Na Homolce – ‰kolicí centrum pro zemû stfiední Evropy Vedle kardiovaskulárního programu je druhým klíčovým programem Nemocnice Na Homolce Neurologicko-neurochirurgický program (neuroprogram). Ten je zaměřen především na chirurgickou léč- bu onemocnění nervové soustavy, především mozku, míchy, a potom na nemoci a poranění páteře. Neurochirurgové Nemocnice Na Homolce využívají světově nejmodernější metody léčby degenerativní choroby páteřní – takzvané dynamické stabilizace páteře. Výsledkem jejich mnoha úspěšně provedených zákroků je skutečnost, že se Nemocnice Na Homolce stala v této operativě školícím centrem nejen pro Českou republiku, ale i pro Slovensko, Polsko a Maďarsko. Unikátní LeksellÛv gama nÛÏ Samostatnou kapitolu v neuroprogramu Nemocnice Na Homolce představuje pracoviště Leksellova gama nože, které je součástí oddělení stereo- Nemocnice evropského stfiihu Profil instituce 67 vademecum-final.qxd 1.5.1904 3:48 Stránka 34 Kardiologické oddûlení disponuje moderním komplexem katetrizaãních sálÛ pro vy‰etfiení koronárních tepen a léãbu infarktu myokardu. 68 taktické a radiační neurochirurgie. Leksellův gama nůž byl do Nemocnice Na Homolce zakoupen v roce 1992 z prostředků celostátní sbírky, kterou zorganizovala Charta 77. V té době to byl osmý takovýto přístroj v Evropě a dodnes je toto oddělení jediným svého druhu v České republice a v regionu zemí východní Evropy. Na začátku roku 2004 bylo těchto přístrojů po celém světě kolem dvou set. Přístroj slouží speciálně pro radiochirurgickou, tedy neinvazivní léčbu chorobných procesů v oblasti hlavy. Principem léčby je ohraničené, přesně zacílené ozáření nemocné tkáně gama nožem. Lze jím léčit mozkové nádory, mozkové cévní anomálie či funkční mozková onemocnění. Největší předností této léčby je z hlediska pacienta její neinvazivita. Léčebný zákrok tedy probíhá bez otevření hlavy, a tudíž bez ztráty krve a bez jizev. Pacient se vrací domů většinou následující den a samotná léčba nevyžaduje žádnou další rekonvalescenci. Umožňuje tak okamžitý návrat k běžným pracovním a životním aktivitám. Gama nůž funguje tak, že v helmě, do níž je fixována hlava pacienta, je umístěno 201 kobaltových zářičů, jejichž paprsky jsou přesně zacíleny do místa, kde se v mozku nachází chorobné ložisko. Jednotlivé paprsky jsou natolik slabé, že nemohou poškodit okolní mozkovou tkáň – v místě jejich soustředění se však dociluje dávky schopné vyvolat hojivý proces. Vedle léčby zhoubných i nezhoubných nádorů mozku, epilepsie či Parkinsonovy nemoci, začala v roce 2002 Leksellův gama nůž Nemocnice Na Homolce jako první na světě využívat i při léčbě očního glaukomu. V letech 1992-2003 bylo na pracovišti Leksellova gama nože v Nemocnici Na Homolce uskutečněno více než pět a půl tisíce radiochirurgických zákroků. V posledních letech se zde ročně provádí kolem osmi set operací gama nožem, což je trojnásobek světového průměru. Pfiíprava pacienta k ozáfiení Leksellov˘m gama noÏem. Pohled do katetrizaãního sálu od fiídícího panelu. Profil instituce vademecum-final.qxd 1.5.1904 3:48 Stránka 35 Kamera dokáÏe ãíst v nitru orgánÛ Jednotka intermediální péãe na kardiochirurgickém oddûlení. Poslední novinkou je v listopadu otevfiené Centrum robotické chirurgie. Profil instituce Součástí Nemocnice Na Homolce je také oddělení nukleární medicíny, které v rámci diagnostické služby pacientům nabízí i pozitronovou emisní tomografii (PET), což je jedna z nejmodernějších zobrazovacích metod. Pracoviště PET centrum v Praze bylo otevřeno v roce 1999 a při té příležitosti byla zakoupena i první PET kamera. Díky této metodě je možné zobrazovat patologické děje v nitru orgánů. To je mimořádně důležité proto, že tyto funkční změny většinou předcházejí změnám anatomickým, nejrůznější chorobné