NENÍ DŘEVO JAKO DŘEVO Autor: Ing. Zoja SKOPALOVÁ

NENÍ DŘEVO JAKO DŘEVO Autor: Ing. Zoja SKOPALOVÁ

NENÍ DŘEVO JAKO DŘEVO
Autor:
Ing. Zoja SKOPALOVÁ
CZ.1.07/1.1.07/02.0099
Popularizace a zvýšení kvality výuky dřevozpracujících a stavebních oborů
v Moravskoslezském kraji
Zoja SKOPALOVÁ1
NENÍ DŘEVO JAKO DŘEVO (ZAJÍMAVÉ STAVBY A TECHNOLOGIE)
1 ÚVOD
Stavby pro bydlení jsou staré jako lidstvo samo. V pradávných dobách se používaly materiály
dostupné v místě bydlení, protože žádná průmyslová výroba neexistovala.
S postupem času se vyvíjely různé nové technologie a také navrhovaly neobvyklé tvary.
Cílem tohoto článku je zveřejnit 2 inspirativní příklady: Dům na střeše jako příklad zajímavé
architektury a technologii 3D tisku, která se plánuje použít ve stavebnictví.
2 DŮM NA STŘEŠE
Dům stojí na střeše, židle i postel visí ze stropu, u vchodu se mačká zástup zvědavců. Přišli se
podívat na převrácený dům polského filantropa a obchodníka Daniela Czapiewskiho. Netradiční
stavba ovšem není pouhým turistickým magnetem.
Obr. 1 Převrácený dům v Szymbarku
Dům postavený „vzhůru nohama“ se nachází v Polsku v malé vesničce Szymbark (obr. 1), která
leží 97 kilometrů jihovýchodně od Krakova. Neobvyklá budova je součástí Centra vzdělávání a
regionální podpory, jenž vzniklo na podnět Daniela Czapiewskiho. Středisko slouží k ochraně a
propagaci místní kašubské kultury.
Kašubové (kašubsky: Kaszëbi, polsky: Kaszubi) – Západoslovanská etnická skupina, která se
odvozuje od Pomořanů, jejž osídlili Gdaňské Pomoří i východní část Západního Pomoří. Dělí se na
větší množství etnografických podskupin, které se liší kulturně i jazykově.
Vedle exponátů místního umění, folkloru, kultury a politiky zde najdete i nejdelší dřevěnou
desku na světě, úředně uznanou a zapsanou v Guinessově knize rekordů jako 36,83 metrů dlouhou
fošnu.
Stavba není zajímavá pouze vnější obrácenou konstrukcí, ale především kompletně obráceným
interiérem, který je propracovaný do nejmenších detailů.
Záclonky visí poslušně z oken, na parapetech nechybí pokojové květiny, na stropě je umístěn
nábytek. Vše je tzv. hlavou dolů (obr. 2).
1
Ing. Zoja Skopalová, AKASTAV s.r.o., Hladnovská 1247/11, 710 00 Ostrava, tel.: 604 284 331, e-mail:
[email protected].
Obr. 2 Interiér převráceného domu
Ve chvíli, kdy vstoupíte do domu, začíná hra s vaším vizuálním vnímáním. Mnoho návštěvníků
potvrdilo, že po několika minutách strávených uvnitř domu začali ztrácet rovnováhu a točila se jim
hlava. Někteří měli takovou závrať, že nebyli schopni ani mluvit.
Odborníci tvrdí, že tělo potřebuje minimálně 30 minut na aklimatizaci v obdobném prostředí.
Pocitům nevolnosti z nepřirozených úhlů v interiéru domu se nevyhnuli ani stavební dělníci.
Místo obvyklých 21 dní, které jsou potřeba na výstavbu standardního dřevěného domku, bylo
tentokrát potřeba na dokončení stavby 114 dní – tedy pětkrát tolik. Dělníci totiž potřebovali
šedesátiminutovou přestávku po každých třech hodinách strávených uvnitř domu.
Jaký je smysl nebo účel tohoto domu?!


