blaqk audio
Transkript
Displeje LCD 17 palců Téma 51 (kriterium – minimální cena) Semestrální práce z Technických prostředků IS Michal Hauzírek [email protected] Hlavní specializace: IT Listopad 2004 Datum odevzdání: 22. 11. 2004 Obsah 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. Technologie .................................................................................................................................... 3 1.1. Princip LCD ........................................................................................................................... 3 1.1.1. Polarizace ...................................................................................................................... 3 1.1.2. Tekuté krystaly.............................................................................................................. 3 1.1.3. Užití tekutých krystalů k zobrazování........................................................................... 4 1.1.4. Pasivní a aktivní matice................................................................................................. 5 1.1.5. Analogové a digitální připojení..................................................................................... 5 1.2. Základní princip CRT ............................................................................................................ 6 1.3. Srovnání vlastností CRT a TFT ............................................................................................. 6 1.3.1. Kvalita obrazu ............................................................................................................... 6 1.3.2. Velikost a hmotnost....................................................................................................... 6 1.3.3. Jas.................................................................................................................................. 7 1.3.4. Kontrast ......................................................................................................................... 7 1.3.5. Věrnost barev ................................................................................................................ 7 1.3.6. Doba odezvy a blikání................................................................................................... 7 1.3.7. Úhly pohledu................................................................................................................. 8 1.3.8. Užívané rozlišení........................................................................................................... 8 1.3.9. Náklady ......................................................................................................................... 8 1.3.10. Další výbava.................................................................................................................. 8 1.3.11. Shrnutí ........................................................................................................................... 9 Situace na trhu .............................................................................................................................. 10 2.1. Současný stav a vývoj .......................................................................................................... 10 2.2. Rozdělení trhu...................................................................................................................... 10 2.3. Hlavní výrobci ..................................................................................................................... 10 Výběr ............................................................................................................................................ 11 3.1. Modely ................................................................................................................................. 11 3.1.1. Způsob předvýběru modelů a prodejci........................................................................ 11 3.1.2. Předvybrané modely.................................................................................................... 11 3.2. Kriteria ................................................................................................................................. 11 3.2.1. Cena............................................................................................................................. 12 3.2.2. Kvalita obrazu ............................................................................................................. 12 3.2.3. Úhly pohledu............................................................................................................... 12 3.2.4. Doba odezvy................................................................................................................ 12 3.2.5. Další vybavení............................................................................................................. 12 3.3. Hodnocení ............................................................................................................................ 13 3.3.1. Acer AL1712m............................................................................................................ 13 3.3.2. AOC LM 720A............................................................................................................ 13 3.3.3. ADI MicroScan A705 ................................................................................................. 13 3.3.4. BenQ FP 731 ............................................................................................................... 13 3.3.5. FUJITSU-SIEMENS B17-1........................................................................................ 13 3.3.6. LG Flatron L1710B..................................................................................................... 13 3.3.7. SAMSUNG Sync Master 710V .................................................................................. 13 3.3.8. ViewSonic VE710s ..................................................................................................... 14 3.4. Výsledky hodnocení............................................................................................................. 14 Závěr............................................................................................................................................. 14 Výběr článku................................................................................................................................. 14 Postup zpracování......................................................................................................................... 14 Seznam použitých informačních zdrojů ....................................................................................... 16 7.1. Literatura a periodika........................................................................................................... 16 7.2. Internetové zdroje ................................................................................................................ 16 Příloha........................................................................................................................................... 19 8.1. Ceníky .................................................................................................................................. 19 8.2. Kontakty na uvedené prodejce............................................................................................. 