Sport na Ašsku
Transkript
Vysoká škola manaţerské informatiky a ekonomiky Obor: Manaţerská ekonomika BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Sport na Ašsku – marketingová situační analýza Sport in the Town of Aš and its Surroundings – Marketing Situation Analysis Vypracovala: Petra Řezáčová Vedoucí práce: Doc. Ing. Dagmar Jakubíková, Ph.D. 2013 . Tímto bych chtěla velmi poděkovat vedoucí bakalářské práce Doc. Ing. Dagmar Jakubíkové, Ph.D. za odborné vedení a cenné rady při vypracování této bakalářské práce. Název práce: Sport na Ašsku – marketingová situační analýza Autor: Petra Řezáčová Vedoucí práce: Doc. Ing. Dagmar Jakubíková, Ph.D. Abstrakt: Tato práce se zabývá marketingovou situační analýzou sportu na Ašsku. Je rozdělena do tří částí – části teoretické, analytické a návrhové. Teoretická část se věnuje marketingové situační analýze, marketingu ve sportu a marketingovému výzkumu. Analytická část se zabývá charakteristikou oblasti Ašska, výzkumem sportovních aktivit na Ašsku, výzkumem poptávky po sportovních aktivitách a zařízeních na Ašsku, podporou sportu ze strany firem na Ašsku i města Aše. Syntézou informací získaných především z dotazníkových výzkumů a šetření sportovních organizací a klubů se dospělo k návrhům opatření pro rozvoj sportu na Ašsku, která jsou popsaná v návrhové části. Ta se člení do částí: investice, informace, chybějící sportovní krouţky, oddíly, kluby, příhraniční spolupráce a burza sportovního oblečení a vybavení. Klíčová slova: Marketingová situační analýza, situační analýza, marketingový výzkum, dotazník, respondent Title: Sport in the Town of Aš and its Surroundings – Marketing Situation Analysis Author: Petra Řezáčová Supervisor: Doc. Ing. Dagmar Jakubíková, Ph.D. Abstract: This bachelor’s thesis was dealing with marketing situation analysis of sports in the Aš Region. It was divided into three parts - theoretical, analytical and design. The theoretical part pursued a marketing situation analysis, sport marketing and marketing research. The analytical section was engaged in a general characteristic of the Aš Region, in an enquiry into sporting activities in the region, in research on the demand for sporting activities and institutions and in companies which are supporting sport in Aš and its neighbourhood. By synthesis of information acquired mostly from questionnaires and investigations of sporting institutions and clubs, plans for remedies for the development of sport in the Aš Region were formed. Those remedies were described in the design section. This section was divided into parts: investment, information, missing sporting groups, sports clubs, cooperation among borderlands and sportswear and sports equipment second-hands. Keywords: Marketing situation analysis, situation analysis, marketing research, questionnaire, respondent Seznam zkratek AVZO TSČ Asociace víceúčelových základních organizací technických sportů a činností ČP MTB Český pohár – závod horských kol ČR Česká republika ČSÚ Český statistický úřad EU Evropská unie FCČ Fond na podporu celoroční činnosti GS Grantový systém MěDDM Městský dům dětí a mládeţe KČT Klub českých turistů KKSST Karlovarský krajský svaz stolního tenisu KP Krajský přebor LA Listy Ašska LK Lyţařský klub MČR Mistrovství ČR MÚ Městský úřad MV Marketingový výzkum OP Okresní přebor TJ Tělovýchovná jednota TV Tělesná výchova VK Volejbalový klub ZŠ Základní škola Obsah Seznam zkratek ..............................................................................................8 Úvod ................................................................................................................ 12 1 Teoretická část ........................................................................................... 14 1.1 Marketing ........................................................................................... 14 1.1.1 Marketingové řízení ...................................................................... 14 1.1.2 Situační analýza ............................................................................ 15 1.1.3 Marketingová situační analýza ...................................................... 15 1.1.4 Marketing neziskových organizací ................................................ 16 1.1.5 Marketing ve sportu ...................................................................... 17 1.1.6 Sponzorování ve sportu ................................................................. 19 1.1.7 Reklama ve sportu......................................................................... 20 1.2 Marketingový výzkum ........................................................................ 21 1.2.1 Typy marketingového výzkumu .................................................... 21 1.2.2 Proces marketingového výzkumu .................................................. 22 1.2.3 Metody a techniky získávání primárních dat..................................24 1.2.4 Výběr vzorku respondentů ............................................................ 25 1.2.5 Zpracování a analýza dat ............................................................... 27 1.2.6 Interpretace a prezentace výsledků výzkumu ................................. 30 2 Situační analýzy faktorů ovlivňující nabídku a poptávku sportovních aktivit na Ašsku .......................................................................................................... 31 2.1 Charakteristika oblasti Ašsko .............................................................. 31 2.2 Nabídka sportovních aktivit na Ašsku ................................................. 34 2.2.1 Sportoviště na Ašsku .....................................................................35 2.2.2 Sportovní oddíly a kluby na Ašsku ................................................ 39 2.2.3 Organizovaná cvičení .................................................................... 44 2.2.4 Fitness studia ................................................................................ 46 2.3 Výzkum poptávky po sportovních aktivitách a zařízeních na Ašsku .... 47 2.3.1 Dotazníkový výzkum ţáků a studentů ........................................... 47 2.3.2 Dotazníkový výzkum obyvatel Ašska ............................................ 50 2.4 Firmy na Ašsku – podpora sportu ....................................................... 55 2.5 Město Aš – podpora sportu ................................................................. 57 2.5.1 Projekty města Aše ....................................................................... 57 2.5.2 Fond na podporu celoroční činnosti ............................................... 58 2.5.3 Grantový systém ........................................................................... 59 3 Návrhy opatření pro rozvoj sportu na Ašsku .............................................. 61 3.1 Investice ............................................................................................. 61 3.1.1 Saunový komplex.......................................................................... 61 3.1.2 Modernizace bazénu .....................................................................61 3.1.3 Ledová plocha ............................................................................... 62 3.1.4 Modernizace Tyršova domu .......................................................... 62 3.1.5 Sportovní areál – vrch Háj............................................................. 63 3.1.6 Lyţařský areál ............................................................................... 63 3.1.7 Multifunkční hala .......................................................................... 64 3.2 Informace ........................................................................................... 64 3.2.1 Katalog sportovních aktivit na Ašsku ............................................ 64 3.2.2 Přehled sportovních aktivit pro ţáky a studenty ............................. 65 3.2.3 Cyklostezky .................................................................................. 65 3.3 Chybějící sportovní krouţky, oddíly, kluby......................................... 65 3.4 Příhraniční spolupráce ........................................................................ 66 3.4.1 Spolupráce na úrovni škol ............................................................. 66 3.4.2 Spolupráce sportovních oddílů, klubů ........................................... 67 3.4.3 Projekt – Mezinárodní sportovní soustředění ................................. 67 3.5 Víkend v pohybu ................................................................................ 67 3.6 Burza sportovního oblečení a vybavení ............................................... 67 Závěr ............................................................................................................... 69 Seznam pouţité literatury a pouţitých zdrojů ................................................... 70 Seznam tabulek ................................................................................................ 73 Seznam obrázků ............................................................................................... 73 Seznam příloh ..................................................................................................74 Úvod Sport povaţuji za důleţitou součást ţivota. To nejcennější, co člověk má, je jeho zdraví. Sportem si udrţujeme kondici, která je základem zdraví. Organismus se tak stává odolnějším a dokáţe lépe snášet fyzickou i duševní únavu. V médiích se objevují zprávy o tom, ţe děti tloustnou, ţe výrazně přibývá dětí s nadváhou či obezitou. Není to jen trend v České republice, ale i v Evropě. Léčba obezity je nákladná a stát za ni vynakládá nemalé prostředky. Co způsobuje, ţe děti i dospělí tloustnou? Je to nezdravá strava, nedostatek pohybu, nezdravý ţivotní styl, stres? Novoroční předsevzetí zhubnout a sportovat nevydrţí ani mnohým dospělým. Někteří se vymlouvají na nedostatek času, jiní se rovnou přiznají, ţe jsou líní, někdo vysvětluje svůj pasivní přístup tím, ţe je omezen financemi, a jiným zase nevyhovuje nabídka sportovních činností. Toto téma jsem si vybrala proto, abych zjistila, jaká je poptávka po sportovních aktivitách a sportovních zařízeních na Ašsku, jaké potřeby a přání mají ţáci a studenti, jaké obyvatelé Ašska, zda nabídka sportovních aktivit a sportovních zařízení koresponduje s poptávkou. Cílem bakalářské práce je vypracování situační analýzy faktorů ovlivňujících nabídku sportovních aktivit i poptávku po nich na Ašsku a na jejím základě vytvořit soubor opatření pro další rozvoj sportu na Ašsku. Práce je rozdělena do tří částí – části teoretické, analytické a návrhové. V teoretické části se kapitoly věnují pojmům jako je marketing, situační analýza a marketingová analýza, marketing ve sportu. Důraz je kladen na kapitolu 1.2 Marketingový výzkum, jelikoţ se domnívám, ţe marketingový výzkum je prostředkem komunikace se zákazníkem – s návštěvníkem sportovního zařízení, příjemcem sportovní sluţby, sportovní aktivity. Na základě komunikace lze získat informace vedoucí k poznání potřeb a přání obyvatel Ašska v oblasti sportu a navrhnout tak opatření vedoucí ke zlepšení sportování na Ašsku. Analytická část obsahuje kapitoly 2.1 Charakteristika oblasti Ašsko, 2.2 Nabídka sportovních aktivit na Ašsku, 2.3 Výzkum poptávky po sportovních aktivitách a zařízeních na Ašsku, 2.4 Firmy na Ašsku – podpora sportu a 2.5 Město Aš – podpora sportu. Podrobně je metodika pro zpracování analytické části práce popsaná u kaţdé z výše uvedených kapitol. 12 Kapitola 2.1 Charakteristika oblasti Ašsko rozebírá geografii, obyvatelstvo, nezaměstnanost, firmy na Ašsku, školství. Kapitola 2.2 Nabídka sportovních aktivit na Ašsku se zabývá sportovišti na Ašsku, sportovními oddíly a kluby, organizovaným cvičením a fitness studii. Kapitola 2.3 Výzkum poptávky po sportovních aktivitách a zařízeních na Ašsku se člení do dvou výzkumů. Prvním výzkumem je dotazníkový výzkum ţáků a studentů a druhým dotazníkový výzkum obyvatel Ašska. V kapitole 2.5 Město Aš – podpora sportu se popisují projekty města Aše se sportovní tématikou, dále je v kapitole vysvětleno čerpání prostředků na sportovní činnost z Fondu na podporu celoroční činnosti a z Grantového systému. V návrhové části je čerpáno z informací z dotazníkového výzkumu ţáků a studentů i obyvatel Ašska, z šetření sportovních oddílů a klubů na Ašsku, organizovaných cvičení, z rozhovorů s provozovateli sportovních zařízení. Návrhová část práce se zabývá investicemi v oblasti sportu, informacemi, chybějícími sportovními oddíly a kluby, příhraniční spoluprácí, projektem Víkend v pohybu a burzou sportovního oblečení a vybavení. 13 1 Teoretická část 1.1 Marketing Mnoho lidí si pod pojmem marketing představuje jen prodej a reklamu. Prodej i reklama jsou sice důleţité, ale představují pouze dvě marketingové funkce, které často nejsou ty nejdůleţitější. Marketing v dnešní době je třeba chápat ne ve starém významu jako schopnost „přesvědčit a prodat“, ale v novém významu jako uspokojování potřeb zákazníka. Marketing začíná jiţ dlouho před prodejem produktu. (Kotler, 2007, str. 38) 1.1.1 Marketingové řízení Aby strategické řízení bylo úspěšné, je třeba porozumět trhům a zákazníkům, coţ dle Jakubíkové (2008, str. 62) znamená implementování marketingu. Tento způsob řízení se nazývá strategickým marketingovým řízením. „Proces strategického marketingových příležitostí, marketingových strategií, marketingového výzkumu a plánování výběru řízení se cílových marketingových skládá z analýzy trhů, z navrhování programů, organizování marketingových činností a provádění kontroly marketingového úsilí s cílem vytvářet směny, které uspokojí jednotlivce a firmy.“ (Jakubíková, 2008, str. 62) Proces marketingového řízení se člení na tři hlavní etapy – plánování, realizaci a kontrolu1, jak zobrazuje Obrázek 1-1: Proces marketingového řízení. Mezi kontrolou a plánováním existuje zpětná vazba. Plánování Realizace Kontrola Obrázek 1-1: Proces marketingového řízení Zdroj: Jakubíková, 2008, str. 62 Marketingové plánování je součástí strategického plánování firmy a řadí se mezi nejsloţitější marketingové úkoly. Jak uvádí Jakubíková (2008, str. 63), zahrnuje následující kroky: Situační analýzu doplněnou o předpovědi budoucího vývoje prostředí 1 Vzhledem k tomu, ţe se bakalářská práce zabývá marketingovou situační analýzou, dále se zmíní jen o fázi plánování. 14 Určení marketingových cílů Formulování marketingových strategií, které vedou k dosaţení určených marketingových cílů Sestavení marketingových programů Sestavení rozpočtů Zrevidování výsledků, cílů, strategií a programů 1.1.2 Situační analýza Vypracování situační analýzy by mělo být, jak uvádí Jakubíková (2008, str. 78) výchozím bodem ke stanovení cílů firmy a vhodnému výběru strategií, které vedou k naplnění cílů, misí2 i vizí3. Situační analýza je všeobecná metoda, která zkoumá jednotlivé sloţky a vlastnosti vnějšího prostředí, jako je makroprostředí a mikroprostředí, ve kterém firma podniká, které ovlivňuje její činnost a zkoumá také vnitřní prostředí firmy. Mezi vnitřní prostředí se řadí kvalita managementu a zaměstnanců, strategie firmy, finanční situace, vybavenost, historie, umístění, organizační kultura, image a další. Zabývá se téţ tím, jak je firma schopná výrobky tvořit, vyvíjet, inovovat, produkovat, prodávat a financovat programy. Strategická situační analýza zachycuje podstatné faktory, které ovlivňují činnost firmy ve vzájemných souvislostech. Ty jsou podkladem pro tvorbu návrhů strategií, jak by se v budoucnu firma mohla chovat. 1.1.3 Marketingová situační analýza „Marketingová situační analýza zkoumá prostředí firmy, segmenty trhu, konkurenci, odhad budoucí poptávky a prodejů.“ (Jakubíková, 2008, str. 79) Marketingová situační analýza, jak uvádí dále Jakubíková, je první etapou přípravy strategického marketingového plánu. Zpracováním situační analýzy se získají informace, které jsou nezbytné pro navrţení nových strategií nebo změně strategie stávající. 2 3 Mise – důvod existence firmy, smyslu, účelu podnikání Vize – obraz budoucnosti, kam firma směřuje, jak bude vypadat v budoucnosti 15 Situační analýza se zabývá: Hodnocením firmy – analýzou zdrojů a schopností, které mají za cíl odhalit silné a slabé stránky a určit kompetence. Hodnocením faktorů prostředí – monitorováním prostředí firmy, jehoţ cílem je odhalení příleţitostí a hrozeb, kterým firma čelí. Jakubíková (2008, str. 79) dělí marketingovou situační analýzu do tří částí: 1. Informační – sběr informací, hodnocení informací 2. Porovnávací – tvoří moţné strategie 3. Rozhodovací – hodnotí se navrhované strategie Obrázek 1-2: Postup realizace situační analýzy ukazuje, v jakých krocích probíhá realizace situační analýzy. Vypracování projektu situační analýzy Sběr informací Zpracování a analýza informací Interpretace výsledků Realizace Obrázek 1-2: Postup realizace situační analýzy Zdroj: Jakubíková (2008, str. 79) 1.1.4 Marketing neziskových organizací Nezisková organizace Neziskový sektor je dle Boukala (2007, str. 7, 9) souhrn všech neziskových organizací v zemi. Neziskový sektor umoţňuje vlastní iniciativu občanů a dává tak obraz o rozvinutosti občanské společnosti. Lidé mohou vytvářet spolky za různými účely, pokud to není proti ústavě. Lze takto zajišťovat záleţitosti, které z různých důvodů nemůţe zajišťovat stát a které nejsou zajímavé pro podnikatele. Neziskové organizace jsou, jak popisuje Salamon a Anheier in Boukal (2007, str. 9): do jisté míry institucionalizované – je v nich formální organizovanost jsou oddělené od státní správy – mají soukromoprávní povahu a v jejich vedení nemohou být státní úředníci 16 nerozdělují zisk, pokud organizace dosáhne zisku, musí ho pouţít na cíle, které jsou dány posláním organizace jsou schopny řídit sama sebe, mají svá vlastní interní pravidla dobrovolné – dobrovolná účast na činnostech organizace Častou právní formou v oblasti sportu je občanské sdruţení 4. Fyzické a právnické osoby se sdruţují se záměrem realizace společného zájmu. K zaloţení jsou třeba nejméně tři občané České republiky, alespoň jeden musí být starší 18 let. Přípravný výbor vypracuje stanovy5 a podá návrh na registraci na adresu Ministerstva vnitra ČR, uvádí Boukal (2007, str. 22). Non-business marketing, jehoţ hlavním cílem je získání odpovídající odezvy osloveného trhu (např. výměna hodnot, finanční podpora, dary, atd.) se člení dle Jakubíkové (2009, str. 76) na: Marketing neziskových organizací (non-profit marketing) Sociální marketing Úkolem marketingu v neziskové organizaci je dostat organizaci do povědomí veřejnosti. Pouţívají-li neziskové organizace marketing, obvykle vypracovávají dva marketingové programy: Ve vztahu k přispěvatelům, jako jsou například dárci, sponzoři, mecenáši Ve vztahu ke klientům 1.1.5 Marketing ve sportu Čáslavová (2009, str. 97–101) poukazuje na to, ţe také sportovní organizace se zabývají marketingem. Pro provozování svých sportovních aktivit potřebují finanční zdroje, které získávají i díky vyuţití marketingu. I neziskové organizace si uvědomují, ţe zákazníci mohou významným způsobem přispět a podílet se tak na rozvoji jejich sportovní organizace. Kaţdá sportovní organizace existuje kvůli určitému účelu. Ten představují základní dokumenty organizace, které jsou potřeba k jejímu zaloţení. Právě poslání organizace a její současná situace musí být výchozím bodem k marketingovým aktivitám. Formování marketingové strategie je prvotním krokem. Následujícím krokem 4 Úprava: zákon č. 83/1990 Sb. o sdruţování občanů Stanovy obsahují: název, sídlo a cíle sdruţení, informují o právech a povinnostech členů sdruţení, jeho orgánech, zásadách hospodaření. 5 17 je formování cílů sportovní organizace. Cíle jsou konkrétnější neţ poslání. To můţe být obecné a ne zcela jednoznačné. Cíle bývají stanoveny na různě dlouhá období, nejčastěji na nejdelší dobu tří let. Analýza situace je nezbytná při vytváření marketingové strategie. Sportovní organizace by měla vycházet z reálných podmínek svého okolí. Pitts a Stotlar in Čáslavová (2001, str. 101) člení okolí na: 1) Spolupracující okolí Toto okolí tvoří osoby právnické i fyzické, které jsou ochotny se bez nároku na odměnu či za odměnu podílet na tom, aby bylo moţné realizovat cíle. Patří sem dobrovolní pracovníci, pracovníci v určitém typu pracovního poměru, investoři, dodavatelé, konzultanti a ostatní. 2) Konkurenční okolí Je důleţité i ve sportu mít informace o konkurenci. Tento typ informací pomůţe k formování marketingové strategie. 3) Ekonomické okolí Vývoj sportovní organizace ovlivňuje stav ekonomiky. Sportovní organizace by ekonomickou situaci měly analyzovat a předvídat, jaké efekty situace můţe přinést. Ve sponzorování se liší přístup ze strany firem. Ekonomicky silné velké firmy se drţí svých marketingových strategií a upřednostňují sponzorské projekty s kombinací sluţeb. Například Česká spořitelna a.s. je partnerem akce „Kolo pro ţivot“ a MTB6 týmu. Většina středních a malých firem pouţívá reklamu na sportovištích, kterou nemá spojenou s marketingovou strategií. 4) Politické okolí Politické okolí můţe ovlivňovat sportovní organizace. Způsobují to politická rozhodnutí týkající se ekonomiky sportovních organizací. Příkladem mohou být úpravy daňových zákonů. V minulosti to bylo zdaňování příjmů z reklam u občanských sdruţení ve sportu. 5) Sociální okolí Znalost kulturních a sociálních tradic je důleţitá pro rozvoj sportovní organizace. Výhody ze znalosti a vyuţívání můţe mít sportovní organizace a na druhé straně i společnost. Je jednodušší získat finanční prostředky pro tradiční sporty s rozsáhlým zázemím v oblasti mládeţe (např. pro fotbal). Mladí lidé věnující se sportovním 6 MTB – zkratka z anglického mountain bike (horské kolo) 18 aktivitám pak nemají čas věnovat se společensky neţádoucím jevům, jako je například poţívání omamných látek. 6) Právní okolí Obchodní činnosti či sponzorování sportovních organizací není dostatečně podpořeno právními normami. Například sponzorování není v našem právním systému definováno. 1.1.6 Sponzorování ve sportu „Sponzorování lze definovat jako připravenost finančních a materiálních prostředků nebo služeb ze strany podniků, které jsou přidělovány osobám a organizacím působícím ve sportu, kultuře a v sociální oblasti s cílem dosáhnout podnikových marketingových a komunikačních cílů. Jedná se o specifickou formu partnerství, ve které sponzor a sponzorovaný dosahují svých cílů s pomocí druhého. Vstup do partnerství je vyjádřen sponzorováním, kde jsou smluvně regulovány výkony obou stran.“ (Bruhn, Mussler in Čáslavová, 2009, str. 190) Foret 1 (2008, str. 302) uvádí, ţe sponzor očekává od sponzorovaného za poskytnutí prostředků peněţních i věcných a sluţeb protisluţby. Můţe se jednat o zlepšení image firmy, jména firmy nebo výrobku. Sponzorovaný předpokládá za svoji aktivitu finanční nebo materiálové prostředky, aby mohl lépe plnit úkoly ve sportovní oblasti. Přínosy sportovního sponzoringu dle Foreta (2008, str. 303): v očích veřejnosti se zvýší povědomí o výrobku, názvu firmy, sluţbě podpora identifikace sponzora pomocí sportu zlepší se místní znalost sponzora vytvoří se dobré jméno podniku ve společnosti, mezi zaměstnanci osobní prezentace vedení podniku Mezi základní formy sponzoringu patří: sponzorování jednotlivých sportovců – pouţívá se především ve vrcholovém sportu sponzorování sportovních druţstev sponzorování sportovních institucí (svazů, spolků) 19 sponzorování sportovních akcí – v současné době nejvíce praktikovaná forma; často se spojí název akce s názvem podniku, sponzor (podnik) uhradí náklady, které jsou spojené s uspořádáním 1.1.7 Reklama ve sportu Sportovní reklama je reklama 7 vyuţívající specifických médií komunikace z oblasti sportu, jako je například výstroj sportovců, dresy, sportovní náčiní a nářadí, startovní čísla, mantinely, reklamní pásy, výsledkové tabule a ukazatele. Na sportovištích se také vyuţívají jednotlivé reklamní panely a reklamní transparenty. Funkce reklamy: 1) Informační Je důleţitá v okamţiku, kdy produkt začíná existovat a je nezbytné stimulovat poptávku. Informuje o novém produktu, změně ceny, způsobu uţívání produktu, novém uţívání jiţ známého produktu, nových sluţbách. 2) Přesvědčovací Je důleţitá tam, kde je intenzivní konkurence. Působí na vytváření poptávky po produktu konkrétní firmy. Smyslem je posílení preference zboţí určité společnosti, snaha získání zákazníků konkurenta, potlačení bázně zákazníka, která je spojena s pouţíváním produktu, posílení image firmy ve vědomí zákazníka, změna image produktu, tlak na bezodkladný nákup. 3) Upomínací Vyuţívá se zejména ve fázi zralosti produktu. Účelem je připomenutí jiţ známého výrobku či sluţby. Sportovní reklama můţe splňovat i více výše uvedených funkcí. Sport je významnou součástí našeho ţivota. Sport provozují a sledují miliony lidí, coţ přitahuje zájem firem. Pro ty jsou příznivci sportu potenciálními zákazníky. 7 Reklama – placená forma neosobní prezentace výrobků, sluţeb nebo myšlenek určitého subjektu (firmy, instituce, jiné organizace) prostřednictvím komunikačních médií (televize, rozhlas, denní tisk, časopisy, plakáty, film) 20 1.2 Marketingový výzkum „Marketingový výzkum je funkce, jež propojuje spotřebitele, zákazníky a veřejnost s firmou pomocí informací, které jsou používány pro identifikaci a definici marketingových příležitostí a problémů, vytváření, zlepšení a hodnocení marketingových aktivit, monitoring marketingového výkonu a lepší porozumění marketingového procesu.“ (Kotler, 2007, str. 406) MV (Marketingový výzkum) má za úkol poskytnout podstatné a objektivní informace o situaci na trhu. Jedná se o informace o zákazníkovi. Mezi základní informace o zákazníkovi patří informace o tom, kdo to je – osobní socioekonomické charakteristiky jako vzdělání, místo, bydliště, věk, ekonomická aktivita, kde a co nakupuje nebo nenakupuje. Důleţité jsou také informace o spokojenosti či nespokojenosti s nabídkou, co by zákazník chtěl nebo potřeboval. Se znalostí takovýchto informací bychom měli dosáhnout lépe připravené nabídky i komunikace se zákazníkem. (Foret 1, 2008, str. 93) Foret 1 (2008, str. 127–129) vyzdvihuje význam MV jako komunikace se zákazníkem. Marketingovým výzkumem se projevuje aktivní zájem o zákazníka. Zákazník je oslovován a má příleţitost se vyjádřit, hodnotit, sdělit své názory, potřeby. MV, jako vstupní analýza, zobrazuje výchozí stav. Je pomocníkem při formulování a odhalování problémů i východiskem pro následující aktivity. MV zpětně ukazuje, jak byla marketingová komunikace úspěšná. MV téţ přispívá k informovanosti veřejnosti. Jiţ otázky pouţité při výzkumu ukazují dotazovanému šíři a sloţitost zkoumaného problému, coţ si mnozí respondenti neuvědomují, ale i při prezentování výsledků ve sdělovacích prostředcích se lidé seznamují s různými pohledy na problém i s názory ostatních dotazovaných. V rámci public relations8 výsledky MV pouţívají i novináři a sdělovací prostředky. 1.2.1 Typy marketingového výzkumu Jak uvádí Simová (2005, str. 30–41), kaţdý MV má svůj specifický účel a formu, která je daná konkrétním zaměřením i rozsahem výzkumu. Marketingové výzkumy můţeme klasifikovat na několik typů podle zvolených hledisek a společných znaků. Jednotlivé typy výzkumů se v praxi prolínají a kombinují dle cíle a potřeb 8 Public relations – pochází z angličtiny a lze přeloţit jako vztahy s veřejností. Dle Kotlera (2007, str. 1031) se jedná o budování dobrých vztahů s různými cílovými skupinami získáváním příznivé publicity, budováním dobrého „image firmy“. 21 výzkumu. Svoji roli při výběru určitého výzkumu hraje i finanční hledisko – náročnost a náklady spojené s realizací výzkumu a získáním informací, které potřebujeme. Typy marketingových výzkumů dle hledisek podrobněji v příloze č. 1. 1.2.2 Proces marketingového výzkumu Proces marketingového výzkumu se sestává dle Foreta (Marketingový průzkum, 2008, str. 23) z pěti kroků, jak ukazuje Obrázek 1-3: Proces marketingového výzkumu: 1. definování marketingového problému a cílů výzkumu 2. sestavení plánu výzkumu 3. shromaţďování informací 4. statistické zpracování informací 5. prezentace výsledků, včetně praktických doporučení definování problému a cílů výzkumu sestavení plánu výzkumu shromažďování informací statistické zpracování informací prezentace výsledků Obrázek 1-3: Proces marketingového výzkumu Zdroj: FORET, M. Marketingový průzkum. Poznáváme svoje zákazníky. Computer Press, 2008, str. 23 Průběh výzkumu jak vidíme na obrázku 1-2: Průběh výzkumu, můţeme rozdělit na dvě hlavní fáze: na fázi přípravy a poté na fázi realizace včetně zpracování a analýzy zjištěných údajů. fáze přípravy fáze realizace Obrázek 1-4: Průběh výzkumu Zdroj: FORET, M. Marketingový průzkum. Poznáváme svoje zákazníky. Computer Press, 2008, str. 23 Příprava výzkumu, jak uvádí Stehlík (2003, str. 64) se skládá z kroků vedoucích k vytvoření předpokladů pro zahájení jeho realizace: 1. Definování problému, který má být řešen 2. Specifikace potřebných informací 3. Identifikace zdrojů informací 22 4. Stanovení metod sběru informací 5. Vypracování projektu výzkumu Definování marketingového problému je jednou z nejdůleţitějších částí výzkumu. Vymezuje oblast, na kterou se zaměří další kroky výzkumu. Není-li problém přesně definován, hrozí, ţe náklady na výzkum přesáhnou hodnotu jeho přínosu. (Foret, Marketingový průzkum, 2008, str. 23). Dle Stehlíka (2003, str. 65) definování problému výzkumu tkví v osvětlení účelu výzkumu – proč se má výzkum provádět a v čem spočívá problém. Na základě toho se pak vymezí cíle výzkumu, které jsou vyjádřeny tzv. programovými otázkami. Ty by měly vyjadřovat, co má výzkum přesně zjistit. Je-li to moţné, formulují se hypotézy, moţné alternativní odpovědi na otázky výzkumu. Ty pomáhají lépe specifikovat pokládané otázky. Při přípravě marketingového výzkumu by neměla chybět úvodní orientační analýza situace. Vyuţívá se postupů sekundární analýzy, sekundárního výzkumu, kvalitativního výzkumu. Lze se tak blíţe seznámit s prostředím, podstatou problému. (Foret, Marketingový průzkum, 2008, str. 25) Vypracování projektu marketingového výzkumu předchází plán marketingového výzkumu. Jak uvádí Foret (Marketingový průzkum, 2008, str. 26), v plánu marketingového výzkumu se přesněji specifikují informace, které potřebujeme získat, postup, jakým informace budeme získávat, kroky vedoucí ke zpracování získaných informací, vyhodnocení i interpretace. Prostřednictvím plánu můţeme kontrolovat průběh výzkumu. Body, které by měl obsahovat plán výzkumu, se nachází v příloze č. 2. Detailnějším rozpracováním jednotlivých bodů plánu marketingového výzkumu se získá projekt marketingového výzkumu. Jak popisuje Foret 2 (2008, str. 28), jeho rozsah můţe být okolo 20 stran textu. Součástí je i návrh dotazníku. Projekt výzkumu završuje etapu přípravy výzkumu. (Stehlík, 2003, str. 67) Fázi realizace výzkumu se věnují kapitoly: 1.2.3 Metody a techniky získávání primárních dat, 1.2.4 Výběr vzorku respondentů, 1.2.5 Zpracování a analýza dat a 1.2.6 Interpretace a prezentace výsledků výzkumu. 23 1.2.3 Metody a techniky získávání primárních dat Je důleţité zvolit vhodné metody sběru primárních dat, aby primární data, která se výzkumem získají, byla kvalitní, přesná, aktuální, úplná a nezkreslená. (Simová, 2005, str. 61) K získávání primárních informací se pouţívají různé metody. Dle Stehlíka (2003, str. 69) se člení na: Metody pozorování Metody šetření Metody experimentální Metody kvalitativní Metody šetření se řadí dle Stehlíka (2003, str. 70) mezi metody, které se při sběru primárních informací pouţívají nejčastěji. Informace, které je potřeba získat, se od zkoumaných subjektů získávají dotazováním. Kotler (2007, str. 411) uvádí, ţe výzkum dotazováním se nejvíce hodí pro získávání popisných informací. Dotazování můţe být buď strukturované, nebo nestrukturované. U strukturovaného dotazování je formální seznam otázek, které se pokládají všem respondentům a stejným způsobem. U nestrukturovaného dotazování můţe tazatel pokládat otázky dle toho, jak respondent reaguje. Dotazník je třeba velmi pečlivě a správně sestavit, jak zmiňuje Foret 2 (2008, str. 43), jelikoţ chybné sestavení dotazníku můţe mít negativní vliv na získané informace a poté na výsledky výzkumu. Ty pak nemusí odpovídat cílům výzkumu a jeho potřebám. Dotazník by měl odpovídat třem základním poţadavkům: 1) Formulace otázek a sestavení otázek do celku by mělo být takové, aby dotazovaný odpovídal tak, jak poţadujeme a na to, co nás zajímá. 2) Měly by se vytvořit takové podmínky, aby se dotazovanému odpovídalo příjemně, aby to dotazovaného těšilo a aby se mu dotazování zdálo jednoduché. Hlavním cílem je to, aby dotazovaný odpovídal pravdivě a stručně. 3) Dotazovaný by měl všemu rozumět, mělo by mu být jasné, co po něm chceme, zejména aby u filtračních otázek věděl, jak postupovat a vyplňovat. V dotazníku by mělo být vše vysvětleno tak, jako by to vysvětlil sám tazatel. 24 Další informace o dotazníku se nachází v příloze č. 3 – Informace o dotazníku, detailněji se otázkami v dotazníku zabývá příloha č. 4 – Otázky v dotazníku. Dotazníky se většinou distribuují poštou, elektronickou poštou (e-mail, internet) nebo osobním předáním (Foret 2, 2008, str. 57). Rozesílání dotazníků elektronickou cestou je levnější a rychlejší, avšak osobní kontakt můţe být přínosný, můţe podtrhnout naléhavost výzkumu, vysvětlit cíl výzkumu. Posílá-li se dotazník elektronicky, můţe jej software9 vyhodnotit jako spam10 a adresátovi nemusí dotazník dojít. Vyplněné dotazníky mohou být zasílány poštou či vhazovány do speciálně k tomu určených sběrných boxů nebo sbírány osobně. Osobním sběrem lze docílit vyšší návratnosti dotazníků. Návratnost dotazníků 11 je ukazatelem úspěšnosti dotazníků. Úspěšnost dotazníku závisí jednak na jeho atraktivnosti, na tom, zda dokáţe zaujmout obsahem, ale zejména tématem – zda se marketingový problém dotazovaných osobně dotýká. Význam marketingového výzkumu na internetu12 dle Kotlera (2007, str. 416) roste s tím, jak roste počet lidí s přístupem na internet. Výhodou internetového výzkumu jsou ve srovnání s tradičním výzkumem nízké náklady a rychlost, je moţné připojení účastníků výzkumu z různých míst světa. Nevýhodou je to, ţe ještě ne všichni mají přístup na internet, to ovlivní vzorek respondentů. 