jeseníky - DUDIsoft

JESENÍKY
Horolezecký průvodce
Skalní oblasti :
Rabštejn
Městské skály
Sokolka
Tři kameny u Nových Losin
Tři kameny
Bradlo
Bohdíkov
Boulderingová oblast v okolí Městských skal
2
OBSAH
Přehledová mapka .......................................................
Obsah ..........................................................................
Úvod............................................................................
l. Rabštejn ...................................................................
2. Městské skály ..........................................................
3. Sokolka....................................................................
4. Tři kameny u Nových Losin ....................................
5. Tři kameny u Libiny ................................................
6. Bradlo ......................................................................
7. Bohdíkov .................................................................
8. Boulderingová oblast v okolí Městských skal .........
9. Čertovy kameny.......................................................
10.Smolný ...................................................................
11.Píšťala ....................................................................
12.Kobrštejn................................................................
13.Bleskovec ...............................................................
Rejstřík stěn a věží ......................................................
Rejstřík obrázků ..........................................................
Převodní tabulka U. I. A. A........................................
Závěr ...........................................................................
3
2
3
4
5
26
30
32
35
37
40
43
45
45
46
47
Úvod
Od posledního vydání horolezeckého průvodce na Moravě uplynulo osm
roků. Za tuto dobu se rozdělilo horolezectví na několik druhů činností. Význam
skal pro výuku a trénink do hor pro mnoho lezců již pominul a lezení na skalách se
ve velké míře rozmohlo. Především po roce 1988 se zvýšil počet prvovýstupů a
čistých přelezů. V tomto průvodci jsme popsali několik oblastí na jižní straně
Hrubého Jeseníku. Pro přehlednost jsme zachovali číslování z předchozího
průvodce "Cvičné skály na Moravě" a doplnili nové cesty. Číslování v průvodci
není vzestupné, ale je v pořadí nástupů do stěny. Tučně jsou označeny klasifikace
pěkných cest, které Vám doporučujeme. U mnoha cest se nám nepodařilo zjistit
autora nebo rok prvovýstupů, proto vás prosíme, máte-li takové informace, zašlete
je na adresu uvedenou v závěru průvodce, abychom při případném doplněném
vydání nebo dodatků mohli tyto údaje doplnit.
U každé oblasti uvádíme podrobně zpracovaný přístup, specifiku lezení
(tření, převisy, směrová orientace stěn, atd.), pramen nebo vodovod, nejbližší
obchody potravin a hospodu.
Klasifikace
Vzhledem k nevyhovující staré Welzenbachově stupnici, která přežívá na
některých skalách dodnes jsme zvolili standardní světovou klasifikaci U. I. A. A..
U klasických cest byla zachována klasifikace prvovýstupců. U nových těžkých
cest byla klasifikace konzultována s několika lezci. Jejich názory se však hodně
liší, proto se vám možná budou zdát stupnice v popisovaných oblastech rozdílné.
Ochrana přírody
K datu vydání je lezení pro členy CHS ve všech oblastech uvedených v
průvodci povoleno. U každé oblasti je uvedeno omezení nebo kdy je možné
provozovat horolezeckou činnost. Ve všech oblastech udržujte čistotu a chovejte
se tak, aby tam mohl přijít někdo po vás.
Jištění a nové cesty
Z jednání správců skal vyplynulo, že již není místo pro nové logické
cesty. Uvažte proto při dělání nových cest, zda-li není možné se jistit pomůckami
nepoškozující skálu nebo přes kruhy ve vedlejších cestách a neosazovat tak
zbytečně nové jištění. Správci skal prohlásili na společném jednání, že osazovat se
mohou pouze kruhy a borháky schválené státní zkušebnou. Zákaz používání nýtů z
důvodů nízké životnosti platí pro všechny oblasti uvedené v tomto průvodci.
Jiří Vogel
4
1. Rabštejn
Oblast Rabštejna patři mezi největší a nejznámější oblasti v Jeseníkách.
Lezecká oblast Rabštejn se nachází 4 kilometry jižně od Sedla Skřítek v Hrubém
Jeseníku v I. zóně CHKOJ. Táboření je povoleno na horním okraji louky podél
lesa pouze členům CHS. Pro velkou návštěvnost oblastí zdůrazňujeme zásadu
zachování čistoty na tábořišti. Své odpadky si odnes s sebou.
Přístup
Z autobusové zastávky na Skřítku po modré turistické značce 7 kilometrů
po lesní asfaltové silnici, z Bedřichova po červené turistické značce 4 kilometry, z
Hraběšic na chatu Traťovka a po žluté turistické značce 6 kilometrů nebo z
Rudoltic 7 kilometrů po modré turistické značce na rozcestí Hvězda a dále po žluté
turistické značce na Rabštejn. Autem je možné dojet nejblíže do Bedřichova, kde
na konci vesnice odbočíme vlevo a po kamenité cestě dojedeme po 400 metrech
pod les k posledním stavením. Zde je možné zaparkovat auto.
Specifika lezení
Materiál tvoří amfibolická břidlice. Skála je pevná, bohatě horizontálně
členěná a poskytuje krásné lezení v kolmých a převislých stěnách. Najde se zde
mnoho převisů a těžkých cest. Cesty jsou jištěny kruhy, nýty a borháky. Přední
skály dosahují výšky do 20 metrů, zadní skály dosahují výšku až 35 metrů. Platí
zde přísný zákaz lezení v mačkách.
Ostatní
Vodovod je vyústěn u chaty. Nejbližší obchod a hospoda je v Bedřichově.
Výstupy vyšší obtížnosti uskutečnili : J. Jiřiček, V. Šmída, O. Štěrba, J. Kývala, J.
Zeitler, M. Binar, Z. Kocholatý, M. Slaměník, V. Zatloukal, A. Srovnal, O.
Srovnal, J. Mlynář, I. Vaňharová, R. Vaňhara, J. Červinka, M. Vašut, I. Lehár, M.
Lehár, M. Orolín, R. Kamler, J. Straka, M. Kolembus, M. Slíva, V. Malý, M.
Procházka, R. Babička a další.
Přední skály
A. Věž u buku
5
1.
Šestiskobová
4+
J.Jiříček - V.Šmída, 1953.
Vlevo od S hrany šikmo vzhůru po rampě pod převis, traverz doprava na
hranu a vlevo od ní nahoru
2.
Hrana u buku
4
Po hraně ke kruhu a přímo přes převis.
3.
U buku
3
Z.Vitoul, 1952.
Středem stěny na polici a pak výrazným koutem SZ stěny.
119. Patička
6
Hranou vpravo od kouta v SZ stěně přes převis.
4.
Šestková
6O.Štěrba.
SZ stěnou přes střed výrazného převisu.
5.
Štěrbův postrach
4
O.Štěrba.
N koutem JZ stěny pod převis, doleva na hranu a přes převis podél hrany
přímo na vrchol.
6.
Vosí spára
3
Ch.Valoušek, 1952.
Výraznou spárou JZ stěny.
120. Jižní stěna
5+
7.
Jižní hrana
4Po hraně na vrchol.
8.