stavy tedy lze odhalit a také začít léčit dříve. V roce 2003 bylo pracoviště vybaveno druhou, hybridní PET/CT kamerou, zatím jedinou svého druhu v České republice. Tato speciální kamera kombinuje oba typy vyšetření do jednoho přístroje, a umožňuje tak precizní diagnostiku chorob, zejména pak onkologických onemocnění. ¤editel: v informovanosti máme co dohánût Ačkoli Nemocnice Na Homolce patří k nejšpičkovějším zdravotnickým zařízením u nás, vidí její ředitel Oldřich Šubrt stále prostor pro zlepšování. „Abychom se vyrovnali rozvinuté Evropě, máme stále co dohánět v přístupu k zákazníkovi, a to ve smyslu plné informovanosti nemocných,“ říká ředitel, který v listopadu 2005 v nemocnici zavedl robotem asistované operační metody a rád by vyzkoušel a instaloval novou metodu magneticky zaváděných stentů do srdečních cév. „Do terénu bych chtěl také vnést povědomí o našem 24hodinovém servisu pro endovaskulární léčbu život ohrožujících cévních onemocnění, především malformací, infarktů a aneuryzmat mozkových a jiných cév – pro naše udržení se na špici je i toto důležité,“ uzavírá Oldřich Šubrt. (red) 69 vademecum-final.qxd 1.5.1904 3:48 Stránka 36 Nemocnice Na Homolce otevfiela první centrum robotické chirurgie v âeské republice KdyÏ operuje robot N emocnice Na Homolce stojí na špici českých zdravotnických pracovišť v oblasti implementace nejmodernějších diagnostických a léčebných metod, z nichž některé jsou unikátní na území ČR i v regionu zemí bývalého východoevropského bloku. Novou kvalitativní úroveň v miniinvazivní operativě a péči poskytované pacientům představuje projekt multioborového robotického operačního sálu, který byl v Nemocnici Na Homolce otevřen v říjnu roku 2005 a který bude sloužit oborům obecná chirurgie, urologie, gynekologie, cévní chirurgie a kardiochirurgie, a výhledově také neurochirurgie. Přestože první robotický operační systém byl nainstalován již v roce 1998 v Lipsku a v současnosti ve světě fungují již téměř čtyři stovky operačních robotů, v České republice má tento unikátní přístroj premiéru. Centrum robotické 70 chirurgie Nemocnice Na Homolce proto bude sloužit rovněž jako národní i mezinárodní školicí centrum pro robotickou chirurgii. Robotika je dal‰ím stupnûm rozvoje miniinvazivních metod Technologický vývoj ve světové medicíně dal v uplynulých patnácti letech vzniknout řadě nových operačních či intervenčních technik, zejména tzv. miniinvazivní (laparoskopické) chirurgii. Operace „klíčovou dírkou“, jak se těmto technikám také říká, jsou šetrnější k pacientovi, zkracují dobu léčení i rekonvalescence, a v důsledku toho jsou ekonomicky výhodnější pro společnost. Další stupeň rozvoje miniinvazivních metod představuje počítačem asistovaná chirurgie a využití robotů. Robotické operační systémy zvyšují přesnost, kontrolu a zručnost provedení chirur- gického zákroku na úroveň, která není dosažitelná pouhým lidským faktorem. Zároveň umožňují chirurgovi provádět takové typy minimálně invazivních operací, které nejsou proveditelné s použitím dosud existujících technologií. „Laparoskopické nástroje jsou dlouhé většinou kolem 33 cm a jsou rovné, nemají žádné ohebné koncovky, takže se s nimi dá operovat jenom v přístupných oblastech. Koncovky robotických nástrojů jsou naopak pohyblivé, v podstatě jako ruka, přestože mají jen 5 nebo 8 mm. Lze s nimi tedy velmi dobře manipulovat i „za rohem“, v nepřístupných oblastech, a v tom je ona obrovská výhoda oproti laparoskopickým nástrojům,“ vysvětluje operatér Michal Toběrný z Chirurgického oddělení Nemocnice Na Homolce. Pro pacienta představují robotické operační systémy dosažení nejvyšší možné bez- V˘zkum vademecum-final.qxd 1.5.1904 3:48 Stránka 37 čerpávající,“ vyjmenovává Michal Toběrný pozitiva robotiky. Chirurg „dálkovû“ ovládá