20 8.3. Zahraniční článek................................................................................................................. 21 1. Technologie Základní principy technologie displejů z tekutých krystalů (LCD – liquid crystal display) jsou stejné jak u dnešních velkých moderních barevných plochých panelů připojovaných k počítačům, tak i u těch nejlevnějších digitálních hodinek či kalkulaček. Tyto principy naznačíme v následující subkapitole. Dále ukážeme některé další technologické aspekty týkající se již zejména barevných maticových displejů. Na následujících stranách se pokusíme popsat vlastnosti LCD displejů zejména v souvislosti s další technologií, která je užívána v zobrazovacích jednotkách počítačů. Půjde o srovnání s technologií CRT. 1.1. Princip LCD 1.1.1. Polarizace Velmi důležitým pojmem, pokud hovoříme o LCD je polarizace světla. Pokud heterogenní proud světla dopadne na polarizační filtr, je jím propuštěna pouze jeho část orientovaná rovnoběžně ve směru filtru. Toho je docíleno velmi jemnou strukturou velmi tenkých vlásečnic filtru. Všechny charakteristiky světla jako je barva atd. zůstanou po průchodu filtrem zachovány, sníží se pouze jas. Pokud bychom nechali proud světla projít dvěma stejnými rovnoběžnými polarizačními filtry (například horizontálními) za sebou, prošlo by (polarizované) světlo oběma. Prvním filtr by propustil pouze jeho jedním směrem (v tomto případě horizontálně) orientovanou část a ta by beze změn prošla také druhým filtrem. Pokud bychom tento ovšem otočili o 90°, stal by se rázem filtrem vertikálním a horizontální proud světla vycházející z prvního filtru by jím neprošel. Výsledkem by potom bylo to, že touto jednoduchou soustavou dvou vzájemně pootočených polarizačních filtrů by žádné světlo neprocházelo. Právě taková soustava filtrů je součástí každého displeje z tekutých krystalů. Pokud by ovšem zůstalo pouze u ní, žádné světlo by z displeje nevycházelo a ten by tak byl celý černý. Je to právě vrstva tekutých krystalů mezi oběma filtry, která umožňuje regulovat průchod světla. 1.1.2. Tekuté krystaly Základní skupenství látek jsou tři – pevné, kapalné a plynné. Pokud je látka v pevném stavu, její molekuly si udržují svou orientaci a pozici vůči ostatním. Naproti tomu v kapalném skupenství jsou vazby mezi nimi volnější a molekuly se tak mohou relativně volně pohybovat. U plynů jsou vazby ještě volnější. Některé organické látky se ale mohou vyskytovat také v jiných stavech, které mají některé vlastnosti pevných látek a některé jiné jsou naopak stejné jako u kapalin. Takové látky bývají označovány jako tekuté krystaly a mají mnoho zajímavých vlastností. Pro zobrazovací technologie jsou nejdůležitější dvě z nich – za určitých okolností dokáží změnit polarizaci světla a reagují na elektrické napětí. Nejprve se ovšem na krátko zastavíme u historie výzkumu a užití tekutých krystalů. Jak uvádí [I-1] či [L-2], biologicko-fyzikální podstata tekutých krystalů byla objevena již roku 1888 rakouským botanikem Friedrichem Rheinitzerem. Ten si všiml, že během tání má zvláštní směs podobná cholesterolu (cholesterylbenzoát) podobu zakalené tekutiny, která se při vzrůstající teplotě pročišťuje. Teprve za dalších téměř 80 let, roku 1963 výzkumník laboratoří RCA Richard Williams objevil, že světlo procházející vrstvou tekutých krystalů je ohýbáno podle krystalické struktury. Následně v roce 1968 vyrobili s kolegou Georgem Heilmaierem první experimentální displej z tekutých krystalů. První kalkulačku s LCD uvedla na trh společnost SHARP roku 1973, ale nejméně do roku 1977 vítězily displeje založené na svítících diodách LED. Skutečně velký zájem o technologii LCD přišel na konci osmdesátých let a dále s nástupem notebooků. Skladnost a nízká hmotnost LCD panelů tu vysoce překonávala nevýhody prvních modelů (vysoká doba odezvy, nízké úhly pohledu, vyšší cena atd viz dále). Následně s rozvojem technologií a poklesem ceny se LCD přeneslo i do stolních plochých displejů a projektorů. Strana 3 Molekuly tekutých krystalů mají většinou podlouhlý úzký tvar připomínající zrnko rýže. Ve fázi, která je označována jako chirálně nematická (cholesterická) jsou tyto molekuly volné a mohou se pohybovat, přesto zůstavají v průměru v jednom směru. Navíc v jednotlivých vrstvách mají tendenci ležet „na sobě“ vzájemně pootočené – v každé vrstvě mají průměrně stejnou orientaci, která je ale odlišná od orientace ve vrstvě předchozí (a tedy i následující). Pokud bychom si představili v každé vrstvě pouze jednu molekulu, tvořilo by několik vrstev jakousi spirální strukturu. Ta bývá nazývána twisted nematic (TN structure). 1.1.3. Užití tekutých krystalů k zobrazování Právě toto uspořádání molekul způsobuje, že vrstva tekutých krystalů „otáčí“ světlo a mění tak jeho polarizaci. Kdybychom umístili několik vrstev tekutých krystalů mezi pootočené polarizační filtry z předchozí subkapitoly tak, aby byl pomyslný začátek respektive konec této spirály orientován stejně jako první respektive druhý (pootočený) polarizační filtr, světlo by bylo „otočeno“ o 90° (tj. jeho horizontální polarizace byla změněna na vertikální) a mohlo by tak projít také druhým filtrem. Toho, aby byla první a poslední vrstva krystalů správně orientovaná vůči filtrům lze dosáhnout tím, že k filtru přiléhající strana dutiny, ve které jsou tekuté krystaly umístěny, bude obsahovat velmi jemné drážky, dle kterých budou mít krystaly tendenci se natočit. Z původní soustavy dvou polarizačních filtrů, která světlo nepropouštěla vůbec jsme tedy přešli ke složitější soustavě polarizačních filtrů s twisted nematic strukturou mezi nimi, která propouští (polarizované) světlo vždy. To by nebylo příliš užitečné, nebýt další vlastnosti tekutých krystalů. Výše popsaná situace, kdy spirální struktura vrstev tekutých krystalů způsobuje změny polarizace totiž přestane platit, pokud krystaly připojíme na zdroj střídavého napětí, jejich uspořádání se změní a všechny molekuly se natočí jedním směrem. Tím ale také přestanou natáčet světlo a to tím pádem zůstane polarizováno horizontálně tak, jak prošlo prvním filtrem. Druhý – vertikální filtr jej tak nepropustí dále. Obě situace znázorňuje schematicky následující obrázek. Připojováním a odpojováním zdroje napětí tak lze ovlivňovat, zda soustavou prochází, či neprochází světlo. A to je již samotné jádro displeje. Na jednotlivé segmenty či buňky je střídavě přiváděno napětí a daná část displeje tak buď „svítí“ nebo „nesvítí“. V případě jednoduchých displejů v kalkulačkách či hodinkách by bylo lepší říkat „stíní“ respektive „nestíní“. Tyto displeje totiž jako zdroje světla používají slunce – sluneční světlo se odráží od zadní části displeje. Takovéto displeje potom pochopitelně „fungují“ (respektive jsou vidět a tudíž jsou použitelné) pouze pokud je v okolí dostatek světla. LCD monitory a barevné displeje vůbec užívají vlastní zdroj světla, kterým jsou fluorescenční Zdroj: [L-2] trubice. Ty svítí v zadní části monitoru a jejich světlo je rozváděno tak, aby byl po celé ploše jas co nejrovnoměrnější. Často se také z tohoto důvodu používá dvou nebo více trubic. Zatím jsme hovořili pouze o situaci, kdy displejem prochází buď veškeré, nebo žádné světlo. Tím by bylo dosaženo pouze dvoubarevného zobrazení (černá pokud světlo neprochází a barva světla). Zobrazení různých úrovní jasu je možné docílit regulací napětí, které je přiváděno ke krystalům. Barvy jsou potom tvořeny obdobným způsobem jako u technologie CRT v klasických monitorech a Strana 4 televizních obrazovkách. Každý obrazový bod se skládá ze tří nezávislých buněk s barevným filtrem (červeným, modrým a zeleným). Kombinací různých úrovní jasu těchto tří základních barev vznikají barvy z celé palety. 