1.2.4 Výběr vzorku respondentů Je-li úkolem provedení šetření a analýza dat, je třeba se nejprve rozhodnout, jak uvádí Seger (1995, str. 103), zda šetření bude vyčerpávající nebo jen výběrové. Vyčerpávající šetření je velmi náročné jak finančně, tak i z hlediska časového a organizačního, jelikoţ se prošetřují všechny jednotky souboru13. Takto rozsáhlé zjišťování můţou provádět např. statistické orgány státu. Prováděné šetření a zjištěné informace jsou ale oproti výběrovému šetření přesnější. Při výběrovém (nevyčerpávajícím) šetření dojde k vybrání a šetření jen některých jednotek vybraných určitým způsobem ze základního souboru a k zobecnění 9 Software – v informatice je to sada všech počítačových programů pouţívaných v počítači, které provádí nějakou činnost 10 Spam - nevyţádané sdělení (nejčastěji reklamní) masově šířené internetem 11 Návratnost dotazníků - procento vrácených vyplněných dotazníků z celkového počtu rozeslaných 12 Internet – celosvětový systém navzájem propojených počítačových sítí, ve kterých mezi sebou počítače komunikují 13 Soubor – mnoţina lidí 25 závěrů šetření výběru na vlastnosti celého základního souboru. Foret 2 (2008, str. 68) upozorňuje, ţe problémem můţe být určení, zda je výběrový soubor reprezentativní. Pokud soubor je v základních znacích zmenšeninou základního souboru, lze výsledky generalizovat14. Pokud ale generalizace moţná není, budou výsledky výzkumu platné pouze pro zkoumaný soubor. Vytváří-li se výběrový vzorek, je třeba vědět, kdo bude vyšetřován, kolik respondentů se bude výzkumu účastnit a jakým způsobem bude výběrový soubor vybírán. (Kotler, 2007, str. 419). Foret 2 (2008, str. 74) sděluje, ţe vybírá-li se soubor, je podstatné také to, jak soubor bude velký. To je důleţité pro určení výběrové chyby, moţnost třídění vyšších stupňů i hladiny významnosti zjištěných statistických vztahů. Neplatí ale, ţe čím je soubor větší, tím je reprezentativnější. Pokud jsou soubory velké, ale nereprezentativní, závěry vzniklé zobecněním na celou populaci nebudou správné. Stehlík (2003, str. 71) dělí výběrová šetření na: záměrné výběry anketa řetězový výběr úsudkový výběr kvótní výběr metoda základního masívu pravděpodobnostní výběry prostý náhodný výběr oblastní výběr skupinový výběr Dotazované osoby u ankety jsou vybírány bez určených výběrových hledisek. Proto zjištěné výsledky nemohou být zobecňovány na celý základní soubor. Při zkoumání malého souboru je vhodný řetězový výběr, ve kterém je první respondent vybrán a ten pak doporučí následujícího respondenta. Na základě úsudku tazatele se vybírá úsudkový výběr. Kvótní výběr se provádí tak, ţe na základě úsudku se vyberou 14 Generalizovat – zobecňovat; zjištěné vlastnosti u určitého počtu prvků nějaké mnoţiny se generalizací přisoudí všem jejím prvkům. 26 jednotky, které se jeví jako zmenšený model základního souboru. Pro tento výběr je důleţitá znalost základního souboru. Prostý náhodný výběr je dle Foreta 2 (2008, str. 70) výběr, ve kterém mají všechny jednotky stejnou pravděpodobnost, ţe budou vybrány. Je nejjednodušší formou pravděpodobnostního výběru. Pouţívají-li se sloţitější způsoby vybírání, tak se, jak uvádí Stehlík (2003, str. 72), základní soubor rozdělí dle určitých hledisek na několik částí. Výběrové jednotky jsou pak z jednotlivých částí vybírány. U oblastního výběru se vybírají náhodně ve všech částech, u skupinového výběru se prošetří všechny jednotky vybraných konkrétních částí souboru. 1.2.5 Zpracování a analýza dat Údaje získané výzkumem samy o sobě nemají velkou vypovídající schopnost. Data je nutné zpracovat a vyhodnotit, jak píše Simová (2005, str. 104). Před zahájením vyhodnocování dat je třeba provést kontrolu dat. Měla by se učinit kontrola v dotaznících vyplněných údajů, zda jsou vyplněny úplně, zda údaje vyjadřují to, co mají, popřípadě data upravit. Objeví-li se chyby závaţné, tyto údaje je lepší vynechat či vyřadit celý dotazník. Následně je třeba realizovat klasifikaci – přesně definovat třídící znaky a vymezit třídy. Ty se musí vzájemně vylučovat, ale i obsahovat všechny prvky souboru, který se zkoumá. Foret 2 (2008, str. 77–79) vysvětluje, ţe u techniky dotazování je znakem otázka, která má předem vymezené varianty odpovědí. Jedná-li se o otázku otevřenou, vytvoří se varianty dodatečně pomocí kategorizací získaných odpovědí. Podle obsahu lze rozdělit znaky na identifikační, ty udávají základní sociodemografické parametry jednotky a na znaky sledované, pomocí kterých se zjišťuje problém výzkumu. Vlastnosti zkoumaných jednotek můţeme rozdělit dle jejich charakteru na kvalitativní (slovní, nominální) a kvantitativní (číselné). U nominálních znaků je získaná informace vyjádřena slovně. Můţe to být pomocí dichotomických (alternativních) znaků, které mohou tvořit jen dvě varianty (např. ţák, ţákyně), nebo polytomických (mnoţných) znaků, které mají variant více 27 (např. ţák 1. třídy, 2. třídy, 3. třídy). Jednotlivé varianty jsou si rovné. Kaţdé variantě odpovědí se přiřadí číselné označení kvůli počítačovému zpracování. Číselné znaky nabývající číselných hodnot se dělí na pořadové (ordinální) a měřitelné (kardinální, intervalové). Pomocí pořadových znaků lze odstupňovat různou úroveň hodnoty znaku, lze vyjádřit, která varianta je vyšší a niţší, která více a méně, posoudit, které hodnocení je lepší a které horší (např. úroveň dosaţeného vzdělání). Běţným způsobem číselného vyjádření, jako je měřením, váţením nebo počítáním se získají měřitelné znaky (např. varianty odpovědí na věk: 15–19, 20–34, 35–49, 50 a více; takto změřené znaky jsou přesnější, neţ věk zjišťovaný ordinálním znakem na „mladý“, „střední“, „starý“). Rozdělení znaků je významné pro statistické zpracování dat. Podle charakteru znaku lze či nelze pouţívat určité statistické charakteristiky. U nominálních znaků určujeme modus15, u číselných znaků se pouţívá průměr, medián16, rozptyl, směrodatná odchylka17. Kategorizace je přesné vymezení variant moţných odpovědí, se kterými se budou provádět další operace. Lze pracovat s různou mírou přesností. To závisí na kategorizaci. Například věk dotazovaných lze vyjádřit méně přesně, v intervalech (15– 19 let, 20–34 let, více jak 35) let či přesněji – 15 let, 16 let, 17 let atd. Kategorizace je důleţitá zejména u polootevřených i otevřených otázek. Uvedené odpovědi se musí nejdříve vypsat a poté vybrat nejčastěji uváděné a ostatní odpovědi se zahrnou do kategorie „jiné“. Jsou-li četnosti některých variant malé, lze uskutečnit nekategorizování spojením málo četné kategorie do větších celků. Aby bylo moţné vyhodnotit data, je nutné přistoupit ke kódování. O kódování pojednává Foret 2 (2008, str. 82) a Simová (2005, str. 104). Pod kódováním si lze představit přiřazení určité číselné hodnoty (kódu) kaţdé variantě znaku, aby údaje mohly být zpracovány počítačem. U otevřených otázek je kódování sloţitější. Odpovědi na volné otázky je třeba tematicky rozdělit do skupin, které se vzájemně nepřekrývají a poté kaţdé skupině přidělit kód. Po sesbírání primárních údajů je třeba údaje utřídit. Jak popisuje Foret 2 (2008, str. 83), úkolem třídění je formulovat, kolik z dotazovaných má určitou hodnotu znaku 15 Modus – hodnota statistického znaku s nejvyšší četností (nejčastěji se vyskytující) Medián – prostřední hodnota statistického znaku, jsou-li všechny hodnoty uspořádané dle velikosti 17 Rozptyl a směrodatná odchylka charakterizují variabilitu (proměnlivost) hodnot 16 28 nebo i více znaků. Souček (2006, str. 10) rozumí tříděním rozdělení jednotek do skupin takovým způsobem, aby vynikly charakteristické vlastnosti jevů, které zkoumáme. Podle počtu obměn lze statistická data uspořádat do tabulky rozdělení četností nebo do tabulky intervalového rozdělení četností. Tabulkou rozdělení četností se zabývá příloha č. 5, intervalovým rozdělením četností příloha č. 6. Třídění 1. stupně je jen vypočítání absolutních18 nebo relativních četností u jednoho znaku, viz Rovnice 1: Relativní četnost, jak uvádí Souček (2006, str. 11). pi = Rovnice 1: Relativní četnost pi – relativní četnost ni – absolutní četnost N – rozsah souboru Relativní četnost se vyjadřuje i v procentech, jak zobrazuje Tabulka 1-1: Absolutní a relativní četnost. Tabulka 1-1: Absolutní a relativní četnost věk respondentů 0-17 18-24 25-39 40-54 55 a více celkem četnost absolutní 9 34 89 74 44 250 četnost relativní v % 4% 14% 36% 30% 18% 100% Zdroj: vlastní Při třídění 2. stupně se pracuje s jednotkami, které mají stejné hodnoty zároveň ve dvou tříděných znacích, vysvětluje Foret 2 (2008, str. 84). Hledají se vztahy mezi sledovanými hodnotami znaků a identifikačními znaky jednotek, které korespondují s předmětem výzkumu. Identifikačními znaky můţe být bydliště, počet členů domácnosti, věk, pohlaví, stupeň ukončeného vzdělání. Výsledkem třídění 2. stupně je tzv. 18 Absolutní četnost – skutečný počet jednotek jednoho konkrétního znaku 29 kontingenční tabulka 19. V řádcích se obvykle objevují proměnné identifikační, ve sloupcích pak závisle proměnné sledované znaky, jak zobrazuje Tabulka 1-2: Kontingenční tabulka. Počet kontingenčních tabulek, které lze vytvořit tříděním druhého stupně je velký. Lze provádět i třídění třetího i dalších stupňů. Pak se vytvoří i více kontingenčních tabulek. Tabulka 1-2: Kontingenční tabulka sport ano/ne věk respondentů 0-17 18-24 25-39 40-54 55 a více součet sportují nesportují součet 8 29 76 58 22 193 1 5 13 16 22 57 9 34 89 74 44 250 Zdroj: vlastní 1.2.6 Interpretace a prezentace výsledků výzkumu Fáze interpretace a prezentace výsledků výzkumu těsně navazuje na fázi zpracování a analýzy dat. Je s touto fází prakticky spojena. Interpretací výsledků výzkumu se dává údajům význam. Formulování závěrů ukončuje interpretaci výsledků. Závěry jsou stručným zobecněním výsledků jak analytických, tak interpretačních. Mohou obsahovat i doporučení, jak nejvhodněji řešit zkoumaný problém. Je moţná písemná i ústní prezentace výsledků. (Stehlík 2003, str. 79) Příbová, Foret, Stávková, Zbořil in Simová (2005, str. 109, 110) uvádí, ţe závěrečná zpráva můţe mít několik forem. Závisí to na tom, jaké poţadavky mají zadavatelé výzkumu, jaký je charakter výzkumu. Zpráva můţe být stručná (stručné komentáře k tabulkám, grafům a výsledkům výzkumu) či můţe být rozsáhlá (komplexní, obsáhlé vyčerpávající zprávy). Závěrečná zpráva má zpravidla pevně danou strukturu: úvodní část, hlavní část, závěr a přílohy. Jednotlivé části jsou popsány v příloze č. 7. 19 Kontingenční tabulka – uţívá se k přehlednému zobrazení vzájemného vztahu dvou statistických znaků. Řádky kontingenční tabulky korespondují s moţnými hodnotami prvního znaku, sloupce pak s moţnými hodnotami druhého znaku. 30 2 Situační analýzy faktorů ovlivňující nabídku a poptávku sportovních aktivit na Ašsku 2.1 Charakteristika oblasti Ašsko Zkoumaný problém: Charakteristiky oblasti Ašsko. Cíl: Přehled charakteristik oblasti Ašsko, které mají vliv na sport na Ašsku. Metody a techniky výzkumu: Byla pouţita metoda šetření (dotazování). Dotazování bylo polostrukturované, to znamená, ţe část otázek byla připravena a část otázek vyplynula z rozhovoru. Šetření bylo prováděno osobně. Co lze od výzkumu očekávat: Šetřením se získá přehled o charakteristikách oblasti Ašsko, majících vliv na sport na Ašsku. Mezi zkoumané charakteristiky patří geografie, obyvatelstvo, nezaměstnanost, školy. Vymezení základního souboru a navrţení zkoumaného souboru: Základní soubor i zkoumaný soubor tvoří oblast Ašsko. Geografie Město Aš je druhým nejzápadnějším městem ČR, ze tří stran je obklopeno Německem (Bavorskem a Saskem). Geograficky je ašský výběţek součástí Smrčin, které jsou součástí Krušnohorské hornatiny. Nejvyšší vrch Háj (757,6 m n. m.) se nachází zhruba 1 km severovýchodně nad městem Aš. Vodstvo na Ašsku tvoří Bílý Halštrov. Pramení mezi Aší a Hazlovem v Halštrovských horách.20 Město Aš tvoří obec Aš, dalšími částmi jsou Dolní Paseky, Doubrava, Horní Paseky, Kopaniny, Mokřiny, Nebesa, Nový Ţďár a Vernéřov. Obyvatelstvo Obrázek 2-1: Vývoj počtu obyvatel na Ašsku (1971-2011) ukazuje, ţe nejvíce obyvatel ve sledovaném období ţilo v Aši k 1. 1. 1977 (14 143) a nejméně k 1. 1. 1971 (11 639). 20 Dostupné na: http://www.assko.cz/ 31 Vývoj počtu obyvatel na Ašsku v období 1971-2011 14 500 Počet obyvatel 14 000 13 500 13 000 12 500 12 000 11 500 11 000 Rok Obrázek 2-1: Vývoj počtu obyvatel na Ašsku (1971-2011) Zdroj: ČSÚ – Databáze demografických údajů za obce ČR 21 Údaje ze sčítání lidu, domů a bytů 2011 jsou zpracovány v příloze č. 9. Vývoj nezaměstnanosti v roce 2011 Obrázek 2-2: Vývoj nezaměstnanosti na Ašsku - 2011 ukazuje, jak se vyvíjela nezaměstnanost na Ašsku v roce 2011. Nejvyšší nezaměstnanost byla v měsíci lednu (10,1 %), nejniţší v měsících říjnu a listopadu (7,5 %), o zaměstnání se ucházelo 503 obyvatel. 21 Dostupné na: http://www.czso.cz/cz/obce_d/index.htm 32 Vývoj nezaměstnanosti na Ašsku v roce 2011 (%) 10,5 10 9,5 9 8,5 Vývoj nezaměstnanosti na Ašsku v roce 2011 (%) 8 7,5 7 Obrázek 2-2: Vývoj nezaměstnanosti na Ašsku - 2011 Zdroj: Integrovaný portál MPSV – Statistika nezaměstnanosti z územního hlediska 22 Zaměstnanost na Ašsku Zaměstnanost na Ašsku je závislá na zahraničních firmách. Mnohé firmy vyváţí své výrobky do Německa či jiných zemí nebo poskytují zahraničním firmám pracovní sílu k montáţním pracím. V příloze č. 8 jsou uvedeny firmy, které v roce 2011 zaměstnávaly více neţ 30 zaměstnanců 23. Nejvíce zaměstnanců zaměstnávala v roce 2011 firma ILOS Industrie Logistik Service s.r.o. (178). Ve firmě NOSTRA, spol. s r.o. pracovalo 149 pracovníků, ve firmě Petainer Czeh Holdings s.r.o. 123–130. 127 zaměstnanců zaměstnávala firma ZDM s.r.o. a 120 firma AMON & Co. s.r.o. Obyvatelé Ašska pracují také v organizacích města: ve firmě Ašské sluţby s.r.o., na Městském úřadě, ve školství. Školství V Aši se nachází 3 základní školy, gymnázium a střední odborná škola Aš, 6 mateřských škol, základní škola a praktická škola, základní umělecká škola. Tabulka 2-1: Školy na Ašsku ukazuje počty ţáků v září 2011 a 2012 a jejich procentuální rozdělení. 22 23 Dostupné na: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/uzem Dostupné na: http://www.muas.cz/vyvoj-nezamestnanosti-v-asi-v-roce-2011/d-228484 33 Tabulka 2-1: Školy na Ašsku Označení 1. ZŠ 2. ZŠ 3. ZŠ Název školy Adresa školy ZŠ Aš ZŠ Aš ZŠ a MŠ Aš ZŠ a Praktická škola Aš Gymnázium a střední odborná škola Aš Kamenná 152 Hlávkova 26 Okružní 57 Žáků a studentů celkem %z %z poč.žáků poč.žáků celkovéh celkovéh k 9/2011 k 9/2012 o počtu o počtu 34% 465 469 33% 353 26% 354 25% 248 18% 264 19% Studentská 13 65 5% 100 7% 253 18% 235 17% 1 384 100% 1 422 100% Hlavní 106 Zdroj: vlastní šetření (MÚ, Gymnázium a střední odborná škola Aš) 2.2 Nabídka sportovních aktivit na Ašsku Zkoumaný problém: Situace v nabídce sportovních zařízení a sportovních aktivit na Ašsku. Cíl: Přehled o nabídce sportovních zařízení a sportovních aktivit na Ašsku. Co lze od výzkumu očekávat: Šetřením se získá přehled o sportovních zařízeních a aktivitách na Ašsku, o vytíţení sportovních zařízení, jejich optimální i maximální kapacitě. Vytvoří se souhrn sportovních oddílů a klubů i organizovaných cvičení, zjistí se, které z nich jsou vhodné pro děti i podmínky členství v klubech a oddílech. Potřeba informací, struktura informací a zdroje informací: Nejdříve jsou vyuţívány sekundární informace z webových stránek sportovních oddílů, klubů. Ty se ověřují v terénu a doplňují se informacemi primárními. Informace jsou jak kvantitativní, tak i kvalitativní. Vymezení základního souboru a navrţení zkoumaného souboru: Základní soubor i zkoumaný soubor tvoří všechny sportovní oddíly a kluby i organizovaná cvičení na Ašsku. Jedná se tedy o vyčerpávající šetření. Informace o výzkumu nabídky sportovních aktivit na Ašsku se nachází v příloze č. 10. 34 2.2.1 Sportoviště na Ašsku 2.2.1.1 Tělocvičny Na území města Aše jsou následující tělocvičny, jak zobrazuje Tabulka 2-2: Tělocvičny. V tabulce jsou uvedeny jejich rozměry a částka, za kterou se pronajímají. Tabulka 2-2: Tělocvičny tělocvična G.Geipela Keller - velká Gymnázium Tyršův dům ZŠ Hlávkova ZŠ Okružní ZŠ Kamenná Keller - malá rozměry / m rozhoha / m2 54 × 20,6 32 × 18 26,5 × 15 23,9 × 14,2 20 × 11,5 20 × 11 16,50 × 11 10 × 5 1 112 576 398 339 230 220 182 50 pronájem Kč/hod 180 180 75 / 150 100 / 60 120 100 / 60 100 / 60 100 Zdroj: vlastní šetření Tělocvična na ZŠ Kamenná se pronajímá zájemcům za 100 Kč/hod pro aktivity dospělých a za 60 Kč/hod pro aktivity dětí a mládeţe. Obdobně postupuje i Gymnázium a střední odborná škola, pro aktivity, kterých se účastní děti, pronajímají tělocvičnu za 75 Kč/hod, ostatním za 150 Kč/hod. ZŠ a MŠ Okruţní poţaduje od organizací 100 Kč/hod, od organizací zabývající se mládeţí 60 Kč/hod a od neorganizovaných subjektů 150 Kč/hod. Tělocvična Keller24 byla původně vybudována pro potřeby armády. V budově jsou tělocvičny dvě: Ve větší tělocvičně s podlahou z dřevěných parket se provozují převáţně míčové hry, pořádají se turnaje. Povrch menší tělocvičny je pokryt kobercem. Na dvou stěnách jsou upevněna zrcadla, proto se tělocvična vyuţívá na aerobic, powerjógu, zumbu, tae-bo. Obě tělocvičny mají společné sociální zázemí (sprchy a WC), ve vymezenou dobu je moţné zakoupit i občerstvení. Šatna je u kaţdé tělocvičny. 24 Dostupné na: http://www.lesy-as.cz/cz/organizacni-jednotky/telocvicna/ 35 Tělocvična Tyršův dům se nachází v areálu Tyršova domu. U tělocvičny jsou dvě šatny a nevyhovující sociální zařízení. Pronájem tělocvičny je pro členy TJ Jiskry Aš a děti 60 Kč/hod, pro ostatní 100 Kč/hod. Následující sportoviště jsou ve vlastnictví TJ Jiskry Aš: areál Tyršův dům, tenisové kurty. Fotbalové hřiště Střelnice je z části vlastněné městem Aš. 2.2.1.2 Tyršův dům V areálu Tyršova domu se nachází: 2 hřiště na basketbal (jedno s asfaltovým povrchem, jedno s umělým) fotbalové hřiště travnaté 2 nohejbalová hřiště (lze vyuţít i na tenis) 3 nohejbalová hřiště kuţelna – dvě dráhy hřiště na tenis atletický ovál Tyršův dům – tělocvična, klubovna, šatny, sociální zázemí (ještě původní z roku 1948) 2.2.1.3 Tenisové kurty Areál tenisových kurtů se skládá z: 5 antukových dvorců 1 asfaltového dvorce tréninkové zdi oboustranné sociálních zařízení (šatny, WC, sprchy, klubovna, bufet) dětského hřiště pro malé děti O celý areál a provoz klubovny i bufetu se stará správce, který tuto činnost vykonává na základě ţivnostenského oprávnění. 2.2.1.4 Fotbalové hřiště Střelnice Zčásti fotbalové hřiště Střelnice vlastní město Aš, zčásti TJ Jiskra Aš. Vedle fotbalového hřiště s travnatým povrchem je malé tréninkové hřiště. Zhruba 300 diváků můţe sledovat fotbalová utkání z tribuny. U hřiště se nachází sociální zázemí se 36 sprchami a šatny pro hráče i rozhodčí a klubovna. V zázemí pro správce se perou dresy fotbalistů. 2.2.1.5 Fourcrossová dráha Dráhu pro fourcross25 začalo budovat na své náklady Občanské sdruţení JumpX s podporou Města Aše v roce 2007. Na dráze dlouhé 350 m je 12 skoků délky do 12 m. O.s. Jump-X zde pořádalo jiţ 2 × závod Českého poháru, coţ je nejvyšší domácí soutěţ v ČR. O následující sportoviště se stará společnost AŠSKÉ LESY s.r.o. 26, která vznikla v roce 2008 rozhodnutím Zastupitelstva města Aše. Je stoprocentně vlastněná městem Aš. Úkolem společnosti je lesnické hospodaření, provoz dále uvedených sportovních zařízení. Organizačními jednotkami společnosti jsou: Doubrava – škola v přírodě, Sportovní areál – vrch Háj, Lyţařské středisko Aš, tělocvična Keller, krytý a venkovní bazén Aš. 2.2.1.6 Sportovní areál – vrch Háj Sportovní areál27 leţí na vrchu Háj přibliţně 2 km od centra města v nadmořské výšce 620 aţ 750 metrů. Lze zde provozovat rekreační, soutěţní i sportovní činnosti. Provoz areálu je celoroční. Návštěvníci si mají moţnost půjčit v hlavní budově sportovní náčiní, pouţít sociální zařízení, klubovnu či recepci. V areálu je moţné přenocovat, nechybí sociální zázemí, sprchy i kuchyň. Na parkovišti zaparkuje zhruba 100 vozidel. Plánek sportovního areálu – viz příloha č. 11 – Sportovní areál vrch Háj. Sportoviště ve sportovním areálu: Inline dráha zaujme svým převýšením o délka 1088 m, šířka 3 metry o je určena pro mírně pokročilé bruslaře o v zimě je dráha upravena pro běh na lyţích klasickou i volnou technikou a je osvětlena 25 Fourcross – Trať vede pouze z kopce, zahrnuje klopené zatáčky, skoky boule. Trať sjíţdějí čtyři jezdci na kolech a vyuţívají vlastností terénu, aby získali před soupeři náskok. 26 Dostupné na: http://www.lesy-as.cz/cz/profil-spolecnosti/ 27 Dostupné na: http://www.lesy-as.cz/cz/organizacni-jednotky/vrch-haj/ 37 Lezecká stěna je vysoká 6 m, nabízí mnoho lezeckých tras pro začátečníky i pokročilé Minigolf – hřiště obsahuje 18 drah Tenis a basketball – na tomto hřišti lze hrát basketball, nohejbal, tenis, florbal a mnoho dalších disciplín Polyfunkční hřiště – na tomto hřišti lze hrát fotbal, florbal, volejbal, házenou a mnoho dalších her. Streetball – hřiště je vybaveno jedním košem a je určeno pouze pro streetball Stolní tenis Badminton Ruské kuţelky Dětské hřiště Nabídka půjčovny je k nahlédnutí v příloze č. 12 2.2.1.7 Lyžařské středisko Aš Lyţařský areál28 nabízí 3 sjezdové tratě lehké a střední obtíţnosti. Jsou vhodné jak pro začínající i mírně pokročilé lyţaře, tak i pro rodiny s dětmi. Lyţaře vyvezou na vrchol 2 vleky s celkovou kapacitou 1800 osob/hod. Pro děti je zde malý lanový vlek s lyţařskou školičkou. Sjezdovky č. 1 a č. 3 jsou uměle zasněţovány. Večerní lyţování se provozuje na sjezdovce č. 1. Jsou-li dobré přírodní sněhové podmínky, je v provozu sjezdovka č. 2. Pro běţecké lyţování jsou určeny okruţní trasy v délce 1, 3, 5 a 7 km. Okruh měřící 1 km je uměle osvětlen. Občerstvení i ohřátí je moţné v kiosku se zastřešenou verandou. V areálu nechybí ani vyhřívané toalety. Ceník jízdného v lyţařské sezoně 2011–2012 zobrazuje příloha č. 13 2.2.1.8 Tělocvična Keller Viz 2.2.1.1Tělocvičny 2.2.1.9 Krytý a venkovní bazén Aš Krytá a venkovní část bazénu funguje nezávisle na sobě. Bazén slouţí široké veřejnosti i sportovcům. 28 Dostupné na: http://www.lesy-as.cz/cz/organizacni-jednotky/lyzarske-stredisko/ 38 V krytém bazénu se nachází dva bazény. Malý bazén má postupně se svaţující dno a slouţí nejmenším a začínajícím plavcům. V nejhlubším místě je hloubka vody 105 cm. Rozměry bazénu jsou 5 × 12 metrů. Velký plavecký bazén je rozdělen do šesti plaveckých drah. Jeho rozměry jsou 25 × 12 metrů. Relaxovat je moţné v parní lázni. Pro ochlazení slouţí bazének se studenou vodou. Po návštěvě bazénu je moţné se občerstvit v bistru. Venkovní bazén je v provozu v letních měsících. Nachází se zde brouzdaliště kruhového tvaru, divoká řeka a prostory pro opalování. 29 2.2.2 Sportovní oddíly a kluby na Ašsku Historie TJ Jiskra Aš byla zaloţena v roce 1948. Vznikla spojením oddílů fotbalu, hokeje, házené a volejbalu, které fungovaly při n. p. Tosta a Ohara. V roce 1948 převedl n. p. Tosta do vlastnictví TJ Jiskry Aš budovu „Tyršův dům“ a areál Tyršova domu. Dodnes je zde centrum TJ Jiskra Aš. V letech 1960–1980 sport na Ašsku podporovaly tehdejší podniky, jako n. p. Tosta, n. p. Ohara, n. p. Aritma. I za přispění obyvatelstva byly vybudovány sportovní areály, jako kluziště, lyţařské středisko, tenisový areál. Sportovní dění podporoval i Městský úřad. V devadesátých letech minulého století docházelo v oblasti sportu k potíţím vlivem nedostatku finančních prostředků na údrţbu. Zlepšení nastalo od roku 2000, kdy město Aš uvolňovalo prostředky na údrţbu a renovaci jednotlivých objektů. V plánu rozvoje města Aš bylo pamatováno na sport.30 Sportovní oddíly a kluby jsou v této kapitole rozčleněny do tří částí: TJ (tělovýchovná jednota) Jiskra Aš Ostatní sportovní oddíly a kluby MěDDM (Městský dům dětí a mládeţe) Sluníčko 29 30 Dostupné na: http://www.lesy-as.cz/cz/organizacni-jednotky/bazeny/ Dostupné na: http://www.tjjiskraas.estranky.cz/ 39 2.2.2.1 TJ Jiskra Aš V současné době sdruţuje občanské sdruţení TJ Jiskra Aš 10 oddílů, jak zobrazuje Tabulka 2-3: Počet členů TJ Jiskry Aš. Z tabulky lze vyčíst celkový počet členů jednotlivých oddílů, počet dětí do 18 let rozdělený na dívky a chlapce, počet dospělých a trenérů. Tabulka 2-3: Počet členů TJ Jiskry Aš poč.členů dívky do chlapci poč. do 18 let nad 18 let celkem 18 let do 18 let trenérů Oddíl 36 2 2 0 34 1 Aerobic Basketbal 26 0 0 0 26 2 Jóga 8 0 0 0 8 1 Kopaná 127 82 0 82 45 12 Kuželky 52 0 0 0 52 1 Nohejbal 28 6 0 6 22 3 Stolní tenis 41 15 7 8 26 2 Šachy 26 6 0 6 20 1 Tenis 95 43 20 23 52 2 Zumba 23 2 2 0 21 1 Celkem 462 156 31 125 306 26 Celkem % 100% 34% 7% 27% 66% Zdroj: vlastní šetření Kdy oddíl vznikl, zda je vhodný pro děti a od kolika let, kolik tréninků probíhá týdně, zda se oddíl účastní závodů, utkání a zda pořádá akce, závody. Na tyto otázky odpovídá Tabulka 2-4: Ostatní informace o TJ Jiskra Aš. TJ Jiskra Aš je nestátní nezisková organizace – občanské sdruţení. Tabulka 2-4: Ostatní informace o TJ Jiskra Aš Oddíly TJ Jiskra Aš Aerobic Basketbal Jóga Kopaná Kuželky Nohejbal Stolní tenis Šachy Tenis Zumba rok založení 1995 1946 1995 1948 1950 1996 1948 1978 1975 2011 pro děti počet tréninků týdně 3 2 2 2 od 8 let od 10 let ne od 5 let od 10 let individuálně od 6 let 2 od 6 let 2 od 7 let 2 od 6 let 2 od 8 let 3 Zdroj: vlastní šetření 40 účast na závodech ne ano ne ano ano ano ano ano ano ne pořádání akcí, závodů ne ano ne ano ano ano ano ano ano ne Bliţší informace o jednotlivých oddílech TJ Jiskry Aš se nachází v příloze č. 14. 2.2.2.2 Ostatní sportovní oddíly a kluby Tabulka 2-5: Počet členů ostatních sportovních oddílů a klubů ukazuje celkový počet členů jednotlivých oddílů, počet dětí do 18 let rozdělený na dívky a chlapce, počet dospělých a trenérů. Tabulka 2-5: Počet členů ostatních sportovních oddílů a klubů Oddíl Alpin Club Aš Ašští bajkeři poč.členů dívky do chlapci poč. do 18 let nad 18 let celkem 18 let do 18 let trenérů 28 0 0 0 28 2 60 40 11 29 20 10 AVZO TSČ - střelba AVZO TSČ modeláři Budo klub Aikido Aš Jezdecký klub Aš Jezdecký klub Krásná Jump-X KČT LK Jasan Aš Vodácký oddíl Š.RUM Aš VK Aš Celkem Celkem % 31 1 1 0 30 6 5 0 0 0 5 0 96 69 24 45 27 4 28 8 5 3 20 3 41 26 26 0 15 1 7 31 109 3 21 40 2 11 19 1 10 21 4 10 69 2 2 6 28 3 1 2 25 2 126 590 100% 52 263 45% 14 114 19% 38 149 25% 74 327 55% 5 43 Zdroj: vlastní šetření Kdy sportovní oddíl či klub vznikl, zda je vhodný pro děti a od kolika let, kolik tréninků probíhá týdně, zda se oddíl účastní závodů, utkání a zda pořádá akce, závody. Na tyto otázky odpovídá Tabulka 2-6: Ostatní informace o ostatních sportovních klubech a oddílech. Právní forma všech sportovních oddílů a klubů je nestátní nezisková organizace – občanské sdruţení. 41 Tabulka 2-6: Ostatní informace o ostatních sportovních klubech a oddílech počet tréninků týdně 3-4 2 2 2 ne ano ano ne ano pořádání akcí, závodů ne ano ano ano ano 2 ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ne ne rok založení pro děti Alpin Club Aš Ašští bajkeři AVZO TSČ Budo klub Aikido Aš Jezdecký klub Aš 1999 2007 1990 2006 1999 ne od 5 let od 12 let od 6 let od 5 let nepravidelně Jezdecký klub Krásná 2003 od 8 let Jump-X KČT LK Jasan Aš VK Aš 2007 1957 1994 1946 ano individuálně ano 2 od 6 let 4-5 od 5 let 2/ 3 Vodácký oddíl Š.RUM 1985 Oddíl ne nepravidelně účast na závodech Zdroj: vlastní šetření Bliţší informace o jednotlivých sportovních oddílech a klubech se nachází v příloze č. 15. 2.2.2.3 MěDDM Sluníčko Sportovní krouţky při MěDDM Sluníčko jsou rozděleny na krouţky pro školní děti a krouţky pro děti, které ještě do školy nechodí. Bliţší informace o jednotlivých krouţcích se nachází v příloze č. 16. Tabulka 2-7: Počet členů sportovních krouţků při MěDDM Sluníčko ukazuje přehled celkového počtu členů jednotlivých sportovních krouţků, počet dětí do 18 let rozdělený na dívky a chlapce a počet trenérů. 42 Tabulka 2-7: Počet členů sportovních krouţků při MěDDM Sluníčko Oddělení poč.členů dívky do chlapci poč. do 18 let nad 18 let tělovýchovy celkem 18 let do 18 let trenérů Školní děti Košíková dívky 13 13 13 0 0 1 Plavání 18 18 7 11 0 2 Volejbal 15 15 7 8 0 4 Mini volejbal 24 24 12 12 0 3 Sportovní 10 10 10 0 0 1 gymnastika Zumba 11 11 11 0 0 1 Florbal 32 32 0 32 0 1 Capoeira 10 10 5 5 0 1 Taneční kroužek 22 22 19 3 0 1 Vážky Mladý hasič 11 11 0 11 0 1 Předškolní děti Plaváčci 38 38 21 17 0 2 Cvičení rodičů s 12 12 6 6 0 1 dětmi Pohybově taneční 10 10 9 1 0 1 Celkem 226 226 120 106 0 20 Celkem % 100% 100% 53% 47% 0% Zdroj: vlastní šetření Od kdy sportovní krouţek pracuje, pro jak staré děti je vhodný, kolik tréninků probíhá týdně, zda se oddíl účastní závodů, utkání a zda pořádá akce, závody. Na tyto otázky odpovídá Tabulka 2-8: Ostatní informace o sportovních krouţcích při MěDDM . 43 Tabulka 2-8: Ostatní informace o sportovních krouţcích při MěDDM pro děti počet tréninků týdně účast na závodech pořádání akcí, závodů 2007 1994 2008 2011 5.-9. třída 1.-9. třída 5.-9. třída 1.-4. třída 2 1 2 2 ne ne ano ne ne ne ano ne Sportovní gymnastika 2008 5-10 let 1 ne ne Zumba Florbal Capoeira Taneční kroužek Vážky Mladý hasič Předškolní děti Plaváčci Cvičení rodičů s dětmi Pohybově taneční Zdroj: vlastní šetření 2012 2002 2007 12-18 let 1.-9. třída 1.-5. třída 1 2 1 ne ano ne ne ano ne 2012 1.-9. třída 1 ne ne 2012 1.-9. třída 1 1994 4-6 let 1 ne ne ne ne ne ne 1996 2-6 let 1 ne ne 2007 2-5 let 1 ne ne Oddělení tělovýchovy MěDDM rok založení Školní děti Košíková dívky Plavání Volejba Mini volejbal Celkový počet členů Tabulka 2-9: Celkový počet všech členů udává přehled o počtech členů a trenérů oddílů TJ Jiskry Aš, ostatních sportovních oddílů a klubů a sportovních krouţků při MěDD Sluníčko k 1. 10. 2012. Tabulka 2-9: Celkový počet všech členů poč.členů dívky do chlapci poč. do 18 let nad 18 let celkem 18 let do 18 let trenérů TJ Jiskra Aš 462 156 31 125 306 26 Ostatní oddíly 590 263 114 149 327 43 MěDDM Sluníčko 226 226 120 106 0 20 Celkem 1278 645 265 380 633 89 celkem % 100% 50% 21% 30% 50% Zdroj: vlastní šetření Oddíl 2.2.3 Organizovaná cvičení Obyvatelé Ašska mohou vyuţívat ke svým sportovním aktivitám i organizovaná cvičení pod vedením zkušeních instruktorů (instruktorek) a cvičitelů (cvičitelek). Bliţší informace o jednotlivých cvičeních se nachází v příloze č. 17. 44 Tabulka 2-10: Informace o organizovaných cvičeních zobrazuje informace o zaloţení jednotlivých cvičení, zda je cvičení vhodné pro děti a od kolika let, jaký je optimální počet cvičících v jeden okamţik, jak je kapacita vyuţita, kolik hodin týdně je moţné cvičit. Tabulka 2-10: Informace o organizovaných cvičeních Cvičení rok založení Bodystyling 1995 Jóga 2008 Jóga - Věra 1995 Power jóga 2003 Spinning 2008 Step body 2008 Tae-Bo 2004 Velké míče 2005 Zumba 2011 Zumba - Věra 2011 Zubma toning 2011 Zdroj: vlastní šetření optimální počet cvičících 30 20-25 8 10 10 25 10 15 20-25 20 20-25 pro děti ne od 6 let ne ne od 10 let ne od 12 let od 8 let ne od 8 let ne využití kapacity hodin týdně nevyužitá přiměřeně přiměřeně 2 2 2 1 4 3 3 1 7 3 2 spíše nevyužitá spíše nevyužitá přiměřeně spíše nevyužitá spíše nevyužitá přiměřeně nevyužitá přiměřeně Místo, kde se cvičení provozuje, cenu za jedno cvičení či cenu jinou, zda je poskytováno zvýhodnění pro studenty ukazuje Tabulka 2-11: Další informace o organizovaných cvičeních. Tabulka 2-11: Další informace o organizovaných cvičeních Cvičení místo cvičení Bodystyling Tyršův dům Jóga Fitcentrum LIFE Jóga - Věra Tyršův dům Power jóga MěDD Sluníčko Spinning Moravská ul. Step body Fitcentrum LIFE Tae-Bo Keller Velké míče Tyršův dům Zumba Fitcentrum LIFE Zumba - Věra Tyršův dům Zdroj: vlastní šetření cena za 1 cvičení / Kč cena Jiná (Kč) zvýhodnění pro studenty (Kč) 40 50 30 40 80 50 50 40 50 40 400 / 4 měsíce 500 / 12 hod 300 / 4 měsíce není 700 / 10 vstupů 500 / 12 hod není 400 / 4 měsíce 500 / 12 hod 450 / 4 měsíce 200 / 4 měsíce 400 / 12 hod 200 / 4 měsíce ne 60 / hod 400 / 12 hod ne 200 / 4 měsíce 400 / 12 hod 250 / 4 měsíce 45 2.2.4 Fitness studia V Aši lze navštívit dvě fitness studia: Fitness studio Extreme Jan Ledašil Fitness studio LIFE Fitness studio Exttreme Jan Ledašil Fitness studio Extreme Jan Ledašil31 o rozloze 300 m2 bylo otevřeno v roce 2005. Kardio-zóna obsahuje 13 stanovišť: 2 běţící pásy (z toho jeden závodní s rychlostí 25 km/h a rozdílem sklonu 30 %), 3 různé crosstrainery, 5 kol (včetně spinningového), 2 skate trenaţéry (rychlobruslení) a schody. V posilovně se nachází 47 stanovišť posilovacích strojů, jednoruční činky v rozmezí 1–80kg. Vyuţít lze i koutek na box. Cvičení zpříjemní hudba. Součástí fitness studia je recepce s různými druhy nápojů, kde je moţné zakoupení sportovních doplňků. Poskytované sluţby: odborné konzultace a technické ukázky jednotlivých cviků bezplatně programy k cvičení zdarma spolu se zakoupením permanentky privátní trenérské hodiny, nebo sestavení jídelníčku (placená sluţba) Fitness studio LIFE Fitness studio LIFE32 je středně velká posilovna. Na ploše 175 m2 se nachází kardio-zóna, kde jsou dva odpruţené běţící pásy, crossový trenaţér, spinningové či stacionární kolo a posilovna se 31 stanovišti profesionálních strojů, závaţí a jednoručních činek v rozmezí 1–60 kg. Veškerá cvičení zpříjemní hudba. Součástí fitness studia je recepce s velkým výběrem doplňků výţivy, nápojů a nechybí ani kvalitní káva či příjemné posezení. Fitness bylo otevřeno v říjnu 2010. Poskytované sluţby: rady začátečníkům a trenérské hodiny v posilovně vypracování tréninkového plánu či jídelníčku tréninkové hodiny s osobním trenérem v posilovně 31 32 http://www.fitness-studio.cz/ http://www.fitness-cviceni-life.cz/ 46 2.3 Výzkum poptávky po sportovních aktivitách a zařízeních na Ašsku Výzkum poptávky po sportovních aktivitách a zařízeních je rozčleněn na dvě skupiny. První skupinu tvoří ţáci a studenti a druhou skupinu obyvatelé Ašska. 2.3.1 Dotazníkový výzkum žáků a studentů Zkoumaný problém: Sportování ţáků a studentů na Ašsku, vyuţívání sportovních zařízení na Ašsku, poptávka po chybějících sportovních zařízeních a sportovních oddílech na Ašsku Cíl: Analýza faktorů ovlivňujících poptávku po sportovních aktivitách ţáků a studentů na Ašsku, na základě šetření vytvořit soubor opatření pro další rozvoj sportu ţáků a studentů na Ašsku. Metody a techniky výzkumu: Byla pouţita metoda šetření (dotazování). Dotazování bylo strukturované a bylo prováděno elektronicky – učitelé TV a učitelé informatiky obdrţeli e-mailem33 odkaz na elektronický dotazník umístěný na webu Vyplňto.cz. Stanovení hypotéz: Hypotéza č. 1: Sport je důleţitý pro více neţ 60 % dotazovaných. Hypotéza č. 2: Více neţ 70 % dotazovaných si přeje více hodin TV (tělesné výchovy). Hypotéza č. 3: Mimo hodiny TV sportuje alespoň 40 % dětí. Hypotéza č. 4a: Nejvíce děvčata sportují kvůli postavě. Hypotéza č. 4b: Nejvíce chlapců sportuje proto, ţe je sport jejich koníčkem. Hypotéza č. 5: Dotazovaní s rodiči spíše nesportují. Hypotéza č. 6: Nejvíce dotazovaných sportuje raději venku s kamarády, rodiči, trenéry. Hypotéza č. 7: Nejvíce chybí ţákům a studentům sportovní oddíl lední hokej. Hypotéza č. 8: Nejvíce dotazovaných se dozví o pořádaných sportovních soutěţích od učitele TV. Hypotéza č. 9: Nejvíce dotazovaných lyţuje na sjezdových lyţích. Hypotéza č. 10: Dotazovaní nemají zájem o zlepšení svých lyţařských či snowboardových dovedností v lyţařské škole. 33 E-mail – je elektronická pošta; způsob odesílání, doručování a přijímání zpráv přes komunikační systémy 47 Hypotéza č. 11: Nejvíce dotazovaných si vybere o prázdninách tábor se zaměřením na počítače. Co lze od výzkumu očekávat: Ţáci a studenti vyjádří svůj postoj ke sportování jak ve škole v rámci výuky, tak i ve svém volném čase. Šetřením se získá obraz o tom, zda dotazovaní sportují pravidelně mimo hodiny TV, kde a jak organizovaně sportují, zda se účastní závodů a v jakém druhu sportu. Dotazováním se získají informace o motivech, které vedou ţáky a studenty ke sportování i to, zda si děti myslí, ţe rodiče chtějí, aby jejich dítě sportovalo, zda jej podporují a zda rodiče provozují sport společně s dětmi. Získá se přehled, jaká sportoviště na Ašsku ţáci a studenti nejvíce vyuţívají a jaká jim naopak chybí. Také se očekává, ţe se děti vyjádří k tomu, jaké sportovní krouţky postrádají, zda se rádi účastní sportovních soutěţí, zda k soutěţení mají dostatek příleţitostí. Prověří se, z jakých zdrojů jsou děti informovány o pořádání sportovních soutěţí. Zjistí se, jaké procento dotazovaných provozuje zimní sporty, zda preferují sjezdové lyţování, běţky či snowboard a jestli se mají zájem zdokonalovat v lyţařské či snowboardové škole. Vymezení základního souboru a navrţení zkoumaného souboru: Základní soubor tvoří ţáci ZŠ (základních škol) na Ašsku ve věku od 6 let, dále studenti víceletého gymnázia a středních škol na Ašsku. Zkoumaný soubor tvoří ţáci ZŠ v Aši, jejichţ školy se do výzkumu zapojily, ale jen Ti, kteří zvládají práci s počítačem, dále studenti gymnázia a ţáci a studenti navštěvující sportovní oddíl Ašští bajkeři a dětské oddělení knihovny v Aši. Výběr je tedy záměrný úsudkový (kvótní) a z malé části i záměrný řetězový, jelikoţ odkaz na dotazník byl umístěn na stránkách sportovního oddílu Ašští bajkeři a dotazník mohli tak vyplnit nejen Ašští bajkeři, ale mohli jej rozšířit mezi kamarády. Stejně tak ţáci či studenti z účastnících se škol či čtenáři dětského oddělení knihovny v Aši mohli odkaz postoupit dále. Kontrolním znakem výběrového šetření je věk respondentů a pohlaví. Věkové skupiny jsou rozvrţeny následovně: 6 – 9 let 10 – 12 let 13 – 15 let 16 let a více Informace o výzkumu ţáků a studentů viz příloha č. 18. 