třída : RYBY (PISCES, OSTEICHTHYES) - Bi

třída: RYBY (PISCES, OSTEICHTHYES)
1. podtřída: DVOJDYŠNÍ (DIPNOI)
velké protáhlé tělo (až 2m); primitivní znaky – chorda po celý život, chrupavčitá kostra, difycerkní ocasní
ploutev (symetrická zevnitř i zvenku), šupiny redukované, choany (vnitřní nozdry), kloaka
žábry (částečně redukované) + plicní vaky (= prokrvené vychlípeniny jícnu, dýchají vzdušný O 2) – mohou
přežívat období sucha ve stavu anabiózy ve slizovém obalu zahrabáni v bahně (afričtí a američtí bahníci),
popř. ve vodách s nízkým obsahem O2 (australští bahníci)
bahník australský (Neoceratodus forsteri); b. východoafrický (Protopterus aethiopicus; b. americký
(Lepidosiren paradoxa) – v oblasti Amazonky a Paraná
2. podtřída: LALOKOPLOUTVÍ (CROSSOPTERYGII)
- fosílie z devonu, od sladkovodní linie (vymřela v permu) se odvozují původ obojživelníci (krytolebci, mořská
linie dodnes 1 druh
latimerie podivná (Latimeria chalumnae) – živoucí fosílie, 22.12. 1938 ulovena u pobřeží j. Afriky; až 2m, ve
hloubkách 200-400m, částečně osifikované obratle, násadcovité ploutve (svalstvo i na volné končetině)
3. podtřída: PAPRSKOPLOUTVÍ (ACTINOPTERYGII)
- většina žijících ryb; plocha ploutví vyztužena ploutevními paprsky; chybí vnitřní nozdry (choany) – pouze
slepá čichová jamka; plynový měchýř
 nadřád: CHRUPAVČITÍ (CHONDROSTEI)
- starobylá skupina s primitivními znaky paryb (rypec, vodorovné prsní ploutve, heterocerkní ocasní ploutev,
chorda po celý život); kostra chrupavčitá, bezzubá ústa, tělo kryté ganoidními šupinami - často
redukované; často tažné ryby ( tření ve sladkých vodách), převážně na sev. polokouli
jeseter malý(Acipenser ruthenus) – v povodí Dunaje
vyza velká (Huso huso) – dravá, Černé a Kaspické moře, až 10m, 1000kg, až 100 let, jikry = kaviár
-
-
 nadřád: KOSTNATÍ (TELEOSTEI)
nejmladší skupina, zkostnatělá kostra, homocerkní ocasní ploutev (pouze vnější symetrie, poslední obratle
srůstají a směřují do horního laloku ploutve); 4 páry žaberních oblouků se žábrami, plynový měchýř
řád: Bezostní (Clupeiformes)
v ploutvích měkké paprsky, plynový měchýř spojený s TS, cykloidní šupiny
čeleď: Sleďovití (Clupeidae)
významná skupina (cca 40% všech ulovených ryb/rok); větš. mořské drobné ryby, vytváří hejna
sleď obecný (Clupea harengus) - sev. Atlantik a Pacifik, 30cm, v hloubkách 100 – 300m; sardinka (Sardina) evrop. moře; šprot (Sprattus) - evrop. moře
čeleď: Lososovití (Salmonidae)
rychlé dravé ryby, nízká hřbetní ploutev, mezi hřbetní a ocasní ploutví tuková ploutvička; často tažné druhy
– vytírají se pouze ve sladkých vodách; hlavně sev. polokoule
losos obecný (Salmo salar) – 1,5m, až 40kg, při migraci překoná překážky až 3m vysoké a 5m široké, malí
lososi se do moří vrací až ve 3. – 5. roce života; pstruh obecný (Salmo trutta)
čeleď: Lipanovití (Thymallidae)
vysoká hřbetní ploutev, tuková ploutvička, na horních tocích pod pásmem pstruhovým – je odolnější
lipan podhorní (Thymallus thymallus)
čeleď: Štikovití (Esocidae)
tuková ploutvička chybí, hřbetní a řitní ploutev posunuty vzad, dravci v pomalu tekoucích a stojatých
vodách, válcovité torpédovité tělo; štika obecná (Esox lucius) – až 1m a 25kg (průměr okolo 2-5kg)
-
řád: Máloostní (Cypriniformes)
cykloidní šupiny, Weberův orgán (přeměněné první obratle – nasedají z jedné strany plyn. měchýř a z druhé
strany na okénko vnitřního ucha  vnímání tlakových vln až do 7000Hz – ryby bez Weberova org. pouze do
600Hz)), měkké paprsky v ploutvích převládají
čeleď: Kaprovití (Cyprinidae)
vychlípitelná, bezzubá ústa (pouze na 7. žab. oblouku mají požerákové zuby); sladkovodní ryby Starého
světa (mírný a tropický pás)
plotice obecná (Rutilus rutilus) = bělice; kapr obecný (Cyprinus carpio) - 4 vousky; karas obecný (Carassius
carassius)- bezvousý; lín obecný (Tinca tinca); parma obecná (Barbus barbus) - 4 vousky; cejn velký
(Abramis brama); bolen dravý (Aspius aspius); střevle potoční (Phoxinus phoxinus) - sex. dimorfismus sameček je v obd. rozmnožování barevný; hrouzek obecný (Gobio gobio) = grundle; ...