1.1.4. Pasivní a aktivní matice Starší typy LCD displejů (šlo o technologie STN a DSTN – Super TN resp. Double Super TN) využívaly pro řízení jednotlivých zobrazovacích bodů pasivní matici. Napětí je přivedeno na celý sloupec bodů najednou. Obraz je vytvářen postupně po řádcích a v době obnovení řádku není natočení krystalů a tedy ani osvit daného bodu kontrolován. To vede jednak k nepříliš čistému obrazu a hlavně k velmi pomalé době odezvy. Dobou odezvy se rozumí čas potřebný k rozsvícení a pohasnutí bodu. Pokud je tato doba příliš vysoká (u těchto technologií i kolem 300ms tj. pouze tři cykly za sekundu), zůstávají na obrazovce za pohybujícími se objekty viditelné stopy. To je také případ známých stop za kurzorem myši na starých noteboocích. Výše popsané nevýhody z velké části řeší technologie aktivní matice zejména TFT (Thin Film Transistor). Technologie TFT užívá pro každou obrazovou buňku zvláštní tranzistor, který kontroluje její jas po celou dobu. Právě s pomocí tranzistoru je totiž, případně v kombinaci s kondenzátorem, možné velmi přesně regulovat proud procházející každým bodem. Velkou nevýhodou aktivních displejů byla zejména v minulosti jejich velmi náročná výroba. Pro displej s rozlišením 1024x768 bodů je třeba 786432 obrazových buněk. Protože se ale každá z nich skládá ze tří samostatně řízených barevných buněk, je pro takový displej třeba vytvořit 2359296 jednotlivých tranzistorů a to na poměrně velké ploše a daleko od sebe (na rozdíl od například tranzistorů v procesorech). Taková výroba byla velmi náročná a ne zcela úspěšná. Pokud je na takovém panelu 10 tranzistorů vadných, uživatel to na obraze zřetelně pozná (body budou stále svítit, blikat nebo naopak nebudou svítit vůbec). Přitom z uváděného počtu představuje 10 bodů pouhé 0,004 promile chybovosti. LCD panely s technologií TFT tak byly dlouhou dobu poměrně velmi drahé a až inovace a zlepšování technologií výroby přineslo v posledních několika letech velký pád jejich cen. I dnes se však může stát, že panel je vyroben s určitým počtem vadných tranzistorů a tedy i s chybně zobrazujícími body. Jednotliví výrobci mají různé politiky a vzhledem k výše zmíněnému si vyhrazují určitý počet (řádově jednotky) vadných bodů, do kterého považují panel za bezvadný a nelze jej tedy z tohoto důvodu reklamovat. 1.1.5. Analogové a digitální připojení Řízení vychylovacích cívek v klasickém CRT monitoru (viz dále) je uskutečňováno analogovým signálem. Protože v minulosti byly k počítačům jako zobrazovací jednotky připojovány právě CRT monitory, je také standardní obrazový výstup z počítače analogový. Převod digitálních dat z počítače do analogové formy pro výstup provádí grafický adaptér. Naproti tomu řízení přívodu napětí na konkrétní obrazové body v TFT displeji je řízeno digitálně. Pokud je počítač vybaven standardním analogovým rozhraním, je nutno před zobrazením na LCD displeji data opět převést do digitální podoby. Je potřeba nastavit jednak polohu obrazu a také parametry clock a phase. Pokud nejsou všechny parametry správně nastaveny, obraz se chvěje, je rozmazaný či nemá správnou velikost. O jejich nastavení se musí buď postarat uživatel sám, nebo mu může pomoci automatické nastavení, kterého jsou schopny většinou poměrně úspěšně všechny LCD displeje. Předchozí paradoxní situaci, kdy jsou digitální data převedena na analogová pouze pro přenos po kabelu do monitoru, kde jsou opět převáděna zpět (s čímž je samozřejmě spojena určitá ztráta kvality) je možné se vyhnout použitím plně digitálního spojení počítače a monitoru. Digitální výstupy má v současnosti zabudované již většina nových grafických adaptérů. Neplatí to ovšem samozřejmě o těch relativně levných integrovaných do základní desky. Zejména levnější LCD panely tak bývají vybavovány pouze analogovými vstupy. Panely střední třídy mívají rozhraní pro připojení oběma Strana 5 způsoby. Pro displeje do velikosti 17 palců bývá udáváno, že (při správném nastavení výše zmiňovaných parametrů) ztráta kvality obrazu z důvodu dvojího převodu signálu není příliš viditelná. 1.2. Základní princip CRT V této subkapitole velmi stručně naznačíme principy fungování klasických obrazovkových CRT displejů. Půjde o velmi letmý nástin, ze kterého dále vyjdeme při srovnání vlastností obou technologií. CRT (Cathode Ray Tube) je zobrazovací technologie, na jejímž principu fungují jak televizní obrazovky, tak „klasické“ stolní počítačové monitory. Obraz na monitoru vzniká po dopadu elektronů na stínítko obrazovky pokryté luminiscenční vrstvou. V případě barevné obrazovky tvoří body obrazu vždy tři barevné body vedle sebe (červený, modrý a zelený). I zde kombinací různých úrovní jasu těchto základních barev vznikají barvy další. Elektrony jsou vystřelovány z katodové trubice. Barevná obrazovka má tyto trubice tři – pro každou barvu jednu. Aby mohl být obraz vytvořen po celé ploše obrazovky, musí být vystřelované elektrony vychylovány tak, aby dosáhly do všech rohů. Protože jsou elektrony vystřelovány z jednoho bodu, aby dosáhly na stínítko za stejnou dobu, má to většinou tvar části kulové plochy. Některé typy obrazovek (např. Trinitron, Flatron atd.) se snaží různými technikami o co nejplošší obrazovku. U těch levnějších „plochých“ obrazovek je plochosti docíleno tak, že před samotnou obrazovkou je ještě jedno sklo, které je zvenku zcela ploché. Samotné vychylování paprsku elektronů se děje pomocí silných elektromagnetických cívek. Obraz je vykreslován postupně po bodech řádek po řádku a po dosažení spodního rohu obrazovky opět odshora. Obrazové body se po zasažení elektronem na velmi krátkou dobu osvítí a opět rychle pohasnou. Paprsek tak musí velmi rychle znovu osvětlit tentýž bod, jinak vzniká nepříjemné blikání, které velmi unavuje oči. U běžného televizoru se každý bod rozsvítí a pohasne padesátkrát za sekundu, u počítačových monitorů se udává ergonomická hodnota této obnovovací frekvence 85 Hz (tj. 85 obrazovek za sekundu). 1.3. Srovnání vlastností CRT a TFT Jak je vidět z předchozího, způsob vykreslování obrazu technologiemi CRT a LCD (respektive TFT) je zcela odlišný a s tím také souvisí odlišné základní charakteristiky, kterými se displeje daných konstrukcí odlišují. Ty nejdůležitější z nich se zde nyní pokusím naznačit. Půjde zejména o takové charakteristiky, které ovlivňují použití jednotlivých technologií z pohledu uživatele. 1.3.1. Kvalita obrazu Vzhledem k tomu, že je u CRT obraz vytvářen pomocí proudu elektronů, záleží na jeho velmi přesném zacílení. Pokud tomu tak není a vychylovací cívky nepracují přesně, může docházet k chybám geometrie obrazu, kdy jednotlivé jeho strany na sebe přestanou být kolmé. Jedná se o jevy jako například lichoběžníkový obraz, soudkovitost či jiné deformace. K tomu u LCD panelů nemůže docházet, neboť ty jsou již ze své podstaty zcela ploché a v nativním rozlišení (viz dále) u nich odpovídají jednotlivé body na obrazovce přímo obrazovým pixelům. Také díky tomu a individuálnímu způsobu jejich řízení je tak obraz TFT displeje velmi ostrý. Naproti tomu jednobarevné diagonály (například u písmen A či V) se díky tomu mohou jevit mírně zubaté. 