robota Operační robot se skládá z tzv. operační konzoly (neboli multimotorického víceramenného systému – robot v Nemocnici Na Homolce má čtyři ramena), přístrojové věže (vozík s dalšími komponenty systému) a tzv. ovládací konzoly neboli pracoviště operatéra, který odtud řídí pohyby robota. Součástí systému jsou oborově odlišná síta operačních nástrojů, která jsou sestavena podle typu prováděného výkonu. Chirurg sedí u ovládací konzoly, má dokonalý přehled v operačním poli díky trojrozměrnému obrazu, který sleduje, a rukama ovládá táhla se speciálními koncovkami, která přenášejí přesně pohyby rukou operatéra na operační ramena s nástroji. Robotický operační systém da Vinci 1200 byl v Nemocnici Na Homolce nainstalován v průběhu srpna tohoto roku. „Jedná se o první instalaci tohoto typu v České republice. Nyní zde probíhá ve spolupráci s VZP roční pilotní projekt. Během něj bude stanovena skutečná výše nákladů na výkony prováděné s využitím robotické chirurgie, a získáme tak přesné údaje pro kalkulaci cen výkonů robotické chirurgie pro pojišťovny,“ říká Michal Toběrný. „Všechen odborný personál absolvoval školení robotické chirurgie v Paříži, Insbrucku a také ve Spojených státech. V průběhu uplynulého roku získaly všechny odborné týmy mezinárodní certifikace pro práci s robotickými systémy,“ vysvětluje Pavel Beňo, primář Chirurgického oddělení Nemocnice Na Homolce, a dodá- vá: „V prvním roce v rámci pilotního provozu počítáme se 100-160 operacemi a domníváme se, že v několika málo letech bychom se mohli dostat na 500-600 operací ročně.“ Na projekt pfiispûl i stát Celková cena robotického systému se pohybuje okolo 45 milionů Kč. Nemocnice Na Homolce zvolila pro tento výjimečný projekt variantu vícezdrojového financování. Kromě vlastních prostředků z plánovaného fondu investic nemocnice získala dotaci ze státního rozpočtu ve výši 10 milionů Kč a téměř 6 milionů se podařilo získat od dárců. Základem pro stanovení způsobu úhrady výkonů robotické chirurgie bude roční pilotní projekt, probíhající ve spolupráci s VZP. Během pilotního projektu budou vytvořeny podklady pro tvorbu kalkulačních listů výkonů pro jednotlivé odbornosti a diagnózy. Ve svûtû operují témûfi ãtyfii stovky robotÛ Využití robotických operačních systémů má ve světě sedmiletou historii – 1. robot byl instalován v roce 1998 v Lipsku. V současnosti operuje po celém světě zhruba 390 robotů, přes 200 z nich vlastní Spojené státy americké. Evropa disponuje více než 100 robotickými systémy, přičemž jednoznačné prvenství drží Itálie s 23 roboty, na pomyslném „stupni vítězů“ stojí s velkým odstupem ještě Německo (9 robotů) a Francie (7 robotů). S pomocí robotů operují také chirurgové ve Velké Británii, Belgii, Nizozemí, Rakousku, Švýcarsku, Dánsku, Norsku, Švédsku, Rumunsku, Španělsku a Turecku. s použitím materiálů Nemocnice Na Homolce zpracoval jp pečnosti operace. „Bezpečnost těchto operací spočívá v několika aspektech: za prvé obraz, který chirurg vidí, je trojrozměrný, zatímco při laparoskopii vidí monitor, na kterém je obraz dvojrozměrný, a ten třetí rozměr – hloubku – dohání svou zkušeností. Takže přehled v operačním poli je daleko přesnější. Riziko se minimalizuje také tím, že robot zamezí pohybům, o kterých si myslí, že mohou být nebezpečné, a vyžaduje potvrzení takového pohybu nebo zásahu znovu operatérem. Koncovky robotických nástrojů jsou daleko přesnější, protože nepřenášejí třes chirurga. Když operuje třeba šest hodin laparoskopicky, s těmi dlouhými nástroji, tak se přesnost pohybů samozřejmě s únavou snižuje. Tomu robot zamezí. Navíc chirurg při práci s robotem sedí a má opřené ruce, takže je méně unavený, zatímco stát několik hodin se zdviženýma rukama s nástroji je vy- V˘zkum 71 1-37OPR.QXD 1.5.1904 2:12 Stránka 40 Hudba