Kývalův převis
6J.Kývala - J.Zeitler, 1979.
Pr. stranou výrazného převisu přes kruh.
9.
Sestupová
2
Koutem JV stěny.
B. Panna
10.
Severní hrana
4+
N ve středu SZ stěny, doleva na hranu, po ní pod převis a středem přes něj.
11. Západní hrana
5
M.Slaměník.
Po Z hraně na vrchol. Nejištěno!
12. Pater noster
5+
Něm.lezci před r.1945.
Z balvanu ve štěrbině JZ převislou stěnou.
121. Malý princ
5
6
13.
13a.
14.
15.
Jižní hrana
3
Z balvanu ve štěrbině T doprava po římse na hranu a po ní na vrchol.
Varianta
5J.Kývala.
Přímo po hraně od jejího úpatí.
Východní hrana
3Východní hranou a dále koutem podél ní. Vhodné i pro sestup.
Středem S V stěny
4
Ze šikmé plošiny do pukliny a středem stěny na vrchol.
C. Masív u Panny
16.
Východní hrana
3+
J.Kývala - K.Kývalová
Koutem podél V hrany.
17. Severovýchodní stěna 3
J.Kývala - K.Kývalová.
SV stěnou přes výrazný kout.
18. Mravenčí
4
J.Kývala - K.Kývalová.
Výraznou hranou masívu.
122. Dájina volba
5
19. Hmyzová
4
Chmelovský - Kraft – Krobot.
Výrazným koutem stěny a nahoře průlez dírou na vrchol Velblouda.
20. Plotna
4
Binar – Kocholatý.
Stěnou vpravo od kouta, nahoře podél spárky a komínem na vrchol
Velblouda.
20a. Varianta
5
M.Slaměník.
Od prvního kruhu přímo po hraně. Nejištěno!
123. Šilhavý boty
6+
21. Otcovská
6Binar – Kocholatý.
Středem stěny vpravo od cesty č.20, mírně doprava vhloubením a plotnou k
bříze.
22. Sokolík
4N v úrovni výlezu z cesty č. 21, po polici nad vyústěním žlabu kousek vlevo
a krátkým sokolíkem na Velblouda.
23. Krátká
4
N u ústí žlabu stěnkou a nahoře podél trhliny.
8
24.
25.
Velbloud
3
Ze sedla mezi Velbloudem a Druhou věží na vrchol. Vhodné i pro sestup.
Maturita
3
Krátký výstup ze sedla směrem ke Druhé věží.
D. Druhá věž
26.
124.
27.
125.
28.
29.
30.
31.
32.
33.
34.
35.
126.
36.
127.
37.
128.
38.
38a.
Pavouk
6+
Vzpoura mozků
9+
Klínová spára
5
V.Šmída - V.Zatloukal, 1958
Titanová paráda
8
Narovnaná zábřežská 7+
J.Kývala - J.Zeitler, 1976
Zábřežská
5+
A.Srovnal - O.Srovnal, 1965
Pana Bočka z Kunštátu 2
Ch. Valousek, 1952
Komín
3
Hrana komínu
4
J.Mlynář - M.Slaměník
Nedělní
6
I.Vaňharova - R.Vaňhara, 1981
Červinkův kout
5+
J.Červinka - V.Snášel, 1954
Milanů v převis
6+
J.Mlynář - M.Slaměník
Milanův převis direkt 7+
Malý bivak
5+
A.Srovnal - O.Srovnal
?
Bivaková
4+
J.Červinka - M.Vašut, 1955
Hašiš boulder
8Rudá hrana
6J.Kývala - O.Štěrba
Varianta
6V horní části po SZ hraně až na vrchol.
129. Narovnání Rudé hrany 8
39. Zapomenutá
3
J. Kývala - P.Němec
40. Sestupová
2
JV stěnou podél komína.
41. Poslední
3
N v horní části žlabu pod Velbloudem. Stěnkou přes malý převis.
9
10
11
E.
Třetí věž
42.
Mechová
3
S hranou věže asi do poloviny výšky, pak doleva za roh a komínem.
43. Dračí
5+
I.Lehar - M.Lehar
118. Pověste ho vejš
6
44. Tymiánová
4+
45. Hliníková
4+
J.Červinka - V.Šmída, 1958
46a. Varianta Pupku
5
J. Červinka - V. Šmída, 1958
Přímo přes převis a dále vlevo od Pupku.
46. Pupek
4
Ch.Valousek, 1952
47. Petříkova
5
M.Orolín - V.Šmída
48. Donaldova
5+
Husická - Kurial
131. Varianta
5
49. Hladová
3
50. Hladová přes jeskyňku 4
J.Červinka - V.Šmída
51. Komínek
3
52. Olomoucká
4I.Bosák - Ch.Valousek
53. Yettiho
5+
M.Binar - M.Priza
JZ stěnou podél Z hrany a po hraně.
54. Šumperská
5
J.Černý - M.Slaměník
JZ stěnou podél J hrany a doprava po hraně na vrchol.
55. Komín
3
Komínem mezi Třetí věží a Květinou.
56. Plotýnka
4
J.Kývala
Krátká stěnka vpravo od Květiny.
12
F.
Květina
57.
Pionýrská
4
Komínkem u pamětní desky do jeskyňky, vlevo na plošinu, z ní traverz
doprava na "nos" a žlábkem na vrchol.
57a. Varianta koutem
3
Z plošiny vlevo koutem.
57b. Varianta stěnou
5
58. Přerovská
6
A.Srovnal - J.Voldrich, 1964
N pod pamětní deskou, stěnkou mírně doprava pod převis a poněkud vlevo
přes něj.
59. Hrana Květiny
4
59a. Varianta přes převis
5
60. Květina
3
K.Burianová - Z.Vitoul, 1953
Plotýnkou na polici a vzhůru podél spáry na vrchol.
61. Pravá Květina
4
J.Kývala
61a. Varianta pilířkem
4
61b. Donaldova (přímá) var. 5
B.Husička
62. Pravá hrana Květiny 4+
B.Husička
G.
Kámen mudrců
63.
Podivná
5
N proti Bivakové a stěnkou podél hrany.
132. Břízová
4
13
H.
Okrajové skály
64.
Překvapení
3
J.Kývala - K.Kývalová
Středem úzké SV stěny.
Podzimní
4
J.Kývala - K.Kývalová
Levou částí SZ stěny.
Pravá podzimní
4
J.Kývala - K.Kývalová
Pravou částí SZ stěny.
Borůvková
5
M.Binar - J.Kývala
Převislý nástup SZ stěnou a dále podél S hrany.
65.
66.
67.
Ch. Bedřichovské stěnky
Několik málo metrů vysoká stěnka s možností řady krátkých výstupů.
I.
Gagarinka
68.
Mazácká
5Severní hranou stěnky.
133. Spárovec (stěnka 4-)
3+
69. Jarní
4
Hranou vpravo od žlábku.
70. Gagarinova
5
Středem stěnky kolem nevýrazné trhliny. Nejištěno. Kruhy ve stěně slouží k
nácviku jištění.