Ing. Daniel Czapiewski chtěl tímto dílem odpovědět na otázku, zda je vše v našich domech a v
našich životech na svém místě?!
Chtěl připomenout, co se dělo v Polsku (a v Kašubě) v časech komunismu.
Obr. 3 Převrácený dům
Podle filantropa Daniela Czapiewskiho by měly stát obrácené domy ve všech hlavních městech,
aby tak připomínaly současné světové hrozby – teroristické útoky, války, přetrvávající diktátorské
režimy a jaderné zbraně.
3
TIŠTĚNÝ DŮM – 3D TISK (TECHNOLOGIE BUDOUCNOSTI?)
3D tisk je proces, při kterém se prostřednictvím specifického zařízení vytvářejí trojrozměrné
objekty z vhodného materiálu. Tisk po vrstvách je řízen ovládací elektronikou na základě programové
předlohy.
3D technologie jsou známé od poloviny 20. století a používají se pro tisk drobných předmětů,
např. váziček, figurek, prstýnků, koleček, věšáků, různých náhradních dílů, atd.
V současné době existuje už řada materiálů, ze kterých lze tisknout i řada výrobců 3D
tiskáren.
Revoluční myšlenku pro použití 3D tisku vymyslel už před časem dánský vizionářský architekt
Janjaap Ruijssenaars s italským vynálezcem a stavbařem Enrikem Dinim. Tento tandem se totiž
chystá 3D tiskárnou nahradit kompletní stavební průmysl. V blízké budoucnosti by měla gigantická
tiskárna společnosti D-Shape, kterou Dini před časem založil, vytisknout kompletní dům (obr. 34.
Obr. 4 Projekt Landscape House architekta Janjaapa Ruijssenaarse by měl vzniknout pomocí 3D
tisku.
Stavba byla navržena tak, aby připomínala Möbiovu pásku, tedy v podstatě nekonečnou
plochu, která má pouze jednu stranu a jednu hranu, a dle autora projektu se podobá spíš komplexním
organickým tvarům, které známe z přírody a které by tradiční cestou pravděpodobně ani nebylo
možné vyrobit.
Projekt původně vznikl jako součást mezinárodní architektonicko-urbanistické soutěže
Europan. Ruijssenaars však doufá, že by podobné stavby, jejichž cenu odhaduje na čtyři až pět
milionů eur, mohly vyrůst po celém světě. Zájem prý již projevila řada muzeí, galerií, ale i soukromých
osob.
Jak se tiskne dům?
Tiskárna začne od podlahy v přízemí a buduje strukturu postupně vrstvu po vrstvě až po
střechu a komín. Největší 3D tiskárna na světě se skládá z lehké a snadno transportovatelné hliníkové
konstrukce, která se smontuje nad stavebním pozemkem. Po ní se pak ve všech možných směrech
hýbe tisková hlava s více než třemi sty tryskami. Architekt pomocí CAD (computer-aided design,
neboli počítačem podporovaného projektování) programu navrhne trojrozměrný projekt, který
následně importuje do počítačového programu, jenž kontroluje tiskovou hlavu.
Tiskárna začne od podlahy v přízemí a buduje strukturu postupně vrstvu po vrstvě až po
střechu a komín. Tisková hlava nanáší jednu pěti- až desetimilimetrovou vrstvu písku na druhou,
kterou následně zpevní speciálním neorganickým tmelem. Jedna vrstva o rozloze třiceti metrů
čtverečních tiskárně zabere bezmála dvě minuty, a jakmile tmel zaschne, podobá se materiál pískovci
či mramoru. A je prý dokonce stabilnější než beton.
D-Shape je dle Enrica Diniho tímto způsobem schopný vytisknout schody, exteriérové i
interiérové dělící stěny včetně prostoru pro zasíťování, konkávní i konvexní plochy, bas-reliéfy, sloupy
a pilíře, a dokonce i sochy či rovnou nábytek. Tvůrci odhadují, že systém je oproti tradičním
stavbařským metodám až čtyřikrát rychlejší a koncová cena o třicet až padesát procent nižší, a to i
přesto, že stavební materiál je o něco dražší než klasický cement. Jenže k výstavbě a ovládání
tiskárny domů prý stačí pouze dva vyškolení zaměstnanci. Další výhodou podle architekta
Ruijssenaarsiho je, že kdybychom chtěli něco podobného vybudovat tradiční cestou, museli bychom
nejprve vytvořit dřevěné formy, ty následně naplnit betonem a posléze dřevo sundat. To by bylo
nesmírně náročné na čas a energii. Celý dům vytisknout je podle něho mnohem snazší a přirozenější.
S 3D tiskem betonových domů experimentují například na univerzitě v britském Loughborough a
nejnověji se objevila informace o 10 tištěných recyklovaných betonových domů na jaře 2014. Domy
dokázali v Číně vytisknout za 24 hodin, ale obří tiskárnu pro účely stavebnictví vyvíjeli celých 12 let.
4 ZÁVĚR
Oba uvedené příklady neotřelým způsobem rozvíjejí možnosti architektury a použití nových
technologií ve stavebnictví.
Literatura
1
http://www.universearchitecture.com/.
2
http://www.novinky.cz/bydleni/tipy-a-trendy/298148-v-amsterdamu-zacinaji-tisknout-prvnidum.html.
3
http://www.nazeleno.cz/stavba/jak-vypada-3d-tisk-v-cine-10-recyklovanych-betonovych-domuza-24-hodin.aspx.