48 Na dotazník pro ţáky a studenty lze nahlédnout v příloze č. 20, vyhodnocení dotazníku se nachází v příloze č. 21. Vyhodnocení hypotéz Hypotéza č. 1: Sport je důleţitý pro více neţ 60 % dotazovaných. Tato hypotéza se potvrdila, jelikoţ jak je uvedeno ve zpracované otázce č. 1, sport je důleţitý pro 78,49 % dotazovaných. Hypotéza č. 2: Více neţ 70 % dotazovaných si přeje více hodin TV (tělesné výchovy). Hypotéza se nepotvrdila, jak dokládá zpracovaná otázka č. 4, více hodin týdně by chtělo jen 57,56 % ţáků a studentů. Hypotéza č. 3: Mimo hodiny TV sportuje alespoň 40 % dětí. Hypotéza je potvrzena (viz zpracovaná otázka č. 5), 81,98 % respondentů uvedlo, ţe sportuje mimo hodiny TV. Hypotéza č. 4a: Nejvíce děvčata sportují kvůli postavě. Tato hypotéza se částečně potvrdila, jelikoţ stejný počet dívek uvedl (jak dokazuje zpracovaná otázka č. 13), ţe sportuje kvůli postavě, zdraví a proto, ţe je sport jejich koníčkem. Hypotéza č. 4b: Nejvíce chlapců sportuje proto, ţe je sport jejich koníčkem. Hypotéza nebyla potvrzena, jelikoţ chlapce nejvíce motivuje ke sportu zdraví, sport jako koníček je aţ na třetím místě. (zpracovaná otázka č. 13) Hypotéza č. 5: Dotazovaní s rodiči spíše nesportují. Hypotéza nepotvrzena, ţáci a studenti uvedli (zpracovaná otázka č. 15), ţe sportují občas s někým z rodiny. Hypotéza č. 6: Nejvíce dotazovaných sportuje raději venku s kamarády, rodiči, trenéry. Tato hypotéza se potvrdila, venku s kamarády, rodiči a trenéry sportuje 72,34 % dotazovaných. (zpracovaná otázka č. 16) Hypotéza č. 7: Nejvíce chybí ţákům a studentům sportovní oddíl lední hokej Hypotéza nepotvrzena, nejvíce chybí dotazovaným (viz zpracovaná otázka č. 19) atletika, lední hokej je na třetím místě. 49 Hypotéza č. 8: Nejvíce dotazovaných se dozví o pořádaných sportovních soutěţích od učitele TV. Jak dokazuje zpracovaná otázka č. 25, učitel je nejčastěji uváděný informační zdroj, hypotéza je potvrzena. Hypotéza č. 9: Nejvíce dotazovaných lyţuje na sjezdových lyţích. Hypotéza potvrzena, nejvíce respondentů má rádo sjezdové lyţe. (zpracovaná otázka č. 27) Hypotéza č. 10: Dotazovaní nemají zájem o zlepšení svých lyţařských či snowboardových dovedností v lyţařské škole. Ţáci a studenti mají zájem o zlepšení svých dovedností v lyţařské škole, hypotéza nepotvrzena. (zpracovaná otázka č. 28) Hypotéza č. 11: Nejvíce dotazovaných si vybere o prázdninách tábor se zaměřením na počítače. Hypotéza nepotvrzena, jak dokládá zpracovaná otázka č. 29, nejvíce dětí by si vybralo tábor u moře. 2.3.2 Dotazníkový výzkum obyvatel Ašska Zkoumaný problém: Sportování obyvatel na Ašsku, vyuţívání sportovních zařízení na Ašsku, poptávka po chybějících sportovních zařízeních a sportovních oddílech na Ašsku, spokojenost s nabídkou a kvalitou sportovních zařízení a sportovních aktivit, moţnost regenerace po sportování, sluţby půjčoven sportovního vybavení. Cíl: Analýza faktorů ovlivňujících poptávku po sportovních aktivitách obyvatel na Ašsku, na základě šetření vytvořit soubor opatření pro další rozvoj sportu obyvatel Ašska. Metody a techniky výzkumu: Byla pouţita metoda šetření (dotazování). Dotazování bylo strukturované a bylo prováděno jak elektronicky – na webu Vyplňto.cz., tak i formou dotazníků v papírové podobě. Otázky v dotazníku elektronickém i v dotazníku v papírové podobě jsou zcela totoţné. Stanovení hypotéz: Hypotéza č. 1: Sportuje více jak 50 % dotazovaných. Hypotéza č. 2: Více neţ 60 % dotazovaných sportujících sportuje rekreačně. Hypotéza č. 3: Nejvíce dotazovaných sportuje kvůli zdravému ţivotnímu stylu. 50 Hypotéza č. 4: Více jak 70 % dotazovaných sportujících sportuje raději venku. Hypotéza č. 5: Více neţ 60 % dotazovaných sportujících sportuje raději v kolektivu. Hypotéza č. 6: Kolektivní cvičení vyuţívá méně neţ 20 % sportujících dotazovaných. Hypotéza č. 7: S rodinou sportuje méně neţ 30 % sportujících respondentů. Hypotéza č. 8: Regeneraci se pravidelně věnuje méně neţ 20 % sportujících respondentů. Hypotéza č. 9: Více neţ 40 % sportujícím obyvatelům Ašska chybí nějaké sportoviště. Hypotéza č. 10: Nejvíce se sportující obyvatelé dozvědí o pořádání sportovních soutěţí a sportovních akcí z Listů Ašska. Hypotéza č. 11: Půjčoven sportovního vybavení vyuţívá méně neţ 20 % sportujících dotazovaných. Hypotéza č. 12: Více neţ 50 % sportujících obyvatel uvítá burzu sportovního vybavení a oblečení. Hypotéza č. 13: Více neţ 70 % respondentů by uvítalo a navštěvovalo v Aši saunový komplex. Hypotéza č. 14: Nejvíce dotazovaných se domnívá, ţe město Aš podporuje sport přiměřeně. Hypotéza č. 15: Pro nejvíce respondentů je vstupné do ašského bazénu přiměřené. Hypotéza č. 16: Nejčastějším důvodem návštěvy ašského bazénu je plavání. Hypotéza č. 17: Lyţařský areál v Aši navštěvuje více neţ 40 % obyvatel. Hypotéza č. 18: Nejvíce dotazovaných je spíše spokojena s úpravou sjezdovek Hypotéza č. 19: Cyklostezky na Ašsku navštěvuje více jak 60 % dotazovaných. Hypotéza č. 20: Nejlépe hodnocené cyklostezky jsou v Německu. Co lze od výzkumu očekávat: Obyvatelé Ašska vyjádří svůj postoj ke sportování. Šetřením se dostane obraz o tom, zda se dotazovaní pokládají za sportovce příleţitostné, rekreační či výkonnostní, zda sportují pravidelně, organizovaně, zda se účastní závodů a v jakém druhu sportu. Dotazováním se získají informace o motivech, které vedou občany Ašska ke sportování i to, zda sportují i s členy rodiny, dále se získá přehled, jaká sportoviště na Ašsku obyvatelé nejvíce vyuţívají a jaká jim naopak chybí. Také se očekává, ţe se vyjádří k tomu, které z ašských tělocvičen vyuţívají a z jakého důvodu je právě ta jedna tělocvična tou nejoblíbenější. Obyvatelé se vysloví i 51 k moţnostem regenerace po sportovních aktivitách na Ašsku. Uvedou, jaké sportovní krouţky postrádají, zda se rádi účastní sportovních soutěţí, zda k soutěţení mají dostatek příleţitostí. Prověří se, z jakých zdrojů jsou informováni o pořádání sportovních soutěţí. Vyšetří se, zda občané vyuţívají půjčoven sportovního vybavení a zda jsou s jejich sluţbami spokojení. Vyzkoumá se, zda by dotazovaní uvítali burzu pouţitého sportovního vybavení a oblečení. Obyvatelé se vyjádří i k tomu, zda jsou ve svých sportovních aktivitách omezeni příjmem. Důleţitý bude i názor obyvatel na to, zda by uvítali v Aši saunový komplex i jak hodnotí přístup města Aše k podporování sportu. Šetření pomůţe zjistit názory návštěvníků ašského bazénu i lyţařského střediska na provoz a spokojenost s nabízenými sluţbami. Zjistí se, jaké procento dotazovaných provozuje zimní sporty, zda preferují sjezdové lyţování, běţky či snowboard. Vyšetří se i spokojenost s cyklostezkami na Ašsku, s jejich kvalitou, délkou a bezpečností. Očekává se, ţe obyvatelé vyjádří své názory ke sportování na Ašsku. Vymezení základního souboru a navrţení zkoumaného souboru: Základní soubor tvoří obyvatelé Ašska ve věku od 18 let. Zkoumaný soubor tvoří obyvatelé města Aše a okolí. Cílem bylo získání zmenšeniny základního souboru, proto byli osloveni jak občané v produktivním věku prostřednictvím firem, tak občané v klubu důchodců, jak sportovci ve sportovních oddílech, posilovně, tak i lidé, kteří se sportu nevěnují. Výběr je tedy záměrný úsudkový (kvótní) i záměrný řetězový, jelikoţ odkaz na dotazník byl čtyřikrát zveřejněn v místních novinách – LA (Listech Ašska), byl umístěn na stránkách sportovního oddílu Ašští bajkeři, na stránkách www.fotoas, www.ašsko.cz, MÚ (Městský úřad) Aš, a dotazník mohli tak vyplnit nejen návštěvníci výše jmenovaných stránek, ale mohli jej rozšířit mezi své příbuzné a známé. Stejně tak občané z firem, kterým byl dotazník či upoutávka na dotazník s odkazem předloţen, mohli odkaz postoupit dále. Kontrolním znakem výběrového šetření je věk respondentů a pohlaví. Věkové skupiny jsou rozvrţeny následovně: 0 – 17 let 18 – 24 let 25 – 39 let 40 – 54 let 55 let a více 52 Informace o výzkumu obyvatel Ašska se nalézají v příloze č. 22. Dotazník pro obyvatele Ašska si lze prohlédnout v příloze č. 28, vyhodnocení dotazníku se nachází v příloze č. 29. Vyhodnocení hypotéz Hypotéza č. 1: Sportuje více jak 50 % dotazovaných. Tato hypotéza se potvrdila, jak dokládají výsledky výzkumu (otázka v dotazníku pro občany č. 1). 77,2 % dotazovaných (193) uvedlo, ţe sportuje. Hypotéza č. 2: Více neţ 60 % dotazovaných sportujících sportuje rekreačně. Hypotéza se nepotvrdila, jelikoţ z výsledků výzkumu vyplývá, ţe rekreačně sportuje 55,9 % respondentů (109) – otázka č. 3. Hypotéza č. 3: Nejvíce dotazovaných sportuje kvůli zdravému ţivotnímu stylu. Hypotéza se nepotvrdila, jak ukazují výsledky výzkumu otázky č. 10, nejvíce dotazovaných (109, 56,48 %) sportuje kvůli relaxaci. Zdravý ţivotní styl zařadili respondenti na třetí místo (80, 41,45 %) za moţnost „sport je můj koníček“. Hypotéza č. 4: Více jak 70 % dotazovaných sportujících sportuje raději venku. Odpověď na otázku č. 11 hypotézu potvrdila, jelikoţ velká většina dotazovaných (157, 81,35 %) dává přednost sportování venku před sportováním uvnitř (36, 18,65 %). Hypotéza č. 5: Více neţ 60 % dotazovaných sportujících sportuje raději v kolektivu. Hypotéza se potvrdila, nejraději sportuje 132 (68,39 %) dotazovaných v kolektivu, 61 (31,61 %) jednotlivě. (otázka č. 12) Hypotéza č. 6: Kolektivní cvičení vyuţívá méně neţ 20 % sportujících dotazovaných. Hypotéza se nepotvrdila. Dle odpovědí na otázku č. 18 29,53 % dotazovaných (57) kolektivní cvičení navštěvuje, kolektivní cvičení nenavštěvuje 136 (70,47 %) dotazovaných. Hypotéza č. 7: S rodinou sportuje méně neţ 30 % sportujících respondentů. 66,28 % (126) odpovědělo, ţe se členy rodiny sportuje, 34,72 % (67) nesportuje, tudíţ se hypotéza nepotvrdila. (otázka č. 27) 53 Hypotéza č. 8: Regeneraci se pravidelně věnuje méně neţ 20 % sportujících respondentů. Hypotéza se nepotvrdila, jelikoţ 75 (38,86 %) dotazovaných se regeneraci po sportu nevěnuje, občas se regeneruje stejný počet dotazovaných – 75 (38,86 %) a pravidelně se věnuje regeneraci 43 (22,28 %) sportovců. (otázka č. 29) Hypotéza č. 9: Více neţ 40 % sportujícím obyvatelům Ašska chybí nějaké sportoviště. Hypotéza se nepotvrdila, jak dokládají odpovědi na otázku č. 33. 69 respondentům (35,75 %) nějaké sportoviště na Ašsku chybí a 124 dotazovaných (64,25 %) ţádné sportoviště na Ašsku nepostrádá. Hypotéza č. 10: Nejvíce se sportující obyvatelé dozvědí o pořádání sportovních soutěţí a sportovních akcí z Listů Ašska. Hypotéza se potvrdila, nejvíce se obyvatelé o konání sportovní akce dozví z Listů Ašska (112, 58,03 %), jak potvrzují odpovědi na otázku č. 41. Hypotéza č. 11: Půjčoven sportovního vybavení vyuţívá méně neţ 20 % sportujících dotazovaných. Hypotéza se potvrdila, sluţeb půjčoven vyuţívá jen 14,51 % respondentů (28). Většina z dotazovaných (165, 85,49 %) si sportovní vybavení nepůjčuje. (otázka č. 42) Hypotéza č. 12: Více neţ 50 % sportujících obyvatel uvítá burzu sportovního vybavení a oblečení. Ze 193 dotazovaných by uvítalo burzu pouţitého sportovního vybavení a oblečení 70,98 % (137), 29,02 % (56) burze nakloněno není. Hypotéza se potvrdila. (otázka č. 46) Hypotéza č. 13: Více neţ 70 % respondentů by uvítalo a navštěvovalo v Aši saunový komplex. Hypotéza se nepotvrdila, jelikoţ více jak polovina dotazovaných by v Aši saunový komplex uvítala (145, 58 %). 53 občanů (21,2 %) o saunový komplex nestojí a 52 (20,8 %) neví. (otázka č. 51) Hypotéza č. 14: Nejvíce dotazovaných se domnívá, ţe město Aš podporuje sport přiměřeně. 54 Hypotéza se potvrdila, jak dokazují odpovědi na otázku č. 53. Město Aš je pozitivně hodnoceno 170 občany (68 %). Ti se domnívají, ţe město Aš podporuje sport přiměřeně. Hypotéza č. 15: Pro nejvíce respondentů je vstupné do ašského bazénu přiměřené. Hypotéza se potvrdila. Více neţ tři čtvrtiny dotazovaných návštěvníků bazénu (104, 77,04 %) hodnotí vstupné jako přiměřené. (otázka č. 61) Hypotéza č. 16: Nejčastějším důvodem návštěvy ašského bazénu je plavání. Hypotéza se potvrdila, nejvíce dotazovaných (101, 74,81 %) navštěvuje ašský bazén kvůli plavání. V bazénu relaxuje 70 (51,85 %) dotazovaných návštěvníků, sauny vyuţívá 59 (43,7 %). Odpočinek v bazénu hledá 45 (33,44 %), s přáteli se setkává 31 (22,96 %) dotazovaných. 30 respondentů (22,22 %) tráví v bazénu čas s rodinou. (otázka č. 63) Hypotéza č. 17: Lyţařský areál v Aši navštěvuje více neţ 40 % obyvatel. Hypotéza se potvrdila, odpovědi na otázku č. 68 dokládají, ţe 54 % dotazovaných (135) uvedlo, ţe lyţařský areál navštěvuje. Necelá polovina (115, 46 %) lyţařský areál nenavštěvuje. Hypotéza č. 18: Nejvíce dotazovaných je spíše spokojeno s úpravou sjezdovek. Hypotéza se nepotvrdila, nejvíce dotazovaných je s úpravou sjezdovek spokojeno (75, 55,56 %). Spíše spokojeno je 53 respondentů (39,26 %), spíše nespokojeno 6 (4,44 %) a spokojen není s úpravou sjezdovek jeden dotazovaný (0,74 %). (otázka č. 76) Hypotéza č. 19: Cyklostezky na Ašsku navštěvuje více jak 60 % dotazovaných. Hypotéza se nepotvrdila, 52 % dotazovaných (130) uvedlo, ţe cyklostezky na Ašsku navštěvuje, 48 % (120 %) nikoliv. (otázka č. 82) Hypotéza č. 20: Nejlépe hodnocené cyklostezky jsou v Německu. Hypotéza se potvrdila, více jak tři čtvrtiny dotazovaných (60, 46,15 %) hodnotí nejlépe cyklostezky v Německu. Na pomyslném druhém místě skončily cyklostezky na Ašsku (41, 31,54 %) a za nimi cyklostezky jinde v ČR (29, 22,31 %). (otázka č. 87) 2.4 Firmy na Ašsku – podpora sportu Zkoumaný problém: Podpora sportu na Ašsku ze strany firem působících na Ašsku. 55 Cíl: Analýza faktorů ovlivňujících podporu sportu na Ašsku ze strany firem na Ašsku. Stanovení hypotéz: Hypotéza č. 1: Sportování zaměstnanců podporuje méně neţ 25 % dotazovaných. Hypotéza č. 2: Více neţ 40 % dotazovaných podporuje sport (např. sportovní kluby, sport mládeţe, sportovní akce) Hypotéza č. 3: Více neţ 60 % dotazovaných podporuje sport na Ašsku. Hypotéza č. 4: Nejčastější formou podpory sportu je dar odečitatelný od základu daně. Hypotéza č. 5: Více neţ 80 % dotazovaných chce, aby se veřejně vědělo, ţe podporují sport. Hypotéza č. 6: Nejčastěji vyuţívanou formou sponzorování ve sportu je sponzorování sportovních klubů. Hypotéza č. 7: Nejvíce vyuţívanou reklamní moţností je reklama na dresech a sportovních oděvech. Hypotéza č. 8: Zviditelnění firmy v regionu je nejčastějším důvodem podpory sportu. Hypotéza č. 9: O výši částky věnované na podporu sportu nejčastěji rozhoduje aktuální stav finančních prostředků, hned poté potřeba příjemce daru, podporovaného. Hypotéza č. 10: Více neţ 80 % dotazovaných, kteří odpověděli, ţe podporují sport, sportuje osobně. Co lze od výzkumu očekávat: Firmy se vyjádří, zda podporují sportování zaměstnanců, popřípadě jakým způsobem a zda zaměstnanci mají o podporu při sportování ze strany zaměstnavatele zájem. Od výzkumu se očekává, ţe zjistí, zda firmy na Ašsku podporují sport (například sportovní kluby, sport mládeţe, sportovní akce). Nepodporují-li sport, vyjádří se, z jakých důvodů. Získá se přehled o formách podpory sportu, o formách sponzorování ve sportu, o tom, jaké reklamní moţnosti firmy vyuţívají. Firmy uvedou důvody sponzorování a podpory sportu i to, podle čeho se rozhodují o výši částky, kterou na podporu sportu pouţijí. Zajímavé bude i zjištění, zda podpora sportu závisí na osobním vztahu majitele firmy či osoby zodpovědné za tyto záleţitosti ke sportu. 56 Vymezení základního souboru a navrţení zkoumaného souboru: Základní soubor tvoří veškeré firmy působící na Ašsku. Zkoumaný soubor tvoří část firem na Ašsku, jak ţivnostníci bez zaměstnanců, tak se zaměstnanci, tak i malé a střední firmy i státní instituce. Informace o výzkumu podpory sportu ze strany firem na Ašsku Bylo kontaktováno 21 firem e-mailem, v e-mailu bylo vysvětleno, proč se výzkum podpory sportu ze strany firem na Ašsku provádí. Formulář dotazníku se nacházel v příloze. Na e-mail reagovaly jen tři firmy. Po telefonických rozhovorech vyplnily dotazník další dvě firmy. Ostatní firmy vyplňování dotazníku odsouvaly z důvodů přetíţenosti, či ho odmítly vyplnit, coţ odůvodňovaly tím, ţe je současná hospodářská situace nutí k redukci pracovních sil a na tyto záleţitosti nyní prostor nemají nebo nemají finanční prostředky na podporu sportu, proto je výzkum pro ně nezajímavý. Z těchto důvodů byl výzkum předčasně ukončen. Dotazník se nachází v příloze č. 30. 2.5 Město Aš – podpora sportu 2.5.1 Projekty města Aše I díky oddělení projektů, které je součástí finančního odboru MÚ Aš, můţe město Aš realizovat projekty se sportovní tématikou, které jsou finančně náročné. Na oddělení projektů pracují čtyři zaměstnanci celkem na 2 a ¾ pracovního úvazku a snaţí se pro vypracované projekty získat finanční prostředky z fondů EU (Evropské unie) i různých dotačních programů. Podněty k tématům projektů se získávají uvnitř samotného oddělení projektů, ale i od jiných oddělení MÚ, Rady města, Zastupitelstva či ašských občanů, sdruţení, neziskových organizací. Oddělení projektů vybere vhodný dotační titul, vypracuje projekt a projekty předkládá ke schválení Radě města Aše a Zastupitelstvu. Schválené projekty 2008–2010 se nalézají v příloze č. 31. Jak lze vyčíst z tabulky v uvedené příloze, v letech 2008–2010 činily poţadované částky na schválené projekty se sportovní tématikou 65 %, na projekty s ostatní tématikou 35 %. V příloze jsou téţ popsány dva projekty se sportovní tématikou: Revitalizace vrchu Háj 57 Park setkávání a sportu Aš-Fichtelberg Projekty v realizaci v roce 2011 (ukončené i pokračující) jsou popsány v příloze č. 32. Projekty jsou rozčleněny do dvou skupin – na projekty se sportovní tématikou a na projekty ostatní. V roce 2011 byly realizovány tři projekty se sportovní tématikou (více informací se nachází v příloze): 1) Sport-park Pavučina 2) Sportem proti nudě 3) Park setkávání a sportu Aš-Fichtelberg Připravovaný projekt se sportovní tématikou v roce 2012 Na cyklistickou stezku podél toku Elster (Halštrov) budou čerpány prostředky z dotačního programu Cíl 3 ČR-Sasko. Poţadovaná i přidělená částka na tento projekt je 12 681 234 Kč, náklady jsou ve výši 14 090 260 Kč. 2.5.2 Fond na podporu celoroční činnosti Dle Směrnice Města Aše č. SE 6/1134 mají sportovní kluby a organizace, které jsou řádně registrovanými neziskovými organizacemi a mají sídlo na území města Aše, nebo sportovní reprezentanti ČR, občané města Aše, moţnost poţádat o příspěvek z FCČ (Fondu na podporu celoroční činnosti) neziskových organizací. Ţadatelé musí podat na oficiálním tiskopise ţádost v poţadovaném termínu a zároveň jsou povinni vypracovat a předloţit Závěrečnou zprávu o pouţití příspěvku v předchozím roce. Fond je tvořen prostředky z rozpočtu města Aše, dotacemi a případnou výpomocí ze státního rozpočtu, dary a příspěvky od sponzorů. V rozpočtu města Aše se do FCČ vyčleňuje konkrétní částka, nevyčerpané prostředky zůstávají v rozpočtu fondu. Výši příspěvku vypočítává správce fondu – Odbor školství, kultury a sportu. Struktura příspěvku se nachází v příloze č. 33. Tabulka 2-12: Přehled čerpání sportovních oddílů a klubů z FCČ za rok 2012 zobrazuje, jak sportovní oddíly a kluby z výše uvedeného fondu za rok 2012 čerpaly. Z celkového objemu finančních prostředků určených pro rok 2012 (1 417 262 Kč) získaly sportovní kluby a oddíly 65 %. 34 Dostupné na: http://www.muas.cz/granty-fond-oprav/ds-2478/p1=2066 58 Tabulka 2-12: Přehled čerpání sportovních oddílů a klubů z FCČ za rok 2012 Sportovní klub, oddíl AVZO Aš ALPIN CLUB Aš Ašští bajkeři Budo klub Aikido Aš Jezdecký klub Aš KČT Aš LK Jasan Aš TJ Jiskra Aš Vodácký oddíl Š.RUM Volejbalový klub Aš Celkem roční schválený příspěvek / Kč 13 319 4 255 74 652 107 369 29 647 76 786 112 081 400 560 9 882 88 299 916 850 % ze sport.odd. % z celk. objemu 1% 0% 8% 12% 3% 8% 12% 44% 1% 10% 100% 1% 0% 5% 8% 2% 5% 8% 28% 1% 6% 65% Zdroj: MÚ Aš – schválené příspěvky z Fondu na podporu celoroční činnost dostupné na: http://www.muas.cz/granty-fond-oprav/ds-2478/p1=2066 Na rok 2013 je pro FCČ plánována částka 2,5 mil. Kč. Dle Směrnice města Aše č. SE 5/1235 se bude měnit struktura i výše příspěvku. Výše příspěvku bude závislá na řádně registrovaných a příspěvky platících členech, dále výši uhrazeného členského příspěvku na jednoho člena, na počtech dospělých a dětí a mládeţe, na počtu tréninků za týden, na počtu trenérů či vedoucích. Nárok na příspěvek na soutěţe a akce mají neziskové organizace, jejichţ členové se účastní minimálně krajských či vyšších soutěţí. 2.5.3 Grantový systém Sportovní kluby a organizace se sídlem na území města Aše si mohou zaţádat o finanční prostředek na pořádání akcí. Finanční prostředky jsou poskytovány formou grantů z grantového systému na základě pravidla pro poskytování finanční podpory z rozpočtu města Aše dle Směrnice č. SE 5/201136. GS (grantový systém) je zaloţen na dobrovolné iniciativě jednotlivých subjektů, které vypracovávají projekty na jednotlivé akce a na základě těchto projektů ţádají o podporu z rozpočtu GS města. Město Aš podporuje aktivity vedoucí k rozvoji občanské společnosti, kultivaci ţivota města a mezinárodní spolupráci. GS je rozdělen do pěti oblastí: kultura, sport, sociální a humánní oblast, výchova a vzdělávání a ţivotní prostředí. Poskytovatel můţe poskytnout grant aţ do výše: 35 36 Dostupné na: http://www.muas.cz/granty-fond-oprav/ds-2478/p1=2066 Dostupné na: http://www.muas.cz/granty-fond-oprav/ds-2478/p1=2066 59 80% rozpočtovaných nákladů akce u projektů podporujících práci s dětmi a mládeţí 50 % rozpočtovaných nákladů akce u projektů podporujících aktivity dospělých 90 % rozpočtovaných nákladů akce u projektů předkládaných příspěvkovými organizacemi zřízených městem Aš 100 % rozpočtovaných nákladů akce u projektů povinných, na jejichţ konání má zájem město a u kterých není moţné vybírat vstupné Tabulka 2-13: Čerpání prostředků z GS na sportovní projekty ukazuje, jak čerpaly sportovní kluby a oddíly a instituce finanční prostředky z GS města Aše na sportovní projekty. Finanční prostředky na projekty se sportovní tématikou činily 21 % z celkových 925 816 Kč. Tabulka 2-13: Čerpání prostředků z GS na sportovní projekty Sportovní klub, oddíly, instituce AVZO Aš ALPIN CLUB Aš Ašští bajkeři Jezdecký klub Aš Josef Burda Karel Kolman KČT Aš LK Jasan Aš Lyžařské středisko Aš MěDDM Aš TJ Jiskra Aš Volejbalový klub Aš ZŠ a PrŠ Aš Celkem čerpané počet % ze sport. prostředky / projektů projektů Kč 2 26% 76 122 7 064 2 2% 18 693 3 6% 11 810 4 4% 5 680 1 2% 2 500 1 1% 14 052 5 5% 36 409 5 12% 3 500 1 1% 23 880 2 8% 62 341 18 21% 21 908 2 7% 9 000 2 3% 292 959 100% Zdroj: MÚ Aš – přehled příspěvku z Grantového systému dostupné na: http://www.muas.cz/granty-fond-oprav/ds-2478/p1=2066 Pro rok 2013 plánuje město Aš rozdělit z GS částku 2 150 000 Kč. 60 % ze všech projektů 8% 1% 2% 1% 1% 0% 2% 4% 0% 3% 7% 2% 1% 21% 3 Návrhy opatření pro rozvoj sportu na Ašsku Návrhy opatření vychází z: dotazníkového šetření obyvatel Ašska dotazníkového šetření ţáků a studentů na Ašsku výzkumu sportovních oddílů a klubů výzkumu organizovaných cvičení 3.1 Investice Některá z navrhovaných opatření jsou finančně velmi nákladná. Finanční prostředky města jsou omezené, město musí zvaţovat jejich umístění, jelikoţ je ve městě více zájmových skupin a kromě sportu je třeba podporovat i jiné oblasti. Nicméně investice do níţe uvedených projektů by zatraktivnily oblast Ašska, přilákaly by návštěvníky a zkvalitnily by sportovní vyţití jak obyvatel, návštěvníků, sportovních oddílů, tak i základních a středních škol v rámci hodin TV i dalších školních i mimoškolních sportovních aktivit. Jednou z cest financování by mohlo být spolufinancování projektů z fondů EU. 3.1.1 Saunový komplex V současné době na Ašsku sauna chybí. V krytém bazénu v Aši není sauna, ale pára. Ti, kteří chtějí navštívit saunu, se musí vydat do německých měst Bad Elster nebo Bad Brambach. Na chybějící saunu upozornily odpovědi na otázku č. 32 dotazníku Sport na Ašsku pro obyvatele („Jaká moţnost relaxace Vám chybí?“). Nejvíce respondentů se vyjádřilo, ţe jim chybí právě sauna. Saunový komplex by na Ašsku uvítalo 58 % respondentů (otázka č. 51). Nejvíce dotazovaným by saunový komplex vyhovoval v areálu bazénu (otázka č. 52). I v odpovědích na otázku č. 66 „Co Vám v bazénu schází, co byste chtěli zlepšit“ se nejčastěji objevila chybějící sauna. 3.1.2 Modernizace bazénu Po modernizaci bazénu volá mnoho obyvatel Ašska, jak dokládají odpovědi na otázku č. 66 z dotazníku Sport na Ašsku pro obyvatele („Co Vám v bazénu schází, co byste chtěli zlepšit?“). 17 dotazovaných návštěvníků bazénu (24,64 %) se domnívá, ţe modernizace je ţádoucí. Dle názoru jednoho z nich je stav bazénu důvodem, proč tam 61 skoro nikdo nechodí. Obyvatelé si přejí zmodernizovat zastaralé technologie, interiér, šatny, vybavení, sociální zařízení. Respondenti navrhují zpestření vybavení bazénu: vybudovat vířivku, skluzavky, tobogán, pomůcky pro děti, masáţní trysky na tělo i trysky na podvodní masáţe. V dětském bazénu by mohlo být připevněno k jedné straně madlo pro cvičení ve vodě. 3.1.3 Ledová plocha Kluziště, zimní stadion, ledová plocha či jen upravená ledová plocha v zimním období chybí mnoha občanům, jak vyplynulo z otázky č. 34 („Jaké sportoviště Vám chybí“ – dotazník Sport na Ašsku – obyvatelé), ale i ţákům a studentům, jak dokládá stejná otázka č. 19 (dotazník Sport na Ašsku – ţáci a studenti). Na Ašsku ţádná moţnost pro zimní bruslení není, lidé jezdí do zimní haly do německého města Selb nebo do Chebu. Proto navrhuji prozatím vybudování ledové plochy na místech, kde kdysi byla – za areálem dnešního gymnázia. 3.1.4 Modernizace Tyršova domu Sociální zázemí Tyršova domu je zastaralé a nevyhovující, ještě původní z roku 1948. Byla by třeba jeho modernizace. V areálu se pořádají fotbalová utkání i s mezinárodní účastí, kromě fotbalového hřiště jsou v areálu hřiště na basketbal, nohejbal, tenis, kuţelna. Probíhají zde tréninky jak fotbalistů, tak oddílu nohejbalu, cvičení bodystylingu, jógy, cvičení na míčích, zumby. Zmodernizované sociální zařízení by bylo prospěšné jak pro oddíly, které zde působí, tak i pro školy, které chodí v rámci hodin tělesné výchovy běhat či skákat do dálky. Rovněţ hostující sportovní oddíly i sportovci by uvítali zařízení na standardní úrovni. Na nevyhovujícím atletickém oválu trénují děti běh. Doskočiště a rozběţiště na skok daleký by také potřebovaly opravit. Navrhuji modernizaci povrchu atletického oválu a vybudovat tak umělý povrch. Pak se snad do Aše vrátí oddíl atletiky, který chybí jak občanům, tak i ţákům a studentů, jak vyplynulo z dotazníku pro obyvatele i ţáky a studenty. Součástí areálu je i kuţelna. V současné době má dvě dráhy. Výsledky oddílu jsou velmi dobré, bohuţel kvůli podmínkám odchází hráči do jiných měst, protoţe v Aši nejsou čtyři dráhy. 62 Technika, která se stará o údrţbu areálu, by potřebovala prostory na uschování, proto by bylo vhodné v areálu vybudovat garáţ. Byl vypracován rozpočet na modernizaci sociálních zařízení, atletického oválu, vybudování čtyřdráhy na kuţelně a vybudování garáţe. Náklady byly odhadnuty v roce 2011 na 16 000 000 Kč. 3.1.5 Sportovní areál – vrch Háj Součástí areálu je zázemí pro sportovce, kde je moţné si postavit stan či karavan. Nachází se zde i WC, sprchy i kuchyň. Počasí na Ašsku ale ne vţdy bývá vlídné a vhodné ke stanování. Proto navrhuji vybudování několika dřevěných chatek. Ty by určitě přilákaly více sportovně zaloţených turistů, jelikoţ v areálu je moţné provozovat mnoho sportů, jak je popsáno v kapitole 2.2.1.7 Lyţařské středisko Aš. Zvláště ţáci a studenti, ale i dospělí by uvítali vybudování lanového centra. Jako vhodnou lokalitu navrhuji právě vrch Háj. Došlo by k jeho zatraktivnění, lanové centrum by uţívali jak obyvatelé Ašska, návštěvníci, tak i základní i střední školy. 3.1.6 Lyžařský areál Lyţařský areál se nachází v bezprostřední blízkosti Sportovního areálu. Návštěvníci lyţařského areálu vyuţívají parkoviště Sportovního areálu. V blízkosti areálu se nachází vyhořelá restaurace, která byla v minulosti hojně navštěvovaná buď lyţaři či návštěvníky rozhledny. Budova je soukromým majetkem, který hyzdí zdejší krajinu. Bylo by vhodné najít řešení pro opravu vyhořelé budovy buď domluvou s majitelem, nebo odkoupením. Podobným problémem je rozestavěný a chátrající penzion nedaleko vleku. Je budován na atraktivním místě. Jeho dobudování by nabídlo nevšední ubytovací kapacity na Ašsku a přilákalo tak v zimním období lyţaře, lyţařské výcviky škol, nebo v ostatním ročním období rekreanty, obdivující zdejší krásnou přírodu a školy v přírodě. Aby se lyţařský areál stal i místem relaxace, bylo by potřeba vybudovat více laviček a moţností, kde si po sportovních výkonech odpočinout. Areál by zatraktivnily i atrakce pro děti i temperované prostory, kde by si děti mohly odpočinout. Snowboardisté postrádají zázemí. 63 3.1.7 Multifunkční hala Na Ašsku je 8 tělocvičen. Jak bylo zjištěno při pohovorech s vedoucími sportovních oddílů, ţádná není ideální. Kde je kvalitní povrch, není dostatečné sociální zázemí, které pak chybí při pořádání větších sportovních utkáních. Ve většině tělocvičen není povrch vhodný pro všechny sportovní aktivity. Multifunkční halu by uvítali například tenisté. Při vhodném počasí mohou trénovat venku, ale přes zimu jsou nuceni vyuţívat multifunkčních hal (i tenisové haly) v sousedním městě Selb. Multifunkční halu by přivítala i většina ostatních ašských sportovních klubů a oddílů. Navrhuji přebudovat tělocvičnu v ulici Gustava Geipela dle reálných poţadavků sportovních oddílů a klubů tak, aby co nejvíce vyhovovala potřebám. 3.2 Informace 3.2.1 Katalog sportovních aktivit na Ašsku Účelem vydání katalogu je vytvoření uceleného přehledu moţností sportovního vyţití na Ašsku. Katalog by měl být určen: obyvatelům města Aše a okolí – získají přehled o: o moţnostech sportovního vyţití na Ašsku o sportovních oddílech a klubech, podmínkách členství, trénincích o sportovních zařízeních – otvírací doba, ceny vstupného, nabízené sluţby o organizovaných cvičeních – kdy, kde a za kolik je moţné cvičit o kontaktech návštěvníkům města a okolí – katalogy by měly být k dispozici v informačním centru v Aši potenciálním návštěvníkům města katalog by měl být umístěn na: webových stránkách města Aše na stránkách www.Ašsko.cz (informační a rezervační portál pro dovolenou na Ašsku) měl by se rozesílat jak v papírové podobě, tak i elektronicky sportovním klubům, školám, aby se upozornilo na moţnosti sportovního vyţití na Ašsku, 64 na moţnosti konání soustředění, škol v přírodě včetně ubytovacích a stravovacích sluţeb 3.2.2 Přehled sportovních aktivit pro žáky a studenty Na začátku školního roku by bylo vhodné připravit přehled sportovních aktivit a distribuovat jej na základní školy a střední školu na Ašsku. Na základě výsledků výzkumu ţáků a studentů jsem přesvědčena, ţe ne všechny děti mají přehled o všech sportovních krouţcích na Ašsku. Přehled by měl obsahovat: Seznam sportovních oddílů a klubů – pro jakou věkovou kategorii jsou vhodné, za jakých podmínek je moţné stát se členem (i výše členského příspěvku), časový plán tréninků, kontakty na vedoucí oddílů Sportovní krouţky pořádané MěDDM Sluníčko – pro jakou věkovou kategorii jsou vhodné, časový plán krouţků, výše platby za pololetí 3.2.3 Cyklostezky Cyklostezky nejsou všude dobře značeny. Zvláště místa neznalý cyklista má problémy se orientovat a rychle najít správné pokračování cyklostezky. Kdyţ se zbloudilý cyklista dostane zpět na cyklostezku, nalezne sice číslo cyklistické trasy, ale bohuţel neví, kterým směrem se má vydat. Proto doporučuji k tabulce s číslem cyklostezky umístit tabulku se šipkami, které by ukazovaly směry, kam se po cyklostezce cyklista dostane. V dotazníku se objevil názor, ţe chybí přehledný a podrobný seznam cyklostezek, které začínají na české a pokračují na německé straně. Tato broţura by měla sjednocovat informace o turistice, historických památkách, přírodních zajímavostech. V současné době je mnoţství vydaných prospektů, ale informace v nich jsou roztříštěné. 3.3 Chybějící sportovní kroužky, oddíly, kluby Na Ašsku chybí následující sportovní oddíly dle obyvatel Ašska: plavání, atletika, hokej, gymnastika, házená, badminton Ţákům a studentům chybí: atletika, taneční krouţek, hokej, gymnastika, basketbal, karate, florbal, hasičský krouţek, in-line brusle, bojové sporty, plavání. 65 Atletika souvisí se špatnými podmínkami. Atletický ovál, doskočiště i rozběţiště na skok daleký jsou ve velmi špatném stavu. Proto je navrhována modernizace areálu Tyršova domu, jejíţ součástí je i modernizace atletického oválu. Oddíl atletiky by se mohl začlenit mezi oddíly TJ Jiskra Aš. Sportovní oddíl plavání měl na Ašsku dlouhou tradici, ale bohuţel se rozpadl. V současné době není ţádný zájemce, který by děti trénoval. V ašském bazénu trénují sportovní oddíly Ašští bajkeři a LK Jasan, ale plavání mají jako doplňkovou činnost. Navrhuji, aby společnost Ašské lesy, která ašský bazén provozuje, se snaţila najít řešení, aby sportovní oddíl plavání v Aši opět fungoval. Poptávaným krouţkem je lední hokej. Někteří obyvatelé jezdí trénovat hokej do Chebu či do německého města Selb. Velmi by uvítali ledovou plochu pro hokej a bruslení. Je třeba zprostředkovat výsledky výzkumu ţáků a studentů pracovníkům MěDDM Sluníčko, aby se dle zájmu dětí pokusili získat trenéry či cvičitele pro taneční krouţek, basketbal, karate, hasičský krouţek, in-line brusle, bojové sporty či plavání. Z dotazníkového šetření vyplynulo, ţe chybí sportovní aktivity pro důchodce. Bylo by vhodné zorganizovat při Klubu důchodců takové cvičení, které by bralo ohled na moţná zdravotní omezení starších, ale stále aktivních občanů. 3.4 Příhraniční spolupráce Integrace37 Evropy by se měla promítnout i do sportovní oblasti. Bohuţel město Aš nemá navázané partnerství s blízkým německým městem Selb. Obyvatelé města Selb jezdí na výlety i nákupy na Ašsko, obyvatelé Ašska zase do Selbu a okolí. Proto si myslím, ţe by se měla více rozvíjet spolupráce ve sportovní oblasti. Docílilo by se tak sblíţení národů, sport by mohl pomoci překonat částečnou jazykovou bariéru. 3.4.1 Spolupráce na úrovni škol Společné sportovní aktivity by byly určitě přínosné pro děti nejen z hlediska sportu. Část dětí má jazyk německý jako hlavní vyučovací cizí jazyk, některé děti jako jazyk druhý. Děti by měly moţnost komunikovat s německy hovořícími vrstevníky a tak se v německém jazyce zdokonalovat a navazovat přátelství. Nabízí se společná utkání 37 Integrace – scelení, ucelení, sjednocení 66 ve fotbale, volejbale a jiných míčových hrách, plavecké závody, závody v orientačním běhu, atletice. 3.4.2 Spolupráce sportovních oddílů, klubů Některé z oddílů TJ Jiskry Aš i ostatní oddíly dříve spolupracovaly s německými týmy, ale bohuţel tato spolupráce se poslední dobou stává stále vzácnější. Většina sportovních organizací čelí poslední dobou úbytku sportovců. Proto si myslím, ţe navázání spolupráce se sportovním oddílem v Selbu a okolí by mohlo být přínosem. Sportovní ţivot by se tak mohl obohatit o společné sportovní akce či tréninky. 