134. Jen pro tebe
8+
71. Dárek Yettimu (koutek 3) 7
J.Kulhavý
Pravou hranou stěnky.
14
15
16
17
Zadní skály
J. Hřeben
136.
135.
72.
137.
73.
73a.
138.
74.
139.
140.
75.
75a.
76.
141.
77.
142.
78.
Smičkova
Varianta
Černá spára
Hobit
Vlčí
Cirkus Humberto
Monkey Joe
Sokolí spára
Černá lady
Lady Miss
Zelená
Varianta (od 2 kruhu)
Německá
?
Mlynářská
Cesta starých chlapů
Železný kout
Levá
Pravá
45
4
9+
4+
7+
8
4+
7+
7+
4+
5
4+
8
5
6+
4
4
5
J.Kývala - K.Kývalová
J.Červinka - V.Zatloukal, 1959
M.Orolín
J.Červinka - V.Zatloukal, 1959
J.Červinka - V.Zatloukal, 1956
J.Kývala - K.Kývalová
J.Červinka - M.Šmída, 1959
J.Černý - J.Mlynář - M.Slaměník
S.Sázečková - J.Stratil, 1959
K. Hradební blok dolní
18
79.
143.
80.
144.
81.
181.
81a.
82.
145.
145a.
146.
Bukvicová levá
5
N u trhliny ukončené nahoře křemenným převisem. Přímo přes něj nahoru.
Bukvicová střední
5+
Bukvicová pravá
5
N pod šikmým převisem, mírně vlevo kolem něho a přímo nahoru.
Artušova
5+
Narovnaná Artušova
6Schody do nebe
5O.Štěrba
N středem SV stěny, několik metrů vzhůru, mírně doleva a podél trhliny
nahoru.
Eskalátor
4+
Varianta přímo
5
Od první skoby přímo nahoru.
Hradební
4
Brontosauří
4Varianta Brontíka
5+
Letadélko Káně
7+
L. Hlavní masív - levá část
147.
83.
148.
84a.
84.
149.
85.
150.
86.
86a.
151.
87.
88.
(Po fetu)
Walker
Sekera
Pták Ohnivek
Narovnané Orol. zouf.
Orolínovo zoufalství
Boulder
Svatební
Alpská
Jeřabina
Jeřabina přes převis
Širočina
(Levá Severní)
Severní
Nová
4
55+
7
7
66
5+
5
5+
6
3+
5
5
3
J.Kývala - M.Orolín
J.Kývala - M.Orolín
J.Červinka - V.Šmída
J.Kývala - M.Orolín
J.Kývala - K.Kývalová
A.Břízová - J.Stratil, 1959
19
20
M. Rigo
89.
89a.
90.
90a.
91.
152.
Východní hrana
4+
Z.Kocholatý - J.Kývala
Znovunalezená
5+
Sbohem, armádo!
5+
A.Srovnal - O.Srovnal
Varianta
?
Hrana Riga
4+
V.Šmída-Ch.Valoušek-Z.Vitoul,1953
Let orla
6Vpravo od hrany přímo přes převis.
153. Zlatá střední
6+
Středem stěny pod kout a pak po hraně převisu a přímo vzhůru.
92a. Stará střední
6+
Středem stěny pod vytlačující kout, nad ním exponovaný T doleva na hranu
a jí na vrchol.
92. Rigo střed
6+
J.Červinka - M.Šmída
Středem stěny pod vytlačující kout, jím nahoru, mírně doprava a přímo
vzhůru.
154. Narušitelská
7+
93. Pískařská
6
Valtr
N na Z hraně, pod převisem vpravo spárou do středu stěnky, další spárou
zpět doleva na hranu, odtud doprava a zářezem v převisu na vrchol.
155. Vahnont
8
94. Malé Rigo
5
H.Racz - V.Šmída, 1955
Výrazným zářezem v pravé části JZ stěny.
21
N. Okrajovka
95.
96.
Dívčí
4P.Sýkora, 1981
N vlevo od hrany, podél odštěpu vlevo, koutkem vzhůru a vpravo podél
spáry.
Chlapská
4P.Čenčík - J.Ruzdovský, 1981
N vlevo od hrany, pod převis, kolem něj zprava a nahoru.
O. Hlavní masív – Kouty
156.
157.
97.
158.
98.
159.
99.
160.
100.
101.
161.
102.
103.
?
Plotna
Levičák
První kout
Mecholap
Turecký kout
Direkt tepu
Tep 200
Cesta piva do džbánu
Milanova hrana
Permoník
Psilocybe
Zámečnická
Železářská
Projekt (Hlavolam)
55
3
54+
65+
8+
5+
4+
8VA2
VA2
A.Břízová - J.Stratil, 1959
S.Sazečková - V.Zatloukal, 1958
A.Hanák - S.Tejnský, 1973
M.Slaměník - J.Strnadel, 1976
M.Vašut - P.Zatloukal, 1955
J.Kývala - R.Kroupa - P.Němec
J.Kývala - J.Zeitler
22
162.
163.
104.
170.
105.
106.
171.
172.
173.
107.
108.
174.
109a.
109.
110.
111.
175.
Minuta pravdy
9Výpadek rozumu
10Turkův kout
5+
M.Turek
Turkovy Čechy
5+
M.Turek
Z Čech až na konec světa 4
V.Šmída - M.Vašut, 1955
(Český Šemík)
5+
Šemík
5
A.Hanák - M.Kurning, 1971
Wampum direkt
7+
Wampum
8Hlad je převlečená žízeň 8
Boží nadělení
5
M.Turek
Havraní spára
4+
Ch.Valoušek - M.Turek, 1957
Ani škrt
8
Narovnaná Orol. hrana 6+
Orolínova hrana
6
M.Orolín
Vosica
5+
J.Červinka - V.Šmída
Vpravo od cesty č. 109 výrazným spárokomínem.
Ztracená
3+
J.Kývala - K.Kývalová
Krátká cesta vpravo od Vosice.
Projekt
P. Hradební blok horní
112. Přes okap
4
J.Kulhavý
Středem V stěnky přes převis.
113. Havířská
6
J.Kulhavý
Podél ustupující hrany.
?
Moucha
2
Pravou části severní stěnky přímo na vrchol.
114. Hvězdův nápad
5
J.Kulhavý
Koutem poblíž S hrany a přes převis.
115. Jarní setkání
6J.Cerny - M.Slamenik
V JV stěnce pomocí trhliny přes převis a podél vhloubení na vrchol.
23
24
Q. Vrcholový blok
116. Strouhalova sedma
5+
A.Srovnal - O.Srovnal
Po oblé hraně vlevo od žebříku. Nejištěno!
176. Vrcholové sokolíky
4
177. Bílkova
5
178. Poprvé a naposled
7
179. U Čoka
3+
180. Meisster Štuck
7
117. Horní
4+
O.Srovnal - L.Srovnalová
V stěnkou podél trhlin.
25
2. Městské skály
Městské skály se nacházejí 5 kilometrů severně od města Šumperk.