jako lék Dûtí trpících dechov˘mi potíÏemi stále pfiib˘vá. Cenn˘m pomocníkem pfii léãbû astmatu je hra na zobcovou flétnu. S kání pro zdraví prověřoval na výuce v Dětské léčebně dětí s respiračními chorobami v Říčanech u Prahy ve spolupráci s primářem Balcárkem a alergologem Vítem Petrů. I zkušenosti našich odborníků potvrdily, že hra na zobcovou flétnu prokazatelně redukuje progresi onemocnění. Toto poznání lepšícího se zdravotního stavu dětí je však podmíněno alespoň dvouhodinovým každodenním cvičením a hraním. mějeme-li se, pláčeme-li, chceme-li se soustředit nebo vztekat, záleží na našem dechu: bránice, náš nejdůležitější dýchací sval, je vždy u toho. Stanete-li se jejím pánem, naučíte-li se ji ovládnout, přinese vám mnoho užitku. Ovlivní váš fyzický i psychický stav. Významným pomocníkem Vám přitom může být hudba. Historie dechového cviãení Vše začíná u amerického lékaře – alergologa Mayera B. Markse, který se roku 1956 rozhodl zvát na své oddělení hudební pedagogy k výuce malých pacientů ve hře na různé dechové nástroje. Viděl v tom příležitost, jak u astmatických dětí vytvořit kladný vztah k podpůrným dechovým cvičením, k nimž do té doby projevovaly odpor. Nemocnice tak začala připomínat hudební školu. Domů se pak děti vracely jako nadšení hudební amatéři, s potěšením hrály a pískaly. Rodina je obdivovala. Astmatické děti si přitom vůbec neuvědomovaly, že hrou na dechový nástroj vlastně rehabilitují, protože do něj vyfoukávají svůj neduh. Marks se tak stal obdivuhodným alergologem-průkopníkem. Svou terapii dále zkoumal a testoval na věkově stejných skupinách pacientů. Některé dal učit na dechový nástroj, ale jiné, stejně staré, nikoliv. U obou pak porovnával výsledky léčby. Později zaslal dirigentům 150 amerických školních orchestrů dotazníky. Prosil v nich o sdělení, jak se hráčům při aktivním muzicírování vylepšuje zdraví po propuštění z nemocničního léčení a po vstupu do orchestru. Testy a zprávy dirigentů potvrdily jeho přesvědčení, že hra vede ke zdravotnímu vylepšení i k odbourání labilní psychiky. „Bez ohledu na zdraví je touha žáka hrát a vyniknout nejdůležitější motivační silou,“ napsal jeden z nich. Jak 72 Jak pomáhá hra na zobcovou flétnu nemocnému dítûti? geniální myšlenka! Pískat a s potěšením hrát v kolektivu, a tím snižovat průběh nemoci, vyrovnávat ptačí hrudník – to jsou obrovské přednosti této zábavné rehabilitace bez medikamentů. Poãátky dechov˘ch cviãení u nás Také u nás se našli alergologové, kteří vytušili, že pro rehabilitaci dýchání může být velmi prospěšná hra na dechový hudební nástroj. Mezi prvními byla lékařka Libuše Dobiášová z Hradce Králové. Ačkoli měla správný instinkt, tak jako Marks, u nás dlouho nikdo tuto myšlenku vědecky nezkoumal. Štěstím bylo, že se s metodou seznámil hudebník profesor Václav Žilka. Od roku 1982 tak mohly začít týdenní letní tábory pro děti a rodiče na Richterových boudách v Krkonoších, v brněnském Institutu pro lékaře a zdravotníky, které byly věnovány dětským sestrám a učitelkám mateřských škol, a poté v horské chatě Říčkách v Orlických horách. Ještě předtím si metodu pís- Hrou na zobcovou flétnu dochází ke zlepšení dechové koordinace, ke zvýšení vitální kapacity plic, k uvolnění svalových kontraktur, tedy svalového stažení a napětí, k posílení bránice a břišních svalů, ale to vše jen tehdy, nezapomínáli hráč na hluboký nádech. U dětí se tomu říká zakulacení bříška do „balonku“. Dítě by mělo také denně cvičit brániční cviky na koberci. Také při vadách řeči – balbuties – je hra na zobcovou flétnu jako rehabilitace vítaným pomocníkem logopédů. Pravidelné, rytmické rozkmitávání špičky jazyka pomáhá procvičovat mluvidla a je vhodným cvikem ke zlepšení artikulace. Hra na píšťalku a výběr dechových cviků také upevňují v dětech