3.4.3 Projekt – Mezinárodní sportovní soustředění Sportovní areál na vrchu Háj a jeho okolí skýtá mnoho tréninkových moţností. Jsou zde trasy na běh, cyklistiku, in-line dráha (vyuţitelná v zimním období jako okruh na běţecké lyţování), a hřiště (viz kapitola 2.2.1.6 Sportovní areál – vrch Háj). Nyní se modernizuje ašský bazén. V zimním období je v provozu lyţařský areál a upravené běţecké stopy. Milovníci adrenalinových disciplín mohou vyuţít fourcrossovou trať. Pro skupiny je moţné zajištění ubytování a stravování v nedaleké Doubravě či v Aši. Bylo by zde moţné pořádání soustředění s mezinárodní účastí atletických oddílů, cyklistů, hráčů míčových her, plavců, lyţařů a dalších. 3.5 Víkend v pohybu Cílem tohoto projektu je seznámit širokou ašskou veřejnost i obyvatele blízkých českých i německých měst s nabídkou cvičení v Aši. O víkendu by se v tělocvičně Tyršův dům vystřídaly hodiny cvičení zumby, zumby-toning, Tae-Ba, jógy, power jógy, bodystylingu, cvičení na míčích, step-body. Program by zpestřily přednášky o zdravém ţivotním stylu, zdravé výţivě určené jak pro mladé lidi, tak i pro občany důchodového věku. Organizátorem akce by byla TJ Jiskra Aš. Část finančních prostředků na projekt by se získala z Grantového systému města Aše a oslovily by se i firmy na Ašsku s ţádostí o příspěvek či věcné ceny pro vytrvalé cvičící. 3.6 Burza sportovního oblečení a vybavení Jak vyplynulo z vyhodnocení výzkumu obyvatel Ašska – otázky č. 46: „Uvítali byste burzu pouţitého sportovního vybavení a oblečení“, více jak 70 % dotazovaných 67 by burzu uvítalo. Dle respondentů by se burza měla konat (otázka č. 47) dvakrát ročně. Proto navrhuji, aby MěDDM Sluníčko konal dvakrát ročně burzu pouţitého dětského oblečení a sportovního vybavení se Občanské sdruţení Ašští bajkeři ve spolupráci se společností Ašské lesy s.r.o. postaralo v prostorách Sportovního areálu vrch Háj o jarní burzu pouţitého vybavení a oblečení pro dospělé i děti se Lyţařský klub JASAN Aš ve spolupráci se společností Ašské lesy s.r.o. postaral v prostorách Sportovního areálu vrch Háj o podzimní burzu pouţitého vybavení a oblečení pro dospělé i děti 68 Závěr Cílem práce bylo vytvořit soubor opatření pro další rozvoj sportu na Ašsku na základě vypracování situační analýzy faktorů ovlivňujících nabídku a poptávku sportovních aktivit na Ašsku. V práci byl kladen velký důraz na marketingový výzkum, kterému se i v teoretické části věnuje kapitola 1.2. Právě dotazníkový výzkum poptávky po sportovních aktivitách a zařízeních na Ašsku i výzkum nabídky sportovních aktivit byly podkladem pro vypracování návrhů opatření pro rozvoj sportu na Ašsku. Do výzkumu ţáků a studentů se zapojily pouze dvě ZŠ, dále dětské oddělení městské knihovny. Elektronické dotazníky vyplnilo 172 ţáků a studentů. Informace o výzkumu se nachází v příloze č. 18, vyhodnocení výzkumu pak v příloze č. 21. Vyhodnocení výzkumu bude zprostředkováno učitelům TV na školách v Aši a vedení MěDDM Sluníčko. Přínosné mohou být informace o oblibě hodin TV, motivaci ke sportu, oblíbených sportovištích, chybějících sportovních krouţcích i zařízeních. Výzkum obyvatel Ašska přinesl mnoţství podnětů. Účastnilo se 250 respondentů. Informace o výzkumu jsou v příloze č. 22, vyhodnocení výzkumu v příloze č. 29. Vyhodnocení výzkumu bude předáno firmě Ašské lesy s.r.o., která spravuje ašská sportoviště, dále MÚ Aš, MěDDM Sluníčko i sportovním klubům a oddílům a provozovatelům sportovních zařízení. Volně přístupný bude na stránkách Ašsko.cz a Foto Aš. Zajímavá jsou zjištění, zda a jak často lidé sportují, jaké sportovní aktivity a zařízení jim chybí, jaké tělocvičny vyuţívají, zda se věnují regeneraci, zda vyuţívají sluţeb půjčoven sportovního vybavení, z jakých informačních zdrojů se dozvídají o sportovních soutěţích a akcích, zda mají zájem o burzu sportovního vybavení a oblečení, jaké mají mínění o tom, jak město Aš podporuje sport, o názorech na ašský bazén, lyţařský areál i cyklostezky. Práce přispěla k vytvoření uceleného přehledu sportovišť na Ašsku (viz kapitola 2.2.1), k získání přehledu o rozměrech tělocvičen a cen jejich pronájmů (viz kapitola 2.2.1.1), ke zmapování sportovních oddílů a klubů na Ašsku včetně zjištění počtu jejich členů (viz kapitola 2.2.2) a organizovaných cvičení (viz kapitola 2.2.3). Kapitola 3 Návrhy opatření pro rozvoj sportu na Ašsku se zabývá navrţenými opatřeními pro rozvoj sportu na Ašsku. 69 Seznam použité literatury a použitých zdrojů [1] BOUKAL, P., VÁVROVÁ, H. Ekonomika a financování neziskových organizací. 1. vydání. Praha: Oeconomica, 2007. 89 str. ISBN: 978-80-2451293-8 [2] ČÁSLAVOVÁ, E. Management a marketing sportu. 1. vydání. Praha: Olympia, 2009. 228 str. ISBN: 978-80-7376-150-9 [3] FORET, M. Marketingová komunikace. 2. vydání. Brno: Comuter Press, 2008. 451 str. ISBN: 80-251-1041-9 [4] FORET, M. Marketingový průzkum. Poznáváme svoje zákazníky. 1. vydání. Brno: Comuter Press, 2008. 121 str. ISBN: 978-80-251-2183-2 [5] JAKUBÍKOVÁ, D. Marketing v cestovním ruchu. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2009. dotisk 2010. 288 str. ISBN: 978-80-247-3247-3 [6] JAKUBÍKOVÁ, D. Strategický marketing. Strategie a trendy. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2008. dotisk 2011. 272 str. ISBN: 978-80-247-2690-8 [7] KOTLER, P., aj. Moderní marketing. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2007. 1048 str. ISBN 978-80-247-1545-2 [8] SEGER, J., HINDLS, R. Statistické metody v tržním hospodářství. 1. Vydání. Praha: Victoria Publishing, 1995, 435 str. ISBN 80-7187-058-7 [9] SIMOVÁ, J. Marketingový výzkum. 1. vydání. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2005. 121 str. ISBN 80-7372-014-0 [10] SOUČEK, E. Základy statistiky. 1. vydání. Praha: Vysoká škola manaţerské informatiky a ekonomiky, 2006. 195 str. ISBN 80-86847-12-8 [11] STEHLÍK, E. a kol., Základy marketingu. 2. vydání. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze. Oeconomica, 2003. 220 str. ISBN 80-245-0587-8 Webové stránky [12] AŠSKÉ LESY. Ašské lesy [online]. Vydáno 2010–2012. [cit. 2012-09-01]. Dostupné na WWW: http://www.lesy-as.cz/cz/profil-spolecnosti/ [13] AŠSKÉ LESY. Krytý a venkovní bazén [online]. Vydáno 2010–2012. [cit. 2012-09-24]. Dostupné na WWW: http://www.lesy-as.cz/cz/organizacnijednotky/bazeny/ [14] AŠSKÉ LESY. Lyžařské středisko [online]. Vydáno 2010–2012. [cit. 2012-09-24]. Dostupné na WWW: http://www.lesy-as.cz/cz/organizacnijednotky/lyzarske-stredisko/ 70 [15] AŠSKÉ LESY. Sportovní areál – vrch Háj [online]. Vydáno 2010–2012. [cit. 2012-09-24]. Dostupné na WWW: http://www.lesy-as.cz/cz/organizacnijednotky/vrch-haj/ [16] AŠSKÉ LESY. Tělocvična Keller [online]. Vydáno 2010–2012. [cit. 2012-09-22]. Dostupné na WWW: http://www.lesy-as.cz/cz/organizacnijednotky/telocvicna/ [17] AŠSKO.CZ. Ašsko.cz : Informační a rezervační portál pro vaši dovolenou [online]. Vydáno 2011. [cit. 2012-10-01]. Dostupné na WWW: http://www.assko.cz/ [18] CVIČENÍ.CZ. Jóga [online]. [cit. 2012-09-05]. Dostupné na WWW: http://ocviceni.fitweb.cz/joga-a3.html [19] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Databáze demografických údajů za obce ČR [online]. Vydáno 2012. [cit. 2012-09-17]. Dostupné na WWW: http://www.czso.cz/cz/obce_d/index.htm [20] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Sčítání lidu, domů a bytů 2011 [online]. Aktualizováno 8. 5. 2012 [cit. 2012-09-17]. Dostupné na WWW: http://www.scitani.cz/ [21] DEMČÁK, Marek. Vyplňto.cz [online]. Vydáno 2008–2012. [cit. 201208-02]. Dostupné na WWW: http://www.vyplnto.cz/ [22] FITNESS STUDIO EXTREME JAN LEDAŠIL. Fitness studio Extreme Jan Ledašil [online]. Aktualizováno 8. 8. 2012 [cit. 2012-08-18]. Dostupné na WWW: http://www.fitness-studio.cz/ [23] GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ ÚŘADU PRÁCE ČR. Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska [online]. Vytvořeno 2002–2012. [cit. 2012-09-21]. Dostupné na WWW: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/uzem [24] LIFE FITNESS STUDIO. Life fitness studio [online]. Vydáno 2009. [cit. 2012-08-16]. Dostupné na WWW: http://www.fitness-cviceni-life.cz/ [25] MĚSTSKÝ ÚŘAD AŠ. Granty [online]. Vydáno 11. 6. 2012. [cit. 2012-09-30]. Dostupné na WWW: http://www.muas.cz/granty-fondoprav/ds-2478/p1=2066 [26] MĚSTSKÝ ÚŘAD AŠ. Vývoj nezaměstnanosti v Aši 2011 [online]. Vydáno 18. 1. 2012. [cit. 2012-09-28]. Dostupné na WWW: http://www.muas.cz/vyvoj-nezamestnanosti-v-asi-v-roce-2011/d-228484 [27] MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska [online]. [cit. 2012-09-20]. Dostupné na WWW: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/uzem [28] OBČANSKÉ SDRUŢENÍ AŠŠTÍ BAJKEŘI. Občanské sdružení Ašští bajkeři [online]. Vydáno 2012 [cit. 2012-08-26]. Dostupné na WWW: http://www.asstibajkeri.estranky.cz/ [29] ŘEZÁČOVÁ, P. Sport na Ašsku – pro žáky a studenty (výsledky průzkumu), 2012 [cit. 2012-07-04]. Dostupné na WWW: http://sport-na-asskupro-zaky-a-st.vyplnto.cz/ [30] ŘEZÁČOVÁ, P. Sport na Ašsku (výsledky průzkumu), 2012 [cit. 201208-02]. Dostupné na WWW: http://sport-na-assku.vyplnto.cz 71 [31] TJ JISKRA AŠ. TJ Jiskra Aš. [online]. [cit. 2012-08-17]. Dostupné na WWW: http://www.tjjiskraas.estranky.cz/ [32] VODÁCKÝ ODDÍL Š.RUM AŠ. Vodácký oddíl Š.RUM Aš [online]. [cit. 2012-08-27]. Dostupné na WWW: http://vosrum.assko.cz/ [33] VYPLŇTO.CZ. Řešení pro Váš online průzkum [online]. Vytvořeno 2008-2012 [cit. 2012-04-15]. Dostupné na WWW: http://www.vyplnto.cz/ 72 Seznam tabulek Tabulka 1-1: Absolutní a relativní četnost ........................................................ 29 Tabulka 1-2: Kontingenční tabulka ..................................................................30 Tabulka 2-1: Školy na Ašsku ........................................................................... 34 Tabulka 2-2: Tělocvičny .................................................................................. 35 Tabulka 2-3: Počet členů TJ Jiskry Aš.............................................................. 40 Tabulka 2-4: Ostatní informace o TJ Jiskra Aš ................................................. 40 Tabulka 2-5: Počet členů ostatních sportovních oddílů a klubů ......................... 41 Tabulka 2-6: Ostatní informace o ostatních sportovních klubech a oddílech .....42 Tabulka 2-7: Počet členů sportovních krouţků při MěDDM Sluníčko .............. 43 Tabulka 2-8: Ostatní informace o sportovních krouţcích při MěDDM.............. 44 Tabulka 2-9: Celkový počet všech členů .......................................................... 44 Tabulka 2-10: Informace o organizovaných cvičeních ...................................... 45 Tabulka 2-11: Další informace o organizovaných cvičeních ............................. 45 Tabulka 2-12: Přehled čerpání sportovních oddílů a klubů z FCČ za rok 2012 . 59 Tabulka 2-13: Čerpání prostředků z GS na sportovní projekty .......................... 60 Seznam obrázků Obrázek 2-1: Proces marketingového řízení ..................................................... 14 Obrázek 2-2: Postup realizace situační analýzy ................................................ 16 Obrázek 2-3: Proces marketingového výzkumu ................................................ 22 Obrázek 2-4: Průběh výzkumu ......................................................................... 22 Obrázek 3-1: Vývoj počtu obyvatel na Ašsku (1971-2011)............................... 32 Obrázek 3-2: Vývoj nezaměstnanosti na Ašsku - 2011 .....................................33 73 Seznam příloh Příloha č. 1 – Typy marketingových výzkumů dle hledisek……………………. I Příloha č. 2 – Body, které by měl obsahovat plán výzkumu …………………. III Příloha č. 3 – Informace o dotazníku …………………………………………. IV Příloha č. 4 – Otázky v dotazníku ………………………….………….………. V Příloha č. 5 – Tabulka rozdělení četností ……………………………....….… VII Příloha č. 6 – Intervalové rozdělení četností ……………………..……....…. VIII Příloha č. 7 – Popis jednotlivých částí závěrečné zprávy…………………...… IX Příloha č. 8 – Firmy na Ašsku …………………………………….……..….…. X Příloha č. 9 – Údaje ze sčítání lidu, domů a bytů 2011 ………………….…… XI Příloha č. 10 – Informace o výzkumu nabídky sportovních aktivit na Ašsku XIII Příloha č. 11 – Sportovní areál vrch Háj ……………………………..…….... XV Příloha č. 12 – Nabídka půjčovny ve sportovním areálu na vrchu Háj ….…. XVI Příloha č. 13 – Ceník jízdného v lyţařské sezoně 2011–2012 …………..…. XVI Příloha č. 14 – Informace o oddílech TJ Jiskry Aš …………….…….……. XVII Příloha č. 15 – Informace o ostatních oddílech a klubech na Ašsku ……...... XXI Příloha č. 16 – Informace o sportovních krouţcích při MěDD Sluníčko .... XXVI Příloha č. 17 – Informace o organizovaných cvičeních …………………. XXVII Příloha č. 18 – Informace o výzkumu ţáků a studentů …………………… XXIX Příloha č. 19 – Upoutávka na dotazník pro ţáky a studenty ……………. XXXIV Příloha č. 20 – Dotazník pro ţáky a studenty ……………………………. XXXV Příloha č. 21 – Vyhodnocení dotazníku pro ţáky a studenty ………….. XXXVII Příloha č. 22 – Informace o výzkumu obyvatel Ašska …………………….. LXII Příloha č. 23 – Článek v Listech Ašska z 6. 6. 2012 ……………………... LXXII Příloha č. 24 – Článek v Listech Ašska z 13. 6. 2012 ………………...… LXXIII Příloha č. 25 – Článek v Listech Ašska z 20. 6. 2012 ……………...…… LXXIV 74 Příloha č. 26 – Článek v Listech Ašska z 27. 6. 2012 …………………… LXXV Příloha č. 27 – Upoutávka na dotazník pro obyvatele Ašska ………….... LXXVI Příloha č. 28 – Dotazník pro obyvatele Ašska …………………….…… LXXVII Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska …………... LXXXI Příloha č. 30 – Dotazník pro firmy ……………………………………. CXLVIII Příloha č. 31 – Schválené projekty 2008–2010 …………………………….... CL Příloha č. 32 – Projekty v realizaci v roce 2011 ………………………….... CLII Příloha č. 33 – Struktura příspěvku z Fondu celoroční činnosti …………... CLIV 75 Přílohy Příloha č. 1 – Typy marketingových výzkumů dle hledisek Typy marketingových výzkumů dle hledisek: Dle subjektů, které jsou předmětem výzkumu a od nichţ jsou informace získávány: 1. Interní výzkum prováděn uvnitř podniku, můţe být prováděn podnikem či zadán agentuře cílem: získání určitých informací týkajících se činnosti firmy, zjištění a odhalení problémů ve fungování firmy 2. Externí výzkum prováděn mimo podnik předmětem výzkumu: trh, faktory působící na trh Dle zdrojů informací a způsobu jejich získávání: 1. Sekundární výzkum zaměřený na získávání, analýzu a vyhodnocení informací, které jiţ byly sebrány za jiným účelem a někým jiným firma je sekundárním (druhým) uţivatelem dat, jde o další vyuţití jiţ jednou zpracovaných informací informace lze získat rychle a levně, ale nemusí přesně odpovídat poţadavkům výzkumu 2. Primární výzkum zaměřený na získávání, analýzu a vyhodnocování nových informací, které se týkají firmy i jejího okolí, které jsou potřeba pro řešení daného problému sběr informací v terénu, který provádí samotný podnik nebo marketingová výzkumná agentura firma je prvotním uţivatelem získaných informací I Příloha č. 1 – Typy marketingových výzkumů dle hledisek (část 2.) Dle charakteru získaných informací: 1. Kvantitativní výzkum předmětem: zjištění četnosti určitého stavu nebo jevu účelem: získat číselné údaje analýzou sekundárních údajů nebo získáváním údajů v terénu dotazováním velkého počtu respondentů k zajištění statistické platnosti a moţnosti zevšeobecnění je třeba získat dostatečný počet respondentů a reprezentativnost výběru, proto jsou tyto výzkumy časově i finančně náročné data lze získat: pozorováním, dotazováním, experimentem, vyuţívají se dotazníky nebo interview, ke zpracování různé statistické metody 2. Kvalitativní výzkum předmětem: zjišťování hlubších příčin, proč se něco stalo či děje cílem: zjistit příčiny, názory, postoje, mínění i motivy dotázaných, které vyvolávají vznik určitého stavu nebo jevu, vztahy, závislosti analyzovat a zobecnit neklade se důraz na mnoţstevní vyjádření získaných informací, ale na kvalitu informací pracuje se s malým počtem respondentů (náročné získávání informací), výzkum můţe být realizován celkem rychle a není finančně tak náročný II Příloha č. 2 – Body, které by měl obsahovat plán výzkumu Co by měl obsahovat plán výzkumu: 1) Formulování problému, který se má zkoumat, teoretické uchopení problému, základní hypotézy řešení a určení cílů výzkumu, jejich zdůvodnění 2) Předběţnou představu o tom, co se od výzkumu můţe očekávat 3) Určení potřeb informací, strukturu informací a zdroje informací 4) Vymezení základního souboru a navrţení souboru, který se bude zkoumat, zdůvodnění velikosti a sloţení zkoumaného souboru, navrţení místa a času, kdy bude výzkum probíhat 5) Určení techniky a nástrojů pro výzkum 6) Určení, jakým způsobem se budou kontaktovat respondenti (sběr v terénu) 7) Předvýzkum – pomáhá zpřesnit výše uvedené body praktickým ověřením postupu sběru informací v terénu na malém souboru respondentů (většinou jen několik málo desítek jednotek) 8) Vlastní výzkum – sběr informací v terénu 9) Statistické zpracování získaných informací 10) Prezentace a interpretace zjištěných výsledků, uvedení praktických doporučení 11) Vypracování časového rozvrhu jednotlivých etap, uvedení odpovědné osoby 12) Vytvoření rozpočtu nákladů na výzkum. Tyto finanční náklady zahrnují dle Foreta (Marketingová komunikace, 2008, str. 96) náklady na pracovníky včetně pomocných tazatelů, náklady na výpočetní techniku a software, na materiál, který se pouţívá, reţijní poloţky, jako je např. cestovné. III Příloha č. 3 – Informace o dotazníku Grafická úprava dotazníku velmi působí na respondenta. Svoji roli hraje jak formát dotazníku, tak jeho první stránka, barva i kvalita papíru. Je-li formát příliš velký, můţe potenciální respondent nabýt dojmu, ţe vyplňování bude příliš rozsáhlé a časově náročné, manipulace obtíţná. Je-li formát malý, je třeba většího soustředění na čtení i vyplňování. Nejvhodnější se zřejmě jeví formát A4. Úvodní text na první stránce má za úkol vzbudit zájem respondenta, vysvětlit mu, proč má dotazník vyplnit, co je cílem výzkumu, jak jsou jeho odpovědi důleţité pro řešení praktického problému, jaký můţe mít prospěch z řešení problému, jaké zlepšení můţe řešení problému přinést, zdůraznit smysl a význam dotazníku. Je třeba určit způsob vyplňování dotazníku, aby dotazovaný věděl, zda má kříţkovat prázdné čtverečky, krouţkovat kódy, podtrhávat. Důleţité je určit termín odevzdání vyplněných dotazníků a způsob jejich odevzdání. Dobré je ujistit dotazované o zajištění anonymity. Přínosné můţe být odborné zaštítění výzkumu uznávanou vědeckou či jinak váţenou institucí či nezávislou nezúčastněnou stranou (např. marketingovou agenturou). Počet otázek můţe mít vliv na to, zda dotazovaný dotazník vyplní či nikoliv. Příliš velký rozsah otázek můţe respondenta odradit. Optimální počet otázek v dotazníku je 40 aţ 50, ideální doba vyplňování 20 minut. Neméně důleţitý je sled otázek. Na začátku dotazníku by měly být zajímavé otázky, uprostřed otázky meritorní38, na jejichţ vyplnění velmi záleţí a je třeba se na ně soustředit a na konci dotazníku otázky méně závaţné. Stehlík (2003, str. 76) upozorňuje, ţe by otázky z pohledu dotazovaného měly tvořit logický celek. 38 Meritorní – týkající se věci samé, podstaty věci, podstatné IV Příloha č. 4 – Otázky v dotazníku Dotazník mohou tvořit podle uspořádání otázek tyto otázky (Foret, Stávková, Zbořil, Haugue in Simová, 2005, str. 74): Úvodní – jsou na začátku dotazníku, jejich cílem je navázání kontaktu s respondentem, získat ho k vyplnění dotazníku, měly by vzbudit jeho zájem Filtrační – většinou jsou umístěny v úvodu dotazníku, jejich úkolem je rozdělení respondentů do nejméně dvou skupin. Filtrační otázky dle Foreta 2 (2008, str. 56) směřují respondenty na otázky, na které mají odpovídat podle toho, jak odpověděli na filtrační otázku. Následnou otázku, kterou mají dotazovaní po filtrační otázce zodpovědět, je v dotazníku vhodné graficky či jinak zvýraznit, určit. Respondent musí vědět, kterou otázku má zodpovědět a které má vynechat. Otázky o subjektu – tvoří jádro dotazníku, zjišťují podstatu věcí Specifické – zjišťují důleţité informace, mohou to být otázky týkající se osobních návyků, společenských postojů, názorů, příjmu, zisku, pro respondenta nemusí být příjemné. Umisťují se ke konci dotazníku. Klasifikační – zaměřují se na charakteristiky respondenta, jako je věk, pohlaví, bydliště, vzdělání) a řadí se většinou na úplný konec dotazníku. Identifikační – obsahují údaje o místě, kde dotazování probíhalo, údaje k identifikaci respondenta, jako je jeho adresa, jméno, telefonní číslo, pro moţnost eventuálního kontaktování, dále identifikační údaje tazatele. Tyto otázky se v dotazníku nemusí vyskytovat. Vyskytují-li se, tak většinou na konci dotazníku. V dotazníku lze pouţít tři typy otázek (Foret 2, 2008, str. 50): otevřené, uzavřené, polootevřené. V otevřené otázce se můţe respondent vyjádřit svobodně, svými slovy, nejsou mu předkládány varianty odpovědí. Výhodou tohoto typu otázek je to, ţe dotazovaný se můţe zamyslet nad tím, co jej zaujalo, co povaţuje za významné, můţe se volně vyjádřit. Tím můţeme získat i podněty, které nás nenapadly, o kterých jsme nevěděli. Nevýhodou je problematičtější zpracování, odpovědi se musí zařadit do kategorií – „okódovat“ (viz kapitola 1.2.5 Zpracování a analýza dat) a poté vyhodnotit. Otevřené otázky se pouţívají především u kvalitativního výzkumu. V Příloha č. 4 – Otázky v dotazníku (část 2.) Uzavřené otázky předem nabízejí několik variant odpovědí, ze kterých si respondent musí vybrat jednu nebo více odpovědí. Výhodou je rychlé a jednoduché zodpovězení otázky i následné zpracování. Nevýhodou můţe být, ţe respondent zcela nesouhlasí ani s jednou z navrhovaných variant odpovědí. Tím, ţe se předkládají varianty odpovědí, se můţe umoţnit respondentovi, aby zastíral neznalost či nezájem o dané téma. Uzavřené otázky se převáţně vyuţívají pro kvantitativní výzkum. Uzavřené otázky se člení na: 1) Dichotomické39 – ty připouštějí pouze dvě moţnosti (např. ano – ne), jsou snadno zpracovatelné, ale dotazované nutí k vyjádření krajního stanoviska 2) Výběrové40 – respondent si můţe vybrat jednu moţnost z nabízených variant, jsou vhodné pro jednodušší zpracování, ale vylučují, aby si respondent zvolil více variant 3) Výčtové41 – dotazovaný si můţe zvolit více moţných odpovědí z nabízených variant, coţ umoţňuje větší výběr a přibliţuje se tak více skutečnosti, ale je to obtíţnější při statistickém zpracování 4) Polytomické, s uvedením pořadí variant – příznivé pro respondenta, jelikoţ ten můţe diferencovat mezi variantami a určovat pořadí, ale náročné na zpracování Vhodným nástrojem pro měření postojů a názorů je škálování. Kromě zjišťování, zda jev nastal či nikoliv, lze zjistit i to, jak dotazovaný hodnotí vnímání tohoto jevu. Po dotazovaném se vyţaduje, aby svůj postoj zkoumaného jevu vyjádřil jako pozici na stupnici. Důleţitá je detailnost stupnice. Je-li sudý počet stupňů, nutí to dotazovaného zaujmout postoj. Je-li počet stupňů lichý, umoţňuje to respondentovi se vyjádřit „nevím“, „nedokáţu odpovědět“. Polootevřené otázky42 dávají respondentovi moţnost uvést vlastní odpověď, pokud ji nenašel u moţností nabízených v uzavřené otázce. K výčtu nabízených odpovědí se většinou na konec přidá varianta „jiná“ a respondent můţe napsat vlastní odpověď. 39 Dichotomické otázky - také se jinak označují jako binární, alternativní či dvojné Výběrové otázky - také se jinak označují jako polytomické s moţností výběru jen jedné varianty 41 Výčtové otázky - také se jinak označují jako polytomické s moţností výběru několika variant 42 Polouzavřené otázky – také se jinak označují jako polootevřené 40 VI Příloha č. 5 – Tabulka rozdělení četností Tabulka rozdělení četností se pouţívá u třídících číselných (kvantitativních) znaků s malým počtem obměn. Pozorované hodnoty se uspořádají dle velikosti a ke kaţdé variantě se zapíše počet statistických jednotek udávající četnosti jednotlivých variant, jak ukazuje tabulka. Tabulka 0-5: Tabulka rozdělení četností obměna hodnoty znaku četnost xi ni x1 n1 x2 n2 x3 … xk n3 … nk celkem n Zdroj: SOUČEK, E. Základy statistiky. 1. vydání. Praha: Vysoká škola manaţerské informatiky a ekonomiky, 2006. 195 str. ISBN 80-86847-12-8, str. 10 xi - obměny číselného statistického znaku ni – četnosti k – počet obměn n – rozsah souboru (souhrn četností za k řádků) VII Příloha č. 6 – Intervalové rozdělení četností Existuje-li velký počet obměn, pouţije se dle Foreta 2 (2008, str. 84) intervalové rozdělení četností. Důleţité je určení počtu a velikost intervalů. Jsou-li intervaly příliš široké, kvalita prezentace můţe být ohroţena. Jsou-li příliš úzké, nemusí být tabulka přehledná. Podstatná je i volba hranic intervalů. Musí být zřejmé, do kterého intervalu se mají jednotlivé jednotky zařadit. V praxi se uţívají pro intervaly s malou četností i otevřené intervaly. Příklad intervalového rozdělení četností ukazuje tabulka. Tabulka 0-6: Intervalové rozdělení četností věk respondentů 0-17 18-24 25-39 40-54 55 a více celkem četnost 9 34 89 74 44 250 Zdroj: vlastní VIII Příloha č. 7 – Popis jednotlivých částí závěrečné zprávy V úvodní části se nachází titulní strana (název výzkumu, jméno firmy, pro kterou byl výzkum realizován, jméno organizace provádějící výzkum, datum), obsah, seznam tabulek a grafů, stručné shrnutí výsledků výzkumu a úvod, ve kterém se charakterizuje účel výzkumu, metody, které byly pouţity, cíle a rozsah výzkumu, velikost a charakteristika vzorku respondentů, metodologie, které se při výzkumu pouţívaly. V hlavní části jsou srozumitelně a v logické návaznosti a posloupnosti popsány výsledky výzkumu. Numerická data by měla být uvedena v tabulkách a grafech přehledně a jednoduše. Tato část by měla být přiměřeně rozsáhlá, ne příliš. V závěru zprávy je shrnutí výsledků, které byly získány výzkumem. Odpovídá na výzkumné otázky a hodnotí, zda byly dosaţeny cíle, které si výzkum kladl. Pokračováním shrnutí můţe být doporučení, které se opírá o výsledky výzkumu. Zde se uvedou i skutečnosti, které mohly ovlivnit či omezit marketingový výzkum a tím kvalitu získaných dat. To můţe slouţit do budoucna k vyvarování se těchto chyb v dalším výzkumu. Závěrečnou částí zprávy jsou přílohy. Jsou zde uvedeny doplňující informace, které se neuvedly v hlavní části zprávy z důvodu narušení logické souslednosti, nepřehlednosti textu či celkové vypovídací schopnosti zprávy. V příloze se uvádí grafy, statistické tabulky, různé seznamy, dotazníky, fotografie či další materiály, které dokreslují výzkum. IX Příloha č. 8 – Firmy na Ašsku V příloze jsou uvedeny firmy, které v roce 2011 zaměstnávaly více neţ 30 zaměstnanců43. Mezi firmy poskytující montáţní práce patří: ILOS Industrie Logistik Service s.r.o., NOSTRA, spol. s r.o. zhotovuje vzorkové bytové textilie, AMON & Co. s.r.o. vyrábí vzorníky, MTG Tontagetechnik GmBH, VEDAP s.r.o. provádí dekoraci porcelánu. Firmy ASTOS Aš a.s., Ing. Antonín Chvojka, Technotool s.r.o. jsou strojírenské podniky. Textilní průmysl zastupují firmy: Büttner Textil s.r.o. (šití pánských a dámských oděvů pro svrchní ošacení), Bekaert Textiles CZ s.r.o. (vyrábí tkaniny pro automobilový průmysl), CIMA Aš s.r.o. (bytové a stolní konfekční textilní výrobky či textilní galanterie). Petainer Czeh Holdings s.r.o. vyrábí plastové obaly pro nápoje a polotovary pro výrobu lahví – preformy, GEALAN Czech, s.r.o. zpracovává plasty, vyrábí plastové profily, Ivančik s.r.o. provádí tesařské práce a truhlářskou výrobu. Carvac s.r.o. je zdravotnické zařízení provozující léčebnu dlouhodobě nemocných. Firma ZDM vyrábí reklamní propagaci v oblasti potisku textilií. 43 Dostupné na: http://www.muas.cz/vyvoj-nezamestnanosti-v-asi-v-roce-2011/d-228484 X Příloha č. 9 – Údaje ze sčítání lidu, domů a bytů 2011 Následující tabulka ukazuje, kolik obyvatel ţilo dle předběţných výsledků ze sčítání lidu, domů a bytů 2011 k 26. 03. 2011 v Aši. Tabulka 0-9-1: Obyvatelstvo na Ašsku dle věku pohlaví mužské pohlaví ženské celkem Obyvatelstvo na Ašsku dle věku celkem 0-14 let 15-64 let 65 let a více 6 470 1 140 4 598 732 6 623 1 008 4 568 1 047 13 093 2 148 9 166 1 779 Zdroj: ČSÚ – Sčítání lidu, domů a bytů 201144 Níţe uvedená tabulka rozděluje obyvatelstvo Ašska od věku 15 let podle nejvyššího stupně dosaţeného vzdělání. Tabulka 0-9-2: Obyvatelstvo na Ašsku dle vzdělání Obyvatelstvo na Ašsku dle vzdělání (15 let a více) střední úplné vč. bez střední a vysokoškols základní vyučení celkem vzdělání vyšší ké (bez odborné maturity) 105 2 609 3 735 2 880 557 9 886 1% 26% 38% 29% 6% 100% Zdroj: ČSÚ – Sčítání lidu, domů a bytů 2011 Přehled obyvatelstva Ašska dle ekonomické aktivity ukazuje následující tabulka. Tabulka 0-9-3: Obyvatelstvo na Ašsku dle ekonomické aktivity Obyvatelstvo na Ašsku dle ekonomické aktivity celkem ekonomicky aktivní zaměstnaní zaměstnanci zaměstnavatelé osoby pracující na svůj účet nezaměstnaní ekonomicky neaktiví Zdroj: ČSÚ – Sčítání lidu, domů a bytů 2011 44 Dostupné na: http://www.scitani.cz/ XI 13 093 6 188 5 571 4 238 159 605 617 5 487 Příloha č. 9 – Údaje ze sčítání lidu, domů a bytů 2011 (část 2.) Na Ašsku ţijí obyvatelé různého státního občanství. Nejpočetnější skupinu cizích státních příslušníků tvoří státní občané Vietnamu (viz tabulka níţe), za nimi se řadí občané Ukrajiny a Slovenska. Tabulka 0-9-4: Obyvatelstvo na Ašsku dle státního občanství Obyvatelstvo Ašska dle státního občanství ČR 11 789 Slovensko 114 Německo 52 Polsko 44 Ukrajina 127 Rusko 13 Vietnam 571 Zdroj: ČSÚ – Sčítání lidu, domů a bytů 2011 XII Příloha č. 10 – Informace o výzkumu nabídky sportovních aktivit na Ašsku Místo a čas výzkumu: Výzkum probíhal na Ašsku od 15. 8. 2012 do 30. 9. 2012. Potřeba informací, struktura informací a zdroje informací: Nejdříve jsou vyuţívány sekundární informace z webových stránek sportovních oddílů, klubů, organizovaných cvičení a MěDDM Sluníčko. Poté následoval primární výzkum, kde byly tyto informace ověřovány, aktualizovány a doplňovány buď s vyuţitím e-mailové komunikace, nebo osobním šetřením. Způsob kontaktování respondentů: Dotazovaný obdrţel nejprve e-mailem shrnuté informace o sportovním klubu, oddílu či organizaci nebo organizovaném cvičení, který byly nalezeny na webových stránkách jednotlivých klubů, oddílů či organizací, aby měl moţnost se vyjádřit k aktuálnosti obsahu. Dále e-mail obsahoval připravené otázky, aby se dotazovaný mohl předem připravit. Respondent byl poţádán o sdělení termínu k rozhovoru. Nereagoval-li respondent na e-mail, byl osloven telefonicky. Statistické zpracování informací: Zpracování informací probíhalo ihned po ukončení dotazníkového šetření 30. 9. 