1.3.2. Velikost a hmotnost V monitorech typu CRT musí být kromě nezbytné elektroniky poměrně velká a tedy i těžká skleněná obrazovka. Trubici, z níž jsou vystřelovány elektrony je třeba umístit do dostatečné vzdálenosti od stínítka, aby jejich cesta do středu obrazovky i do rohů byla pokud možno stejně dlouhá. Tedy velmi zjednodušeně řečeno platí – čím plošší obrazovka, tím od ní musí být trubice dále a tím je tedy monitor „hlubší“. Naproti tomu LCD displeje jsou ploché již svou konstrukcí, vrstva tekutých krystalů je tenká a může být uzavřena mezi relativně tenčími skly. Trubice užívané k podsvětlení displeje také nekladou přílišné prostorové nároky a tak mohou být LCD monitory lehké a tenké. Snadná manipulace a plně digitální zpracování obrazu umožňují u některých modelů zabudovat funkci otočení obrazu na výšku. Strana 6 S velikostí souvisí i další (u CRT) udávaný parametr – totiž viditelná úhlopříčka obrazu. Sedmnáctipalcový CRT monitor má skleněnou obrazovku uvnitř skutečně s úhlopříčkou 17 palců, obraz je však viditelný pouze na její části. Viditelná úhlopříčka obrazu tak může být něco málo přes 15 palců. Naproti tomu u LCD panelů je udávaná úhlopříčka shodná s viditelnou a obraz na sedmnáctipalcovém LCD panelu je tak větší než na stejně velkém CRT monitoru. 1.3.3. Jas U LCD panelů je maximální úroveň jasu zajišťována fluorescenčními trubicemi za obrazovkou. Tím je možné dosahovat vyšších úrovní jasu než u CRT, které nemají stále podsvícení a kde je nutno znovu rozsvěcet rychle pohasínající body. Tím může být zajištěna lepší čitelnost i na silně osvětlených místech. Ani v případě vyšších stupňů jasu se obraz LCD výrazněji nerozostří, jak tomu je u CRT obrazovek. Navíc některé modely mají zabudován jasový senzor a automaticky mění jas displeje podle intenzity okolního osvětlení. 1.3.4. Kontrast Stálé podsvětlení u LCD má ale také svou stinnou stránku (při užití tohoto je to snad až paradoxní). Jisté minimální množství světla projde i přes polarizační filtry a tak kontrastní poměr tj. poměr mezi nejsvětlejším (bílá) a nejtmavším (černá) zobrazitelným odstínem nebývá příliš vysoký. Zatímco u běžných CRT se kontrastní poměr pohybuje kolem 600:1, v současnosti se u základních LCD modelů nabývá hodnoty okolo 400:1. U špičkových modelů je ale udáváno i 1000:1 1.3.5. Věrnost barev Špatná věrnost barev bývá u LCD udávána (spolu s úhly pohledu a donedávna i dobou odezvy) jako jedna z jejich největších nevýhod. Z části to souvisí s výše zmiňovanými problémy s kontrastem. Velmi světlé nebo naopak velmi tmavé odstíny barev se mohou slévat do jedné barvy. Navíc ač téměř všichni výrobci udávají, že jejich panel umí zobrazit přes 16 milionů barev (tedy pracuje s 24 bitovými barvami tj. 8 bitů na každou barevnou složku – červenou, modrou a zelenou), některé (zejména levnější ale i ty patřící spíše do střední třídy) pracují interně pouze s 18 bitovými barvami (tj. 6 bitů na barevnou složku). Tím jsou schopny zobrazit klasicky pouze něco málo přes 260 tisíc barev. K zobrazení ostatních barev si pomáhají tzv. ditheringem, kdy k zobrazení určité barvy (kterou neumí zobrazit) využijí „smíchání“ několika jiných barev(které zobrazit umí) v okolních obrazovkových bodech. Nepříliš věrné barvy nemusí při práci většině uživatelů příliš vadit, nicméně zejména při práci s grafikou, ale i například prohlížení digitálních fotografií a jejich přípravě pro tisk může docházet k problémům. LCD monitory tak většinou (s výjimkou speciálních a velmi drahých modelů) nebývají doporučovány pro grafiky. 1.3.6. Doba odezvy a blikání Doba odezvy je udávána v milisekundách a určuje se jí doba potřebná k rozsvícení a pohasnutí obrazového bodu. Pokud je doba odezvy příliš vysoká (udává se přes 25ms), za pohybujícími se objekty zůstává na obrazovce stopa, neboť body nestačí pohasínat spolu s pohybem na obrazovce. To může vadit zejména při sledování filmů či hraní her, kde právě bývá mnoho pohybujících se objektů. Méně již je tento jev závadný při kancelářské práci, kdy může docházet ke chvilkovému rozmazání textu při jeho posunu. Relativně dlouhá doba odezvy u LCD panelů je způsobena pomalým natáčením krystalů. To se snaží výrobci poměrně úspěšně řešit (viz např. technologie IPS – In-Plane Switching v [I-4]). V současnosti mají základní modely udávanou dobu odezvy okolo 25ms některé i níže. Panely se stejnou dobou odezvy stanovenou výrobcem se ovšem mohou velmi lišit v tom, jaká je jejich skutečná doba odezvy – tj. jak zvládají překreslovat pohyblivé objekty. Někdy je výrobcem udávána pouze doba pohasnutí, která je logicky nižší, neboť je částí doby odezvy (někdy bývají uváděny doba rozsvícení i pohasnutí). Strana 7 U CRT monitorů je doba odezvy z podstaty velmi vysoká – po zasažení elektronem body obrazovky pouze krátce probliknou, takže se zobrazením pohybu zde není problém. Nevýhodou CRT může být naopak to, že jejich body pohasínají příliš rychle (respektive příliš rychle vůči rychlosti kterou je schopno elektronové dělo je opět rozsvěcet). O tom jsme se již zmínili na konci subkapitoly o CRT v souvislosti s pojmem obnovovací frekvence. Pokud je obnovovací frekvence (závislá při daném rozlišení také na schopnostech grafického adaptéru) nízká (nižší než 75 či spíše 85 Hz) monitor zřetelně bliká, což velmi unavuje oči uživatele. 1.3.7. Úhly pohledu Protože světlo, kterým je LCD displej podsvícen musí před jeho opuštěním projít polarizačními filtry, vrstvou tekutých krystalů a několika dalšími vrstvami, nešíří se poté všemi směry, ale jeho směřování je do velké míry dáno. Pokud se tedy uživatel dívá z jiného než přímého úhlu (například sleduje-li obraz více lidí), pozoruje ztrátu kontrastu či změnu barev. Tento jev u CRT obrazovek v takové míře nenastává. Pro jeho zmírnění bývají u LCD užívány různé techniky (viz např. [I-4]). Nejjednodušší (a v levných displejích nejpoužívanější) z nich je tzv. TN+film (Twisted Nematic + film). Ta je ve stručnosti založena na tom, že než světlo opustí displej, projde ještě filtrem, který jej do určité míry rozptýlí. Maximální úhly pohledu bývají udávány zvlášť horizontální a vertikální. Pokud je možné panel otočit na výšku, je třeba si uvědomit, že v takovém případě se tyto hodnoty zamění. Úhly jsou udávány jako součet úhlů na obě strany od přímého pohledu takový, kdy kontrastní poměr poklesne na 10:1. Zde je ovšem (snad ještě více než u doby odezvy) brát tyto hodnoty od výrobců s rezervou. Navíc kvalita barev klesá s rostoucím úhlem pohledu ještě výrazněji. Běžně udávané hodnoty (pro kontrast) jsou kolem 130° horizontálně a 140° vertikálně. 1.3.8. Užívané rozlišení Na rozdíl od CRT monitorů, které dokáží měnit rozlišení v němž pracují poměrně snadno a bez snížení kvality obrazu, pracují LCD displeje nejlépe pouze v nativním rozlišení. To je takové, ve kterém každému bodu obrazovky (tj. trojici barevných buněk) odpovídá právě jeden pixel obrazu. Pro sedmnáctipalcové panely to je prakticky výhradně 1280x1024. To je poměr stran 5:4, který je odlišný od 4:3 který mají rozlišení 800x600, 1024x768 či 1600x1200. Pokud má LCD panel pracovat v rozlišení nižším, než je jeho nativní, musí obraz (pokud ten má být přes celou plochu) přepočítat. Tento interplolační přepočet s necelými koeficienty s sebou nese poměrně výraznou ztrátu kvality (zejména ostrosti) obrazu. Užívání LCD monitoru v nižším než nativním rozlišení (například protože se uživateli zdá text příliš drobný) je tak velmi neefektivní. 1.3.9. Náklady Základní pořizovací cena LCD panelů je vyšší. Ceny nových sedmnáctipalcových CRT monitorů v současné době začínají pod hranicí 4 tisíc korun, LCD displeje stejné (a tedy vyšší viditelné) úhlopříčky těsně pod 10 tisíci. Dle analýz vypracovaných pro výrobce monitorů (např. [I-9]) jsou ale celkové náklady vlastnictví (TCO) nižší právě u LCD panelů. Hlavními příčinami jsou energetická úspora (příkon LCD panelu v provozu je kolem 40W u CRT monitoru o 100 W více + úspora za klimatizaci) spolu s delší udávanou životností. Nezanedbatelná je také úspora prostoru. 