Dormans osvětlení
Transkript
Dormans osvětlení
Diaspora Šíření diaspor Michal Hejcman Přísun diaspor na stanoviště • Závislý na výšce a vzdálenosti zdroje šíření • Koncentraci zdroje diaspor • Způsobilosti diaspor k šíření (hmotnost, morfologické útvary na semenech a plodech) • Aktivně rozšiřující činitel (směr a rychlost větru, vody, výskytu a pobytu zvěře) • Diasporou rozumíme jakýkoli oddělený orgán (nebo část orgánu) schopný vyrůst v novou rostlinu • Výtrusy, semena, plody, rozmnožovací pupeny, oddělený kus stélky, trs trávy, hlízy, cibule, pacibulky, části oddenků a kořenů s adventivními pupeny • Diaspora = propagační částice = propagační orgány • Diseminace – šíření diaspor od mateřské rostliny Energetický podíl věnovaný na tvorbu semen • Monokarpické rostliny - 20 – 40 % • Polykarpické – do 20 % • Rostlina slunného stanoviště věnuje větší podíl energie reprodukci než rostlina stejného druhu rostoucí ve stínu Počet semen je určen Lodoicea • Velikostí ročních asimilátů • Podílem asimilátů převedených do generativních orgánů • Velikostí semen – počet semen má většinou negativní korelaci s množstvím • Goodyera repens – hmotnost semene 2*10-6 g • Palma Lodoicea seychellarum – hmotnost plodu se dvěma semeny 1,8 – 27 kg (endemit Seychel, doba klíčení je 1,5 roku, semenáček je vyživován semenem po dobu 3-4 roky, adaptace na nepříznivé podmínky, plodí ve věku 100 let, současně může mít až 30 ořechů, ale každý dozrává 7-10 let) Hmotnost semen • Variabilita v hmotnosti a velikosti semen v rámci jednoho druhu je poměrně malá • Ceratonia siliqua (svatojánský chléb) – konstantní hmotnost semene 0,2 g, Římané používali jako jednotku hmotnosti zlata - karát • • • • • • • • • • Maximální produkce diaspor u vybraných druhů (na 1m2 monokultury) Arrhenatherium elatius 14 100 Atriplex nitens 158 500 Calamagrostis epigeios 181 800 Cardus acantoides 108 000 Epilobium angustifolium 1 430 000 Cirsium arvense 96 100 Matricaria maritima 752 500 Tanacetum vulgare 1 086 900 Tussilago farfara 63 400 Taraxacum sp. 160 000 Šíření diaspor Šíření diaspor • Anemochorie – šíření větrem, šíření na krátké, ale i na velmi dlouhé vzdálenosti až tisíců kilometrů (výtrusy nižších rostlin) • Vzdálenost šíření při rychlosti větru 4 m*s1: Lycoperdon perlatum – 26 000 km, Lycopodium 19 km, Taraxacum 580 m, Betula 90 m, Picea abies 6 m, Fraxinus excelsior 2 m, výtrusy hub byly zaznamenány ve výšce 10 km • Hydrochorie – šíření zejména vodních rostlin, kokos, bythisohydrochorie - Impatiens glandulifera (specifická hmotnost semen 1,03 – 1,08) • Zoochorie – endozoochorie – často spojeno s přerušením dormance semen (Crataegus spp., Rosa spp., Sambucus nigra, Sorbus, Taxus baccata, Viscum album, často podúrovňové stromy a keře) • Epizoochorie – přichycení semen na povrchu těla živočichů (Galium aparine, Bidens spp., Ranunculus arvensis, Arctium spp.) Šíření diaspor Přísun diaspor na plochu • Myrmekochorie – rozšiřování semen pomoci mravenců, mravenci požírají výrůstky (elaiosom – tělísko bílkovinné a tukové povahy) na semenech. Viola, Luzula, Melampyrum, Asarum, Chelidonium, Corydalis, Adonis vernalis, Hepatica nobilis, Allium ursinum • Antropochorie – rozšiřování diaspor prostřednictvím člověka, přímé pěstování různých rostlin, nepřímé zavlékání plevelů s dovozem různých produktů – synantropní druhy • Autochorie – pukání tobolek a vymršťování semen u netykavek až na vzdálenost 4 m • Výsypky v Sev. Americe – 2 380 semen*m-1 • Mostecké výsypky v prvním roce po nasypání – 90 • Staré pastviny – 40 190 • Nejmladší úhor v Českém krasu 260 000 • Šedesátiletý úhor v Českém krasu 30 000 • Čísla zahrnují jak autochtonní tak alochtonní diaspory Semenná banka • Na poli plocha 1m2 do hloubky 15 cm: 30 – 150 000 semen a plodů (více druhů – 47) • Počet semen v půdě prudce klesá s hloubkou • Každý rok vyklíčí průměrně 3-6 % semen z půdní banky Druhy s velmi krátkou klíčivostí (14 – 60 dní) • Salix caprea, Tussilago farfara, Taraxacum, Cirsium arvense, Galium aparine, Anthriscus sylvestris, Aegopodium podagraria