2012. Aktualizované sekundární informace i získané primární informace byly většinou zpracovány formou tabulek či popisu. Časový rozvrh: V tabulce 0-10-1: Časový rozvrh výzkumu je zaznamenán časový rozvrh. V měsíci srpnu 2012 probíhalo formulování problému, vymezení zkoumaného souboru, sběr sekundárních informací, příprava otázek, e-mailová komunikace se sportovními oddíly, kluby, organizacemi, organizovaným cvičením. Na základě ohlasů e-mailové konzultace se uskutečnily telefonní rozhovory a poté osobní návštěvy výše zmíněných. Během měsíce srpna a září se uskutečnilo šetření. V měsících září a říjnu se zpracovávaly a analyzovaly údaje a poté se vytvořila v říjnu závěrečná zpráva. XIII Příloha č. 10 – Informace o výzkumu nabídky sportovních aktivit na Ašsku (část 2.) Tabulka 0-10-1: Časový rozvrh výzkumu období činnost formulování problému vymezení zkoumaného souboru sběr sekundárních informací příprava otázek e-mailová komunikace telefonická komunikace ověřování sekundárních informací sběr primární informací zpracování údajů analýza údajů vypracování zprávy srpen x x září x x x x x x x x x x x x x x x x x x říjen x x x x x x x Zdroj: vlastní Rozpočet nákladů na výzkum: Níţe uvedená tabulka vyčísluje náklady. Ty tvoří kancelářské potřeby, jako např. papír a pouţití tiskárny na vytištění sekundárních informací k ověření jejich aktuálnosti i seznam připravených otázek. Významnou částku zaujímají náklady na telefonní hovory a cestovné. Nejvyšší poloţku tvoří ušlý zisk. To je částka, o kterou se připraví osoba, která provádí průzkum, jelikoţ se nemůţe věnovat své výdělečné činnosti po tu dobu, co se zabývá výzkumem. Tabulka 0-10-2: Rozpočet nákladů na výzkum Položka: kancelářské potřeby (papír, tužky) telefon cestovné ušlý zisk celkem Kč 100,00 Kč 600,00 Kč 450,00 Kč 3 000,00 Kč 4 150,00 Kč Zdroj: vlastní XIV Příloha č. 11 – Sportovní areál vrch Háj XV Příloha č. 12 – Nabídka půjčovny ve sportovním areálu na vrchu Háj Tabulka 0-12: Nabídka půjčovny horské kolo horské kolo dětské lyţe komplet + přilba snowboard komplet kolečkové brusle kolečkové brusle dětské přilba chrániče brýle lyţařské tenis badminton síť na badminton petang ruské kuţelky 1 hod / Kč 50,30,50,50,30,20,10,10,10,50,20,10,20,50,- 2 hod / Kč 90,55,90,90,55,35,18,18,18,90,35,20,35,85,- 3 hod / Kč 140,80,140,140,80,55,25,25,25,140,55,55,55,140,- Záloha / Kč 1000,1000,1000,1000,1000,500,200,200,200,1000,200,200,200,200,- Zdroj: http://www.lesy-as.cz/cz/organizacni-jednotky/vrch-haj/cenik/ Příloha č. 13 – Ceník jízdného v lyţařské sezoně 2011–2012 Tabulka níţe ukazuje, za jaké ceny se lyţovalo v lyţařské sezoně 2011–2012. Kromě níţe uvedených moţností lze výhodněji zakoupit skipas na 3 nebo 5 dní či rodinné vstupné nebo vstupné pro kolektiv více jak 10 osob. Tabulka 0-13: Ceník jízdného 2011–2012 Časové rozlišení Celodenní Dopolední Odpolední Jednotlivé jízdy Večerní 17-20 hod Večerní 18:30-20 hod Dospělí Děti od 6 do 12 let nebo do 150 cm 200,- Kč 100,- Kč 120,- Kč 60,- Kč 140,- Kč 70,- Kč 20,- Kč 10,- Kč 120,- Kč 120,- Kč 80,- Kč 80,- Kč Zdroj: http://www.lesy-as.cz/cz/organizacni-jednotky/lyzarske-stredisko/cenik/ XVI Příloha č. 14 – Informace o oddílech TJ Jiskry Aš Aerobic V tomto sportovním oddíle se cvičí bodystyling a cvičí se na velkých míčích. Hodina bodystylingu se skládá ze dvou částí: v první části se cvičí jednoduché aerobní sestavy pro zahřátí organismu a ve druhé části se formují a posilují jednotlivé části těla. Při cvičení na velkých míčích se uvolňují a zpevňují především zádové svaly, ale i břišní a hýţďové. S pomocí činek a cvičebních gumiček se zpevňují bicepsy i tricepsy. Basketbal Tréninky: 2 × týdně 1,5 hod Závodní činnost: krajský přebor v kategorii muţi Pořádané akce : turnaj mezi školami ve streetbalu Jóga je přizpůsobená západnímu stylu, neprovádí se meditace. Protahuje se celé tělo bez pocitů bolesti, posilují se zádové svaly a uvolňuje napětí v těle. Kopaná Oddíl kopané se věnuje přípravě, trénování a mistrovským utkáním. Členění: o o o o o o o mladší přípravka starší přípravka mladší ţáci starší ţáci dorostenci dospělí – A muţstvo stará garda (6–8 let) (8–10 let) (10–12 let) (12–15 let) (15–18 let) (nad 18 let) (nad 35 let) 15 osob 17 osob 15 osob 15 osob 20 osob 20 osob 25 osob trenéři 2 trenéři 2 trenéři 2 trenéři 2 trenéři 2 trenéři 2 Tréninky: 2 × týdně (1,5–2 hod) Závodní činnost: mistrovská utkání soboty a neděle, muţstvo A soboty Pořádané akce : fotbalové turnaje Plány: vybudování sociálního zázemí XVII Příloha č. 14 – Informace o oddílech TJ Jiskry Aš (část 2.) Kuţelky Tréninky: individuální Závodní činnost: Karlovarská soutěţ II. Karlovarská soutěţ I. Karlovarský přebor – 2 druţstva Pořádané akce : Turnaje jednotlivců pro veřejnost – 4 × ročně Turnaj podniků a firem – dlouhodobá soutěţ pro veřejnost Plány: výstavba nové kuţelny (stávající se nehodí pro vyšší soutěţe) Nohejbal Tréninky: 2 × týdně. Závodní činnost: Muţi: o Muţstvo „A“ – 1. liga (druhá nejvyšší soutěţ) ČR o Muţstvo „B“ – okresní přebor Ţáci + dorost o Přebory Karlovarského kraje – mládeţ o Účast na jednorázových mistrovstvích ČR – starší ţáci a dorost Pořádané akce : 2 × turnaje mládeţe, 1 × turnaj neregistrovaných v trojicích Plány: udrţení 1. ligy, začleňování odchovanců Aše do druţstva 1. ligy Stolní tenis Při práci s mládeţí se klade důraz na zvyšování fyzické kondice, obratnosti, soutěţivosti, chování a respekt v kolektivu, sportovní růst s předpokládaným přechodem do kategorie dospělých. U dospělých členů jde o udrţování kondice a sportovních výsledků. XVIII Příloha č. 14 – Informace o oddílech TJ Jiskry Aš (část 3.) Závodní činnost: Dlouhodobé soutěţe o Druţstvo muţů A – 3. liga o Druţstvo muţů B – KP (krajský přebor) 1. tř. o Druţstvo muţů C – KP 2. tř. o Druţstvo muţů D – OP (okresní přebor) – za druţstvo jiţ nastupuje částečně i ţactvo Jednorázové akce o OP jednotlivců všech věkových kategorií o KP jednotlivců (ţactvo, dorost, muţi, ţeny) o Pohár KKSST (Karlovarského kraje svazu stolního tenisu) muţů, ţen a mládeţe o Turnaje dospělých a mládeţe v rámci Karlovarského a Plzeňského kraje o MČR (mistrovství ČR) mládeţe (pouze jeden ţák či ţákyně z kraje) Pořádané akce: bodovací turnaje – mladší ţactvo, starší ţactvo, dorost (účast Karlovarský a Plzeňský kraj) Velikonoční budovací turnaj muţů (účast Karlovarský a Plzeňský kraj) Vánoční turnaj – účast od neregistrovaných aţ po 3. ligu turnaje okresního přeboru jednotlivců (dospělí a ţactvo) Zhruba 4 aţ 5 akcí krajského charakteru (KP jednotlivců, KP druţstev mládeţe, pohár KKSST dle přidělení nadřízeného svazu) Dlouhodobý turnaj druţstev neregistrovaných Memoriál ing. Týzla – turnaj neregistrovaných jednotlivců Plány: udrţet druţstvo A i B ve 3. lize pomalu zapracovávat mládeţ do druţstva dospělých 10 medailí z OP jednotlivců a KP jednotlivců mládeţe XIX Příloha č. 14 – Informace o oddílech TJ Jiskry Aš (část 4.) Šachy Závodní činnost: Krajská soutěţ skupiny 1 (dle rozlosování hraje proti sobě vţdy druţstvo domácí a druţstvo hostující na 8 šachovnicích; sčítají se získané body). Pořádané akce: Vánoční (a Velikonoční) bleskový turnaj v šachu Přebory oddílů (nepořádá se pravidelně kaţdý rok) Plány: udrţet se v Krajské soutěţi skupiny 1 a omladit kolektiv Tenis Tréninky: 2 × týdně, v letním období se trénuje na tenisových kurtech, v zimním období v tělocvičně v ulici G. Geipela nebo v Selbu v hale firmy Hutschenreuther. Závodní činnost: děti se účastní krajského přeboru Karlovarského kraje Pořádané akce : Mistrovská utkání dětí, pořádaná Českou tenisovou asociací Turnaje veteránů (dvouhry, čtyřhry) Otevřený přebor Aše Ašská tenisová minitour – pět kol za rok Turnaje neregistrovaných Přebory Aše jednotlivců – dětí Přátelská utkání s německým druţebním partnerem TSV Zirnofr (1 × v ČR, 1 × v Německu) Plány: zaloţení vlastního občanského sdruţení, zabezpečení chodu oddílu, postupná renovace areálu Zumba je fitness program, který kombinuje aerobní cvičení s prvky latinskoamerických tanců. XX Příloha č. 15 – Informace o ostatních oddílech a klubech na Ašsku Alpin Club Aš je horolezecký oddíl, který sdruţuje horolezce, lyţaře, bikery a další nadšence pro pohyb v přírodě. Je členem Českého horolezeckého svazu. Tréninky: nejsou pravidelné organizované tréninky Jaro – skialpinismus Léto – cyklistika, lezení na skalách, vysokých horách, chození na ferati Podzim – zavírání skal (technická příprava na zimu – vyprošťování, vyhledávání lavinovým vyhledávačem) Zima – skialpinismus, sjezdové i běţecké lyţování, lezení na ledopádech Pořádané akce: Triatlon na Studánce První pomoc Občasné provozování lezecké stěny Zavírání a otvírání skal Občanské sdruţení Ašští bajkeři45 je sportovní oddíl zaměřený zejména na horskou cyklistiku (MTB), plavání a běh. Tréninky: Děti trénují v několika tréninkových dávkách týdně. Skladba tréninků se mění v závislosti na ročním období: zimní příprava obsahuje 3 tréninkové dávky týdně (plavecký bazén – 2 × týdně, tělocvična – 1 × týdně) letní příprava obsahuje 4 tréninkové dávky týdně (plavecký bazén – 1 × týdně, trénink na kole – 2 × týdně, tělocvična – 1 × týdně Závodní činnost: oddíl se zúčastňuje z největší části závodů na regionální úrovni (Ašský sportovní pohár, Chebský pohár MTB, Karlovarský pohár MTB), a to zejména cyklistických, běţeckých, triatlonů atd. nejúspěšnější členové oddílu závodí také na úrovni republikové (Český pohár MTB) 45 Dostupné na: http://www.asstibajkeri.estranky.cz/ XXI Příloha č. 15 – Informace o ostatních oddílech a klubech na Ašsku (část 2.) Pořádané akce: Ašský bejbykap – cyklistický závod pro širokou veřejnost (pro děti 0–18 let) Ašský x-triatlon – závod zařazený do Ašského sportovního poháru a Chebského poháru Antal bike – závod horských kol – letos jako Mistrovství Karlovarského kraje, zařazený do Ašského sportovního a Chebského poháru a Karlovarského poháru ČP MTB (Český pohár – závod horských kol) další akce pro členy oddílu (oddílový duatlon, prázdninový závod.) Plány: doplnit trenérům kvalifikaci (trenérské kursy a kursy rozhodčích) AVZO TSČ ZO Aš (Asociace víceúčelových základních organizací technických sportů a činností ČR) se v Aši se dělí na sportovní střelbu a modelářský klub. Podmínky členství: věk 12 let, duševní vyspělost, disciplína (nutná podmínka pro zacházení se zbraní) Závodní činnost: převáţně v rámci okresu Cheb a Sokolov, ale kaţdý člen klubu můţe individuálně navštívit jakýkoli závod pořádaný jinou organizací AVZO TSČ. Pořádané akce: Sportovní střelba – Den otevřených dveří (kaţdoročně) Modelářský klub – Celorepubliková soutěţ plastikových modelů jako memoriál Michala Šneberka Plány: oprava střeleckých stavů na střelnici v Hedvábnické ulici Budo Klub Aikido Aš je sportovní oddíl zaměřený zejména na cvičení technik aikido. Jezdecký klub Aš usiluje o výchovu mladých jezdců pro rekreační, ale hlavně sportovní jeţdění na koních. Je zaměřen spíše na parkurové skákání. Závodní činnost: Hoby závody pro děti do 11 let (děti nemusí mít licenci) Závody pro děti starší 11 let (děti jiţ mají licenci – licenci získají po zkoušce z teorie, praxe, jezdectví a uhrazení poplatku) XXII Příloha č. 15 – Informace o ostatních oddílech a klubech na Ašsku (část 3.) Dospělí – parkurové závody a westernový styl Pořádané akce: Spolupráce se Speciální školou v Aši za podpory města Aš na projektu „Svět očima dětí z koňského hřbetu“. Je to pilotní projekt pro hiporehabilitaci 46. Hoby závody pro děti Hubertova jízda – uzavírá jezdeckou sezonu Jezdecký klub Krásná o.s. se zabývá výcvikem jezdců. Tento klub spadá do sousední obce Krásná. Závodní činnost: členové se účastní závodů Pořádané akce: Pořádání veřejných akcí jako jsou veřejné tréninky, Hubertova jízda, vánoční vyjíţďky a jiné. Ve spolupráci s obcí se pravidelně s koni účastní dětských dnů, májky, průvodů, na kterých mají i ostatní děti moţnost svézt se. Plány: hledání vhodných dotačních titulů na výstavbu jízdárny rekonstrukce kruhovky nákup jezdeckého bezpečnostního vybavení pro děti Občanské sdruţení Jump-X Hlavní náplní je vytváření podmínek pro provozování adrenalinových, ale i jiných sportů. Pořádané akce: Český pohár ve fourcrosse v zimě lyţařský karneval 46 Hiporehabilitace - aktivity a terapie v oblastech, kde se setkává kůň a člověk se zdravotním znevýhodněním XXIII Příloha č. 15 – Informace o ostatních oddílech a klubech na Ašsku (část 4.) KČT (Klub českých turistů) Aš Oddíl orientačního běhu při KČT Aš se zabývá orientačním během a věcmi s tím souvisejícími. Tréninky: po dobu školního roku 2 × týdně v měsících září, květnu a červnu v okolních zmapovaných terénech, od října do dubna v tělocvičně Závodní činnost: Účast na závodech v Čechách i v zahraničí Pro děti a mládeţ je důleţitý oblastní ţebříček (karlovarský a plzeňský kraj) Drţitelé vyšší výkonnostní třídy se zúčastňují závodů ţebříčku Čech a v případě nominace i na mistrovství ČR (České republiky) Pořádané akce: Závody v rámci oblastního ţebříčku Ašský štít (letos byl 49. ročník) Aprílový závod Orientační závod v rámci projektu Česko-saské ligy netradičních závodů na vrchu Háj Plány: minimálně udrţet současný stav oddílu a pokusit se o zvýšení počtu vyšších výkonnostních tříd (licencí) LK (Lyţařský klub) Jasan Aš je zaměřený zejména na běh na lyţích, atletiku, cyklistiku, plavání, triatlon. Terrible Monkeys o.s. Náplní je hra frisbee. Frisbee Ultimate je kolektivní bezkontaktní hra s diskem frisbee. Hrají proti sobě dva týmy, které jsou pětičlenné aţ sedmičlenné. Vítězí druţstvo, které má na konci hrací doby vyšší skóre nebo dosáhne jako první stanoveného počtu bodů. Tréninky: toto občanské sdruţení se sídlem v Aši bylo zaloţeno kvůli kaţdoročně pořádané akci s mezinárodní účastí – Banana Cup. Tréninky neprobíhají v Aši, trénuje se v Praze 1 – 2 × týdně, 1 × týdně je kondiční trénink. XXIV Příloha č. 15 – Informace o ostatních oddílech a klubech na Ašsku (část 5.) Závodní činnost: ligové turnaje, mezinárodní turnaje Pořádané akce: Banana Cup – Aš; mezinárodní účast (letos byl 5. ročník) Chrást u Chrudimi – jen pro české týmy (letos byl 19. ročník) Plány: rozvoj frisbee v ČR, rozšířit na střední i základní školy Vodácký oddíl Š.RUM Aš47 Hlavní náplní občanského sdruţení je vodní turistika, cykloturistika, běţecké i sjezdové lyţování. Tréninky: nejsou pravidelné organizované Soustředění: 3–4 víkendové vodácké akce týdenní vodácká akce cyklistické víkendy pobyty v tuzemských horách Volejbalový klub Aš Hlavní náplní VK (Volejbalového klubu) Aš je volejbal, od podzimu roku 2012 také badminton. Pod různými názvy funguje jiţ od roku 1946, pod současným názvem od roku 1993. Tréninky: mládeţ trénuje 2 × týdně, dospělí 3 × týdně Závodní činnost: druţstvo ţen – Krajský přebor smíšené druţstvo – Zimní krajská liga Soustředění: pro mládeţ Pořádané akce: regionální turnaje smíšených druţstev (několikrát za rok), Zimní krajská liga, Krajská liga ţen, turnaje pro širokou ašskou veřejnost. 47 Dostupné na: http://vosrum.assko.cz/ XXV Příloha č. 16 – Informace o sportovních krouţcích při MěDD Sluníčko Krouţky pro školní děti: Košíková dívky – trénování košíkové, dívky se účastní soutěţí Plavání – koná se v ašském bazénu, je vhodné pro začátečníky i pokročilé Volejbal při MěDDM Sluníčko a VK Aš – krouţek pořádaný za spoluúčasti výše zmíněných; děti hrají volejbal, účastní se soutěţí, vhodný pro začátečníky i pokročilé Mini volejbal v barvách při MěDDM Sluníčko a VK Aš – krouţek pořádaný za spoluúčasti výše zmíněných; děti hrají volejbal, účastní se soutěţí, vhodný pro začátečníky i pokročilé Sportovní gymnastika – děti cvičí na nářadí, provádí rytmickou gymnastiku, cvičí s hudbou, získávají pohybovou průpravu Florbal – děti hrají florbal, účastní se soutěţí, krouţek je vhodný pro začátečníky i pokročilé Capoeiera – brazilské bojové umění, které připomíná tanec s akrobatickými prvky na původní hudbu Taneční krouţek Váţky – je určen dětem, které mají rády hudbu, pohyb, tanec, naučí se taneční kroky, variace různých stylů, nacvičují vystupování Mladý hasič – v tomto krouţku se rozvíjí tělesné a psychické schopnosti dětí a mládeţe, připravují se na hasičské soutěţe Krouţky pro předškolní i menší děti: Plaváčci – děti se v ašském bazénu seznamují s vodním světem prostřednictvím her Cvičení rodičů s dětmi – krouţek je zaměřený na pohybovou činnost, hry s míčem, děti absolvují překáţkové dráhy, závody Pohybově taneční krouţek – malé děti se věnují pohybové činnosti XXVI Příloha č. 17 – Informace o organizovaných cvičeních Bodystyling V první polovině hodiny se zahřívá organizmus cvičením v aerobním stylu – cvičí se jednoduché sestavy. Ve druhé polovině hodiny se formují a posilují jednotlivé části těla (břišní, hýţďové, stehenní a zádové). Jóga48 je posilovací i protahovací relaxační cvičení zaměřené na dech. Klade se důraz na plynulé přechody mezi jednotlivými pozicemi i na správnou techniku dýchání. Důleţitá je relaxace a koncentrace, vnímání plynulosti pohybu a celkové uvědomování si sebe sama. Cvičení by mělo pomoci odbourat chronický stres a načerpat novou energii. Cvičení jógy vyrovnává svalovou nerovnováhu, obnovuje přirozenou pruţnost páteře a zlepšuje funkce srdce. Power jóga vychází z pozic klasické jógy, ale je důslednější na rovnání těla do anatomicky správné polohy. Přispívá k vyrovnávání svalové nerovnováhy, zlepšení svalového napětí, protaţení svalů, správnému fungování vnitřních orgánů a vnitřních procesů v těle, aktivaci energie. Spinning je kolektivní aerobní cvičení, jízda na stacionárním kole při motivující hudbě dle pokynů instruktora. Rozvíjejí mentální, ale i fyzickou sílu. Step body je posilovací aerobní cvičení. Při tréninku se vystupuje na vyvýšenou plochu („step“) a posilujete tak svalstvo hýţdí a stehen, trénuje se šedá kůra mozková a zvyšuje se celková fyzická kondice. Tae-Bo ETB = European TAE-BO je velmi účinný sportovní systém, který nejen redukuje tělesnou hmotnost, ale také zvyšuje svalovou sílu, je zábavou a upevňuje vůli. Tae-Bo pouţívá pohyby různých druhů bojových umění a sportů. Cvičí se ve skupině na rychlou hudbu. Vyučuje se ve dvou typech lekcí: Intro lekce a Tae-Bo lekce. V lekcích Intro se trénují kombinace, jednotlivé techniky a svalová síla. Jde o to zlepšit provedení technik, naučit se pravidla bezpečného a zdravotně nezávadného tréninku a rozvíjet cit pro své tělo. 48 Dostupné na: http://ocviceni.fitweb.cz/joga-a3.html XXVII Příloha č. 17 – Informace o organizovaných cvičeních (část 2.) Ve vlastní Tae-Bo lekci přichází na řadu především trénink kondice. Jednotlivé prvky a kombinace se cvičí v daném počtu opakování různě za sebou. Poté následuje posilování a na závěr relaxace a protaţení. Cvičení na velkých míčích je příjemné pro celé tělo. Uleví se napětí v nohách, jelikoţ se cvičí vsedě a vleţe. Uvolní se a zároveň zpevní především zádové svaly, zpevňují se i svaly břišní i hýţďové. S pomocí činek a cvičebních gumiček se zpevňují bicepsy i tricepsy. Zumba je fitness program, který kombinuje prvky aerobního cvičení s prvky latinsko-amerických a moderních tanců. Během hodiny se vystřídá 15–16 choreografií. Zumba toning je cvičení, při kterém se ve větší části hodiny cvičí zumba a v závěrečné části se posilují různé partie těla. XXVIII Příloha č. 18 – Informace o výzkumu ţáků a studentů Místo a čas výzkumu: Výzkum probíhal elektronickou formou na webu49 Vyplňto.cz na ZŠ Hlávkova a ZŠ Okruţní, v dětském oddělení knihovny Aš. Výzkum začal 1. 5. 2012 a byl ukončen 31. 5. 2012. Od 15. 4. 2012 do 30. 4. 2012 probíhaly na školách konzultace s učiteli TV a učiteli informatiky, kteří výzkum se ţáky a studenty prováděli a s pracovníky dětského oddělení knihovny. Potřeba informací, struktura informací a zdroje informací: Informace, které jsou sbírány v terénu, jsou informace primární. Vztahují se přímo ke zkoumané jednotce – ţákům a studentům Ašska a potřebám marketingového výzkumu sportování ţáků a studentů na Ašsku. Informace jsou jak kvantitativní, tak i kvalitativní. Kvalitativní informace přispějí k poznání, jaká sportovní zařízení či jaké sportovní krouţky respondentům na Ašsku chybí. Metody a techniky výzkumu: Byla pouţita metoda šetření (dotazování). Dotazování bylo strukturované a bylo prováděno elektronicky – učitelé TV a učitelé informatiky obdrţeli e-mailem50 odkaz na elektronický dotazník umístěný na webu Vyplňto.cz. Dotazovaní klikli na odkaz v počítači, vyplňovali a po dokončení vyplňování klikli na tlačítko „odeslat“. Neshledal-li systém v odesílaném souboru chybu, na kterou by upozornil, aby byla sjednaná náprava, dotazník se odeslal. Soubor otázek měl podobu dotazníku. Dotazník byl vypracován na webu Vyplňto.cz51, kde bylo moţné si jej před spuštěním vyzkoušet a opravit případné chyby. Maximální moţná délka bezplatného internetového průzkumu je 30 dní od spuštění. Výhodou internetového dotazníku jsou větvící otázky. Díky nim se respondentům zobrazí jen ty otázky, na které je potřeba odpovědět, ostatní otázky zůstanou skryty. Například odpoví-li respondent na otázku č. 5 „Sportuješ mimo hodiny TV“ „ano“, pokračuje otázkou č. 8. Odpoví-li na tuto otázku „ne“, zodpoví otázky č. 6 a 7 a automaticky se mu pak zobrazí aţ otázka č. 22. Na otázky č. 8–21 odpovídají pouze ti respondenti, kteří sportují mimo hodiny TV. Tak se dotazník stává přehlednějším a oproti papírovému dotazníku se nestane, ţe by 49 Web – World Wide Web (WWW či jen zkráceně web) je v překladu „celosvětová pavučina“. Je to soustava propojených dokumentů. 50 E-mail – je elektronická pošta; způsob odesílání, doručování a přijímání zpráv přes komunikační systémy 51 Dostupné na: http://www.vyplnto.cz/ XXIX Příloha č. 18 – Informace o výzkumu ţáků a studentů (část 2.) respondent odpověděl na otázku, na kterou odpovídat neměl. Vyplňování internetového dotazníku je tak rychlejší. Způsob kontaktování respondentů: Nejprve byly e-mailem osloveny veškeré školy na Ašsku, dětské oddělení knihovny a oddíl Ašští bajkeři. V e-mailu byl vysvětlen důvod a přínos prováděného dotazníkového šetření. Dle reakcí na e-mail se školy kontaktovaly telefonicky a navštívily osobně. Na výzkum ţáků a studentů přistoupila 2. ZŠ v Aši (ZŠ Hlávkova) a Základní a mateřská škola v Aši, Okruţní ulice. Do knihovny byly umístěny letáčky ve formátu A6, které obsahovaly stručné vysvětlení prováděného šetření a internetový odkaz na elektronický dotazník – viz příloha č. 19. Informace o předvýzkumu: Předvýzkum probíhal v období od 14. 4. 2012 do 30. 4. 2012 na skupinkách 3–5 dětí 2. ZŠ v Aši a gymnázia. Byly pouţity papírové verze dotazníků. Bylo zkoumáno, zda otázky jsou vhodně formulované, zda nabízené moţnosti odpovědí vyhovovaly, nebo zda bylo nutné nějakou variantu odpovědi přidat nebo změnit škálování. Podoba dotazníku se měnila šestkrát. V příloze č. 20 je definitivní podoba dotazníku, dle které se vypracoval dotazník na webu Vyplňto.cz. Statistické zpracování informací: Bylo vyuţito sluţby na webu Vyplňto.cz. Získané odpovědi byly jiţ kódované a roztříděné. Bylo moţné tak provádět třídění 1. stupně, ale také díky filtracím třídění 2. stupně. Automaticky byly vypočteny četnosti jednotlivých variant. Sluţba Vyplňto.cz zobrazuje odpovědi i graficky. Zpracování informací probíhalo ihned po ukončení dotazníkového šetření 31. 5. a výsledky byly veřejně přístupné. Časový rozvrh: Zobrazuje Tabulka 0-18-1: Časový rozvrh výzkumu ţáků a studentů. V měsíci dubnu 2012 probíhalo formulování problému, vymezení zkoumaného souboru, příprava dotazníku, e-mailová komunikace se školami na Ašsku, s dětským oddělením knihovny a sportovním oddílem Ašští bajkeři. Na základě ohlasů e-mailové konzultace se uskutečnily telefonní rozhovory či osobní návštěvy výše zmíněných. Byly konzultovány otázky dotazníku s učiteli TV a jinými pedagogy nebo osobami zabývajícími se sportem mládeţe. Proběhl také předvýzkum. Během měsíce května se uskutečnil samotný internetový výzkum na webu Vyplňto.cz. V měsíci červnu se zpracovávaly a analyzovaly údaje a vytvořila se závěrečná zpráva. XXX Příloha č. 18 – Informace o výzkumu ţáků a studentů (část 3.) Tabulka 0-18-1: Časový rozvrh výzkumu ţáků a studentů období činnost x formulování problému vymezení zkoumaného souboru příprava dotazníku e-mailová komunikace osobní a telefon. komunikace konzultace otázek v dotazníku předvýzkum výzkum - sběr informací zpracování údajů analýza údajů vypracování zprávy duben x x x x x x x x x x x květen červen x x x x x x x x x x x x x Zdroj: vlastní Rozpočet nákladů na výzkum: Náklady na výzkum nebyly vysoké hlavně tím, ţe nebylo třeba tištění papírových dotazníků a jejich následná distribuce. Dodrţí-li se podmínky, je pouţití sluţby pro internetový on-line průzkum na webu Vyplňto.cz zdarma. První podmínkou nutnou k registraci a získání sluţby FREE zdarma je 60 minut vyplňování libovolných dotazníků umístěných na webu Vyplňto.cz. Tím se ţadatel seznámí s moţnostmi formulování otázek i moţných odpovědí. Maximální počet responsí52 za 30 dní v jednom výzkumu je omezen na 500. Tabulka 0-18-2: Rozpočet nákladů na výzkum ţáků a studentů vyčísluje náklady. Ty tvoří kancelářské potřeby, jako například papír na vytištění dotazníků na předvýzkum, vytištění upoutávek na dotazník pro ţáky a studenty (viz příloha č. 19) a psací potřeby, dále náklady na telefonní hovory a cestovné. Pro motivování návštěvníků dětského oddělení knihovny k vyplňování dotazníků se pořídily sladkosti a drobné kancelářské předměty, jako jsou psací potřeby, notýsky. Největší poloţku tvoří ušlý zisk. To je částka, o kterou se připraví osoba, která provádí průzkum, jelikoţ se nemůţe věnovat své výdělečné činnosti po tu dobu, co se zabývá výzkumem. 52 Response – vyplněný a odeslaný dotazník XXXI Příloha č. 18 – Informace o výzkumu ţáků a studentů (část 4.) Tabulka 0-18-2: Rozpočet nákladů na výzkum ţáků a studentů Položka: Kč kancelářské potřeby (papír, tužky) 100,00 Kč telefon 250,00 Kč cestovné 350,00 Kč odměny pro děti za vyplňování dotazníků 300,00 Kč ušlý zisk 5 000,00 Kč celkem 6 000,00 Kč Zdroj: vlastní Vyhodnocení dotazníkového výzkumu ţáků a studentů Informace o průzkumu: Průzkum Sport na Ašsku pro ţáky a studenty byl na webu Vyplňto.cz dotazníkem veřejným, to znamená, ţe si jeho výsledky můţe prohlédnout kaţdý, kdo stránky Vyplňto.cz navštíví a výzkum vyhledá 53. Dotazník vyplnilo 172 respondentů. Šetření probíhalo od 1. 5. 2012 do 31. 5. 2012. Dotazník obsahoval 31 otázek a respondenti vyplnili průměrně 23,8 otázek. To je způsobeno větvícími otázkami, jak jiţ bylo zmíněno výše. Návratnost dotazníků byla 69,8 %. Je dána poměrem vyplněných a zobrazených dotazníků. Průměrná doba vyplňování činila 0:05:32 hod. Informace o dotazníku: Elektronický dotazník obsahuje úvodní informace, které mají přispět k vysvětlení prováděného průzkumu a zobrazí se při spuštění dotazníku: „Ahoj holky a kluci, studentky a studenti. Studuji na Vysoké škole manažerské informatiky a ekonomiky. Jelikož bydlím v Aši a sportuji já i moje děti, jako téma bakalářské práce jsem si vybrala: "Sport na Ašsku". Zajímá mně, zda a proč sportujete, jaká sportoviště či kroužky vám na Ašsku chybí. Proto vás prosím o vyplnění tohoto dotazníku. Sport (pro tento dotazník) = aktivita, která trvá nejméně půl hodiny a při které se aspoň trochu zadýcháte.“ Neustále jsou na zobrazované stránce instrukce pro vyplnění dotazníku (nápověda). Ty mají napomoci hlavně při vyplňování prvních otázek, jelikoţ u uzavřené dichotomické a výběrové otázky respondent můţe zvolit právě jednu variantu odpovědi, v elektronickém dotazníku se tato odpověď označí do krouţku. Naopak u uzavřených 53 Výzkum je dostupný na: http://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/sport-na-assku-pro-zaky-a-st/ XXXII Příloha č. 18 – Informace o výzkumu ţáků a studentů (část 5.) výčtových otázek respondent označí i více variant odpovědí do čtverce. Respondenti jsou také upozorněni na větvící otázky, ţe je zcela v pořádku, nezobrazí-li se jim všechna čísla otázek. Dotazník obsahuje následující otázky, přehled typů a čísel otázek zobrazuje Tabulka 0-18-3: Typy otázek v dotazníku pro ţáky a studenty. Většina otázek je povinná, respondent je musí vyplnit, jinak nemůţe vyplněný dotazník odeslat. Otázky č. 19, 21, 24 byly zvoleny jako nepovinné, aby se předešlo tomu, ţe respondent nechce vypisovat odpověď, tak vyplňování dotazníku předčasně ukončí. Tabulka 0-18-3: Typy otázek v dotazníku pro ţáky a studenty typy otázek otevřené uzavřené dichotomické výběrové výčtové polouzavřené výčtové větvící dichotomické výběrové čísla otázek 19, 21, 24 11, 22, 30 1-4, 7, 9, 14-16, 27-29, 31 25 6, 10, 12, 13, 17 5, 8, 18, 20, 26 23 Zdroj: vlastní XXXIII Příloha č. 19 – Upoutávka na dotazník pro ţáky a studenty XXXIV Příloha č. 20 – Dotazník pro ţáky a studenty (část 1.) XXXV Příloha č. 20 – Dotazník pro ţáky a studenty (část 2.) XXXVI Příloha č. 21 – Vyhodnocení dotazníku pro ţáky a studenty Otázka č. 1 – Je pro tebe sport důleţitý? Důvodem pro zařazení této úvodní otázky bylo zjištění toho, zda ţáci a studenti pokládají sport za důleţitý ve svém ţivotě. Na povinnou otázku odpovědělo 172 respondentů. Obrázek 0-211 ukazuje, ţe více jak tři čtvrtiny dotazovaných povaţuje sport za důleţitou součást ţivota, coţ je Obrázek 0-21-1: Důleţitost sportu pro ţáky a studenty N = 172 významné pro celý výzkum. Jen pro 13 % dotazovaných sport důleţitý není. Necelá čtvrtina neví. Analýzou druhého stupně bylo zjištěno, ţe ze 135 respondentů, pro které sport důleţitý je 79 je, chlapců (58,52 %) a 56 dívek (41,48 %) – viz Obrázek 0-21-2: Důleţitost sportu dle pohlaví. Globálně54 je sport důleţitý pro 45,93 % chlapců a 32,56 % dívek. Obrázek 0-21-2: Důleţitost sportu dle pohlaví N = 135 54 Globální procenta – počítají se s ohledem na celkový počet dotazovaných XXXVII Příloha č. 21 – Vyhodnocení dotazníku pro ţáky a studenty (část 2.) Otázka č. 2 – Máš rád (a) hodiny TV? Tato povinná otázka má odpovědět na to, zda hodiny TV patří mezi oblíbené předměty. Na otázku odpovídalo 172 respondentů. Pro 131 (76,16 %) z nich TV oblíbený předmět je, 21 (12,21 %) dotazovaných neví a 20 (11,66 %) hodiny TV rádo nemá. Obrázek 0-21-3: Oblíbenost hodin TV N = 172 Z analýzy 2. stupně vyplývá, ţe z 20 dotazovaných, kteří TV rádi nemají, je 12 dívek (60 %) a 8 chlapců (40 %), globálně 6,98 % dívek a 4,65 chlapců. Obrázek 0-21-4: Neoblíbenost TV dle pohlaví N = 20 XXXVIII Příloha č. 21 – Vyhodnocení dotazníku pro ţáky a studenty (část 3.) Otázka č. 3 – Kolik máš hodin TV týdně (i se sportovní výchovou v rámci vyučování)? Nejvíce respondentů – 68 (39,53 %) uvedlo, ţe má 2 hodiny TV týdně. 51 (29,65 %) 3 hodiny týdně, 48 (27,91 %) 4 a více hodin a jen 5 respondentů (2,91 %) na hodiny TV nechodí. Obrázek 0-21-5: Počet hodin TV týdně N = 172 Otázka č. 4 – Chtěl (a) bys více hodin TV týdně? S počtem hodin TV je zřejmě nespokojeno 99 dotazovaných (57,56 %), jelikoţ by si přálo více hodin TV, neví 19 dotazovaných a 54 dotazovaných (31,4 %) více hodin TV nechce. Obrázek 0-21-6: Více hodin TV týdně? N = 172 XXXIX Příloha č. 21 – Vyhodnocení dotazníku pro ţáky a studenty (část 4.) Otázka č. 5 – Sportuješ mimo hodiny TV? Tato otázka je otázkou větvící. Dotazovaní, kteří zvolí „ne“, budou odpovídat na otázky č. 6 a 7 a poté přejdou na otázku č. 22. Ti, kteří mimo hodiny TV sportují, přejdou na otázku č. 8. Více neţ tři čtvrtiny ţáků a studentů – 141 (81,98 %) ze 172 dotazovaných sportuje mimo TV. Jen 31 (18,02 %) mimo hodiny nesportuje. Obrázek 0-21-7: Sport mimo hodiny TV N = 172 Otázka č. 6 – Proč nesportuješ? Cílem této otázky bylo určit důvod a motivy těch dotazovaných, kteří v předchozí větvící otázce uvedli, ţe mimo hodiny TV nesportují. Na tuto otázku tedy odpovídalo 31 respondentů. Tato otázka je polootevřená výčtová, to znamená, ţe dotazovaní mohli vybrat více moţných odpovědí a popřípadě připsat odpověď vlastní. Nejvíce dotazovaných 17 (53,13 %) vybralo ze seznamu, ţe nesportuje, jelikoţ má jiné zájmy. 13 (40,63 %) ţáků a studentů sport nebaví. 2 (6,25 %) respondenti uvedli, ţe nesportují ze zdravotních důvodů. Z vlastních odpovědí 1 dotazovaný uvedl, ţe nesportuje, protoţe pomáhá rodičům, a jeden by rád sportoval, ale nemá kde. 3 odpovědi byly nesmyslné. Obrázek 0-21-8: Proč děti a studenti nesportují N = 31 XL Příloha č. 21 – Vyhodnocení dotazníku pro ţáky a studenty (část 5.) Otázka č. 7 – Sportujete pravidelně (alespoň 1krát týdně) někdo z tvé rodiny? Na tuto otázku odpovídali také pouze ti, kteří nesportují mimo hodiny TV (31 respondentů). Otázka byla zvolena z toho důvodu, aby se projevilo, zda jsou děti a studenti motivován příklady z rodiny. Ukázalo se, ţe nikdo nesportuje v domácnostech 14 dětí (43,75 %), naopak sportuje se v 11 domácnostech (34,38 %). Nedokázalo odpovědět 7 (21,88 %) z dotazovaných. Obrázek 0-21-9: Sport v domácnostech nesportujících N = 31 Otázky 8–20 byly určeny jen pro ty respondenty, kteří u otázky č. 5 uvedli, ţe sportují mimo hodiny TV. Tato skupina 141 respondentů je velmi důleţitá pro výzkum, jelikoţ se věnuje sportu i mimo hodiny TV, můţe nám sdělit, je-li spokojena s nabídkou sportovních zařízení i sportovních krouţků na Ašsku, s frekvencí pořádání a nabídkou sportovních soutěţí. XLI Příloha č. 21 – Vyhodnocení dotazníku pro ţáky a studenty (část 6.) Otázka č. 8 – Sportuješ pravidelně (mimo TV) alespoň 1krát týdně? Tato větvící dichotomická otázka má rozdělit respondenty, kteří sportují na ty, kteří sportují pravidelně (ti pak zodpoví otázky č. 9–12), a na ty, kteří pravidelně nesportují (ti pokračují otázkou č. 13). 118 (83,1 %) ţáků a studentů uvedlo, ţe sportuje pravidelně, 24 (16,9 %) pravidelně nesportuje. Obrázek 0-21-10: Pravidelnost sportování N = 141 Otázka č. 9 – Kolik hodin týdně sportuješ? Na otázku č. 9 odpovídalo 118 respondentů, pravidelně Nejvíce kteří sportují vícekrát týdně. dotazovaných 54 (45,38 %) sportuje 2–3 × týdně, 42 (35,29 %) 4 a vícekrát týdně a 23 (19,33 %) jednou týdně. Obrázek 0-21-11: Četnost sportování N = 118 XLII Příloha č. 21 – Vyhodnocení dotazníku pro ţáky a studenty (část 7.) Analýza druhého stupně ukázala, ţe ze 42 dotazovaných, kteří sportují 4krát a vícekrát týdně je 28 chlapců (66,67 %) a 14 děvčat (33,33 %). Zohledníme-li hledisko věku, ze 42 dotazovaných, kteří sportují 4krát a vícekrát týdně, je 18 dětí ve věku 13–15 let (42,86 %), 17 dětí ve věku 10–12 let (40,48 %) a 7 (16,6 %) ve věku 16 a více let. Obrázek 0-21-12: Sportující 4 × týdně dle pohlaví N = 42 XLIII Příloha č. 21 – Vyhodnocení dotazníku pro ţáky a studenty (část 8.) Otázka č. 10 – Kde nebo s kým sportuješ? Na polootevřenou výčtovou otázku odpovídalo 118 ţáků a studentů. Byli to ti, kteří sportují více jak jednou týdně. Otázka zřejmě nebyla korektně poloţena, v předvýzkumu ale všechny děti odpovídaly správně. Cílem otázky bylo zjistit, jak organizovaně děti sportují, zda sportují ve sportovním oddíle, v MěDDM Sluníčko, ve sportovním krouţku ve škole nebo s rodiči. Údaje bylo třeba setřídit do skupin a znovu interpretovat. Nejvíce ţáků a studentů – 33 (28 %) sportuje ve sportovních oddílech. 18 (15,25 %) jich uvedlo, ţe sportují sami. S kamarády a rodiči sportuje stejný počet – 25 (21,19 %) dětí. Sportovní krouţek na škole navštěvuje 21 (17,8 %) a sportovní krouţek pořádaný MěDDM Sluníčko 3 (2,54 %) ţáci a studenti. Obrázek 0-21-13: jak organizovaně děti sportují N = 118 XLIV Příloha č. 21 – Vyhodnocení dotazníku pro ţáky a studenty (část 9.) Otázka č. 11 – Účastníš se pravidelně závodů? 118 respondentů odpovídalo na tuto dichotomickou větvící otázku. 81 (68,64 %) ţáků a studentů, kteří se závodů pravidelně neúčastní, přešli na otázku č. 13. 37 dětí (31,36 %), které se závodů účastní, odpovídalo na následující otázku. Obrázek 0-21-14: Účast na závodech N = 118 Analýzou druhého stupně bylo zjištěno, ţe více se závodů účastní chlapci – 23 (62,16 %), neţ dívky – 14 (37,84 %). Obrázek 0-21-15: Účast na závodech dle pohlaví N = 37 XLV Příloha č. 21 – Vyhodnocení dotazníku pro ţáky a studenty (část 10.) Otázka č. 12 – V jakém sportu se účastníš závodů? Otázka je otázkou výčtovou polootevřenou. Odpovídalo na ní 37 respondentů, kteří se účastní závodů. odpovědi Vlastní respondentů vyţadovaly výsledků. upravení Respondenti vykazovali velkou aktivitu. 37 respondentů se účastní sportovních závodů ve 13 sportovních Celkem odvětvích. vybrali 105 odpovědí, z čehoţ vyplývá, ţe kaţdý z 37 respondentů se průměrně účastní závodů ve 2,84 sportovních odvětvích. Obrázek 0-21-16: Závodní sporty N = 37 XLVI Příloha č. 21 – Vyhodnocení dotazníku pro ţáky a studenty (část 11.) Otázka č. 13 – Proč sportuješ? Na 13. otázku odpovídalo 141 ţáků a studentů. Byli to všichni ti, kteří sportují mimo hodiny TV. Otázka je polozavřená výčtová. Respondenti mohli zvolit více odpovědí. Důvodem pro začlenění této otázky bylo zjištění motivací, které vedou ţáky a studenty ke sportování. Volné odpovědi bylo třeba zpracovat, proto bylo vytvořeno méně skupin odpovědí, neţ zachycuje Obrázek 0-21-17. Nejvíce dotazované motivuje zdraví. To zvolilo 49,65 % (70) dotazovaných. 64 ţáků a studentů (45,30 %) motivuje formování postavy. Sport jako svůj koníček vidí 61 (43,26 %) sportuje dětí. 34 respondentů. Z nudy (24,11 Na %) závody trénuje 18 ţáků a studentů (12,77 %). 17 (12,06 %) dotazovaných sportuje Psychické uvedlo, kvůli ţe rodičům. uvolnění ve sportování hledá 1 respondent (0,71 %). Obrázek 0-21-17: Motivace ke sportu N = 141 XLVII Příloha č. 21 – Vyhodnocení dotazníku pro ţáky a studenty (část 12.) Obrázek 0-21-18: Srovnání motivace ke sportu dívek a chlapců porovnává motivaci ke sportu 76 chlapců a 65 dívek. Pro lepší srovnatelnost výsledků jsou jednotlivé motivace vyjádřeny procentuelně vzhledem k celkovému počtu chlapců, kteří uvedli, ţe sportují mimo hodiny TV a dívek. U dívek jsou na prvním místě: postava, zdraví a to, ţe sport je jejich koníček. Kaţdá z těchto třech moţností se objevila 29krát (44,62 %). Stejně jako u chlapců je na čtvrtém místě nuda (12 dívek, 18,46 %), na pátém místě trénování na závody, dále kamarádi, rodiče a psychické uvolnění. Chlapce nejvíce motivuje ke sportu zdraví (41 chlapců, 53,95 %), na druhém místě postava (35 chlapců, 46,05 %), třetí místo zaujímá sport jako koníček (33 chlapců, 43,42 %). Čtvrté místo shodně zaujímá nuda (21 chlapců, 27,63 %), pak následují kamarádi, trénování na závody a rodiče. Srovnání motivace dívek a chlapců psychické uvolnění kvůli rodičům kvůli kamarádům trénuji na závody dívky (%) nudím se chlapci (%) sport je koníček zdraví postava 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% Obrázek 0-21-18: Srovnání motivace ke sportu dívek a chlapců zdroj: http://sport-na-assku-pro-zaky-a-st.vyplnto.cz N dívky = 65 N chlapci = 76 Otázky č. 14 a 15 byly zařazeny proto, aby pomohly zjistit, zda děti cítí, ţe jsou podporováni při sportu rodinou, zda někdo s rodiny se dětem při sportování věnuje. XLVIII Příloha č. 21 – Vyhodnocení dotazníku pro ţáky a studenty (část 13.) Otázka č. 14 – Chtějí rodiče, aby ses věnoval (a) sportu? Na tuto výběrovou uzavřenou otázku odpovídalo 141 respondentů. 96 ţáků a studentů (68,09 %) je přesvědčeno, ţe rodiče chtějí, aby se věnovali sportu, neví 39 dotazovaných (27,66 %) a 6 dětí (4,26 %) si myslí, ţe jejich rodiče nechtějí, aby se věnovaly sportu. Obrázek 0-21-19: Podpora rodičů N = 141 Otázka č. 15 – Sportuješ s někým z rodiny? Otázka č. 14 je téţ otázkou uzavřenou výběrovou. Nejvíce respondentů – 66 (46,81%) sportuje občas s rodinnými příslušníky. 35 dětí (24,82 %) spíše nesportuje s někým z rodiny, 27 dotazovaných (19,5 %) uvedlo, ţe s nikým z rodiny nesportuje a jen 13 dětí (9,22 %) sportuje se členy rodiny často. Obrázek 0-21-20: Sport s rodinnými příslušníky N = 141 XLIX Příloha č. 21 – Vyhodnocení dotazníku pro ţáky a studenty (část 14.) Otázka č. 16 – Sportuješ raději venku, uvnitř, sám či s někým? Záměrem této výběrové uzavřené otázky bylo zjištění, zda dotazovaní upřednostňují sportování venku či v uzavřených prostorách uvnitř a zda sportují raději sami, nebo ve společnosti kamarádů, rodičů nebo trenérů. Tato informace je uţitečná například pro pořádání soutěţí pro děti, pro pořádání sportovních akcí jak školních, tak pořádaných MěDDM Sluníčko. Výrazně nejvíce preferují ţáci a studenti sportování venku s někým (102 ţáků a studentů, 72,34 %). 