1.3.10. Další výbava Protože jsou LCD panely malé a lehké, lze do nich zakomponovat některá další zařízení, která mohou zvýšit jejich užitnou hodnotu. Jak již bylo zmiňováno výše může jít o možnost natočení panelu o 90° (tedy na výšku). Poměrně častým doplňkem jsou stereofonní reproduktory, které však pro svou velikost a konstrukci většinou nejsou příliš kvalitní. Mohou však určitou práci zastat například v kanceláři, kde by se jinak plnohodnotné reproduktory nevyskytly. Někdy je součástí monitoru také USB rozbočovač pro připojení několika zařízení. Porty v nich však podle [L-10] často nebývají napájené, nebo mají nižší rychlost, čímž se jejich využitelnost poněkud snižuje. Strana 8 1.3.11. Shrnutí Z uvedeného vycházejí LCD panely obecně jako lepší. V některých situacích je však nutné jejich použití zvážit, případně se při výběru zaměřit na některé jejich parametry. Jde zejména o okolnosti, kdy je nutné co nejpřesnější přesné barevné podání (práce s grafikou) a zobrazování rychlých scén (hry, video). Pokud si je uživatel vědom zmíněných omezení a přenese se přes prvotně vyšší cenu, získá koupí LCD panelu vyšší užitnou hodnotu. Výše popsané vlastnosti s využitím obdobné tabulky z [I-3] shrnuje následující tabulka. Ta se vztahuje na běžné modely 17“ monitorů a panelů a neobsahuje tak extrémní hodnoty některých špičkových modelů (např. s úhly pohledu 178°). Vlastnost CRT monitory LCD panely Cena Nižší (od 4 000 Kč) Vyšší (od 10 000 Kč) Velikost a hmotnost Vysoká Nízká Spotřeba energie Vyšší (příkon 100-140 W) Nízká (příkon kolem 40 W) Viditelná úhlopříčka Nižší než udávaná Stejná jako udávaná Vadné body bez záruky Žádné Jednotky Vstupní signál Pouze analogový Analogový nebo digitální Ostrost obrazu Průměrná až vyšší Vysoká Chyby geometrie Možné Žádné Jas Střední (80-130 cd.m ) Vysoký (170-250 cd.m ) Kontrastní poměr Vyšší (až 400-700:1) Střední (kolem 400:1) Úhly pohledu (kontrast) Velmi dobré (nad 150°) Průměrné (120°-160°) Úhly pohledu (barva) Průměrné (nad 120°) Malé (50°-130°) Změna rozlišení Velmi dobrá S výraznou ztrátou kvality Věrnost barev Velmi dobrá Nižší Blikání U frekvencí pod 85 Hz Ne (stačí i 60 Hz) Doba odezvy Nepostřehnutelná Pod 30ms Další výbava Většinou ne Někdy reproduktory, USB hub -2 Strana 9 -2 2. Situace na trhu V posledních několika letech se zejména díky zefektivnění výroby TFT displejů celosvětově rapidně snížily ceny LCD panelů. Společně s tím se zlepšily jejich parametry. 2.1. Současný stav a vývoj Dle historických tesů LCD panelů si lze udělat představu o tomto vývoji. V roce 2000 Byla cena sedmnáctipalcového LCD panelu střední třídy kolem 100 tisíc Kč [L-2]. Přitom kontrastní poměr byl pouhých 200:1 a doba odezvy se pohybovala mezi 40 a 80ms. V roce 2001 byl jiný takový model testován a jeho vlastnosti se příliš nezměnily – kontrastní poměr 200:1 a doba odezvy 60ms. Pouze cena klesla na 45 tisíc Kč. Podle údajů uvedených v [L-9] patřilo v roce 2003 50% z obratu na českém trhu displejů právě patnácti a sedmnáctipalcovým LCD displejům. Vzhledem k jejich vyšší ceně to odpovídá v podílu prodaných kusů cca 37%. Podle tam zmiňované studie společnosti IDC poroste prodej LCD monitorů v následujících čtyřech letech téměř o 30% ročně. 2.2. Rozdělení trhu V souladu s [L-10] můžeme na trhu sedmnáctipalcových LCD displejů rozlišit tři základní segmenty. Tyto však nejsou ostře ohraničeny a plynule se překrývají. K tomu je třeba připočíst ještě kontinuální pokles cen těchto výrobků, který (rovněž ve vazbě na aktuální kurs koruny k dolaru) v současnosti probíhá. První kategorií tvoří většinou „holé“ přístroje s omezenějšími úhly pohledu a udávanou dobou odezvy kolem 25ms (v praxi i horší). Připojují se pouze analogovým konektorem a nemají žádné další vybavení. Ceny takovýchto modelů (s daní) začínají několik stokorun pod desetitisícovou hranicí a pokračují až někam do dvanáctitisícového pásma. Tam také začíná druhá kategorie, která bývá vybavena také digitálním vstupem a někdy u ní lze otočit panel na výšku. Úhly pohledu stoupají přes 160° a doba odezvy naopak klesá pod 20ms. Velmi často jsou také vybaveny reproduktory a některými dalšími funkcemi navíc. Od patnácti tisíc korun se většinou jedná o panely s velmi dobrými úhly pohledu (přes 170°) digitální vstup je zde pravidlem a stejně tak i velmi nízká doba odezvy (i pod 12ms). Výbava bývá poměrně bohatá a nezřídka jsou takové modely vybavovány také televizním tunerem. Panel v této cenové kategorii může také nabývat jiné podoby – profesionální displej bez většiny výše zmiňovaného (spíše domácího) vybavení, zato s precizním obrazem a velmi věrným barevným podáním. 2.3. Hlavní výrobci Dle průběžně prováděných testů v odborných periodikách (viz např. [L-1], [L-5], [L-6], [L-8], [L-10] ) a nabídek obchodníků (viz přílohu ceníky) patří mezi hlavní výrobce, jejichž produkty jsou dodávány na český trh následující značky (v abecedním pořadí). Acer, ADI, AOC, BenQ, EIZO, iiyama, Fujitsu-Siemens, Hyundai, LG, NEC-Mitsubishi, Philips a Sony. K těm, jejichž produkty začínají s cenou nejníže se řadí zejména Acer, AOC a BenQ. Naopak dražší jsou základní modely (byť mohou být kvalitnější či lépe vybavené než konkurenční) značek EIZO, iiyama, Sony či NEC. Dle [I-15] patřily v prvním čtvrtletí roku 2003 v České republice na první tři místa v prodeji LCD displejů společnosti AOC, Acer a Samsung každá s podílem kolem devíti procent. V tomto výčtu chybí velké počítačové korporace jako IBM, Hewlett-Packard nebo Dell.Ty samozřejmě také LCD displeje vyrábějí, ovšem často se jedná spíše o modely které ač nepříliš vybaveny mají cenovou úroveň položenu výše. Jejich cílová skupina je odlišná od výše zmíněných značek – dodávají se designově sladěné s kompletními počítačovými sestavami příslušných výrobců. Strana 10 3. Výběr V této části bude proveden výběr vhodného sedmnáctipalcového LCD displeje ze současné nabídky podle zadaného kriteria, kterým je nejnižší cena a některých dalších kriterií. 3.1. Modely Protože výrobců je na trhu velké množství a každý nabízí hned několik modelů či modelových řad, bylo nutné učinit jakýsi předvýběr. 3.1.1. Způsob předvýběru modelů a prodejci Protože jediným zadaným (a tedy hlavním) kriteriem byla cena, volil jsem z nabídek obchodníků (viz příloha ceníky) pouze takové modely, jejichž cena s daní (vždy nejlevnější z nabídek) nepřesáhla 12 tisíc korun. S nabídkami prodejců úzce souvisí další – velmi pochopitelné kriterium. Totiž dostupnost na trhu. Pokud daný model neměl v nabídce žádný z vybraných obchodníků, nemohl být do testu zařazen. Snažil jsem se vybírat jednak dostatečně velké, zaběhlé a známé prodejce, kteří nabízejí široké portfolio značek. S jedinou výjimkou všichni provozují klasický „kamenný“ prodej a z velké části také s možností objednání zboží po internetu. K nim jsem přiřadil také jeden „čistokrevný“ internetový obchod. Úplné kontakty na prodejce včetně telefonních čísel jsou uvedeny v příloze za ceníkem. Protože forma ceníků jednotlivých prodejců je velmi rozdílná (on-line HTML, PDF, různé XLS s makry atd., sloučil jsem jejich nabídky do jediného ceníku, který je uveden jako příloha. Vybrané modely jsou barevně vyznačeny a nejnižší cena u nich označena tučně. U displejů je velmi důležitým