Kariér
Transkript
Kariér Názvy dle ES: N- Carrier, F- Carrier, A-Carrier Zařazení v seznamu ES: holubi bradavičnatí č. 101. Původ: prastarý poštovní holub původem z přední Asie a severní Afriky, prošlechtěn v Anglii. Plemenné znaky: Velký, svalnatý a málo opeřený holub, vysokého a vztyčeného postoje, nápadně vyvinutých obočnic a ozobí. Posuzování: Celkový dojem – postava a postoj – zobák – ozobí – obočnice – barva očí – struktura a barva opeření. Exteriér Hlava: je úzká s plochým temenem, zakulaceným záhlavím, co možná vodorovným držením hlavy a zobáku. Délka obličeje (od špičky zobáku ke středu očí) 50-55 mm. Oči: s ohnivým a inteligentním výrazem, červené až oranžové barvy, u hnědých a hnědě plavých světlejší, u bílých tmavé, u strak tmavé nebo červené až oranžové. Obočnice kulaté, oční jablko dobře uzavírající, ploché, jen se slabou strukturou a suchým pudrem. U starších zvířat trojité, linii hlavy mírně převyšující. Zobák: je dlouhý, rovný, silný, obě části stejně silné, s tupou špičkou, uzavřený, co možná vodorovně držený, světlý, u černých tmavá jehla, nebo, hřeben a u modrých a modře kapratých je tmavý zobák povolen. Ozobí u starších zvířat přívěskovitého tvaru a struktury, velikosti vlašského ořechu, spodní část tvoří třetinu až čtvrtinu. Ozobí je jemné, měkké a bílým popraškem ojínělé. V konečném stádiu je u 3 ročních holubů. Nejvyšší bod horního ozobí leží co možná ve střední části. Obočnice a ozobí se nesmí spolu spojovat. Křídla: jsou silná, dlouhá, kryjí dobře záda. Hroty křídel spočívají na ocase a nekříží se. Ohbí křídel dopředu vystouplé. Ocas: je dlouhý, pevně složený, se zády tvoří silně spadající linii, země se nedotýká. Opeření: je řídké, dobře přilehlé. Nohy: jsou dlouhé, silné a neopeřené, v patním kloubu podkleslé, bérce dobře znatelné, prsty napjaté. Krk: je dlouhý, štíhlý, u těla jen málo silnější, pokud možno kolmo držený, bez ohryzku. Hrdlo je hluboce vykrojené. Postava: Velmi svalnatý holub, vysokého postoje, hruď je mírně široká, hrudní kost málo vystupující. Záda dlouhá, plochá nebo jen mírně dutá, silně spadající. 1 Barva a kresba Požadujeme syté a čisté barvy, přesto nedáváme na barvu ani kresbu žádné vyšší požadavky. Jednolitá barevná nebo bílá pírka u strak nevadí. Rázy Černí, dun, modří kapratí, modří, stříbřití, hnědí, hněděplaví, červení, červeně plaví, žlutí, žlutěplaví, bílí, straky v uvedených barvách. Vady Ploché držení těla, nízký postoj, krátký, silný krk, lalůček, červené nebo houbovité obočnice, nestejné, hrubé ozobí, malé nebo velké ozobí, chybějící ozobí na dolním zobáku u starších holubů, slabý, ostrý, otevřený zobák, slzící oči, sklopený zobák, podélné ozobí. Kroužek č. 9. Rozbor jednotlivých partií Hlava: můžeme se setkat se znatelně vysokým čelem, vysokou klenbou temene, nebo strmím až plochým záhlavím . Je-li hlava příliš široká, velká a disponuje výše uvedenými vadami, jedná se o hrubou vadu tvaru hlavy. Je nutné brát zřetel na držení hlavy kde zobák by měl být ve vodorovné poloze. V opačném případě se jedná o klopený zobák což je velmi častá vada Karierů. Oči: poněkud častou vadou bývají světlejší oči bez požadovaného prokrvení, u strak se objevují vady různookost, tržené oči které jsou vadami výlukovými, dále se mohou objevit tzv. klínky. Občas můžeme zpozorovat slzící oko což je hrubá vada. Zobák: z častých vad lze vzpomenout na klopený zobák což je chybné držení hlavy a tato vada se stává téměř pravidlem. Dále bývají zobáky příliš slabé, přerostlé, nedovíravé což může způsobit horní ozobí které je přerostlé směrem ke spodnímu ozobí a tudíž brání k dovření zobáku. Můžeme se také setkat s krátkým zobákem jehož délka vč. obličeje ke středu oka neodpovídá min. délce 50mm. Z vad barvy zobáku se často vyskytuje černý zobák u černých a modrých holubů. Je možné také nacházet zobáky nesouměrné kdy jednotlivé poloviny mají rozdílnou sílu. V případě křivých zobáků se jedná o výlukovou vadu. Ozobí: je to jedna z velmi složitě dosažitelných partií. Z častých vad nacházíme nepravidelnost, s ní související nadměrnou hrubost. Téměř základní vadou značné populace tohoto plemene je chybějící požadovaná mezera mezi ozobím a obočnicí. V tomto případě se mimo