správný způsob dýchání a zlepšují činnost celého dýchacího ústrojí. Děti potom lépe překonávají obtíže, které mají s dýcháním při rýmě a jiných onemocněních z nachlazení. Pravidelným dechovým cvičením mohou děti předcházet oslabení dýchacího ústrojí, stejně tak jako vadnému držení těla, které je pro většinu dětí typické. V neposlední řadě velkou měrou dechová cvičení pomáhají zlepšit tělesnou odolnost a zdatnost dětí. MUDr. Kateřina Bednaříková Poradna vademecum-final.qxd 1.5.1904 3:09 Stránka 39 Poj Poji‰tûní pfii cestû do zahraniãí Z ima je obdobím, kdy mnozí z nás využijí možnosti navštívit některou ze zahraničních zemí. Zvláště ti, kteří se do zahraničí vydávají za sportováním, by ale měli pamatovat na to, že se jim může kdykoli přihodit nějaký úraz, a budou proto nuceni vyhledat v cizí zemi lékařské ošetření. Jaké ale máme v takových případech nároky na poskytnutí zdravotní péče? Rozsah péãe Čeští turisté mají při pobytu v jiné členské zemi Evropské unie nárok na lékařsky nezbytnou zdravotní péči s přihlédnutím k povaze nemoci a očekávané době pobytu na území jiného státu. Tato péče je poskytována na účet české zdravotní pojišťovny. Nárok se vztahuje i na nečlenské země Norsko, Lichtenštejnsko a Island. Péče v členské zemi Evropské unie nám musí být poskytnuta v takovém rozsahu, aby se pojištěnec nemusel vracet do ČR dříve, než původně zamýšlel. Nárok se ovšem netýká těch případů, kdy pojištěnec za účelem poskytnutí péče vycestoval. Dále je třeba mít na paměti, že převoz na území České republiky není v tomto rozsahu zahrnut. Co je nutné zafiídit Před odjezdem do ciziny je nutné obrátit se na pobočku své zdravotní pojišťovny a požádat ji o vystavení Evropského průkazu zdravotního pojištění. V případě, že trpíte chronickým onemocněním a víte, že budete během pobytu potřebovat určitou péči, je třeba je- Poradna jí poskytnutí v navštíveném státě ještě před odjezdem se zdravotnickým zařízením předjednat. Pokud u sebe z nějakého důvodu (ztráta, odcizení) při pobytu v navštíveném státě nemáte Evropský průkaz zdravotního pojištění, můžete odtud svou českou zdravotní pojišťovnu kdykoliv kontaktovat a požádat o dodatečné zaslání Potvrzení dočasně nahrazujícího Evropský průkaz zdravotního pojištění. O zaslání můžete požádat sami, v případě hospitalizace i prostřednictvím nemocnice. Jak v cizinû postupovat? V případě, že potřebujete poskytnout zdravotní péči, předložte Evropský průkaz zdravotního pojištění přímo v nemocnici nebo u lékaře. Pokud je to možné, ověřte si nejdříve, zda jde o zdravotnické zařízení financované z místního veřejného systému. V případě, že není, budete totiž muset zpravidla zaplatit celý účet sami. Po dobu, kdy se zdržujete ve státech EU nebo v dalších výše uvedených státech, máte nárok na ošetření za stejných podmínek jako místní pojištěnci. To znamená, že pokud si místní pojištěnci musejí na péči připlácet, musíte spoluúčast hradit i vy. Přesnou výši spoluúčasti v jednotlivých evropských zemích naleznete v brožurce Průvodce po EU, která je k dispozici na pobočkách zdravotních pojišťoven. Kromě spoluúčasti by po vás neměla být žádná jiná platba požadována. V některých případech se může stát, že po vás bude lékařem požadována hotovostní platba. Tato situace přichází v úvahu v zemích, kde je vždy nutné za péči v ambulantním ošetření nejdříve zaplatit v hotovosti (Francie, Lucembursko, Belgie). V těchto případech je možné požádat o refundaci nákladů místní zdravotní pojišťovnu, nebo až po návratu domů svou českou zdravotní pojišťovnu. Pro tyto případy si uchovejte originály stvrzenek o zaplacení. Pokud na dokladu není uvedena diagnóza nebo popis výkonu, požádejte ošetřujícího lékaře o krátkou lékařskou zprávu. Po návratu domů se obraťte na pobočku své pojišťovny a zde