srovnávacím parametrem kvalita obrazu testovaná v pokud možno stejných podmínkách. Stejně tak jsou důležité skutečné úhly pohledu a skutečná doba odezvy. Zjistit tyto parametry je u většího počtu displejů v domácích podmínkách obtížně proveditelné a proto jsem pro tyto účely využil výsledky profesionálních testů displejů uveřejňovaných v odborných časopisech ([L-1], [L-5], [L-6], [L-8], [L-10] a [L-14]). Dalším z kritérií předvýběru tedy bylo zastoupení konkrétního modelu v některém z těchto testů. Počet použitých testů a skutečnost, že jsou přebírány z různých periodik by měli zajistit, že budou skutečně nezávislé a pokryjí většinu trhu. Vzhledem k poměrně rychlému vývoji v této oblasti jsem se snažil upřednostňovat testy aktuální, tedy ty co nejmladšího data. 3.1.2. Předvybrané modely Na základě výše zmíněných kriterií jsem vybral následující modely: • Acer AL1712m • AOC LM 720A • ADI MicroScan A705 • BenQ FP 371 • Fujitsu-Siemens B17-1 • LG L1710 B • Samsung SyncMaster 710V • ViewSonic V E710 3.2. Kriteria Všechny panely měly sedmnáctipalcovou úhlopříčku, nativní rozlišení 1280x1024 a záruční dobu tři roky. Kriteria pro výběr jsem stanovil následující Strana 11 3.2.1. Cena Hlavním kriteriem je cena a jako taková má váhu 40%. Jedná se o cenu včetně DPH a to o ceníkovou nejnižší cenu z nabídek prodejců ke dni 7. 11. 2004. Jednotlivá další kriteria souvisí s vlastnostmi LCD panelů tak, jak byly popsány výše. Nejsou zde již proto popisovány detaily tam uvedené. 3.2.2. Kvalita obrazu Důležitým kriteriem pro hodnocení displeje je bezesporu kvalita obrazu. Ta dostala váhu 25%. Kvalita je hodnocena na základě toho, jak si vedly LCD panely ve výše zmiňovaných testech. Kriterium se skládá ze čtyř složek – jas (celková úroveň, rovnoměrnost), kontrast (zejména zobrazení stupnice šedé), barvy (věrnost, plynulost barevných přechodů) a ostrost (zde schopnost automatické kalibrace analogového obrazu; v případě digitálního vstupu automaticky nejlepší známka). Tyto složky jsou rovnocenné (tj. 25% z parametru kvalita obrazu každá) a jsou známkovány jako ve škole od 1 do 5. Známky jsou získány z příslušných testů v magazínech. V případě, kdy jsou tam tyto parametry přímo číselně hodnoceny ([L-8]), jsou tyto hodnoty převzaty (s případným převodem do pětistupňové známkovací stupnice). V ostatních případech, kdy je k dispozici pouze slovní hodnocení je využito následující metody. Pokud není v textu daný parametr zmiňován, předpokládá se, že nebyl ani velmi dobrý, ani podprůměrný a získává známku 3. Pokud je parametr hodnocen kladně, získává známku 1 nebo 2. V případě, že je hodnocen záporně, získává podle intenzity tohoto hodnocení známky 4 či 5. 3.2.3. Úhly pohledu Ač by toto kriterium mohlo být součástí kvality obrazu, pro svůj vliv na pohodlí uživatele a použitelnost je vyčleněno zvlášť s vahou 15%. Hodnocení sestává ze součtu výrobcem udávaných úhlů pohledu horizontálních a vertikálních. Pakliže se při testech projevila výrazná neshoda udávaných a skutečných úhlů pohledu, jsou tyto patřičně upraveny (tj. sníženy dle intenzity neshody o 10 až 40°). 3.2.4. Doba odezvy Další z klíčových hodnot pro pohodlné použití LCD panelu i v jiných než kancelářských aplikacích je hodnoceno vahou 10%. Je počítáno jako výrobcem udávaná doba odezvy v ms. Pokud se podle testů projevila skutečná doba větší (tj. pohyb byl rozmazaný), je její hodnota stanovena na 30ms pokud šlo o slabé rozmazávání, nebo na 35ms v případě výrazného rozmazání. 3.2.5. Další vybavení Případné doplňkové vybavení je vzhledem k požadované nízké ceně a základním požadavkům na hlavní funkci LCD panelu – obraz, hodnoceno poměrně nízko – pouze s vahou 10% a to bodovacím způsobem. Pokud má panel některou z následujících funkcí, získává příslušný počet bodů. Body jsou k funkcím přiděleny podle předpokládané praktické využitelnosti. • Digitální vstup (4 body) • Panel otočný na výšku (3 body) • Integrované reproduktory (2 body) • USB hub (1 bod) Celkem tedy maximálně 10 bodů. Informace o vybavení jednotlivých modelů (stejně jako o udávaných úhlech pohledu a době odezvy) byly získávány z jejich webových prezentací na stránkách výrobců případně ze souhrnných tabulek testů v magazínech. Na rozdíl od běžné praxe jsem se rozhodl nehodnotit vzhled či design LCD panelů. Přestože lze vysledovat určité společné prvky „hezkých“ panelů jako je například tenký rámeček okolo obrazu, či kombinace tmavých a stříbrných barev, považuji tento parametr za silně subjektivní. Požadovaný Strana 12 vzhled displeje je také závislý na konkrétních podmínkách, ve kterých bude umístěn (barva nábytku a ostatních součástí počítače). 3.3. Hodnocení Zde budou pouze stručně u jednotlivých modelů uvedeny jejich parametry, které byly brány při rozhodování v úvahu s případným komentářem převzatým z testů v odborných periodikách. 3.3.1. Acer AL1712m U tohoto modelu jsou udávané úhly pohledu 130°/160°. Dle [L-14] disponuje vysokým kontrastem a automatické nastavení obrazu pracuje skvěle. Tento model je vybaven rovněž digitálním vstupem a reproduktory. 3.3.2. AOC LM 720A Tento model dle testů čistě zobrazuje stupnici šedé, po automatickém nastavení se viditelně projevuje chvění pixelů a za kurzorem je viditelná slabá stopa[L-1]. Dobrý je kontrastní poměr [L-14]. Vybaven je pouze analogovým vstupem a navíc má reproduktory. Udávané úhly pohledu jsou 120°/150°. 3.3.3. ADI MicroScan A705 Tento poměrně nový model má dle [L-10] subjektivně (i objektivně při použití testovacích obrazců) pěkný obraz. Ten je navíc automatikou velmi dobře nastaven a neobjevují se chvějící se pixely. Bezchybně byla také zobrazena stupnice šedé a velmi krátká je i doba odezvy 16ms. Úhly pohledu jsou 140° v obou směrech. Do výbavy patří reproduktory. 3.3.4. BenQ FP 731 U BenQ FP 731 pracuje automatické nastavení obrazu s dokonalými výsledky [L-10]. Jas je dle téhož zdroje dokonale rovnoměrný, kontrast také bez chyb. U barev však bylo velmi dobře znát odstupňování v barevné škále. Tento model nemá žádnou nadstandardní výbavu. Úhly pohledu jsou sice udávány 160° v obou směrech, ale skutečné jsou spíše průměrné. Při pohybu je znát slabší rozmazávání. 3.3.5. FUJITSU-SIEMENS B17-1 Ač výrobce tento model řadí mezi profesionální, v žádném z testů ([L-10], [L-8], [L-6]) si co se týče obrazu nevedl příliš dobře. Automatické nastavení nepracovalo příliš dobře a nejsvětlejší tóny se slévaly [L-10]. Za jas a kontrast získal nižší známku také v [L-8]. Jako extrémně špatné se ukázaly úhly pohledu [L-8], [L-6]. Ve výbavě jsou integrované reproduktory. 3.3.6. LG L1710B Tento model byl testován v [L-8] a získal poměrně dobré hodnocení za barevné podání a výborné za ostrost obrazu. Navíc je vybaven konektorem pro digitální připojení. Mírně horší známky již získal v hodnocení jasu a kontrastu. Nemá ve výbavě reproduktory, ale zato do ní patří USB hub. K jeho nevýhodám patřily poměrně malé vertikální úhly pohledu. 3.3.7. SAMSUNG Sync Master 710V Dle [L-10] nastavuje automatika obraz tohoto analogového panelu velmi dobře až na velmi drobné chvění pixelů. Jas je velmi rovnoměrný a barvy velmi dobré, ale někdy dochází ke slévání světlých odstínů. Doba odezvy není nejvyšší a při rychlých pohybech se obraz lehce rozmazává. Úhly pohledu 150°/120° jsou poměrně nízké. Ve výbavě nejsou žádné nadstandardní prvky. Strana 13 3.3.8. ViewSonic VE710s Také ViewSonic VE710 byl testován v [L-10]. Automatické nastavení obrazu pracovalo skvěle a dobrý kontrast se projevil správným zobrazením stupnice šedé. Jas byl rovnoměrný, ale trochu slabší. Podání barev bylo věrné se sotva znatelnými přechody. Úhly pohledu 130° a 140° potom spíše průměrné. Udávaná doba odezvy je 25ms a panel je vybaven zabudovanými reproduktory. 