Dormance diaspor Klíčení semen • Vrozená (primární) – geneticky určenou vlastností semene, semeno neklíčí ihned po opuštění mateřské rostliny i když jsou podmínky pro jeho klíčení optimální • Nastavena různými mechanismy: přerušena teplotou (stratifikace), dozrání embrya (Isopyrum), porušením obalu semene • Vnucená – semena neklíčí, protože podmínky po opuštění mateřské rostliny nejsou optimální. Mohou získat dormanci až druhotně (sekundární dormance) • Čím větší semeno, tím hůře získává pro klíčení vodu z půdy – menší kontaktní povrch ve vztahu k objemu semene • Čím větší semeno, tím z větší hloubky dokáže vyklíčit • Speciální mechanismy pro „uvedení semene do výhodné polohy“ (kavyl – zavrtávání semen do půdy špičkou prostřednictvím hygroskopického otáčení chmýru) • Častá je potřeba světla pro umožnění klíčení, druhy dřevin s hypogeickým způsobem klíčení (dub, jírovec) nepotřebují pro klíčení světlo Vegetativní šíření (propagace), klonální disperze Dormance vegetativních částí rostlin • Vznik polykormonů prostřednictvím rhizomů, stolonů, kořenů, cibulí • Velké polykormony vytváří trnka, bršlice, topol osika, trnovník akát, hasivka orličí – stáří klonu odhadováno na 1 400 let, klon zabíral 14 ha, třtina křovištní • Mortalita nových jedinců vzniklých vegetativně je nižší ve srovnání s generativním rozmnožováním • Umožňuje obsazovat stanoviště s velikou konkurencí ostatních druhů Cardaria draba – šíření až 2 m za rok, Elytrigia repens – z jednoho rhizomu až 200 nových pupenů, hustota oddenků může dosáhnout až 620 m*m-2 • Častá negativní korelace mezi generativním a vegetativním rozmnožováním (smrk u horní hranice lesa) • Dormance se neomezuje pouze na semena • Carex arenaria – vytváření spících pupenů s podobnou funkcí jako semenná banka • Chaerophyllum prescottii – rostlina luk v Rusku – nevytváří semennou banku, ale je schopná produkovat až deset let „spící podzemní hlízy“ Strategie klonální disperze Pasivní rozptyl diaspor: semenný déšť • Strategie guerilla – dlouhé spojení mezi výsadky, • Strategie falanga – pomalé šíření klonů rozrůstáním, často vznik hustých trsů se vzájemně dlouhodobě propojenými výhonky • V přírodě jsou časté přechody • Semenný déšť padající z rostliny není nikdy rozmístěn náhodně. • Hustota semen klesá se vzdáleností od mateřské rostliny • Výjimku představují často autochorní rostliny, kde je přímo pod mateřskou rostlinou méně diaspor než v blízkém okolí (již není pasivní rozptyl) Pasivní disperse a investovaná energie • Rostliny často investují značné množství energie do umožnění pasivní disperse – křídla či chmýří, háčky pro epizoochorní šíření, oplodí pro umožnění endozoochorie • Konfliktní situace: velká semena se hůře rozmísťují. Lehká lépe, ale mají málo energie – vyšší mortalita semenáčků Polymorfizmus rozptylu • Somatický polymorfizmus mezi potomky jednoho jedince • Příklad jednoletky z pouště: Gymnarrhena micrantha – květy zůstávající pod povrhem neotevřené – vznik málo velkých nažek klíčících na místě mateřské rostliny • Nadzemní květy – hodně malých ochmýřených nažek • Časté u následujících čeledí: Poaceae, Asteraceae, Chenopodiaceae, Brasicaceae • Domácí potomstvo je často výsledkem samosprášení, šířící se potomstvo často vzniká cizosprášením • Geny se často šíří na větší vzdálenosti než semena Pasivní disperze prostřednictvím aktivního činitele • Šíření žaludů prostřednictvím sojky obecné • Sojka na jeden let přenese 1-5 žaludů na vzdálenost 100 m až několik km • Žaludy má v zobáku, hrdle a jícnu • Sojka je zahrabává většinou na narušených místech a předurčuje tak stanoviště, které žalud kolonizuje • Pták často vyhrabe žaludy, které již začali klíčit a uzobne často jen dělohy a tak mladá rostlina přežije • Sojka si pamatuje kde žalud zahrabala, jeden pták může za sezónu zahrabat až 4 600 žaludů
Podobné dokumenty
přednáška V
rozšiřování diaspor vzdušnými proudy.
Semena jsou většinou malá lehká, popř.
s různými létacími zařízeními – chmýr
(hvězdnicovité), křídlaté krovky (šťovík),
chlupy (vrby, topoly, bavlník), křídl...