35 dětí (24,82 %) sportuje raději venku samo. Uvnitř s kamarády sportuje rádo 21 (14,89 %) respondentů a nejméně dotazovaných (12, 8,51 %) sportuje uvnitř a rádo bez kolektivu. Obrázek 0-21-21: Sport venku či uvnitř, sám či s někým N = 141 Otázka č. 17 – Kde rád (a) sportuješ? Na polootevřenou výčtovou otázku odpovídalo 141 respondentů. Smyslem této otázky bylo získat přehled oblíbených sportovišť pro ţáky a studenty. Informace můţe být uţitečná rovněţ pro pořádání soutěţí a sportovních akcí pro ţáky a studenty, pro náplň hodin TV i pro přihlédnutí k moţným investicím do sportovišť, které děti preferují. Nejoblíbenějším sportovištěm je pro 57 dětí (40,43 %) příroda – jízda na kole. 49 ţáků a studentů (34,75 %) rádo vyuţívá ašský bazén, 47 (33,33 %) tělocvičnu. Opět přírodu – běh upřednostňuje 43 (30,3 %) dotazovaných a 39 (27,66 %) in-line brusle na vrchu Háj. 34 dotazovaných (24,11 %) vyuţívá ke svým sportovním aktivitám lyţařské středisko na vrchu Háj i posilovny. Na bowling chodí rádo 30 respondentů (21,28 %), na vrch Háj na minigolf 26 (18,44 %). 23 ţáků a studentů (16,31 %) rádo plave v přírodě, 22 (15,6 %) hraje míčové hry na vrchu Háj. Běţeckému lyţování se věnuje 19 (13,4 %) dotazovaných, atletický stadion si oblíbilo 17 (12,06 %), stejně jako tenisový kurt. Lezeckou stěnu vyuţívá ke svým sportovním aktivitám 13 (9,22 %) dětí. L Příloha č. 21 – Vyhodnocení dotazníku pro ţáky a studenty (část 15.) Dále ţáci studenti na a sportují fotbalovém stadionu, na spinningu, doma. Obrázek 0-21-22: Oblíbená sportoviště na Ašsku N = 141 LI Příloha č. 21 – Vyhodnocení dotazníku pro ţáky a studenty (část 16.) Otázka č. 18 – Chybí ti na Ašsku nějaké sportoviště? Otázka č. 18 je dichotomická větvící. Ti, kteří odpovědí, ţe jim na Ašsku nějaké sportoviště chybí, budou moci v následující otázce č. 19 vypsat, která sportoviště pro své sportovní aktivity postrádají. Ti, kterým ţádné sportoviště nechybí, přejdou na otázku č. 20. 102 dotazovaných (72,34 %) je spokojeno, 39 (27,66 %) ţáků a studentů se vyjádřilo, ţe jim nějaké sportoviště na Ašsku chybí. Tito respondenti se mohli konkrétně vyjádřit v následující nepovinné otázce. Obrázek 0-21-23: Chybí ţákům a studentům nějaké sportoviště? N = 141 Otázka č. 19 – Jaké sportoviště ti na Ašsku chybí? Otázka byla zvolena jako otevřená nepovinná, jelikoţ ne kaţdý rád vypisuje a u některých jedinců by to mohlo vést k předčasnému ukončení dotazníku. 39 respondentů se mohlo vyjádřit. Nejvíce dotazovaným – 9 (23,08 %) chybí na Ašsku zimní bruslařský stadion. Jak dále ukazuje Obrázek 0-21-24: Chybějící sportoviště, 4 ţáci a studenti (10,25 %) postrádají hokejový stadion. Lepší atletický stadion by si přáli 3 (7,6 %) dotazovaní, sportoviště pro bojová umění a trasy pro běh 2 (5,13 %). Jeden respondent (2,56 %) by si přál tělocvičnu pro stolní tenis, lepší skatepark, stále přístupné fotbalové hřiště, sportoviště na gymnastiku, lanové centrum, lepší tenisový kurt, taneční studio, střelnici, lepší bazén, fotbalové hřiště, paintball a dráhu pro cyklisty. LII Příloha č. 21 – Vyhodnocení dotazníku pro ţáky a studenty (část 17.) Chybějící sportoviště na Ašsku dráha pro cyklisty paintball lepší fotbalové hřiště lepší bazén střelnice, lukostřelba taneční studio lepší tenisový kurt lanové centrum sportoviště pro gymnastiku stále přístupné fotabalové hřiště lepší skatepark tělocvična pro stolní tenis trasy pro běh sportoviště pro bojová umění lepší atletický stadion hokejový stadion zimní (bruslařský) stadion 0 1 2 3 4 5 6 7 počet respondetnů Obrázek 0-21-24: Chybějící sportoviště zdroj: http://sport-na-assku-pro-zaky-a-st.vyplnto.cz N = 39 LIII 8 9 10 Příloha č. 21 – Vyhodnocení dotazníku pro ţáky a studenty (část 18.) Otázka č. 20 – Chybí ti sportovní krouţek, kam bys rád (a) chodil (a)? Otázka č. 20 je dichotomická větvící. Ti, kteří odpovědí, ţe jim sportovní krouţek chybí, budou moci v následující otázce č. 21 vypsat, který sportovní krouţek postrádají. Ti, kterým ţádný sportovní krouţek nechybí, přejdou na otázku č. 22. 38 dotazovaným (26,95 %) chybí sportovní krouţek, který by rádi navštěvovali. 103 ţáků a studentů (73,05 %) je s nabídkou sportovních krouţků a oddílů spokojeno. Obrázek 0-21-25: Chybí sportovní krouţek? N = 141 Otázka č. 21 – Jaký sportovní krouţek ti na Ašsku chybí? Otázka byla zvolena jako otevřená nepovinná, jelikoţ ne kaţdý rád vypisuje a u některých jedinců by to mohlo vést k předčasnému ukončení dotazníku. 38 respondentů se mohlo vyjádřit. Atletický krouţek postrádá (viz Obrázek 0-21-26: Chybějící sportovní krouţky) nejvíce ţáků a studentů – 6, (15,79 %). 4 dětem (10,53 %) chybí krouţek taneční. Na hokej by chodili 3 dotazovaní (7,89 %). 2 respondenti (5,26 %) uvedli, ţe jim chybí gymnastika, basketball, karate. Jedno dítě (2,63 %) postrádá cyklistický krouţek, floorball, hasičský krouţek, házená, in-line krouţek, jóga, jiu-jitsu, kung-fu, modelářský krouţek, paintball a plavání. LIV Příloha č. 21 – Vyhodnocení dotazníku pro ţáky a studenty (část 19.) Chybějící sportovní kroužky plavecký kroužek paintball modelářský kroužek kung-fu joga jiu-jitsu in-line kroužek házená hasičský kroužek floorball cyklistický kroužek karate basketball gymnastika hokej taneční kroužek atletika 0 1 2 3 4 počet respondetnů Obrázek 0-21-26: Chybějící sportovní krouţky zdroj: http://sport-na-assku-pro-zaky-a-st.vyplnto.cz N = 38 LV 5 6 7 Příloha č. 21 – Vyhodnocení dotazníku pro ţáky a studenty (část 20.) Otázka č. 22 – Účastníš se rád (a) sportovních soutěţí? Otázka je uzavřená výběrová. Získané informace jsou důleţité pro poznání, zda ţáci a studenti jsou soutěţiví, coţ ovlivňuje pořádání sportovních soutěţí. Ze 172 ţáků a studentů se účastní rádo 96 dotazovaných (55,81 %), 40 dětí (23,26 %) se závodů účastní nerado a 36 (20,93 %) nedokáţe odpovědět. Obrázek 0-21-27: Oblíbenost sportovních soutěţí N = 172 Otázka č. 23 – Pořádá se na Ašsku přiměřeně sportovních soutěţí? Uzavřená výběrová větvící otázka má pomoci zjistit, zda ţáci a studenti jsou spokojeni s pořádáním a četností pořádání sportovních soutěţí. Ti, kteří s pořádáním sportovních soutěţí spokojeni nejsou, se mohou vyjádřit v následující otázce. Ti, kteří nevědí, či spokojeni jsou, přejdou na otázku č. 24. Více jak polovina dotazovaných – 93 (54,07 %) se domnívá, ţe se na Ašsku pořádá přiměřeně sportovních soutěţí. Neví 67 (38,95 %). 12 respondentů (6,98 %) spokojeno není. Obrázek 0-21-28: Přiměřenost sportovních soutěţí N = 172 LVI Příloha č. 21 – Vyhodnocení dotazníku pro ţáky a studenty (část 21.) Otázka č. 24 – Jaké sportovní soutěţe chybí? 12 respondentů se v otevřené nepovinné otázce mohlo vyjádřit, jaké soutěţe postrádají. 2 děti uvedly, ţe jim chybí běţecké závody. Jeden respondent uvedl, ţe chybí závody bruslařské, fotbalové, v kopané, florbale, hokeji, cyklistické, rybářské, lyţařské, na běţkách, atletické, jezdecké a tenisové. Otázka č. 25 – Odkud se dozvíš, ţe se pořádají sportovní závody? Cílem této otázky bylo zjištění, jakým způsobem je vhodné informovat dětskou veřejnost o pořádaných sportovních soutěţích, akcích. Jako nejvhodnější moţností se jeví učitelé TV, jak uvedla téměř polovina dotazovaných – 85 (49,42 %). Kamarádi – 63 (36,63 %) se jako zdroj informací o sportovních soutěţích umístili na druhém místě. 53 dětí (30,81 %) se informace dozví z internetu, 41 (23,84 %) z Listů Ašska, 40 (23,84 %) od trenérů a od rodičů 38 (22,09 %). O sportovní soutěţe se nezajímá 14 ţáků studentů (8,14 %). Obrázek 0-21-29: Zdroje informování o soutěţích N = 172 LVII a Příloha č. 21 – Vyhodnocení dotazníku pro ţáky a studenty (část 22.) Otázky č. 26–28 se týkají zimních sportů na Ašsku. Byly zařazeny proto, aby přinesly informace o tom, zda ţáci a studenti lyţují či jezdí na snowboardu či na běţkách, zda mají zájem se v těchto disciplínách zdokonalovat v lyţařské či snowboardové škole. Otázka č. 26 – Lyţuješ (jezdíš na snowboardu)? Na tuto větvící dichotomickou otázku odpovídalo všech 172 respondentů. Ti, kteří nelyţují (nejezdí na snowboardu), budou pak odpovídat aţ na otázku č. 29, ti, kteří lyţují (jezdí na snowboardu), přejdou na následující otázku č. 27. „Ano“ odpovědělo 80 (46,51 %) dotazovaných, „ne“ více jak polovina respondentů – 92 (53,49%). Obrázek 0-21-30: Obliba zimních sportů N = 172 Otázka č. 27 – Nejraději lyţuješ, jezdíš na snowboardu či běháš na běţkách? Otázka je výběrová uzavřená pro 80 respondentů, kteří v otázce č. 26 uvedli, ţe lyţují či jezdí na snowboardu. Důvodem pro zařazení otázky je zjištění, jaké z uvedených zimních disciplín dávají ţáci a studenti přednost. Nejvíce dotazovaných 43 (53,75 %) preferuje sjezdové lyţe. Snowboard si oblíbilo 31 ţáků a studentů (38,75 %) a nejméně běţky – 15 (18,75 %). Obrázek 0-21-31: Lyţe, snowboard nebo běţky N = 80 LVIII Příloha č. 21 – Vyhodnocení dotazníku pro ţáky a studenty (část 23.) Otázka č. 28 – Naučil (a) by ses rád (a) lépe lyţovat či jezdit na snowboardu v lyţařské (snowboardové) škole? Důvodem této otázky je zjištění, zda je na Ašsku zájem o sluţby lyţařské školy. Necelá polovina ze 172 dotazovaných – 83 by (48,26 %) zdokonalila. se ráda Neví 43 respondentů (25 %) a nemá zájem 46 ţáků a studentů (26,74 %). Obrázek 0-21-32: Zájem o lyţařskou (snowboardovou) školu N = 172 Otázka č. 29 – Jakou z moţností ţáci a studenti zvolí? Otázka, která je výčtová uzavřená, má za úkol zjistit, jak by si ţáci a studenti přáli strávit prázdniny. Mají na výběr z různých oblastí, jako je moře, sport, PC, zajímavá činnost nebo nic. Cílem je rozpoznat, na jakém místě stojí v rozhodování sport. Jak se ţáci a studenti rozhodli? Nejvíce dětí – 44 (25,58 %) si vybralo tábor u moře, 40 respondentů (23,26 %) sportovní tábor, 38 (22,09 %) si nevybralo zajímavým nic, tábor tématem s jiným by upřednostnilo 31 dotazovaných (18,02 %) a 19 (11,05 %) tábor se zaměřením na PC. Obrázek 0-21-33: Prázdniny a sport N = 172 LIX Příloha č. 21 – Vyhodnocení dotazníku pro ţáky a studenty (část 24.) Zajímavé je srovnání preferencí chlapců a dívek. Analýzou druhého stupně bylo zjištěno, ţe u dívek s velkou převahou zvítězil tábor u moře. Tuto moţnost by zvolilo 30 dívek (37,04 %). Sportovní tábor by uvítalo 18 (22,22 %) dívek, 17 (20,99 %) tábor s jiným zajímavým tématem. Nic z nabízených moţností by si nevybralo 13 (16,05 %) a nejméně děvčat (3, 3,7 %) by jelo na tábor se zaměřením na PC. Nejvíce chlapců – 25 (27,47 %) by si nezvolila ţádnou moţnost. Na druhém místě, stejně jako u děvčat, skončil tábor se sportovním zaměřením – 22 (24,18 %), tábor se zaměření na PC, který skončil u děvčat na posledním místě by si vybralo 16 (17,58%) chlapců. Tábor u moře, který preferovala děvčata, by stejně jako tábor s jiným zajímavým tématem skončil u chlapců – 14 (15,38 %) na posledním místě. Srovnání motivace dívek a chlapců tábor s jiným tématem tábor u moře tábor s PC dívky (%) chlapci (%) sportovní tábor nic 0% 10% 20% 30% 40% Obrázek 0-21-34: Prázdniny očima chlapců a dívek zdroj: http://sport-na-assku-pro-zaky-a-st.vyplnto.cz N chlapců = 91 N dívek = 81 Otázky č. 30 a 31 jsou otázkami klasifikačními. Otázka č. 30 je dichotomická, otázka č. 31 je výčtová uzavřená. Je zde pouţito škálování. LX Příloha č. 21 – Vyhodnocení dotazníku pro ţáky a studenty (část 25.) Otázka č. 30 – Jsi chlapec či dívka? Tuto otázku zodpovědělo 172 respondentů. Dotazník vyplňovalo 91 chlapců (52,92 %) a 81 dívek (47,09 %). Obrázek 0-21-35: Chlapec či dívka N = 172 Otázka č. 31 – Věk respondentů 172 dotazovaných uvádělo svůj věk. Věk byl rozdělen do intervalů pro snadnější vyhodnocení. 77 dětí bylo ve věku 13–15 let (44,77 %), dětí ve věku 10–12 bylo 73 (42,44 %), studentů starších 16 let bylo 21 (12,21 %) a jeden ţák ve věku 6–9 let (0,58 %). Obrázek 0-21-36: Věk respondentů N = 172 LXI Příloha č. 22 – Informace o výzkumu obyvatel Ašska Místo a čas výzkumu: Výzkum probíhal ve dvou formách - elektronickou formou na webu Vyplňto.cz., kde byl zahájen 4. 6. 2012 a ukončen 4. 7. 2012 a formou dotazníků. Dotazníky i letáčky s odkazem na internetový výzkum byly distribuovány v Aši a okolí od 1. 6. 2012 do 4. 6. 2012. Dotazníky, které přebývaly na sběrných místech v posledním týdnu v červnu, byly ještě vhazovány do poštovních schránek. Termín pro odevzdání dotazníků byl 30. 6. 2012 z toho důvodu, aby se stačily sebrané dotazníky zadat na web Vyplňto.cz do 4. 7. 2012. V tomto dni sběr informací na webu končil a bylo zpřístupněno vyhodnocení dotazníku. Potřeba informací, struktura informací a zdroje informací: Informace, které jsou sbírány v terénu, jsou informace primární. Vztahují se přímo ke zkoumané jednotce – obyvatelům Ašska a potřebám marketingového výzkumu sportování obyvatel na Ašsku. Informace jsou jak kvantitativní, tak i kvalitativní. Kvalitativní informace přispějí k poznání, jaká sportovní zařízení či jaké sportovní krouţky respondentům na Ašsku chybí, jak jsou spokojeni či nespokojeni s moţnostmi a kvalitou sportovního vyţití. Metody a techniky výzkumu: Byla pouţita metoda šetření (dotazování). Dotazování bylo strukturované a bylo prováděno jak elektronicky – na webu Vyplňto.cz., tak i formou dotazníků v papírové podobě. Otázky v dotazníku elektronickém i v dotazníku v papírové podobě jsou zcela totoţné. Při elektronickém dotazování dotazovaní klikli na odkaz v počítači, vyplňovali a po dokončení vyplňování klikli na tlačítko „odeslat“. Neshledal-li systém v odesílaném souboru chybu, na kterou by upozornil, aby byla sjednaná náprava, dotazník se odeslal. Soubor otázek měl podobu dotazníku. Dotazník byl vypracován na webu Vyplňto.cz, kde bylo moţné si jej před spuštěním vyzkoušet a opravit případné chyby. Maximální moţná délka bezplatného internetového průzkumu je 30 dní od spuštění. Výhodou internetového dotazníku jsou větvící otázky. Díky nim se respondentům zobrazí jen ty otázky, na které je potřeba odpovědět, ostatní otázky zůstanou skryty. Například odpoví-li respondent na otázku č. 1 „Sportujete“ „ano“, pokračuje otázkou č. 3. Odpoví-li na tuto otázku „ne“, zodpoví otázku č. 2 a automaticky se mu pak zobrazí aţ otázka č. 51. Na otázky č. 3–50 odpovídají pouze ti respondenti, kteří sportují. Tak se dotazník stává přehlednějším a LXII Příloha č. 22 – Informace o výzkumu obyvatel Ašska (část 2.) oproti papírovému dotazníku se nestane, ţe by respondent odpověděl na otázku, na kterou odpovídat neměl. Vyplňování internetového dotazníku je tak rychlejší. Dotazník v papírové podobě byl vytištěn ve formátu A3. Přeloţením se získal formát A4, se kterým se lépe pracuje. Dotazník se tedy skládal ze čtyř stránek formátu A4. Celkem dotazník obsahoval 93 otázek, ale vlivem větvících otázek ţádný z respondentů nevyplňoval otázky všechny. Jak je patrné z přílohy č. 28, pro snazší orientaci v dotazníku bylo pouţito barevného zvýraznění zejména u větvících otázek. Způsob kontaktování respondentů: Obyvatelé Ašska byli informováni o probíhajícím výzkumu prostřednictvím článků v LA (Listech Ašska) ve dnech 6. 6. (viz příloha č. 23), 13. 6. (viz příloha č. 24), 20. 6. (viz příloha č. 25) a 27. 6. 2012 (viz příloha č. 26). Ve článcích byl vysvětlen důvod a smysl šetření, zveřejněn odkaz na elektronický dotazník na webu Vyplňto.cz i vypsaná sběrná místa, kde si obyvatelé Ašska dotazník mohli vyzvednout a vyplněný vhodit do papírového boxu. V článcích bylo téţ sděleno, ţe otázky v dotazníku elektronickém i v dotazníku v papírové podobě jsou naprosto totoţné. Čtenáři byli upozorněni, ţe dotazník je určen nejen pro sportovce, ale i obyvatele, kteří nesportují, a to z toho důvodu, aby celkový obraz, který výzkum vytvoří, byl co nejobjektivnější. Obyvatelé Ašska byli vybídnuti k vyplnění dotazníků do 30. 6. 2012. Pro motivování k vyplňování dotazníků byly v LA vypsány dvě soutěţní otázky. První se týkala dotazníku pro ţáky a studenty. Čtenáři si měli tipnout, které z nabízených moţností o prázdninách dají děti nejvíce hlasů. Ţádný ze čtenářů neodpověděl správně. Druhá soutěţní tipovací otázka zněla: „Kolik lidí vyplní dotazník pro Sport na Ašsku pro obyvatele?“. Vítězka se svým tipem 236 přiblíţila nejvíce 250 vyplněným dotazníkům a obdrţela výhru – permanentku do ašského bazénu. Dotazníky i letáčky s odkazem na internetový výzkum (viz příloha č. 27) byly distribuovány v Aši a okolí od 1. 6. 2012 do 4. 6. 2012. LXIII Příloha č. 22 – Informace o výzkumu obyvatel Ašska (část 3.) Část dotazníků byla umístěna ve sběrných místech: Městský úřad Aš (2 budovy) Muzeum Knihovna Infocentrum Čekárna u ordinace MUDr. Petra Vojkůvky Kancelář CK Aš-Tour Pošta Sportovní areál vrch Háj Krytý bazén Sběrné místo, jak zobrazuje Obrázek 0-22: Fotografie sběrného místa, se skládalo z papírového boxu, kam mohli respondenti vkládat vyplněný dotazník otvorem, na který ukazuje ţlutá šipka. Z růţových desek si zájemci mohli vyzvednout prázdné dotazníky. Do kaţdých desek bylo umístěno 25 dotazníků. Pokud obyvatelé dali přednost elektronické formě dotazníku, vzali si upoutávku na dotazník, kde byla uvedena adresa odkazu. Obrázek 0-22: Fotografie sběrného místa Zdroj: vlastní fotografie LXIV Příloha č. 22 – Informace o výzkumu obyvatel Ašska (část 4.) Další část dotazníků (100 kusů) byla roznesena do firem na Ašsku a zbylé dotazníky (200 kusů) byly vhazovány náhodně do poštovních schránek obyvatel Ašska. 50 kusů dotazníků bylo ponecháno a doplňováno na sběrných místech, kde rychle ubývaly. Dotazníky, které přebývaly na sběrných místech v posledním týdnu v červnu, byly ještě vhazovány do poštovních schránek. Odkaz na elektronický výzkum byl umístněn na stránkách sportovního oddílu Ašští bajkeři, stránkách www.fotoas, www.ašsko.cz, stránkách MÚ Aš. Informace o předvýzkumu: Předvýzkum probíhal v období od 21. 4. 2012 do 15. 5. 2012 na skupinkách 3–5 náhodně vybraných skupin osob produktivního věku, osob z klubu důchodců, mladých sportovců, sportovců starších. Byly pouţity papírové verze dotazníků. Bylo zkoumáno, zda otázky jsou vhodně formulované, zda nabízené moţnosti odpovědí vyhovovaly, nebo zda bylo nutné nějakou variantu odpovědi přidat nebo změnit škálování. Podoba dotazníku se měnila osmkrát. V příloze č. 28 je definitivní podoba dotazníku, dle které se vypracoval dotazník na webu Vyplňto.cz. Statistické zpracování informací: Bylo vyuţito sluţby na webu Vyplňto.cz. Dotazníky v papírové podobě byly průběţně vyzvedávány na sběrných místech a po jednom dle označených odpovědí zadávány jako „nový“ dotazník do průzkumu Sport na Ašsku na webu Vyplňto.cz. Kaţdý takto zpracovaný dotazník byl v levém horním rohu označen zeleným pořadovým číslem, jako kolikátý dotazník byl na webu vyplněn. V pravém horním rohu byl takto zpracovaný dotazník označen červeným pořadovým číslem, které udává, jako kolikátý dotazník v papírové podobě byl zpracován. Celkem bylo takto zpracováno 106 dotazníků. Získané odpovědi na webu byly jiţ kódované a roztříděné. Bylo moţné tak provádět třídění 1. stupně, ale také díky filtracím třídění 2. stupně. Automaticky byly vypočteny četnosti jednotlivých variant. Sluţba Vyplňto.cz zobrazuje odpovědi i graficky. Zpracování informací probíhalo ihned po ukončení dotazníkového šetření 4. 7. 2012 a výsledky byly veřejně přístupné. LXV Příloha č. 22 – Informace o výzkumu obyvatel Ašska (část 5.) Časový rozvrh: Zobrazují Tabulka 0-22-1 a Tabulka 0-22-2. V měsíci dubnu 2012 probíhalo formulování problému, vymezení zkoumaného souboru a příprava dotazníku, která pokračovala i v měsíci květnu. Stejně tak v měsíci dubnu a květnu byly konzultovány otázky s osobami, které měly k danému tématu blízko. Byli jimi sportovci zabývající se míčovými hrami, cyklistkou, lyţaři, majitelé či provozovatelé sportovních zařízení jako například spinningu, posilovny, lyţařského areálu, sportovního areálu, učitelé TV, zástupci města Aš, kteří mají na starosti sport. Předvýzkum probíhal v měsíci květnu. Během měsíce května se vedla jednání o moţném umístění sběrných míst. Koncem května se hledala nejvýhodnější nabídka na tisk dotazníků a upoutávek na elektronický dotazník a po zhodnocení nabídek se dotazníky i upoutávky nechaly vytisknout. Od 1. do 4. června se zřizovala sběrná místa. Distribuovaly se letáčky a dotazníky. Během měsíce června probíhal průzkum na webu Vyplňto.cz. Bylo důleţité navštěvovat sběrná místa, zadávat sesbírané dotazníky do PC a kontrolovat, zda je potřeba dodat prázdné dotazníky. V průběhu měsíce června vyšly čtyři články v LA (viz přílohy č. 23–26) upozorňující na probíhající výzkum. Navštěvovaly se firmy a ţádaly o pomoc při distribuci a vyplňování dotazníků a upoutávek na elektronický dotazník. Po uplynutí lhůty pro průzkum se po 4. 7. rušila sběrná místa. Údaje se analyzovaly v měsících červenci a srpnu a poté se vypracovala závěrečná zpráva. Koncem srpna se výherkyni předala výhra za tipovací soutěţ a napsal se článek do LA, ve kterém se hodnotil výzkum. LXVI Příloha č. 22 – Informace o výzkumu obyvatel Ašska (část 6.) Tabulka 0-22-1: Časový rozvrh výzkumu obyvatel Ašska (4/2012–6/2012) období 2012 činnost formulování problému vymezení zkoumaného souboru příprava dotazníku konzultace otázek v dotazníku předvýzkum sběrná místa - komunikace tisk dotazníků zřizování sběrných míst distribuce letáčků výzkum - sběr informací články do Listů Ašska kontrola sběrných míst distribuce zbylých dotazníků zadávání dotazníků do PC duben x x x x x x květen x x x x x x x x x červen x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x Zdroj: vlastní Tabulka 0-22-2: Časový rozvrh výzkumu obyvatel Ašska (7/2012–9/2012) období 2012 činnost zrušení sběrných míst analýza údajů vypracování zprávy předání výhry články do Listů Ašska červenec x srpen září x x x x x x x x x x x Zdroj: vlastní Rozpočet nákladů na výzkum: náklady na výzkum nebyly tak vysoké hlavně proto, ţe nebylo třeba tolik tištěných papírových dotazníků a jejich následná distribuce. Dodrţí-li se podmínky, je pouţití sluţby pro internetový on-line průzkum na webu Vyplňto.cz zdarma. Významnou část nákladů tvoří tisk 600 kusů dotazníků a 800 kusů upoutávek na elektronický dotazník. Dále náklady tvoří distribuce dotazníků a upoutávek, kancelářské potřeby, jako například papír na vytištění dotazníků na předvýzkum, laminovací fólie na logo „Sport na Ašsku“, které bylo umístěno viditelně u sběrných míst a psací potřeby. Papírové boxy slouţily jako sběrné boxy na vyplněné LXVII Příloha č. 22 – Informace o výzkumu obyvatel Ašska (část 7.) dotazníky. Pro uskutečnění výzkumu bylo nezbytné vydat finanční prostředky na telefonní hovory a cestovné. Pro motivování obyvatel k vyplňování dotazníků se pořídily ceny v podobě permanentky do ašského bazénu. Největší poloţku tvoří ušlý zisk. To je částka, o kterou se připraví osoba, která provádí průzkum, jelikoţ se nemůţe věnovat své výdělečné činnosti po tu dobu, co se zabývá výzkumem. Tabulka 0-22-3: Rozpočet nákladů na výzkum Položka: tisk dotazníků a upoutávek distribuce dotazníků a upoutávek kancelářské potřeby (papír, tužky) papírové boxy telefon cestovné odměny za soutěž ušlý zisk celkem Kč 4 200,00 Kč 500,00 Kč 300,00 Kč 360,00 Kč 350,00 Kč 550,00 Kč 300,00 Kč 7 000,00 Kč 13 560,00 Kč Zdroj: vlastní Informace o průzkumu: Průzkum Sport na Ašsku pro obyvatele Ašska byl na webu Vyplňto.cz dotazníkem veřejným, to znamená, ţe si jeho výsledky můţe prohlédnout kaţdý, kdo stránky Vyplňto.cz navštíví a výzkum vyhledá 55. Dotazník vyplnilo 250 respondentů, 106 z nich vyplnilo dotazník v papírové podobě (42,4 %), elektronicky 144 (57,6 %). Šetření probíhalo od 4. 6. 2012 do 4. 7. 2012. Dotazník obsahoval 93 otázek a respondenti vyplnili průměrně 51,97 otázek. To je způsobeno větvícími otázkami, jak jiţ bylo zmíněno výše. Návratnost dotazníků byla 83,7 %. Je dána poměrem vyplněných a zobrazených dotazníků. Průměrná doba vyplňování činila 0:08:12 hod. Informace o dotazníku: Elektronický dotazník obsahuje úvodní informace, které mají přispět k vysvětlení prováděného průzkumu a zobrazí se při spuštění dotazníku: „Vážení spoluobčané, zabývám se marketingovou situační analýzou sportovních aktivit na Ašsku. Proto bych Vás chtěla poprosit o vyplnění dotazníku. Vaše odpovědi pomohou zjistit, jaký je názor obyvatel Ašska na sport, zda jsme spokojeni s nabídkou sportovních aktivita a 55 Výzkum je dostupný na: http://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/sport-na-assku/ LXVIII Příloha č. 22 – Informace o výzkumu obyvatel Ašska (část 8.) zařízení na Ašsku, co bychom si přáli zlepšit, jaká sportovní zařízení a aktivity nám chybí. Nejen že mi tím pomůžete zpracovat bakalářskou práci, ale s výsledky výzkumu seznámím poskytovatele sportovních služeb a provozovatele sportovních zařízení i město Aš. To může přispět ke zlepšení podmínek ke sportování na Ašsku. Vámi poskytnuté informace budou anonymní. Doufám, že Vás otázky zaujmou“ Neustále jsou na zobrazované stránce instrukce pro vyplnění dotazníku (nápověda). Ty mají napomoci hlavně při vyplňování prvních otázek, jelikoţ u uzavřené dichotomické a výběrové otázky respondent můţe zvolit právě jednu variantu odpovědi, v elektronickém dotazníku se tato odpověď označí do krouţku. Naopak u uzavřených výčtových otázek respondent označí i více variant odpovědí do čtverce. Respondenti jsou také upozorněni na větvící otázky, ţe je zcela v pořádku, nezobrazí-li se jim všechny čísla otázek. Dotazník obsahuje následující otázky, přehled typů a čísel otázek zobrazuje následující tabulka. Tabulka 0-22-4: Typy otázek v dotazníku pro obyvatele Ašska typy otázek otevřené uzavřené dichotomické výběrové výčtové polouzavřené výběrové výčtové větvící dichotomické výběrové čísla otázek 17,21,25,32,34,36,38,40,44,60,66,72,79,93 6,11,12,56,88 3,5,24,26,48-50,57,58,61,65,67,69,70,73,76,78 83-85,87,89,90,92 23,54,62,74,86 47,53,91 2,8-10,13,15,19,28,30,41,43,52,63,75,81 1,7,14,16,18,20,22,27,31,33,35,42,46,55,59,64 68,71,77,80,82 4,29,37,39,44,51 Zdroj: vlastní Většina otázek je povinná, respondent je musí vyplnit, jinak nemůţe vyplněný dotazník odeslat. Otázky č. 17, 21, 25, 32, 34, 36, 38, 40, 45, 49, 60, 66, 72, 79, 93 byly zvoleny jako nepovinné, aby se předešlo tomu, ţe respondent nechce vypisovat LXIX Příloha č. 22 – Informace o výzkumu obyvatel Ašska (část 9.) odpověď, tak vyplňování dotazníku předčasně ukončí. Citlivé otázky týkající se financí byly rovněţ zvoleny jako nepovinné. Otázka číslo 1 byla otázkou větvící. Rozdělila respondenty na ty, kteří nesportují (57), ti vyplnili následně otázku číslo 2 a pak pokračovali aţ otázkou číslo 51, a na ty, kteří sportují, ti pokračovali otázkou číslo 3. Obyvatelé sportující (193) se rozdělili prostřednictvím otázky č. 4 na ty, kteří sportují pravidelně (122), pro ty byly určeny následující otázky číslo 5–8 a na ty, co pravidelně nesportují, ti přešli na otázku číslo 9. Následující otázky číslo 9–50 byly určeny těm, kteří u otázky číslo 1uvedli, ţe sportují. Odpovědi na otázky přinesou informace o tom, kdo dotazované přivedl ke sportu, z jakého důvodu sportují, co je motivem, dále to, zda sportují raději sami či v kolektivu, uvnitř nebo venku. Respondenti se vyjádří, jaká sportoviště na Ašsku vyuţívají ke svým sportovním aktivitám, jaké kolektivní hry hrají, jaká kolektivní cvičení navštěvují, vyjádří názor na ašské tělocvičny i na to, jaká sportoviště nebo sportovní oddíly na Ašsku chybí. Vysloví se k regeneraci po sportu, sluţbám půjčoven sportovního vybavení i burze pouţitého sportovního vybavení a oblečení. Zajímavé bude i zjištění, zda občané sportují s rodinou, jaké sporty společně provozují i to, zda byli podporováni při sportování rodiči. Všechny tyto informace mohou být uţitečné pro provozovatele sportovních zařízení, pro město Aš, pro organizátory sportovních akcí, závodů a soutěţí i pro stávající a potenciální podnikatele, jejichţ obor podnikání má ke sportovní tématice blízko. Otázky 48–50 jsou otázky citlivé, proto jsou první dvě jmenované nepovinné. Zjišťují, kolik finančních prostředků respondenti ročně vydají za sportovní vybavení a měsíčně za sportovní aktivity i to, zda příjem respondentů omezuje jejich sportovní aktivity. Na zbylé otázky jiţ mohli odpovídat všichni dotazovaní. Z rozhovorů s obyvateli vyplynulo, ţe jim chybí saunový komplex. Proto byla zařazena tato otázka. Respondenti se mohli vyjádřit i k tomu, kde by saunový komplex bylo vhodné vybudovat. Odpovědi na otázky číslo 53 a 54 mají vyjádřit názor obyvatel na podporu sportu městem Aš. LXX Příloha č. 22 – Informace o výzkumu obyvatel Ašska (část 10.) Otázky 55–67 se týkaly ašského bazénu. Dotazovaní se vyjadřovali k četnosti svých návštěv v bazénu, důvodům návštěvy, nabízeným sluţbám, otvírací době. Mohli napsat, co jim v bazénu schází, co by chtěli zlepšit. Vyslovit se k lyţařskému areálu na vrchu Háj se mohli respondenti v otázkách číslo 68–81, stejně tak k cyklostezkám na Ašsku v otázkách číslo 82–87. V závěru dotazníku byly klasifikační otázky, jako je pohlaví, nejvyšší ukončené vzdělání, věk, současná ekonomická aktivita, či zda dotazovaný ţije v domácnosti s dětmi či bez dětí, sám nebo v páru. Poslední otázka byla otázkou otevřenou a nabízela občanům moţnost se vyjádřit ke sportování na Ašsku. LXXI Příloha č. 23 – Článek v Listech Ašska z 6. 6. 2012 LXXII Příloha č. 24 – Článek v Listech Ašska z 13. 6. 2012 LXXIII Příloha č. 25 – Článek v Listech Ašska z 20. 6. 2012 LXXIV Příloha č. 26 – Článek v Listech Ašska z 27. 6. 2012 LXXV Příloha č. 27 – Upoutávka na dotazník pro obyvatele Ašska LXXVI Příloha č. 28 – Dotazník pro obyvatele Ašska LXXVII Příloha č. 28 – Dotazník pro obyvatele Ašska (část 2.) LXXVIII Příloha č. 28 – Dotazník pro obyvatele Ašska (část 3.) LXXIX Příloha č. 28 – Dotazník pro obyvatele Ašska (část 4.) LXXX Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska Otázka č. 1 – Sportujete? Na větvící otázku odpovídalo všech 250 respondentů. 77,2 % odpovědělo, ţe sportuje, 22,8 % nesportuje. Osoby sportující pak přešly na otázku č. 3. Obrázek 0-29-1: Sportujete? N = 250 Otázka č. 2 – Proč nesportujete? Otázku odpovídalo 57 dotazovaných, byli to ti, kteří na předchozí otázku odpověděli, ţe nesportují. Mohli si vybrat z nabízených moţností i vypsat vlastní odpověď. Důvodem zařazení této otázky bylo zjištění, proč někteří lidé nesportují. Nejčastějším důvodem jsou jiné zájmy – 20 (32,26 %), nedostatek času – 19 (30,65 %). Dříve sportovalo a nyní ze zdravotních důvodů nemůţe sportovat 18 dotazovaných (29,03 %). Sport nebaví 7 (11,29 %) respondentů, 2 uvedli, ţe jsou líní, další věk, obezitu i to, ţe nemají hlídání pro děti. Obrázek 0-29-2: Proč dotazovaní nesportují N = 57 LXXXI Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 2.) Otázka č. 3 – Jste sportovec příleţitostný, rekreační, výkonnostní? K této otázce se vyjadřovali pouze ti, kteří sportují. Ze 193 dotazovaných se povaţuje 55,9 % za sportovce rekreační 27,18 % za sportovce příleţitostné a 16,92 % za sportovce výkonnostní. Obrázek 0-29-3: Sportovec příleţitostný, rekreační či výkonnostní N = 193 Analýza druhého stupně umoţňuje zjistit, jaké je věkové zastoupení u výkonnostních sportovců. Ze 33 dotazovaných je nejpočetněji zastoupena věková skupina 25–39 let (39,39 %). Stejně zastoupena je věková skupina 40–54 let a 18–24 let (21,21 %). 15,15 % tvoří mládeţ a 3,03 % osoby ve věku 55 a více. Obrázek 0-29-4: Věkové rozloţení výkonnostních sportovců N = 33 LXXXII Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 3.) Výkonnostně sportuje více muţů – 24 (72,73 %), ţen 9 (27,27 %). Globálně je to pak 9,6 % muţů a 3,6 % ţen. Obrázek 0-29-5: Výkonnostní sportovci dle pohlaví N = 33 Otázka č. 4 – Sportujete pravidelně? Na otázku odpovídali jen ti, kteří uvedli, ţe sportují. 122 dotazovaných (62,56 %) sportuje pravidelně, pravidelně nesportuje 61 respondentů (31,28 %) a nyní kvůli zdravotním důvodům nesportuje pravidelně 12 osob (6,15 %). Obrázek 0-29-6: Sportujete pravidelně? N = 93 Na následující otázky číslo 5–8 budou odpovídat jen ti, kteří sportují pravidelně. LXXXIII Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 4.) Otázka č. 5 – Kolik hodin týdně sportujete? (jen pro sportovce sportující pravidelně) Nejvíce sportovců sportujících pravidelně uvedlo, ţe sportují více neţ 4 hodiny týdně – 73 (58,87 %). 46 dotazovaných (37,1 %) sportuje 2–3 hodiny týdně a 5 osob (4,03 %) jednu hodinu týdně. Obrázek 0-29-7: Hodiny sportu týdně N =122 Otázka č. 6 – Sportujete organizovaně? Ze 122 pravidelných sportovců sportuje organizovaně 48,36 % (59) a 63 (51,64 organizovaně nesportuje. Obrázek 0-29-8: Sportujete organizovaně? N = 122 LXXXIV %) Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 5.) Otázka č. 7 – Účastníte se pravidelně závodů? Otázka pouze pro pravidelné sportovce. 38 dotazovaných (31,15 %) se pravidelně účastní závodů, 84 (68,85 %) se závodů pravidelně neúčastní. Globálně se závodů účastní 15,2 %, neúčastní se 33,6 %. Obrázek 0-29-9: Pravidelná účast na závodech N = 122 Výsledky šetření další otázky – otázky č. 8 sdělí, v jakých sportovních disciplínách se dotazovaní pravidelně závodů účastní. LXXXV Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 6.) Otázka č. 8 – V jakém sportu se pravidelní sportovci účastní závodů? Dotazovaní si mohli vybrat z nabízených moţností i více sportovních disciplín, ale mohli vypsat i svoje vlastní. Nejvíce dotazovaných – (43,59 %) se závodů účastní v běhu cyklistice, 17 a závodů v lyţování a ve fotbale 7 (17,95 utkání %). Tenisová absolvuje 5 dotazovaných (12,82 %), ve stolním tenise 4 (10,62 %), stejný počet dotazovaných volejbale a ve plavání. Triatlonových závodů se účastní (7,69 %), 3 závodníci kuţelek a florbalu 2 (5,13 %). Obrázek 0-29-10: Závodní disciplíny pravidelných sportovců N = 122 Následující otázky číslo 9–50 byly určeny těm, kteří u otázky číslo 1uvedli, ţe sportují. Odpovídalo 193 respondentů. LXXXVI Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 7.) Otázka č. 9 – Kdo Vás přivedl ke sportu? Na tuto polozavřenou výčtovou otázku odpovídali jiţ všichni, kteří uvedli, ţe sportují. Nejčastěji dotazovaní uváděli, ţe to byli oni sami, jejich vlastní zájem – 138 (71,13 %). 76 respondentů (39,18 %) přivedli ke sportu rodiče, 67 (34,54 %) známí a kamarádi, škola 31 občanů (15,98 %). Jeden dotazovaný výchovně zařízení. Obrázek 0-29-11: Kdo Vás přivedl ke sportu? N = 193 LXXXVII uvedl nápravné Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 8.) Otázka č. 10 – Proč sportujete? Cílem této otázky bylo zjistit, co vede lidi k tomu, aby sportovali. Mohli si vybrat několik z nabízených moţností, ale i přidat vlastní důvod, motiv. Nejvíce dotazovaných sportuje kvůli relaxaci – 109 (56,48 %). Sport jako koníček označilo 95 dotazovaných (49,22 %), ţivotní zdravý styl 80 Kvůli (41,45 %). svému zdraví sportuje 78 lidí (40,41 %), kvůli postavě 69 (35,75 %). Na závody trénuje 16 (8,29 %) respondentů. Dalšími motivy jsou: či důvody sport jako dopravní prostředek, prostředek úspěchy, dětí, sport obţivy, trénování se stal drogou, zábava. Obrázek 0-29-12: Důvody a motivace vedoucí ke sportu N = 193 LXXXVIII Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 9.) Otázka č. 11 – Sportujete raději venku nebo uvnitř? Velká většina dotazovaných – 157 (81,35 %) dává přednost sportování venku sportováním uvnitř před – 36 (18,65 %). Toto zjištění můţe být zohledněno při organizování sportovních akcí, soutěţí. Obrázek 0-29-13: Sportování venku nebo uvnitř N = 193 Otázka č. 12 – Sportujete raději sami nebo v kolektivu? Na dichotomickou odpovídalo 193 otázku respondentů. Nejraději sportuje 132 (68,39 %) dotazovaných v kolektivu, (31,61 %) jednotlivě. Obrázek 0-29-14: Sportování v kolektivu nebo jednotlivě N = 93 LXXXIX 61 Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 10.) Otázka č. 13 – Kde rád (a) sportujete? Cílem otázky bylo zjistit, jaká sportoviště na Ašsku občané vyuţívají. Respondenti si mohli vybrat i více nabízených moţností, ale mohli připsat i sportoviště, které uvedeno nebylo. Nejvíce obyvatel vyuţívá ke svým sportovním aktivitám kolo v přírodě – 132 (68,39 %). Druhým nejvyuţívanějším sportovištěm je bazén – 90 (46,63 %). Na pomyslném třetím místě skončil lyţařský areál na vrchu Háj – 85 (44,04 %). V tělocvičnách rádo sportuje 75 dotazovaných (38,86 %). 