3.4. Výsledky hodnocení Jak je vidět z přiložených tabulek, nejlepšího výsledku v kategorii kvality obrazu dosáhl model ViewSonic, který je však zároveň nejdražším s cenou těsně pod 12 tisíc korun. Celkovým vítězem se díky poměrně solidnímu obrazu a nízké době odezvy i přes lehce nadprůměrnou cenu, která je však vyvážena velmi dobrou výbavou, stal model od výrobce LG. Jako závěrečné doporučení lze tedy uvést (při výše stanovených vahách jednotlivých kriterií) jeho nákup a to z uváděných prodejců nejspíše u společnosti Mironet (kontakt uveden v příloze) za cenu 10508 korun. Také s přihlédnutím ke skutečnosti, že vybraný model je jediný, který mají ve své nabídce všichni vybraní prodejci, je přitom ovšem třeba vzít v úvahu neustálý a poměrně dynamický vývoj v této oblasti. Je znovu nutné připomenout, že ceny ve srovnání byly fixovány k datu 7. 11. 2004 a od té doby se mohly u jednotlivých modelů pohnout oběma směry (spíše dolů). LG L1710B zdroj [I-21] 4. Závěr Výše jsem ve stručnosti popsal základní principy technologie LCD a jejího použití pro konstrukci displejů k počítačům. Následovalo srovnání s klasickými obrazovkovými CRT monitory zejména se zaměřením na parametry, které je nutné u obou těchto technologií při výběru a nákupu sledovat. Zásadní z těchto parametrů jsem také vzal do úvahy při výběru vhodného levného sedmnáctipalcového LCD displeje ze současné nabídky. Vybraným modelem je LG L1710B. 5. Výběr článku Vybraný anglický článek [I-3], ač není zrovna nejnovějšího data (rok 1999), soudím velmi dobře popisuje základní technologii LCD displejů a zejména její srovnání s CRT monitory. Jeho stáří není na škodu v základních technologických otázkách, některé úvodní pasáže (zejména o situaci na trhu a očekávaných trendech) již nejsou aktuální, ale mohou být i z dnešního pohledu z určitého (historického) hlediska zajímavé. 6. Postup zpracování Práci a tedy i její zpracování jsem si rozdělil do dvou částí – té, která se týkala technologického pozadí a té, jejímž cílem byl výběr displeje. Protože druhá část vychází z té první, nejprve jsem z dostupných zdrojů (internetové zdroje, domácí knihovna, veřejné knihovny) získával materiály o LCD technologii. Po jejím vstřebání jsem ze stejných zdrojů získával materiály pro druhou část. Těmi byly na jedné straně odborné testy LCD panelů. Vzhledem k rychlému cenovému vývoji jsem se rozhodl nabídky a tedy i ceníky obchodníků získat z média které umožňuje vysokou aktuálnost údajů, tedy z internetu. Po získání všech ceníků jsem je pro větší přehlednost spojil do jediného (viz přílohu) a dále postupoval v předvýběru a následném výběru modelů, jak již bylo uvedeno výše. Strana 14 tabulka 1 Kritéria výběru a jejich váhy Kriterium K1 Cena K2 Kvalita obrazu o1 jas o2 kontrast o3 barvy o4 ostrost K3 Úhly pohledu K4 Doba odezvy K5 Další vybavení Jednotka Kč známka známka známka známka známka součet stupňů ms body Optimum Váha min 40% max 25% max 25% max 25% max 25% max 25% max 15% min 10% max 10% tabulka 2 Absolutní ohodnocení modelů Výrobce Acer AOC ADI BenQ Fujitsu-Siemens LG SAMSUNG ViewSonic Model AL1712m LM 720A MicroScan A705 FP 731 B17-1 L1710B Sync Master 710V VE710s K1 K2 (Kč) (známka) o1 o2 o3 o4 (součet st) (ms) 10 108 9 023 10 947 9 757 11 304 10 508 10 170 11 995 K3 2,00 2,75 1,75 1,75 3,75 2,00 2,00 1,50 3 3 2 1 4 3 1 2 1 1 1 1 4 3 4 1 3 3 3 4 3 1 1 2 K4 1 4 1 1 4 1 2 1 290 270 280 280 100 280 270 270 K4 K5 K5 (body) 30 30 16 30 20 16 30 25 6 2 2 0 2 5 0 2 digit otoč 4 0 0 0 0 4 0 0 tabulka 3 Normalizované ohodnocení modelů Výrobce Model Acer AOC ADI BenQ FUJITSU-SIEMENS LG SAMSUNG ViewSonic AL1712m LM 720A MicroScan A705 FP 731 B17-1 L1710B Sync Master 710V VE710s K1 K2 0,635 1,000 0,353 0,753 0,233 0,500 0,614 0,000 K3 0,778 0,444 0,889 0,889 0,000 0,778 0,778 1,000 1,000 0,895 0,947 0,947 0,000 0,947 0,895 0,895 0,000 0,000 1,000 0,000 0,714 1,000 0,000 0,357 1,000 0,333 0,333 0,000 0,333 0,833 0,000 0,333 tabulka 4 Vážené normalizované hodnoty a celkové výsledky Výrobce Acer AOC ADI BenQ FUJITSU-SIEMENS LG SAMSUNG ViewSonic Model AL1712m LM 720A MicroScan A705 FP 731 B17-1 L1710B Sync Master 710V VE710s K1 K2 K3 K4 K5 BODY 40% 25% 15% 10% 10% 0,254 0,400 0,141 0,301 0,093 0,200 0,246 0,000 0,194 0,111 0,222 0,222 0,000 0,194 0,194 0,250 0,150 0,134 0,142 0,142 0,000 0,142 0,134 0,134 0,000 0,000 0,100 0,000 0,071 0,100 0,000 0,036 0,100 0,033 0,033 0,000 0,033 0,083 0,000 0,033 Strana 15 0,698 0,679 0,639 0,666 0,198 0,720 0,574 0,453 Pořadí 2. 3. 5. 4. 8. 1. 6. 7. 0 0 0 0 0 0 0 0 repr usb 2 2 2 0 2 0 0 2 0 0 0 0 0 1 0 0 7. Seznam použitých informačních zdrojů 7.1. Literatura a periodika [L-1] LCD Monitory – Jasnější, Ostřejší, Levnější. PC Magazine, roč. 11, 2003, č. 6, s. 89. ISSN 1210-5708. [L-2] BUČINA, T.: Cesta do hlubin LCD. PC World, říjen 2001, s. 86. ISSN 1210-1079. [L-3] BORECKÝ, S.: LCD monitory (pro náročné). PC World, červenec 2000, s. 102. ISSN 1210-1079. [L-4] DYER, A.: Cesta do hlubin monitoru. PC World, duben 2000, s. 106. ISSN 12101079. [L-5] BUČINA, T.: Sedmnáctky útočí. PC World, červenec/srpen 2003, s. 134. ISSN 12101079. [L-6] BUČINA, T.: Sedmnáctky v řadě. PC World, leden 2004, s. 108. ISSN 1210-1079. [L-7] ZAHRADNÍK, P.: Učarovaly vám krystaly? Computer, č. 3, 2002, s. 10. ISSN 12108790. [L-8] SVOBODA, P.: Vyberte si svůj nový krystal. Computer, č. 3, 2004, s. 22. ISSN 12108790. [L-9] DĚDIČ, M.: Nevídaná konsolidace v pásmu 17 palců. Computerworld, roč. 15, 2004, č. 35, s. 13. ISSN 1212-6810. [L-10] Levné displeje. PC Magazine, roč. 12, 2004, č. 8, s. 58. ISSN 1210-5708. [L-11] PODSTUFKA, J.: Zrak a monitor počítače. Česká oční optika, č. 1-4, 2003. ISSN 1211-233X. [také online] <http://www.expodata.cz/optics/history/12003/texty/pocitac.htm> [7.11.2004] [L-12] BUČINA, T.: Zářivé plachty. PC World, březen 2002, s. 112. ISSN 1210-1079. [L-13] BUČINA, T.: Panely velkých rozměrů. PC World, srpen 2001, s. 100. ISSN 12101079. [L-14] Zlatá střední cesta. Chip, srpen 2003, s. 38. ISSN 1210-0684 7.2. Internetové zdroje [I-1] TYSON, J.: How LCDs Work. [online] <http://electronics.howstuffworks.com/lcd.htm> [7.11.2004] [I-2] WhatIs.com: cathode ray tube. [online] <http://searchsmallbizit.techtarget.com/sDefinition/0,,sid44_gci213839,00.html> [7.11.2004] [I-3] EIDEN, H.; SCHROEDER, U.: TFT Guide - Part 1 - Flat Panel Displays. Tom’s Hardware Guide. [online] June 24, 1999 <http://graphics.tomshardware.com/display/19990624/index.html> [7.11.2004] [I-4] SCHROEDER, U.: TFT Guide - Part 2 - Viewing Angle Technologies. Tom’s Hardware Guide. [online] June 30, 1999 <http://graphics.tomshardware.com/display/19990630/index.html> [7.11.2004] Strana 16 [I-5] EIDEN, H.; SCHROEDER, U.: TFT Guide - Part 3 – Digital Interfaces. Tom’s Hardware Guide. [online] July 7, 1999 <http://graphics.tomshardware.com/display/19990707/index.html> [7.11.2004] [I-6] ROTT, D.: Monitory. [online] 2001 <http://www.volny.cz/krivka/monitory/monitory.htm> [7.11.2004] [I-7] NĚMEC, L.: CRT monitor nebo TFT LCD panel? Grafika. [online] 30.12.2002 <http://www.grafika.cz/art/hw/lcdtest.html> [7.11.2004] [I-8] NEC-Mitsubishi Ambix™ Monitor Movie <http://www.necmitsubishi.com/specials/online_englisch/ambix/index.html> [7.11.2004] [I-9] NEC-Mitsubishi UK whitepaper: Comparing LCD & CRT Monitor Costs. [online] <http://www.nec-mitsubishi.com/coremedia/download/23576/WhitePaper_uk> [7.11.2004] [I-10] Aktuální ceník společnosti Alzasoft k 7.11.2004 [online] <http://www.alzasoft.cz/Foto/alzasoft.zip> [7.11.2004] [I-11] Aktuální ceník e-obchodu Pcexpert k 7.11.2004 [online] <http://www.pcexpert.cz/ls/?