Přístup
Od autobusového nebo vlakového nádraží Šumperk na trati 290 po zelené
turistické značce asi 6,5 km směrem na Osikov, Hanušovice. Autem je možné
nejblíže dojet do Osiková. Na konci asfaltové cesty je možné zaparkovat auto a
vrátit se po zelené turistické značce směr Šumperk asi 2 kilometry.
Specifika lezení
Z geologického hlediska jsou skály tvořeny z pegmatitu s vysokým
obsahem vykrystalizovaného křemene a živce. Skála je pevná, ostrá, dostatečně
členěná a poskytuje krásné lezení na plotnách, v kolmých a mírně převislých
stěnách. Najde se zde i několik převisů, komínů a spár. Tato oblast poskytuje
jakýkoli typ lezení i bouldering. Popisované cesty jsou nově přejištěny kruhy, nýty
a borháky. Skály dosahují výšky až 22 metrů. Pod stěnami jsou umístěny tabulky s
popisy a nákresy cest.
Ostatní
Nejbližší pramínek vody je u Voštinových skal. Z Městských skal se
vydáme po zelené turistické značce směrem Osikov, Hanušovice. Asi po 500
metrech odbočíme vlevo z kopce do viditelného úvozu, kterým se stahovalo dřevo.
Po 300 metrech dojdeme na lesní cestu, po které se dáme vpravo a asi po 60
metrech je vpravo vedle cesty pramínek. Asi 10 minut.
1. Vyhlídka
29.
1.
2.
Levé Hnízdo
Hrana Hnízda
Stěna Hnízda
555
3.
48.
4.
26
Kominík
Krátká
Jívová
4
5
4+
27
5.
6.
7.
8.
9.
10.
45.
45a.
46.
11.
12.
30.
13.
47.
14.
54.
55.
Klasická
Permoník
Křivice
Dunivec
Vzpomínka
Černý travers
Tornádo
Varianta
Pestr revue
Klikatice
MDŽ
Klobouk dolů
Klobouk dolů varianta
Bivaková
Břucho
Belzebub
Boubela
3
4
5+
5
6
5
6+
8+
7+
5
4
6+
6+
6
4
5
3
31.
49.
15.
51.
16.
17.
17a.
32.
33.
33a.
50.
38.
39.
40.
41.
42.
43.
Fetař
Sestupová
Cvičný traverz
Projekt
Plotýnka
Spárka
Varianta spárky
Levá plotna
Pravá plotna
Varianta
Zlomený vrták
Boulder
Brigádnická
Těžká
Natahovák
Sestupová
Projekt
6+
2
4
2
3
4+
74
6
6
23.
24.
25.
26.
27.
28.
34.
36.
37.
53.
Buková
Píďalka
Hužvova
Německá
Diretka
Jižní hrana
Sestupová
Pohoda
Boulder problém
Projekt
52
5
3
56
55
45
5
786+
2
2. Zadní blok
18.
35.
19.
52.
20.
20a.
44.
21.
21a.
22.
Prvního Máje
Sestupová
Mechy
Zimní
Severní hrana
Dolez na vrchol
Došahovák
Sokolík
Varianta narovnáním
Magi
28
6+
2
5+
5
53
2
3
7+
29
3. Sokolka
Skalní útvar Sokolka se nachází v CHKOJ na pravém břehu údolí řeky
Divoká Děsná asi 3 kilometry od železniční stanice Kouty nad Děsnou.
Horolezecká činnost je zakázána v období od 1. 2. do 31. 8. každého roku.
Přístup
Ze železniční stanice Kouty nad Děsnou na trati Zábřeh na Moravě Šumperk - Kouty nad Děsnou číslo 291 se vydáme po zelené turistické značce až k
podnikové chatě Agrozetu Brno nebo autobusem vysedneme na zastávce Kouty
nad Děsnou - most a za mostem odbočíme vpravo a dojdeme k chatě Agrozetu. Za
chatou odbočuje cesta do lesa. Nyní se vydáme vpravo pod vysokým napětím po
lesní cestě po úbočí hřebene. Asi po 300 metrech odbočíme na lesní pěšinu a
kolem malých skal dojdeme pod stěnu. Autem je možné dojet až za chatu
Agrozetu Brno, kde je veliká odstavná plocha.
Specifika lezení
Z geologického hlediska je skála tvořena ze svoru a svorových žul s
větším podílem křemene. Skála je pevná, bohatě členěná a poskytuje lezení v
kolmých stěnách, převisech a plotnách. Cesty jsou označeny šipkou a číslem a jsou
trvale jištěny kruhy, nýty a fixními skobami. Skála dosahuje výšky do 30 metrů.
Ostatní
Nejbližší obchod, voda a hospoda je v Koutech nad Děsnou.
Výstupy vyšší obtížnosti uskutečnili: Černý, J. Kývala, Polách, Slaměník,
Valenta, J. Vaňhara a další.
1.
2.
3.
3a.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
Levá Krabice
Hrana Krabice
Pravá Krabice
Krabice přes převis
Humus
Žlutá stěnka
Učňovská
Tmavý kout
Cesta Amálky
Rovnou (Láďův převis)
5+
5+
5+
6+
4
5
4
4+
55+
10.
11.
29.
12.
13.
14.
14a.
15.
15a.
30.
30
Brontosaurus
Klepáč
Dech mrtvé milenky
Netopýří pilíř
Kondor
Pečená
Varianta
Uzená
Varianta stěnkou
Kulda
45+
5+
5
4+
4
54
4+
7+
31
16.
17.
18.
19.
20.
21.
22.
Yetti
Klokočí
Středem
Péle-méle
Dudy
Proměna
Biceps
73+
4+
3
54+
5
23.
24.
24a.
25.
26.
27.
28.
Logická
Žehlička
Žehlička středem
Sokolík
Pohoda
Žebrácká
Opuštěná
3
55+
4
2
44-
4. Tři kameny u Nových Losin
Tři kameny se nacházejí západně od města Kouty nad Desnou na
stejnojmenném kopci.
Přístup
Od železniční stanice Nové Losiny na trati Olomouc - Hanušovice Jeseník
číslo 290 vyjdeme po asfaltové silnici směrem na Loučnou nad Děsnou. Asi po 2
kilometrech narazíme na modrou turistickou značku, která vede až ke skalám nebo
autobusem do Loučné nad Děsnou zastávka Jespil (vlakem Loučná nad Děsnou
zastávka na železniční trati Zábřeh na Moravě-Šumperk-Kouty nad Děsnou číslo
291) vyjdeme po asfaltové cestě směrem na Nové Losiny (z železniční stanice na
asfaltovou cestu kousek po modré turistické značce). Projdeme přes Přemyslov až
do sedla asi 4 kilometry, kde odbočuje lesní asfaltová silnice vlevo (skály jsou již
vidět). Odtud buď po silnici 2 kilometry na modrou turistickou značku a po značce
ke skalám nebo přímo po loukách a lesem vzhůru ke skalám. Autem je možné
nejblíže dojet do sedla mezi Loučnou nad Děsnou a Novými Losinami, kde
zaparkujeme auto. Popis přístupu ze sedla byl již uveden.