61 občanů (31,61 %) běhá v přírodě. Dráhu na in-line brusle na vrchu Háj vyuţívá 53 (27,46 %) dotazovaných. V zimě běhá na běţkách 51 (26,42 %) sportovců. Posiloven vyuţívá 47 respondentů (24,35 %), tenisových kurtů 46 (23,83 %). Bowling či kuţelky si oblíbilo 39 dotazovaných (20,21 %), hřiště na míčové hry na vrchu Háj 36 (18,65 %), minigolf na vrchu Háj 21 (10,88 %). 20 občanů (10,36 %) chodí na spinning. Fotbalové hřiště označilo 18 dotazovaných (9,33 %), lezeckou stěnu na vrchu Háj 13 (6,74 %), atletický stadion Tyršův dům 11 (5,7 %). Dále obyvatelé walking, uváděli lední hokejový plochu, stadion, motokrosový areál, in- line dráhu v Krásné u Aše, skály, nohejbal. Obrázek 0-29-15: Vyuţívaná sportoviště N = 193 XC „Boudu“- Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 11.) Otázka č. 14 – Hrajete kolektivní míčové hry? Kolektivní míčové hry nehraje 104 (53,89 %) dotazovaných, hraje 46,11 % (89). Na následující otázku odpovídali jen ti, kteří kolektivní hry hrají. Obrázek 0-29-16: Kolektivní míčové hry N = 193 Otázka č. 15 – Jaké kolektivní hry hrajete? Respondenti si mohli vybrat i více z nabízených moţností, ale i vypsat kolektivní hry, které se v nabídce neobjevily. dotazovaných Nejvíce občanů hraje volejbal – 50 (55,56 %). Basketbal hraje 43 (47,78 %) respondentů, kopanou 41 (45,56 %), házenou 11 (12,22 %) a florbal 5 (5,62 %), nohejbal 2 (2,22 %). respondenti Dále zmiňovali frisbee, vybíjenou, lední hokej. Obrázek 0-29-17: Přehled kolektivních her N = 89 XCI Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 12.) Otázka č. 16 – Máte na Ašsku dostatek příleţitostí ke kolektivním míčovým hrám? K této otázce se vyjadřovali ti, kteří kolektivní hry hrají. Téměř tři čtvrtiny dotazovaných jsou spokojeny – 65 (73,03 %), 24 (26,97 %) s příleţitostmi ke hraní kolektivních míčových her spokojeno není. Obrázek 0-29-18: Je dostatek příleţitostí ke kolektivním míčovým hrám? N = 89 Otázka č. 17 – Jaké kolektivní míčové hry Vám chybí? Na tuto otázku odpovídali jen ti, kteří uvedli, ţe nejsou spokojeni s nabídkou kolektivních míčových her (24). Otázka byla otevřená a nepovinná, aby některé jedince, kteří neradi píší, neodradila od dalšího vyplňování. Bylo zaznamenáno 16 odpovědí. Vyjádřilo se 66,67 % z těch, kteří měli moţnost se vyjádřit. Občanům chybí beach volejbal (3), baseball, házená, volejbal, squash. Zazněly dva názory, ţe na Ašsku krouţky na kolektivní míčové hry chybí. Studentka se vyjádřila k situaci dorostu: „Jelikož jsem studentka, velmi mi tu chybí nějaký dívčí basketbalový či volejbalový oddíl pro dorost. Dříve to tu bylo, jezdily jsme dokonce na ligu, ale postupem se tady vše zrušilo a tak se nedivím, že dospívající raději sedí u počítačů a tloustnou, protože tu vlastně není pořádně co dělat a dojíždět 23x týdně po dlouhé škole do Chebu - dost vyčerpávající. Nějaký takový kroužek, který bude zároveň motivující a napůl vrcholový tu chybí - VELMI!“ Dvakrát zazněl názor, ţe na Ašsku chybí tenisová hala: „Ve městě, kde je 7 měsíců zima, chybí tenisová hala, občané Aše a okolí včetně dětí musejí jezdit 3/4 roku do Selbu“. XCII Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 13.) Občané postrádají i ledovou plochu: „Vzhledem ke klimatickým podmínkám zde určitě chybí hřiště s ledovou plochou. Je zde dost sportovců hokejistů, kteří jezdí hrát na stadion do Chebu, nebo Selbu. Místo na vybudování ledové plochy a její využití se zde určitě najde a využitelnost hřiště není pouze jednostranná“. Otázka č. 18 – Chodíte na kolektivní cvičení? Na kolektivní cvičení chodí třetina dotazovaných – 57 (29,53 %). Kolektivní cvičení nenavštěvuje 136 (70,47 %). Obrázek 0-29-19: Návštěvnost kolektivních cvičení N = 193 Analýzou stupně se druhého ţe zjistilo, dotazovaných z 57 navštěvujících kolektivní cvičení je většina ţen – 48 (84,21 %), muţů jen 15,79 % (9). Globálně je ţen 19,2 % a muţů 3,6 %. Obrázek 0-29-20: Kolektivní cvičení dle pohlaví N = 57 XCIII Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 14.) Otázka č. 19 – Jaká kolektivní cvičení navštěvujete? Na otázku odpovídali ti, kteří v minulé otázce uvedli, ţe kolektivní cvičení navštěvují. Mohli si vybrat i více odpovědí z nabízených moţností, ale i připsat svoji vlastní. Nejoblíbenějším kolektivním cvičením je dle odpovědí dotazovaných zumba – 21 (35,50 %). Aerobic, jógu i spinning uvedlo 17 dotazovaných (28,81 %). Na tae-bo chodí 8 (13,56 %) dotazovaných, na kalanetiku 6 (10,17 %). Step uvedli 2 dotazovaní (3,39 %). Dále chodí respondenti na stollering, cvičení rodičů s dětmi, powerjogu, trampolínky, box, na protahovací cvičení, cvičení při hudbě pro vyšší věk, pilates a taichi. Obrázek 0-29-21: Navštěvovaná kolektivní cvičení N = 57 XCIV Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 15.) Otázka č. 20 – Máte na Ašsku dostatek příleţitostí ke kolektivnímu cvičení? 50 dotazovaných (86,21 %) je s nabídkou kolektivních cvičení spokojeno, 8 (13,79 %) spokojeno není. Nespokojení se vyjádří v následující nepovinné otázce, jaká kolektivní cvičení jim chybí. Obrázek 0-29-22: Spokojenost s nabídkou kolektivních cvičení N = 57 Otázka č. 21 – Jaká kolektivní cvičení Vám chybí? Vyjádřilo se 6 respondentů z osmi (75 %). Uvedli, ţe jim chybí aerobic, bojové sporty, pilates, cvičení pro ţeny důchodového věku i více míst, kde by se cvičila zumba. Jeden dotazovaný postrádá skoro všechna kolektivní cvičení. Otázka č. 22 – Sportujete v některé z Ašských tělocvičen? Na tuto otázku odpovídalo 149 respondentů. Více jak polovina – 83 (55,7 %) ašské tělocvičny ke svým aktivitám nevyuţívá, 44,3 % (66) Ti, ano. kteří tělocvičny vyuţívají, odpovídali pak na další otázky č. 23–25. Ti, kteří ne, přešli na otázku č. 26. Obrázek 0-29-23: Sport v Ašských tělocvičnách N = 149 XCV Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 16.) Otázka č. 23 – Které tělocvičny v Aši ke svým sportovním aktivitám vyuţíváte? 66 dotazovaných si mohlo vybrat z nabízených odpovědí i více moţností. Nejvyuţívanější tělocvičnou je dle 28 dotazovaných (42,42 %) tělocvična Keller. Druhou nejnavštěvovanější je Tyršův dům – 23 (34,85 %). Tělocvičnu na gymnáziu pouţívá 20 sportovců (30,3 %). 17 respondentů (25,76 %) rádo cvičí v tělocvičně SPŠT v ulici G. Geipela. Tělocvičnu na ZŠ Kamenná si oblíbilo 8 občanů (12,12 shodně 5 %) a (7,58 %) tělocvičnu na ZŠ Hlávkova a ZŠ Okruţní. Obrázek 0-29-24: Vyuţívané tělocvičny N = 66 Otázka č. 24 – Která tělocvična (pouze jedna) je Vaší nejoblíbenější tělocvičnou Nejoblíbenější je tělocvična Keller. Označilo ji 24 respondentů (36,36 druhém místě ţebříčku oblíbenosti %). Na v pomyslném skončila tělocvična SPŠT – 12 (21,21%). Na třetí místo 11 (16,67 %) dotazovaných zařadilo tělocvičnu Tyršův dům. Obrázek 0-29-25: Nejoblíbenější tělocvičny N = 66 XCVI Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 17.) Na dalších místech se umístily tělocvičny Gymnázium – 8 (12,12 %), ZŠ Kamenná – 4 (6,06 %), ZŠ Hlávkova – 3 (4,55 %) a ZŠ Okruţní – 2 (3,03 %). Analýza druhého stupně ukáţe, z jakého důvodu je kaţdá tělocvična oblíbená. Otázka č. 25 – Z jakého důvodu je právě ta jedna tělocvična Vaší nejoblíbenější? Otázka byla nepovinná, aby se předešlo tomu, ţe lidé, kteří neradi píší, dotazník předčasně ukončili. Tělocvična Keller: vyjádřilo se 16 dotazovaných z 24 (66,67 %). Jedním z důvodů jsou aktivity provozované v této tělocvičně (3). Dvakrát se vyskytla přítomnost zrcadel pro kontrolu správnosti prováděného cvičení. Velikost vyhovuje dvěma dotazovaným. Výhodou je velká i malá tělocvična, pro některé sportovce blízkost od domova, dobrá dostupnost. Příjemný personál i výborné zázemí ohodnotili tři respondenti, stejně tak jako čistotu. Moţnost občerstvení a fajnové sprchy ocenili dva dotazovaní. Vyskytl se i takový názor, ţe dotazovaný by si „dobrovolně“ nevybral ţádnou z tělocvičen, protoţe jsou všechny malé a nekvalitní. Tělocvična SPŠT: vyjádřilo se 11 ze 14 (78,57 %) dotazovaných. Čtyři respondenti vyzdvihovali velikost této tělocvičny, jeden vysoký strop. Svůj vřelý vztah vyjádřili také čtyři sportovci, jelikoţ je to jejich klubová tělocvična, jako VK ji mají v pronájmu a z organizačních důvodů jinou moţnost nemají, můţe se v ní hrát basketbal a odpovídá poţadovaným parametrům pro volejbal. Tělocvična má dle dotazovaných nejlepší povrch, je nejnovější. Respondenti si cení prostornost, víceúčelovost, zázemí i to, jak je udrţovaná. Tělocvična Tyršův dům: vyslovili se 4 dotazovaní z 11 (36,36 %). Hodnotili kvalitní povrch a velikost. Navštěvují ji kvůli cvičitelce i kvůli tomu, ţe tam není přeplněno a dá se pohodlně cvičit. Vyhovuje i finanční stránka. XCVII Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 18.) Tělocvična na gymnáziu: 4 sportovci z 8 (50 %) vysvětlili, proč označili tuto tělocvičnu jako nejoblíbenější. Vyhovuje jim dostatečná velikost (2), povrch (2), sprchy i moţnost větrání. Důvodem návštěvy je i tradice. Tělocvična na ZŠ Kamenná: vyjádřili se 3 respondenti ze 4 moţných (75 %). Jedna z dotazovaných ji navštěvuje, protoţe tam chodila na ZŠ a tělocvična jí vyhovuje. Další z dotazovaných jinou tělocvičnu nenavštěvuje, tak nedokáţe posoudit. Jeden respondent oceňuje její vybavenost. Tělocvična na ZŠ Hlávkova: svůj názor projevili 2 ze 3 dotazovaných (66,67 %). Také jedna z dotazovaných ZŠ navštěvovala a tělocvična se jí zdá v dobrém stavu. Druhý respondent jí hodnotí jako dostatečně velkou tělocvičnu. Tělocvična na ZŠ Okruţní: vyslovil se jeden dotazovaný ze dvou (50 %). Tělocvična je jeho nejoblíbenější, protoţe je tam vše, co vyţaduje a je prostorná. Otázka č. 26 – Podporovali Vás rodiče při sportování? Více jak tři čtvrtiny dotazovaných – 145 (75,13 %) si myslí, ţe je rodiče při sportu podporovali. 36 (18,65 %) podporu při sportu ze strany rodičů nepociťovali. 12 respondentů (6,22 %) neví. Obrázek 0-29-26: Podpora rodičů při sportu N = 193 XCVIII Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 19.) Otázka č. 27 – Sportujete s rodinou (s některými členy rodiny)? 66,28 % (126) odpovědělo, ţe se členy rodiny sportuje, 34,72 % (67) nesportuje. Na následující otázku budou odpovídat pouze ti, kteří uvedli, ţe se členy rodiny sportují. Ti, kteří se členy rodiny nesportují, přejdou na otázku č. 29. Obrázek 0-29-27: Sport se členy rodiny N = 193 Analýza druhého stupně ukazuje, ţe ze 126 respondentů, kteří se členy rodiny sportují, 98 (77,78 %) podporovali jejich rodiče při sportování, 16,67 % (21) rodiče při sportu nepodporovali a 5,56 % (7) si na podporu rodičů nevzpomíná. Obrázek 0-29-28: Sport s rodinou a podpora rodičů N = 126 XCIX Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 20.) Otázka č. 28 – Jaké sporty provozujete se členy rodiny? Na otázku odpovídalo jen 126 respondentů, kteří uvedli, ţe sportují se členy rodiny. Mohli si vybrat i více moţností z nabízených odpovědí, ale i přidat vlastní. Nejoblíbenějším sportem se členy rodiny je cyklistika – 97 (76,98 %). Druhým oblíbeným společným sportem je lyţování – 72 (57,14 %). Na pomyslném třetím místě se umístilo plavání – 56 (44,44 %). Společný čas na in-line bruslích tráví 54 (42,86 dotazovaných. %) Společně se členy rodiny běhá 16 (12,7 Tenisu %) se (4,76 %) Volejbal sportovců. věnuje 6 respondentů. si vybrali 3 (2,38 %) a zumbu a stolní tenis 2 (1,59 %) občané. Dále dotazovaní provozují golf, bruslení na ledě, snowboarding, turistiku, míčové sporty, lezení, cvičení s dětmi, vodní turistiku, odbíjenou a kuţelky. Obrázek 0-29-29: Sporty se členy rodiny N = 126 C Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 21.) Otázka č. 29 – Věnujete se po sportu regeneraci? 75 (38,86 %) dotazovaných se regeneraci po sportu nevěnuje, občas se regeneruje stejný počet dotazovaných – 75 (38,86 %) a pravidelně se věnuje regeneraci 43 (22,28 %) sportovců. Na následující otázku odpovídají jen ti, kteří se regeneraci věnují jen občas a pravidelně. Obrázek 0-29-30: Regenerace po sportu N = 193 CI Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 22.) Otázka č. 30 – Jaké regenerace po sportu vyuţíváte? Dotazovaní měli moţnost si vybrat i více moţností z nabízených odpovědí, ale i připsat neuvedené způsoby regenerace. Nejvíce vyuţívají respondenti bazén – 77 (65,25 %). 55 sportovců vyuţívá saunu (46,61 %), 40 masáţ (33,9 %). 4 dotazovaní uvedli pivo (3,39 %), 3 postel, spánek (2,54 způsoby strava, %). Dalšími relaxace sex, whirpool, protahování a příroda. Obrázek 0-29-31: Způsoby regenerace N = 118 CII jsou Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 23.) Otázka č. 31 – Je na Ašsku dostatek příleţitostí k regeneraci? 66 dotazovaných (55,93 %) se domnívá, ţe na Ašsku dostatek příleţitostí k regeneraci Naopak 52 má. sportovcům (44,07 %) na Ašsku příleţitosti k relaxaci po sportu chybí. Tito dotazovaní mohli v následující otázce uvést, jaké relaxace postrádají. Obrázek 0-29-32: Spokojenost s relaxací N = 118 Otázka č. 32 – Jaká moţnost regenerace Vám chybí? Chybějící relaxace omezené víkendové používání relaxační centrum kino vířivky whirpool wellness masáže lepší bazén sauna 0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 22 24 26 počet respondetnů Obrázek 0-29-33: Chybějící relaxace zdroj: http://sport-na-assku.vyplnto.cz N = 32 CIII způsoby Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 24.) K této nepovinné otázce se mělo moţnost vyjádřit 52 dotazovaných, učinilo tak 32 (61,54 %). Většině dotazovaným – 23 (71,88 %) chybí sauna. Lidé postrádají saunu finskou, suchou saunu, saunu moderní, saunu přímo v bazénu, s párou v bazénu není spokojen jeden z dotazovaných. Lepší bazén uváděli 3 respondenti (9,38 %). Jeden rodič povaţuje bazén za nevyhovující pro malé děti. Masáţe chybí dvěma sportovcům (6,25 %), stejně tak wellness. Jeden dotazovaný by si přál wellness jako je v Bad Elstru. Whirpool by uvítali 2 respondenti (6,25 %). Obrázek 0-29-33: Chybějící relaxace ještě ukazuje, ţe obyvatelům chybí k relaxaci po sportu kino, vířivky, relaxační centrum. Jeden dotazovaný uvedl, ţe moţnosti relaxace jsou o víkendu omezené. Otázka č. 33 – Chybí Vám na Ašsku nějaké sportoviště? 124 dotazovaným (64,25 %) ţádné nechybí. sportoviště 69 na Ašsku respondentům (35,75 %) nějaké sportoviště na Ašsku chybí. Jaké sportoviště sportovcům chybí, mohli vyjádřit v následující otázce. Obrázek 0-29-34: Chybí na Ašsku sportoviště? N = 193 Otázka č. 34 – Jaké sportoviště Vám chybí? K chybějícím sportovištím se vyjádřilo 61 z 69 respondentů (88,41 %). Otázka byla nepovinná. Jak zachycuje Obrázek 0-29-35: Chybějící sportoviště, nejvíce ašských občanů – 18 (29,51 %) postrádá kluziště (ledovou plochu). 13 (21,31 %) dotazovaných uvedlo hřiště na beach volejbal, 12 (19,67 %) zimní (hokejový) stadion, 4 (6,56 %) CIV Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 25.) lanové centrum. 3 dotazovaným (4,92 %) chybí atletický stadion a tenisová hala, dva respondenti (3,28 %) by uvítali větší tělocvičnu. Mezi chybějící sportoviště se řadí multifunkční hala, hřiště na airsoft, painbal, čtyřdráha na kuţelky, travnaté hřiště na fotbal pro veřejnost, moto park, bunge jumping, menší tělocvična na tai-chi, posilovna, trailová stezka, Game Time – Parcourse FitCentr. Zazněl také názor, ţe na Ašsku je málo hřišť. Jiná dotazovaná se vyjádřila k cyklostezkám: „Nechybí mi sportoviště jako takové, ale zdejší cyklotrasy jsou pouze označené, ale jejich povrch je hrůzný - trasa kolem přehrady, na Studánku po pásu nebo přes Loupežníka aj. Chybějící sportoviště trailová stezka menší tělocvična (tai-chi) posilovna squash moto park bunge jumping paintbal hřiště na fotbal pro veřejnost čtyřdráha na kuželky airsoft multifunkční hala větší tělocvična atletický stadion tenisová hala lanové centrum zimní (hokejový) stadion beach volejbal kluziště, ledová plocha počet respondetnů 0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 Obrázek 0-29-35: Chybějící sportoviště zdroj: http://sport-na-assku.vyplnto.cz N = 61 CV Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 26.) Další respondent by uvítal upravené cesty, jiný kvalitnější minigolf jako je např. ve Františkových Lázních. Jeden z dotazovaných, kterému chybí hřiště na beach volejbal si posteskl, ţe se toto hřiště mohlo vybudovat na vrchu Háj místo hřiště na pétanque. Dle názoru jiného respondenta chybí na vrchu Háj bazének: „Bazének stačí 10 × 15, dá se pořídit za malou částku na Vrchu Háj k osvěžení po sportu. K tomu restaurace s venkovním posezením“. Otázka č. 35 – Chybí Vám na Ašsku nějaký sportovní oddíl? 145 dotazovaných (75,13 %) se domnívá, ţe jim sportovní oddíl nechybí. 48 respondentům (24,87 %) nějaký sportovní oddíl chybí. Jaký oddíl jim chybí, zodpoví následující nepovinná otázka. Obrázek 0-29-36: Chybí na Ašsku sportovní oddíl? N = 193 CVI Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 27.) Otázka č. 36 – Jaký sportovní oddíl Vám chybí? Chybějící sportovní oddíl sokol - prostná fotbal - ženy badminton házená gymnastika hokej atletika plavání 0 2 4 6 8 10 12 14 16 počet respondetnů Obrázek 0-29-37: Chybějící sportovní oddíly zdroj: http://sport-na-assku.vyplnto.cz N = 46 Na tuto otázku mohlo odpovídat 48 dotazovaných. Moţnosti vyjádřit se vyuţilo 46 z nich (95,83 %). Nejvíce respondentům chybí sportovní oddíl plavání – 14 (30,43 %). Na pomyslném druhém místě skončila atletika – 9 (19,57 %), na třetím místě hokej – 8 (17,39 %). 5 ašským obyvatelům (10,87 %) chybí házená i gymnastika. Badminton a fotbal pro ţeny postrádají 3 dotazovaní (6,52 %). 2 osoby se vyslovily pro Sokol (4,34 %). Dotazovaným dále chybí airsoft, fotbal (respondent Jiskru Aš nepovaţuje za oddíl), bowling, karate, judo, sebeobrana, curling, bruslení, rugby, volejbal a basketbal pro dorostenky, krasobruslení, florbal, aerobic, in-line bruslení, dráhová cyklistika, taneční a sportovní krouţek pro předškolní děti. CVII Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 28.) Otázka č. 37 – Je v Aši dostatečná nabídka sportovních krouţků a oddílů pro děti? Více jak polovina dotazovaných – 97 (50,26 %) neví, zda je na Ašsku dostatečná nabídka sportovních krouţků a oddílů pro děti. 70 občanů (36,27 %) si myslí, ţe dostatečná nabídka pro děti je a jen 26 (13,47 %) se domnívá, ţe pro děti dostatečná nabídka není. Obrázek 0-29-38: Krouţky pro děti N = 193 Analýzou druhého stupně bylo zjištěno, ţe z těch, kteří se vyjádřili, ţe nabídka pro děti je nedostatečná, je polovina muţů a polovina ţen. Obrázek 0-29-39: Nespokojenost s nabídkou pro děti dle pohlaví N = 26 CVIII Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 29.) Otázka č. 38 – Jaké sportovní krouţky a oddíly pro děti chybí? Chybějící sportovní oddíly pro děti a mládež hokej házená volejbal basketbal gymnastika pro děti 3-6 let atletika plavání 0 1 2 3 4 5 6 počet respondetnů Obrázek 0-29-40: Chybějící sportovní oddíly pro děti zdroj: http://sport-na-assku.vyplnto.cz N = 22 Tato otázka byla nepovinná a mohli se v ní projevit ti, co si myslí, ţe na Ašsku není dostatek sportovních krouţků a oddílů pro děti a mládeţ. Z 26 dotazovaných se vyjádřilo 22 (84,62 %). Nejvíce respondentů – 5 (22,73 %) uvedlo, ţe pro děti a mládeţ chybí plavání a atletika. 3 dotazovaní (13,64 %) se vyslovili pro volejbal, basketbal, gymnastiku a sportovní krouţek pro děti ve věku 3–6 let. Dvakrát (9,09 %) byl jmenován hokej a házená. Obrázek výše jiţ nezachycuje po jednom jmenované krouţky, jako badminton, nohejbal, florbal, fotbal pro dívky, taneční, krasobruslení, tenis. Opět zazněl názor, ţe chybí krouţky všechny. Jeden dotazovaný se vyjádřil o sportovních krouţcích následovně: „Neexistují sportovní kroužky pro mládež. Existují pouze oddíly, kde je nutné sledovat výkon a umístění v soutěžích, toto je vhodné pouze pro sportovně nadané děti. Ale kroužky, kde by mohly sportovat i děti, které nejsou sportovně nadané, v Aši ve skutečnosti neexistují“. I další respondent není spokojený s dostupností sportovních krouţků: basketbal, volejbal, nohejbal, házená - jsou sice organizovány, ale vždy jen pro určitou věkovou skupinu“. CIX Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 30.) Otázka č. 39 – Pořádá se na Ašsku přiměřeně sportovních soutěţí? Otázka byla zařazena proto, aby se zjistilo, zda se podle obyvatel dostatečně na Ašsku soutěţí. Přes polovinu dotazovaných – 101 (52,33 %) je s přiměřeností sportovních soutěţí spokojena. Neví 82 (42,49 %) a 10 respondentů (5,18 %) si myslí, ţe se nesoutěţí dostatečně. Obrázek 0-29-41: Soutěţí se dostatečně? N = 193 Otázka č. 40 – Jaké sportovní soutěţe na Ašsku chybí? Na tuto otázku mohlo odpovídat 10 respondentů, a to těch, kteří se domnívají, ţe se na Ašsku dostatečně nesoutěţí. Vyjádřilo se 5 z nich, tedy 50 %. Obyvatelům chybí soutěţe v kolektivních sportech, krasobruslení, hokejové zápasy, plavání. Jeden dotazovaný si posteskl, ţe celkově se pořádá málo soutěţí, další přidal, ţe město pro to nic nedělá. Otázka č. 41 – Odkud se dozvíte, ţe se pořádají sportovní soutěţe, sportovní akce? Informace, které poskytuje tato otázka, jsou velice důleţité. Většinou kaţdý organizátor sportovních akcí či soutěţí potřebuje oznámit co nejvíce příznivcům a potenciálním účastníkům konání sportovní akce. Aby byla sportovní akce úspěšná, předpokládá i určitý počet zúčastněných. Z šetření vyplynulo, ţe nejvíce se obyvatelé o konání sportovní akce dozvědí z Listů Ašska – 112 (58,03 %). 108 dotazovaných (55,96 %) se informace dozví od přátel, 102 (52,85 %) z internetu. Dalším zdrojem informací jsou děti prostřednictvím školy – 41 (21,24 %) a trenéři – 28 (14,51 %). O sportovní akce se nezajímá 17 dotazovaných (8,81 %). V zaměstnání se dostanou informace k 17 (8,81 %) sportovcům. CX Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 31.) Tři respondenti (1,55 %) se domnívají, ţe je špatná informovanost o sportovních soutěţích a akcích. Další z moţností je facebook. Obrázek 0-29-42: Informace o sportovních akcích zdroj: http://sport-na-assku.vyplnto.cz N = 193 Otázka č. 42 – Vyuţíváte sluţby půjčoven sportovního vybavení? Většina z dotazovaných – 165 (85,49 %) si sportovní vybavení nepůjčuje. vyuţívá Sluţeb jen půjčoven 14,51 % respondentů (28). Co si půjčují, se ukáţe v odpovědích následující otázku. Obrázek 0-29-43: Vyuţívání půjčoven N = 193 CXI na Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 32.) Otázka č. 43 – Co si v půjčovnách půjčujete? Na otázku odpovídalo 28 dotazovaných, mohli si vybrat i více z nabízených moţností, nebo vypsat odpověď svoji. Nejvíce respondentů si půjčuje brusle – 8 (28,57 %). 6 dotazovaných (21,42 %) si půjčuje tenisové rakety, lyţe a snowboard, 5 (17,86 %) golfové hole, vybavení na ping-pong a hole na mini golf. Míč, síť, vodácké vybavení a badmintonové rakety si půjčuje 1 dotazovaný. Půjčované vybavení badmintonové rakety vodácké vybavení síť míč golfové hole ping-pong minigolfové hole tenisové rakety lyže, snowboard brusle 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 počet respondetnů Obrázek 0-29-44: Půjčované vybavení zdroj: http://sport-na-assku.vyplnto.cz N = 28 Otázka č. 44 – Jsou na Ašsku sluţby půjčoven sportovního vybavení dostatečné? 160 dotazovaných (82,9 %) nemá s půjčovnami zkušenosti, nedokáţe na otázku odpovědět. 25 respondentů (12,95 spokojeno je, 8 (4,15 %) není. Obrázek 0-29-45: Jsou sluţby půjčoven dostatečné? CXII N = 193 %) Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 33.) Nespokojení se vyjádří v následující nepovinné otázce, jaká sluţba jim chybí. Otázka č. 45 – Jaké sluţby půjčoven Vám chybí? K tématu se vyjádřilo 6 dotazovaných z 8 – 75 %. Dotazovaní kritizovali dostupnost půjčoven i to, ţe moţnosti půjčování lyţí jsou omezené, chybí dětské velikosti lyţařských bot a lyţí, chybí půjčovna cyklistických potřeb a kol na různé disciplíny i půjčovna elektrokol. Nelze si půjčit horolezecké vybavení. Zazněl i názor, ţe půjčovny sportovního vybavení v Aši jsou, ale chybí dostatečná propagace především pro návštěvníky regionu. Otázka č. 46 – Uvítali byste burzu pouţitého sportovního vybavení a oblečení? Ze 193 dotazovaných by uvítalo burzu pouţitého sportovního vybavení a oblečení 70,98 % (137), 29,02 % (56) burze nakloněno není. Obrázek 0-29-46: Burza sportovního vybavení a oblečení N = 193 Analýzou druhého stupně bylo zjištěno, ţe 40,3 % příznivců burzy (54) vydá ročně 4 000– 10 000 Kč za sportovní vybavení, 1 000–3 000 Kč vydá 35,82 % (48), do 1 000 Kč 17,91 % (24) a 5,97 % (8) více jak 10 000 Kč. Obrázek 0-29-47: Příznivci burzy a jejich roční výdaje za sportovní vybavení CXIII N = 137 Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 34.) Otázka č. 47 – Jak často by se měla burza konat? Více jak polovina dotazovaných – 87 (63,5 %) se domnívá, ţe by se burza měla konat dvakrát ročně. 32 dotazovaných (23,36 %) by si přálo burzu čtyřikrát ročně, jednou ročně 12 (8,76 %). Po internetu celý rok na navrhoval jeden respondent. Obrázek 0-29-48: Frekvence konání burzy N = 137 Otázka č. 48 – Kolik peněz utratíte ročně za Vaše sportovní vybavení? Nejvíce (37,63 dotazovaných %) utratí – 70 ročně za sportovní vybavení 4 000–10 000 Kč. 66 respondentů (35,48 %) vydá ročně ze svého rozpočtu 1 000–3 000 Kč. Do 1 000 Kč ročně stojí sportovní vybavení 34 dotazovaných (18,28 %), 10 000 Kč a více 16 (8,6 %) sportovců. Obrázek 0-29-49: Roční náklady na sportovní vybavení N = 193 CXIV Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 35.) Otázka č. 49 – Kolik peněz utratíte měsíčně za Vaše sportovní aktivity? Za své měsíční sportovní aktivity utratí nejvíce dotazovaných 301– 1 000 Kč – 75 (40,54 %). 55 dotazovaných (29,73 %) potřebuje měsíčně 101–300 Kč. Nad 1 001 Kč stojí měsíčně sportovní aktivity 30 (16,22 %) sportovců, méně neţ 100 Kč 25 (13,51 %) sportujících. Obrázek 0-29-50: Měsíční výdaje na sportovní aktivity N = 193 Otázka č. 50 – Omezuje Váš příjem (rodiny) Vaše sportovní aktivity? Tato otázka byla zařazena proto, aby odpovědi podaly obraz o tom, zda dotazovaní mohou z hlediska finanční situace sportovat tak, jak by si přáli. 73 dotazovaných (37,82 %) si myslí, ţe příjem jejich sportovní aktivity spíše neomezuje, 47 (24,35 %) je přesvědčeno, ţe příjem jejich sportovní aktivity nemezuje. finanční Spíše situací omezeno se cítí 44 (22,8 %) respondentů a omezeno se cítí 29 (15,03 %). Obrázek 0-29-51: Omezuje příjem sportovní aktivity? N = 193 CXV Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 36.) Otázka č. 51 – Uvítali byste (a navštěvovali) v Aši saunový komplex? Na otázku jiţ odpovídalo všech 250 respondentů. Více jak polovina dotazovaných by v Aši saunový komplex uvítala – 145 (58 %). 53 občanů (21,2 %) o saunový komplex nestojí a 52 (20,8 %) neví. Obrázek 0-29-52: Názor na saunový komplex N = 250 Otázka č. 52 – Kde by bylo vhodné saunový komplex vybudovat? Tato otázka navazuje na předešlou otázku. Odpovídat na ni mohlo 145 dotazovaných, a to těch, kteří by v Aši saunový komplex uvítali. Moţnosti vyjádřit se vyuţilo 139 z nich. Přes tři čtvrtiny dotazovaných by saunový vybudovalo komplex v areálu bazénu – 111 (79,86 %). Vrch háj by zvolilo 28 respondentů (20,14 %). 2 dotazovaní občané navrhli bývalé Lipany (1,44 %). Z dalších návrhů zazněl střed města, Krásná u Aše či „Střelák“. Obrázek 0-29-53: Místo pro saunový komplex N = 139 CXVI Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 37.) Otázka č. 53 – Jak podporuje město Aš sport? Dotazovaní si u této otázky museli vybrat jednu z nabízených moţností, nebo vypsat názor vlastní. Město Aš je pozitivně hodnoceno 170 občany (68 %). Ti se domnívají, ţe město Aš podporuje sport přiměřeně. Protichůdný názor zastává 32 (12,8 %) obyvatel, Ti si myslí, ţe město Aš podporuje sport nedostatečně. 26 dotazovaných (10,4 %) je toho názoru, ţe město Aš sport podporuje příliš a mělo by se více věnovat i jiným záleţitostem. 5 obyvatel (2 %) se nedokázalo vyjádřit. 2 respondenti (0,8 %) povaţují podporu sportu městem Aš za dostatečnou. Ostatní odpovědi byly rozděleny do následujících skupin. Tři odpovědi (1,2 %) se týkaly rozporu mezi podporou sportu a podporou kultury a vzdělání. Jeden respondent se vyjádřil následovně: „Podporuje a myslím si, že by stejnou měrou mělo podporovat i kulturní oblast.“Podobný názor má i další dotazovaný: „Aš podporuje sport nějakým způsobem, kultura chybí, vzdělávání rovněž.“ Další skupina vypisovaných odpovědí – 6 (2,4 %) se týká negativného hodnocení zaloţeném na financování sportu: „Město podporuje sport nadprůměrně příjmům města.“, „Teď ne, aféra s Jiskrou.“, „Změna rozložení finančních prostředků.“, „Kopaná je dotovaná příliš, ostatní sporty špatně.“, „Nejvíce fotbal, jiné velmi málo!“, „Nedostatečně - chápu, nejsou prachy.“ Tři odpovědi (1,2 %) se týkaly systému podpory sportu: „Nesystémově.“, „Podporuje, ale nenaslouchá lidem.“, „Rozlišuje se podle sportovního zařazení.“ Jeden občan se vyjádřil pozitivně: „Kvalitně, ale je stále co zlepšovat, díky.“ Obrázek 0-29-54: Město Aš – podpora sportu N = 250 CXVII Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 38.) Otázka č. 54 – Jaký sport by mělo město Aš podporovat především? Respondenti si mohli vybrat nejméně jednu z nabízených moţností, nebo vyjádřit názor vlastní. Více neţ tři čtvrtiny dotazovaných – 198 (79,2 %) si myslí, ţe by město Aš podporovat mělo především sport dětí a mládeţe. Pro rekreační sport se vyslovilo 114 (45,6 %) dotazovaných, pro vrcholový 30 (12 %). Respondenti upozorňují téţ na seniory a jejich sportovní aktivity – 2 (0,8 %). Obrázek 0-29-55: Jaký sport podporovat? N = 250 Následující otázky číslo 55–67 se týkají ašského bazénu. Hned první z nich, otázka číslo 55 je otázkou větvící. Rozdělí respondenty na ty, co ašský bazén navštěvují a na ty, co ašský bazén nenavštěvují, ti budou pokračovat aţ otázkou číslo 67. Otázka č. 55 – Navštěvujete ašský bazén? 135 dotazovaných (54 %) uvedlo, ţe bazén navštěvuje, o něco méně – 115 respondentů (46 %) sdělilo, nenavštěvuje. přistoupili bazénu. Obrázek 0-29-56: Navštěvujete Ašský bazén? N = 250 CXVIII ţe bazén K další otázce jen návštěvníci Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 39.) Otázka č. 56 – Navštěvujete bazén pravidelně či nepravidelně? Více dotazovaných navštěvuje bazén nepravidelně (70,59 %). 40 (29,41 %) uvedlo, – 96 respondentů ţe bazén navštěvuje pravidelně. Obrázek 0-29-135: Pravidelně či nepravidelně do bazénu? N = 135 Otázka č. 57 – Jak často bazén navštěvujete? Nejvíce respondentů – jedna třetina (45) uvedla, ţe do bazénu chodí jen několikrát za rok. Jednou za 14 dní navštěvuje bazén 24 (17,78 %) dotazovaných, jednou za měsíc 23 (17,04 %), jednou týdně 22 (16,3 %) a vícekrát týdně 21 (15,56 %). Obrázek 0-29-58: Četnost návštěv bazénu N = 135 CXIX Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 40.) Otázka č. 58 – S kým nejčastěji chodíte do bazénu? Dotazovaný si mohl vybrat pouze jednu z moţností. Stejný počet dotazovaných – 47 (34,81 %) uvedlo, ţe do bazénu chodí s rodinou i sami. S přáteli a kamarády chodí do bazénu 30,37 % (41) respondentů. Odpovědi na otázku měly podat informace uţitečné pro pořádání akcí v bazénu, vybavení bazénu. Jiné poţadavky mají osoby, které chodí do bazénu sami, jiné rodiny s dětmi a jiná očekávání trávení času v bazénu mají skupinky kamarádů a přátel. Obrázek 0-29-59: S kým do bazénu? N = 135 Otázka č. 59 – Jste spokojen (a) s otvírací dobou bazénu? Většina dotazovaných – 126 (93,33 %) je s otvírací dobou spokojena. Jen 9 (6,67 %) návštěvníků bazénu spokojeno není. Nespokojení se mohli vyjádřit v následující nepovinné otázce. Obrázek 0-29-60: Otvírací doba bazénu N = 135 CXX Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 41.) Otázka č. 60 – Jaká otvírací doba by Vám vyhovovala? Moţnosti vyjádřit se vyuţilo 8 z 9 respondentů (88,89 %). Tři z nich (33,33 %) by si přáli, aby bylo otevřeno do 22 hodin (jeden dokonce do 22,30 hodin). Dva (22,22 %) by uvítali, aby alespoň některé dny v týdnu bylo otevřeno od 6 hodin. Dvakrát (22,22 %) se objevil názor, aby bazén byl otevřen v pondělí. Jeden respondent (11,11 %) by si rád zaplaval i dopoledne či ráno. Jeden dotazovaný (11,11 %) by rád bazén navštěvoval o prázdninách. Otázka č. 61 – Jak hodnotíte výši vstupného do ašského bazénu? Více neţ tři dotazovaných čtvrtiny návštěvníků bazénu – 104 (77,04 %) hodnotí vstupné jako přiměřené. 14 respondentů (10,37 %) nedokáţe výši vstupného posoudit. Levné vstupné se zdá být 10 dotazovaným (7,41 %) a 7 (5,19 %) drahé. Obrázek 0-29-61: Vstupné do bazénu N = 135 Otázka č. 62 – Co v areálu bazénu navštěvujete? Dotazovaní si mohli vybrat i z více nabízených moţností. Nejnavštěvovanější je krytý bazén – (99,26 %). 134 Saunu navštěvuje 61 (45,19 %) respondentů. Venkovních bazénů vyuţívá (17,04 %) návštěvníků. Obrázek 0-29-62: Co se v areálu bazénu navštěvuje N = 135 CXXI 23 Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 42.) Otázka č. 63 – Jaký je Váš důvod návštěvy bazénu? Informace získané šetřením mohou pomoci například při rozhodování o vybavení či modernizaci bazénu. Respondenti si mohli vybrat i více z nabízených odpovědí, ale mohli připsat i důvod vlastní. Nejvíce dotazovaných – 101 (74,81 %) navštěvují ašský bazén kvůli plavání. V bazénu relaxuje 70 (51,85 %) dotazovaných návštěvníků, sauny vyuţívá 59 (43,7 %). Odpočinek v bazénu hledá 45 (33,44 %), s přáteli se setkává 31 (22,96 %) dotazovaných. 30 respondentů (22,22 %) tráví v bazénu čas s rodinou. Jeden dotazovaný plave s dcerou, jiný se opaluje u venkovních bazénů. Obrázek 0-29-63: Důvod návštěvy bazénu N = 135 Otázka č. 64 – Navštěvujete občerstvení v budově bazénu? Více jak polovina – 75 (55,56 %) občerstvení v budově nenavštěvuje. Po bazénu návštěvě bazénu se jde občerstvit 60 (44,44 %) návštěvníků bazénu. Na následující otázku budou odpovídat jen ti, kteří občerstvení navštěvují. Obrázek 0-29-64: Občerstvení v bazénu N = 135 CXXII v budově bazénu Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 43.) Otázka č. 65 – Jste spokojen (a) se sluţbami občerstvení v bazénu? Přes polovinu dotazovaných – 35 (58,33 %) je spíše spokojeno se sluţbami občerstvení. Spokojeno je 14 respondentů (23,33 %), spíše nespokojeno je 6 (10 %), nedokáţou posoudit 4 dotazovaní (6,67 %). Jen jeden návštěvník s občerstvením spokojen není. Obrázek 0-29-65: Spokojenost s občerstvením N = 60 Otázka č. 66 – Co Vám v bazénu schází, co byste chtěli zlepšit? Na nepovinnou otázku odpovídalo 69 dotazovaných ze 135 (51,11 %). Zlepšení bazénu špinavá voda velký venkovní bazén do bazénu bez čepic propojení venk. bazénu s vnitřním bistro relaxace lepší pára profesionálnější personál pozitivní reakce atrakce pro děti teplejší voda lepší vybavení modernizace, rekonstrukce bazénu vybudování sauny 0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 počet respondetnů Obrázek 0-29-66: Zlepšení bazénu zdroj: http://sport-na-assku.vyplnto.cz N = 69 CXXIII Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 44.) Odpovědi byly roztříděny do několika skupin, jak dokládá Obrázek 0-29-66: Zlepšení bazénu. Nejpočetnější skupinu odpovědí – 18 (26,09 %) tvoří chybějící sauna. Dva z dotazovaných by si přáli „finskou saunu“ s následným ochlazením v ledové vodě, další pak saunový svět. Po modernizace a rekonstrukci volá 17 respondentů (24,64 %). Zde je názor jednoho návštěvníka, který prezentuje i názory ostatních: „Zlepšit vše, bazén je od 1978 nebo tak nějak skoro netknutý, takže rekonstrukce celého areálu. Myslím, že stav bazénu je důvod, proč tam už skoro nikdo nechodí.“ Obyvatelé si přejí zmodernizovat interiér, „prehistorické“ šatny, zastaralé technologie i vybavení, sprchy (regulované), sociální zařízení, sušáky a příslušenství i zvětšit bazén. 