&tree=154&sort=,4> [7.11.2004] [I-12] Aktuální ceník 16“-18“ LCD monitorů společnosti Autocont k 7.11.2004 [online] <http://www.autocont.cz/products.aspx?dept=--MON_LCD_16-18&parent=-MONITORY&parname=Monitory> [7.11.2004] [I-13] Aktuální ceník společnosti ProCA k 7.11.2004 [online] <http://www.proca.cz/ceniky/eucenik.zip> [7.11.2004] [I-14] Aktuální ceník společnosti Mironet k 7.11.2004 [online] < http://www.mironet.cz/foto/cenik/cenik.zip > [7.11.2004] [I-15] PITTNER, K.: LCD tvoří třetinu. Computerworld, 23.06.2003 [online] <http://www.computerworld.cz/cw.nsf/ID/10C76F504F9A566DC1256E9400332BA 8?OpenDocument&cast=1> [7.11.2004] [I-16] LCD monitory Acer [online] <http://www.acer.cz/acereuro/page3.do?dau7.oid=193&UserCtxParam=0&GroupCt xParam=0&dctx1=4&ctx1=CZ&crc=708874082> [7.11.2004] [I-17] Der A705 von ADI [online] <http://www.adideutschland.com/site_monitore.php?TYP=lcd&MODELL=a705> [7.11.2004] [I-18] AOC LM720A [online] <http://www.aoc-europe.com/monitors_lm720.html> [7.11.2004] [I-19] BenQ FP731 [online] <http://www.benq.cz/Products/LCD/index.cfm?product=368> [7.11.2004] [I-20] Fujitsu-Siemens B17-1 [online] <http://www.fujitsusiemens.cz/produkty/monitory/professional/b17-1.jsp> [7.11.2004] [I-21] LG LCD Monitor L1710B [online] <http://www.lge.com/catalog/prodmodeldetail?actType=search&page=1&modelCate goryId=CTG1000499&categoryId=CTG1000496&parentId=CTG1000439&modelPr efix=40IL17&globalCode=L1710BL&globalSuffix=000000&unit=NOTHING&mod el=17> [7.11.2004] Strana 17 [I-22] Samsung TFT 710V [online] <http://samsung.libra.cz/portal/productview.do?productCode=MO1455> [7.11.2004] [I-23] ViewSonic V E710s [online] <http://www.viewsonic.com/products/desktopdisplays/lcddisplays/e2series/ve710s/> [7.11.2004] Strana 18 8. Příloha 8.1. Ceníky Cena u prodejce (k 7.11.2004) Výrobce a model Acer AL1711 Acer AL1712m Acer AL1713 Acer AL1714 Acer AL1714msd - silver Acer AL1715ms - silver Acer AL1721hm Acer AL1721hs - silver Acer AL1731m AOC LM720A AOC LM720 oem ADI MicroScan A701 ADI MicroScan A705 ADI MicroScan A710 ADI MicroScan A715 BENQ FP 731 Black BENQ FP 731 Silver BENQ FP 731 White BENQ FP 757 - White/Silver BENQ FP 767 - White/Silver -audio BENQ FP 767 Black - audio EIZO L550 EIZO L557 EIZO L568 FUJITSU-SIEMENS S17-1 FUJITSU-SIEMENS B17-1 FUJITSU-SIEMENS P17-1 FUJITSU-SIEMENS P17-1A FUJITSU-SIEMENS P17-1A Hyundai ImageQuest L17T-tuner Hyundai ImageQuest L70N-12 Hyundai ImageQuest L70N-12 Hyundai ImageQuest L70s-12 Hyundai ImageQuest Q17 silver-12 Hyundai ImageQuest Q17 silver-12 IMAX by Daewoo LM17A(C) silver L1702 17 in Flat Panel L1730 17 in Flat Panel TCO LG LCD 1710 B LG LCD 1720 B Light-View, Design 2003 LG LCD 1730 BSNH Light-View LG LCD 1730 PSUP Light-View LG LCD 1730 SSNT Light-View NEC 1701 LCD 17" NEC 1760NX LCD 17 Grey NEC 1760NX LCD 17" NEC 1760VM LCD 17 Grey NEC 1760VM LCD 17" Philips 170 B5 CB Philips 170 B5 CG Philips 170 P5 EG Philips 170 P5 ES Philips 170 S5 FG Philips 170 S5 FS Silver Premio - Difusion EZ - 17F Relisys TL766 - black Relisys TL766 - white RoverScan Futura 172 RoverScan Optima 171 silver RoverScan Smart 170 Autocont PCExpert 9 508 Kč Alzasoft ProCA Mironet 9 281 Kč 10 108 Kč 9 865 Kč 10 698 Kč 10 341 Kč 12 483 Kč 11 888 Kč 15 458 Kč 11 400 Kč 11 400 Kč 13 042 Kč 11 519 Kč 12 316 Kč 13 316 Kč 11 293 Kč 12 233 Kč 12 233 Kč 12 495 Kč 14 423 Kč 14 423 Kč 10 650 Kč 11 293 Kč 14 768 Kč 11 829 Kč 12 293 Kč 11 293 Kč 15 125 Kč 11 008 Kč 9 615 Kč 9 591 Kč 10 160 Kč 12 030 Kč 15 068 Kč 9 757 Kč 9 757 Kč 9 876 Kč 11 899 Kč 11 542 Kč 14 755 Kč 12 068 Kč 14 908 Kč 11 480 Kč 11 898 Kč 11 066 Kč 10 947 Kč 11 899 Kč 13 565 Kč 9 757 Kč 9 757 Kč 12 322 Kč 12 968 Kč 14 600 Kč 11 480 Kč 16 570 Kč 16 258 Kč 16 518 Kč 18 034 Kč 18 553 Kč 13 268 Kč 13 268 Kč 14 637 Kč 14 637 Kč 11 388 Kč 11 388 Kč 12 507 Kč 10 496 Kč 10 115 Kč 14 804 Kč 11 626 Kč 12 852 Kč 11 480 Kč 11 898 Kč Strana 19 9 876 Kč 10 471 Kč 11 304 Kč 14 100 Kč 18 860 Kč 19 217 Kč 13 089 Kč 11 304 Kč 15 076 Kč 9 519 Kč 10 709 Kč 10 709 Kč 11 185 Kč 10 709 Kč 10 519 Kč 12 137 Kč 10 352 Kč 9 766 Kč 9 745 Kč 11 604 Kč 15 625 Kč 9 023 Kč 9 112 Kč 11 711 Kč 11 821 Kč 12 494 Kč 14 644 Kč 15 221 Kč 18 513 Kč 19 046 Kč 11 811 Kč 12 275 Kč 11 275 Kč 10 996 Kč 17 779 Kč 18 826 Kč 10 508 Kč 11 345 Kč 12 840 Kč 14 090 Kč 11 040 Kč 12 012 Kč 15 720 Kč 16 255 Kč 17 969 Kč Cena u prodejce (k 7.11.2004) Výrobce a model Relisys TL766 - white RoverScan Futura 172 RoverScan Optima 171 silver RoverScan Smart 170 RoverScan Smart 170 black RoverScan Smart 170 silver SAMSUNG Sync Master 172T SAMSUNG Sync Master 173P SAMSUNG Sync Master 173P modrě SAMSUNG Sync Master 173P źerně SAMSUNG Sync Master 710N SAMSUNG Sync Master 710T SAMSUNG Sync Master 710V SONY HS 73W - white SONY HS 74B - black SONY HS 74L - blue SONY S73B - black SONY S73H - grey SONY S74B SONY S74S ViewSonic VA721 Silver ViewSonic VE710s ViewSonic VG712b ViewSonic VG712s ViewSonic VP171b Autocont PCExpert Alzasoft ProCA Mironet 10 115 Kč 14 804 Kč 11 626 Kč 12 852 Kč 13 161 Kč 12 959 Kč 17 493 Kč 16 434 Kč 16 434 Kč 15 506 Kč 15 042 Kč 16 660 Kč 16 196 Kč 11 507 Kč 11 995 Kč 15 375 Kč 15 375 Kč 15 541 Kč 17 958 Kč 18 553 Kč 18 553 Kč 12 150 Kč 12 360 Kč 10 170 Kč 18 168 Kč 18 168 Kč 17 849 Kč 18 682 Kč 18 682 Kč 12 137 Kč 12 375 Kč 10 233 Kč 16 064 Kč 14 874 Kč 14 815 Kč 14 041 Kč 13 684 Kč 15 171 Kč 14 695 Kč 20 811 Kč 13 453 Kč 13 731 Kč 14 350 Kč 8.2. Kontakty na uvedené prodejce Regionální centrum AutoCont Praha Poděbradská 55/88 198 00 Praha 9 Tel.: +420 251 022 111 Fax: +420 251 022 999 E-mail: [email protected] http://www.autocont.cz ProCA spol. s r.o. V Lužích 818 142 00 Praha 4 Tel: +420 234 646 777 Fax: +420 234 646 120 E-mail: [email protected] http://www.proca.cz Alzasoft a.s Jateční 33A 170 00 Praha 7 – Holešovice Tel: +420 225 340 111 Fax: +420 225 340 190 E-mail: [email protected] http://www.alzasoft.cz Internet Mall, a.s. Sokolská 21 120 00 Praha 2 Tel: +420 800 685 529 E-mail: [email protected] http://www.pcexpert.cz Mironet, s.r.o. - centrála Praha V Háji 10 170 00 Praha 7 – Holešovice Tel: +420 234 700 804 Fax: +420 234 700 808 E-mail: [email protected] http://www.mironet.cz Strana 20 12 281 Kč 8.3. Zahraniční článek (přiložen) Strana 21
Podobné dokumenty
Caravelle - Nové užitkové vozy Volkswagen
1)Caravelle 103 kW 2,0 l TDI s BlueMotion Technology / 4Motion: spotřeba paliva (l/100 km): město – od 8,9 do 9,8; mimo město – od 5,9 do 6,7; kombinovaný provoz – od 7,0 do 7,8; emise CO2 (g/km):
...
OPP - Evropské fondy v Praze
Nabídková cena musí zahrnovat veškeré nutné náklady, jejichž vynaložení uchazeč
předpokládá při plnění zakázky.
Nabídkovou cenu uvede uchazeč v krycím listu nabídky, viz Příloha č. 1 zadávací dokum...
3. Realizace DIY projektoru
Bylo by dobré poznamenat, že v dnešní době už existuje několik firem, které uvedly na
trh objektivy speciálně pro konstruktéry DIY projektorů a tyto objektivy zvládají vykreslit
i 19“ panely. Nicmé...
LEO Intellect H 924 Pro 3G0
bohaté příslušenství zdarma (pouzdro, USB/AV kabel,
řemínek, aplikační software, 2x AA baterie)
Výběr 17" LCD monitoru do 12 000 Kč vč. DPH Nabídka a ceny z
Kritéria a stanovení jejich vah
Kriterium
Název
Jednotka
Cena
Kč
K1
K2
Kvalita obrazu
známka 1-5
K3
Úhly pohledu
součet stupňů
K4
Doba odezvy
ms
K5
Další vybavení
body