Specifika lezení
Z geologického hlediska jsou skály tvořeny z krystalické břidlice místy
prorostlé křemenem. Skála je pevná, dostatečně členěná a poskytuje silové a
technické lezení v kolmých stěnách, převisech a komínech. Popisované cesty jsou
označeny šipkou a číslem. Cesty jsou jištěny skobami. Tato oblast slouží pro
místní horolezce k nácviku lezení na horách. Skály dosahují výšky až 20 metrů.
Skála je hodně zvětralá, a proto doporučujeme při lezení používat přilbu. Pozor na
volné bloky a kameny !
Ostatní
Nejbližší obchod, voda a hospoda je v Loučné nad Desnou.
32
33
1.
2.
2a.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
8a.
9.
10.
11.
12.
13.
Obětní - Stěnkou podél spárky vlevo ke smrku a šikmo doleva na
odštípnutý blok. Stěnkou podél hrany (skoba) na vrchol. B.
Hajzera - R. Suchanec 1978 - 4 A0 - čistý přelez 4+
Splav - Šikmým žebrem do stěny (skoba) pod převisek a doprava na lavici.
Doleva na hranu (2 skoby) a po hraně
na vrchol. Z. Florián - M.
Pekárek 1978 - 4 A0 - čistý přelez 4+
Varianta - Nástup v mírně převislé stěnce 3 metry vpravo od žebra (2 skoby)
a na lavici. Cestou číslo 2 na vrchol. J. Vogel - O. Zindulka 1994-5
Pravý komín - Komínem pod převis, zleva na něj a na vrchol. M. Pekárek Z. Florián 1978 - 3Levý komín - Komínem přes vklíněný balvan (hodiny) přímo a
průlezem na vrchol. B. Hajzera - R. Suchanec 1978 - 3Pálená - Středem stěny (4 skoby) přímo na vrchol. Z. Florián - M. Pekárek
1978-5 A0
Užovka - Stěnkou doleva ke spáře (skoba) a na kazatelnu. Podél trhliny přes
převisy (2 skoby) na římsu a doprava na vrchol. B. Hajzera R. Suchanee 1978 - 5- A0 - čistý přelez 6
Východní cesta - Stěnkou na římsu a na vrchol. 3Západní cesta - Stěnkou doprava na římsu, doleva do vhloubení a na vrchol.
3+
Cip - Prostředkem stěnky přímo na vrchol. J. Vogel - O. Zindulka 1994 – 6
Pravá hrana - Stěnkou do výklenku a převislou stěnkou (3 skoby) na terasu.
B. Hajzera - R. Suchanec 1978 - 4+ A0 čistý přelez 5+
Levá hrana - Stěnkou na lávku, na její levý okraj a pomocí skoby přes
převislou stěnku. Hranou na vrchol. B. Hajzera - R. Suchanec 1978 - 3+ A0
čistý přelez 4
První kout - Koutem pod komín a tímto na balkón. Doprava do výklenku
(skoba), dále na hranu a po hraně na vrchol. B. Hajzera - Z. Florián
1979 - 4Druhý kout - Předskalím a stěnkou doleva na římsu. Doprava do zářezu
(skoba) a na terasu. Z terasy středem stěnky na vrchol. Z.
Florián - B. Hajzera 1979 – 4
Rohatá - Pilířem na římsu a přes stupeň na šikmou lavici (skoba). Převislou
spárou (skoba) na vrchol. B. Hajzera - Z. Florián 1979 – 5 - A0 - čistý přelez 5
34
14. Šomův odkaz - Vhloubením a doleva na lavici se stromem. Koutem a
komínkem (skoba) pod převis, doprava na stupeň a podél trhliny na vrchol. Z.
Florián - B. Hajzera 1979 - 4+
15. Promenádní - Vhloubením pod převis a zleva na lavici se stromem. Doleva
do koutu a na vrchol. B. Hajzera - R. Suchanec 1979 - 3+
16. Masox - Stěnkou pod výraznou spáru. Podél spáry do jeskyně (2 skoby) a na
vrchol. Z. Florián -, R. Suchanec 1979 - 5+
17. Bezedná - Stěnkou do zářezu pod převisem (skoba) a přes převis (skoba) na
vrchol. Z. Florián - B. Hajzera 1979 - 4+
18. Jeřabinka - Stěnkou do hnízda, doleva na šikmou římsu (skoba), doprava na
hranu a na vrchol. B. Hajzera - Z. Florián 1979 - 3+
19. Poslední - Zářezem na terasu – 2
20. ? - Stěnkou vzhůru, mírně vpravo (4 skoby) a přímo (nýt) na vrchol, čistý
přelez 7+
5. Tři kameny u Libiny
Tato skalní oblast se nachází nad obcemi Nová Hradečná a Libina.
Přístup
Od železniční stanice Nová Hradečná na trati Olomouc -Hanušovice Jeseník číslo 290 dojdeme po červené turistické značce až na vrchol kopce Bradlo,
kde se nachází lezecká oblast Bradlo a dále jdeme po modré turistické značce až
ke skalní oblasti Tři kameny u Libiny nebo z Libiny po modré turistické značce 4
kilometry.
Specifika lezení
Z geologického hlediska jsou skály tvořeny z krystalického křemence.
Skála je pevná, dostatečně členěná a poskytuje silové a technické lezení v
kolmých, převislých stěnách, převisech a spárách. Popisované cesty jsou označeny
šipkou a číslem. Cesty jsou jištěny kruhy, nýty, borháky a skobami. Skály dosahují
výšky až 20 metrů.
Ostatní
Nejbližší obchod a hospoda je v Nové Hradečné. Nejbližší studánka je na
cestě mezi Bradlem a Třemi kameny. Od Bradla 500 metrů, až začíná vysoký les.
Od tohoto místa je cesta ke studánce značena turistickými značkami.
Těžší výstupy uskutečnili: J. Straka, K. Drlík, Z. Soldán a další.
35
36
Šéfova věž
1.
2.
3.
4.
5.
Přes jedničku
45a.
Aerobic
Centrála
56.
Východní hrana
Vegetariánská
5
7.
Zarostlá cesta
Vzpomínka na Adršpach 5- 8. Z druhé strany
Prstíková
5
9.
Stará cesta
7+
4+
4
4
2
Dívčí věž
1.
2.
Levá hrana
Po schodech
43
3.
4.
Severní hrana
Severní stěna
4
4
Vlčí Hrad
13.
1.
2.
3.
12.
4.
5.
Bouldrová hrana
Stará cesta
Soví cesta
Nereálná
Pět minut strachu
Přes balkón
Jardův objev
5+
4+
3+
785
4+
6.
11.
7.
8.
9.
10.
Odkaz
?
Trpasličí cesta l
Trpasličí cesta 2
Trpasličí cesta 3
Trpasličí cesta 4
5+
743+
3+
3
6. Bradlo
Přístup
Od železniční stanice Nová Hradečná na tratí Olomouc -Hanušovice Jeseník číslo 290 dojdeme po červené turistické značce až na vrchol kopce Bradlo,
kde se nachází lezecká oblast nebo z Libiny po modré turistické značce S
kilometrů kolem skalní oblasti Tři kameny až na vrchol stejnojmenného kopce
Bradla.