předložte tyto originály stvrzenek a požádejte o refundaci vynaložených nákladů. Komerãní pfiipoji‰tûní Pokud se chcete vyhnout nákladům na případnou spoluúčast nebo převoz zpět do vlasti, můžete si sjednat i zvláštní komerční cestovní připojištění, které nabízejí všechny české zdravotní pojišťovny. z materiálů Ministerstva zdravotnictví vybral pri 73 vademecum-final.qxd 1.5.1904 3:08 Stránka 40 Téma pfií‰tího ãísla: SENIOŘI Ve stáfií ãlovûk pfiirozenû nejvíce vyÏaduje lékafiskou péãi. O tom, s jak˘mi specifick˘mi problémy je dÛchodov˘ vûk spojen, se doãtete na stránkách na‰eho ãasopisu pfií‰tû. vydavatel: Granit s.r.o., číslo: Zima 2005, vychází čtvrtletně vedoucí vydání: Jiří Prinz jazyková redakce: Ladislava Šulcová www.vademecum-zdravi.cz e-mail: [email protected] inzerce: [email protected] redakční rada: Prof. MUDr. Jaroslav Blahoš, DrSc., předseda České lékařské společnosti J. E. Purkyně PharmDr. Jan Horáček, mluvčí České lékárnické komory MUDr. Milan Kudyn, 1. místopředseda Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost, MUDr. Jiří Pekárek, prezident České stomatologické komory MUDr. Zdeňka Poláková, předsedkyně OS České lékařské komory Praha 10 Prof. MUDr. Eva Topinková, přednostka geriatrické kliniky VFN fotografie: Jiří Bursík, Markéta Bursíková, Matěj Mlčoch, Photos, archiv autorů a institucí fotografie na obálce: Jiří Bursík příspěvky: Materiály přijímáme pouze v elektronické formě. Vydavatel si vyhrazuje právo na úpravu textů i obrázků. O umístění reklam a propagačních materiálů rozhoduje vydavatel. evidenční číslo: MK E 16125 tisk: Finidr s. r. o. distribuce: Časopis je dostupný zdarma. Zasílání jednotlivých časopisů poštou je možné na základě roční objednávky (4 čísla) za poplatek 80,- Kč. upozornění: Odborná spolupráce: Svûtová zdravotnická organizace v âeské republice – WHO Ministerstvo zdravotnictví âR Ústav zdravotnick˘ch informací a statistiky âR – ÚZIS âR Upozorňujeme, že všechny příspěvky jsou chráněné autorským zákonem a jejich další použití, jakož i jejich částí, je podmíněné písemným souhlasem vydavatele. Texty i reklamy mají výhradně informativní charakter, v žádném případě nenahrazují vyšetření a stanovení diagnózy či léčebního postupu odborným lékařem. Užívání léků a přípravků musí být vždy konzultované s příslušným odborným lékařem. Za případné škody způsobené nedodržením tohoto doporučení nenese nakladatel žádnou odpovědnost. Vydavatel neodpovídá za obsah inzerce a reklamy. © Vademecum zdraví 2005 toto číslo časopisu vytiskla tiskárna FINIDR s. r. o. FINIDR, s. r. o. Lipová č. p. 1965, 737 01 Český Těšín Tel.: 558 772 111, Fax: 558 772 221 sance_215x
Podobné dokumenty
1. národní kongres o kolorektálním karcinomu
digestivní onkologie prof. P. Rougiera, člena výboru European Society of Digestive Oncology (ESDO).
I další zahraniční řečníci patří mezi přední experty ve svém oboru, ať už prof. E. Kuipers v ...
Migrantky a nájeMná práce v doMácnosti v České republice
následován druhou směnou v domácnosti. V důsledku toho tyto žen vyhledávají nájemné pracovnice. (Parreñas, 2000)
b) Mnohem méně než dříve lze spoléhat na pomoc babiček a jiných příbuzných – příbuz...
pneu letní 2012-03_27.xlsb
NENÍ
ZDE
CO
HLEDÁTE
???
NEVADÍ,
NEVÁHEJTE
NÁS
KONTAKTOVAT
NA
[email protected]
nebo
na
tel.:
62. kongres Komory úăetních expertŰ v Lille 62. kongres Komory
dÛrazu na politiku jakosti, investice do lidsk˘ch zdrojÛ a péãe
o Ïivotní prostfiedí, neboÈ se
jedná o hodnoty, které jsou dÛleÏité pro spoleãnost jako celek
a mohou firmám pfiinést dlouhodobé v˘hody...
občasník - Libenice
• za druhého a každého dalšího psa téhož držitele................................................................................... 200,- Kč,
• za psa, jehož držitelem je poživatel invalidního, ...