jiné může jednat o krátkost zobáku a obličejče, tato vada se považuje jako hrubá. Z dalších hrubých vad lze vzpomenout nedostatečné až chybějící spodní ozobí u věkově vyspělých jedinců. Objevuje se také krátké ozobí které je rostlé daleko od špičky zobáku, nebo s šikmým nasazením od špičky zobáku kdy z bočního pohledu netvoří požadovaný vlašský ořech ale klín. Obočnice: opět velmi těžko dosažitelná partie kde po změně vzorníku došlo k požadavku kruhovitého uzavření oka namísto dříve požadovaného kosočtvercovitého vnitřního tvaru.Téměř pravidelnou vadou je nepravidelná struktura obočnice kde u vyspělých jedinců chybí požadované její trojité kruhové dělení. Dále se vyskytují obočnice volnější v oblasti pod okem kde následně může docházet k slzení oka, což je hrubá vada. Další vadou je nepravidelnost způsobená většinou zúžením v oblasti od oka k záhlaví , nebo pod okem. 2 Krk: často vyskytující se vady jsou zejména krátkost krku, kdy se karier jeví ceklově menší a jeho hrubost , obě tyto vady bívají často doprovázeny ohryzkem a v horším případě lalůčkem který je považován za hrubou vadu. Krk a nohy jsou základní partie určující výšku holuba ! Postava: stále se ještě vyskytují holubi kteří jsou velmi drobní, nelze také opomenout velmi slabou osvalenost některých jedinců. Křídla, ocas a opeření: držení křídel může být někdy volnější, tento jev bývá často doprovázen vodorovným držením těla. Problémy v ocasní partii bývají často v je ho šířce, nesloženosti a délce. V některých případech kdy se holub opírá ocasem o podlahu klece se může jednat i o velmi krátkou nohu. Jen velmi sporadicky se můžeme setkat s náznakem kudrnatosti peří ve štítech křídel, tuto vadu je nutno brát jako hrubou. Nohy: v této partii se můžou vyskytnout dvě základní vady: a to příliš pokleslá noha, nebo noha krátká obě tyto vady se výrazně podílí na malé výšce holuba. Dále mohou být velmi slabé a následně to svědčí i o slabém tělesném rámci. Postoj: velmi opomíjená , pro kariera však důležitá partie kde hlavním nedostatkem je klopené držení zobáku, nesouměrnost krku a nohou v jedné svislé ose, což bývá doprovázeno vodorovným držením těla . Důležité vady : nesprávný tvar ozobí , klopený zobák, chybějící mezera mezi ozobím a zobákem (krátký obličej), nepravidelné dělení obočnice. Obr. č. 1 : detail hlavy – vady: nepravidelná struktura obočnice , brada na spodním ozobí, přednosti: silný zobák 3 Obr. č. 2: Karier CZ Přednosti: postoj, tenký krk, držení hlavy Vady: nižší noha, delší zadní partie celkově kompaktní jedinec 4 Obr. č. 3: Karier CZ Přednosti : krk, linie krku a nohou Vady : velmi nízká noha , klopenýzobák Obr. č. 4: Karier GB Detail hlavy přerostlý zobák 5 Obr č. 5: Karier GB silnější krk, ohryzek, delší zadní partie Obr. č. 6: Karier GB přerostlý zobák, méně kruho -vitá obočnice, předsazené spodní ozobí 6 Prezentaci plemene zpracoval: Karel Šulák Komenského 415 Dubňany 69603 Česká republika Foto zdroj archív Alexandra Veselého a Patrik Jačo 7 [email protected] tel.: +420 607 269 552
Podobné dokumenty
Chov ovcí a koz
polohrubovlnné
plemeno nápadné
vícerohostí (2 – 6 rohů
u obou pohlaví), tmavé
skvrny po celém těle,
silný mateřský instinkt,
střední tělesný rámec,
velmi staré plemeno
pocházející z Anglie
plemena - Katedra genetiky,šlechtění a výživy hospodářských zvířat
a odolnosti, plně naplňující pojem interakce genotypu a prostředí
3. Existence původních genotypů hospodářských zvířat představuje v některých vyhraněných
regionech "krajinotvorný prvek" s eventuál...
stáhnout - SENGGE Tibetan Terrier
teriéry ve formátu PDF na webových stránkách chovatelské stanice Sengge
www.sengge.info a na CD.
Na oplátku prosíme
poukázání
Možnosti a úskalí introdukce některých druhů rodu Pinus (2004)
Celkově lze říci, že se jedná o stanoviště s velmi chudou písčitou půdou (pH = 3,03,4!!!) s minimálním obsahem živin a s minimálním množstvím humusu, klimaticky suché, s
častými extrémy teplot a s...
Číslo 343 - Ročník 34- Říjen 2005 ve formátu PDF
telephium a kvetly dále během celého září. Jsou to větší rostliny (20 – 60 cm
vysoké), s tmavšími či světlejšími listy, které jsou hladké nebo zoubkované, malé
nebo velké, dokonce některé dvoubarev...