Specifika lezení
Z geologického hlediska jsou skály tvořeny z krystalického křemence.
Skála je pevná, dostatečně členěná a poskytuje silové a technické lezení v kolmých
a převislých stěnách, převisech a spárách. Popisované cesty jsou označeny šipkou
a číslem. Cesty jsou jištěny kruhy, nýty, borháky a skobami. Skály dosahují výšky
až 20 metrů.
37
Ostatní
Nejbližší obchod a hospoda je v Nové Hradečné. Nejbližší studánka je na
cestě mezi Bradlem a Třemi kameny. Od Bradla 500 metrů, až začíná vysoký les.
Od tohoto místa je cesta ke studánce značena turistickými značkami.
Výstupy vyšší obtížnosti uskutečnili: J. Černý, O. Srovnal, Z. Gatěk,
Wiesner, J. Kývala, Uhlíř, J. Straka, K. Orlík, Z. Soldán a další.
Horní blok
1.
2.
3.
3a.
22.
Černý kout
Nechutný oříšek
Rudolf
Varianta přímo
Cesta tlustého strýce
4
644
3
21.
4.
5.
6.
Sestupovka
2
Pendl
3+
Pupky
4
Cesta nečekaných startů 4+
Spodní blok
23.
7.
24.
8.
25.
9.
10.
11.
26.
12.
27.
37.
28.
29.
13.
41.
14.
Nová
Smyčková
Nedělní
Kruhový nesmysl
Lambada
Achylova hrana
Libinská
Kučného kout
Sekvence
Tatranská
Růžový sen
Varianta Tatranské
?
Čistě "Ráj opic"
Ráj opic
Sontágova
Plazivá
4
66
6+
8
5+
4
47
5+
8
7
8+
8+
V A1
6+
5-
30.
15.
20.
16.
17.
17a.
31.
36.
32.
35.
18.
33.
19.
40.
39.
34.
38.
38
Dračí hrana
8+
Až se ucho utrhne
4Modré nýty
7Hranou
5+
Cesta táborového ohně 4
Bohoušova varianta
4+
Kouřová spárka
3Stonehenge
7
Sestupovka
2
?
Bříza
4
Ruská ruleta
7
Velryba
5Opilí nelžou
9+
Jahodový boulder
8+
Jahodový koktejl
6
Medvědí teta
6+
39
7. Bohdíkov
Přístup
Od železniční stanice Komňátka na trati Olomouc - Hanušovice -Jeseník
číslo 290 se vydáme po žluté turistické značce (asfaltová silnice směr Šumperk)
směrem na Háj. Asi po 500 metrech odbočuje značka vlevo po asfaltové silnici.
My půjdeme přímo kolem řeky Moravy. Dojdeme až k mostu přes řeku. U mostu
odbočíme vlevo po polní cestě, obejdeme závoru a lom je již vidět. Autem
dojedeme až k mostu.
Specifika lezení
Z geologického hlediska jsou skály tvořeny z vápence, místy
zkrasovělého. Některé cesty byly uměle vytvořeny a nacházejí se tam umělé chyty.
Skála je pevná, málo členěná a poskytuje silové a technické lezení v plotnách,
kolmých stěnách a převisech. Popisované cesty jsou označeny šipkou a číslem.
Cesty jsou jištěny kruhy, nýty, borháky a minimálně skobami. Lom dosahuje
výšky do 40 metrů.
Ostatní
Nejbližší obchod a hospoda je v Bohdíkově. Nejbližší vodu je na požádání
možné dostat v okolních staveních.
Malá boční stěna
1.
2.
3.
4.
5.
25.
?
Paklenice
Žlábek
Tenesí
Jeskyní spára
Projekt
3+
5+
3
6
5+
24.
6.
7.
8.
9.
Tichá dohoda
Spára
Horká čokoláda
Komando
?
8+
5+
7
8
6
Velká plotna
10.
11.
12.
26.
13.
14.
15.
16.
Zkratka
Projekt
Generace - Projekt
Projekt
Umělé chyty
Finálová
Idaho
Majzlíková
2
8+
9
5+
6+
23.
21.
20.
18.
19.
17.
22.
40
Projekt
Projekt
Oranžové tkaničky
Cesta Rudého praporu
Všichni myši tancovaly
Varianta Idaha
Bláto na hřišti
84+
4+
3+
7-
41
42
8. Boulderingová oblast v okolí Městských skal
Tato oblast se nachází u Městských skal, které již byly jako lezecká oblast
uvedeny. Proto vynecháváme přístup a ostatní popisy.
Specifika lezení
Z geologického hlediska jsou skály tvořeny z pegmatitu s vysokým
obsahem vykrystalizovaného křemene a živce. Skála je pevná, ostrá, dostatečně
členěná a poskytuje krásné lezení převážně na slunečných místech vhodné pro
brzký jarní trénink již v měsíci březnu. Až na některé nejsou nijak pojmenovány.
Popisované bouldry jsou označeny šipkou udávající směr a číslem 1-3 udávajícím
obtížnost. Vzhledem k tomu, že převážná část se nachází na Voštinových skalách,
je v této oblasti vydán zákaz dělání jakýchkoli cest a používání fixního jištění
nýty, borháky a kruhy.
Přístup z Městských skal
Z Městských skal jdeme směrem k pramínku vody. Z Městských skal se
vydáme po zelené turistické značce směrem Osikov, Hanušovice. Asi po 500
metrech odbočíme vlevo z kopce do viditelného úvozu, kterým se stahovalo dřevo.
Po 300 metrech z příkrého kopce dojdeme na lesní cestu, po které se dáme vpravo
(žlutá turistická značka), po 60 metrech je vpravo vedle cesty pramínek a asi o 200
metrů dále je vyhlídka z Voštinových skal. Bouldry se nacházejí na pravé a spodní
straně skalního útvaru.
Popis klasifikace
Vzhledem k tomu, že nikde není žádný standart pro označování bouldrů,
použili jsme své označení. Bouldry jsou rozděleny do tří obtížností (1. lehké - do 6
stupně obtížnosti UIAA, 2. středně těžké do 8 stupně obtížnosti UIAA a 3. těžké
od 8 stupně obtížnosti UIAA výše). Je zde brán v úvahu pouze lezecky problém,
proto se Vám budou zdát malé rozdíly oproti klasickým lezeným cestám, kde
některý autor bere v úvahu i možnosti jištění.
Popis nákresů
V nákresech jsou označeny šipkou stěny, kde se bouldry nacházejí. Pro
úsporná řešení nebyl zvolen postup plných a velkých půdorysů.
Pokud se Vám podaří udělat někde nějaký boulder, udělejte na stěně
malou šipku.
43
44
Čertovy kameny
Oblast Čertovy kameny se nachází na severním úbočí kopce Zlatý Chlum nedaleko
od Jeseníku. Skalní oblast se nachází na území CHKO Jeseníky.
Specifikace lezení: Jedná se o nejvýznamnější a zároveň i nejtěžší oblast. Skalní
oblast tvoří několik věží a okrajových skal. Skála se skládá z vyvřelého pegmatitu.