čeleď: Sekavcovití (Cobitidae)
drobné rybky s protáhlým tělem, větší počet vousků
mřenka mramorovaná (Noemacheilus barbatulus) – 6 vousků; sekavec písečný (Cobitis taenia); piskoř
páskovaný (Misgurnus fossilis) – 10 vousků, v bahnitých vodách - střevní dýchání (polyká vzdušný O2)
1
třída: RYBY (PISCES, OSTEICHTHYES)
čeleď: Sumcovití (Siluridae)
sladkovodní ryby s lysým tělem; malá hřbetní ploutev
sumec velký (Silurus glanis) - velká ozubená tlama - dravec; na horním pysku 2 dlouhé a na dolním 4 kratší
vousy, naše největší ryba – až 3m a 200 kg
-
-
-
řád: Holobřiší (Anguilliformes)
štíhlé hadovité tělo, tělo lysé s ploutevním lemem, většina mořské ryby
úhoř říční (Anguilla anguilla) – 1-1,5m, až 7kgmalé hrudní ploutve, ploutevní lem, jemné zuby - noční dravci,
žijí u dna, schopni překonat malé vzdálenosti po souši; po dosažení dospělosti se vydá do Atlantiku
(Sargasového moře), kde se ve velkých hloubkách vytřou a zahynou; larvy vzhledu vrbových listů jsou
neseny Golfským proudem k břehům Evropy až 3 roky a postupně se vyvíjejí v malé úhoře = monté; ti
pomalu postupují proti proudu řek, kde dospívají
řád: Měkkoploutví (Gadiformes)
větš. mořské ryby, břišní ploutve posunuté před prsní, hřbetní a řitní ploutev rozděleny na více částí; málo
kostí ve svalovině (chybí svalové kůstky); hosp. významné
treska obecná (Gadus morrhua) – až 1,5m a 40kg, "filé", sev. Atlantik (Island, Norsko); mník jednovousý
(Lota lota) - náš jediný zástupce
řád: Ostnoploutví (Perciformes)
druhově nejpočetnější řád, ktenoidní šupiny, hřbetní a řitní ploutev ze 2 částí - přední část tvořena ostrými
tvrdými paprsky, plynový měchýř nespojený s TS
čeleď: Okounovití (Percidae)
sladkovodní dravci, mírně tekoucí nebo stojaté vody
okoun říční (Perca fluviatilis) - svislé tmavé pruhy; candát obecný (Stizostedion lucioperca) – až 1m, hluboké
řeky a nádrže; ježdík obecný (Gymnocephalus ceernuus) – 10 cm
čeleď: Makrelovití (Scombridae)
hluboce vykrojená ocasní ploutev; za hřbetní a řitní ploutví malé ploutvičky; často hejna v mořích
makrela obecná (Scomber scombus) – Atlantik, až 50cm, 0,5kg
čeleď: Tuńákovití (Thunnidae)
podobný makrele, ale větší a mohutnější; tuňák obecný (Thunnus thynnus) – až 3m, 500kg
-
řád: Platýzové (Pleuronectiformes)
žijí u dna  zploštělé asymetrické tělo - pravá strana světlá = u dna, levá strana tmavá, vyklenutá a
schopná barvoměny, nese oči = k hladině; ploutve tvoří okolo těla ploutevní lem; larvy jsou symetrické s
očima po stranách, během proměny se začne jejich tělo protahovat do výšky, pokládat na bok a pravé
oko se stěhuje na levou stranu
2