13 dotazovaných (18,84 %) navrhuje zpestřit vybavení stávajícího bazénu. Nejvíce zmiňovaná je vířivka – 9 (13,04 %), dva respondenti by uvítali tobogán. Dále návštěvníkům chybí skluzavky, masáţní trysky na tělo i trysky na podvodní masáţe nohou. V dětském bazénu by se mohlo připevnit k jedné straně madlo pro cvičení ve vodě. Teplejší vodu poţaduje 10 respondentů (14,49 %). Jeden z nich navrhuje malý bazének na prohřátí těla. Atrakce pro děti, jako skluzavky, pomůcky pro děti, vyţití, chybí 8 dotazovaným (11,59 %). 3 dotazovaní (4,35 %) nejsou spokojeni s personálem, personál starající se o čistotu v šatnách by se dle jejich názoru měl chovat příjemněji a profesionálněji, měl by zlepšit přístup vůči dětem. Stejný počet je pro vylepšení páry, stěţují si, ţe pára je příliš horká, na nerovném sedadle se drţí voda, na zařízení jsou časté poruchy. Jeden dotazovaný navrhuje místo páry zřídit saunu. Tři respondenti (4,35 %) by rádi v bazénu relaxovali a tak by uvítali příznivější podmínky pro relaxaci. Propojení venkovního bazénu s vnitřním navrhují dva dotazovaní (2,9 %), stejně tak větší venkovní bazén. Jeden z respondentů by si přál: „Aby do budoucna byl venkovní bazén v létě otevřený než spíše zavřený.“ CXXIV Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 45.) K provozu bistra mají výhrady 3 dotazovaní (4,35 %). S otvírací dobou i nabízeným sortimentem není spokojen tento respondent: „Chodím s vnoučaty vhodnější zeleninové pokrmy než uzeniny - v bazénu je pro nižší počet návštěvnosti od 13. do 17. hod, než se sejde více lidí kvůli sauně, bistro zavřené, otevírají ho až po 17. hod. Chodím jen plavat a mezi 13. a 17. hod nelze bistro navštívit.“ Širší sortiment jídla a lepší pivo vytýká další z dotazovaných. Dva respondenti (2,9 %) chtějí chodit do bazénu bez plaveckých čepic, jeden si stěţuje na špinavou vodu v bazénu. Mezi poţadavky a názory na ašský bazén se objevilo i 6 reakcí pozitivních (8,7 %): „Funkce a rozsah služeb je dle mého názoru dostačující pro Aš a počet sportujících.“, „Chodím tam kvůli plavání, voda čistá, bazén velký, na malé město vše k mé spokojenosti.“, „Ašský bazén zcela postačuje běžným potřebám relaxace i plavání.“ Tři dotazovaní (4,35 %) se vyjádřili, ţe jim nechybí nic. Otázka č. 67 – Chybí v Aši sportovní oddíl plavání? Na otázku odpovídalo všech 250 respondentů. 163 (65,2 dotazovaných posoudit. Více %) nedokáţe jak čtvrtina respondentů – 66 (26,4 %) se domnívá, ţe sportovní oddíl plavání na Ašsku chybí, 21 (8,4 %) si myslí, ţe nikoliv. Obrázek 0-29-67: Chybí sportovní oddíl plavání? N = 250 Lyţařského areálu v Aši se týkají otázky číslo 68–81. Otázka číslo 68 je otázkou větvící. Ti, kteří na otázku odpovědí, ţe lyţařský areál v Aši nenavštěvují, pokračují aţ otázkou číslo 82. Ostatní pokračují následující otázkou. CXXV Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 46.) Otázka č. 68 – Navštěvujete lyţařský areál v Aši? Přes polovinu dotazovaných – 135 (54 %) uvedlo, ţe lyţařský areál navštěvuje. Necelá polovina – 115 (46 %) lyţařský areál nenavštěvuje. Následující otázky týkající se lyţařského areálu odpoví 135 respondentů. Obrázek 0-29-68: Návštěvníci lyţařského areálu N = 250 Otázka č. 69 – Jak často lyţujete (jezdíte na snowboardu), jsou-li ideální sněhové podmínky? Vícekrát týdně navštěvuje při ideálních sněhových podmínkách lyţařský areál 47 dotazovaných (34,81 %). Jednou týdně se vydá 42 respondentů (31,11 %), málokdy 25 (18,52 %). Jednou za 14 dní příznivců 14 sněhu dotazovaných (10,37 %), jednou měsíčně 7 (5,19 %). Obrázek 0-29-69: Četnost návštěv lyţařského areálu N = 135 CXXVI Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 47.) Otázka č. 70 – S kým většinou chodíte do lyţařského areálu? Otázka byla zvolena z toho důvodu, aby se případný program sportovní akce či vybavení lyţařského areálu přizpůsobily skupinám návštěvníků. Z výzkumu polovinu vyplynulo, – 66 z dotazovaných S přáteli, ţe téměř (48,89 tvoří kamarády %) rodiny. lyţařské středisko navštěvuje 50 respondentů (37,04 %) a 19 (14,07 %) chodí samo. Obrázek 0-29-70: S kým navštívit lyţařský areál N = 135 Otázka č. 71 – Vyhovuje Vám otvírací doba? Většina dotazovaných návštěvníků lyţařského areálu – 127 (94,07 %) jsou s otvírací dobou spokojeni. Nespokojeno je jen 8 dotazovaných (5,93 %). Ti se mohli k otvírací době vyjádřit v následující otázce. Obrázek 0-29-71: Otvírací doba lyţařského areálu N = 135 CXXVII Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 48.) Otázka č. 72 – Jaká otvírací doba by Vám vyhovovala? Vyjádřit svůj názor na otvírací dobu lyţařského střediska vyuţili 4 respondenti (50 %). Jeden z nich by měl následující představu: „Vždy dle dobrých sněhových podmínek denně 8-19h / víkend do 21h.“ Jiný by si představoval otevřeno celodenně, další od 7:00 do 23:00 hodin a jeden častěji dopoledne. Otázka č. 73 – Jak hodnotíte výši vstupného do lyţařského areálu? Nejvíce dotazovaných – 94 (69,63 %) hodnotí vstupné jako přiměřené. Jako drahé označilo vstupné 19 respondentů (14,07 %), nedokázalo posoudit 17 (12,59 %). Levné je vstupné pro 5 návštěvníků (3,7 %). Obrázek 0-29-72: Výše vstupného do lyţařského areálu N = 135 Otázka č. 74 – Provozujete sjezdové lyţování, běţky či snowboard? Respondenti si mohli vybrat i více moţností z nabízených odpovědí. Více neţ tři čtvrtiny dotazovaných – 107 (79,26 %) uvedly, ţe provozují sjezdové lyţování. Milovníků běţeckého lyţování se vyjádřilo 65 (48,15 %). Snowboardistů navštěvujících areál je (22,22 %). Obrázek 0-29-73: Lyţe, běţky, snowboard N = 135 CXXVIII lyţařský v Aši 30 Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 49.) Otázka č. 75 – Jaký je Váš důvod návštěvy lyţařského areálu? Jaké motivy a důvody mají sportovci k návštěvě ašského lyţařského areálu? Co od návštěvy očekávají? To má za úkol objasnit tato polootevřená výčtová otázka. Nejvíce respondentů – 99 (73,33 %) chodí do lyţařského areálu za sportem. V zimním středisku na vrchu Háji relaxuje 80 dotazovaných (59,26 %), svůj čas tráví s rodinou 58 (42,96 %), odpočívá 51 (37,78 %) a čas tráví s přáteli 48 (35,56 %) respondentů. Jeden dotazovaný vyuţívá lyţařský areál jen v tom případě, „když chce jezdit a nemá možnost v zahraničí.“, další jako instruktor lyţování. Obrázek 0-29-74: Důvod návštěvy lyţařského areálu N = 135 Otázka č. 76 – Jste spokojeni s úpravou sjezdovek? S úpravou sjezdovek spokojeno přes je polovinu dotazovaných – 75 (55,56 %). Spíše spokojeno je 53 respondentů (39,26 %), spíše nespokojeno N = 135 CXXIX (4,44 %) a spokojen není s úpravou sjezdovek jeden dotazovaný (0,74 %). Obrázek 0-29-75: Úprava sjezdovek 6 Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele Ašska (část 50.) Otázka č. 77 – Navštěvujete občerstvení v areálu? Občerstvení v areálu lyţařského střediska navštěvuje více neţ polovina dotázaných (65,93 %). Ti se – 89 vyjádří v následující otázce, zda jsou se sluţbami občerstvení spokojeni. 34,07 % návštěvníků lyţařského areálu (46) sluţeb neobčerstvení nevyuţívá. Obrázek 0-29-76: Občerstvení v lyţařském areálu N = 135 Otázka č. 78 – Jste spokojeni se sluţbami občerstvení v lyţařském areálu? Na tuto otázku odpovídalo 89 dotazovaných. Přesně polovina – 45 (50 %) dotazovaných je se sluţbami občerstvení spíše spokojena. Spokojeno je 34 (37,78 %) konzumentů. 7 dotazovaných (7,78 %) je spíše nespokojeno, nedokáţou posoudit 3 (3,33 %) respondenti. Jeden dotazovaný (1,11 %) není se občerstvení pokojen. Obrázek 0-29-77: Spokojenost s občerstvením N = 89 CXXX sluţbami Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatel Ašska (část 51.) Otázka č. 79 – Co Vám v lyţařském areálu chybí, co byste chtěli zlepšit? Otázka byla zvolena jako otevřená nepovinná. Své názory vyjádřilo 36 dotazovaných ze 135 (26,67 %). Mezi návrhy na zlepšení se objevily i 4 pozitivní názory (3,48 %). Názory dotazovaných byly rozčleněny do následujících okruhů: relaxace, děti, délka sjezdových tratí, vlek, restaurace, snowboardisté, přístup z parkoviště, úprava sjezdovek a další. Zlepšení lyžařského areálu hostinec pod rozhednou půjčovna lyží + servis otvírací doba lyžařská škola info na internetu uprava sjezdovek přístup z parkoviště snowboardisté restaurace pozitivní reakce vlek delší sjezdové tratě děti relaxace 0 1 2 3 4 5 6 7 8 počet respondetnů Obrázek 0-29-78: Zlepšení lyţařského areálu zdroj: http://sport-na-assku.vyplnto.cz N = 36 Nejvíce respondentů – 7 (19,44 %) mělo připomínky k relaxaci. Chybí jim odpočinková část, jeden dotazovaný přání ostatních shrnul: „muziku a více laviček, případně lehátek na opalování“. Laviček se týkaly 3 připomínky (8,33 %). Dle dotazovaných je jich málo a chybí lavičky nejen pro odpočinek, ale i pro přezouvání. 6 dotazovaných (16,6 %) mělo připomínky k podmínkám pro děti. Chybí jim atrakce pro děti, sjezdovka pro výuku dětí (lyţe, snowboard) a „místo pro děti, kde by se CXXXI Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatel Ašska (část 52.) dalo jezdit na bobech či saních, v současné době to lze pouze na lesní cestě na okraji areálu.“ Další názor rodičů na chybějící moţnost odpočinku a zázemí pro děti: „Možnost si sednout s dětmi do tepla, převléci je, přebalit především v zimním období, kdy chodím lyžovat se syny, malý je na sáních, druhý lyžuje a když potřebují odpočinek, není kde.“ Delší sjezdové tratě by uvítali 4 milovníci lyţování a snowboardingu (6,35 %). Za ostatní názor jednoho respondenta: „Kdyby to tak šlo prodloužit sjezdovku, to by se mi líbilo, ale jsem realista.“ Další připomínkuje propojení sjezdovek. K vleku měli připomínku téţ 4 dotazovaní. Kritizovali dojezdy k vlekům, poruchovost vleku a tím čekání, aţ se porucha odstraní. Uvítali by lepší odbavování na vleku a sedačkovou lanovku. „Právě to občerstvení, restaurace se zahrádkou a nabídkou jídel a pití,“ tento názor prezentuje názor 3 dotazovaných (8,33 %), kteří by dále poţadovali rozšířit nabídku občerstvení. Další moţnost stravování, ale i ubytování navrhuje jeden z dotazovaných: „Opravit hostinec pod rozhlednou, schází hotel, penzion.“ Ne zrovna zanedbatelnou zájmovou skupinou jsou vyznavači snowboardingu. 3 jejich reprezentanti (8,33 %) by si přáli snowboardový areál a lepší zázemí pro snowboardisty. Lepší kvalitu a úpravu sjezdovek poţadují 2 dotazovaní (3,17 %). Přístup z parkoviště kritizovali taktéţ 2 návštěvníci. Jeden respondent postrádá: „Informace někde na internetu, jestli je otevřená sjezdovka a lyžařské podmínky.“ Výhrady má jeden dotazovaný k otvírací době. Lyţařská škola chybí jednomu dotazovanému, stejně tak jako půjčovna lyţí a servis. 4 dotazovaní (6,35 %) se vyjádřili i pozitivně jako například tito: „Co se spustil nový vlek, tak je to super!“, „Myslím, že areál je na naše poměry moc pěkný.“. 2 z nich by nepotřebovali vylepšit nic. CXXXII Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatel Ašska (část 53.) Otázka č. 80 – Navštěvujete lyţařská střediska v jiných městech, státech? 70,37 % dotazovaných (95) navštěvuje lyţařská střediska i v jiných respondentů navštěvuje lokalitách. 40 (29,63 %) zimní středisko pouze v Aši. Obrázek 0-29-79: Návštěva jiných středisek N = 135 CXXXIII lyţařské Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatel Ašska (část 54.) Otázka č. 81 – Jaký je Váš důvod navštěvovat lyţařská střediska jinde? Na otázku odpovídali pouze ti, kteří v minulé otázce uvedli, ţe navštěvují i jiná lyţařská střediska. Mohli si vybrat i více z nabízených odpovědí či připsat názor vlastní. Nejčetnějším důvodem návštěvy jiných lyţařských středisek je větší lyţařský areál. To uvedlo 59 dotazovaných (62,11 %). Vyšší obtíţnost sjezdových tratí láká 49 (51,58 %) respondentů. Na komfortnější nabízené sluţby se nechá zlákat 40 dotazovaných (42,11 %). Kratší čekací doby na vleku upřednostňuje čtvrtina sportovců – 24 (25,26 %), niţší ceny 7 (7,37 %). Dovolenou v jiném lyţařském středisku tráví 4 dotazovaní (4,21 %). Dva dotazovaní (2,1 navštěvují %) běţecké areály. Dalšími důvody pro návštěvu jiných zimních středisek jsou: různá obtíţnost zdokonalování, tratí, celkové podmínky v Rakousku, moţnost dopoledního lyţování, změna i seznámení se s novými lidmi. Obrázek 0-29-80: Důvody návštěvy jiných středisek N = 95 Otázky číslo 82–87 jsou věnovány cyklostezkám. Ti, co cyklostezky nenavštěvují, přejdou na otázku číslo 88, návštěvníci cyklostezek budou pokračovat další otázkou. CXXXIV Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatel Ašska (část 55.) Otázka č. 82 – Navštěvujete cyklostezky na Ašsku? Mírnou převahu mají návštěvníci cyklostezek nad těmi, co cyklostezky nenavštěvují. 52 % dotazovaných (130) uvedlo, ţe cyklostezky na Ašsku navštěvuje, 48 % (120 %) nikoliv. Obrázek 0-29-81: Cyklostezky na Ašsku N = 250 Otázka č. 83 – Jste spokojeni s kvalitou cyklostezek na Ašsku? Uţivatelé cyklostezek na Ašsku měli pomocí škálování zhodnotit kvalitu cyklostezek. S kvalitou je spíše spokojeno přes polovinu dotazovaných – 70 (53,85 %). Spokojenost vyjádřilo 36 (27,69 %). Spíše nespokojeno je 22 (16,92 %) dotazovaných a 2 jsou nespokojeni (1,54 %). Obrázek 0-29-82: Kvalita cyklostezek N = 130 CXXXV Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatel Ašska (část 56.) Otázka č. 84 – Jste spokojeni s délkou cyklostezek na Ašsku? Stejně i na tuto otázku odpovídali návštěvníci cyklostezek. Prostřednictvím škálování vyjádřili svůj názor na délku cyklostezek na Ašsku. S délkou je spíše spokojeno 57 respondentů (43,85 spokojeno 52 dotazovaných s délkou nespokojeno %), (40 %). (10,77 %) cyklostezek a 14 7 je spíše (5,38 %) vyjádřilo nespokojenost. Obrázek 0-29-83: Délka cyklostezek N = 130 Otázka č. 85 – Jste spokojeni s bezpečností cyklostezek na Ašsku? S bezpečností na Ašsku je spíše spokojena polovina dotazovaných (65). Spokojeno je 40 vyznavačů cyklistiky (30,77 %), spíše nespokojeno 19 (14,62 %). Bezpečnost ašských cyklostezek kriticky hodnotí 6 (4,62 %). Obrázek 0-29-84: Bezpečnost cyklostezek N = 130 CXXXVI Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatel Ašska (část 57.) Otázka č. 86 – Kde vyuţíváte cyklostezky? Dotazovaní si mohli vybrat i více z nabízených moţných odpovědí. Nejvíce dotazovaných – 121 (93,08 %) vyuţívá cyklostezky na Ašsku. V Německu jezdí na kole 74 dotazovaných (56,92 %), jinde v ČR 68 (52,31 %). Obrázek 0-29-85: Kde se cyklostezky vyuţívají N = 130 Otázka č. 87 – Které cyklostezky hodnotíte nejlépe? U této otázky mohli cyklisté zvolit pouze jednu z nabízených moţností. Nejlépe hodnocené jsou cyklostezky v Německu. Pro ně se vyslovily více jak tři čtvrtiny dotazovaných – 60 (46,15 %). Na pomyslném druhém místě skončily cyklostezky na Ašsku – 41 (31,54 %) a za nimi cyklostezky jinde v ČR – 29 (22,31 %). Obrázek 0-29-86: Nejlepší cyklostezky N = 130 Otázky číslo 88–92 jsou otázkami klasifikačními. Odpovídalo na ně všech 250 respondentů. CXXXVII Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatel Ašska (část 58.) Otázka č. 88 – Jaké je Vaše pohlaví? Dotazníky vyplňovalo 51,2 % muţů (128) a o 6 méně ţen – 122 (48,8 %). Obrázek 0-29-87: Pohlaví respondentů N = 250 Otázka č. 89 – Jaké je Vaše nejvyšší ukončené vzdělání? Nejvyšší ukončené vzdělání je u nejvíce dotazovaných středoškolské – 154 (62,86 %). Vysokoškolsky vzdělaných respondentů je 46 (18,78 %). Se základním vzděláním či vyučeno je 45 dotazovaných (18,37 %). Obrázek 0-29-88: Nejvyšší ukončení vzdělání N = 250 CXXXVIII Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatel Ašska (část 59.) Otázka č. 90 – Jaký je Váš věk? vyplnilo Dotazník 89 respondentů (35,6 %) ve věku 25–39 let, 74 (29,6 %) ve věku 40–54 let, 44 (17,6 %) starších 55 let. Respondentů ve věku 18– 24 se zúčastnilo 34 (13,6 %) a mladších 17 let 9 (3,6 %). Obrázek 0-29-89: Věk respondentů N = 250 Otázka č. 91 – Jaká je Vaše současná ekonomická aktivita? Nejčastější ekonomickou aktivitou v tomto šetření je zaměstnanecká profese – 110 (44 %). Studentů se účastnilo 38 (15,2 %). Za podnikatele se označilo 23 dotazovaných (9,2 %). Dělnickou profesi vykonává 17 respondentů (6,8 %). Na mateřské (rodičovské) dovolené je nyní 11 osob (4,4 %). Tento údaj se neshoduje s údajem, který přináší Obrázek 0-29-90: Ekonomická aktivita, ale 5 odpovědí bylo vypsáno v kategorii „ostatní odpovědi“. 8 dotazovaných (3,2 %) se ke své ekonomické aktivitě nevyjádřilo. Nezaměstnaní respondenti byli v průběhu výzkumu 4 (1,6 %). V ostatních uváděno: odpovědích ţivnostník, bylo pracující důchodce a invalidní důchodce. Obrázek 0-29-90: Ekonomická aktivita N = 250 CXXXIX Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatel Ašska (část 60.) Otázka č. 92 – Ţijete sám či v páru, s dětmi nebo bez dětí? Nejvíce dotazovaných ţije v páru s dětmi – 119 (47,6 %). Samo bez dětí ţije 64 respondentů (25,6 %), v páru bez dětí 57 (22,8 %). 10 dotazovaných ţije samo s dětmi. Obrázek 0-29-91: Jak ţijí N = 250 CXL Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatel Ašska (část 61.) Otázka č. 93 – Vaše připomínky, přání, názory ke sportování na Ašsku: Na otevřenou nepovinnou otázku mohlo odpovídat všech 250 respondentů. Svůj názor na sportování na Ašsku, připomínky, přání vyjádřilo 62 obyvatel Ašska (24,8 %). Někteří dotazovaní se vyjádřili jednoslovně, jiní ale moţnosti vyuţili a napsali několik podnětných postřehů, někteří se dokonce vyjádřili kladně i záporně. Reakce respondentů byly rozděleny na skupinu ohlasů pozitivních a skupinu ohlasů negativních, jak ukazuje Obrázek 0-29-92: Připomínky ke sportování na Ašsku. Z celkového počtu 78 připomínek a podnětů bylo 13 postřehů (17 %) kladných, pozitivních a 65 (83 %) negativních. Připomínky ke sportování na Ašsku 13 17% Pozitivní Negativní 65 83% Obrázek 0-29-92: Připomínky ke sportování na Ašsku zdroj: http://sport-na-assku.vyplnto.cz N = 62 Pozitivních názorů bylo 13. 20,97 % dotazovaných vyjádřilo svůj pozitivní názor. Svoji spokojenost vyjádřili dotazovaná následně: „Pro mě jako důchodkyni je to vyhovující.“ „Nad poměry. Posledních pár let jsem víc než spokojená.“ „Vše je fajn.“ „Spokojena.“ CXLI Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatel Ašska (část 62.) O sportovištích se pochvalně vyslovili takto: „Myslím si, že na Ašsku je dostatečné množství sportovišť pro všechny věkové kategorie. Díky.“ „Úžasný sportovní areál na vrchu Háj.“ „Přála bych si, aby více měst mělo také takové sportoviště jako je na Háji a na Tyršáku. Díky.“ „Sportovní areál - vrch Háj - super!“ Další z pozitivních názorů a postřehů: „Ašsko - ráj pro aktivní, sportovní styl života. Ať to i nadále funguje, alespoň jako doposud. Díky.“ „Pokud chce někdo sportovat ať již výkonnostně nebo rekreačně, má v Aši dostatek možností, může si, dle mého názoru, z široké nabídky vybrat.“ „Bojujme společně o udržení všech využívaných sportovišť i přes nepříznivou ekonomickou situaci, každá nově vzniklá aktivita je záslužná.“ „Dotazník jsem vyplnil i za ostatní členy rodiny, sportování na Ašsku dávám 80 %, děkuji za Váš zájem o názory občanů.“ „Když člověk chce něco dělat, vždy si to najde. Aš má také dostatek možností a nabízí dostatek příležitostí. Vedení města udělalo dost práce.“ Negativních názorů a připomínek bylo více. Byly rozděleny do několika skupin, jak dokládá Obrázek 0-29-93: Negativní připomínky Negativní připomínky ke sportování na Ašsku 2 2 3 3% 3% 3 5% 5% chybějící sportoviště sport a město Aš 14 21% bazén 6 9% sport mládeže vrch Háj 7 11% 7 11% 13 20% 8 12% propagace sportu sport obecně cyklostezka sportovní akce Obrázek 0-29-93: Negativní připomínky zdroj: http://sport-na-assku.vyplnto.cz N = 65 CXLII Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatel Ašska (část 63.) Sport obecně – vyjádřili se 3 dotazovaní (4,76 %) „Patrně je důležité, aby lidé pochopili důležitost pohybových aktivit pro zdravý život.“ „Sportovat pak není snad ani tolik otázkou sportovišť a jejich vybavení, ale spíš vůle člověka hýbat se.“ „Přivítala bych více rekreačního sportu.“ „Přeji všem lenochům, aby se začali hýbat.“ Sport a město Aš – názor vyjádřilo 13 (20,97 %) dotazovaných. 4 občané nejsou spokojeni s tím, jak město podporuje sport: „Vše stojí za hovno, mělo by se to zlepšit o 100 %, nic tu nefunguje.“ „Není tu nic pořádného.“ „Sport na Ašsku je velká ostuda. Co si člověk sám neudělá, tak nemá. Nebýt jednotlivců, tak by tu žádný sport nebyl. Město pro sport nic nedělá a neudělá.“ „Malá podpora města a podpora rodičů ke sportu.“ Někteří nesouhlasí s umístěním finančních prostředků: „Velkoryse vybudované areály, které nejsou využívány viz tenisové kurty apod.“ „Hlavně žádné další revitalizace sídlišť se zřizováním dětských hřišť uprostřed sídliště!!!!!! Viz sídliště Dlouhá - P.Bezruče!!!“ „Když sportovat tak s nemocnicí za zády. Je to hazard. Peníze radši dát na chodníky. Tento megalomanský projekt bude stát spoustu peněz na údržbu.“ S financováním nejsou spokojeni dva dotazovaní: „Málo financí do fotbalu.“ „Málo financí do sportovních klubů.“ Dva názory se týkají upřednostňování sportu před kulturou: „Sport není všechno, schází i jiné kulturní aktivity zejména pro střední a starší věkovou generaci.“ „Nemám připomínek a ani přání, vím jen tolik, že kromě tolik propagovaného sportu by se město mohlo věnovat více kultuře a to různorodé a né té "Trčkovské a Ponikelského".“ Město by mohlo, dle jednoho názoru, více spolupracovat s městy v Německu: „Spolupráce sportovců se sousedním městem Selb.“ Pro relaxaci chybí trasy na procházky: „Chybí trasy na procházky.“ CXLIII Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatel Ašska (část 64.) Sport dětí a mládeţe – vyslovilo se 7 respondentů (11,29 %) Trenérů mládeţe a jejich podpory se týkají první tři reakce: „Více zapálených trenérů, kteří by se věnovali dětem, podpora takových lidí.“ „Větší profesionalita trenérů.“ „Více podpory jak materiální, tak morální oddílům a trenérům zabývající se mládeží.“ K mezinárodní spolupráci se vztahuje tento návrh: „Spolupráce sportovců se sousedním městem Selb, více společných sportovních akcí i na úrovni škol.“ Důleţitost sportování dětí podtrhuje a o finančních problémech některých rodin se zmiňuje následující reakce: „Všechny možnosti města využít, aby se ke sportování přivedly hlavně ašské děti, a aby mohly sportovat!!! Dnes je to hlavně o penězích a ne každá rodina může svým dětem pořídit kola, lyže, k tomu příslušnou obuv, vhodné sportovní oblečení apod. Velký problém je určitě ve škole, kde je tělocvik zanedbáván, a proto dnes většina dětí má křivou páteř, vadné držení těla, žádné svaly, hodně jich je obézních a nemají od malinka ke sportu vybudován vztah. V dětském bazénku by měly ve vodě alespoň 1x týdně cvičit děti už od mateřských škol pod vedením plavčíků a pak je hned následně učit plavat.“ Tento dotazovaný se domnívá, ţe je:„Málo vyhlídek pro mládež.“ Jeden respondent by pro děti poţadoval: „Více prolejzaček, klouzaček a podobných věcí pro děti, koupaliště, dráha pro děti na kolech.“ Sportovní akce – 2 reakce (3,23 %) „Jednoznačně podporovat na všech úrovních konání významných sportovních akcí, přivedl jsem do Aše Český pohár na horských kolech a bylo by zapotřebí, aby takovýchto akcí i v jiných sportech bylo více. Jednak se pozvedne povědomí o Aši a jeho okolí a dětem se představí celá řada sportovních vzorů.“ „Vadí mi arogance rádoby diváků při konání sportovních událostí, které třeba blokují části města, ulic. Jsem rád, když se tu pořádají jakékoli závody (přebory, mistrovské závody).“ Péče o sportoviště – obavu o údrţbu a ostrahu sportovišť projevili dva dotazovaní (3,23 %) „Aby byla sportoviště víc jak dostatečně hlídaná, před tou ašskou „verbeží“, která se po Aši potuluje!!!“ „Sportovišť je příliš. Těžko se pak kontrolují a udržují.“ CXLIV Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatel Ašska (část 65.) Chybějící sportoviště, sporty – 14 respondentů (22,58 %) se vyslovilo k chybějícím sportovištím i sportovním oddílům. „Aquafórum, zimák, snowpark.“ „Kluzák, bazén - aquafórum, snowpark.“ „Lanové centrum by se také hodilo.“ „Mělo by tu být více košů na basketball.“ „Měla by tu být koňská dráha od věku 3 - 18 let.“ „Modernější vybavení tělocvičen.“ „Moc ašských sportovišť nenavštěvuji, nejsou pro mě atraktivní.“ Na chybějící prostory pro děti na hraní fotbalu či jiných her upozornil tento názor: „Malé plácky u každé ulice, kde si děti můžou zakopat. Není to tak nemožný, jak se zdá. Stačí zarovnat terén 5x10 m, posekat trávu a dát dvě malé branky, kus místa se v okolí vždycky najde. To by bylo lepší, než jedno velké sportoviště u rozhledny.“ Na absenci ledové plochy na bruslení či zimního stadionu si postěţovali v následujících reakcích: „Zimní stadion je asi jediné co mě a mým známým chybí, dojíždíme totiž 2 – 3 × týdně na zimní stadion do Chebu a Selbu a cesty se stále prodražují a i s volným místem na stadionech to není žádná sláva, např. v týdnu se vracíme i po 24. hod a druhý den vstáváme do práce.“ „Jako dítě jsem milovala zimní bruslení, takže kdyby tu byl zřízen nějaký „plácek"moc bych to uvítala.“ Dle názoru kuţelkářů se zřejmě jiţ o čtyřdráze na kuţelně jednalo, ale zatím neúspěšně: „Přání: čtyřdráha na kuželně.“ „Slíbili jste nám čtyřdráhu, ale nastala korupce v Jiskře. Máte tam bordel!“ Dva dotazovaní vyjádřili své přání ohledně podpory florbalu a boxu: „Mohl by se založit klub, kde by probíhala výuka boxu.“ „Určitě bych uvítal větší podporu florbalu. Jde o levný sport (pokud pominu pronájem plochy) a přesto o něm není v Aši skoro slyšet.“ Sportovní areál vrch Háj – vyjádřilo se 7 respondentů (11,29 %) Tři z nich měli připomínky k in-line dráze: „In-line dráha pro děti (méně náročná).“ „In-line dráha na vrchu Háje je na hovno!“ „Odstranit obrubníky na in-line dráze vrch Háj nebo úplně předělat!“ Jeden dotazovaný postrádá krouţek lezení: „Chybí mi pro děti kroužek lezení na stěnu na vrchu Háj.“ CXLV Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatel Ašska (část 66.) Pisatel tohoto názoru se domnívá, ţe vrch Háj je nevyuţitý: „Vrch Háj pěkné, ale pro pár lidí, daleko od města, mladí se tam nehrnou.“ Občerstvení postrádá tento respondent:„V areálu na vrchu Háj chybí občerstvení anebo aspoň automat na bagety nebo na sušenky.“ Na špatný přístup vozíčkářů do lesa upozorňuje tento příspěvek: „Pro vozíčkáře je cesta do lesa z asfaltové cesty (nad schody) neschůdná nebezpečná, i když dál v lese je cesta velmi pěkná, stačilo by srovnat cestu uprostřed louky nad schody.“ Bazén – svůj názor napsalo 8 dotazovaných (12,9 %): „Doufám, že nedojde k uzavření bazénu.“ Dětí se týkají následující dvě reakce: „Vybavení (zábava) pro děti v bazénu.“ „V dětském bazénku by měly ve vodě alespoň 1x týdně cvičit děti už od mateřských škol pod vedením plavčíků a pak je hned následně učit plavat.“ O vylepšení a modernizaci bazénu se zmiňují následující názory: „Bazén pro tělesně postižené je nevyhovující, přála bych si masážní a vířivé bazény, abychom nemuseli jezdit do Fr.Lázní - to je přání důchodců.“ „Vylepšit bazén.“ „Modernější vybavení bazénu.“ „Suchá sauna.“ „Voda (teplá) v bazénu.“ Cyklostezka – vyslovili se 3 respondenti (4,84 %): "Ašská cyklostezka vede od nikud nikam, takový humbuk a takový výsledek, že se město nestydí za ty peníze, skoro nikoho na ní nepotkávám, tedy nezaujala.“ „Upravit bývalou signálku na cyklostezku z Trojmezí do Chebu.“ „Uvítal bych přehledný a podrobný seznam cyklostezek, které začínají na české a pokračují na německou stranu (cca v okruhu 100km od Aše). Cyklomapa by měla být prodejná a dobře sehnatelná.“ CXLVI Příloha č. 29 – Vyhodnocení dotazníku pro obyvatel Ašska (část 67.) Propagace – k nedostatečné propagaci nejen sportu, ale i kulturních a společenských akcí se vyjádřilo 6 (9,67 %) dotazovaných: „Ašsko - ráj pro aktivní, sportovní styl života. Myslím, že chybí trochu víc propagace.“ „Lépe informovat Aš a okolí o sportovních i jiných událostech.“ „Myslím, že chybí trochu víc propagace.“ „Obecně chybí promyšlená propagace sportovních, kulturních a turistických akcí na Ašsku.“ „Uvítal bych přehledný a podrobný seznam cyklostezek, které začínají na české a pokračují na německou stranu (cca v okruhu 100km od Aše). Cyklomapa by měla být prodejná a dobře sehnatelná. Možná by se mělo uvažovat i o brožuře, která by sjednocovala informace o turistice, historických památkách, přírodních zajímavostech atd. Podle mě jsou letáky s těmito informacemi, které jsou v současné době k sehnání nepraktické v tom, že jsou obsahově strohé a informace jsou roztříštěné právě kvůli množství vydaných prospektů.“ „Více informovat o nabídkách sportovního vyžití.“ CXLVII Příloha č. 30 – Dotazník pro firmy CXLVIII Příloha č. 30 – Dotazník pro firmy (část 2.) CXLIX Příloha č. 31 – Schválené projekty 2008–2010 Tabulka 0-31-1: Schválené projekty 2008–2010 zobrazuje celkové částky, které byly poţadovány, které byly přiděleny a skutečné náklady na projekty. Z celkových částek byly vyčleněny částky na projekty týkající se sportu. Tabulka 0-31-1: Schválené projekty 2008–2010 sportovní projekty ostatní projekty celkem požadovaná částka Kč 130 467 722,00 68 973 833,00 199 441 555,00 přidělená částka Kč 128 755 811,00 67 761 031,89 196 516 842,89 náklady Kč 147 974 440,00 84 800 945,00 232 775 385,00 Zdroj: MÚ Aš, odbor finanční – oddělení projektů Obrázek 0-31: Poţadované částky na projekty 2008–2010 ukazuje, ţe v letech 2008–2010 činily poţadované částky na schválené projekty se sportovní tématikou 65 %, na projekty s ostatní tématikou 35 %. Požadovaná částka Kč ostatní projekty 35% sportovní projekty 65% Obrázek 0-31: Poţadované částky na projekty 2008–2010 Zdroj: MÚ Aš, odbor finanční – oddělení projektů V uvedeném období byly schváleny dva projekty se sportovní tématikou (viz Tabulka 0-31-2: Projekty se sportovní tématikou): 1) Revitalizace vrchu Háj (dotační program ROP NUTS II Severozápad 56) 2) Park setkávání a sportu Aš-Fichtelberg (dotační program Cíl 3 ČR-Bavorsko57) 56 ROP NUTS II Severozápad – regionální operační program zaměřený na územní rozvoj jednotlivých regionů soudrţnosti (čerpání z fondů Evropské unie) 57 Cíl 3 ČR-Bavorsko – dvoustranný operační program příhraniční spolupráce mezi ČR a Bavorskem (čerpání z fondů Evropské unie) CL Příloha č. 31 – Schválené projekty 2008–2010 (část 2.) Tabulka 0-31-2: Projekty se sportovní tématikou Revitalizace vrchu Háj Park setkávání celkem požadovaná částka Kč 114 865 070,00 15 602 652,00 130 467 722,00 přidělená částka Kč 113 153 159,00 15 602 652,00 128 755 811,00 náklady Kč 130 638 160,00 17 336 280,00 147 974 440,00 Zdroj: MÚ Aš, odbor finanční – oddělení projektů Revitalizace vrchu Háj Realizace probíhala v období 06/2009 – 06/2010. Je největší investiční akcí města Aše za posledních 20 let. Areál (viz příloha č. 12) se nachází pod kamennou rozhlednou na vrchu Háj 758 m. n m. Byl vybudován místo areálu bývalé lesní školky. Areál je určen k provozování rekreačních i soutěţních sportovních činností. Je zde fotbalové hřiště, minigolf, lezecká stěna, ruské kuţelky, tenis, stolní tenis, volejbal, basketbal a in-line dráha, která tvoří okruh kolem areálu. Provoz areálu je celoroční. Součástí areálu je i budova, kde si lze půjčovat sportovní náčiní (včetně vybavení pro zimní sporty), sociální zařízení a recepce i zázemí pro sportovce a závodníky. Park setkávání a sportu Aš-Fichtelberg Tento projekt navazuje na aktivity města Aše – na projekt „Revitalizace vrchu Háj“. V blízkosti parkoviště pod rozhlednou bylo vybudováno zázemí pro sportovce včetně sociálního zařízení, klubovny, venkovního osvětlení a oplocení areálu, bylo pořízeno sněţné dělo a čtyřkolka pro úpravu in-line dráhy a lyţařských běţeckých tratí. Projekt byl financován z prostředků EU v rámci Programu příhraniční spolupráce Cíl 3 Česká republika – Svobodný stát Bavorsko 2007–2013. Z celkových nákladů 1.913.508 € připadlo na českou stranu projektu 666.780 € (cca. 17 mil. Kč). V rámci tohoto projektu budou realizovány výměnné pobyty sportovců, především z řad mládeţe. Budou uskutečněny společné letní a zimní pobyty ve sportovních areálech obou měst. CLI Příloha č. 32 - Projekty v realizaci v roce 2011 (ukončené i pokračující) Projekty týkající se sportu jsou vyčleněny z celkových částek za projekty, které byly realizovány v roce 2011, jak ukazuje následující tabulka. Tabulka 0-32-1: Projekty v realizaci 2011 sportovní projekty ostatní projekty celkem požadovaná částka Kč 16 229 652,00 75 176 763,80 91 406 415,80 přidělená částka Kč 16 229 652,00 63 449 430,78 79 679 082,78 náklady Kč 18 051 280,00 80 493 280,80 98 544 560,80 Zdroj: MÚ Aš, odbor finanční – oddělení projektů Náklady na projekty realizované 2011 sportovní projekty 18% ostatní projekty 82% Obrázek 0-32-1: Náklady na realizované projekty 2011 Zdroj: MÚ Aš, odbor finanční – oddělení projektů Náklady na projekty týkající se sportu realizované v roce 2011 činily, jak zobrazuje Obrázek 0-32-1: Náklady na realizované projekty 2011, 18 % z celkových nákladů na projekty, náklady na ostatní projekty pak 82 %. V roce 2011 byly realizovány tři projekty se sportovní tématikou, jejichţ přehled uvádí Tabulka 0-32-2: Sportovní projekty v realizaci 2011: 1) Sport-park Pavučina (dotační program MV ČR58) 2) Sportem proti nudě (dotační program FMP Cíl 3 ČR-Sasko59) 58 MV ČR – Ministerstvo vnitra České republiky FMP Cíl 3 ČR-Sasko – Fond malých projektů; dvoustranný operační program příhraniční spolupráce mezi ČR a Saskem (čerpání z fondů Evropské unie) 59 CLII Příloha č. 32 - Projekty v realizaci v roce 2011 (ukončené i pokračující) (část 2.) 3) Park setkávání a sportu Aš-Fichtelberg (dotační program Cíl 3 ČRBavorsko) Tabulka 0-32-2: Sportovní projekty v realizaci 2011 Sport-park Pavučina Sport proti nudě Park setkávání celkem požadovaná částka Kč 360 000,00 267 000,00 15 602 652,00 16 229 652,00 přidělená částka Kč 360 000,00 267 000,00 15 602 652,00 16 229 652,00 Zdroj: MÚ Aš, odbor finanční – oddělení projektů CLIII náklady Kč 400 000,00 315 000,00 17 336 280,00 18 051 280,00 Příloha č. 33 – Struktura příspěvku z Fondu celoroční činnosti Struktura příspěvku (platné v roce 2012): 11,5 % – základní sloţka (velikost závisí na počtu řádně registrovaných platících členů organizace 11,5 % – kvalitativní sloţka (určena jen pro sportovní organizace či oddíly, které reprezentují město na minimálně krajské úrovni mládeţnických soutěţí) 53,5 % – kvantitativní sloţka (výše je určována dle počtu členů Sdruţení zdravotně postiţených Aš a dle počtu členů organizace spadajících do kategorie dětí a mládeţe) 3 % – podpora činnosti aktivních státních sportovních reprezentantů, kteří jsou členy reprezentačních druţstev ČR 3 % – podpora činnosti institucí, organizací a spolků zaměřených na projekty charitativního a sociálního charakteru 17,5 % – údrţba zařízení pouţívaných pro veřejné účely CLIV
Podobné dokumenty
Pouliční divadlo
Studiem reakcí publika na pouliční představení se zabýval Angličan Peter Brook.
Hraní venku se stalo součástí jeho programu hledání v Mezinárodním centru
divadelního výzkumu (C.I.R.T.), v jehoţ čel...
ESET Remote Administrator
ERAS praha2.firma.cz (komunikace E) bude mít možnost spravovat jen klienty, kteří se hlásí k praha2.firma.cz.
Administrátor připojený na praha.firma.cz (C) pak klienty hlásící se k praha.firma.cz, ...
Sborník studijních materiálů I - UFYZ::SGO::CZ
významné pracovníky v oboru fyzikálního vzdělávání v Evropě – byli to Wim
Peeters z Belgie a Gorazd Planinsic ze Slovinska (ten o naší konferenci napsal
příspěvek [2]). Ve školním roce 2009/2010 st...
Strategie komunitně vedeného místního rozvoje pro území MAS 21
Na přípravě a zpracování strategie se podíleli zaměstnanci MAS 21, o. p. s. v úzké spolupráci s Centrem
pro komunitní práci západní Čechy :
Mgr. Tomáš Svoboda - odborný garant (CpKP západní Čechy)
...
eBechterevik_12_2015_189_final
Naše činnost samozřejmě tímto rokem nekončí, naopak už se rozjíždí práce
do roku následujícího. Proto se znova budeme neúnavně pokoušet a podávat
žádosti o dotace na příští rok. Přáli bychom si být...