Je velice pevná a poskytuje krásné lezení na plotnách, v kolmých a převislých
stěnách. Cesty jsou jištěny kruhy a nýty. Na vrcholech věží jsou osazeny slaňovací
kruhy. Skály dosahují výšky do 25m. Nástupy jsou označeny číslem a u těžších
cest i obtížností (RP).
Ostatní: Nejbližší voda vyvěrá u chaty cca 100m od skal. Hospoda není dále jak
100m. Při dodržení pořádku se dá přenocovat u ohniště pod skalami.
A. Hřib
1. Koutová III
2. Traverzová IV+
2a. Přímá VI
B. Hlavní věž
3. Jižní hřeben II
4. Německá IV, var. IV+
5. Oblouk V
6. Letecká V, var.komínem IV
6a. Letecká přímo VI
7. Hodinová V8. Stínová III+
9. Pilíř VI10. Mechová III+
78. Sváteční V+
C.Pekelník JV stěna
11. Korso I
12. Normálka II
13. Opička III
14. Křemencová V+
15. Pendl VI79. Korkorán VI16. Červnová VI
17. Hladce obratce IV+
70. Klimentova III
18. Hubeňour III19. Pilířek III
20. Smrková III21. Kapraďová III+
22. Mokrý komín IV+
23. Skřítek V
71. Konec komedie VIIIC.Pekelník SZ stěna
24. Severní hrana VII
26. Kovářská IX27. Lomenice VIII30. Květina V+
32. Hrana III
35. Bohušova c. V+
83. Intuice vědomí VII75. Drnova V
25. Pískařská VI
81a. Rovnice VIII
28.Riviéra IV+ /VII+
82. Zábřežská VIII33. Komín III74. Kristova léta V
37. Rys IV
39. Jeřábek IV+
D.Plotna SZ stěna
41. Rande-vous III+
42. Zbyňkova cesta IV42a. Přes převis V+
43. Tondova cesta IV+
76. Čtyřskobová VI+
84. Sodoma VI+
44. Bílá hrana VII-
E. BĚLÁK
45.Hrana III47.Střední III+
49.Kapucín V
51.Pilíř IV
52. Východní V85.Mirkova c. VI
54.Cesta přátel V+
46.Vhloubením III
48.Medvědí spára III
50.Normálka II
65.Mojmírova c. VI+
86. Konec rakváčů VIII53.Zlá cesta V+
55. Rilská hrana V-
80. Extravagance VIII81b. Exkrement VIII72. Mojmírova VII+
73. Supermax VI34. Jardova c. IV+
36. Zub III38. Baba IV+
40. Kanasta V
Smolný (venušiny misky)
Oblast Smolný se nachází na kopci Smolný vrch severně od obce Černá Voda.
Přístup: Ze železniční stanice Kobylá na trati Lipová Lázně - Vidnava se vydáme
polní cestou do malého sedélka, odkud je Smolný dobře vidět nebo z železniční
stanice Vidnava na téže trati po zelené tur. značce 4 km. Případně ze železniční
stanice Žulová na téže trati 7 km po modré a zelené tur. značce.
Specifikace lezení: Sklaní oblast tvoří dvě věže zpřístupněné jako rozhledna a
několik okrajových skla. Skála je pevná z monolitické hrubozrnné žuly
připomínající pískovcový útvar. Cesty jsou jištěny kruhy a nýty. Skála dosahuje
výšky do 15 metrů. Nástupy cest jsou označeny šipkou a číslem. Vrcholová část
Smolného je chráněný přírodní útvar pod názvem Venušiny misky.
Ostatní: Nejbližší voda je v Kobylé. Nejbližší obchod a hospoda je v Kobylé.
A.Borová věž
1.Traverzová V
3.Zelená cesta III
5.Bílá cesta III+
C. Hřebínek
13.Spára VI
15.Hlavonožec IV-
2.Přímá V+
4.Krvavá cesta VII
6.Krátká cesta III
B. Hlavní věž
7.Snadný komín I
9.Stavěcí VII
11.Samotář IV
14.Sokolík
D. Sfinga
16.Podzimní IV+
Píšťala
Oblast Píšťala se nachází na kopci mezi obcemi Žulová a Černá Voda.
Přístup: Z železniční stanice Vápenná na trati Lipová Lázně-Vidnava se vydáme
po silnici kolem Vycpálkova lomu k prvnímu stavení ve Starém Podhradí (Černá
Voda) a doleva dolů ke skále. Nebo z autobusové zastávky Černá Voda-lom po
červené tur. značce do osady Andělské domky a u zatopeného lomu Na rampě přes
louky ke skále.
Specifikace lezení: Skalní oblast tvoří osamocená skalní věž z monolitické
hrubozrnné žuly připomínající pískovcový útvar. Skála je pevná a poskytuje krásné
lezení na tření. Cesty jsou jištěny nýty, kruhy a skobami. Skála dosahuje výšky do
15 m. Nástupy cest jsou označeny číslem a šipkou.
Ostatní: Nejbližší voda, obchod a hospoda je v Černé Vodě.
1.Normální cesta I
4.Sokolíček III
7.Pravá spára III10.Kmotr V
13.Kaple VI
16.Netopýr III+
2.Přes hrnec II
5.Kulatá hrana V- A0
8.Volská spára IV
11.Stavěcí VII
14.Pravý sokol IV
17.Boulder VIII nejištěno
3.Za hranou II
6.Lamačská V9.Levá spára III
12.Mojmírova c. VII
15.Levý sokol III
Kobrštejn
Oblast Kobrštejn se nachází na kopci Zámecký vrch jihovýchodně od Rejvízu.
Skály patří do CHKO Jeseníky.
Přístup: Z autobusové zastávky na Rejvízu (autobusová linka Jeseník-Zlaté Hory)
se vydáme po červené tur. značce směrem na Vrbno pod Pradědem. Na asfaltové
cestě jdeme po značené odbočce ke zřícenině. Skály se nachází přímo u zřícené
věže a další kousek pod horizontem kopce. Další dvě věže se nachází ( 300m) za
kopce v prodloužení cesty po které jsme přišli.
Specifikace lezení: Skalní oblast tvoří mohutná okrajová skála a dvě věže se
nachází o 300m dále. Skála je tvořená z pegmatitu, místy prorostlého křemenem.
Je pevná, bohatě členěná a poskytuje krásné lezení v kolmých až mírně převislých
stěnách s mnoha převisy. Cesty jsou jištěny fixními skobami, nýty a kruhy. Skály
dosahují výšky do 30m. Nástupy jsou označeny šipkou a číslem.
Ostatní: Nejbližší voda se nachází na cestičce jsoucí pod hlavní stěnou směrem k
Rejvízu.. Obchod a hospoda je na Rejvízu.
A. KOBRŠTEJN
1.Cesta pánů...... V
4.Dromedár III7.Pečetní III
10.Čarokráska VI+
13.Dlouhý komí II
2.Malý komín II
5.Hradní komín II
8.Platejs III+
11.Cesta dešťů V+ A1
14.Opomenutá II
B. VYHLÍDKOVÁ SKÁLA
15.Mechový komín II
16.Strážce III+
17.Chobotnice IV18.Dáms. klobouk III
3.Halapartna V6.Skalp IV
9.Tyrolská hrana V
12.Cesta kaskadérů VII-
C. KORÁLEK
19a.Sestupová I
19b.Boulder V
19.Jidáška VI+
20.Copánek III+
21.Opálová V+
22.Granátová V+
23.Pikantérie II
24.Zahálčivá II
D. LESNÍ MUŽ
25.Normální c. II
26.Cesta plotnou III27.Rasova spára V28.Skalní skok VII29.Diagonální VII
30.Vous les.muže VII31.Mrazivá VI+
32.Pahorek V33.Premiantská III-
Skály pod Bleskovcem
Oblast Skály pod Bleskovcem se nachází na SZ hřebeni stejnojmenného kopce
Bleskovec, který se nalézá 2 km SZ od Rejvízu. Skály patří do CHKO Jeseníky.
Přístup: Z autobusové zastávky na Rejvízu (autobusová linka Jeseník-Zlaté Hory)
se vydáme po žluté tur. značce směrem na Jeseník. Od rozcestí opět po žluté tur.
značce na Jeseník. Po 100m odbočíme vlevo po lesní cestě, která po 500m končí
přímo u skal.
Specifikace lezení: Skalní oblast tvoří okrajový hřebínek, z nějž výrazně vystupují
tři věžovité pilíře a jedna jehla. Skála je pevná tvořená z pegmatitu, břidlice a
křemene. Je pevná, bohatě členěná a poskytuje krásné lezení v kolmých až mírně
převislých stěnách s mnoha převisy. Cesty jsou jištěny fixními skobami, kruhy a
nýty. Skály dosahují výšky do 25m. Nástupy cest jsou označeny šipkou a číslem.
Ostatní: Nejbližší voda, obchod a hospoda je na Rejvízu
1.Malý koutek I
4.Křehké vztahy III+
7.Krátká III
10.Bílé lišty IV+
13.Jehla II
16.Paráda III
19.Velký koutek II+
22.Údolní VI+
25.Schovanka III+
28.Kulturistická V
31.Zahradnická III+
34.Rezavý kout IV
2.Hrana II
5.Po špičkách III
8.Velký rachot V
11.Houfnice IV
14.Zprava, zleva III+
17.Vojenská IV
20.Křišťálová III
23.Velký mogul V+
26.Dvojspára VII29.U staré skoby V
32.Paspára IV+
35.Nad ohništěm V
3.Vrásčitá II
6.Sestupový komín I
9.Barokní V12.Dráb V+
15.Mourovatá III18. Civilní III
21.Malé radosti III
24.Sestupovka I
27.Air IV+
30.Zlomený komín III
33.Oltář VI+
Rejstřík stěn a věží
Bedřichovské stěnky - Rabštejn
Dívčí věž - Tři kameny u Libiny
Druhá věž - Rabštejn
Gagarinka - Rabštejn
Hradební blok - horní - Rabštejn
Hradební blok - dolní - Rabštejn
Hlavní masív - kouty - Rabštejn
Hlavní masív - levá část - Rabšt.
Horní blok - Bradlo
Hřeben - Rabštejn
Kámen mudrců - Rabštejn
Květina - Rabštejn
Malá boční stěna-Bohdíkov
Masív u Panny - Rabštejn
14
37
9
14
23
18
22
19
38
18
13
13
40
8
Okrajové skály - Rabštejn
Okrajovka - Rabštejn
Panna - Rabštejn
Rigo - Rabštejn
Spodní blok - Bradlo
Sokolka
Šéfova věž - Tři kameny u Libiny
Třetí věž - Rabštejn
Velká plotna - Bohdíkov
Věž u Buku - Rabštejn
Vlčí hrad - Tři kameny u Libiny
Vrcholový blok - Rabštejn
Vyhlídka - Městské skály
Zadní blok - Městské skály
14
22
6
21
38
30
37
12
40
5
37
25
26
28
Rejstřík obrázků
Boulderingová oblast
Bradlo - půdorys
Druhá věž - Rabštejn
Hřeben - Rabštejn
Květina - Rabštejn
Kouty - Rabštejn
Malá boční stěna - Bohdíkov
Přední skály - Rabštejn
Sokolka
44
39
10
17
15
24
41
7
31
Třetí věž - Rabštejn
Tři kameny u Libiny
Tři kameny u Nových Losin
Velká plotna - Bohdíkov
Vyhlídka - Městské skály
Východní stěna - Rabštejn
Zadní blok - Městské skály
Zadní skály - Rabštejn
45
11
36
33
42
27
20
29
16
Závěr
Děkuji všem, kteří mi pomohli při vypracování tohoto průvodce. Otakar
Srovnal ml. poskytl seznam, klasifikaci a názvy cest na Rabštejně, Josef Straka
zpracoval lezeckou oblast Bohdíkov a konzultoval nejobtížnější cesty v oblastech
Rabštejn a Bradlo, ing. Zdeněk Janů poskytl materiály, které byly'použity pro
vypracování předcházejícího průvodce "Cvičné skály na Moravě" vydavatelství
Olympia, ing. Bohumil Hajzera poskytl materiály k lezecké oblasti Tri kameny u
Nových Losin, ing. Pavel Ševčík provedl nákres lezecké ovlasti Bradlo, Ondřej
Zindulka provedl nákres lezecké oblasti Tri kameny u Libiny, ing. Antonín
Gromus konzultoval a provedl kontrolu lezecké oblasti Rabštejn a mnoho dalších
přátel mi pomohlo doplnit nedostatky a opravit překlepy. Bez těchto lidí by
průvodce těžko vznikl.
Kontaktní adresy zástupců správců skalních oblastí:
Horal Rýmařov - Rabštejn
ing. Antonín Gromus, U rybníka 5, 795 01 Rýmařov
Horal Šumperk - Městské skály, Sokolka, Tri kameny u Nových Losin, Tři
kameny u Bradla, Bradlo, Bohdíkov
Jiří Vogel, Nerudova 8, 787 01 Šumperk
Všechny nové výstupy zasílejte na adresu správců skal, aby mohli při
případném jednání autory kontaktovat. Našli jste-li chybu v průvodci nebo znáte
patřičné doplnění, pošlete zprávu na kontaktní adresu Horalu Šumperk.
Pro vypracování byly použity tyto materiály :
Horolezecký průvodce - Cvičné skály na Moravě, ing. Ferdinand Doležal a
kolektiv 1988
Horolezecký průvodce - Horolezecké terény v okolí Jeseníku, ing. Bohumil
Hajzera a kolektiv (nevyšlo tiskem)
materiály, které byly použity pro vypracování předchozích průvodců - autor ing.
Zdeněk Janů a kolektiv
Konzultaci nejasností, doplnění nových cest, počítačové zpracování
dodaných materiálů, zprostředkování v tiskárně a několik dalších operací
důležitých pro vznik tohoto průvodce provedl Jiň Vogel, který je pouze autorem
zpracování.
47